Stavba druhých kolejí.

Pokud jde o stížnost, že na Slovensku se neprovádí dostatečnou měrou zesílení a úprava tratí i výstavba druhých kolejí, prosím, aby na stavbu druhých kolejí nebylo pohlíženo s hlediska prestiže, nýbrž s hlediska potřeby. Dvoje koleje možno stavěti jen tehdy a tam, kde jednokolejová trať svou výkonností nevyhovuje intensitě dopravy. Mohu poukázati na to, co bylo po převratu na Slovensku vykonáno ve směru rekonstrukcí různých tratí; s povděkem kvituji uznání pana speciálního zpravodaje, vyslovené tomu, co v investiční činnosti pro Slovensko se v rozpočtu předvídá.

Přestavba stanice v Bratislavě.

Přestavba stanice bratislavské jest v proudu již od několika let. Počátkem roku 1931 dojde ke zbourání starých výtopen a k zahájení úpravy stanice bratislavské, jak toho vyžaduje nejen bezpečnost provozu, nýbrž i význam této stanice.

Přestavba stanice v Žilině.

Připravuje se i přestavba stanice v Žilině.

Otázka propouštění dělníků.

Na výtku o propouštění dělníků vrchní stavby poukazuji na to, že následkem mírné zimy započalo se letos s pracemi dříve na jaře, takže byly na podzim práce ty skončeny dříve než loni. Jinak je postup přijímání pracovních sil při zahájení prací a propouštění smluvních sil po dokončení prací týž, jako jiná léta.

Přestavba a úprava stanic.

Na výtku, že některé stanice, jako na příklad Křimice a Roudnice, jsou přednostně vybavovány, mohu jen poukázati na to, že v Křimicích byla z provozních důvodů zřízena na místě zastávky stanice, způsobilá ke křižování a předjíždění vlaků a musila býti obsazena dopravními orgány, o jejichž ubytování bylo nutno se postarati.

Stanice Roudnice se přestavuje proto, že se ukázalo nezbytným, vybudovati dříve jednokolejnou trať Kralupy - Lovosice dvoukolejově, při čemž musí býti přestavěny i stanice. Otázka stanic v Podmoklech, Ústí n. Labem, Karlových Varech, Chomutově, Trutnově a Jablonci n. N. se bude řešiti postupně; v prvé řadě v Jablonci n. Nisou, kde dosavadní průtahy nastaly tím, že tam byla dráha soukromá, nemající prostředků k výstavbě. Projekt se připravuje a po zestátnění dráhy bude přikročeno k přestavbě. Též projekt pro přestavbu stanice Trutnova je v práci; v Ústí n. Lab. pak byly již provedeny provozně nutné investice a stejně tak i jinde.

Otázka pražských nádraží.

Na námět, zda vzhledem k nynější situaci nebude třeba přepracovati projekt pro přestavbu pražských nádraží, mohu sděliti, že tato otázka musí býti řešena jednak podle potřeby provozní, jednak se zřetelem na osídlovací a zastavovací poměry města.

Vlečkové smlouvy.

Pokud jde o úpravu vločkové služby, byla právě sjednána ve vločkovém výboru Ústřední rady železniční nová úprava.

Úprava jízdního řádu.

Náš jízdní řád jest kompromisem různých veřejných zájmů. Ústřední rada železniční, jakož i železniční rady ředitelské podávají ve věci úpravy jízdních řádů každoročně svoje posudky a přání. Státní železniční správa hledí při nutné hospodárnosti a v rámci technické možnosti vyhověti předneseným tam požadavkům veřejnosti.

Automobilová konkurence.

K vývodům o autobusové konkurenci drah upozorňuji, že železniční správa nemůže ze zásadních důvodů překážeti v rozvoji dopravnictví. Pokud autodoprava nebude musiti vybudovati si sama své vlastní silnice, pokud nebude zatížena stejně velikou dávkou dopravní daně, pokud si nebude obstarávati všechny věci, jako železniční doprava to činí, například výstavbu kolejí, nádraží a všeho, co jest k provozu potřebné, jest jasné, že tyto veliké investice a provozní výlohy budou ovšem nepoměrně zatěžovati železniční dopravu. Jest však samozřejmé, že autodoprava nemůže nikdy železnici konkurovati co do spolehlivosti za každého počasí a poměrů a zejména pokud se týče dálkové dopravy a dopravy těžkých předmětů. Na příště bude třeba, aby zásadně se vyřešila otázka, kterému resortu má přináležeti dopravnictví v tomto směru, aby se mohlo pokračovati racionálně ve výstavbě automobilové dopravy železniční správy.

Úhrada případného schodku za rok 1930.

Na dotaz o úhradě event. schodku za rok 1930 uvádím, že schodek železnic za rok 1930 nebylo možno časově pojati do rozpočtu na rok 1931, poněvadž není dosud přesně uznám. Schodek sám, jak se projeví v účetní závěrce za rok 1930, nutno posuzovati se tří hledisek:

1. s hlediska potřeby na zvýšený náklad na úpravu pensí a vánoční příspěvek, kterýžto náklad nemohl býti uhrazen ani z běžných podnikových příjmů, ani zmenšením výdajů;

2. s hlediska nedostatku úhrady na investice následkem nedostavivšího se preliminovaného provozního přebytku;

3. konečně s hlediska ostatní provozní ztráty.

Analysujeme-li takovýmto způsobem schodek, najde se, doufám, forma, jakou bude možno jej uhraditi.

Kalkulace provozního zisku na rok 1931.

K pochybám, že v roce 1931 se dosáhne kalkulovaného zisku 33,000.000 Kč, poukazuji především na podrobnou analysu výdajů a příjmů, uvedenou ve finančním zákoně na rok 1931. Rozpočtový návrh resortu jest sice sestaven s určitým optimismem, nutným při dnešní těsné souvislosti provozních výsledků železničního podnikového hospodářství s úhradou železničních investic, přes to však přihlíželo se také k nepříznivé všeobecné hospodářské situaci. Preliminovali jsme totiž příjmy z přepravy nákladové níže o 110 mil. Kč a příjmy na úrocích níže o 7,400.000 Kč. Toto snížení odpovídá zajisté i dosti pesimistickému nazírání na vývoj hospodářské situace během příštího roku.

Uznání železničním zaměstnancům.

Ministr v závěru opakuje, že železniční správa jest vedena snahou zlepšiti železniční podnik, a že ráda vezme v úvahu všechna přání, směřující k jeho zdokonalení a postavení na lepší finanční a hospodářský podklad, železniční správa snaží se vcházeti vstříc i svému personálu, aby, pokud je to možno, mohl býti uspokojen a věnoval se s radostí svému životnímu povolání. S potěšením projevuje ministr všemu úřednictvu a všemu personálu státních drah vřelé díky za řádné konání povinností, zákonodárné sbory pak prosí, aby v těžké úloze, která v tak kritické době jest naň vznesena, laskavě jej podporovaly. Jest v zájmu všech, kdo pracují pro zdravý hospodářský rozvoj státu, aby železniční podnik zdolal těžkou dobu hospodářské krise a rozvinul se tak, aby mohl v daleko větší míře a dokonaleji sloužiti hospodářskému rozvoji všech vrstev občanstva a republiky.

Kapitola 17. Ministerstvo sociální péče.

Rozpočet ministerstva sociální péče a porovnání s rozpočtem na rok 1930.

K ústavnímu projednávání předložený rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1931 činí

v části příjmové úhrnem	17,737.500 Kč
a v části výdajové úhrnem	865,224.200 Kč.

 

Při číselném porovnání s rozpočtem na rok 1930 jsou

příjmy nižší o	692.500 Kč
a výdaje vyšší o	41,113.786 Kč.

 

Snížení příjmů spočívá hlavně v tom, že u péče stavební a bytové byl příjem na splátkách zápůjček a úroků z nich podle propočtů z minulých let preliminován skutečně očekávanou nižší částkou a že u organisace práce na příspěvku zaměstnavatelů za zprostředkování práce příjmy odpadají, poněvadž příslušné ústavy pro zprostředkování práce, u kterých se příjmy vyskytovaly, jsou rozpočtově opatřovány v rozpočtech zemských.

Z celkového srovnání výdajové části vidno, že

osobní výdaje na rok 1931 snížily se proti roku 1930 o	1,576.944 Kč,
kdežto věcné výdaje na rok 1931 doznaly zvýšení o	42,690.730 Kč,
z čehož vyplývá skutečné zvýšení výdajové části rozpočtu ministerstva sociální péče o	41,113.786 Kč.

 

Podrobným pak porovnáváním jednotlivých úvěrů lze seznati, že

některé z nich doznaly snížení o částku v celku o	43,292.745 Kč
a u jiných však nastalo zvýšení o částku	84,406.531 Kč.

 

K snížení došlo u těch úvěrů, u kterých lze je očekávati vzhledem k přirozenému vývoji a předpokladům při jich preliminování v mezích platných zákonů:

tak u výdajů na ústřední správu o	279.001 Kč,
u nákladů na úřadovny pro zprostředkování práce, kde vyloučena byla částka	1,103.424 Kč,

 

na zemský ústřední úřad práce v Praze a zemské centrály práce v čuchách, které byly pro rok 1931 pojaty do rozpočtu země České,

u výdajů na úřady pro péči o válečné poškozence o	397.374 Kč,
u všeobecných výdajů na péči o válečné poškozence o	41,365.946 Kč,
u výdajů na péči o přistěhovalce a vystěhovalce o	140.000 Kč
a konečně u výdajů na péči o válečné poškozence občanské o	7.000 Kč,
tedy celkem o	43,292.745 Kč.

 

zvýšení nákladů jeví se v těchto úvěrech:

 

1	v § 1. tit. 1. "Ministr" zaokrouhlením o	70 Kč
2	v § 3. tit. 1. "Sociální pojištění" o	5,080.000 Kč
3	v § 4. tit. 1. "Péče stavební a bytová" 0	15,068.000 Kč
4	v § 5. tit. 1. "Péče o mládež" o	4,547.006 Kč
5	v § 3. tit. 2. "Organisace práce" o	15.000 Kč
6	v tit. 3. "Živnostenská inspekce" o	79.455 Kč
7	v § 4. tit. 4. "Sociální péče o válečné poškozence" o	500.000 Kč
8	v § 1. tit. 5. "Péče o dělnická družstva konsumní a výrobní" o	200.000 Kč
9	v § 4. tit. 5. "Péče o nezaměstnané" o	50,917.000 Kč
10	v § 5. tit. 5. "Státní starobní podpory" o	8,000.000 Kč
	tedy celkem o	84,406.531 Kč.

 

Z tohoto přehledu tedy vidno, že v rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1931 byly úvěry na důležité sociální úkoly značně zvýšeny, a mezi zvýšeními jednotlivých úvěrů uvnitř rozpočtu jest zajisté vzhledem k stávajícím hospodářským poměrům jmenovitě významné zvýšení subvenčního úvěru na péči o mládež v pol. 7. § 5, tit. 1. "Podpory na sociální zařízení pro péči o mládež", který doznal proti roku 1930 zvýšení o 3,300.000 Kč a proti roku 1929 o 7,944.000 Kč.

Předmětem jednání v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny byl rozpočet ministerstva sociální péče jako část skupiny sociální ve dnech 10. a 11. listopadu t. r. Rozpravy v obou těchto dnech súčastnilo se kromě výborového referenta p. poslance Chalupy 12 řečníků.

Exposé ministra.

Během rozpravy přednesl ministr sociální péče obšírné exposé, ve kterém vzpomněl počátků hospodářské deprese, která nastala v třetím čtvrtletí 1929, a začala se projevovati silným vzrůstem nezaměstnanosti a citelným zhoršováním situace zemědělské výroby, dotkl se všech současně naléhavých sociálně hospodářských problémů a způsobů jich řešení. Nestačí pomocná opatření, jež se pohybují jen na povrchu, a nutno sáhnouti na kořen zla, aby opatřeno bylo dostatek pracovní příležitosti nezaměstnaným. Ministerstvo sociální péče proto také mezi jiným působilo ve spojení s ostatními ústředními úřady na urychlené vypisování a provádění investic a dodávek, na něž jest ve státním rozpočtu pamatováno. Je třeba prozkoumati všechna pomocná opatření, navrhovaná mezinárodními hospodářskými činiteli a uskutečňovaná již jinými státy, zda bude je možno přizpůsobiti našim poměrům.

Ministerstvo sociální péče svolalo tudíž na 21. t. m. všechny živnostenské inspektory do Prahy, aby vyslechlo jejich zprávy o hospodářské situaci a o výrobních metodách v jednotlivých dozorčích okresích a pojednalo s nimi o nových úkolech, které ministerstvu ukládá přeměna výrobních okresů, ekonomisace a racionalisace průmyslové výroby. Ústřední živnostenský inspektorát byl pověřen, aby výsledky tohoto jednání resortně zpracoval.

Vláda připravuje také celou řadu opatření v tom směru. Zvláštnímu komitétu, který má býti dosazen ministerskou radou, bude dán úkol velmi obtížný, jehož uspokojivé provedení přispěje velmi podstatně k znovuoživení výroby. Zejména uskutečnění velkých projektů vodohospodářských přispěje velmi podstatně ke zmírnění tísně. K témuž cíli směřuje též stavba obytných domů. Stejně nutno hodnotiti též zákonné opatření ve směru produktivní péče o nezaměstnané, bez něhož veliké množství prací bylo by bývalo velmi těžko proveditelno.

Rovněž sem spadají opatření v rámci úvěru 150 milionů Kč, který má býti poskytnut vládě. Tímto příspěvkem bude dána možnost úvěrových opatření a poskytování úlev podnikům, které jsou v tísni a zastavily provoz. Z těchže prostředků mají býti učiněna všechna opatření též ke zmírnění agrární a průmyslové krase a má býti rozšířena nouzová akce vyživovací i sanace odborových organisací, které dlouhotrvající krisí -se dostaly do tísnivé situace, zvláště odborových organisací textilního a sklářského dělnictva. Ke zmírnění krise bude sloužiti též připravovaný zákon o zprostředkování práce, který má nejednotnou organisaci zprostředkování práce postaviti na jednotný pevný základ a který má se jmenovitě postarati také o to, aby byla zavedena povinnost ohlašování uprázdněných míst, především ale povinnost zaměstnavatelů oznamovati zamýšlené zastavování nebo omezování provozu. Anketa, konaná v poslední době, vytvořila potřebné podklady pro zákon o zprostředkování práce, jehož návrh má býti v nejbližší době dán do meziministerského řízení. Ruku v ruce se všemi těmito opatřeními musí ovšem jíti péče o nezaměstnané. Ministr připomíná jmenovitě výsledky prodloužení podpůrné doby, zvýšení státního příspěvku k podporám nezaměstnaných a různá opatření, jež ministerstvo učinilo pro zmírnění nezaměstnanosti, zejména dělnictva textilního a sklářského, a zavedení stravovací akce v roce 1930. Zakročovalo se ve všech případech porušení zákona o osmihodinové pracovní době, učinilo opatření pro omezení práce přes čas, sobotní odpolední práce žen byla podle zákona zakázána a ve všech případech zjištěných byla ihned zastavena. V jednom případě bylo i provedeno zavedení pětidenního pracovního týdne. Ministerstvo pečovalo také o dodržování zákazu noční práce v pekařství. V oboru domácké práce byly nutné opětné zásahy ministerstva sociální péče. Ježto abnormální poměry vyžadovaly zvláštního vybavení služby inspekční, snažilo se ministerstvo vybudovati živnostenskou inspekci kvalitativně i kvantitativně a jeho požadavku bylo v rámci resystemisace částečně vyhověno. V oboru legislativním vedle přípravných prací pro schválení Washingtonských konvencí o noční práci mladistvých a o zaměstnávání těhotných žen projednává se také novelisace § 82 h) živn. řádu a rovněž osnova zákona o kolektivních smlouvách, jakož i osnova zákona o lékárnické platebně. Ministerstvo má nejživější účast na pracích Mezinárodního úřadu práce a podporuje je ze všech sil. Nikdo nelituje více než ministerstvo sociální péče, nemohlo-li býti dosud docíleno schválení důležitých konvencí o noční práci mladistvých a o práci těhotných žen. Vina po této stránce není na jeho straně. Pokud jde o péči stavební a bytovou, připomíná ministr, že poslední bytový a stavební zákon podnítil v míře zcela mimořádné stavební podnikání samosprávných těles a družstev. Do konce října bylo podáno 427 žádostí o přiznání podpory, z nichž bylo příznivě vyřízeno 347 se stavebním nákladem 420 milionů Kč, kdežto ostatní žádosti došlé do 7. listopadu, jež se týkají provádění staveb o stavebním nákladu 111 milionů Kč, se ještě projednávají. Podle nového zákona byly již přiznány podpory na 297 domů se 2022 byty s celkovým stavebním nákladem 140 milionů Kč. Stavební náklad žádostí, které se ještě v ministerstvu nebo u zemských úřadů projednávají, se páčí na 58 milionů Kč a 335 milionů Kč, celkem tedy na 393 miliony Kč. Od doby účinnosti nového zákona o podpoře stavebního ruchu byla přiznána již 36 novým stavebním družstvům obecná prospěšnost, zatím co jest dosud nevyřízeno dalších 32 družstevních podání. Příznivý vývoj stavebního ruchu měl za následek, že z úvěrů v částce 350 milionů Kč, jež mělo ministerstvo k převzetí státní záruky k disposici, bylo již 2,59 milionů Kč vyčerpáno, takže k tomuto účelu jest již jen 91 milionů Kč k disposici. Připomíná se dále usnesení Národního shromáždění ze dne 21. března 1930, podle něhož vláda má upraviti bytový problém definitivně a za tou příčinou ustaviti odbornou komisi, která by připravila návrh nového bytového zákona. Provádějíc toto usnesení ministerstvo jmenovalo devítičlennou komisi, které připadl zmíněný úkol. Ačkoli komise měla již řadu schůzí a ačkoli se v celé řadě rozhodných otázek dohodla, přece nebyla sto, aby předložila ministerské radě návrh definitivního stavebního a bytového zákona. V tomto stadiu převzala rozhodnutí ministerská rada, při čemž předmětem jejího rozhodování samozřejmé je celý komplex úkolů, jež přicházejí v úvahu. Ministerstvo je si vědomo, že nedostatek bytů nebude odstraněn legislativními opatřeními, ježto jest průvodním zjevem našich sociálních a hospodářských poměrů, bez jejichž změny jest dokonalé řešení tohoto problému nemožné. - V oboru sociálního pojištění, aby umožnilo volbu orgánů nemocenského pojištění, urychlilo ministerstvo vydání volebního řádu pro nemocenské pojišťovny. Ministerstvo požádalo Ústřední sociální pojišťovnu, aby urychleně provedla volební přípravy. Provedení voleb se však zdrželo neodkladným už vydáváním legitimací, jejichž vydávání a doručování členstvu bylo umožněno nařízením připraveným ministerstvem a vládou usneseným. Ministerstvo vypracovalo také osnovu volebního řádu pro volby funkcionář ú ústřední sociální pojišťovny, pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího soudu a po vyjádření Ústřední sociální pojišťovny bude osnova dána do meziministerského řízení. Ministerstvo schválilo dále služební a disciplinární řád pro Ústřední sociální pojišťovnu a připravuje vzorné stanovy pro nemocenské pojišťovny. Při jednání o sanaci nemocenských pojišťoven bylo docíleno dohody v tam směru, že do rozpočtu ministerstva zařazuje se na sanaci nemocenských pojišťoven částka 3 miliony Kč. Jednání o modalitách sanace jsou v proudu. Prozatím byly v četných případech povoleny zvýšené příspěvky, jimiž část rozpočtově stísněných nemocenských pojišťoven se uvádí opět do rovnováhy. Otázka aktivování pojištění osob samostatně výdělečně činných byla opět nadhozena zemskou živnostenskou radou pro Čechy, při čemž ministerstvo prohlásilo, že je zásadně ochotno podporovati aktivování tohoto odvětví pojištění, upozornilo však, že sotva bude lze se obejíti bez novelisace zákona. Sanace Léčebného fondu veřejných zaměstnanců je stále ještě z nejtěžších starostí ministerstva. Tu se poměry jen zcela nepatrně změnily a přes to nemohlo dojíti k žádnému dorozumění, protože v interesovaných kruzích panují rozdílné názory o celé řadě základních otázek. Ministerstvo dalo nyní podnět k písemné expertise o sanačních možnostech, aby umožnilo vyřízení této obtížné věci. Léčebný fond vyjednává s lékaři a na výsledku těchto vyjednávání závisí v hlavním směru ozdravění tohoto pojišťovacího zařízení. V oboru úrazové péče o dělnictvo jest připravena osnova zákona o odškodňování nemoci z povolání jako následků úrazu a dále zákon o soudnictví v úrazovém pojištění. V oboru pensijního pojištění byla vypracována řada vládních nařízení, jež byla z části již dána do meziministerského projednávání, jako vládní nařízení o převodních částkách a početních podkladech nositelů pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Osnova vládního nařízení o pensijním pojištění zaměstnanců drah státem neprovozovaných a sloužících veřejné dopravě byla vypracována a připravuje se pro meziministerské řízení. Dále třeba se zmíniti o návrhu ředitelství pensijního ústavu na započítávání nepojištěné služební doby. Jest se nadíti, že bude uskutečněno toto všestranně toužené zlepšení pensijních nároků soukromých zaměstnanců, resp. zvýšení důchodů již napadlých. Úpravu poměrů přestárlých soukromých úředníků, kteří nepodléhali povinnému pojištění, učinilo ministerstvo předmětem jednání a chce právě v této zvlášť politováníhodné kategorii zaměstnanců rádo přispěti na pomoc. Vypracovaná předloha o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců je předmětem porad ministerského komitétu, již před delší dobou dosazeného. Dále vypracovalo ministerstvo osnovu volebního řádu pro pensijní ústav a po vyjádření pensijním ústavem bude tato osnova meziministersky projednána.

V oboru péče o válečné poškozence učiněn krok ku předu novelisací zákona, kterým se zlepšují materielní poměry slepců a nejtěžších invalidů, ale i vdov a bylo docíleno i určitých výhod, pokud jde o vrácení přeplatků. Prováděcí nařízení k zákonu bylo již odevzdáno ministerské radě, takže nyní bude možno co nejrychleji býti započato s poukazováním doplatků za dobu od 1. července t. r. Mezitím byl 28. října poukázán k výplatě výnos invalidního fondu ve výši 277.550 Kč, a bylo z něho poděleno 801 potřebných válečných poškozenců.

Pokud jde o přestárlé, projednává ministerstvo na základě zmocnění ministerské rady s ústřednami sociálního pojištění, nebylo-li by snad možno za spolupráce ústředen včleniti péči o přestárlé do sociálního pojištění, při čemž samozřejmě státní příspěvek byl by poskytován ve výši dosavadního rozpočtového nákladu. - V oboru péče o mládež mohlo ministerstvo i letos vyvinouti živou činnost. V směru legislativním sluší uvésti vydání vládního nařízení o ochranném dozoru č. 293 z r. 1930. Ministerstvo připravuje dále osnovu zákona o ochranné výchově, která má tvořiti výsek zamýšleného zákona o péči o mládež a současně doplněk osnovy zákona o trestním soudnictví nad mládeží. Aby práce ministerstva v oboru péče o mládež byla postavena na pevnější základy a aby při tom byla zabezpečena součinnost orgánů dobrovolné péče o mládež, dosadilo ministerstvo v poslední době říšský poradní sbor pro mládež. Dobrovolným organisacím péče o mládež byly ministerstvem k umožnění intensivnější činnosti také letos uděleny subvence, které rovněž mohly býti vydatněji vyměřeny. Ministerstvo vypracovalo nový subvenční plán, který zjednodušuje subvenční administrativu a vyhovuje myšlence spoluzodpovědnosti zemských ústředen pro péči o mládež při přidělování subvencí organisacím dobrovolné péče o mládež.

Hospodářská nouze, kterou byly postiženy všechny země střední Evropy a kterou postiženy byly zvláště pracující vrstvy, dolehla přirozeně i na československé státní občany, bydlící v jiných státech. Ministerstvo činí opatření pro širší pomocnou akci pro potřebné československé státní občany, bydlící v cizině.

V podrobné na to rozpravě ke skupině sociální bylo - pokud se týkala ministerstva sociální péče - pojednáno o všech téměř, v následujícím věcném přehledu povšechně zmíněných oborech působnosti ministerstva.

Péče stavební a bytová.

Státní podpora stavebního podnikání záleží v zásadě jednak v přímém poskytování peněžní podpory na zúročení a umoření investovaných stavebních kapitálů, jednak v pouhém ručení za zápůjčky, jimiž byla hrazena část stavebních investic. Ten který způsob jest volen vždy podle stávajících hospodářských poměrů na stavebním a bytovém trhu.

V době popřevratové poskytoval stát na stavby obytných domů skutečnou finanční podporu, jejímž účelem bylo nahraditi stavebníkům rozdíl mezi skutečným nákladem a hodnotou, jakou bude míti dům v době konsolidovaných poměrů hospodářských. Jest to období zákonů o stavebním ruchu z let 1919-1924, č. 281/1919, 100/1921, 45/1922, 35/1923 a 58/1924 Sb. z. a n., které se vztahovaly na stavby začaté v létech 1919 - 1924 a dokončené do konce roku 1925. S podporou těchto zákonů bylo vystavěno celkem 3296 nájemních domů obytných s 39.740 byty a 24.289 rodinných domků se 27.865 byty. Výstavbou těchto domů bylo získáno 182.066 obytných místností, 2493 malých provozoven, 1816 místností obchodních, 1919 hospodářských příslušenství malozemědělských a 191 místností věnovaných sociální péči. Stavební náklad všech těchto staveb činil u domů nájemních 2.826,701.165 Kč, u domů rodinných 2.136,367.284 Kč, tedy úhrnem 4.963,068.449 Kč.

 

Finanční podporu na tyto stavby tvořily:

1	Záruka za cizí zápůjčky v původní částce	3.086,879.355,-- Kč.
2	Přímé zápůjčky státu, které z části jsou již splaceny nebo konvertovány za zápůjčky zaručené, jež činily:
a)	u družstva státních zaměstnanců v Praze	108,279.254,04 Kč,
b)	u družstev státních zaměstnanců na Slovensku	93,909.200,-- Kč,
c)	na dokončení staveb z let 1919 - 1920	21,307.646,85 Kč,
d)	z peněz přikázaných ministerstvu sociální péče podle § 32 zák. o ochraně nájemníků ze dne 27. dubna 1922, č. 130 Sb. z. a n.	6,518.900,--Kč.
3	Roční příspěvky z původního stavebního nákladu	561,667.833,--Kč.
4	Příspěvky jednou pro vždy na provisorní stavby v úhrnné částce	6,032.730,-- Kč.
	Z pravidelných výloh státu placených z titulu udělených finančních podpor činí pro rok 1931: anuity ze zaručených zápůjček	205,578.718,-- Kč,
	příspěvek ze stavebního nákladu, nahoře udaného, částku okrouhle	19,039.340.-- Kč,
a	správní příspěvky manipulační a jiné proměnlivé platy spojené s poukazováním anuit vyžadují, ročního nákladu okrouhle	2,000.000,-- Kč.

 

U domů, na nichž váznou zápůjčky zaručené státem, jest stát zavázán splatiti vypovězenou jistinu s příslušenstvím, neučiní-li tak dlužník, ač byl upomenut, a dále zaplatiti tu část zaručené zápůjčky s příslušenstvím, která by vyšla na prázdno při rozvrhu nejvyššího podání, kdyby byl dům prodán nucenou dražbou.

Do 30. září 1930 bylo za zápůjčky státem zaručené a věřitelem vypovězené vyplaceno 45,234.26302 Kč. V téže době bylo v důsledku exekučního prodeje subvencovaných domů zaplaceno věřitelům 1,347.07849 Kč.

Shora uvedené výlohy zmenšují se ovšem o náhrady předepsané stavebníkům z důvodů vyznačených v příslušných vládních nařízeních k zákonům o stavebním ruchu. Za léta 1919 - 1929 bylo na těchto náhradách celkem vybráno 62,706.20919 Kč, za dobu od 1. ledna do 30. září 1930 bylo na náhradách zaplaceno 7,844.112 Kč.

Počínajíc rokem 1925 vzhledem k patrné stabilisaci stavebního: podnikání ustal stát peněžně podporovati novostavby s malými byty a přispíval k jich výstavbě pouze přejímáním záruky za druhořadé hypotekární zápůjčky. Nejprve činil tak z prostředků Státního bytového fondu podle zákona ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb. z. a n. Podle tohoto zákona byla do 30. září 1930 udělena podpora převzetím záruky fondu na stavby 173 domů nájemních a 3092 byty a 124 domků rodinných s 223 byty. Stavební náklad těchto domů činí celkem 251,217.881,33 Kč a zaručené zápůjčky 87,006.654,41 Kč. Celkový stav jmění fondu, jemuž podle § 29. zákona o stavebním ruchu ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., byly přikázány pohledávky bývalého fondu pro péči bytovou o státní zaměstnance, činil ke dni 30. září 1930 celkem 50"702.90780 Kč. Jmění fondu jest podle čl. 4. stanov Státního bytového fondu uloženo ve státních cenných papírech.

Zákon o stavebním ruchu z roku 1927 zavedl zcela podle obdoby zákona o Státním bytovém fondu podporu ve způsobě záruky státu za hypotekární zápůjčku, rozšířil však okruh staveb, na něž lze záruku uděliti, o stavby rodinných domků budovaných jednotlivci. Tento zákon byl v r. 1928 téměř beze změny obnoven a účinnost zákona z r. 1928 byla v r. 1929 dvakrát prodloužena, takže lze ho použíti až na stavby začaté do 31. března 1930. Konečně zákonem ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n. bylo udělení záruky rozšířena na stavby začaté do 31. prosince 1931.

Podle zákonů o stavebním ruchu z let 1927-1930 byla do 30. září 1930 udělena záruka celkem na 486 nájemních domů obytných s 9003 byty a 4062 domků rodinných s 5222 byty. Celkem s dosaváde udělenou podporou bylo působením zákonů z let 1927-1930 získáno 35.330 obytných místností, 810 malých provozoven, 118 hospodářských příslušenství a 642 obchodní místnosti. Celkový stavební náklad těchto staveb

činí u domů nájemních	639,193.301 Kč,
u domů rodinných	362,994.628 Kč,
úhrnem	1.002,187.929 Kč.

 

Zaručené zápůjčky státem u těchto staveb

činí u domů nájemních	247,541.742 Kč,
u domů rodinných	120,667.803 Kč,
tedy úhrnem	368.209.545 Kč.

 

Záruka státu podle zákona z roku 1927 mohla býti převzata do úhrnné výše 120,000.000 Kč, podle zákona z roku 1928 do nové úhrnné částky 150,000.000 Kč, kteráž v roce 1929 byla zvýšena na 200,000.000 Kč. Podle zákona z roku 1930 může býti záruka převzata za zápůjčky do úhrnné částky 350,000.000 Kč.

Zákon č. 45 z r. 1930 vedle udělování záruky za druhořadé zápůjčky zavedl opět peněžní příspěvek na zúročení a umoření zápůjček váznoucích na podporovaných domech. Důvod tohoto opatření sluší hledati v tom, že stavební náklady nových domů a tím i nájemné dostoupily výše, která není úměrná důchodům sociálně slabších vrstev obyvatelstva. Peněžní přispívání vztahuje se však výhradně na stavby domů s nejmenšími byty, tj. s byty o pokoji a kuchyni do 40 m² určenými pro osoby nemajetné. Uzákonění peněžního příspěvku podnítilo řadu obcí a družstev k výstavbě domů s nejmenšími byty, což vidno z toho, že do 30. září 1930 bylo přislíbeno udělení zmíněné podpory za zápůjčky ve výši 300,362.175 Kč, což bude vyžadovati ročního nákladu 7,509.06105 Kč. Definitivně byla již udělena podpora spojená s povinností platiti příspěvek ze zápůjček ve výši 41,697.920 Kč roční částkou 850.092,50 Kč.

Provádění posledních zákonů o stavebním ruchu počíná projevovati patrné účinky, jevící se ve větším množství zahájených staveb domů obytných, zejména domů s nejmenšími byty pro vrstvy nemajetné, z čehož lze také očekávati vliv na zaměstnanost ve všech oborech výrobních, souvisejících se stavebním podnikáním.

Péče o mládež.

Péči o mládež veřejné ochrany potřebující obstarávají v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle dosud platného zákonného stavu jednak orgány samosprávných svazků (země, okresy a obce) jednak různé instituce a korporace, zabývající se tzv. dobrovolnou péčí o mládež. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi naproti tomu podle dosud platného zákonného článku VIII. a XXI. z r.1901 obstarává péči o děti opuštěné nebo úředně (poručenskými úřady] za opuštěné prohlášené z největší části stát umístěním ve státních dětských domovech; pouze za děti starší 7 let jsoucí v péči některého státního dětského domova nahražují státu ošetřovací náklady podle domovské příslušnosti ošetřovaných dětí příslušné domovské obce. V poslední době uplatňují se také na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v péči o mládež opuštěnou, tělesně nebo duševně úchylnou, různé dobrovolné instituce a korporace, jichž zdárná činnost vyžaduje ovšem ve svých počátcích zvýšení podpory z prostředků státních. Při povolování subvencí těmto institucím a korporacím dobrovolné péče o mládež posuzuje ministerstvo sociální péče každou padanou žádost individuelně a poskytuje podpory, vyhovují-li předložené žádosti pravidlům stanoveným pro povolování státních subvencí ministerstvem sociální péče.

Celková agenda v oboru péče o mládež, spojená s agendou související s prováděním zákona o potulných Cikánech, rozšířena jest vydáním prováděcího nařízení k zákonu č. 256 z r. 1921 o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských, ke kterémuž účelu také úvěr v pol. 4., § 5., tit. 1. jest zvýšen proti roku loňskému o částku 1,250.000 Kč, které bude nezbytně zapotřebí na praktické provádění tohoto zákona.

Péče o válečné poškozence.

Do působnosti ministerstva sociální péče spadá péče o válečné poškozence z řad mužstva poškozeného světovou válkou, jednak péče o poválečné poškozence ze řad mužstva.

Péče o invalidy předválečné, jakož i péče o vojenské poškozence - gážisty přísluší podle zákona ze dne 17. února 1923, č. 76 Sb. z. a n., ministerstvu národní obrany.

Provádění zákonné péče o válečné a poválečné poškozence je svěřeno zemským úřadům pro péči o válečné poškozence v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě.

Podle zákonů o požitcích válečných poškozenců poukazují se válečným poškozencům renty v částkách stanovených zákonem, invalidé jsou na státní náklad léčeni, pokud jde o následky poškození na zdraví utrpěného ve službě vojenské, invalidům jsou opatřovány orthopedické pomůcky na náklad státní. Všem válečným a poválečným poškozencům pak poskytovány jsou v případě nutné potřeby dary a zápůjčky.

O důchod se podle zákonů o požitcích válečných poškozenců hlásila v celé republice 9 78.643 osob a důchod byl přiznán 723.338 důchodcům.

Počet důchodců během uplynulých let klesl. Ke dni 31. prosince 1923 byl stav všech důchodců 588.280 a podle stavu ke dni 31. prosince 1929 jest vyjádřen číslicí 392.292. Invalidů ubývá úmrtím a osamostatněním. Úmrtnost není však vyšší než 4%ní.

U vdov jeví se úbytek ponejvíce provdáním. V roce 1925 se provdala 6.000 vdov, v roce 1926 téměř 5.000, v roce 1927 asi 3.500, v roce 1928 již jen 1.650 a v roce 1929 jenom 1.268 vdov.

Sirotků ubývá dosažením hranice věkové (18 roků).

Revisní prohlídky.

Revisní prohlídky mají za účel přizpůsobiti taxaci skutečnému zdravotnímu stavu. Nesnižuje se tedy ve všech případech procento invalidity, naopak, hlavně v případech interních je procento zvyšováno. Jsou tedy prohlídky opatřením válečným poškozencům v mnoha případech prospěšným.

Přeplatky na důchody.

Přeplatků bylo do konce roku 1929 odepsáno v částce 20,000.000 Kč a splaceno bylo 17,000.000 Kč. V roce 1930 ke dni 30. června bylo odepsáno přeplatků v částce 3,111.662 Kč. Novelou zákona požitkového č. 133 Sb. z. a n. z roku 1930 upravena byla otázka přeběrků (přeplatků) zákonitě potud, že neprávem vyplacené požitky budou odepsány až do posledních tří let v případech, kdy válečný poškozenec přijal tyto důchody v dobré víře.