§ 13. Státní tiskárny

a) v působnosti předsednictva ministerské rady.

Státní tiskárny mají za úkol hotoviti co nejlevnější tiskopisy pro účely správní. Jde tu zejména o rozsáhlé tiskové práce a dále takové, které vyžadují rychlého a přesného vyhotovení, jsou zvláště důležity a povahy důvěrné.

Státních tiskáren je celkem pět: v Praze, v Žatci, v Bratislavě, v Košicích a v Užhorodě.

Provozní zisk pro rok 1931 preliminuje se částkou	1,363.300 Kč
provozní zisk pro rok 1930 preliminován částkou	1,065,996 Kč
tudíž pro rok 1931 více o	297.304 Kč

 

Na dotování všeobecného reservního fondu

pamatováno jest částkou	400.000 Kč
na úhradu investičních nákladů částkou	900.000 Kč	1,300.000 Kč
takže konečný přebytek se preliminuje částkou		63.300 Kč
Očekávané nejnutnější investiční náklady v částce		1,700.000 Kč
uhrazeny budou z provozního zisku částkou	900.000 Kč
vlastními prostředky částkou	800.000 Kč	1,700.000 Kč

 

§ 13. Státní tiskárny.

b) V působnosti ministerstva národní obrany.

Tiskárna ministerstva národní obrany obstarala v roce 1929 téměř veškerou tiskovou potřebu ministerstva národní obrany, ostatních vojenských úřadů, velitelství, útvarů, ústavů a pod.; účelu své existence vyhověla tím, že dodala své výrobky vojenské správě laciněji, než by si tato obstarala v tiskárnách soukromých, hlavně však, že obstarala pro vojenskou správu veškerý tisk tajných, mobilisačních a všech důvěrných tisků.

Byla dosti dobře zaměstnána jak tiskem zmíněných tisků tajných a důvěrných, tak tiskem vojenských skladových tiskopisů, jichž má na skladě přes 1000 druhů, konečně i pokud to racionální využití strojového zařízení tiskárny připustilo i tiskem vojenských služebních předpisů.

Pravidelný chod tiskárny byl rušen stěhováním ze starých místností do vlastní budovy. Z důvodů vojenských..byl udržován po dobu stěhování nepřetržitý provoz tiskárny a pracováno částečně ve starých místnostech, částečně v místnostech nových.

V roce 1929 zaměstnávala tiskárna průměrně 102 osob (civilního smluvního dělnictva i smluvního personálu administrativního), jimž vyplatila na mzdě a platech asi 1.800.000 Kč.

Práce odvedla za 3,420.000 Kč.

Zisk za rok 1929 činil 100.79737 Kč, z něhož po částečné úhradě investic zbylo 40.000 Kč, jež odvedeny státní pokladně.

V roce 1929 bylo vybudováno a již je v provozu zvláštní oddělení tiskárny, v němž technickými opatřeními jest tajnost důvěrných a tajných tisků po celou dobu pracovního postupu dokonale zajištěna.

Na rok 1931 počítá se s provozními výdaji	4,398.300 Kč
Proti výdajům zařazeným v rozpočtu na rok 1930 částkou	4,516.500 Kč
preliminuje se méně o	118.200 Kč
Na rok 1931 počítá se s provozními příjmy	4,656.000 Kč
Proti příjmům zařazeným v rozpočtu na rok 1930 částkou	5,016.500 Kč
preliminuje se méně o	360.500 Kč
Na rok 1931 počítá se s provozním ziskem	257.700 Kč
Proti zisku zařazenému v rozpočtu na rok 1930 částkou	500.000 Kč
preliminuje se méně o	242.300 Kč

 

Zmenšení provozních příjmů a menší zisk je důsledkem menší provozní činnosti tiskárny, způsobené poklesem tiskové potřeby vojenské správy.

§ 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě.

Úřední noviny vydávány jsou za účelem přímého seznamování veřejnosti s intencemi vlády a nestranného zpravodajství o důležitých událostech. Podle platných zákonů jest; pro určité vyhlášky předepsáno uveřejnění v úředních listech.

Provozní ztráta úředních novin v Praze a Bratislavě preliminuje se na rok 1931 částkou	320.000 Kč
při srovnání se ztrátou preliminovanou na rok 1930 částkou	300.000 Kč
více o	20.000 Kč

 

§ 15. Československá tisková kancelář.

Československá tisková kancelář jest agenturou zpravodajskou. Obsluhuje tisk, kruhy peněžní, průmyslové a obchodní, radiový rozhlas nestranným zpravodajstvím politickým, hospodářským a sportovním a dodává zprávy telegrafním agenturám zahraničním. Rozšiřuje úřední zprávy a informace, určené dennímu tisku a dodává mu placené vyhlášky a oznamy, které jsou jí státními úřady k obstarávání odevzdávány.

Koná insertní službu pro státní úřady a podniky, jakož i pro zahraniční agentury podle vzájemných s mluv. Provozuje zpravodajství obrázkové, dodávajíc listům fotografie a hotové matrice.

Podnik jest rozdělen v oddělení politické a obchodní. Politické oddělení pracuje hlavně pro denní tisk, jemuž dodává zprávy ze zahraničí a úřední zprávy domácí. Pramenem zpravodajství politického v zahraničí jsou jednak telegrafní agentury, s nimiž je československá tisková kancelář ve smluvním spojení, jednak vlastní zpravodajové ve význačných městech evropských. Zdrojem zpravodajství a věcech domácích jsou úřední zprávy vlády, ministerstev a úřadů, jakož i oficielní projevy politických stran, stavovských organisací a jiných korporací. Mimopražskému tisku dodává kromě toho zprávy z poslanecké sněmovny a ze senátu.

Zpravodajství obchodní vykonává zvláštní oddělení "Pragoradio", které bylo zřízeno koncem roku 1922 a z nepatrných počátků vyvinulo se ve velký podnik značného významu hospodářského. Sbírá ze všech států evropských i ze zámoří zprávy hospodářské, hlavně denní záznamy peněžních burs, přehledy cen na směrodatných světových trzích atd. a dodává tyto! informace dennímu tisku a interesentům z kruhů peněžních, průmyslových a obchodních.

Provozní ztráta pro rok 1931 preliminuje se částkou	1,057.000 Kč
provozní ztráta pro rok 1930 preliminována částkou	1,350.000 Kč
tudíž pro rok 1931 méně o	293.000 Kč

 

Pro rok 1931 preliminovaný schodek 1,057.000 Kč vyplývá z vlastního rozpočtu provozovacího, kdežto rozpočet výnosu a nákladů nové budovy jest v rovnováze.

Schodek vlastního rozpočtu provozovacího, preliminovaný pro rok 1930 částkou	750.000 Kč,
preliminuje se pro rok 1931 částkou	1,057.000 Kč
tudíž pro rok 1931 více o	307.000 Kč

 

Zvýšení vlastního provozovacího schodku, které jest rázu přechodného, odůvodněno jest mimořádnými náklady, spojenými s přesídlením do nové budovy a nákladem na úpravu systemisace, jakož i zvýšením komisionelních poplatků zahraničních zpravodajských agentur.

Investiční výdaje v částce 4,000.000 Kč, z čehož připadá na stavbu úřední budovy 2,000.000 Kč a na zařízení 2,000.000 Kč, zařaďují se jako poslední stavební a zařizovací náklady a budou uhrazeny zápůjčkou ze státní pokladny.

§ 16: Žabčický školní závod zemědělský.

Státní statek v Žabčicích byl dán od 1. července 1925 k používání vysoké škole zemědělské v Brně jako školní závod demonstrační.

Poněvadž statek byl před převzetím státní správou po dlouhá léta v pachtu, vyžaduje jeho přeměna v řádný demonstrační statek postupného vybudování.

Poměr kultur jeví se takto: 362.01 ha polí, 8.36 ha luk, 12.32 ha pastvin, a 12.28 ha různých druhů.

Očekávaný výnos statku v roce 1931 jeví se pouze částkou 0,091 mil. Kč poněvadž z provozu podniku musí býti odvedeno ústřední správě státních lesů a statků, do jejíž majetkové podstaty statek patří okrouhle 100.000 Kč. Částka tato zahrnuta je však v příjmech státních lesů a statků.

Do rozpočtu investičního na rok 1931 zařazuje se nezbytně nutná částka 509.100 Kč na nutné meliorace a zřízení hnojišť vedle částky 224.000 Kč na investice provedené v roce 1928. K částečné úhradě tohoto nákladu používá se provozního zisku 91.000 Kč; zbývající pak částku nutno hraditi zápůjčkou.

Výdaje pro rok 1930 byly preliminovány částkou	2,052 mil. Kč
příjmy částkou	2,111 mil. Kč
činil tudíž zisk	0,059 mil. Kč
Pro rok 1931 preliminují se výdaje částkou	1,770 mil. Kč
příjmy částkou	1,861 mil. Kč
takže zisk činí	0,091 mil. Kč

 

Jest tudíž na rok 1931 oproti zisku na rok 1930 větší o 0,032 mil. Kč, což se odůvodňuje očekávaným větším výtěžkem ze živočišné a rostlinné produkce.

§ 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně.

Roku 1929 byl pro vysokou školu zvěrolékařskou v Brně pronajat statek Kuřim, majetek města Brna, jako demonstrační a pokusný objekt, který sám o sobě je řízen dle soukromohospodářských zásad. Sleduje též úkol zasvětiti posluchače zvěrolékařství do zemědělského podnikání.

Statek má plochu 220 ha poli, a 2 ha luk.

Na rok 1931 jsou výdaje preliminovány obnosem 1,154.000 Kč a příjmy 1,110.000 Kč. Jeví se tudíž ztráta 44.000 Kč, což odůvodňuje se nezbytnou potřebou zvýšení položky na opravu budov, které předalo město Brno škole ve stavu naprosto zanedbaném. Na statku bude dále zapotřebí provésti elektrisaci a úpravu stájí. Jinak je rozpočet příjmů příznivý a lze očekávati, že hlavně rozšířením živočišné produkce o chov vepřů získá se pro příště rovnováha rozpočtu.

Skupina III.

Skupina III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních dávkách a poplatcích.

Úhrn podílů samosprávných svazků a fondů a podílů silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích preliminuje se pro rok 1931 částkou 1.571,494.100 Kč, ca o 95 mil. Kč více než na rok 1930.

Toto zvýšení objeví se v prvé řadě stoupnutím rozpočtu státního silničního fondu o 71 mil. Kč, dále zvýšením očekávaného výnosu zemské dávky z piva o 10 mil. Kč vzhledem k výsledkům dosaženým v roce 1929, zvýšeným úvěrem z daně z obratu a daně přepychové podle zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy o 7 mil. Kč a konečně zvýšením podílů fondů a obcí na výnosu daně domovní rovněž o 7 mil. Kč.

Rozvrh podílů na jednotlivé země, pokud nejsou v zákoně přesně specifikovány, není rozhodným pro rozdělení ve smyslu příslušných zákonných předpisů o dotyčných podílech samosprávných svazků a fondů.

Zemské rozpočty na rok 1930.

Země	hospodaření běžné			hospodaření investiční			schodek hospodaření běžného uhradí se výnosem zemské přirážky			zbývá nekrytý schodek hospodaření běžného (požadavek na příděl dle § 11 zák. č. 77/27)
	potřeba	úhrada	schodek	potřeba	úhrada (vlastní)	schodek (úhrada úvěrních operací)	daňový předpis	%	výnos
							a) daň činž.	86
							58,000.000
Česká	578,112.550	208,309.000	369,803.550	34,820.500	-	34,820.500	b) ost. daně	160
							173,000.000
							231,000.000		326,680.000	43,123.550
							a) 17,606.520	92
Moravskoslezská	350,942.317	123,965.189	221,977.128	46,526.433	7,375.000	39,151.433	b) 65,750.000	160
							83,356.520		121,398.000	100,579.128
Slovenská	171,248.624	44,397.597	126,851.027	92,794.540	30,150.000	62,644.540	55,000.000	160	88,000.000	38,851.027
Podkarpatoruská	28,482.530	16,39.084	12,143.446	500.000	-	500.000	4,600.000	160	7,360.000	4,783.446
										187,337.151
										(příděl dle § 11, z něhož po srážkách zbývá přes 88 mil. Kč není na rok 1930 dosud rozdělen)
Úhrn	1.128,786.021	398,010.870	730,775.151	174,641.473	37,525.000	137,116.473	373,956.520		543,438.000

 

Skupina IV. Správa státního dluhu.

V rozpočtovém návrhu na rok 1931

preliminuje se celková potřeba pro státní dluh částkou	2.237 mil. Kč,
tedy proti rozpočtem na rok 1930 schválené částce	2.176 mil. Kč,
více o	61 mil. Kč.
Podle návrhu rozpočtu na rok 1931 činí státní dluh k 1. lednu 1931	36.964,756.606 Kč,
kdežto v rozpočtu na rok 1930 počítalo se s dluhem	36.233,586.927 Kč.
Státní dluh se tedy zvyšuje o	731,169.679 Kč.

 

Při porovnání se stavem roku 1930 jsou tyto změny:

Přírůstek:

1.	U IV. státní půjčky bylo třeba očekávaný stav dluhu opraviti. Podle docházejících úpisů lze totiž očekávati, že se zvýší celkový stav úpisů o	289,227.000 Kč
2.	U konsolidační půjčky bylo očekávaný stav nutno dle dodatečně vyúčtovaných úpisů zvýšiti o	15,902.000 Kč
3.	Z likvidace uherské poštovní spořitelny byly započteny dodatečně Reparační komisí do českosl. bloku titry uherské renty z roku 1910, s jejichž výměnou za dluhopisy typu D nebylo počítáno. Tím zvyšuje se stav dluhopisů vydaných podle zákona č. 52/1928 o	4,000.000 Kč
4.	Kursový rozdíl při úvěrech Spojených Států Severoamerických na potraviny, armádní výzbroj atd. zvyšuje rozpočtovou částku v roce 1931 proti roku 1930 o	337,722.398 Kč
5.	úvěr francouzský upravený dohodou v Haagu	2,300.000 Kč
6.	Úvěr vlády italské upravený dohodou v Haagu	333,192.000 Kč
7.	Československý osvobozovací dluh	1.178,615.412 Kč
8.	Závazky Společné pokladny z předválečného dluhu nezajištěného
	a) 4% zlatá renta rakouská	1,123.369 Kč
	b) 41/2%ní rakouské poklad. poukázky	352.203 Kč
	Úhrnný přírůstek	2.162,434.382 Kč

 

Úbytek:

Slosováním, nákupem a event. jinými splátkami ubylo proti roku 1930:

1.	Na 41/2% stát. prémiové půjčce	15,600.000 Kč
2.	Na stát. stavební losové půjčce	40,000.000 Kč
3.	Na 6% investiční půjčce dopravní	30,000.000 Kč
4.	Na 6% investiční půjčce elektrisační	3,419.500 Kč
5.	Na 6% stát. půjčce moučné	88,000.000 Kč
6.	Na 6% invest. půjčce z roku 1923	12,500.000 Kč
7.	Na 6% stát. půjčce konversní	26,437.000 Kč
8.	Na 4% prior. dluhu Buštěhradské dráhy	3,792.400 Kč
9.	Na 5% půjčkách Ústecko-Teplické dráhy	14,573.400 Kč
10.	Na 4% stát. půjčce vydané k výkupu akcií Košicko-Bohumínské dráhy	4,682.400 Kč
11.	Na prioritních obligacích a akciích místních drah zestátněných zákonem č. 156/1925 Sb. z. a n.	682.000 Kč
12.	Na 6% stát. půjčce konsolidační	100,000.000 Kč
13.	Na neemisní zápůjčce u Zemské banky	7,000.000 Kč
14.	Na 5% umořitelné stát. půjčce z r. 1928	34,376.000 Kč
15.	Na náhradních rentách vydaných dle zákona z 22. června 1928, č. 104 Sb. z. a n. o převzetí předválečného dluhu nezajištěného	3,240.000 Kč
16.	Na úvěru vlády anglické na repatriaci sibiřských vojsk	12,968.496 Kč
17.	Na 8% českosl. zahraniční půjčce	19,066.435 Kč
18.	Na závazcích Společné pokladně na předválečný dluh zajištěný.
	a) 3% frankové priority Priv. rakousko-uherské společnosti státní dráhy	13,155.176 Kč
	b) 4% frankové priority Priv. rak. uh. společnosti stát. dráhy	862.057 Kč
	c) 4% uherská renta z roku 1910	4,999.839 Kč
19.	Na státovkovém dluhu	400,000.000 Kč
20.	Krátkodobý státní dluh doznal formální změny tím, že se u pokladničních bonů nevykazuje částka zaplacená zálohou z výnosu majetkové dávky	595,910.000 Kč
	úhrnný úbytek	1.431,264.703 Kč
	Čistý přírůstek státního dluhu činí tudíž proti roku 1930	731,169.679 Kč