Výkaz výdajů podle hospodářských odvětví.

§ 6. Státní lesy a statky.

Oddíl IV., § 6. Státní lesy a statky.

(včetně školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích.)

(Patří do působnosti ministerstva zemědělství.)

Výdaje	A. Státní lesy a statky								IX. B. Školní statky zemědělských škol	X. C. Statky výzkumných ústavů	XI. D. Státní diagnost. a serother. veter. ústav v Ivanovicích	Součet VIII. - XI.
	I. Hospodářství lesní	II. Hospodářství polní	III. Hospodářství rybniční	IV. Průmyslové podniky lesní	V. Průmyslové podniky zemědělské	VI. Společné	VII. Ostatní	VIII. Součet I. - VII.
	Kč
A. Provozní rozpočet.
I. Provozovací výdaje:
1. Vlastní výdaje provozovací:
a) Služební příjmy stálých zaměstnanců	56,658.000	90,568.700	7,678.300	96,340.300	3,246.800	-	-	73,173.800	448.500	120.000	419.900	74,162.200
b) Ostatní výdaje	293,088.600	8,932.000	1,577.200	2,759.800	74,424.700	-	-	562,100.600	6,055.900	6,748.000	1,829.000	576,733.500
c) Odpisy	8,239.500	2,973.000	223.300	2,479.800	3,849.500	-	-	17,765.100	-	640.900	260.000	18,666.000
2. Výdaje správní (ústřední):
a) Služební příjmy stálých zaměstnanců	-	-	-	-	-	15,998.400	-	15,998.400	-	-	-	15,998.400
b) Ostatní výdaje	-	-	-	-	-	10,613.400	-	16,663.400	50.000	-	20.000	10,733.400
c) Odpisy	-	-	-	-	-	1,094.500	-	1,094.500	-	-	-	1,094.500
d) Náklad na ústřední ředitelství	-	-	-	-	-	4,293.600	-	4,293.600	-	-	-	4,293.600
e) Společné výdaje	-	-	-	-	-	300.000	-	300.000	-	-	-	300.000
3. Výdaje všeobecné:
a) Pense	-	-.	-	-	-	-	14,789.000	14,789.000	30.000	-	-	14,819.000
b) Ostatní	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
4. Anticipované ztráty	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
II. Zúrokování investičních dluhů:
a) Ředitelství státního dluhu	-	-	-	-	-	-	6,534.100	6,534.100	198.300	166.500	241.000	7,139.900
b) 5% z přejímací ceny za statky již převzaté do konce roku 1930	-	-	-	-	-	-	12,700.000	12,700.000	-	-	-	12,700.000
c) 5% z přejímací ceny za statky v roce 1931 k převzetí určené	-	-	-	-	-	-	8,550.000	8,550.000	-	-	-	8,550.000
d) 51/2% úrok z výpůjčky 280,000.000 Kč z r.1930	-	-	-	-	-	-	15,400.000	15,400.000	-	-	-	15,400.000
e) Ostatní	-	-	-	-	-	-	-	-	-	766.700	-	766.700
III. Ztráty finanční:
1. Úroky	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
2. Ztráty z finančních operací	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
3. Kursovní ztráty z valut a cenných papírů	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
IV. Jiné výdaje:
1. Voluptuáry	-	-	-	-	-	-	1,537.700	1,537.700	-	-	-	1,537.700
2. Ostatní	-	-	-	-	-	-	5,181.500	5,181.500	-	-	-	5,181.500
Součet výdajů ad I. - IV.	357,986.100	102,473.700	9,478.800	101,579.900	81,521.000	32,349.900	64,692.300	750,081.700	6,782.700	8,442.100	2,769.900	768,076.400
V. Zisk, případně ztráta	139,607.800	12,467.700	2,238.600	4,519.700	2,540.600	31,881.100	57,369.400	72,123.900	142.900	2,569.200	339.900	69,071.900
Úhrnem	497,593.900	114,941.400	11,717.400	106,099.600	84,061.600	468.800	7,322.900	822,205.600	6,689.800	5,872.900	2,430.000	837,148.300

 

Výkaz příjmů podle hospodářských odvětví.

§ 6. Státní lesy a statky.

Oddíl IV., § 6. Státní lesy a statky.

(včetně školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích.)

(Patří do působnosti ministerstva zemědělství.)

Příjmy	A. Státní lesy a statky													IX. B. Školní statky zemědělských škol	X. C. Statky výzkumných ústavů	XI. D. Státní diagnost. a serother. veter. ústav v Ivanovicích		Součet VIII. - XI.
	I. Hospodářství lesní	II. Hospodářství polní	III. Hospodářství rybniční	IV. Průmyslové podniky lesní		V. Průmyslové podniky zemědělské		VI. Společné		VII. Ostatní		VIII. Součet I. - VII.
	Kč
A. Provozní rozpočet.
I. Provozovací příjmy:
1. Vlastní příjmy provozovací	492,957.900	114,941.400	11,717.400		106,099.600		84,061.600		-		-		809,777.900	6,639.800	5,872.900		2,430.000	824,720.600
2. Pensijní příspěvky	-	-	-		-		-		-		2,388.800		2,388.800	-	-		-	2,388,800
3. Příspěvky z reservy z mimořádné těžby	4,636.000	-	-		-		-		-		-		4,636.000	-	-		-	4,636.000
4. Ostatní příjmy	-	-	-		-		-		468.800		-		468.800	-	-		-	468.800
II. Příspěvky k zúrokování investičních dluhů	-	-	-		-		-		-		-		-	-	-		-	-
III. Zisky finanční:
1. Úroky	-	-	-		-		-		-		1,766.700		1,766.700	-	-		-	1,766.700
2. Zisky z finančních operací	-	-	-		-		-		-		-		-	-	-		-	-
3. Kursovní zisky z valut a cenných papírů	-	-	-		-		-		-		-		-	-	-		-	-
IV. Jiné příjmy	-	-	-		-		-		-		3,167.400		3,167.400	-	-		-	3,167.400
Součet příjmů I. - IV.	497,593.900	114,941.400	11,717.400		106,099.600		84,061.600		468.800		7,322.900		822,205.600	6,639.800	5,872.900		2,430.000	837,148.300
Úhrnem	497,593.900	114,941.400	11,717.400		106,099.600		84,061.600		468.800		7,322.900		822,205.600	6,639.800	5,812.900		2,430.000	837,148.300

 

Přehled výměry a rozdělení kultur podniku "Školní statky státních zemědělských škol" k 1. lednu 1930.

Sídlo školy	Úhrn výměry v ha	Půda			Role	Zahrady školky	Vinice	Luka	Pastviny	Lesy	Rybníky, řeky, potoky	Neplodná a zastavěná plocha	Poznámka
		vlastní	bezplat. propůjč.	najatá
Vyšší:
Opava	182.2300	-	-	182.2300	163.3600	1.0300	-	13.0300	2.3800	-	-	2.4300
Košice	198.7700	-	138.6200	*) 60.1500	136.8000	6.0500	-	12.4800	31.9300	-	-	11.5100
Rolnické:
Smiřice	27.7500	-	-	27.7500	17.400	2.1000	-	5.0000	-	-	-	3.2500
Valtice	43.1438	43.1438	-	-	32.4104	2.1764	7.1803	0.6678	0.4620	-	-	1.2469
Brezno	42.9600	-	42.9600	-	24.2700	0.7000	-	4.4000	9.3500	2.0000	-	2.2400
Komárno	144.0208	78.1850	65.8358	-	112.5117	2.8822	0.0120	-	21.9272	-	1.0000	5.6877
Sabinov	202.2188	-	-	202.2188	160.9425	5.5776	-	0.1573	27.3947		5.4198	2.7269
Rim. Sobota.	264.9500	-	-	264.9500	160.3500	5.0400	-	71.2100	18.4100	-	-	9.9400
Záturčie	153.0800	-	-	153.0800	115.0900	2.5000	-	30.4100	3.0800	-	-	2.0000
Odborné:
Klimkovice	18.4615	18.4615	-	-	15.3200	0.3500	-	1.6500	0.2500	-	-	0.8915
Kravaře	32.9390	32.9390	-	-	13.2500	2.4300	-	6.0179	5.0000	-	1.8151	4.4260
Or. Podzámok	213.1800	213.1800	-	-	78.2200	0.4200	-	23.8000	109.2000	-	-	1.5400
Holič	36.4800	-	-	36.4800	28.3400	1.8000	-	5.0000	-	-	-	1.3400
Mukačevo	37.9034	37.9034	-	-	37.9034	-	-	-	-	-	-	-
Jednoroční:
Eberhart	62.4569	62.4569	-	-	56.9378	2.7072	2.0800	-	0.4830	-	-	0.2489
Zahrad.-vinařské:
Mělník	22.9876	22.9876	-	-	10.2906	7.7774	4.7196	-	-	-	-	0.2000
Modrá	8.9748	3.1748	5.8000	-	3.7500	2.6591	2.2440	-	-	0.1925	-	0.1292
Hospodyňské:
Chrudim	4.8311	3.3711	-	1.4600	3.6757	0.8854	-	-	-	-	-	0.2700
Hrachovo	7.3300	7.3300	-	-	-	3.0100	-	4.3200	-	-	-	-
Skalica na Slov.	4.0527	0.0936	2.4221	1.5370	2.6139	0.1950	-	1.1502	-	-	-	0.0936
Veličná	9.4100	9.4100	-	-	1.2500	0.2500	-	2.5400	4.9800	-	-	0.3900
Lesnické:
Písek	669.2475	669.2475	-	-	9.0339	0.3111	-	1.7982	1.2991	653.7462	0.5934	2.4656
Hranice	1017.9300	1017.9300	-	-	9.7400	3.7300	-	1.4200	0.6300	1001.6100	0.5700	0.2300
B. Štiavnica	272.0600	272.0600	-	-	9.9350	6.5460	-	23.3650	5.8570	223.3200	1.7760	1.2610
Jemnice	172.4400	172.4400	-	-	1.8400	0.3000	-	7.7500	0.0400	157.5000	-	5.0100
Lipt. Hrádok	227.6231	227.6231	-	-	21.4369	3.0674	-	9.0310	7.8133	173.1822	-	13.0923
	4077.4310	2891.9373	255.6379	929.8558	1226.6718	64.4948	16.2359	225.1974	250.4863	12211.5509	11.1743	71.6196

 

*) Výměra poplužního dvora v Košicích, jenž v průběhu r. 1930 propuštěn z pachtu. - Výměra školních statků se v r. 1931 tudíž zmenší o 60,15 ha půdy najaté.

§ 7. Uhřiněvský škodní závod zemědělský.

Uhřiněvský školní závod zemědělský tvoří objekty zakoupené v r. 1923 od Lichtensteinského panství a to dvory: Uhřiněves a Netluky s mlýnem a rybníkem v Podlesku.

Tento závod jest demonstračním objektem vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství; při českém vysokém učení technickém v Praze a slouží i účelům výzkumnickým a pokusnickým.

Poměr kultur jeví se takto: 430.22 ha rolí, 51.53 ha luk, 11.25 ha zahrad, 29.62 lesů, 15.46 ha rybníků, 18.92 ha pastvin a 18 ha různých druhů. Z toho pronajato je 56.06 ha, takže zbývá obdělané půdy 518.64 ha. Lov zvěře a částečně i rybolov je ve vlastním hospodaření.

Výdaje pro r. 1930 byly preliminovány částkou	2,47 mil. Kč,
příjmy částkou	2,79 mil. Kč,
činil tudíž zisk	0,32 mil. Kč.
Pro rok 1931 preliminují se výdaje částkou	2,41 mil. Kč,
příjmy částkou	2,73 mil. Kč
takže zisk činí	0,32 mil. Kč.

 

Zisk na rok 1931 jest týž jako v roce 1930 v předpokladu zlepšení hospodářských poměrů.

Podle darovací smlouvy, uzavřené svého času s družstvem hospodářských lihovarů jest státní správa zavázána ponechati z výnosu závodu částku odpovídající nyní 5%nímu zúročení daru uvedeného družstva na produktivní investice; částka ta pro rok 1931 činí 159.732 Kč okr. 150.800 Kč a zařazuje se do rozpočtu jakožto příděl fondu zřízenému ve smyslu darovací listiny. Témuž fondu přikazuje se též v rozpočtu na rok 1931 částka 97.623 Kč okr. 97.700 Kč jakožto dosud nesplněný závazek podle darovací listiny za rok 1927. Na investice preliminuje se částka 160.000 Kč. Vzhledem k očekávanému zisku činil by odvod státní pokladně po splnění smluvního závazku a uhrazení investic 15.500 Kč.

§ 8. Školní závod zemědělský v Děčíně - Libverdě.

K zemědělskému odboru německé vysoké školy technické v Praze přičleněn byl od 1. ledna 1923 školní závod zemědělský v Děčíně - Libverdě. Veškeré objekty a pozemky ve výměře přes 87 ha jsou najaty od velkostatku Thun-Hohensteinského. Hlavním produktivním oborem je zde ovocnářství. Závod vyžaduje postupných reforem, aby jeho rentabilita byla zvýšena. Právě jedná se o koupi tohoto objektu s majitelem a pozemkovým úřadem. V předpokladu, že koupě se uskuteční, zařazuje se do investičního rozpočtu částka 50.000 Kč na nutnou nástavbu domku pro deputátníky. Pro případ, že by se kupní smlouva neuskutečnila, zařazuje se příslušná položka na nájem; v opačném případě ovšem zvýší se položka odpisová.

Výdaje pro rok 1930 byly preliminovány částkou	0,470 mil. Kč
příjmy částkou	0,525 mil. Kč
činil tudíž přebytek	0,055 mil. Kč
Pro rok 1931 preliminují se výdaje částkou	0,483 mil. Kč
příjmy částkou	0,502 mil. Kč
činí tedy zisk	0,019 mil. Kč

 

Zisk na rok 1931 je oproti zisku na rok 1930 menší o 0,36 mil. Kč, což se odůvodňuje hospodářskou krisí a snížením výtěžku ovocnářství, které utrpělo tuhou zimou v r. 1929.

§ 9. Státní báňské a hutnické závody.

K posouzení prelimináře na r. 1931 podniku "Státní báňské a hutnické závody" a co důkaz konsolidace poměrů v tomto podniku za posledních pět let, tj. od roku 1925, kdy podnikový zákon č. 404/1922 Sb. z. a n. vstoupil v platnost, podává se přehledné sestavení hospodářských výsledků v porovnání s dotyčnými rozpočty:

Rok	Rozpočet		Výsledek
	zisk	ztráta	zisk	ztráta
1925	18,436.956	-	-	4,766.419
1926	14,270.400	-	183.502	-
1927	15,788.500	-	16,029.635	-
1928	17,154.900	-	17,488.041	-
1929	22,550.000	-	48,934.361	-
1930	35,786.600
1931	46,112.100

 

Tento vzestup prosperity je výsledkem zejména správné a účelné investiční činnosti za účelem zhospodárnění a zlevnění provozu, dále postupující racionalisace jednotlivých provozoven a závodů a konečně též dobrého odbytu hlavně uhlí, koksu a soli přes veškerou konkurenci domácí a cizí. Tato výslední čísla čistých zisků dokazují, že hospodářské poměry podniku se postupně konsolidují a že snaha podniku po soběstačnosti je provázena úspěchem, jakož i že provoz státních dolů a hutí je vážnou složkou v našem průmyslovém podnikání a hospodářském životě přes zvláštní postavení státu jako podnikatele u srovnaní s podnikatelem soukromým.

Vzrůst docíleného čistého zisku 48,934.361,- Kč v r. 1929 proti 17,488.041,- Kč v r. 1928, tj. o 31,446.320,- Kč, resp. proti prelimináři na r. 1929 o 26,384.361,- Kč, vyvěral zejména ze snížení pasivity některých závodů (Jáchymov, Podbrezová, Gbely), dále z rozmachu výroby a prodeje soli (Slatinské Doly a Prešov), jakož i z čilých obchodů s uhlím a koksem (Most, Poruba), vyvolaných neobyčejně dlouho trvajícími a prudkými mrazy.

Vzhledem k nastavšímu rapidnímu poklesu cen stříbra, olova a mědi a v předpokladu normální konjunktury v obchodu s uhlím, koksem, železářskými výrobky, naftou, železnou rudou, radiem, uranovými barvami a se solí a se zřetelem k dalším příznivým důsledkům činnosti investiční a racionalisační preliminuje se na rok 1931 čistý zisk 46,112.100,- Kč, tj. proti prelimináři na rok 1930 o 10,325.500,- Kč více, avšak proti dosaženému čistému zisku v roce 1929 o 2,822.261,- Kč méně. Pokleslý trh zvláště v oboru uhelném a železářském i zmíněný pokles stříbra a olova, jak se projevuje v roce 1930, nedovoluje totiž odvažovati se dále a nutí k opatrnosti při prelimináři.

Zkoumajíce výši preliminovaného čistého zisku musíme přihlédnouti též k některým význačným složkám účtu ztráty a zisku, bilanci podniku značně ovlivňující. Tak shledáme, že podnik je zatížen značnými odpisy, které se preliminují ve výši 20,828.300,- Kč a úrokem z investic ve výši 12,950.400,- Kč. Nutno uvážiti, že podnik převzal závody zejména na Slovensku se zařízením nevýslovně zaostalým, takže od státního převratu bylo nezbytno dotyčné závody se značnými náklady znovu vybudovati, neboť již ze sociálně-politických důvodů nebylo možno provoz těchto závodů zastaviti a osazenstva propustiti a uvrhnouti je tak na bedra sociální péče k výplatě podpor v nezaměstnanosti. Uvedené značné odpisy jsou částečně též důsledkem toho, že nepříznivou valutou naší koruny v prvních popřevratových letech investiční náklady byly vysoké, takže pořizovací hodnotu tehdejší nutno uvésti na úroveň pořizovacích nákladů odpovídajících době nynější. Proto též úrok z těchto investic z celého pořizovacího nákladu značně zatěžuje provozovací výdaje podniku. Dále vyžaduje značného nákladu okrouhle 14,890.000 Kč sociální pojištění zaměstnanectva (příspěvky na starobní, nemocenské a úrazové pojištění), pense pragmatikálních zaměstnanců, erární provise a dobrovolné příspěvky na výživu provisionistům vyžadují pak nákladu 14,300.000 Kč, kteráž položka vzhledem k rozsahu podniku je neúměrně vysoká a v porovnání se soukromým podnikáním, které podobnými sociálními opatřeními zatíženo není, na bilanční výsledek podniku státního velmi nepříznivě působící.

Dále dlužno uvážiti, že na daních, dávkách a poplatcích obdrží finanční správa podle rozpočtu na rok 1931 částku 2,990.400 Kč, která se zvýší s přihlédnutím k dani z obratu, uhelné dávce a pod. na okrouhle 22,000.000 Kč a že solný monopol z prodeje výrobků solných získá příjem kolem 22,000.000 Kč. Nelze též přehlédnouti, že i podniku státních drah bude v roce 1931 zaplaceno za zásilky mezi jednotlivými státními báňskými, hutnickými a železářskými závody okrouhle 36,000.000 Kč, nepočítaje v to dovozné, které při odběru výrobků ze státních dolů, hutí a železáren jde na vrub odběratele.

Ačkoliv podnik "Státní báňské a hutnické závody" jako celek udržuje v provozu i některé závody pasivní z důvodů sociálně-politických a bez přispění finanční správy neb ministerstva sociální péče, přece jen nelze upříti stále stoupající zlepšování celkového hospodářského výsledku. Na r. 1931 preliminuje se, že podnik odvede státní pokladně po úhradě investičních nákladů per 33,570.000 Kč a po úhradě úmorové splátky per 1,216.400 Kč (na komunální zápůjčku Zemské bance v Praze na stavbu hlubinného dolu "President Masaryk" v Břešťanech), jako přebytek čistého zisku částku 11,325.700 Kč. Odvod státní pokladně je preliminován za podobných okolností též v roce 1930 částkou 5,120.200,- Kč a podle dosavadních výsledků v roce 1930 lze předvídati, že tento odvod bude uskutečněn. Z čistého zisku docíleného v roce 1929 v částce 48,934.361,- Kč nebylo po úhradě investic per 23,628.908,- Kč a po úmoru zmíněné zápůjčky per 1,216.400,- Kč státní pokladně jako přebytek z čistého zisku odvedeno ničeho, nýbrž byla částka 24,080.500,- Kč použita na zakoupení 56,66% podílů Ostravsko-Karvínské montanní společnosti spol. s r. o. v Petřvaldě v bezprostředním sousedství státního dolu Václav v Porubě, kdežto zbytek 8.553,- Kč byl přikázán reservnímu fondu podniku.

Ostrá soutěž se soukromými závody domácími a zahraničními ve všech výrobcích státních dolů, hatí a železáren projevuje se trvale a nutí spolu s kolísavostí odbytu i tržních cen podnik po výrobní i obchodní stránce ku stále opatrnějším resp. ekonomičtějším methodám výrobním a též k opatrnému kalkulování obchodnímu. Velmi znepokojivě působí zmíněný rapidní pokles cen stříbra, olova a mědi, jakož i ochabnutí v odbytu koksu a uhlí černého i hnědého, ježto trvání této krise nelze dobře odhadnouti, tím méně, ježto hospodářská tíseň se projevuje ve všech oborech průmyslu, v zemědělství, v živnostech, doma i v cizině. Poptávka po radiu a uranových barvách se sice udržuje, ačkoliv konkurence zahraničního radia jest velmi citelná. Železárny měly v roce 1929 celkem dobrý odbyt ve zboží cennějším, takže docílily značného snížení deficitu o 11,267.912,- Kč proti roku 1928. Tento odbyt se dosud udržuje a jest s ním kalkulováno i pro rok 1931. Další rozmach odbytu vykazují produkty ze solných dolů a solivarů a lze se nadíti, že vzestup tento i nadále potrvá. Též odbyt nafty lze celkem označiti za příznivý, avšak vzhledem k průmyslové krisi se jeví nejistota v odbytu železných rud, odkázaných z valné části na vývoz do Maďarska.

Z předneseného je zřejmo, že preliminování čistého zisku v r. 1931 per 46,112.100,- Kč děje se za předpokladu očekávaných výhod z dosud prováděných investic a za předpokladu, že závody nebudou v provozu rušeny živelními pohromami neb rozpory s osazenstvem a pod.

Hnědouhelné doly v revíru mosteckém preliminují poněkud zvýšenou těžbu vzhledem k tomu, že hlubinný nový důl "President Masaryk" u Břešťan přispěje svou těžbou z prováděných rozdělávek a z přípravných prací k dobývání. Též z dolu Julius II. a to z porubu v novém odklizu lze očekávati zvýšenou těžbu. S uvolněním uhlí ve starém vlečkovém pilíři nebude však lze ještě počítati, ježto přeložení seřaďovacího nádraží v Kopistech, pro které byla zařazena značná investiční položka 10,000.000 Kč, nebude pravděpodobně v roce 1931 ještě hotova.

Dále se počítá se zvýšeným odběrem lupku Ústředními elektrárnami v Ervěnicích, čímž se zužitkuje větší množství tohoto méněcenného paliva, jehož značná část, zvláště v letních měsících, stále ještě shoří na odvalech.

U závodů v Příbrami po skončené elektrisaci a vybudování flotační úpravny, jakož i po různých ekonomisačních opatřeních v huti bylo lze oprávněně očekávati vybřednutí z dosavadních deficitů, avšak neobyčejný pokles ceny stříbra a olova z posledních měsíců maří veškeré tyto snahy, takže nelze se dopracovati u tohoto závodu ani k rozpočtové rovnováze. Tento pokles cen v r. 1930 vytlačuje stříbro již úplně z řady vzácných kovů a nelze se nadíti, že by nové vydatné nálezy rud, ať v dolech příbramských samotných, neb v kutacích pracích, prováděných v bližším i širším rudonosném okolí příbramském, mohly tomuto přímo katastrofálnímu poklesu cen čeliti.

V Jáchymově se pokračuje ve výzkumných a sledných pracech za účelem nalezení nových rudných výskytů. Na dole Svornosti se razí překopy k východu a k západu. Nový pramen radioaktivních vod na XII. patře byl zachycen a vody je používáno ve státních lázních, poněvadž dosavadní pramen v šachtě Svornosti nestačil již na žádaná množství koupelí.

Ku stavbě nové uranové továrny v r. 1930 z úvěru podniku "Státní lázně", který chce vystavěti místo dosavadní továrny lázeňské budovy a kolonádu, nedošlo.

Na Wernerově dole bude pokračováno v pracech ve stejném rozsahu jako dosud. Na štole Sasských šlechticů se provádějí další sledné práce a hloubení šachet.

Důl Václav v Porubě s přičleněnou koksovnou jest dobře zaměstnán dodávkami hlavně pro státní úřady a ústavy i podniky.

V r. 1931 budou připravovány a dobývány strmé sloje ve východní části dolového pole, otevřené novým překopem na VI. patře v hloubce 580 m. Bude pokračováno v hlubinné vrtbě v Dětmarovicích, kterou mají býti zjištěny poměry uložení uhelných slojí v rozsáhlém státním kutném terénu východně od dolu Václav, hlavně s ohledem na sloje karvínské a mohutné sloje sedlové.

Závod bude připojen na vodovod a elektr. síť sousedního dolu Evžen Ostravsko-karvínské montanní společnosti v Petřvaldě, čímž se odpomůže nedostatku vhodné napájecí vody a zamezí se tak dosavadní časté poruchy v provozu.

Bude dokončena také oprava koksových pecí, které jsou již netěsné a zaviňují ztráty na výrobě plynu a tím také vedlejších koksárenských produktů.

Na prosperitu závodu působí nepříznivě hlavně značný pokles cen vedlejších výrobků, dehtu a síranu amonného.

V Báňské Štiavnici spěje provoz dolový i úpravenský po vykonaném vybudovaní nových moderních flotačních úpraven v Hodruši a v B. Štiavnici a po rekonstrukci některých zařízení huti do normálních kolejí. Vzhledem k tomu preliminuje se na rok 1931 opět snížená ztráta 4,404.600,- Kč při zvýšené výrově zlata, stříbra i olova, neboť značný pokles cen stříbra i olova podobně jako u závodu příbramského nedovoluje z opatrnosti jíti dále.

Ježto adaptace a rekonstrukce huti bude dokončena až v roce 1931, bude závod v normálním provozu pouze malou část roku 1931.

V Kremnici pokračuje nyní dosti rychle odvodňování zatopeného dolu Anna, ježto byly již dostatečně otevřeny rudné žíly, odvádějící vodu ze zatopeného dolu. V roce 1931 budou zmáhány zatopené horizonty a prováděny sledné práce, jimiž bude zjištěno, zda kovnatost žil v tomto dolu odpovídá starým záznamům. Při sledných pracích získané rudniny budou upravovány v rozšířené prozatímní úpravně.

V Rožňavě a Železníku se počítá s normálními provozními a odbytovými poměry. Po rekonstrukci pražecích zařízení a uvedení mokré úpravny a aglomeračního zařízení u závodu v Nadabule do provozu, bude vyráběna kvalitnější pražená ruda, pro kterou bude možno snadněji zajistiti odbyt. U závodu v Nadabule, kde jsou rudné zásoby v dolovém poli v Rudníku omezené, bylo již v roce 1930 započato s hloubením nové jámy a otevřením nového dolového pole. Tato investiční práce potrvá 6 roků a bude dokončena v roce 1935.

Ve Gbelech nalezly státní naftové doly kancem roku 1929 ve Gbelském okolí nové zdroje nafty, takže v roce 1930 na místo preliminovaného schodku 884.000,- Kč lze očekávati čistý zisk. Též v roce 1931 preliminuje se čistý zisk, ježto podle dosavadních zkušeností tyto zdroje nafty jsou trvalejšího rázu. Takto vstupují Gbely po přechodném úpadku, kdy skoro již se ztrácela veškerá naděje na další udržení provozu, opět do řady soběstačných a výnosných závodů.

V železárnách a ocelárnách v Podbrezové bude prováděna postupná rekonstrukce adjustáže rouroven, mechanisace střední válcovny a převod výrobního programu profilového ze staré jemné na novou jemnou válcovnu. Současně následkem nižšího odbytu trub vodním plynem svářených bude rozšiřována výroba železných konstrukcí a provedeny potřebné rekonstrukce pro výrobu trub co možná nejdelších.

Budou dokončeny rekonstrukce hydrocentrál v Lopeji a Podbrezové, takže veškeré centrály budou v roce 1931 převedeny na výrobu proudu o normalisovaném napětí při 50 kmitech. Staré velké motory válcoven a rouroven budou z části převinuty, z části nahrazeny motory o větším výkonu se zřetelem k větší výrobnosti válcoven trub.

V rourovně bude vybudována rozvodna 6.000 voltová pro velké motory a pořízeny podružné rozváděče pro malé motory 380 voltové a vymění se stávající zařízení rozváděčů zařízením bezpečným a úsporným podle předpisů E. S. Č.

Ve válcovnách provede se účelné rozdělení elektrického proudu podle provozních poměrů a současně se nahradí zastaralé nevyhovující zařízení zařízením moderním.

Dokončením uvedené elektrifikace závodů podbrezovských umožní se spojení elektrických centrál státních závodů s centrálami elektráren Středoslovenských, severozápadoslovenských a východoslovenských, které podepřeny jsouce kalorickou centrálou v Handlové, projektovanou novou kalorickou centrálou v Tisovci a kalorickou reservou v Mor. Ostravě, stanou se trvalým zdrojem elektrické energie téměř pro celé Slovensko.

Ve Slatinských Dolech přikročeno k elektrisaci závodu. Za tím účelem bude zvětšena stanice Dieselových motorů o nový agregát o výkonu 800 KS. Vzhledem ku rekonstrukcí pohonné stánice bylo nutno odkliz nadloží u zatopeného dolu Kunhuta plavením omeziti. Odkliz provádí se prozatím ručně. Pro urychlení těchto prací bude zakoupeno rýpadlo. V rámci elektrifikace závodu bude jáma "Ludvík" opatřena novým těžným zařízením s elektrickým pohonem. V dolech pokračuje se v komorovém dobývání soli za používání moderních dobývacích strojů.

V Prešově vyrábí se jemná jedlá sůl v solivaru "President Masaryk". Sůl tato těší se stále čilému odbytu, takže solivar sotva stačí krýti denní spotřebu. Dále udržuje se v provozu starý solivar na vařenou sůl v Solné Báni. Menšími rekonstrukcemi bylo umožněno v tomto závodě zvýšiti výrobu kvalitní bílé jedlé soli.

Státní uhelné sklady v Praze jsou exekutivním orgánem pro státní uhelnou akci, která jest vedena Poradním sborem a obsáhly dodávky topiva pro veškeré úřady a ústavy státní v obvodu Velké Prahy. Akce tato se velmi osvědčila, poněvadž u jednotlivých resortů proti dřívějšímu stavu bylo docíleno značných úspor a odbyt uhlí ze státních dolů velmi stoupl.