Váleční slepci.

Válečných slepců je všech 640, z těchto bylo poděleno asi 300 tabáčními trafikami a sklady; hospodářskou nemovitost má asi 70 slepců. Novelou zákona č. 133 Sb. z. a n. z roku 1930 byl přiznán invalidům zcela osleplým nárok na zvláštní slepecký příplatek k invalidnímu důchodu ročních 1.800 Kč.

Podle citované novely může ministerstvo sociální péče přiznati i zvláštní příplatek invalidům bezmocným do celkové roční výše 1.800 Kč.

Touto novelou zvýšen byl důchod invalidní invalidům 85% - 100%ním o plných 100%, vdovám výdělku zcela neschopným nebo starším 55 let zvýšen dosavadní příplatek z 200 na 360 Kč ročně.

Lhůta k přihlášce o důchod.

Cit. novelou byla rovněž otevřena lhůta přihlašovací pro sirotky, jichž zákonný zástupce nárok jejich na důchod v řádné lhůtě neohlásil. Lhůta pro tyto mimořádné přihlášky není nijak omezena.

Od počátku účinnosti zákonů pro péči o válečné poškozence bylo z titulu této péče do 31. prosince 1929 vyplaceno 5.115,254.882 Kč.

Z toho připadá na vlastní péči o válečné poškozence 4.922,244.045 Kč.

Administrativní náklady této péče činí jen 32%.

Na zákonitých požitcích bylo do 31. prosince 1929 vyplaceno

invalidům důchodcům	1.772,736.116 Kč,
pozůstalým důchodcům	2.914,420.280 Kč.

 

Novela zákona o válečných poškozencích vyžádá si nákladu 13,500.000 Kč.

Péče o nezaměstnané.

Péče o nezaměstnané spočívá na zákoně č. 267/1921 Sb. z. a n., jenž nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1925.

Od působnosti tohoto zákona byly z úvěru "Péče o nezaměstnané" vydány tyto částky:

V roce	1925	3,813.776 Kč
	1926	21,282.971 Kč
	1927	18,708.564 Kč
	1928	14,952.861 Kč
	1929	22,132.930 Kč.

 

V roce 1929 bylo nezaměstnaností postiženo nejvíce členstvo svazů sdružujících především textilní dělnictvo, na jehož další podporování po vyčerpání nároku na státní příspěvek byl povolen peníz 2,040.000 Kč.

Počet případů ke zúčtování s ministerstvem sociální péče předložených činil:

v roce	1925	21.249
	1926	136.364
	1927	96.879
	1928	76.591
	1929	113.422
v I. pololetí	1930	91.313.

 

Z uvedeného jde najevo, že počet případů nezaměstnanosti stoupá. Novým zákonem č. 74 Sb. z. a n. ze dne 5. června 1930 jest doba podpůrná prodloužena na dobu dalších 13 ty dnů, při čemž odborové organisace hradí ze svých prostředků stejný díl jako dříve a stát přispívá poměrnou částkou vyšší, odpovídající trojnásobku, příp. čtyřnásobku organisační podpory. Tento zákon obsahuje také ustanovení v čl. III. pro případ mimořádné nezaměstnanosti a o produktivní péči o nezaměstnané. V tomto druhém způsobu péče o nezaměstnané bylo do 7. listopadu t. r. projednáno 408 žádostí veřejných stavebníků, při čemž výše přiznaného státního příspěvku činí okrouhle 10,000.000 Kč. Jde většinou o práce komunikační všeho druhu, regulaci potoků, práce kanalisační, zřizování vodovodů, stavby budov a pod.

Státní starobní podpory.

Výplata státních starobních podpor provádí se podle zákona č. 42/1929 Sb. z. a n.

Do konce roku 1929 bylo vyplaceno na státních starobních podporách 25,199.66015 Kč a na příplatku obcí 3,200.20635 Kč.

Státní starobní podpory činily v roce 1929 podle jednotlivých zemí:

Čechy	13,896.931,90 Kč,
Morava	7,216.605,70 Kč,
Slezsko	1,197.178,85 Kč,
Slovensko	2,189.196,20 Kč,
Podkarpatská Rus	410.132,90 Kč
a čs. státním příslušníkům v cizině bylo vyplaceno	289.614,60 Kč.

 

V roce 1930 stoupá znatelně potřeba na státních starobních podporách, hlavně z toho důvodu, že nahromaděné přihlášky z roku 1929 se se vším úsilím vyřizují.

Ke dni 31. srpna 1930 činí počet podporovaných osob již 128.854 a potřeba na státních starobních podporách 58,253.371 Kč a příplatku obcí 7,483.187 Kč a ke dni 30. září 1930 je stav podporovaných osob 132.215, potřeba na státních starobních podporách 60,450.827 Kč a příplatků obcí 7,659.816 Kč.

Podle zemí jeví se ke dni 30. září 1930 tento stav:

Země:	počet podpor. osob	Státní starobní podpory:	Příplatek obcí:
Čechy	72.600	28,556.585,-	4,002.445,-
Morava	31.135	17,959.812,-	1,684.824,-
Slezsko	4.953	2,093.366,-	305.627,-
Slovensko	20.067	10,281.445,-	1,529.971,-
Podkarp. Rus	2.555	1,080.954,-	136.949,-
čs. příslušníkům v cizině	905	478.665,-

 

V potřebě na rok 1930 jsou obsaženy značné částky, které byly přestárlým osobám přiznány ještě za rok 1929, ale z důvodů technických nemohly býti v roce 1929 poukázány a vyplaceny. Je tedy roční potřeba na státní starobní podpory a příplatek obcí o tyto částky nižší.

Kapitola 18. Ministerstvo pro zásobování lidu.

Srovnání s rozpočtem pro rok 1930.

Rozpočtový návrh této kapitoly vykazuje ve výdajích u srovnání s rozpočtem na rok 1930 celkové zvýšení o 2,840.000 Kč; na němž z největší části participují jednak položka "Akce zlevňovací", jež jest určena pro positivní zásahy cenotvorné, jednak titul "Úřady pro potírání lichvy" vzhledem ke skutečné vyšší potřebě, jež vyplývá z pracovního programu ministerstva pro zásobování lidu.

V příjmech jeví se proti předchozímu roku snížení o 295.000 Kč v důsledku toho, že výtěžky za propadlé životní potřeby, jakož i pokuty a peněžité tresty, zúčtují se nyní k dobru kapitoly 21.

Jak při všeobecné, tak i podrobné debatě rozpočtové, jež zahájena byla zprávou specielního zpravodaje rozpočtového k rozpočtu kapitoly 18, předneseny byly některé připomínky, případně náměty a přání, dotýkající se oboru působnosti ministerstva pro zásobování lidu. Zejména poukazováno bylo na nutnost, aby toto ministerstvo bylo vybaveno dostatečnou pravomocí, by mohlo skutečně účinně zasáhnouti do cenového procesu, zvláště pak tam, kde jeví se dosud značné a ničím neodůvodněné rozpětí mezi cenami velkoobchodními a cenami v drobném prodeji.

Výklad ministra pro zásobování lidu.

Ministr pro zásobování lidu přednesl pak, vyhradiv si písemnou odpověď na případně později pronesená přání a připomínky, podrobné exposé.

Ve veřejnosti se ozývá volání po ministerstvu zásobování. Znovu se prokazuje přesvědčení, že je potřebí orgánu, který by z úřední povinnosti usměrňoval a podpíral spotřebovatelskou politiku. Jestliže občanstvo ve své nejobecnější funkci hospodářské, kterou je spotřeba, je nuceno přinášeti těžké oběti ve prospěch některých podnikatelských skupin, jak se u nás, žel, dosud děje, je to národohospodářsky ztrátová chyba. Výroba, obchod a konsum jsou součástí hospodářského organismu, a jestliže právě srdci tohoto organismu, tj. konsumu, je odpíráno to, co mu k jeho zdravé normální funkci je potřebí, nemůže celý organismus prospívati.

Ministerstvo pro zásobování lidu usiluje pomalu, poněvadž naráží na mocenské a ideové překážky, ale přece s postupnými úspěchy o to, aby hospodářská politika orientovala se více spotřebitelsky, poněvadž raison ďétre hospodaření je uspokojování hmotných potřeb občanstva.

Toto ministerstvo dosud postrádá pro provádění spotřebitelsky orientované politiky hospodářské tří základních podmínek: 1. postrádá pronikavých statistických dat o spotřebě - jejím objemu, jejím sociálním a věcném rozčlenění, o proměnách spotřeby daných hospodářskými a sociálními poměry, sezonami atd.; 2. nedostává se dosud ministerstvu pro zásobování lidu dostatečné kompetence ke zjišťování a k preventivnímu i regresivnímu zásahu; 3. nemá dosud opěrné základny poradní a návrhové v samosprávných institucích spotřebitelských.

To jsou tři základní věcné nedostatky, k nimž se ještě řadí nedostatky významu druhořadého. Ministr, který má úspěšně uplatňovati spotřebitelské hledisko v hospodářské politice, musí především věděti co spotřeba je. Bez pronikavé znalosti rozsahu, složení a dynamiky spotřeby nemůže býti solidní politiky spotřebitelské, nýbrž jen pouhé pokusnictví a improvisování.

Statistika výroby za pomoci statistiky zahraničního obchodu by nám velmi mnoho řekla o naší domácí spotřebě. Umožnila by nejen lepší politiků spotřebitelskou, ale musela by vésti k některým důležitým reformám v hospodářské politice vůbec. Nutno objektivně přiznati, že Státní úřad statistický se v rámci své kompetence horlivě snaží, aby nám o spotřebě podával materiál stále bohatší a přesnější. Zejména s uspokojením dlužno přijímati, že jmenovaný úřad rozšiřuje representativní metodou prováděné šetření o životních nákladech (spotřebě) rodin dělnických, zřízeneckých a úřednických. R. 1927/28 zpracovával 229 měsíčních domácích účtů rodinných, zvaných spotřební knížky. R. 1928/29 zpracovával již 449 rodinných účtů, r. 1929/ 30 670 a r. 1930/31 zpracuje 850 rodinných účtů, kterážto práce je pro spotřebitelskou politiku ministerstva zásobování velmi cenná a ministerstvo proto hodlá tuto práci podporovati.

Je velmi mnoho dat o spotřebě porůznu roztroušených a statisticky nezpracovávaných. Proto ministerstvo nyní po provedené resystemisaci, která mu přináší aspoň částečné rozhojnění sil počtem dosud naprosto nedostatečných, zřídí si studijní oddělení vybavené odbornými mladými lidmi, a toto studijní oddělení bude vědecky zpracovávati všechen statistický materiál kdekoli roztroušený k praktickým účelům spotřebitelské politiky. Přikročíme také od ledna příštího roku k vydávání tištěného věstníku, v němž budeme ukládati pro informaci veřejnosti důležité výsledky prací tohoto oddělení.

Jako druhý základní nedostatek, bránící ministerstvu v činnosti, možno označiti nedostatečný kompetenční podklad. V bezprostředně poválečné době, kdy ministerstvo pro zásobování lidu vzniklo, spočívala jeho funkce v plnění velikého tenkráte úkolu upravovati a říditi vázané hospodářství s nezbytnými potřebami a v protilichevní agendě. Zrušením vázaného hospodářství ztratilo ministerstvo velkou sféru své činnosti. Protilichevní agenda se sice udržela, a její trvání je dále nutné jak pro ochranu konsumentů, tak pro ochranu solidního podnikání před živly neodpovědnými, avšak i protilichevní ustanovení zastarala, neboť hlavní předpoklad jejich vydání a aplikace byly mimořádné poměry, vyvolané válkou. Tento předpoklad také pominul, takže změna lichevních předpisů stává se naléhavou.

Ministerstvo svou činnost opírá ještě o vládní nař. ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n. Tohoto vládního nařízení lze však užívati pouze k zákrokům proti jednotlivým podnikatelům, nikoliv však proti vázanému podnikání (kartelům, koncernům), ačkoli vázané podnikání nyní převládá, jsou zdrojem mnohem větších nebezpečí pro obecný prospěch než podnikání individuelní. Z toho důvodu vypracovalo ministerstvo návrh zákona o dozoru na ceny.

Tento navrhovaný zákon má ve své podstatě dáti ministerstvu pro zásobování lidu možnost působiti k tomu, aby vývoj cen odpovídal naléhavým zájmům celkového národního hospodářství. Podle navrhovaného zákona příčí se zájmům národního hospodářství zejména každé jednání nebo opomenutí, které je na obecnou újmu hospodárnosti výroby nebo odbytu anebo způsobem hospodářsky neodůvodněným obmezuje hospodářskou volnost a které takto překáží správnému tvoření cen. Získání vhodného materiálu pro taková opatření má se díti především dohodou se zúčastněnými zájemci. Teprve kdyby k dohodě nedošlo, mohlo by ministerstvo podle navrhovaného zákona uložiti podnikům nebo jejich sdružením, aby mu v určité době podaly ústní nebo písemné zprávy o výrobě, odbytu a cenách, jakož i aby eventuelně mu předložily knihovní záznamy nebo i jiné doklady. Jen v případě naprosté nezbytnosti mohlo by ministerstvo provésti svými orgány šetření na místě.

Právě tak jako zjišťování materiálu o cenových poměrech má býti prováděno nejprve dohodou se zájemci a přísnější postup podnikán jen v případě nedostatku dobré vůle zájemců, stejně tak má býti postupováno i při zajišťování správného tvoření cen na základě materiálu šetřením získaného. Teprve když by podnikatelé nechtěli dobrovolně na pokyny ministerstva upustiti od jednání, které má na vývoj cen vliv, poškozující naléhavé zájmy hospodářského celku, mohlo by ministerstvo přikročiti k zákazu takového jednání.

Přijetí tohoto -zákona jest nezbytným základem pro kompetenční výstavbu ministerstva, aby mohlo plniti povinnost ochrany přirozených práv konsumentských.

Ministerstvo pro zásobování lidu vypracovalo také návrh zákona, kterým mění se dosavadní název na označení "ministerstvo pro hospodářství spotřební". V tomto návrhu zákona vyznačilo rámcovou kompetenci, přizpůsobivši ji současným poměrům. Tento návrh kompetenčního zákona bude možno předati v nejbližších dnech do meziministerského projednávání.

Třetí veliký nedostatek ministerstva pro zásobování lidu vězí v tom, že ministerstvo postrádá opěrné základny v samosprávných institucích spotřebitelských. Ministerstvo obchodu může svou činnost opírati o dobrozdání a návrhy obchodních a živnostenských komor, ministerstvu zemědělství pak dostává se opory v zemědělských radách. Ministerstvo zásobování, jakožto resort povinný vyvažovati v hospodářské politice státní zájmy podnikatelské spravedlivými a hospodářsky zdravými nároky spotřebitelskými, nemá pro tyto své sociálně i hospodářsky velmi významné úkoly dostatečné opory. Ale nejen z tohoto utilitárního důvodu resortního i ryze principielního důvodu, že spotřebitelé mají aspoň tak spravedlivý nárok na demokratické zastoupení v samosprávných sborech, jako podnikatelé, vypracovalo ministerstvo a předložilo již vládě dva návrhy, jejichž realisace znamenala by slušnou nápravu tohoto stavu. Především vypracovalo ministerstvo návrh na usnesení ministerské rady, kterým v každé zemi Československé republiky zřizuje se Zemský poradní sbor pro otázky spotřeby, jejichž hlavním úkolem bylo by prohlubovati spolupráci mezi výrobou a spotřebou a býti stálými poradními orgány zemským úřadům při řešení otázek, týkajících se spotřeby. Aby byla umožněna spolupráce mezi jednotlivými zemskými poradními sbory a aby byl zároveň vytvořen co nejužší styk těchto institucí s ministerstvem zásobování, má býti zřízeno při ministerstvu ústředí zemských poradních sborů pro otázky spotřeby.

Za druhé ministerstvo pro zásobování lidu vypracovalo a předložilo hospodářským ministrům návrh vládního nařízení, kterým se zřizuje Hospodářský sbor spotřebních družstev se sídlem v Praze. Tato druhá samosprávná instituce má hájiti hospodářské zájmy organisovaných spotřebitelů. Ústřední úřady státní mají si vyžadovati od ní dobrozdání o všech osnovách zákonů a nařízení a chystaných opatřeních státních zásadního rázu, pokud mají praktický význam pro organisované spotřebitele. Finanční náklady, kterých si zřízení Hospodářského sboru spotřebních družstev vyžádá, uhradí ústředny spotřebních družstev, takže státní pokladně nevzejde z prováděného nařízení úhradová povinnost.

Ministerstvo vypracovalo letos ještě dvě jiné osnovy zákonů, o kterých pro jejich význam sluší se zmíniti.

Předložen nedávno hospodářským ministrům návrh osnovy zákona o stavbě tržnic. Tržnicový zákon má umožniti velkým obcím účelnou organisaci zásobovací služby, která by vyhovovala nejen moderním požadavkům hospodářským, ale také organisačně technickým a hygienickým. Zákon má přinésti vydatnou podporu pro stavbu tržnic jednak obcím, a jednak společnostem nebo družstvům, v nichž obec je účastna na správě a jimž ministerstvo zásobování přizná obecnou prospěšnost. Stát má na základě nového zákona podporovati nejen pouhé vybudování tržnic, nýbrž i jejich vnitřní úprava. Podpora může býti udělena: 1. v podobě státní záruky za sjednanou půjčku, 2. v podobě státního příspěvku na zúročení a úmor řádně zajištěného stavebního nákladu a 3. ve způsobu státního příspěvku jednou pro vždy k úhradě části stavebního nákladu.

Pro budování tržnic za státní podpory budou stanoveny přesné podmínky nejen pro stavbu, ale také pro provoz a správu, a bude samozřejmě přihlíženo k tomu, je-li kde vybudování tržnice opravdu nutností.

Konečně dokončuje ministerstvo pro zásobování lidu práce o návrhu mléčného zákona.

V dnešní naší legislativě, vyjímaje potravinový zákon, který zásadách širokého měřítka jen povšechně lze aplikovati na mléko a mléčné výrobky, není vůbec možnosti upraviti tuto tak důležitou materii. Máme legislativně neupravený hospodářský úsek, který ve výrobě representuje ročně více než 4 miliardy Kč. Mléčný zákon vynutily si neutěšené poměry vyskytující se v obchodu s mlékem a mléčnými výrobky, a nelze čekati na vydání nového potravinového zákona, jehož vypracování vyžádá si asi delší doby, nehledě k tomu, že mléko v mnohém liší se astře od ostatních potravin, a dlužno tudíž i celý úsek mléčného hospodářství v legislativě specificky posuzovati. Obsah ustanovení mléčného zákona má základní linii zaručiti, aby se do oběhu dostalo jakostní mléko neškodné lidskému zdraví. Zákon sám je pracován jako zákon hospodářský velkoryse, nikoli formou pouhých nařízení nebo zákazů, a podstatně liší se od dosavadní obvyklé strohé formy. Vyslovené obavy, že zákon zasáhne velmi citelně výrobu zemědělskou, jsou zbytečné. Naopak zákon chová v sobě řadu užitečných pokynů zvláště pro zemědělce, jenž, zachovávaje je, bude sto uváděti do oběhu mléko skutečně jakostní a zdravé, což je základní podmínkou pro zvýšení odbytu mléka a nejlepší jeho propagací. Totéž platí pro obchod, poněvadž i zde odbyt stoupne, pakli se spotřebiteli dostane dobrého i zdravého mléka za přiměřenou cenu. Osnova zákona vypracována je tak, aby zasahovala, ať již kteroukoli hospodářskou složkou, co nejméně rušivě, a aby bylo zabráněno všem neodůvodněným tvrdostem. Odstraňuje vše, co dosud, ať je z jakýchkoli příčin, bylo na škodu výroby, prodeje a spotřeby mléka. Lze bezpečně očekávati, že mléčný zákon podstatně přispěje k urychlení hospodářského pokroku na poli mléčného hospodářství.

V letošním roce od dubna do konce září projevil se značný úbytek případů porušování mléka v poměru ke stejnému údobí roku loňského. V měsících lednu, únoru a březnu t. r. zhruba odpovídaly zjištěné případy falšování mléka počtu zjištěných případů v těchže měsících r. 1929. V měsících dubnu až září roku 1929 bylo provedeno v obvodu úřadu pro potírání lichvy v Praze 13.312 revisí mléka, a odebráno bylo celkem 1673 vzorků podezřelých mlék, to je tedy 12,5%. V téže době r. 1930 bylo provedeno 15.335 revisí mléka, to je o 2.023 revisí více, a odebráno bylo pouze 976 podezřelých vzorků mléčných, což je o 697 vzorků méně (6,3%). Připadal tudíž v uvedeném období r. 1929 jeden vzorek podezřelého mléka přibližně na 8 revisí, r. 1930 téměř na 16 revisí, v čemž se tedy jeví zlepšení asi o 50%. Je pozoruhodno, že úbytek jeví se rovněž v počtu vzorků mlék, znečištěných zvířecími výkaly a prohlášených za zkažené. V dubnu až září 1929 bylo z 1.459 posudků 32% mlék zkažených, r. 1930 v těchže měsících z 1.135 posudků 24,7% mlék zkažených. Tedy značný pokrok. Ovšem dobré to dosud ještě není.

Ve venkovských okresích činil průměrný počet vzorků porušených mlék v dubnu až září 1929 10,6°% z počtu provedených revisí a r. 1930 za tutéž dobu pouze 5,1%. Poměr tento u mléka v téže době r. 1929 činil 16,4%, r. 1930 9,1%.

Kdežto případy porušování mléka r. 1930 projevují znatelnou tendenci sestupnou, případy porušování másla se množí. V minulém roce vyskytovaly se případy porušování másla téměř výhradně v severovýchodních okresích českých. Špatné příklady kazí dobré mravy. Letos rozšířil se tento nešvar i do okresů ve středních Čechách. Tato skutečnost je patrna z poměru počtu vzorků porušeného másla k potu revisí. Roku 1929 v měsících lednu až září činil počet vzorků porušeného másla 16,7% zkoumaných másel, r. 1930 činí za tutéž dobu 18,3%. Zjišťování porušovatelů másla je v tomto roce obtížnější než v letech minulých.

Rozsah a význam služby protilichevní charakterisují tato čísla: Za dobu od 1. ledna do 30. října r. 1929 učiněno bylo oznámení pro předražování předmětů spotřeby 4.126, za tutéž dobu r. 1930 4.274. Pro lichvu bytovou r. 1929 517, r. 1930 246. Pro neoprávněné obchodování r. 1929 3.422, r. 1930 5.474. Pro výrobu chleba proti vydaným předpisům roku 1930 103 oznámení. Pro porušování potravin r. 1929 bylo učiněno 7.894 oznámení, r. 1930 za tutéž dobu 10.872. Pro neoznačování zboží cenami r. 1929 14.706, r. 1930 12.017. Pro finanční delikty r. 1929 1.877, r. 1930 2.758. Pro různé ostatní přestupky r. 1929 2.145, r. 1930 2.164. Roku 1929 ubylo provedeno různých šetření 56.991, r. 1930 66.153. Roku 1929 předsevzato revisí 51.661, r. 1930 98.691. Roku 1929 bylo provedeno zatčení resp. předvedení 416, r. 1930 280.

Ministerstvo pro zásobování lidu zahájilo v poslední době zlevňovací akci u chleba, bílého pečiva a uzenářského zboží a připravuje také zlevňovací akci u výrobků jiných než potravinových, při čemž chce se opírati o spolupráci ministerstva obchodu. Tuto akci podniká jednak proto, poněvadž v poslední době nastala přílišná ztrnulost v hladině cen maloobchodních, jež velmi nedostatečně reaguje na snižování cenové hladiny surovinové, a poněvadž nastal nepoměr mezi cenovou hladinou výrobků průmyslových a zemědělských; jednak zahájilo ministerstvo zlevňovací akci ze snahy přispěti k oživení celkové kupní síly na domácím trhu a napomáhati zvýšeným odbytem výrobě a zaměstnanosti.

U chleba a bílého pečiva byla posud provedena zlevňovací akce v 63 okresích českých, 30 okresích moravsko-slezských, 41 slovenských a v 7 okresích podkarpatoruských. Celkem tedy pro vedlo zlevňovací akci z popudu ministerstva pro zásobování lidu u chleba a bílého pečiva 141 okresů. Nejvyšší cena u chleba pečeného ze žitné mouky vymleté na 63% činí po zlevňovací akci 2 Kč za 1 kg, nejnižší cena pak, které bylo dosaženo, 1,40 Kč za 1 kg. Průměrná cena 1 kg chleba po zlevňovací akci je v Čsl. republice 1,60 Kč až 1,70 Kč. Chleba vyrobený z mouky žitné; vymleté na nižší procenta, zaznamenává ceny asi o 20 hal. vyšší než u chleba z mouky vymleté na 65%. Pozoruhodné jest, že na Slovensku je cenový průměr zlevněného chleba vyšší než v zemích historických, činí asi 190 Kč. Ministerstvo právě prozkoumává příčiny vyšších cen chlebových na Slovensku, a zjistí-li, že jsou neodůvodněny, přičiní se o jejich přizpůsobení chlebovým cenám v zemích historických. Pokud jde o bílé pečivo, bylo zlevnění provedeno dvojím způsobem: Jednak byla ponechána dosavadní cena kusová 25 hal., při čemž byla okresními úřady zvýšena a přesně stanovena kusová váha, v některých okresích byla pak kusová cena pečiva snížena na. 20 hal. při nepatrném snížení váhy.

Zlevňovací akce u masa a uzenářských výrobků je teprve v počátcích, nicméně vykazuje již také jisté výsledky. Dosud bylo provedeno zlevnění masa a uzenářských výrobků ve 14 okresích. V mnohých okresích byly pak ceny sníženy dříve než ministerstvo pro zásobování lidu vydalo výnos, nařizující zahájení zlevňovací akce.

Kapitola 19. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Výklad referentův.

a) Rozbor rozpočtu.

Návrh rozpočtu kap. 19. pro rok 1931 byl stanoven částkou	157,171.400 Kč
a jest proti rozpočtu pro r. 1930 preliminovanému částkou	146,771.399 Kč
vyšší o	10,400.001 Kč.

 

Pokud se týče změny úvěrů obou těchto rozpočtů na celkových výdajích řádných a mimořádných, osobních a věcných, řádné osobní výdaje snižují se celkově o 4,746.790 Kč, řádné výdaje věcné zvyšují se o 10,388.091 Kč a mimořádné výdaje věcné zvyšují se o 4,758.700 Kč. Jeví se tudíž zvýšení věcných výdajů řádných i mimořádných o 15,146.791 Kč, které srovnáno se snížením osobních výdajů o výše uvedenou částku 4,746.790 Kč dává celkové zvýšení rozpočtu kap. 19., o částku 10,400.001 Kč.

Rozpočet ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jeví vzestupnou tendenci, a to v posledním tříletí průměrně o 0,04% celostátního rozpočtu.

Pokud jde a příjmy této kapitoly, preliminovány jsou pro rok 1931 částkou	35,031.200 Kč,
která proti příjmovému rozpočtu pro rok 1930 stanovenému cifrou	30,742.217 Kč,
jest vyšší o	4,288.983 Kč.

 

b) Investice.

Investice v oboru ministerstva veřejného zdravotnictví mimo podnik státních lázní vyžadují podle návrhu pro budoucí rok částky 19,850.000 Kč, jak uvedeno jest v kap. 14, při ministerstvu veřejných prací v oddílu c).

Jest i tu zvýšení o 3,650.000 Kč a, jak viděti z přehledu při citované kapitole zaznamenaného, jest podle jednotlivých zemí připravováno dobudování hlavně některých státních nemocnic a jiných potřebných ústavů.

Země Slovenská participuje obnosem 5,950.000 Kč.

Pro zemi Podkarpatoruskou jest preliminováno na investičních potřebách 2,350.000 Kč.

e) Rozpočet podniku "Státní lázně".

Pokud jde o státní lázně, vykazují provozní rozpočet částkou	10,358.600 Kč,
z čehož na provozní výdaje připadá	9,553.300 Kč.
Jest to proti prelimináři r. 1930 o	589.848 Kč
více.

 

Počítá se tu jednak se značně vyšším provozem vlastním, jednak se zvýšením režie spojené s provozem a udržováním nových investic základních, jichž jest k řádnému provozu podniku z důvodů hygienických a správních nezbytně zapotřebí, které však nevykazují příjmů, jako jsou vodovody, kanalisace a komunikace.

Ve výdajích jest již obsaženo veliké zatížení na zúročení investičních dluhů a to částkou 1,400.000 Kč.

Příjmy preliminují se po pečlivé úvaze daných poznatků a zkušeností z minulých let a zvýšeny jsou proti příjmům z r. 1930, rozpočteným částkou 9,941.955 Kč o obnos 416.645 Kč.

Investiční rozpočet státního podniku lázeňského činí částku	15,100.000 Kč,
a investice a fundus částku	840.000 Kč,
tudíž celkem	15,940.000 Kč.

 

Resultuje konečný zisk, jenž může býti použit na úhradu investic částkou 805.300 Kč.

d) Některé podrobnosti ze zdravotní agendy:

1. tlumení nakažlivých chorob.

Ještě v letošním roce nutno zapraviti zbývající částku za objednané vozy IV. státní epidemické autokolony, jež jest určena, aby měla své stanoviště v Praze. Také tato nová autokolona, jež bude sestávati ze 4 vozů dopravních a 2 desinfekčních, bude součástí celostátní epidemijní pohotovosti, právě jako prvé 3 autokolony (Užhorod, Brno, Bratislava).

Celostátní epidemijní pohotovosti, která jest doplněna ještě skladištěm epidemijních potřeb v Brně, jest podle zkušeností nutně zapotřebí. Její součásti mohou býti poslány, po případě soustředěny na místa, kde včasná pohotovost místních činitelů k zakročení povolaných jest nedostatečná vůbec anebo aspoň vzhledem k rozsahu právě se vyskytnuvší epidemie. Personál autokolon vyvíjí velkou práci ve vyhledávání případů jednak zatajených, jednak však i případů zakrslých, jež mohou dáti podnět k dalším nákazám právě jako případy zjevné, ale svým nezřejmým rázem jsou tím záludnější.

K státní epidemijní pohotovosti patří vlastně též infekční nemocnice v Chustu, zařízená svého času Čsl. Červeným Křížem, ale vydržovaná od počátku z peněz státních. Je v provozu řadu let a její stav nutí již pomýšleti na náhradu, jež bude zřízena ve způsobě infekční nemocnice ve Slatinských Dolech.

Právě jako v letech předešlých a v roce 1930, bude i v r. 1931 nutno při nejmenším ve stejném rozsahu přikazovati zemským úřadům dotace z prostředků na potírání epidemií na všechna opatření, jež příslušné orgány a okresní úřady zavedly, pokud se úhrada toho děje na základě zákonů ve formě plateb za opatření věcná, jakož i za různé náhrady a odškodnění. Sem též náleží vyplácení nemocenské podpory na území Slovenska a Podkarpatské Rusi po dobu isolace člena nemocenské pojišťovny pro nakažlivou nemoc.

2. boj proti sociálním chorobám.

Ve zvláštních výdajích rozpočtu ministerstva zdravotnictví na rok 1931 (§ 6) jak ve vydání řádném, tak mimořádném, je položka 2. "Boj proti lidovým a sociálním chorobám" zdánlivě poměrně výše dotována, nežli položky ostatní. Je tu preliminována na řádných výdajích suma 2,293.000 Kč (ve stejné výši jako roku 1930) a na mimořádných výdajích suma 8,490.000 Kč (o 245.000 Kč více než předešlého roku). Při tom však nutno uvážiti, že z položky té mají se hraditi náklady a podpory na činnost tak rozsáhlou a naléhavě důležitou, jako je boj proti tzv. sociálním chorobám, mezi které náleží nejhorší metly lidské společnosti, jako tuberkulosa, venerické nemoci, rakovina, trachom, rheumatismus, alkoholismus atd.

Bylo již při projednávání návrhu rozpočtového za rok minulý s mnoha stran dovoláváno se určitých zákroků k potírání rakoviny. Příslušné plány vyvíjejí se tak, že bude tato důležitá věc za podpory ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dozírné době vhodně vyřešena.

3. Péče o mládež.

Řádný rozpočet dotyčné položky, preliminovaný na 2,650.000 Kč, převyšuje částkou 150.000 Kč rozpočet pro r. 1930. Toto mírné zvýšení jest stoupajícími potřebami rozvíjející se zdravotní péče o mládež plně odůvodněno.

Na účet této dílčí položky připadají zejména náklady vydržování, poraden "Našim dětem", zřízených v počtu 23 ve větších střediscích republiky, které zejména ve venkovských okresech mají své pobočky. Poradny tyto vedeny jsou na zásadě společné účasti místních samosprávných činitelů a dobrovolných sociálních spolků, při čemž stát uhrazuje osobní náklady.

Ze vžitých institucí téhož oboru jest školní lékařství na státních školách, kde službu lékařskou ještě před dobou provedení zákona o okolním lékařství ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy dotuje zplna, kdežto na ostatních školách přispívá ministerstvo v případech, kde korporace, školu vydržující, hradí příslušnou kvotou i náklady školního lékařství.

Sem náleží též podpora poraden pro matky a děti (z toho jen na poradny Čsl. Červeného Kříže na Slovensku a Podkarpatské Rusi 400.000 Kč), které přes to, že jejich síť není dalece ještě dobudována, dosahují počtu asi 1000. Poradny tyto sdruženy jsou v odborech spolku čsl. Ochrana matek a dětí, při českých a německých okresních péčích o mládež a při spolcích Čsl. Červeného Kříže. Význam jejich spočívá v boji proti dětské a zejména kojenecké úmrtnosti v Československu, což možno zejména v místech, kde poradny úspěšně fungují, sledovat.

Otázky dětských poraden zdravotních všímají si v poslední době také orgány sociálního pojištění, váží však své příspěvky na účast korporací autonomních a státní správy, na kterou v tomto směru kladou se požadavky, jimž při nynější nedostatečné výši položky ministerstvo nemůže dostáti.

Z profylaktické péče v oboru dětského zdravotnictví hodlá ministerstvo zdravotnictví za účasti státního ústavu pro zubní lékařství uvésti v činnost pojízdná zubní ambulatoria pro službu, zejména v okresech venkovských, které na rozdíl od větších populačních center netěší se přirozeně výhodě zdravotních institucí, jež jsou soustředěny do větších měst.

Vedle příspěvku na školní lékařství na školách nestátních přispívá se ze zmíněné položky též na eugeniku a výzkum dítěte, pokud ji provádějí jiné instituce mimo Ústav pro národní eugeniku a Pedologický ústav. Také lékařská stránka poraden pro volbu povolání jest předmětem péče a podpory.

Rovněž veliký úsek skautingu, feriální péče a dětských her, náležející v široký rámec rekreace mládeže, jest z položky "Péče o mládež" subvencován.

4. asanace.

Nutno poukázati na mimořádný rozvoj asanační akce. Plány vyvolané asanačním ruchem budou nutně míti odezvu v tom, že bude postupně třeba příslušnou položku uvésti s rozvojem v soulad.

5. tělovýchova.

Pol. 8., § 6, jež má býti hospodářskou základnou tělovýchovné péče ústřední státní zdravotní správy, byla zvýšena o 250.000 Kč.

Činnost tělovýchovných spolků a potřebných zařízení i činnost směřující k povznesení sportu musí býti podchycena přiměřenou možností finančních zásahů.

6. zdravotnické ústavnictví.

Jako již v rozpočtu na r. 1930, pojímán jest na r. 1931 Státní zdravotní ústav jako jeden celek pod rubrikou "Hlavní ústav".

Pro posuzování zvyšované potřeby, tj. 1,260.937 Kč na potřebách řádných a 1,038.000 Kč na potřebách mimořádných sluší uvážiti, že dostavěná hlavní budova o cca 180 místnostech representuje zdvojnásobený provoz dosavadního ústavu.

Příjem preliminován jest o 996.140 Kč vyšší. Očekávaný příjem bude jistě dosažen, ježto již podle výsledku v r. 1930 příjem jeví se daleko vyšším, než jak byl na r. 1930 preliminován. Příčinou vyšších příjmů je vzrůstající odbyt produktů, zejména na serologii.

V investičním rozpočtu na roli 1931 preliminována je částka 2,800.000 Kč.

Vzhledem k naprosté nevhodnosti dosavadního umístění státního ústavu pro zubní lékaře v budově zubní kliniky a vzhledem k rozvoji provozu ústavu byly najmuty v novostavbě Maceškova domu ve Fochově třídě čís. 64 rozsáhlé místnosti (celý mezanin) a ústav jest tam již od začátku roku 1930 přestěhován. Nájem činí 200.000 Kč ročně kromě vedlejších poplatků.

Provoz v nových místnostech bude vyžadovati ovšem také většího nákladu pro r. 1931. Neboť místo bývalých 10 místností disponuje ústav nyní 18 velkými místnostmi (několik sálů), místo 31 křesel má jich 54. Celkový provoz se zvětšil a stal se pravidelným, celodenním.

Velká část celkového zvýšení per 493.759 Kč připadá na nájemné z nových místností (200.300 Kč), jakož i na zvýšení mimořádných výdajů o 132.400 Kč, ježto třeba opatřiti při novém umístění částečně také nové zařízení.

Vzhledem ke zvýšenému provozu počítá se plným právem se zvýšeným příjmem cca o 70.000 Kč.

Počet ošetřovacích dnů státní nemocnice na Král. Vinohradech zůstává nezměněn, 220.000. Náklad jest přes to vyšší vzhledem k tomu, že v provozu je již plně nový pavilon G, v němž umístěna jest interní oddělení II. (kromě případů infekčních) a celá oddělení ušní, nosní, krční a oční. V r. 1931 bude dobudována a do provozu uvedena nová kotelna a prádelna a dosavadní kuchyně bude rozšířena, ježto vzrůstající potřebě nemocnice nestačí. Zvýšení vydání činí na potřebách řádných 555.684 Kč a na potřebách mimořádných 28.200 Kč. Podle nabytých zkušeností (je možno počítati již s plným obložením ústavu) počítá se se zvýšeným příjmem o 687.440 Kč. Pokud jde o investice, preliminuje se pro tuto nemocnici kromě doplatku na pavilon G (100.000 Kč) a částky 100.000 Kč na přípravné práce pro stavbu dalších budov čistka 1,500.000 Kč na zmíněnou již stavbu ústřední kotelny a prádelny s oploceními a nutnou úpravou terrainu.

Při státní nemocnici na Ostravsku počítá se 91.000 ošetřovacích dnů proti loňským 80.000, vzhledem k tomu, že od září 1931 bude pravděpodobně v provozu již nový pavilon gynaelologicko-porodnický o 142 lůžkách, kromě 60 mís; kojeneckých. Kromě toho bude v provozu nová hospodářská budova. Zvýšení výdajů činí na potřebách řádných 360.440 Kč, na potřebách mimořádných 352.100 Kč. Obé toto zvýšení souvisí, jak již bylo uvedeno, s nutností zařízení gynaekologicko-porodnického pavilonu a se zvýšeným provozním nákladem po jeho otevření. Vzhledem k těmto okolnostem počítá se též s příjmem zvýšeným o 465.330 Kč. V rozpočtu investičním preliminována jest pro tuto nemocnici další částka 5,000.000 Kč na dostavbu pavilonu gynaekologicko-porodnického, hospodářské budovy a na stavbu administrativní budovy.