Při státní nemocnici v Bratislavě počítá se s úhrnným počtem 505.775 ošetřovacích dnů oproti loňským 504.000 ošetřovacích dnů, z čehož připadá 420.000 ošetřovacích dnů na hlavní nemocnici a 85.775 ošetřovacích dnů na filiálky. Provoz nemocnice rozšíří se pravděpodobně v části roku 1931 o tzv. kojenecký pavilon při dětské klinice o 58 lůžkách, a má býti zřízena nová klinika ušní v budově kliniky orthopedické (býv. Grand-Sanatorium). Rozpočet pro rok 1931 zvyšuje se na potřebách řádných o 624.237 Kč a na potřebách mimořádných o 100.000 Kč. Příjem preliminován byl o 1,146.610 Kč vyšší. V investičním rozpočtu preliminuje se další částka 1,200.000 Kč na dokončení rekonstrukce ústředního topení v ústavě.

Při státní nemocnici v Košicích počítá se s 300.000 ošetřovacích dnů, jako na rok 1930. V provozu nemocnice nenastalo podstatnějších změn. Rozpočet na rok 1931 zvyšuje se na potřebách řádných o 19.401 Kč a na potřebách mimořádných o 210.100 Kč vzhledem k nutnosti obnovy některých předmětů inventárních a doplnění lékařského zařízení. Příjem preliminuje se o 65.110 Kč vyšší. V rozpočtu investičním preliminuje se o 100.000 Kč na doplatky za dřívější úpravy a 600.000 Kč na přístavbu a adaptaci prosektury (celkový náklad rozpočten je na 1,140.000 Kč). Počítá se s tím, že ještě letošního roku provedena bude nástavba na hospodářské budově této státní nemocnice za účelem rozšíření ubikací pro řádové sestry a kaple.

Při státní porodnici a nemocnici pro ženské choroby v Košicích počítá se s 28.000 ošetřovacích dnů (loni 26.300 ošetřovacích dnů), podle docílených výsledků. V provozu ústavu není podstatnějších změn. Potřeby řádné zvyšují se o 16.977 Kč a potřeby mimořádné o 1000 Kč. Příjem prelimiiluje se o 14.430 Kč vyšší.

Při státní nemocnici v Žilině s filiálkou v Bytčici počítá se s 90.000 ošetřovacích dnů (loni 68.200 ošetřov. dnů), vzhledem k tomu, že od 1. července 1931 bude pravděpodobně v provozu nový chirurgicko-porodnický pavilon o 100 lůžkách. Dobudována bude také hospodářská budova s centrální kotelnou a novou prádelnou. Rozpočet pro rok 1931 jest tudíž zvýšený, a to na potřebách řádných o 324.150 Kč a na potřebách mimořádných (vnitřní zařízení nové budovy) o 300.000 Kč. Vzhledem k tomu preliminován jest i příjem o 197.050 Kč vyšší. V rozpočtu investičním preliminována jest na vybudování nemocnice další částka 2,300.000 Kč, a to na dostavbu chirurgického pavilonu a hospodářské budovy a na výstavbu prosektury.

Při státní nemocnici v Lučenci počítá se se 30.500 ošetřovacích dnů (loni 30.000 ošetřovacích dnů). V provozu nemocnice nenastalo zvláštních změn. Zvýšení činí na potřebách řádných 28.275 Kč, potřeby mimořádné se nezměnily. Příjem preliminuje se o 14.500 Kč vyšší. V rozpočtu investičním preliminuje se částka 400.000 Kč na přípravné práce pro vybudování nové nemocnice na tak zv. Tuháru, zejména na zřízení vodovodu a kanalisace.

Při státní nemocnici v Mukačevě počítá se se 125.000 ošetřovacích dnů (loni 120.000 ošetřovacích dnů). Rozpočet na r. 1931 je vyšší, ježto se počítá s plným provozem nového chirurgického pavilonu o 80 lůžkách (otevřen byl v polovině roku 1930) a s provozem závodní nemocnice ve Slatinských Dolech jako filiálky mukačevské nemocnice o 36 lůžkách. Uvedená závodní nemocnice předána byla již ministerstvu veřejného zdravotnictví a má nahraditi v prvé řadě infekční nemocnici v Chustu, spravovanou ministerstvem veřejného zdravotnictví, jejíž provozní náklad hrazen je z položky na potírání epidemií. Na řádné potřeby preliminuje se o 427.688 Kč více, na mimořádné o 112.500 Kč méně, ježto většina vnitřního zařízení nového chirurgického pavilonu hrazena byla z úvěru roku 1930. Příjem preliminuje se vzhledem k uvedeným okolnostem o 205.890 Kč vyšší. V investičním rozpočtu preliminuje se 150.000 Kč na doplatky stavby chirurgického pavilonu, 60.000 Kč na úpravu dosavadního chirurgického pavilonu na oddělení porodnické, 140.000 Kč na přípravné práce pro stavbu hospodářské budovy a na koupi pozemků a 200.000 Kč na úpravu převzaté závodní nemocnice ve Slatinských Dolech.

U státního dětského léčebného ústavu Šrobárova v Dolním Smokovci počítá se s 90.438 ošetřovacích dnů jako loni, ačkoli je možno, že v r. 1931 bude již po nějakou dobu v provozu nový chirurgický pavilon, který se stavebně dokončuje. Bude v provozu pravděpodobně též i budova nové kuchyně s jídelnami.

Řádná potřeba zvýšena je o 16.687 Kč, mimořádná o 131.400 Kč vzhledem k nutnosti zařízení nové kuchyně s jídelnami.

Příjem preliminován jest o 33.150 Kč nižší podle dosavadních výsledků. Jest to vysvětlitelné, ježto jde většinou o léčení dětí rodičů nemajetných bezplatně, nebo se značnými slevami.

Jest již vypracován stavební program na nové vybudování ústavu, ježto staré budovy účelu již nevyhovují.

Jak již bylo uvedeno, dokončuje se stavba chirurgického pavilonu, jejíž náklad, jakož i náklad věcného zařízení, uhradí se z fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných (zdravotní přirážka), a provádí se stavba kuchyně s jídelnami. V investičním rozpočtu preliminována jest další částka 1,300.000 Kč na dostavbu budovy kuchyně a na úpravu terrainu.

Suma výdajů na státní ústavy a příjmů jeví se rozpočtově postupně takto:

Rok:	Suma výdajů:		Suma příjmů
1922	30,937.288	Kč	7,953.000	Kč
1923	49,756.182	"	22,457.209	"
1924	44,845.789	"	20,498.871	"
1925	41,133.169	"	21,200.390	"
1926	39,259.458	"	20,803.945	"
1927	43,936.603	"	21,415.714	"
1928	46,110.913	"	23,399.800	"
1929	52,751.383	"	26,092.254	"
1930	53,334.103	"	25,064.217	"
1931	60,971.000	"	29,157.200	"

 

Připomenouti sluší, že pokud jde o ústavy pro vzdělání a výcvik porodních asistentek, jsou tyto ústavy do §u 3 "Státní ústavy" zařazeny až od roku 1930.

Vydatnou podporou státním ústavům byly příspěvky z "Fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných" čili z tak zv. zdravotní přirážky podle ustanovení §u 8, odst. 5. zák. čís. 477/21 Sb. z. a n., o zdravotní přirážce. Na příklad z výnosu zdravotní přirážky za r. 1929 dostalo se státním nemocnicím a ústavům léčebným podpor ve výši 1,852.592 Kč.

Vzrůst počtu těchto ústavů a bezprostřední podřízení jich ministerstvu zdravotnictví (zejména v důsledku zákona čís. 242/20 Sb. z. a n.) předpokládalo ovšem vhodnou organisaci po stránce účetní i hospodářské, a služba účetní a hospodářská byla podle nabytých zkušeností postupně vybudována tak, že nyní úplně vyhovuje.

Výklad ministrův.

Ministr se ujal slova mezi rozhovorem.

Poměry u nás vyvíjejí se příznivě.

a) Uspořádání zdravotní služby pokud jde o osoby a ústavy.

1. Osobní organisace.

Zákonem ze dne 13. července 1922, čís. 236 Sb. z. a n., kterým doplněna a částečně v činnost byla uvedena některá ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 322 Sb. z. a n., převzal stát veřejnou službu zdravotní v obcích - V. Prahu vyjímaje - do vlastních rukou a uspořádal ji po různých zdravotních obvodech, jež podle možnosti byly stejnoměrně rozděleny po celé republice, a určil výkonnými orány této služby obecní (městské) a obvodní lékařské, uloživ jim za povinnost výkon veškeré veřejné péče zdravotní, a zlepšiv umístěním jich v nejodlehlejších krajích i léčebnou péči soukromou tam, kde dosud o ni vůbec nebylo postaráno anebo jen nedokonale.

Stále docházející žádosti obcí o zřizování nových zdravotních obvodů jsou důkazem, že zařízení toto se vžilo a osvědčilo. Celkový počet míst lékařských v zdravotních obcích a obvodech jest tou dobou 1915, z kteréhož počtu jich 975 připadá a Čechy, 498 na Moravu a Slezsko, 3 7 2 na Slovensko a 70 na Podkarpatskou Rus. Pořádáním pokračovacích kursů pro tyto lékaře má práce těchto periferních vykonavatelů služby zdravotní býti zintensivněna a na druhé straně uváděním v život okresních zdravotních rad pro tuto práci má býti zjednáno porozumění nejširšího obyvatelstva.

Pokud se týče států sousedních, neliší se uspořádání služby zdravotní v obcích valně od onoho způsobu, který jsme zavedli u nás. Proniká všude názor námi zastávaný, že úplné zcentralisování služby zdravotní zdá se býti nejvýhodnější a může jedině býti prospěšným všemu obyvatelstvu a ukázati po čase výsledky zdárného svého působení.

11. Zdravotnické ústavy:

1. veřejné nemocnice.

Pro veřejnou službu zdravotní ve směru kurativním mají největší význam veřejné nemocnice.

Z bývalého Rakouska státní správa nebudovala sama veřejných nemocnic a jiných ústavů léčebných, a byla to hlavně samospráva (obce, okresy, země), která se se ctí zhostila těžkého úkolu vybudování řádné sítě nemocnic a ústavů léčebných. V Čechách jsou to zejména okresní a obecní nemocnice (ze 14.790 lůžek ve veřejných nemocnicích připadalo po převratu 8.695 lůžek na veřejné okresní nemocnice) a zemské ústavy pro choromyslné na Moravě a ve Slezsku obecní (městské) a zemské nemocnice a ústavy pro choromyslné, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zemské (býv. župní) a městské nemocnice.

2. Ústavy pro choromyslné.

Ústavů pro choromyslné (zemských) je v českých zemích celkem 12 s 13.670 lůžky. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nejsou dosud samostatné veřejné ústavy pro choromyslné, nýbrž jen oddělení pro choromyslné při některých veřejných nemocnicích.

3. Soukromé nemocnice, sanatoria atd.

Síť veřejných nemocnic doplňuje celá řada soukromých nemocnic (zvláště řádových), sanatorií, specielních léčeben, ambulatorií, ozdravoven, útulen pro těhotné a rodičky a soukromých ústavů léčebných pro choroby duševní.

Celkem je v Československé republice asi 280 takových ústavů s asi 16.000 lůžky. V tom jsou zahrnuty též zemské léčebny pro tuberkulosní v Košumberku, Jevíčku, Pasece a Šumperku (bez práva veřejnosti). K tomu ještě přistupuje státní dětský léčebný ústav Šrobárův v Dolním Smokovci s 250 až 270 lůžky, jenž rovněž nemá práva veřejnosti.

Přirovnáme-li počet lůžek s počtem obyvatelstva, dospějeme k výsledku že v Československé republice připadá na 10.000 obyvatelů 50,1 lůžek.

U jiných států evropských jeví se poměr tento následovně:

v Anglii	94,7,
ve Švýcarsku	84,0,
v Německu	80,5,
ve Skotsku	78,6,
ve Švédsku	75,5,
v Dánsku	73,8,
v Norsku	71,6,
v Holandsku	65,0,
v Rakousku	50,0,
v Belgii	42,5,
ve Finsku	38,1,
v Polsku	23,7,
v Bulharsku	14,5.

 

Z toho je vido, že náš stát stojí v této řadě 14 evropských států na 9. místě.

Jak již výše bylo řečeno, bývalé Rakousko nestaralo se o budování ústavů léčebných, ponechávajíc břemeno toto samosprávě.

Naproti tomu československá státní správa již brzo po převratu věnovala usilovnou péči a podporu nejen zřizování veřejných ústavů léčebných nestátních a soukromých ústavů, nýbrž starala se též o vybudování vlastních ústavů v tomto oboru.

Nyní má státní správa 7 veřejných nemocnic a státní dětský léčebný ústav Šrobárův v Dolním Smokovci pro léčení všech forem dětské tuberkulosy. Celkem funguje v ústavech 1340 lékařů.

4. Všeobecná veřejná nemocnice v Praze.

Ve spojení se státní správou školskou snaží se ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v poslední době, aby konečně došlo k novému vybudování všeobecné nemocnice v Praze, kde poměry skutečně po nápravě již volají.

5. Ústavy odborné.

Státní správa Československá pečuje též o rozvoj ústavů odborných, vědeckých a zdravotnických ústavů vzdělávacích.

Státní zdravotní ústav v Praze funguje jednak jako ústav produkční, zmíniti se dlužno hlavně o výrobě ser, jednak jako ústav vědecký, výzkumný a propagační. Ústav tento bude míti vbrzku 8 moderně zařízených oddělení a přispěje nesporně znamenitě státní správě zdravotní v plnění jejích úkolů.

Pokud jde o zdravotnické ústavy vzdělávací, jest jistě jen ke cti našeho státu, že zřízen byl ústav pro zubní lékařství v Praze, kde dostává se lékařům odborného vzdělání v zubním lékařství.

6. Ošetřovatelské školy.

Státní správa československá převzala a rozšířila školy ošetřovatelské. Státní školy ošetřovatelské v Praze (česká a německá) umístěny jsou dosud v objektech najatých a státní správa snaží se právě nyní, aby se jim dostalo důstojného umístění v budovách vlastních.

7. Ústav pro vzdělání a výcvik porodních asistentek.

Zákonem z 9. listopadu 1928, č. 200 Sb. z. a n. dán byl nový podklad pro organisaci ústavů pro vzdělání a výcvik porodních asistentek. Bývalé tzv. babické školy v Bratislavě a v Košicích byly přeorganisovány. V Užhorodě vystavěn byl nový moderní ústav pro vzdělání a výcvik porodních asistentek, a v Čechách zřízeny byly tyto ústavy při v. v. nemocnici v Pardubicích a při městské veřejné nemocnici v Liberci. Uvedených 5 ústavů zahájilo činnost počátkem října letošního roku. Zřízeny budou dále takové ústavy na Moravě při zemské nemocnici v Olomouci a při státní nemocnici na Ostravsku. Ústav v Košicích je místně spojen se státní porodnicí a nemocnicí pro ženské choroby v Košicích.

III. Jednotlivé otázky veřejně zdravotnické.

a) sociální choroby.

Úspěchy organisovaného boje proti sociálním chorobám lze nejlépe demonstrovati na boji proti nejzhoubnějšímu škůdci lidského zdraví, kterým je tuberkulosa. V celkovém poklesu úmrtnosti, jak se jeví v jiných evropských státech, zůstává Československá republika na střední linii. Je proto ještě stále pokračovati s plným úsilím v akci proti šíření se tuberkulosy a zvyšovati počet ochranných i léčebných opatření. Ač jsme učinili od dob poválečných značný pokrok v organisování preventivních opatření na tomto poli, přece nemožno pokládati počet protituberkulosních poraden a preventorií za dostatečný. Připadá u nás jedna poradna asi na 80.000 obyvatel, kdežto v Německu na 35.000, v Rakousku na 50.400. V léčebné akci protituberkulosní se počet lůžek pro fthisiky značně zvýšil a dosahuje čísla 10.000. Bylo by jich ovšem potřebí nejméně o dvakrát tolik.

b) nakažlivé choroby.

Dalším ukazatelem zdravotnických poměrů jsou nakažlivé choroby. Jejich šíření závisí na mnoha momentech, které nejsou jen rázu čistě zdravotnického, nýbrž i sociálního. Celkem možno říci, že stav nemocnosti i úmrtnosti u nás má stejný ráz, jako ve státech jiných.

Ministr uvádí tu srovnání ilustrované statistickými údaji o některých infekčních chorobách, jako spále, difterii, břišním tyfu a skvrnitém tyfu.

Neštovice v posledních letech u nás úplně vymizely, ač vykazovaly ku př. v Anglii velká čísla nemocnosti.

Pokud se týče jiných států, tu v souvislosti s celkovou situací v Evropě šlo u nás vystupování hlavně spály a záškrtu, jejichž čísla nemocnosti vyšinula se v posledních třech letech v jiných státech do značné výše. Úmrtnost spálou je však proti letům bezprostředně poválečným daleko nižší, kdežto u difterie je tomu nejen u nás, ale v celé Evropě naopak. Důležito jest poukázati na to, že náš stát byl ušetřen rozšíření akutní poliomyelitidy, kteráž nemoc letošního roku hojně vystupovala v Německu, Francii a Rumunsku.

c) zdravotnická prevence u dělnictva.

Specielně byla řešena otázka tato u dělnictva pracujícího v uranových dolech jáchymovských a studována souvislost zaměstnávání v dolech s tzv. výskytem rakoviny plicní. Zdravotní správa učinila ve věci vhodné návrhy a sleduje tuto otázku s největší pečlivostí.

d) péče o mládež.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy pokládá obor zdravotní péče o mládež za důležité pole své působnosti. Zdůrazňuje, že pojem této péče ustaluje se u nás teprve koncem let válečných, hlavně po převratu. V letech poválečných, kdy počaly se v oboru tomto uplatňovati prvky zdravotní a profylaktické, docházelo také k hojnému zakládání institucí, péči této věnovaných, a to zejména dětských zdravotních poraden, domů sociálně zdravotní péče, dětských domovů, útulků pro matky a kojence a pod. Činnost těchto institucí vystižena jest poklesem kojenecké úmrtnosti v Československu, a to zejména v místech, kde tyto poradny úspěšně fungují.

Zdá se, že snížení kojenecké úmrtnosti pod 10% nebude pro dohlednou dobu úkolem neřešitelným a přiblíží náš stát průměrům zemí západních.

Srovnávají-li se poměry úmrtnosti kojenců v těchto zemích s poměry v naší republice, zapomíná se především, že jde tu na rozdíl od nás o země se starou tradicí v oboru zdravotní péče o mládež, dále o země s rovnoměrným složením obyvatelstva, kde cení takových rozdílů, jako mezi západem a východem republiky u nás, a při tom také o celky se zcela jiným typem natality, nežli u nás. Jest známou demografickou zkušeností, že úmrtnost dětská jest přímo úměrná natalitě. Ale i tu zejména na Slovensku a Podk. Rusi docílili jsme v posledních letech slušných úspěchů, a to jsou zrovna dvě země, které nejvíce zatěžují celkovou číslici naší kojenecké úmrtnosti. Byla-li na př. ještě v r. 1927 kojenecká úmrtnost na Slovensku 17,8%, klesla do roku 1929 na 16,5%. Ve stejném období na Podkarpatské Rusi poklesla s 20% na 16,9%.

Aby byl dán exaktní podklad pro všechny úkoly, týkající se populační politiky kvalitativní i kvantitativní, učinil ministr opatření, aby zpravodajské a statistické oddělení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zachytilo potřebná data a zpracovalo je se všech stránek způsobem vystihujícím účelné řešení těchto otázek.

Nejdůležitější část materiálu, týkající se úmrtnosti všeobecné i specielní v přehledných mapách, zachycujících poměry v celé Československé republice, byla vystavena na Mezinárodní hygienické výstavě drážďanské. Další část materiálu, obsahující sňatečnost a porodnost, jest hotova, a bude základem dalších kroků za součinnosti příslušných činitelů.

e) lázeňství.

V lázeňství je to Československá republika, která volá po správném nazírání na lázeňství. U nás ražena byla cesta, aby na lázeňský problém se pohlíželo jako na problém zdravotnický a aby při řešení všech otázek sem spadajících toto hledisko bylo zachováno. Zvláště v ohledu sociálním má tento názor zvláštní význam, poněvadž je předpokladem řešení, které vyžaduje zřizování lázeňských ústavů pro nejširší vrstvy. V tomto směru se pracuje velmi intensivně a snad se podaří, aby o lázeňském problému takto mohlo býti jednáno na vhodném mezinárodním foru. Proto také státní lázně snaží se tuto myšlenku realisovati tak, aby dokumentovaly její správnost, což ovšem znamená velmi opatrné a účelné řešení, poněvadž předpokladem je, aby provedena byla předně vhodná a správná kategorisace lázní.

To vše souvisí s celkovou promyšlenou úpravou, která předpokládá vhodná a důkladná šetření a studia, že tato cesta je správná, dokazuje jednání ve státech, ve kterých lázeňství je významnou složkou. Ministr poukazuje na příklad na jednání podzimního zasedání všeobecného německého lázeňského svazu, kde ozvaly se velmi důrazné hlasy, aby upraveno bylo náležitě distingování lázní a kde poukazováno bylo i na snahy, které v Československé republice sledujeme. Jest tedy řešení lázeňské orientováno správně a záleží nyní na tom, aby realisování bylo postupně prováděno.

Takovou první fasí, která jest jaksi praktickou přípravnou prací pro budoucí balneologický ústav, jest soupis potřeb lázní, vykazující opravdové léčebné zdroje. Tímto soupisem zjistí se, do jaké míry jednotliví lázeňští podnikatelé léčebnou stránku lázeňskou mají nebo hodlají vybudovati. S tím souvisí připravovaný zákrok, který možno označiti jako zatímní opatření balneologického ústavu, totiž vyšetřování a prozkoumání poměru míst, jako léčebné lázně označovaných a propagovaných, kterýžto výzkum jest právě jako rámec příštího balneologického ústavu připravován.

f) výchova občanstva k obraně při mimořádných poruchách.

Úraz, jak nejnovější zkušenosti ukazují, bude při dnešní vyspělé motorisaci skoro každodenní událostí, se kterou se při čtení novin budeme setkávati. Proto musíme tečovati o to, aby první pomoc byla prohloubena. Je vůbec nutno pomýšleti na to, aby občanstvo bylo co nejvíce školeno tak, aby si při úrazech dovedlo pomoci. Proto hodlá ministerstvo za pomoci Čsl. Červeného Kříže a jiných k tornu povolaných činitelů prohloubiti první pomoc a uspořádati tak obranu obyvatel při mimořádných, zejména velkých poruchách. Hodlá spolu s ústřední samaritskou radou a Čsl. Červeným Křížem vytvořiti k tomu účelu vhodný pracovní sbor, za kterýmž účelem byla položka 11., § 6 zvýšena o 670.000 Kč.

g) rozšíření pracovního pole v oboru sociálních chorob.

V chorobu sociálního rázu změnila se zejména oblast chorob srdečních a naskytla se tu řada nových problémů. Není to jenom otázka prevence srdečních chorob a jejich léčení, ale objevilo se, že ráz jejich vyžaduje i velmi naléhavé stanovení stupně invalidity nemocných tak, aby takový stupeň choroby, který jen částečně snižuje schopnost k práci, byl stabilisován a nemocný usnadněním své práce chráněn byl před dalším zhoršením. V té příčině byl vypracován odborníky z kruhů universitních profesorů plán, který bude postupně řešen v možnostech daných prostředků.

Stejně zasluhuje pozornosti otázka rheumatismu, kteráž nemoc doznala v poslední době v celé Evropě značného rozšíření a musí býti řešena podle nových poznatků vědeckých. Hlavně je třeba pro ni vzbuditi zájem co nejširší veřejnosti a proto zřízena komise, která pracuje jednak o získání vědeckých dat a o propagaci boje proti této chorobě.

Propagace uvedena již v činnost a provedena byla letos ve velkém měřítku.

h) pracovní schéma v oboru legislativy.

Pokud jde o legislativní práce postupuje se při jednotlivých materiích, jež zákonem mají býti upraveny, podle programu, a po vyčerpání přípravných prací budou příslušné návrhy předkládány k ústavnímu projednání.

Jako schéma pracovní, které se bude ministr snažiti za každých okolností v oboru legislativním dodržeti, uvádí tento postup:

V době nejbližší - pokud bude lze ještě letos - hodlá učiniti předmětem meziministerského jednání tyto návrhy:

zákon o úpravě sociálně-zdravotních ústavů a poraden,

zákon o úpravě poradnictví (nová regulace státní zdravotní rady, zemských a okresních zdravotních rad) a zejména

osnovu zákona o ústředním zdravotním fondu, při čemž po dohodnutí se s panem ministrem financí bude se snažiti učiniti předmětem porad otázku získání zvláštních příjmů tohoto fondu na podkladě co možno nejširším, ať již jde o ústřední sociální pojišťovnu, ať o faktory jiné.

Pro další fasi pokud se týče jara příštího roku ministr zařídil, aby úřad pracoval na úpravě lázeňské otázky tj. na právní úpravě lázeňských tax a zákonné regulace kategorisace lázeňské, zejména co se týče kontroly indikací.

Jako kulminační bod příštího roku, pokud bude lze, předstoupí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy před veřejnost s návrhem unifikovaného základního zdravotního zákona.

Rozprava.

Ke skupině rozpočtové, k níž náleží ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, promluvila řada řečníků, z nichž 6 pojednalo o záležitostech, týkajících se jmenovaného resortu.

Většina promluvila všeobecně, jeden z řečníků výhradně věnoval svou řeč záležitostem veřejného zdravotnictví.

Všeobecně uznávali řečníci význam státní zdravotní správy a oceňovali její činnost, zdůrazňujíce rozsah veřejně zdravotnických agend a jich důležitost pro nejširší vrstvy.

V jednotlivostech dotkli se řečníci zejména boje proti sociálním chorobám, žádajíce o jeho pokud možno největší rozšíření a péče o mládež. Pokud jde o ústavnictví, poukazováno bylo na potřeby veřejných nemocnic a ústavů pro choromyslné.

V oboru lázeňství povšechně bylo poznamenáno, že by bylo žádoucno, aby při úpravě lázeňství, pokud jde o jednotlivé objekty, bylo pamatováno na taková zařízení, která, by umožnila zejména sociálně slabým vrstvám použíti dobrodiní lázeňské therapie.

Konkrétně zmínili se někteří řečníci o poměrech všeobecné veřejné nemocnice pražské, upozorňujíce na poměry této nemocnice a žádajíce urychlené upravení poměrů, aby nejkřiklavějším nedostatkům bylo odpomoženo.

Konečně konkrétně poukazoval jeden z řečníků na organisaci zdravotnické agendy při zemských úřadech, žádaje o to, aby ústřední úřad věnoval iniciativní svou pozornost tomu, jakým způsobem včleněna je tato agenda do uspořádání celkové politické správy.

Kapitola 20. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy státních zaměstnanců a pozůstalých po nich roste rok co rok. Stálý vzrůst vysvětluje se jednak tím, že počet příjemců trvale stoupá, jednak různými úpravami odpočivných a zaopatřovacích platů (zákon č. 287/24 Sb. z. a n., zákon č. 80/28 Sb. z. a n. a nejnovější zákon č: 70/30 Sb. z. a n.) a novými úpravami služebních platů státních zaměstnanců v činné službě, kterými zvýšeny byly podstatně i pensijní základny těchto zaměstnanců (zákon č. 103/26 Sb. z. a n. a č. 105/26 Sb. z. a n. a obdobné úpravy), takže tito zaměstnanci odcházejí do výslužby s výslužným značně vyšším než tomu bylo před řečenými platovými úpravami, což platí i o zaopatřovacích platech pozůstalých po nich.

V roce 1925 činil podle státních závěrečných

účtů náklad na kapitolu 20. částku	509,559.126 Kč,
v roce 1929 již	735,859.015 Kč,
na rok 1930 rozpočtena byla potřeba na	762,912.000 Kč,

 

ve skutečnosti bude však značně vyšší důsledkem zákona č. 70/30 Sb. z. a n.

Pokud se týče zájmu projeveného o provedení tohoto zákona, dlužno uvésti, že ministerstvo financí přikázalo podřízeným úřadům, aby postupovaly se vším možným úsilím, aby provedení bylo co nejdříve skoncováno. Opatření v tom směru učiněná byla dána na vědomí i příslušným resortům k náležitému opatření ve vlastním oboru působnosti. Rychlému a hladkému provedení zmíněného zákona věnuje se snaha co největší.

Kapitola 21. Ministerstvo financí.

Rovnováha rozpočtu.

Při úvahách o rovnováze státního rozpočtu byla vyslovena pochybnost, zda reservy, které vznikly tím, že z opatrnosti výdaje v rozpočtech minulých let se nepřizpůsobovaly rychle dočasným příjmům, stačí na krytí všech i mimorozpočtových výdajů, zejména učitelských platů, poněvadž vzhledem k hospodářské krisi nutno počítati s menším výnosem daní a ostatních dávek. S tímto sníženým výnosem v důsledku hospodářské deprese finanční správa při sdělávání státního rozpočtu počítala, jak patrno ze srovnání částek preliminovaných pro rok 1931 s výsledky dosaženými za rok 1929 podle závěrečného účtu.

K poznámkám, jako by snad rozpočtové aktivity mělo býti dosaženo reservami vzniklými z hospodaření minulých let se uvádí, že se jedná pouze o rozpočtové reservy, které vznikly tím, že rozpočtové výdaje nepřizpůsobovaly se dočasným příjmům a že povstal tak značný rozdíl mezi preliminovanými a skutečnými příjmy. Na tuto okolnost bylo ostatně každoročně poukazováno v důvodových zprávách k finančnímu zákonu a státnímu rozpočtu v minulých letech. S mimořádnými příjmy zejména z nedoplatků daňových se nepočítalo. Příjmy ty podle finančního zákona plynuly do konsolidačního fondu.

Stabilisace výdajového rozpočtu.

O stabilisaci výdajového rozpočtu bylo poznamenáno, že i v minulých letech byla jen umělá, poněvadž neměly býti vypuštěny z rozpočtu některé průběžné položky, které byly zařazeny do rozpočtu pro rok 1927, kdy byla prohlášena po prvé zásada stabilisace státních výdajů a zavedena nová forma rozpočtu. Zejména bylo poukazováno v tomto směru na kvotu daní dopravních ponechávaných čsl. státním drahám, která pro léta 1930 a 1931 jest vyloučena jak z výdajů tak i z příjmů státní administrativy. Tato změna byla provedena z důvodu jednotnosti postupu, jaký byl již dříve proveden u podílů samosprávných svazků a fondů a podílu silničního fondu. Kvota ta není výdajem hospodářství státní správy, nýbrž výdajem železničního podniku; proto při stanovení rozsahu výdajů státní správy se s ní právem nepočítá.

Investice.

O investicích bylo tvrzeno, že na ně byly v letech 1922 až 1924 věnovány podle rozpočtů daleko vyšší částky, než je tomu pro rok 1931. V tomto směru však nutno počítati nikoliv s částkami preliminovanými v investičních rozpočtech pro uvedená léta, nýbrž s částkami pro ten účel skutečně použitými, poněvadž investice y uvedených letech bylo nutno omeziti a dlouhodobého úvěru, na který byly odkázány, nebylo buď použito vůbec anebo jen v omezeném rozsahu. Skutečné výdaje investiční činily za rok 1922 1.155 mil. Kč, za rok 1923 1.178 mil. Kč, za rok 1924 1.321 mil. Kč.

Finanční zákon.

K tvrzení, že virementy podle čl. XI. finančního zákona mohou se prováděti v roce 1931 bez souhlasu ministerstva financí se poznamenává, že názor tento není správný, a že souhlasu ministerstva financí je zapotřebí podle § 7. zákona č. 175/19 Sb. z. a n., který je též v čl. XI. uveden. Vypuštěním slov "se souhlasem ministra financí" v odst. 3. tohoto článku, který řeší tzv. náhradní opatření, se na dosavadní praxi ničeho nemění. Souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu k těmto opatřením je třeba rovněž již podle § 7. zákona č. 175/19 Sb. z. a n.

Rozsah rozpočtu.

Byly vedeny stížnosti do velkého rozsahu našeho rozpočtu. Letošní větší rozsah rozpočtu byl však způsoben řadou nových zákonných opatření a hospodářskou situací potud, že nebylo lze postupovati dle slov p. ministra financí tak úzkostlivě při povolování administrativních investic, bylo-li třeba, právě v době krise uvolniti investiční tempo a doplňovati iniciativu soukromou.

Vliv poklesu velkoobchodních cen na rozpočtové výdaje.

V debatě bylo uváděno, že při sestavování rozpočtu nebylo přihlédnuto k poklesu velkoobchodního indexu, který od srpna minulého roku činí as 12,7%. Rozpočet byl s toho hlediska ihned propočítán, ale ukázalo se, že by z toho poklesu cen státní správa měla nesmírně málo. Pokles velkoobchodních cen se dotýká totiž jen nepatrného počtu výdajových položek. Dále sluší uvážiti, že asi tři čtvrtiny všech administrativních investic jsou dnes zadány, takže běží o zbytek. Je třeba však při zbytku zkoumati index cen dotyčného statku, který se objednává a kupuje. Takovým způsobem bylo by lze příštím rokem ušetřiti v celé státní administrativě asi 10 mil. Je viděti, že odtud nelze očekávati zatím žádné podstatné snížení rozpočtu. Snížení může býti jen ve velkých investicích železničních a podnikových, které dosud zadány nebyly.

Pro bližší vysvětlení třeba říci, že největší část státních výdajů tvoří pevné složky, na které pokles cen nepůsobí. Tak veškeré osobní výdaje (až na nepatrnou celkem potřebu na služební oděv zřízenců, která činí pro obor vlastní státní správy celkem okrouhle 5 mil. Kč) a z věcných výdajů pak celá potřeba na službu státního dluhu a na fond pro věcné potřeby národní obrany podle zákona č. 240/26 Sb. z. a n., jakož i valná část ostatních výdajů věcných, jako cestovné a stravné, nájemné a režijní výlohy poklesem velkoobchodního indexu dotčeny nejsou. Pokles cen by se tudíž mohl dotýkati pouze výdajů určených na vnitřní zařízení a těch výdajů jednotlivých položek, na které by mohl míti vliv pokles cen minerálních olejů, potravin a píce a některých surovin. I tu však třeba vzíti v úvahu, že rozpočet ministerstva národní obrany, kde vliv poklesu by mohl býti nejznačnější, podle výsledků účetních závěrek posledních let s částkou 1.400 mil. Kč nestačil a že tudíž ztěží bylo by lze jej pod tuto cifru snížiti a dále že pokles cen surovin tvoří při dodávkách hotových výrobků jen nepatrnou knotu v jejich ceně a konečně že snižování úvěrů mělo by vliv na objednávky a tím i na zaměstnanost. Z toho vyplývá, že výdaje rozpočtové nelze v důsledku poklesu cen velkoobchodních značnější měrou vzhledem k celkové cifře výdajů snížiti.

Úspory na osobních výdajích.

O osobních výdajích bylo v debatě poznamenáno, že se při nich dociluje stále ještě značné úspory, která za rok 1929 činila 105 mil. Kč. K tomu třeba uvésti, že na osobních platech podle platových zákonů a nařízení úspora činila pouze 27 mil. Kč, tj. okrouhle 1% z preliminované částky 2.500 mil. Kč pro rok 1929. Byl tudíž náklad, kterého vyžadují platové zákony, odhadnut dosti přesně. Úspora u některých resortů při úvěrech určených na platy vznikla tím, že nebylo možno obsaditi veškerá systemisovaná místa pro nedostatek kvalifikovaných uchazečů anebo z jiných důvodů, jako na př. při ministerstvu školství a národní osvěty úspora přes 12 mil. Kč vznikla tím, že nebyly ještě skončeny práce a propočtení kongruy podle zákona č. 122/26 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení č. 124/28 Sb. z. a n.