Kutací práce v Československé republice.

1. Opava: Po zmapování terénu u Opavy a provedení přípravných prací bylo započati u obce Kateřinek a na Hlučínsku s ručními vrtbami, jimiž však dosud nebylo zjištěno solné ložisko.

2. Příbram - Třebsko: Bude pokračováno ve hloubení kutací jámy a budou sledovány rudné žíly ve větší hloubce, než byla docílena při kutacích pracích prováděných před převratem.

3. Magurka: Na Magurce bude dále prováděn průzkum širšího okolí bývalých magurských dolů, aby bylo definitivně zjištěno, zda lze v této krajině počítati s dobyvatelnými zlatonosnými žilami.

4. Hlubinná vrtba u Hrušek na jižní Moravě byla zastavena po návrhu polského naftologa Dra Nowaka jako negativní, když po dosažení hloubky 462,10 m se nacházela stále ještě ve mladých pontických vrstvách.

5. Hlubinná vrtba H6 ve Gbelech se hloubí dále v eocenních vrstvách. Dosáhla hloubky téměř 1500 m.

6. V částech naftonosných terénů prouc jatých soukromým společnostem na jižní Moravě a na západním Slovensku se podnikají ve značné míře výzkumné práce. Ze společnosti dlužno zvláště uvésti: Společnost Apollo, Fantovy závody, společnost Odra, Moravsko-Slovenskou naftovou společnost a Společnost pro těžbu a obchod minerálním olejem.

7. Druhá hlubinná vrtba T2 v Turzovce překročila hloubku 500 m a očekává se, že vbrzku zastihne další naftonosné vrstvy. Nyní prováděné detailní mapovací práce určí místa pro další vrtby. Nafta z této oblasti je velmi dobré jakosti a obsahuje přes 50% benzinu a petroleje, jichž gbelská surovina úplně postrádá.

8. U Bardiova a Radvaně se provádějí nové geologické práce za účelem lokalisace výzkumných vrteb. Část výhradních kutisek, kde byly těmito pracemi zjištěny poměry nepříznivé pro výskyt nafty, bude odhlášena.

9. Podobně je tomu u Luhů a u Jasiny, kde je nutno počíti s novými obsáhlými geologickými pracemi.

10. U Bražné na Sedlčansku zkoušky povrchové dopadly nepříznivě, takže od dalšího výzkumu pomocí šachtiček bylo upuštěno.

Výroba Státních báňských a hutnických závodů obsahuje většinu nerostů hornicky dobývaných a hutnicky zpracovaných. Přehledná tabulka podává výsledek skutečné výroby v roce 1929 s preliminovanou výrobou pro rok 1931.

Závod		Docílená výroba v roce 1929	Preliminovaná výroba v roce 1931
Státní báňské ředitelství v Mostě:
Hnědé uhlí	q	22,712.300,-	22,000.000-
Cihly	kusů	3,275.575,-	4,500.000,-
Státní báňské ředitelství v Příbrami:
Stříbro	kg	22.884,-	27.440,-
Olovo měkké	q	24.708,-	28.000,-
Olovo antimonové	q	3.535,-	3.500,-
Klejt červený	q	430,-	1.500,-
Klejt zelený	q	328,-	500,-
Zlato	kg	2,-	6,-
Olověné výrobky	q	6.212,-	8.000,-
Měděný kamínek	q	-	600,-
Drátěná lana	kg	366.379,-	290.000,-
Blejnový šlich flotační	q	-	18.000,-
Státní báňské ředitelství v Jáchymově:
Uranové barvy	kg	23.347,-	20.000,-
Radium	mg	3.521,-	3.600,-
Radiové zbytky	kg	-	300,-
Státní báňské ředitelství v Porubě:
Černé uhlí	q	1,511.000,-	2,000.000,-
Koks	q	885.000,-	900.000,-
Sulfát	q	13.300,-	14.500,-
Dehet	q	45.100,-	48.000,-
Smola	q	2.200,-	2.200,-
Benzol	q	14.842,-	14.600,-
Plyn	m3	42,049.896,-	46,000.000,-

 

Závod		Docílená výroba v roce 1929	Preliminovaná výroba v roce 1931
Státní báňské ředitelství v B. Štiavnici:
Zlato	kg	58,-	200,-
Stříbro	kg	5.673,-	13.000,-
Olovo	q	-	9.300,-
Státní báňské ředitelství v Kremnici:
Zlato	kg	4,-	50,-
Stříbro	kg	3,-	500,-
Elektrická energie	Kwh	4,843.217,-	4,800.000,-
Státní báňské ředitelství v Rožňavě:
Pražená železná ruda	q	663.774,-	600.000,-
Státní báňská správa v Železníku:
Pražená železná ruda	q	347.846,-	360.000,-
Ředitelství stát. železáren a oceláren v Podbrezové:
Tyčové a údobné železo, hrubé a jemné plechy, důlní kolejnice aj.	q	224.616,-	235.000,-
Polotovary válcované	q	282.057,-	223.000,-
Roury černé a dutá tělesa	q	116.273,-	134.000,-
Roury pozinkované	q	21.400,-	14.000,-
Smaltované nádobí lité a plechové	q	8.076,-	5.800,-
Strojní litina	q	17.398,-	15.000,-
Sporáky	q	711,-	1.640,-
Kyslík	m3	233.107,-	280.000,-
Cihly ohnivzdorné	q	18.107,-	16.500,-
Elektrické energie	Kwh	10,574.987,-	11,405.000,-
Měď	q	5.356,-	6.000,-
Správa státních solivarů v Prešově:
Vařená sůl	q	50.542,-	55.000,-
Jemná jedlá sůl	q	79.023,-	90.000,-
Dobytčí a odpadová sůl	q	6.079,-	5.000,-
Ředitelství státních naftových dolů ve Gbelech:
Surový olej	q	87.759,-	120.000,-
Zemní plyn	m3	1,404.692,-	1,500.000,-
Státní báňské ředitelství ve Slatinských Dolech:
Sůl	tun	159.025,-	223.500,-

 

V rozpočtu pro rok 1930 preliminován byl čistý zisk podniku "Státní báňské a hutnické závody" částkou	35,786.600 Kč
v roce 1931 preliminuje se zisk částkou	46,112.100 Kč
tedy více o	10,325.500 Kč
jak bylo v předu odůvodněno.

 

Příznivější výsledek proti prelimináři roku 1930 očekává:
se u státních uhelných dolů v Mostě o	1,699.750 Kč
v důsledku většího odbytu uhlí též z nového dolu "President Masaryk" v Břešťanech a zvýšeným odběrem lupku ústředními elektrárnami
u státních dolů na stříbro a olovo v Příbrami očekává se menší ztráta o	1,380.200 Kč
docílením větších výtěžků olova a stříbra zavedením flotace rud,
u státního závodu na uranové barvy a radium v Jáchymově očekává se příznivější výsledek o	812.200 Kč
v důsledku čilého odbytu radu a uranových barev při výhodnějších cenách,
u státního kamenouhelného dolu Václav a koksovny v Porubě o	107.300 Kč
v důsledku většího odbytu,
u státních dolů v Báň. Štiavnici o	276.400 Kč
v důsledku většího výtěžku zavedením flotace rud,
u státních dolů v Kremnici o	195.800 Kč
v důsledku započetí těžby rud při sledných pracech v odvodněném dole Anna,
u státních železáren v Podbrezové o	1,131.550 Kč
zvýšením odbytu uvedením nové jemné válcovny do provozu a změnou výrobního programu,
u státních solivarů v Prešově o	1,655.200 Kč
v důsledku většího odbytu jemné jedlé a vařené soli,
u státních solných dolů ve Slatinských Dolech o	1,186.400 Kč
v důsledku většího odbytu kamenné soli jedlé a průmyslové,
u státních naftových dolů ve Gbelech o	2,518.500 Kč
v důsledku větší těžby nafty z nově objevených naftových pramenů.

 

Naproti tomu očekává se v roce 1931 zhoršení hospodského výsledku:
v ústředí podniku "Státní báňské a hutnické závody" o	15.800 Kč
v důsledku nižších cen soli pro účely průmyslové,
u státních uhelných skladů v Praze o	268.800 Kč
následkem úpravy rozvozových sazeb,
u státních železných bání v Rožňavě o	145.600 Kč
a v Železníku o	207.600 Kč
v důsledku menšího odbytu pražené rudy zejména do cizozemska.

 

§ 10. Vojenská továrna na letadla.

Provozní příjmy
vojenské továrny na letadla na rok 1931 jsou preliminovány částkou	22,715.000 Kč
jsou tudíž proti roku 1930	21,760.000 Kč
větší o	955.000 Kč
Provozní výdaje na rok 1931 jsou preliminovány částkou	22,569.300 Kč
jsou tudíž proti roku 1930	21,611.000 Kč
větší o	958.300 Kč

 

Vojenská továrna na letadla ukončila stavbu serie školních letounů pro vojenskou správu a dokončuje sérii dálkozvědných a bombardovacích letounů. Zároveň připravuje novou serii školních jakož i stíhacích letounů pro vojenskou správu. Začíná dále se stavbou dopravního celokovového letounu se třemi motory pro ministerstvo veřejných prací a pracuje na projektu nového sportovního letounu s motorem o 40 - 60 ks. Současně pracuje se na rekonstrukci některých letounů v konstrukci nových typů draků.

Po těžkém konkurenčním boji podařilo se továrně pískati menší objednávku letounů do ciziny a za účelem dalšího získání objednávek v cizině předvádí s úspěchem stíhací letouny v některých státech.

§ 11. Vojenské lesní podniky.

V roce 1930 byl připraven návrh "Služebního řádu pro zaměstnance vojenských lesních podniků" a vypracován návrh "Všeobecného organisačního řádu vojenských lesních podniků" a "Instrukce pro účetní a pokladní službu u vojenských lesních podniků". Návrhy uvedených předpisů byly předloženy příslušným resortům k projednání.

Příznivých podmínek k zalesňování bylo v roce 1930 plně využito, takže byly zalesněny nejen veškeré paseky normální, nýbrž i značná část starých holin mniškových. Prořídlé kultury, převzaté od dřívějších majitelů lesů, byly z velké části vylepšeny (doplněny). Přechod z dřívějšího velkoplošného a jednostranného způsobu hospodaření k hospodářství maloplošnému a intensivnímu jest programově uskutečňován. Tím umožněno bylo v roce 1930 plně využíti dostavivšího se semenného roku k přirozené obnově lesů.

Veškeré dřívější školky a semeniště byly zlepšeny a mnoha nových založeno, takže veškerá potřeba sazenic v hospodářském okresu brdském bude v roce 1931 již úplně kryta z vlastní produkce. V hospodářském okresu malackém bylo tohoto výsledku dosaženo již v letech minulých. Potřebná semena jsou u obou hospodářských okresů vesměs vlastní provenience, neboť byly podnikem nově zřízeny vlastní sušárny a luštírny semen.

Mimořádná těžba; vzniklá zřízením dělostřeleckých cílových ploch v hospodářském okresu brdském, postupuje podle schváleného programu ubude v roce 1931 ukončena. Normální těžba, v těžebním období 1929/1930 byla upravena s ohledem na polomy, povstalé v roce 1929, tak, že překročení normální těžby mýtné následkem zmíněných polomů bylo již v roce 1930 zašetřeno. K tomu značně přispělo i provádění probírek a sečí čistících, jež byly dřívějšími majiteli lesů s ohledem na zvěř zanedbávány.

Katastrofální polomy v létě 1929 a všeobecná světová hospodářská krise způsobila pokles cen všech druhů dřeva asi o 40%. Tendence cenová jest stále klesající, což má za následek, že značná část těžby a převážná část stavebního řeziva i postranního materiálu jest dosud neprodána, jelikož i při nízkých cenách není odbytu. Z těchto důvodů jest snahou podniku i výdaje provozní omeziti podle možnosti tak, aby při zmenšených příjmech provozních bylo preliminovaného zisku alespoň přibližně docíleno.

Pily vojenských lesních podniků jsou plně zaměstnány jak z důvodů sociálních (zaměstnanost dělnictva), tak i z důvodů ekonomických, neboť neprodejnou vytěženou borovou kulatinu nutno rozřezati. Řezivo jest možno uchovati v prodejném stavu delší dobu.

Bezpečnostní telefonní síť sloužící účelům střelnice jest na obou hospodářských okresech již dobudována a spojuje většinu služebních budov vojenských lesních podniků. Dřívějšími majiteli lesů neudržované komunikace a služební budovy jsou postupně upravovány a nové budovány. Lesní silnice a cesty jsou se zřetelem na provoz střelnice a zvýšený vývoz dříví (mimořádná těžba na cílových plochách) udržovány v řádném stavu.

Bude-li "Služební řád pro zaměstnance" v roce 1930 schválen, bude přikročeno k provedení systemisace služebních míst ihned počátkem roku 1931. Tím bude umožněno služební zařadění zaměstnanců vojenských lesních podniků, převzatých z největší části od dřívějších majitelů lesů a bude umožněno provésti unifikaci platových, právních, pensijních a jiných poměrů zaměstnaneckých, nutných vzhledem k požadované zvýšené výkonnosti zaměstnanců a zjednodušení administrativy podniku.

Na podkladě schváleného "Všeobecného organisačního řádu vojenských lesních podniků" bude možno vydati ostatní připravené služební předpisy a instrukce. Snahou podniku i v příštím roce bude uvésti zbývající budovy i komunikace v mezích finanční soběstačnosti podniku do řádného stavu. Z důvodů vojensko-bezpečnostních bude pokračováno v arondaci v obou hospodářských okresech.

Provozní příjmy pro rok 1931 jsou preliminovány částkou	35,514.800 Kč,
pro rok 1930 byly preliminovány částkou	35,925.470 Kč,
jsou tedy pro rok 1931 menší o částku	410.670 Kč.
Provozní výdaje jsou preliminovány v roce 1931 částkou	31,583.800 Kč,
v roce 1930 byly preliminovány částkou	29,111.540 Kč,
jsou tedy pro rok 1931 větší o	2,472.260 Kč.

 

§ 11. Vojenské lesní podniky.

Menší příjmy a větší výdaje vznikly uvedenou již sestupnou tendencí cen na dřevařském trhu přes to, že ceny za převážnou část kulatiny byly kalkulovány franko vagon nakládací stanice.

V roce 1931 bude přikročeno k výstavbě úzkokolejné lesní drážky v hospodářském: okresu malackém, ježto zde lesní silnice, nutné pro vývoz dřeva a provoz střelnice, nelze vybudovati pro naprostý nedostatek kamene. Ježto pily vojenských lesních podniků byly: převzaty v zanedbaném stavu a se zastaralým zařízením strojním, jeví se nutným jejich zmodernisování, což bude provedeno postupně rokem 1931 počínajíc. Z důvodů vojensko- bezpečnostních jest nutno některé služební budovy uvnitř střelnice evakuovati a vybudovati budovy náhradní a pokračovati ve výstavbě vojenského tábora v Brdech.

Z důvodů mezistátních i vnitřních uzavřela vojenská správa dohodu s velkostatkem Pálffyho v Malackách, podle níž se uvolila zaplatiti tomuto velkostatku přejímací cenu za převzaté lesy najednou v hotovosti, čímž dosaženo i snížení ceny přejímací. Obdobně bude nutno postupovati u převzatých nemovitostí od velkostatků Leváry, Dobříš a Hluboš. K úhradě těchto investičních výdajů, tj. hlavně k zaplacení přejímacích cen za nemovitosti uvedeným velkostatkům, požadována jest pro rok 1931 investiční zápůjčka ve výši 43,509.700 Kč.

Jelikož z této zápůjčky platí nyní podnik státní pokladně běžný úrok 5¹/₂%, odvádí v této formě státu část čistého zisku, neboť výše tohoto úroku převyšuje percentuelní výnos lesního hospodářství, nehledě k tomu, že mimo tento úrok jsou v rozpočtu podniku pro rok 1931 preliminovány i anuity z uvedené zápůjčky i ze zápůjčky podniku poskytnuté k obdobnému účelu v roce 1929.

§ 12. Státní lázně.

Po nanejvýš intensivní činnosti v provádění investičních prací v roce 1929 pokračoval podnik státních lázní v roce 1930 v budování jednotlivých lázní. Tak byl učiněn další značný krok ke zdokonalení v provozu státních lázní a zvýšení jeho kapacity. Práce byly prováděny v rozsahu schválených projektů způsobem odpovídajícím požadavkům lázeňské sezóny, jakož i v rámci finančních i technických možností, čímž se vysvětluje, že nebylo lze v celém rozsahu realisovati program vytčený v roce 1929 při sestavování investičního rozpočtu podniku státních lázní pro rok 1930. Z toho důvodu jest nutno opakovati některé položky zařazené již na rok 1930, v tomto roce však nerealisované.

V Jáchymově byla provedena úplná rekonstrukce a rozšíření lázeňské budovy, takže i většina nákladů na tuto stavbu bude vyrovnána již v roce 1930. K rekonstrukci a rozšíření hotelu Miracle nebyla možno přikročiti vzhledem k technickým obtížím tohoto problému. Práce na hotelu dlužno prováděti tak, aby nebylo nutno přerušiti používání tohoto objektu pro potřeby lázeňské. Pro různé překážky bude možno přikročiti ku prvním pracím stavebním až po skončení letošní letní sezóny.

V Tatranské Lomnici bylo nutno provésti některé opravy na rekonstrukci instalačních zařízení v hotelu Praha, a práce tyto skončeny v roce 1930, takže pro rok příští není zapotřebí dalších finančních opatření pro tuto práci.

Na Štrbském Plese bylo nutno omeziti v roce 1930 práce stavební na míru nejmenší, jelikož prováděná rekonstrukce Cesty Slobody nepokročila do té míry, aby umožnila zároveň i definitivní úpravu okolí lázeňských objektů a vybudování nového hospodářského dvora s byty personálu.

Ve Sliači dokončena a provozu předána novostavba lázeňského domu s místnostmi restauračními a společenskými a novostavba parní prádelny. Rovněž část nově vybudovaného hospodářského dvora, tj. stáje, garáže a kůlny, jsou již v používání, spolu s novou lázeňskou komunikací a novým lázeňským vodovodem. K úplnému dokončení vodovodu chybí pouze provedení stanice odželezňovací, o kterém bude rozhodnuto teprve po zkušenostech provozu během letní sezóny.

V roce 1930 zahájena byla výstavba prvé části lázeňského léčebného domu a to vanového křídla na místě býv. restaurace. Zároveň přikročeno k rekonstrukci a rozšíření hotelu Slovensko, tak, aby byly získány nové pokoje pro lázeňské hosty a hotel tento vyhovoval dnešním nárokům. Ve stavbě bude pokračováno po skončení letní sezóny.

Potřeby ostatních podniků státních lázní v Herlanech, v Lubochni a ve Smerdžonce byly v posledních letech saturovány do té míry, že vyhovují potřebám provozu těchto lázní.

Provozní výdaje na rok 1931 jsou preliminovány částkou	9,653 mil. Kč,
což jest proti rozpočtu na rok 1930 per	8,963 mil. Kč,
více o	0,690 mil. Kč.

 

Toto zvýšení jest plně odůvodněno zvýšením skutečných potřeb provozu.

Příjmy jsou rozpočteny částkou	10,358 mil. Kč,
tedy proti rozpočtu na rok 1930 per	9,941 mil. Kč,
více o	0,417 mil. Kč.

 

Příjmy byly preliminovány (stejně jako výdaje) s velkou opatrností a po pečlivém uvážení daných možností za účelem získání co nejpravděpodobnějšího obrazu příštích výsledků hospodaření podniku.