Daň z obratu a daň přepychová.

Jestliže jest výnos daně z obratu pro rok 1931 preliminován částkou o něco vyšší než v roce letošním, děje se tak vzhledem k tomu, že v posledních letech skutečný výnos této daně vesměs přesahoval částky preliminované, i se zřetelem na stále se zlepšující chod administrativy této daně. Není tedy příčinou toho nějaké zvýšení sazby daně z obratu na úkor poplatnictva.

Vyměření daně z obratu dohodou s poplatníkem jest podle zákona (§ 19, odst. 7) přípustno jen u podniků menšího rozsahu a při zdaňování vlastní spotřeby. V jednotlivých případech se dohod hojně používá. Zavedení "paušalování daně" v tom smyslu, že by zdanění celých živnostenských skupin bylo upraveno všeobecným způsobem na základě vnějších znaku (rozsahu podnikání, počtu zaměstnanců a pod.), brání nejen obtíže se stanovením takovýchto objektivně spravedlivých znaků, nýbrž i nivelisující tendence takového zdanění, jež by muselo bráti za základ případy průměrné a bylo by tedy výhodné právě pro dobře prosperující a nevýhodné pro špatně prosperující podniky.

V případech, kdy finanční úřady stanoví základ pro vyměření daně z obratu odhadem, děje se tak za šetření příslušných zákonných ustanovení o spolupůsobení poplatníkově při vyměřování daně. Konkrétní stížnosti na přemrštěné zdanění ostatně finanční správa vždy vyšetří a shledá-li je oprávněnými, postará se o nápravu.

Provádění revisí daně z obratu jest omezeno na protokolované firmy; u podniků neprotokolovaných provádí se jen zcela výjimečně. Pokud jde o vymáhání daně z obratu, mají podřízené úřady pokyny, aby při něm respektovaly všeobecnou hospodářskou situaci i poměry jednotlivých poplatníků.

Restituce daně z obratu při vývozu nebo jiné úlevy z ohledu na vývoz jsou již nyní povoleny všem význačným exportním průmyslovým odvětvím, zejména průmyslu textilnímu, cukernímu, sklářskému, obuvnickému, sladařskému, mlynářskému, rukavičkářskému, smaltovaného zboží atd. Také o žádostech ostatních výrobních odvětví za restituci daně z obratu při vývozu bude rozhodováno se zřetelem na jejich soutěživost na cizích trzích.

K tomu přistupují ještě úlevy, povolené z ohledu na vývoz rva základě § 4, č. 14 a), zákona o dani z obratu, a to jak jednotlivým vývozním podnikům, tak i celým exportním průmyslovým odvětvím, jako rozsáhlé úlevy, povolené průmyslu textilnímu, sklářskému, výrobcům hospodářských strojů atd.

Na lineární zvýšení sazby daně z obratu se nepomýšlí, nýbrž jen na odstranění jejího vylučování z daňového základu, což jest provedeno i v úpravách daně z obratu v ostatních státech. Finanční dosah této změny pro poplatnictvo jest velmi malý; činí při 2%ní daňové sazbě 004% z daňového základu a představuje tedy na př. u poplatníka s ročním obratem 20.000 Kč rozdíl 8 Kč proti dosavadnímu vyměření daně.

Úspěch přesunutí daně z obratu jest hlavně otázkou hospodářské převahy. Při úpravě této daně snaží se však finanční správa všemožně její přesunutí jako funkci zákonodárcem zamýšlenou usnadniti; tak zejména při některých daňových paušálech nařízením zvláštního účtování paušalované daně a pod.

Není sice vyloučeno, že v konkrétním případě - zejména při klesajících cenách - přesunutí daně z obratu se nepodaří; považovati však již proto tuto daň všeobecně za přímé zdanění výrobců jest zajisté nevhodné.

Revise celního sazebníku.

Názory o potřebě revise čsl. celního sazebníku nejsou jednotné; jedni poukazují na jeho zastaralost, druzí uvádějí, že vzhledem k světové hospodářské situaci není doba vhodná pro stanovení nového sazebníku, podporujíce svůj názor tím, že celní sazebník převzatý od Rakousko-Uherska byl přizpůsoben našim poměrům autonomně i smluvně a stále se upravuje ať již zákony nebo nařízeními, nebo dalšími obchodními smlouvami, jak toho vyžadují hospodářské poměry.

Daně spotřební - jich tíživost.

K vývodům o tíživosti spotřebních daní pro konsumenta se podotýká, že daňový systém všech států opírá se též o spotřební daně, jež po stránce technické snáze se vybírají, postihujíce právě nejširší vrstvy obyvatelstva, které jsou právě také podle své kapitálové schopnosti nositeli nejrůznějších spotřebních daní. Se zřetelem na rozpočtovou rovnováhu nemůže se finanční správa dosavadního výnosu těchto daní vzdáti.

Průmysl lihovarský.

Průmysl lihovarský není státní správou vůbec subvencován. Jediné a to čistě morální podpory dostává se tomuto průmyslu tím, že při vázaném hospodaření lihem jsou poměry jeho stabilisovány mocí státní. Nelze jmenovitě mluviti ani o subvencováni zemědělských lihovarů placením vyšších cen za líh jimi dodaný, neboť s placením těchto cen nemá státní správa vůbec ničeho společného a ceny ty jdou výhradně jen na účet samých výrobců lihu.

Ani vyšší zisk docilovaný při lihu pitném nepřichází k dobru lihovarskému průmyslu, nýbrž spotřebitelům lihu, neboť k pálení, svícení, k pohonu motorů a k účelům průmyslovým poskytuje se líh za cenu ztrátovou, která se právě umožňuje ziskem, docilovaným při lihu pitném.

Líh a benzin.

Finanční správa zamýšlí zavésti míchání lihu s benzinem do určitého procenta a konají se technická studia, do jakého procenta je to vůbec možné, aby se nekazily stroje, protože třeba umožniti další výrobou lihu nahraditi látky, dovážené k nám r ciziny.

Otázkou lihovou bude se zaměstnávati parlament příštím mokem, poněvadž nutno dojíti k definitivnímu řešení.

Osnova zákona o dani z lihu.

Návrh nového zákona o dani z lihu, kterým bude upraveno i vázané hospodaření lihem, byl již ministry financi a unifikací tak dalece vypracován, že jej bude možno dáti v dohledné době tle připomínkového řízení meziministerského.

Průmysl cukrovarnický.

Průmysl cukrovarnický dostává od státu pouze refundaci daní tzv. obchodových (z dopravy, z obratu a z uhlí) a to jen těch, které byly zaplaceny z cukru prokazatelně vyvezeného za celní hranici. Děje se tak na základě zákona č. 202/28 a 116/26 a nejde tu v podstatě o stav jiný, než jaký jest uzákoněn vůbec u všech daní spotřebních, jimž rovněž nepodléhají výrobky vyvezené do celní ciziny, Postupem opačným byl by znemožňován export cukru na úkor našeho intensivního zemědělství a tím též na úkor výživy lidu a zaměstnanosti.

Daň z masa.

Daň z masa nepředpisuje se žádným zvláštním platebním rozkazem finančního úřadu, nýbrž zapravuje ji poplatník sám složenkou poštovního úřadu šekového; současně s touto daní platí se i paušalovaná daň z obratu u masa.

V místech, kde je zavedena zvláštní obecní dávka z masa, po případě poplatek za zdravotní prohlídku masa, musí samozřejmě poplatník tyto dávky zaplatiti, a to pravidelně na jatkách před porážkou dobytčete, takže není tu živnostník žádným zvláštním způsobem zatěžován. Tam pak, kde obec vybírá státní daň z masa spolu s paušalovanou daní z obratu ve své režii, platí poplatník všecky uvedené daně, dávky a poplatky najednou.

Dani z masa podléhá maso z dobytčat v zákoně taxativně uvedených, ať již porážku dobytčete vykonává nebo vykonati dá kdokoli. Platí-li daň z vepřového masa každý spotřebitel jeho ve městech, nelze vyjímati z povinnosti daňové zemědělce, jenž maso to sám produkuje. Osvobození takové (totiž tzv. "domácích porážek") od daně, ztížilo by podstatně kontrolu daně z masa a odporovalo by hlavni zásadě spotřebních daní, podle níž předmět podrobený spotřební dani má býti bez ohledu na osobu spotřebitelovu touto daní bezvýjimečně postižen.

Poplatkový zákon.

O sjednocení poplatkového zákona se stále pracuje. K podání osnovy bude možno přikročiti teprve tehdy, až budou dány nutné předpoklady, tj. až bude skoncována unifikace s oboru občanského práva a v oboru soudního zákonodárství.

Tabáková režie.

Racionalizace u tabákové režie.

Ke stížnosti na racionalisaci přípravy cigaretového tabáku se poznamenává, že při výrobě 12 miliard cigaret, ke kterým je třeba 12 milionů kg tabáku, nemohl býti s úspěchem ponechán dřívější, jen pro malovýrobu se hodící systém a tabáková režie kupuje již tříděný tabák. Není proto nutné a nebylo by ani hospodárné, aby se tabák třídil zde po druhé. Ostatně při takovém třídění se i při největší opatrnosti tabák poškozuje a drolí. Dýmkový tabák nakupuje se většinou u úřadů pro nákup tabáku na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde se také po vyfermentování třídí a není proto další třídění v továrnách nutné a nebylo by to hospodárné. Obaly na cigarety dodávají tabákové režii soukromé podniky, poněvadž převedením výroby do vlastní režie nečelilo by se nikterak nezaměstnanosti, nastal by jen přesun pracovních sil.

Zavedení strojů do výroby a jich rozšíření má pro dělnictvo výhodu zejména v tom, že je vesměs zařazeno do vyšších mzdových tříd. Tabáková režie zařídila pracovní dobu přesně podle zákona o osmihodinové době pracovní a nemůže ji samovolně zkracovati.

Vývoz tabákových výrobků.

Při poukazu na větší rakouský export dlužno uvážiti, že rakouská tabáková režie je zúčastněna na továrně na tabák v Mnichově, která byla zavedena před válkou a proto rakouská tabáková režie vykazuje větší položku při vývozu. Zařízení čs. továrny v Německu se nedoporučuje, poněvadž by Německo při vývozu tovarů žádalo reciprocitu, jako tomu bylo se Španělskem a jinými státy.

Snížení úvěru na nemocenské a úrazové pojištění.

Na nemocenské a úrazové pojištění bylo pro r. 1931 kalkulováno 4¹/₂ mil. Kč, jednak podle průměru vydání posledních tří let 1927 až 1929, jednak z toho důvodu, že dříve kalkulovaná částka nebyla spotřebována a tabáková režie převzala 1. lednem 1930 úhradu lékařského ošetření příslušníků členů nemocenských pojišťoven, které byly dříve nemocenskými pojišťovnami placeny. Zřízení jubilejní soc. nadace nemá vlivu na snížení kalkulace.

Přijímání dělnictva se děje podle národnostního klíče pro Československou republiku v poměru 77% národnosti československé a 23% národnosti německé.

Práce přes čas.

Tabáková režie trvale přes čas nepracuje a práce přes čas se mohou vyskytnouti opravdu ojediněle, jako při předtápění a čištění kotlů, opravě strojů a pod.

Započítání absencí.

Podle § 7 mzdové úpravy a pozdějšího rozhodnutí ministerstva financí mají na dosažení a zvýšení starobních přídavků vliv absence delší 11 půldnů v jednom roce. Změna tohoto ustanovení na prominutí neplacených a omluvených absencí až do 33 půldnů za jedno tříletí se projednává.

Vánoční příspěvek pensionovanému dělnictvu.

Dělnictvo pensionované nemůže činiti nároku na vánoční příspěvek, poněvadž zákon č. 144/1930 Sb. z. a n. přiznává příspěvek jen tomu, kdo jest 1. prosince běžného roku jest v aktivní službě. Pensionovaní pragmatikální zaměstnanci také vánočního příspěvku nedostanou. Nárok na vánoční příspěvek nelze odůvodňovati tím, že byly povolovány výpomoce dělnictvu před odchodem do pense. Zmíněný zákon stanoví v odstavci 1. § 1 striktně, že z manželů, kteří jsou oba ve státních (veřejných) službách dostane příspěvek jen jeden. Proto ani tabáková režie nemůže na tom ničeho měniti.

Finance samosprávných svazků.

Ministr financí již ve svém exposé k rozpočtu poukázal k tomu, že se v nejbližší době budou projednávati v rozpočtovém výboru novely k zákonu č. 77/1927, zákonu o dani z piva a zákona o daních přímých, kterými má býti opatřena pomoc pro přechodnou dobu financím samosprávných svazků. Vyrovnávací fond bude zrušen a příděly budou poskytovány přímo z ním, které převezmou funkci vyrovnávacích fondů a budou poskytovati z přídělů příspěvky nižším svazkům samosprávným. Lze očekávat, že země projeví vyšší zájem o hospodaření podřízených svazků, neboť poskytováním příspěvků z vlastních přídělů budou přímo zainteresovány na racionelním a ekonomickém hospodaření svazků o příděl žádajících.

Při povšechné debatě rozpočtové byla uznáván a nutnost novelisace zákona čís. 77/1927 o finančním hospodář siví svazků územní samosprávy. Následkem poklesu přirážkové základny, poněkud nízkého limitu přirážek a značných odpisů daní i samosprávných přirážek ocitly se některé svazky bez vlastní viny ve finanční tísni. Prostředky vyrovnávacích fondů jsou nedostatečné, dochází k přílišným škrtům v rozpočtech, čím: se obcím a okresům a ztěžuje a znemožňuje plnění jejich důležitých veřejných úkolů. Značné nedoplatky přirážek a opožděné předpisování daní jsou také jednou z příčin, které zaviňují neblahou finanční situaci svazků samosprávných, a byla by tudíž nejlacinější a nejspolehlivější sanace samosprávy, kdyby byl zaveden pořádek ve finanční administrativě. Od uvolnění ochrany nájemníků nelze očekávati pro samosprávné finance podstatného zlepšení, jelikož slušné bydlení jest dnes nutným zdravotním požadavkem a zvýšený výnos daně činžovní nemohl by postačiti k plné úhradě rozpočtových schodků samosprávných svazků. Nařizování obecních dávek způsobuje zatěžování hospodářsky slabších vrstev obyvatelstva a jest tedy se stanoviska sociálního nepřijatelné. Rozpočty obcí a okresů jsou příliš pozdě schvalovány a příspěvky z fondů nejsou vždy udělovány s naprostou nestranností. Význačným zdrojem příjmů obecních financí bylo by zavedení dávky z nezastavených stavebních pozemku. Se strany zástupců země Slovenské bylo žádána za zvýšenou podporu tamní samosprávy, která jest v počátcích svého rozvoje a nemá té finanční nosnosti jako samospráva v zemi České a Moravskoslezské, a zemi tu očekávají na poli kulturním, sociálním a zdravotním velmi důležité úpaly, kterých se samospráva v zemích historických už dávno podjala.

Kapitola 22: Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Změny v rozpočtu kap. 22.

Rozpočet nejvyššího účetního kontrolního úřadu jest o 15.043 Kč nižší rozpočtu roku předešlého. Snížena jest položka nájemného o 150.000 Kč, čímž jest kryto zároveň zvýšení menšího rozsahu, které se objevuje na položkách osobních výdajů. Toto zvýšení jest odůvodněno rozmnožením personálu, jenž se postupně doplňuje na systemisovaný stav, a rozšířením dohlídkové činnosti, na niž se preliminuje vyšší cestovné a diety.

Umístění úřadu.

Dosavadní umístění nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve dvou nájemních domech není dostačující, jsou však již vykonány prvé kroky k definitivnímu umístění úřadu, neboť bylo již stanoveno stavební místo a ministerstvo veřejných prací zadalo vypracování ideových náčrtků pro novostavbu.

.Státní závěrečný účet za rok 1929.

Státní závěrečný účet za rok 1929 byl Národnímu shromáždění předložen dne 13. září 1930; i když není spojeno jednání o rozpočtu s jednáním o státním závěrečném účtu, slouží závěrka členům Národního shromáždění i rozpočtového výboru jako cenná pomůcka při projednávání rozpočtu.

Rozsah kontrolní agendy.

Rozsah kontrolní činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu vzrůstá, neboť agenda rozšiřuje se zvyšováním výdajů státního rozpočtu. Také jest kontrolováno nejvyšším účetním kontrolním úřadem hospodaření fondů, které se zákonitě zřizují pro některé zvláštní úkoly státní a jejichž hospodaření neprochází rozpočtem. Některé z nich mají význam celostátní; úřad zkoumá jejich závěrky a pokud to připouští nedostačující dosud personální stav, koná u nich dohlídky. Také rozmnožuje úkoly nejvyššího účetního kontrolního úřadu účast státního kapitálu v tzv. smíšených akciových společnostech, o jaké se na př. zmiňuje čl. XIV. odst. d) osnovy finančního zákona, ponechávaje k použití na státní účast splátky zápůjčky poskytnuté státem ústředním elektrárnám v Praze. Jest třeba, aby tyto kapitály vložené do společností organisovaných soukromohospodářsky byly kontrolovány nejvyšším účetním kontrolním úřadem, jakožto orgánem ústavní kontroly, neodvislým na státní správě.

Výpisy poukazů nově zavedené.

Kontrolu administrativních výdajů na rozpočet prohloubil nejvyšší účetní kontrolní úřad tím, že zařídil, aby mu poukazovací úřady státní zasílaly vedle měsíčních výkazů poukázaných výdajů ještě výpisy všech jednotlivých poukazů z určitých významnějších položek rozpočtových, které si sám určuje. Tím se věcně doplňuje ciferní přehled, který se měsíčně v nejvyšším účetním kontrolním úřadu sestavuje o poukázaných náležitostech a v němž se sleduje, jak které položky rozpočtu jest použito na kterých položkách objevují se úspory, jsou-li dvanáctiny měsíční dodržovány, je-li včas postaráno o úhradu tam, kde jest zjevno, že se s prostředky rozpočtem stanovenými nevystačí.

Rozmnožení personálu.

Pro intensivnější materielní kontrolu zvláště u podnikového hospodaření a pro rozšíření dohlídek u subjektu samostatně hospodařících (fondů a nadací) jest třeba rozmnožiti personál, k čemuž bude lze nyní po resystemisaci přikročiti.

Činnost nejv. účet. kontrolního úřadu a jeho rozpočet.

Při debatě rozpočtového výboru nebyla jak po stránce hospodaření tak po stránce činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu vyslovena připomínka nebo požadavek, jež by vyžadovaly vysvětlení.

Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny začal jednati o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1931, dne 25. září 1930 a skončil toto své jednání dne 13. listopadu 1930.

Generálním zpravodajem o finančním zákoně a státním rozpočtu pro rok 1931 zvolen poslanec Dr. Hnídek.

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli:

Oddíl	Kapitola
	číslo	název	poslanec
A. Ústřední orgány státu:	1	President republiky a kancelář presidenta republiky	Remeš
	2	Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven	Slavíček
	3	Předsednictvo ministerské rady a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. Československá tisková kancelář	dr. Hnídek
B. Správa zahraniční a vojenská:	4	Ministerstvo zahraničních věcí	dr. Patejdl
	5	Ministerstvo národní obrany a ze skupiny II. § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárny b)	Křemen
C. Správa vnitřní:
a) politická:	6	Ministerstvo vnitra	Bečák
b) justiční a unifikační	7	Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem	Rýpar
	8	Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy	Rýpar
	9	Nejvyšší správní soud a Volební soud	Teplanský
c) kulturní:	10	Ministerstvo školství a národní osvěty a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8. školní závod zemědělský v Děčíně - Libverdě, § 16. Žabčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně	dr. Macek
d) hospodářská a dopravní	11	Ministerstvo zemědělství a ze skupiny II. § 6. Státní lesy a statky	dr. Černý
	12	Státní pozemkový úřad	Teplanský
	13	Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností	Ježek
	14	Ministerstvo veřejných prací a ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody	Adámek
	15	Ministerstvo pošt a telegrafů a ze skupiny II. § 4. Československá pošta s poštovním šekovým úřadem	Bergmann
	16	Ministerstvo železnic a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy	Liška
e) sociální:	17	Ministerstvo sociální péče	Chalupa
	18	Ministerstvo pro zásobování lidu	Svoboda Fr.
	19	Ministerstvo veřej. zdravotnictví a tělesně výchovy a ze skupiny II. § 12 Státní lázně	Ježek
	20	Odpočivné a zaopatřovací platy	Ježek
D. Správa finanční:	21	Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1., Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici a skupina III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích a skupina IV. Správa státního dluhu	dr. Nosek
E. Kontrola státní správy:	22	Nejvyšší účetní kontrolní úřad	Remeš

 

Přehled schůzí.

Schůze
Číslo	konala se dne	byla				trvala celkem
		zahájena		skončena
		hodin	minut	hodin	minut	hodin	minut
1	25. září 1930	20	45	21	-	-	15
2	7. října 1930	15	-	18	37	3	37
3	8. října 1930	9	-	12	52	3	52
4	8. října 1930	14	30	18	40	4	10
5	9. října 1930	9	-	12	50	3	10
6	9. října 1930	14	30	19	55	5	25
7	10. října 1930	9	-	11	55	2	55
8	10. října 1930	14	30	17	22	2	52
9	13. října 1930	15	-	19	15	4	15
10	14. října 1930	9	-	12	07	3	07
11	14. října 1930	15	-	17	55	2	55
12	15. října 1930	9	-	13	-	4	-
13	15. října 1930	14	30	20	12	5	42
14	16. října 1930	9	-	12	45	3	45
15	16. října 1930	14	30	17	55	3	25
16	20. října 1930	15	-	22	15	7	15
17	21. října 1930	9	-	12	35	3	35
18	22. října 1930	9	-	13	10	4	10
19	22. října 1930	15	-	19	45	4	45
20	23. října 1930	9	-	13	-	4	-
		19	30	21	20	1	50
21	24. října 1930	9	-	11	05	2	05
		15	30	19	45	4	15
22	29. října 1930	15	-	21	58	6	58
23	30. října 1930	9	-	12	12	3	12
		14	-	23	55	9	35
24	31. října 1930	9	-	13	25	4	25
25	4. listopadu 1930	9	-	11	05	2	05
		14	30	1	21	10	51
26	5. listopadu 1930	9	-	14	40	5	40
27	6. listopadu 1930	9	-	12	45	3	45
		14	-	23	52	9	52
28	7. listopadu 1930	9	-	13	12	4	12
		14	30	22	50	8	20
29	10. listopadu 1930	15	-	21	40	6	40
	11. listopadu 1930	9	-	12	35	3	35
		14	-	22	51	8	51
30	12. listopadu 1930	9	-	12	43	3	43
31	12. listopadu 1930	14	-	22	05	8	05
	13. listopadu 1930	9	-	12	16	3	16
	Bylo tudíž schůzí 31, které trvaly celkem					189	25

 

Rozpravy	súčastnilo se řečníků
	vlád.	koal.	opos.	celkem
povšechné	1	13	9	23
podrobné	20	111	70	201
Úhrnem tedy	21	124	79	224

 

Podáno bylo celkem 279 pozměňovacích návrhů a 349 resolucí.