Civilní letectví.

Během roku 1930 vyvíjelo ministerstvo veřejných prací činnost hlavně v tom směru, aby provoz na dosavadních tratích leteckých byl podle možnosti zabezpečen, aby domácí linie byly rozmnoženy a zvýšila se na nich hustota provozu, jakož i aby mimo dosavadní letecká spojení mezinárodní bylo dosaženo spojení dalších. V tomto roce došlo k uskutečnění leteckých spojení mezi Prahou - Mnichovem - Curychem - Basilejí, Prahou - Bratislavou - Záhřebem a jedná se o provedení spoje Praha - Bukurešť.

Vzhledem k rostoucímu provozu bylo nutno příslušně doplniti zařízení na dosavadních letištích; přikročiti k budování letišť nových - (přicházejí zde v úvahu Karlovy Vary, Hradec Králové, Liberec, Píšťany) - a doplniti letadlový park čs. stát. aerolinií novými moderními stroji.

Jelikož pražské letiště bylo shledáno nevyhovujícím za společné letiště civilní a vojenské, zakoupilo ministerstvo veřejných prací vhodné pozemky u Ruzyně, kde bude zřízeno nové letiště civilní a k urychlenému jeho vybudování také s urychlením koná veškeré přípravné práce.

Aby byla zajištěna bezpečnost leteckého provozu, byla zahájena činnost za účelem získání nutných letišť pomocných podél frekventovanějších tratí, a vzhledem k projektovanému nočnímu provozu byly zakoupeny potřebné majáky a umístěny podél trati Praha - Brno - Bratislava. Rovněž v letecké službě radiotelegrafní byla učiněna příslušná opatření, aby tato služba odpovídala požadavkům na ni kladeným.

V r. 1931 bude přikročeno k budování nového civilního letiště v Praze - Ruzyni, k doplnění budov a zařízeni na dosavadních letištích, jakož hodlá se přikročiti ke zřizování letišť nových na základě předchozích jednání a přípravných prací, provedených v r. 1930. Dále bude uvedeno v činnost letiště v Mor. Ostravě, jakož i pomocná letiště v nejdůležitějších místech.

Také bude zahájen noční provoz na trati Praha - Brno - Bratislava, exploitované Čsl. státními Aeroliniemi.

Provoz Čsl. státních Aerolinií stále vzrůstá, jak jest zřejmo z tohoto sestavení.

Výsledky provozu Čsl. stát. Aerolinií v letech 1924 až 1929.

Rok	Počet letů	Počet prolétnutých km	Počet dopravených cestujících	Celkem nákladu kg	Počet hodin letu	Pravidelnost	Nehody
1924	649	207.344	426	2.148	1.545 91	84,5	-
1925	870	278.300	604	18.500	2.458 19	81,6	-
1926	1.082	245.284	1.703	12.195	1.787 13	87,46	-
1927	2.268	415.278	4.233	38.446	3.009 35	96,0	-
1928	2.256	413.762	6.231	50.099	3.000 55	94,2	-
1929	3.004	473.067	8.268	183.859	3.496 59	97,0	-
Celkem	10.129	2,033.035	21.465	305.247	15.297 53	-	-

 

Letadlový park Čs. stát. aerolinií bude doplněn letadly třímotorovými, zvyšujícími bezpečnost a spolehlivost provozu.

Konečně vykonává ministerstvo veřejných prací v oboru letectví dohled na dodržování leteckých zákonů a předpisů, výrobu letadel, podporuje veškerou činnost týkající se propagace a rozvoje čsl. civilního letectví, jako školství, literaturu, výstavy, přednášky, vynálezy a pod.

Stanovení hranic republiky Československé.

Práce prováděné v roce 1930 týkají se zaměření a upravení hranice československo-německé v úseku sasském v celkové délce as 230 km. Mimo to bylo dohotoveno hraniční dokumentační dílo zaměřeného a upraveného pruského úseku hranice československo-německé, 640 km dlouhého, a provedena veškerá přípravná opatření k výměně území v tomto úseku smluvně sjednaných. Dojednán byl statut hranice československo-rumunské a československo-polská smlouva, upravující společné užívání objektů býv. obce Těšína, pokračována v jednáních s Polskem o hraničním statutu a o smlouvě upravující pohraniční poměry na Dunajci a Popradu. Zahájeny byly přípravné práce pro jednání o celkovém československo-německém hraničním statutu.

V roce 1931 bude provedena úprava a zaměření zbývající části hranice československo-německé v úseku se Saskem v celkové délce as 270 km a dokončeno hraniční dokumentační díla sasského úseku zaměřeného v roce 1930. Dále bude v roce 1931 dojednán statut hranice československo-polské, jakož i smlouva týkající se Dunajce a Popradu a bude přikročeno k definitivnímu zaměření úseku hranice československo-rumunské, tvořeného řekou Tisou.

Práce zeměměřické.

Výškovým podkladem pro všechny projekty a stavby vodohospodářské, silniční a železniční v různých krajích Československé republiky jsou přesné nivelace prováděné ministerstvem veřejných prací již do roku 1920. Výsledků této činnosti tj. přesného zjištění výškových kot bude vždy možno v budoucnu použíti, pro připojení dalších měření. K informaci se připojuje mapka, z níž je patrna, které nivelační trati (vytaženy silně černě) byly dosud zaměřeny.

Aby i v ostatním území státním co nejdříve byly zjištěny správné výšky, třeba v provádění přesných nivelací s urychlením pokračovati.

V roce 1930 pracuje se úhrnem asi na 520 km přesných nivelací a zřizuje se několik pomníků k zajištění základních výškových značek.

Kromě toho provede ministerstvo veřejných prací fotogrammetrická zaměření v údolí řeky Sázavy km 0.0 - 6.5 pro účely vodohospodářské v souvislosti se zdymadlem u Vraného.

V roce 1931 bude pokračováno v provádění přesných nivelací a hlavně ve středních a západních Čechách i v jižní Moravě a ve vybudování dalších základních výškových značek.

Různé projekty vodohospodářské, směřující zejména k využití vodních sil, vyžádají si pokračování v zaměřování údolí řek Vltavy, Sázavy, Berounky atd., a ministerstvo veřejných prací bude i nadále se zabývati zavedením letecké fotogrammetrie pro práce zaměřovací.

Cejchovní služba.

V roce 1930 byly definitivně převzaty národní prototypy metru čís. 7. a kilogramu čís. 41 z platiniridia, takže v ohledu základních jednotek míry a váhy je ústřední úřad pro váhy a míry nyní úplně vyzbrojen. Také ostatní technické zařízení pro službu cejchovní byla účelně doplněno a zahájeno zřízení base geodetické ku přesnému měření invarových měřických drátů o délce 24 m. Base ta bude v roce 1930 dohotovena. Vedle toho bylo doplněno také zařízení pro zkoušení měřicích transformátorů. Počet nových systémů sklonných vah a benzinových čerpadel vzrostl tou měrou, že ústřední úřad byl plně zaměstnán vyřizováním připouštěcí agendy. Přes to bylo dále pracováno na nových předpisech o sklonných váhách a mírách na tekutiny, jichž dokončení lze nyní očekávati během roku 1930. Také předpisy o cejchování elektroměrů a měničů budou podle nabytých zkušeností vhodně upraveny. Návrh vládního nařízení o cejchovních poplatcích byl dohotoven a bude předán k meziministerskému projednání. Osnova nového zákona o míře a váze a o organisaci cejchovní služby pokročila již tak daleko, že bude moci být během roku 1931 odevzdána zájemcům k posouzení.

Elektroměrné zařízení doplní se příštím nokem precisními srovnávacími měniči pro proudový rozsah 5 - 3000 ampér, normálními odpory reservními, pak zařízením ke zkoušení isolací elektroměrů a měřicích transformátorů a zařízením ke zkouškám transformátorových olejů. Dále opatřen bude oscilograf za účelem kontroly křivek napětí používaných strojů.

Jinak vykazuje cejchovní služba stále velmi živou činnost, takže vydání tohoto služebního odvětví bude zase úplně kryto vlastními příjmy. Na cejchovních poplatcích vybráno bylo v roce

1927	9,557.068,71 Kč,
1928	10,823.355,49 Kč,
1929	12,085.428,05 Kč.

Za prvních pět měsíců roku 1930 byl příjem 6,771.274,10 Kč, takže lze očekávati, že za tento rok bude příjem proti roku předcházejícímu opět větší.

Počet cejchovních úřadů se nezměnil. Za účasti zájemníků zřízena byla cejchovní odbočka v Pacově a Bystřici pod Hostýnem a připravuje se zřízení odboček v Českém Těšíně a ve Vizovicích.

Puncovní služba.

V roce 1929 byla reorganisována puncovní služba podle nového puncovního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 2. Sb. z. a n., z r. 1928. Snahou bylo vybaviti nově zřízené puncovní úřady v Brně, v Mor. Třebové a v Bratislavě tak, aby mohly pracovati ve věci technické kontroly zboží z drahých kovů úplně samostatně hlavně pokud se týče chemických zkoušek a výměny drahých kovů.

V roce 1929 bylo celkem označeno zlatého zboží 787.886 kusů ve váze 2,922.245 g, z čehož bylo podle váhy 35,5% zboží zahraničního původu; stříbrného zboží ubylo označeno 636.885 kusů ve váze 21,954.677 g, z toho 11,8% zahraničního původu; zboží s obsahem 250/1000 zlata bylo označeno 84.689 kusů ve váze 222.406 g, z čehož jest 5,4% zahraničního původu. Platinového zboží, které teprve od 1. ledna 1929 podléhá povinnému úřednímu zkoušení, bylo označeno 6.521 kusů ve váze 47.924 g a z toho jest 76,2% cizího původu. Na paušalované dani přepychové bylo v r. 1929 odvedeno 3,301.013,35 Kč, na dani ze zapalovadel 179.816,50 Kč, při čemž bylo označeno 186.034 kusů zapalovadel.

Z celkové váhy v r. 1929 označeného zboží z drahých kovů 25,147.252 g bylo v zemi České (1 úřad a 7 expositur) vyzkoušena 605%, v zemi Moravskoslezské (2 úřady a 2 expositury) 37,4% a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (1 úřad a 1 expositura) 2,1%. Z celkového počtu kusů 1,515.981 v r. 1929 bylo označeno v zemi České 79%, v zemi Moravskoslezské 16,5%, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské 4,5%.

V roce 1930 do konce května bylo označen o celkem 558.398 kusů zboží z drahých kovů ve váze 9,790.564 g a 89.469 zapalovadel. Celkem zůstává množství předloženého zboží na stejné výši.

Puncovní úřad v Praze, který vyměňuje drahé kovy, vyměnil v roce 1929 celkem 134.758 g ryzího zlata a 67.255 g. ryzího stříbra: Vydal celkem 1.211 desetidukátů, 1.581 pětidukátů, 1.681 dvojdukátů, a 11.619 jednoduchých dukátů. Na poplatcích bylo z této agendy vybráno pro mincovnu v Kremnici 966.66729 Kč. Celkový obrat za rok 1929 z výměny a odprodeje dukátů jest 4,037.751,64 Kč.

Při celkovém porovnání příjmů a vydání puncovních úřadů a jejich expositur jsou v r. 1929 veškeré puncovní úřady a expositury aktivní.

Státní puncovní rada, která byla zřízena r. 1929 při ministerstvu veřejných prací pro podávání posudků a návrhů ve věcech puncovních, konala dvě schůze; v nich byly řešeny odborné otázky puncovní služby se týkající.

Elektrisace státu.

V roce 1929 založeny byly dvě nové vše užitečné společnosti elektrárenské (Východoslovenské elektrárny, a. s. v Košicích a Podkarpatoruské elektrárny, a. s. v Užhorodě): Z řady těchto podniků vystupuje Ploučnický elektrárenský svaz, spol. s r. o. v České Lípě, který prodal svoje zařízení Severočeským elektrárnám, a. s. v Podmoklech a likvidoval. Koncem roku 1929 bylo v činnosti 25 společností všeužitečných, založených podle zákona ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n. a zákonů jej doplňujících. Konají se další přípravy k založení všeužitečných společností v územích dosud všeužitečným společnostem nepřikázaných.

Rozvoj společností pokračoval příznivě i v roce 1929, což je patrno ve zvýšeném množství prodané elektřiny a v dobrých hospodářských výsledcích. Také počet společností vyplácejících dividendu značně vzrostl.

Za rok 1929 (1928) vyplácely dividendu:

Ústřední elektrárny, a. s. v Praze	4%	(4%),
Elektrárenský svaz středolabských okresů, s. s r. o. v Kolíně	4%	(4%),
Západočeské elektrárny, a. s. v Plzni (na prioritní akcie I. emise)	5%	(5%),
Západomoravské elektrárny, a. s. v Brně	6%	(5%),
Středomoravské elektrárny, a. s. v Přerově	4%	(4%),
Severomoravské elektrárny, a. s. v Zábřehu	2%	(1.5%),
Moravskoslezské elektrárny, a. s. v Mor. Ostravě	4%	(4%),
Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě	3%	(3%),
Středoslovenské elektrárny, a. s. v Báňské Bystřici	2%	(2%),
Južnoslovenské elektrárny, a. s. v Komárně	2%	(2%),
Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině	2%	(0%),
Podkarpatoruské elektrárny, a. s. v Užhorodě	3%

 

Společenský kapitál všech společností vzrostl v r. 1929 na 438,007.271 Kč (v r. 1928 370,709.159 Kč), úhrnné investice k 31. prosinci 1929 činily 1.831,998.586 Kč (k 31. prosinci 1928 byly 1.521,479.277 Kč).

Stát zúčastněn jest na 18 společnostech rostl v r 1929 na 483,007.271 Kč (v r. 1928 82,654.400 Kč). Podrobnější data o všeužitečných el. podnicích podle stavu k 31. prosince 1929 uvedena jsou v připojeném seznamu.

Bilanční výsledky za r. 1929 opravňovaly mnohé společnosti k vyšším dividendám, avšak společnosti zůstaly na výměře dividend za rok minulý, používajíce docílených přebytků k zvýšeným amortisacím a k zlevnění cen elektřiny hlavně pro motorické účely a k zavedení zvláštních tarifů umožňujících konsumentům odběr proudu za výhodných podmínek.

Vzrůst spotřeby elektrické energie nutí společnosti k opatření dalších výkonů. Zvláště třeba uvésti novostavby parních elektráren v Kolíně, Poříčí, Třebovicích u Mor. Ostravy, Brně a Užhorodě. Značný pokrok učiněn byl ve stavbě dálkových vedení na 100.000 V, kde byla provedena stavba vedení ze Zábřehu přes Olomouc do Přerova a z Mor. Ostravy do Žiliny. Předběžné práce zahájeny byly na stavbě vedení Přerov - Mor. Ostrava. Na stavbu těchto vedení mohou býti z elektrisačního fondu uděleny podpory pouze z části, poněvadž náklady se stavbou vedení spojené jsou značně vyšší, než fond může poskytnouti.

Úspěšně pokračuje agenda o finanční podpoře elektrisace venkova podle zákona čís. 46/1929 Sb. z. a n. Do 30. června 1930 byly subvence uděleny 2026 obcím a 844 elektr. družstvům.

K informaci o rozvoji elektrisace v Československé republice připojují se dvě mapky a ta:

1. o stavu elektrisace v roce 1930,

2. o sítích vysokého napětí, dále tabulka o výrobě elektrické energie všeužitečnými elektrárnami.

Báňská administrativa.

Neutěšený personální stav u báňských úřadů všech instancí, kde počet pro obor báňské právní služby plně kvalifikovaných konceptních sil klesl již pod 50% normální potřeby, vzbuzuje vážné obavy o příští osud báňských úřadů. Ztráty nastaly úmrtími a pensionováním, zvláště pak odchodem mnoha zkušených a schopných úředníků do soukromé služby; mimo, to schází zejména i potřebný úřednický dorost, protože za dnešních poměrů se jen málo kdo věnuje dvojímu vysokoškolskému vzdělání práv i hornictví pro službu u báňských úřadů předepsanému.

Připomínkové meziministerské řízení o osnově vládního nařízení k zákonu č. 169/1927 Sb. z. a n. (důlní mapy) nemohlo býti dosud skončeno. Po jeho skončení bude osnova ihned předložena ministerské radě ku schválení. Pracuje se na osnově zákona o nové úpravě poplatků z kutisk a důlních měr a na osnově zákona, jímž se mění trestní sazby podle obecného horního zákona. Novelisaci obecného horního zákona se připravuje zatím studiem cizího horního zákonadárství.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Stav všeužitečných elektrických podniků ke dni 31. prosinci 1929.

	Jméno podniku	Sídlo	Společenský kapitál Kč	Z toho převzal stát Kč	Má k disposici výkon kW	Prodáno celkem konsumentům kWh	Proti roku 1928 více %	Délka vedení v. n. km.	Počet zásobených obyvatel	Investice (pořizovací hodnota) Kč
				16,000.000		1,217.724			2.200
1	Ústřední elektrárny, a. s.	Praha	30,000.000	(2,000.000)	45.000	146,005.645	203	124	E. P. Praha, Druž.	238,849.993,25
2	Východočeská elektrárna, a. s.	Hradec Králové	45,000.000	6,100.000	38.185	54,057.276	127	2.108	512.647	243,170.610,65
3	Přespolní elektrárna, a. s.	Liberec	4,261.050	-	37.900	34,847.762	103	94	246.780	90,674.407,93
4	Jihočeské elektrárny, a. s.	Č. Budějovice	60,000.000	9,000.000	20.092	16,897.921	118	2.393	510.332	151,401.659,77
5	El. svaz středolabských okresů, spol. s r. o.	Kolín	12,900.000	1,800.000	10.200	13,599.085	150	984	273.432	59,478.947,65
6	El. svaz okresů středočeských, spol. s r. o.	Praha	51,485.992	4,000.000	15.800	21,815.007	264	1.360	411.661	120,538.767,75
7	Západočeské elektrárny, a. s.	Plzeň	33,701.000	4,500.000	12.400	15,541.851	235	933	309.491	76,898.517,79
8	El. svaz severopošumavských okresů, s. s r. o.	Stříbro	4,500.500	300.000	1.500	6,301.769	112	447	71.373	17,744.873,14
9	Východočeský el. svaz, spol. s r. o.	Pardubice	11,248.500	1,650.000	12.950	6,249.210	4133	768	197.646	35,722.874,97
10	El. podniky hlav. města Prahy	Praha	maj. Prahy	-	47.000	169,622.000	257	740	784.650	135,643.517,63
11	Pojizerské závody, spol. s r. o.	Dražice n. Jiz.	6,850.229	-	8.255	13,024.043	630	674	176.300	34,481.319,15
12	Západomoravské elektrárny, a. s.	Brno	30,000.000	5,000.000	54.150	82,666.294	75	2.145	806.439	257,129.056,16
13	Středomoravské elektrárny, a. s.	Přerov	20,000.000	5,000.000	23.000	41,303.515	235	1.076	409.934	85,480.538,15
14	Moravsko-slezské elektrárny, a. s.	Mor. Ostrava	22,500.000	5,392.000	15.000	31,605.579	300	757	278.335	77,746.232,--
15	Severomoravské elektrárny, a. s.	Zábřeh	20,000.000	6,000.000	16.910	21,248.158	120	1.080	261.053	62,747.818,22
16	Středoslovenské elektrárny, a. s.	Báňská Bystřice	20,000.000	10,380.000	6.400	13,294.665	790	577	129.899	43,525.906,44
17	Západoslovenské elektrárny, a. s.	Bratislava	20,000.000	8,000.000	10.508	16,567.007	310	497	833.294	34,393.088,35
18	Spojené elektrárny severozáp. Slovenska, a. s.	Žilina	10,000.000	5,749.000	5.400	7,586.954	551	352	110.352	27,496.738,80
19	Južnoslovenské elektrárny, a. s.	Komárno	10,000.000	6,000.000	1.700	4,281.069	500	271	86.422	17,764.528,92
20	Východoslovenské elektrárny, a. s.	Košice	5,500.000	2,000.000	-	ve výstavbě
21	Podkarpatoruské elektrárny a. s.	Užhorod	20,000.000	2,000.000	2.370	2,863.899	-	55	96.500	21,309.189,44
	Celkem		438,007.271	98,871.000	384.720	720,596.421	225	17.435	6,008.740	1.831,998.586,76
	Stav koncem roku 1928		370,709.159	82,654.400	348.264	588,105.497	250	15.215	5,356.628	1.521,479.277,--
	takže nastalo zvýšení o		67,298.112	16,216.600	36.456	132,490.924	-	2.220	652.112	310,519.309,76
	K Jihočeským elektrárnám jsou přičleněny svazy
22	Lužnický elektrárenský svaz, s. s r. o.	Tábor	14,073.000	-	-	2,623.495	280	-	126.631	14,301.718,07
23	Otavský elektrárenský svaz, s. s r. o.	Písek	17,648.000	-	-	6,942.957	79	-	126.102	10,125.561,64
24	Povltavský elektrárenský svaz, s. s r. o.	Č. Budějovice	15,468.600	-	-	1,653.864	360	-	79.359	12,324.097,07
25	Posázavský elektrárenský svaz, s. s r. o.	Něm. Brod	18,048.543	-	-	1,510.834	203	-	75.832	10,191.689,68
	Úhrnem		65,234.043	-		12,731.150
									407.924	46,943.066,46
	Společenský kapitál všeužitečných elektrických podniků ke dni 31. prosince 1929 a investice celkové činí úhrnem		503,241.314							1.878,941.653,22

 

Činnost rozhodčích soudů hornických jest stále obsáhlá, jak vidno z následujících výkazů o činnosti hornických rozhodčích soudů (A) a vrchního rozhodčího soudu hornického v Praze (B), dle nichž počet vykázaných případů v r. 1929 poklesl značně proti roku 1928.

A. Výkaz o činnosti hornických soudů rozhodčích za léta 1928 a 1929.

U hornických rozhodčích soudů		v roce
		1928	1929
I. Odvolání, stížnosti, žádosti a žaloby	Převzaty, nevyřízeny z roku předešlého	16.321	2.371
	Nově přibyly	6.213	1.618
	Vyřízeny	20.163	3.306
	Nevyřízeny zůstaly	2.371	683
	Způsob vyřízení:
	Smírem	155	304
	Konečným rozhodnutím	1.957	1.436
	Jiným způsobem	18.051	1.5.66
II.	Věci sběrného rejstříku	276	368

 

B. Výkaz o činnosti vrchního hornického soudu rozhodčího v Praze za roky 1928 a 1929.

U vrchního hornického rozhodčího soudu v Praze		v roce
		1928	1929
I. Odvolání	Převzaty, nevyřízeny z roku předešlého	8	7
	Nově přibyly	345	215
	Vyřízeny	346	222
	Nevyřízeny zůstaly	7	-
	Způsob vyřízení:
	Potvrzením	149	134
	Změnou	63	32
	Zrušením	137	54
	Jiným způsobem	11	8
	Počet ústních odvolacích líčení	-	-
II.	Věci sběrného rejstříku	58	56

 

Sanaci zaopatřovacího pojištění horníků nebylo dosud lze vyřešiti. Potíže jsou přirozeně v otázce zajištění potřebných prostředků, velmi značných, ku kterémužto účelu budou museti přispěti všichni zúčastnění činitelé i stát. Finační situace Ústřední bratrské pokladny v Praze, která obstarává zaopatřovací pojištění v celé republice, tak se přiostřila, že další zadlužení jejího lombardem nad polovici ztráveného jmění, z něhož se kryje schodek mezi příjmy a potřebou výplat důchodů, již se děje za státní záruky.

Nemocenské pojištění horníků obstarávají revírní bratrské pokladny (celkem osm), které fungují také jako úřadovny Ústřední bratrské pokladny. Pojištění u báňských bratrských pokladen se zakládá na dosud neměnném zákonu ze dne 11. července 1922 č. 242 Sb. z. a n.

V jednání se sousedními státy o vzájemném styku v oboru sociálního a hornického po jištění se pokračuje. Až jednání s Německem (podle článku 312. mírové smlouvy Versailleské) bude skončeno, bude následovati jednání, hlavně s Polskem, Rumunskem a Maďarskem. V první řadě jde o vzájemné vyplácení důchodů horníkům stavším se invalidy v jedné z těchto zemí, kteří se navrátili do své vlasti. Žádoucno však by bylo zajistiti přenos nabytých nároků z jednoho státu do druhého.

Ministerstvo veřejných prací provádělo dle zákona z 9. dubna 1920 č. 260 Sb. z. a n. správu uhelného hospodářství. Ceny stanoveny posledně r. 1923 byly v hnědouhelném revíru Mostecko-Teplicko-Chomutovském změněny úpravou cen pro kusové uhlí snížením a kostek II. jejich zvýšením.

V r. 1929 byl odbyt uhlí uspokojující po celý rok. Stálá zaměstnanost působila příznivě na provoz, který byl porušen stávkami na jednotlivých kamenouhelných dolech revíru Mor. Ostravského, Plzeňského a Kutnohorského, které neměly ani delšího trvání, ani nebyly většího rozsahu. Celková ztráta způsobená stávkami v r. 1929 při kamenouhelném dolování činí 8.507 směn a 9.060 t těžby. Při hnědouhelném dolování způsobily stávky ztrátu 35.080 směn a 54.543 t těžby. Stávky tyto byly hlavně v revíru Chomutovském, Karlovarském, a Mosteckém.

Třeskuté mrazy v lednu, únoru a březnu r. 1929 nedotkly se podstatně výkonnosti dolů, způsobily však obtíže dopravní, kterými částečně těžba byla zmenšena.

Data o těžbě uhlí v letech 1913, 1919 až 1929 jsou zřejma z této tabulky:

Rok	Uhlí kamenné			Uhlí hnědé
	Těžba v t	Počet dělníků	Výkon na směnu a dělníka	Těžba v t	Počet dělníků	Výkon na směnu a dělníka
1913	14,271.408	62.550	-	22,017.096	35.051	-
1919	10,805.897	66.186	0.595	17,389.381	44.343	1.447
1920	11,130.846	74.779	0.557	19,695.504	51.672	1.356
1921	11,648.399	75.893	0.583	21,050.713	51.440	1.470
1922	9,906.261	72.107	0.627	18,942.020	46.669	1.792
1923	11,624.748	68.895	0.741	16,202.495	41.361	1.869
1924	14,359.400	69.955	0.763	20,507.177	40.998	1.869
1925	12,754.456	62.145	0.819	18,769.098	39.236	1.893
1926	14,507.596	57.357	0.967	18,799.278	37.207	1.899
1927	14,669.977	57.576	0.997	20,027.796	36.857	2.029
1928	15,171.403	56.811	1.016	20,709.558	37.609	2.029
1929	16,750.674	57.592	1.042	22,555.212	38.589	2.043

 

Těžba v r. 1929 dosáhla nejvyšší meze od r. 1918 a převýšila poprvé těžbu r. 1913.

Výroba koksu se podstatně zvětšila.