Vývoz v tunách.

Rok	uhlí kamenné	uhlí hnědé	koks	brikety
1919	512	1,936.374	-	-
1920	28.563	2,368.102	-	43.294
1921	70.745	2,744.907	-	70.617
1922	96.392	2,051.604	-	31.816
1923	816.492	1,343.430	85.644	104.652
1924	1,738.670	2,856.549	486.244	132.954
1925	1,429.679	2,679.797	421.727	150.551
1926	2,884.451	2,906.375	491.075	139.352
1927	1,843.793	2,962.963	762.193	155.173
1928	1,695.209	3,019.783	786.101	151.325
1929	1,894.876	3,123.435	887.715	152.345

 

Dovoz v tunách.

Rok	uhlí kamenné	uhlí hnědé	koks	brikety	antracit
1920	819.186	-	1 125.307	-	-
1921	977.863	-	125.290	-	-
1922	511.288	21.783	84.093	965	-
1923	832.236	21.119	36.363	219	-
1924	951.788	9.346	135.199	5.072	-
1925	1,521.565	33.290	165.271	15.405	7.119
1926	1,436.322	28.669	205.071	28.424	8.678
1927	1,712.226	26.383	245.004	27.368	12.162
1928	2,423.927	67.264	264.324	30.871	15.655
1929	2,317.929	102.754	382.552	39.834	30.704

 

Vývoz kamenného uhlí se zvětšil as o 11%, vývoz uhlí hnědého pokročil o 3%, vývoz koksu se rozmnožil o 12%, vývoz briket se podstatně nezměnil.

Dovoz kamenného uhlí se o něco (4%) zmenšil, zato stoupl dovoz uhlí hnědého o 50% hlavně z Maďarska a dovoz koksu hlavně z Německa (o 44%), dovoz antracitu se zdvojnásobil.

Přičleněné ústavy.

Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka.

Činnost hydrologického ústavu zahrnuje soustavný výzkum vod ovzdušných, povrchových a podzemních v celé oblasti ČSR, vědecké zpracování získaných výsledků, jich uveřejňování a použití pro veškeré vodohospodářské práce (úpravy vodních toků, stavby údolních přehrad; využití vodní síly, zásobování měst a oblastí vodou atd.).

Úkolem hydrotechnického ústavu jsou bádání hydraulická a přezkoušení projektů vodních staveb na vhodně zmenšených modelech, tak aby pokusně vyšetřen byl nejvhodnější způsob provedení jednotlivých objektů.

Působnost obou ústavů jest tedy velmi významná jak po stránce vědecké, tak i praktické.

Státní geologický ústav.

Státní geologický ústav Čsl. rep. pokračuje v roce 1930 v soustavném geologickém výzkumu a mapování našeho státu, a to jak v českém masivu, tak i v soustavě karpatské. Kromě toho zabývá se intensivně řešením četných praktických otázek, které jsou mu svěřovány centrálními i jinými veřejnými úřady, jakož i stranami soukromými. Tyto praktické otázky týkají se zejména staveb pozemních, vodních (geologické posouzení projektu pro využití Váhu), železničních, vyhledávání a oceňování ložisek nerostných (obzvláště geologické vyšetřování státních naftových terénů), zakládání a oceňování lomů, zásobování vodou osad i celých oblastí. Výzkumy zmíněné jsou doplňovány chemickými analysami (rozbory vod, hornin i minerálů) i jinými zkouškami hornin, které provádí chemická laboratoř ústavu.

Vědecké práce členů ústavu jsou publikovány ve Sborníku, Věstníku, Rozpravách a Knihovně Státního geologického ústavu a mimo to jsou vydávány oficielní geologické mapy v měřítku 1 : 75.000. Dosud vyšly tři listy: Beroun, Praha, Benešov a k tisku se připravují listy Kladno, Kralovice, Rakovník, Sedlčany, takže v nejbližší době bude publikováno celé širší okolí pražské. Mimo to pokročily mapovací práce na jižní Moravě tak, že bude vydána vbrzku mapa Lanžhot - Šaštín a několik map ze středního Slovenska.

V roce 1931 bude ústav pokračovati v soustavném geologickém výzkumu Československé republiky a ostatních, pravidelných úkolech ústavu svěřených.

Státní radiologický ústav.

Tento ústav sleduje jednak úkol vědecký tím, že pracuje theoreticky a experimentálně ve všech otázkách radiologie i oborů s ní souvisejících, jednak praktický, jsa zkušební stanicí, v níž se konají jemná měření zejména pro doly jáchymovské a pro četné interesenty z kruhů lékařských, průmyslových i zemědělských. Ústav disponuje poměrně dokonalými laboratořemi fysikálními a chemickými, jejichž zařízení však nutno stále doplňovati, aby zůstaly na žádoucí vědecké výši.

Ústav měří pravidelně radiové preparáty vyrobené v Jáchymově a pokračuje v soustavném výzkumu radioaktivity minerálních vad a pramenů v Československu.

V chemické laboratoři pracuje se na methodách k isolaci různých radioaktivních prvků z odpadního materiálu jáchymovské továrny na uran a radium. Jde tu hlavně o ionium a polonium, jež mohou míti značný praktický význam

Připravuje se zřízení sítě stanic pro výzkum radioaktivity vzduchu v různých místech republiky, zvláště lázeňských a klimatických (Tatry, Krkonoše). Těchto výzkumů -bude prakticky použito k vyšetření, jak dalece sám vzduch v těchto místech je therapeutickým činitelem. Dále jsou studovány problémy radioaktivního záření metodou Wilsonovou a ionisační.

V ústavě jsou prováděny také systematické pokusy a účinku radonu (radiové emanace) na mikroorganismy a na vzrůst rostlin se zřetelem k praktickému zužitkování získaných poznatků.

Ústav pro hospodárné využití paliv.

Práce tohoto ústavu týkají se oboru všeobecné tepelné techniky, domácích topenišť, ústředního topení a zvláště pak využití tepla v keramice; mimo to zkouší nyní ústav nové typy stanic pro uskladnění benzinu.

Z podrobností budiž uvedeno např. zpracování theorie komínů, zvláště pro velká topeniště, theorie umělého tahu, studium podmínek spalování méněcenných paliv, jakož i hoření v topeništích vůbec. V oboru domácích topenišť pokračuje se ve studiu dokonalého a bezkouřného spalování jak hnědého, tak černého uhlí v kamnech, zejména stáložárných. V oboru keramickém byla obrácena pozornost ku pecím cihlářským a na pálení vápna. Úvahami theoretickými a zkouškami s pecemi v mnoha závodech byly získány podklady pro výpočet spotřeby tepla pro pálení cihel nepřetržité i periodické. Na tomto základě pak se dá určiti nejvhodnější pec pro jakoukoliv roční výrobu. Pracuje se též na vhodné konstrukci pece jednak pro nejmenší roční výrobu, dále nepřetržité peci cihlářské, při níž by bylo možno měniti v širokých mezích množství odpadového tepla pro sušení zboží. Podobné otázky bude nutno řešiti i u vápenic, s čímž bylo již započato, načež se obrátí pozornost k pecím na výrobu zboží kameninového, hrnčířského a kachlového. Pokud se týče stanic na ukládání benzinu bylo vykonáno mezi jiným množství zkoušek s různými druhy pojistek.

Výsledky prací šíří ústav uveřejňováním v časopisech, hlavně odborných, pořádáním přednášek, kursů a účastí na výstavách. Z činnosti publikační buďtež zmíněny dvě práce uveřejněné ve spisech světové konference o energii konané v roce 1930 v Berlíně; přednášky byly pořádány hlavně v oboru keramickém, kursy pak byly uspořádány pro topiče vápenic. Výstavkami při různých vhodných příležitostech (Veletrhy, Hospodářská výstava a pod.) hledí ústav šířiti správné poznání o otázkách topení i v širších kruzích obyvatelstva.

Mnoho otázek, na nichž ústav pracuje nebo hodlá pracovati, bude možno prohloubiti a věnovati se jím s mnohem větším úsilím, jakmile -bude možno přesídliti z nynějších naprosto nevyhovujících místností do nové budovy, s jejíž stavbou se započne tohoto roku.

Fond pro sociální péči hornickou.

Fond tento vznikl z dřívějších hornických fondů zásobovacích a je doplňován dobrovolnými příspěvky na základě soukromých úmluv s majiteli dolů uhelných, uzavřených vždy na čtvrt roku napřed. Fond pro sociální péči hornickou jest obhospodařován mimorozpočtově. Hlavním úkolem jeho jest řešení bytové nouze horníků výstavbou hornických osad a podporováním výstavby hornických rodinných domků, poskytováním půjček horníkům a zřízencům.

Dosud byly z prostředků tohoto Fondu vystavěny a osídleny tyto hornické osady:

Osada:	Počet domků	Počet nájemníků	Počet osob
Záluží	43	88	343
Lom	39	80	368
Horní Litvínov	37	81	372
Duchcov	80	132	608
Přešťanov	30	55	278
Mstišov	22	38	201
Komořany	40	76	313
Ledvice	56	84	423
Kopisty	27	54	271
Most (obytné domy)	3	30	129
Falknov n. O.	20	36	184
Nové Sedlo	15	24	164
Habespirk	20	40	231
Chodov	15	24	128
Rybáře	16	32	162
Nová Ves	18	36	164
Zbuch	10	20	95
Rtyně	18	35	168
Košťany	29	58	281
Břežánky	18	32	158
Dolní Jiřetín	22	44	216
Trnovany	23	71	346
Ervěnice	36	72	505
Souš (obytné domy)	2	16	82
Nýřany (obytný dům)	1	9	49
Bílina	17	34	172
Chotějovice	10	20	113
Horní Ves u Chomutova (obytný dům)	1	18	92

 

Celkem bylo ve 28 osadách se 668 domky umístěno 1339 nájemníků se 6.616 osobami.

Mimo to byly několika obcím poskytnuty půjčky na vybudování obytných domů pro horníky. Dále jest pečováno o jiné sociální a kulturní potřeby hornické a chystají se podle pohotovosti peněžních prostředků "Fondu pro sociální péči hornickou" další akce aby uplatněna byla sociální péče mezi vrstvami nejpotřebnějších.

V rozpočtovém návrhu celé kapitoly 14. (min. veř. prací)

na rok 1931 preliminují se výdaje částkou	800,2 mil. Kč
tedy proti částce rozpočtené na rok 1930	723,2 mil. Kč
vyšší o	77,0 mil. Kč
jak patrno z následujícího přehledu:

 

Pro rok	A. Osobní výdaje			Věcné výdaje	Celkový úhrn
	a) podle platových zák. a nař.	b) ostatní osobní výdaje	úhrn
	Kč
1931	81,607.100	14,792.300	96,399.400	703,800.600	800,200.000
1930	83,018.730	13,764.170	96,782.900	626,417.100	723,200.000
Tedy v roce 1931	- 1,411.630	+ 1,028.130	- 383.500	+ 77,383.500	+ 77,000.000

 

Nižší potřeba u osobních výdajů podle platových zákonů (1,4 mil. Kč) vznikla hlavně tím, že platy zaměstnanců státní služby stavební, kteří konají službu pro agendu nesortující v ministerstvu zemědělství, jsou pro rok 1931 již preliminovány v kap. 11 "Ministerstvo zemědělství".

Zvýšení ostatních osobních výdajů bylo způsobeno zejména přijetím pomocných technických sil a zaměstnanců na denní plat v oboru letectví (0,54 mil. Kč) v důsledku zřízení dalších letišť a rozšíření provozu Čsl. státních aerolinií, u "Ředitelství pro stavbu vodních cest" pro větší počet staveb (0,23 mil. Kč), u "Plavebnictví" (0,14 mil. Kč) vzhledem k očekávané další potřebě zaměstnanců pro obsluhu nových přístavních zařízení.

U věcných výdajů nastalo zvýšení v titulu 1. "Ministerstvo veřejných prací" (1,5 mil. Kč) hlavně u § 8. (Uhelná rada) jednak, aby mohly býti splněny důležité úkoly uhelné rady, jedna převedením příspěvku pro vědecký výzkum uhlí, z titulu 2, § 2 (Ústav pro hosp. využití paliv), pak v oboru letectví na zvýšenou potřebu na osvětlení zavedením nočních letů v trati Praha - Brno - Bratislava (0,1 mil. Kč), u subvencí leteckým společnostem (2,5 mil. Kč), u podpory letectví (0 95 mil. Kč) na větší výlohy za radiotelegrafní a meteorologickou službu a na vybudování pilotní školy, na opatření náhradních letadel pro Čs. státní aerolinie (3 mil. Kč), na splátky pozemků pro nové civilní letiště v Praze (4,9 mil. Kč) a na doplnění zvláště osvětlovacích zařízení letišť (0,5 mil. Kč), dále na příspěvek elektrisačnímu fondu vzhledem k větším výpůjčkám a zápůjčkám podle zákona čís. 44/1929 Sb. z. a n. (0,4 mil. Kč), při stavbách silnic a mostů (5,18 mil. Kč) hlavně na stavby a přestavby státních silnic, na nové stavby státních mostů a na příspěvky na stavby a přestavby nestátních silnic a mostů, jakož i na doplnění mechanických zařízení v udržování vodních staveb a státních přístavů říčních (0,49 mil. Kč), u mimořádných staveb vodních (0,74 mil. Kč), u plavebnictví (0,34 mil. Kč) hlavně na zřízení vodních linek telefonních a na vzdělání plavebního dorostu, u správy státních budov o 5,5 mil. Kč na udržování a opravy nově převzatých civilních a vojenských budov. Konečně se zvyšuje potřeba v oboru staveb budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy o 50 mil. Kč na nezbytnou potřebu, zejména pro stavby vysokých škol, budov ústředních úřadů a úředních budov všech oborů civilní státní správy.

Naproti tomu sníženy věcné výdaje u ústavu pro hospodárné využití paliv (0,3 mil. Kč) převedením příspěvku na chemický výzkum uhlí do úvěru pro Uhelnou radu " pak u cejchovních úřadů (0,1 mil. Kč) a v potřebě na lodi a plavební zařízení (0,2 mil. Kč).

Na rok 1931 preliminují se příjmy částkou okrouhle	123,0 mil. Kč,
tedy proti částce pro rok 1930 rozpočtené okrouhle	117,2 mil. Kč,
větší okrouhle o	5,8 mil. Kč.

 

Příjmy jsou zvýšeny u cejchovních úřadů o 0,5 mil. Kč vzhledem k očekávanému většímu výnosu cejchovních poplatků, u letectví o 0,2 mil. Kč vzhledem, k zavedení poplatků za přistání a uložení letadel na státních letištích, u silnic a mostů o 0,15 mil. Kč vzhledem k vyšším konkurenčním příspěvkům k mimořádným stavbám, u plavebnictví o 0,5 mil. Kč z důvodů nových příjmů z provozu nově postavených přístavních zařízení a konečně u správy státních budov o 2,8 mil. Kč zvýšením nájemného ze státních budov, jichž počet vedle toho vzrostl.

Naproti tomu sníženy příjmy u některých odvětví o menší částky úhrnem o 0,36 mil. Kč.

1.5. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů jednak obstarává agendu výsostní, jednak vykonává správu státního podniku "Čsl. pošta s poštovním úřadem šekovým", o němž pojednává se zevrubně ve skupině II. státního rozpočtu (Správa státních podniků).

Pro rok 1931 preliminují se výdaje ministerstva pošt a telegrafů

částkou okrouhle	138 mil. Kč.
Ve srovnání s výdaji rozpočtenými pro rok 1930 okrouhle	12,0 mil. Kč,
jsou výdaje na rok 1931 vyšší o	1,8 mil. Kč.

 

Na zvýšení výdajů participuji částkou okrouhle 1,5 mil. Kč osobní výdaje, a to v důsledku nové úpravy systemisace služebních míst a zařadění nového výdaje na vánoční příspěvek zaměstnancům. Věcné výdaje se v rozpočtovém návrhu zvyšují o okrouhle 0,3 mil. Kč, jednak vzhledem k rostoucím úředním a kancelářským potřebám, jednak vzhledem k nezbytnému pořízení nejnutnějšího nového kancelářského zařízení pro místnosti v nástavbě budovy technických odborů na Smíchově čp. 657.

Veškeré výdaje ministerstva pošt a telegrafů neuhrazené vlastními příjmy hradí podnik Čsl. pošta.

Příjmy ministerstva pošt a telegrafů pro rok 1931 se proto preliminují stejnou částkou jako výdaje ministerstva pošt a telegrafů,

a to částkou okrouhle	13,8 mil. Kč,
tudíž proti částce rozpočtené pro rok 1930	12,0 mil. Kč,
vyšší o	1,8 mil. Kč.

 

16. Ministerstvo železnic.

Kapitola 16. Ministerstvo železnic.

Ministerstvo železnic vyřizuje jednak veškeré otázky státní správy železniční, tj. projednává věci železniční legislativy, vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti, jakož i s hlediska dopravní bezpečnosti nad veškerými soukromými drahami a řídí veškeré státní železniční stavby, jednak vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o němž se pojednává podrobně ve skupině státních podniků.

Pro rok 1931 preliminují se výdaje částkou okrouhle	27,4 mil. Kč,
jež jsou v porovnání s výdaji, rozpočtenými na rok 1930 částkou okrouhle	26,6 mil. Kč,
vyšší okrouhle o	0,8 mil. Kč.

 

Osolení výdaje jsou celkem vyšší okrouhle a částku 1,3 mil. Kč, kteréžto zvýšení jest z části vyrovnáno nižšími věcnými výdaji v částce 0,5 mil. Kč.

Zvýšení osoleních výdajů jest přivoděno preliminováním nové potřeby na úhradu vánočního příspěvku (1,028.900 Kč) a potřeby na úpravu systemisace služebních míst (1,898.600 Kč). Nové tyto potřeby nezvyšují však plnou částkou osobní výdaje, jelikož byla naproti tomu vyřazena z potřeby na platy stálých a, přidělených zaměstnanců (kap. 16, tit. 1, § 2, pol. 1.) potřeba na platy zaměstnanců Ústřední stavební správy (1,207.600 Kč), která ve smyslu ustanovení zákona čís. 235/1920 Sb. z. a n., resp. vlád. nař. č. 101/1923 Sb. z. a n. má býti účtována na vrub investičních úvěrů (viz podrobný výkaz osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení - tit. 1., § 2., pol. 1. - rozpočtu kap. 16. "Ministerstvo železnic").

Ježto podnik "Čsl. státní dráhy" hradí potřebu ministerstva železnic, pokud není kryta, vlastními jeho příjmy, preliminují se příjmy ministerstva železnic pro rok 1931

stejnou částkou jako výdaje okrouhle	27,4 mil. Kč,
jež jsou v porovnání s rozpočtenou částkou na rok 1930	26,6 mil. Kč,
vyšší o	0,8 mil. Kč.