Stavby vodohospodářské.

V oboru vodohospodářském snaží se ministerstvo veřejných prací i nadále, aby soustavnými úpravami říčních toků a stavbami údolních přehrad byly omezeny škody, působené velikými vodami a aby vhodným využitím vodních sil byla ve větší míře umožněna výroba levné elektrické energie.

Pracemi splavňovacími a přístavními na Vltavě a Labi sleduje se rozvoj československé plavby.

Na středním Labi pokračuje se na úpravách rozestavěných, z nichž zejména se uvádí úprava Labe a stavba náhradního mostu silničního u Smiřic a úpravy tratě Jaroměř - Smiřice. Dokončují se úpravní práce v trati u Srnojed, Pardubic, Konárovic, Kovanic, Paděbrad a v trati Ostrá - Hradiško. Nejrozsáhlejší práce úpravní provádějí se na dolním úseku labském u Kostelce n. Lab., kde pracuje se na stavbě jezu plavebních komor, jakož i na spojovacích pracech úpravních mezi Brandýsem a Kostelcem n. Lab. Současně zřizují se odvodňovací příkopy u Kostelce a Nymburka a přikročí se ke stavbě mostu u Jaroměře s přilehlou úpravou. Na horní Vltavě, zejména v úseku Budějovice - Hluboká, provádějí se v rámci prací přípravných rozsáhlá zaměření říčního území a práce sondovací.

V úseku slapském jsou ve stavbě příjezdné silniční komunikace Blaženice - přehrada u Slap. Ke stavbám dalších příjezdných silnic Buš - přehrada a Všetice - Blaženice hodlá se přikročiti co nejdříve.

Ve Štěchovicích pokračuje se na úpravě řečiště a v pracech souvisejících s vybudováním lodního útulku.

Pokud jde o úpravu Vltavy na Maninách, pokračuje se v pracech na zhodnocení a zužitkování rozsáhlých přístavních skladištních ploch dalším vybudováním skladištního kolejiště a osvětlením celého území. Dále jest v úmyslu započíti též se stavbou povodňové uzávěrky v Libni.

V přístavu holešovickém dokončena byla stavba dalšího přístavního skladiště.

V trati velkého Labe třeba zmíniti se o přístavu mělnickém, kde v roce 1930 provedeny byly další rozsáhlé práce železniční. V trati střekovské pokračuje se ve stavbě Masarykova zdymadla a započato se stavbou jezu. Plavební komory byly dány do provozu, čímž odstraněny byly již plavební závady střekovských proudů. Ve zdrží tohoto zdymadla pokračuje se na úpravních pracech řečiště.

Na Vltavě a Labi jakož i Sázavě a Otavě provedeny byly potřebné práce udržovací.

V roce 1930 pokračováno bylo na projektačních pracech našich průplavních spojení Labe, Dunaje a Odry.

V pohraniční trati dunajské dokončeny budou úpravní práce v km 1845 - 1820, tj. zvýšení hráze v km 1831, doplnění závěru v km 1829 a úprava ramene Baka v km 1820,5, jakož i úprava u Greckého háje v km 1815 - 1803. V dohodě s Maďarskem započato bude s úpravními pracemi na malou vodu v trati km 1801 - 1788.

V přístavu bratislavském dokončena byla stavba skladiště čís. 14, jakož i montáž 2 mostových jeřábů a stavba jeřábových drah v zemním přístavu a zadána dodávka a montáž překládacího zařízení pro překlad minerálních olejů.

V přístavu komárenském pokračováno bylo v pracech železničních a bagrovacích pro rozšíření přístavu a započato se stavbou překládacího zařízení na uhlí.

Z úprav regulačních pracovalo se v roce 1930 na těchto význačných stavbách:

V zemi České na úpravě Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích a na přítocích Vltavy na úpravě vyústní trati Vranského potoka ve Vraném, na úpravě potoka Krňanského a na štěrkové přepážce na potoce ve Velkém Víru.

Na přítocích Labe pak na štěrkové přepážce na Kamenném potoce nad Boleticemi, na úpravě Býnovského a Tlučenského potoka, jakož i na úpravě strže ve Lhotce u Lovosic.

Pokud se týče údolních přehrad v zemi české, jsou ve stavbě: údolní přehrada na Chrudimce u Seče, rekonstrukční práce na údolní přehradě na Labi nad Dvorem Králové. Dále provádějí se sondovací práce na Divoké Orlici u Pastvin a na Jizeře u Benešova. Započato bude se stavbou přehrady nad Karlovými Vary na řece Teplé a zamýšlí se rekonstruovati zemní hráz na Chrudimce v Hamrech.

V zemi Moravskoslezské je ve stavbě přehrada u Vranova na Dyji a provádějí se sondovací práce na Moravici nad Kružberkem a připravuje se zahájení stavby přehrady u Kníniček na řece Svratce. Na Odře prováděny jsou úpravy v Kopitově u Šulcového kříže, pod Bohumínem, u Pudlové a v Petřkovicích u Patlovce, mezi Koblovem a Vrbicemi a u Hošťálkovic. V rámci městských asanačních staveb provádí se poslední úsek úpravy náhonu Hloučely v Prostějově a zajištění břehů a koryta Ostravice v Moravské Ostravě a pokračuje se na zabezpečení břehů vyústní trati Lučiny.

V zemi Slovenské dokončují se tyto úpravy: Horenice - Beluša, Ratnovce, Brunovice - Horní Streda, Velká Bytča - Hrabová, Bolešov, Trenčín V., Píšťany IX. - Banka, Varušury, Nové Mesto nad Váhom, Kotešová - Oblazov a Drahovce I. Dále pokračováno bude na úpravě hrází u Píšťan a na úpravách v trati Vieska - Kočovce, Trenčín - Orechová, Trenčín IV., Hlohovec - Sv. Petr a na úpravě hrází u Sokolovce. Mimo to provádějí se udržovací práce na levém břehu pod mostem u Seredu, v trati Šintava - Dolní Streda, u Šoporné, Vagovců, Šály, Guty a Kesegfalvy. Na pohraniční Moravě pokračuje se na úpravách u Mal. Levár, Gajár, Dimburku, Hochštetna a Děv. Nové Vsi.

V zemi Podkarpatoruské prováděny jsou práce udržovací na pravém břehu Tisy pod a nad Esení a u Saloky.

Na hradě pražském dokončena byla stavba kanalisace na III. nádvoří a započato se stavbou štol na nádvoří IV., jakož i s vyzdíváním štol ve Hvězdě a Veleslavíně pro hradní pitný vodovod. Dále dokončena byla rekonstrukce rybníka Břevského a započato s úpravami rybníka Kalského.

Výstavbou filtrační stanice v Topolčiankách dokončena byla stavba zámeckého užitkového vodovodu.

V oboru využití vodních sil byla v roce 1930 dokončena rozestavěná vodní díla na Labi v Kolíně a na Vltavě v Miřejovicích. Zřízeno bylo vypouštěcí zařízení pro využití vodní síly Chrudimky u přehrady v Seči. Pokračováno bylo v úpravě kanálu pro hydrocentrálu na Uži nad Užhorodem a proveden odpadní kanál hydrocentrály II. stupeň tamtéž.

Dále byly vykonány přípravné práce pro stavbu hydrocentrál, a to:

V zemi České na horním Labi u Krausových Bud a Dvora Král., na středním Labi v Kostelci nad Labem a dolním Labi u Střekova. Na Vltavě u Podbaby, na Teplé u Karl. Varů, na Vydře a Křemelné, na Divoké Orlici u Pastvin, na Jizeře u Karlova a Vilémova a na Chrudimce u Seče.

V zemi Moravskoslezské na Moravici u Žimrovic, Melečku a Kružberka.

V zemi Slovenské na Váhu u Ladců a v zemi Podkarpatoruské na Uži.

Pokud jde o program v oboru prací splavňovacích a přístavních v roce 1931 se uvádí:

Na středním Labi pokračováno bude v pracech rozestavěných, při čemž hlavní činnost soustředí se zejména na trať Kolín - Mělník, kde vyjma prací prováděných započne se se stavbou zdymadla u Brandýsa nad Labem. Dále počítá se se zahájením stavby stupně u Hradiška pod Nymburkem a úpravních prací v některých tratích mezilehlých, zejména nad Poděbrady, mezi Kolínem a Labskou Týnicí, jakož i případně se započetím stavby zdymadel u Srnojed a Smiřic. Úpravní práce a přestavba silničního mostu v Jaroměři budou ukončeny.

Na Vltavě hodlá se přikročiti k úpravám v trati Budějovice - Hluboká. V území slapském prováděny budou příjezdné silniční komunikace z obou břehů a zamýšlí se započíti se stavbou vlečky Davle - Přestavlky s odbočkami k projektovaným zdymadlům u Štěchovic a Slap. Dále hodlá se přikročiti k první etapě splavnění Vltavy nad Prahou, tj. ke stavbě zdymadla vranského. V obvodu Velké Prahy zamýšlí se započíti s úpravou v trati Vyšehrad - Modřany a s úpravami od Troje k Podbabě.

Na Maninách provede se dokončení kanalisace a pokračováno bude v pracech železničních, aby rozsáhlé plochy skladištního území byly náležitě zhodnoceny.

V přístavu mělnickém půjde o rozšíření přístavního nádraží a zamýšlí se přikročiti k zužitkování plochy středního mola mezi prvním a druhým basinem.

Na velkém Labi jest v úmyslu zahájiti stavbu loděnice a pokračováno bude ve stavbě jezu Masarykova zdymadla u Střekova.

Pokud jde o přípravné práce pro průplavní spojení Labe, Dunaje a Odry, pokračováno bude v prstech projektačních.

Na Dunaji pokračováno bude na společných úpravách v trati československo-Rakouské a Československo-Maďarské a provedeny budou nutné rekonstrukce staveb a potahových stezek. Většího nákladu vyžadovati bude úprava trati Segye - Gönye.

V přístavu bratislavském pokračováno bude v pracech rozestavěných, zejména přístavně-železničních, na zařízeních pro překlad minerálních olejů a na prohloubení jižního basinu. Zamýšlí se započíti též se stavbou nového skladiště; dále bude pokračováno v úpravách přístavních silnic a v elektrisaci přístavu.

V přístavu komárenském bude intensivně pokračováno v jeho výstavbě a vystrojení, aby přístav mohl vyhověti zejména přepravě uhelné. Úpravy pro kotviště v Koložnemě a Parkáni budou dokončeny a hodlá se přikročiti k úpravě kotviště v Böši.

Z úprav regulačních v r. 1931 bude se pokračovati resp. pracovati na těchto stavbách:

V zemi České na úpravě Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích a na úpravě přímých štěrkonosných přítoků Vltavy a Labe.

Pokud jde o údolní přehrady, bude se pokračovati v prstech na údolní přehradě na Chrudimce u Seče, na Teplé nad Karl. Vary, případně na Chrudimce v Hamrech a dokončeny budou rekonstrukční práce na přehradě nad Dvorem Král. na Labi. Další přípravné práce a projekty budou prováděny pro přehrady na Divoké Orlici u Pastvin, na Úpě u Čes. Skalice, na Jizeře u Benešova a na Vltavě u Želnavy a řece Vydře a Křemelné.

V zemi Moravskoslezské pokračováno bude ve stavbě přehrady u Vranova na Dyji a zamýšlí se zahájiti stavbu přehrady u Kníniček na Svratce. Dále prováděny budou přípravné práce a projekty pro přehrady na Moravici nad Kružberkem a horní Odře u Spálova, jakož i práce úpravní na Odře pod bývalým jezem v Koblově a na levém břehu v katastru obce Antošovic. V Prostějově dokončí se stavba náhonu Hloučely a provedou se pobřežní zdi v Moravské Ostravě na Ostravici nad říšským mostem.

V zemi Slovenské na Váhu bude pokračováno na pracech započatých v roce 1930 a nově zamýšlí se provésti úpravy v trati Půchov - Ladce, pod Trenčínem a u Nového Mesta n. V. Na pohraniční Moravě pokračováno bude na stavbách rozestavěných.

V zemi Podkarpatoruské dokončí se na Tise úprava u Saloky a zahájeny budou menší ochranné práce u Čopu.

V roce 1931 je v programu provedení další části asanace pražského hradu na IV. nádvoří a ve starém hradu a zahájení stavby kalojemu na hradním potoce v Hostivicích.

V Topolčankách započato bude se stavbou zámeckého pitného vodovodu.

Pokud jde o využití vodní síly zamýšlí se zahájiti v r. 1931 stavbu vodní elektrárny na Labi v Kostelci n. Lab. a zříditi vypouštěcí zařízení pro hydrocentrálu na Dyji u přehrady vranovské. Jest v úmyslu započíti s přípravnými pracemi pro vodní elektrárny na horním a středním Laby na Chrudimce u Křížanovic a Škrovár, na Úpě a Metuji u Čes. Skalice, na Teplé u Karl. Var, na Divoké Orlici u Pastvin, na Jizeře u Benešova, na Vltavě u Želnavy, Štvanice, Libčic, Dědibab a Hořína, na Svratce, na Krupé, Moravě, Jihlavce, Moravici a Opavici.

V zemi Slovenské zamýšlí se přikročiti k výstavbě vodní síly na Váhu u Dol. Kočkovců; provedeny budou přípravné práce na téže řece v trati Žilina - Komárno.

V zemi Podkarpatoruské pokračováno bude ve výstavbě kanálu a hydrocentrály na Uži.

Připomíná se, že v uvedeném stavebním programu pro r. 1931 nejsou uvedeny veškeré práce a akce, s kterými se počítá v osnově zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, údolních přehrad; a využitkování vodních sil.

Osnova tohoto zákona jest meziministersky projednávána a bude co nejdříve předložena ústavnímu projednání.

Plavebnictví.

Provoz čsl. říční plavby vyžaduje v národohospodářském a celostátním zájmu stálého zdokonalování říčních tratí, doplňování přístavů technicko-plavebními zařízeními a zlepšování dosavadní organisace služby zejména uváží-li se, že splavné říční trati podléhají ve většině režimu mezinárodních komisí.

Z důležitějších přístavů a překladišť na Vltavě a Labi nutno bráti v úvahu přístavy v Praze, zvláště v Holešovicích, na Mělníku; v Lovosicích, v Ústí n. L., v Krásném Březně v Neštěmicích, Rozbělesích, Děčíně a Loubí; jejich provozní zařízení a organisace plavebních správ má značný vliv na vývin obchodního plavebního ruchu. Ačkoliv celkový vývoz i dovoz v r. 1929 oproti r. 1928 poněkud poklesl, a to hlavně následkem obchodně nepříznivé světové situace a nepříznivých plavebních hloubek v důsledku sucha a dlouhodobých mrazů, lze očekávati, že překlad zboží na trati vltavsko-labské po zlepšení plavebně-technických zařízení, na něž jest v rozpočtu pamatováno, bude se za normálních plavebních poměrů stále zlepšovati. Využije se tak vodní cesta vedoucí až do středu Čech a do hlavního města naší republiky a při nižších svéstojných výdajích při vodní dopravě (u porovnání s jinými dopravními prostředky) prospěje se i žádoucímu soukromému podnikání.

Totéž platí i o dunajské čsl. říční dopravě a jejích hlavních přístavech v Bratislavě a v Komárně. Jejich vzrůst provozu potvrzuje dřívější předpoklady o velkém významu této mezinárodní vodní tratě pro náš stát a středoevropské státy vůbec, nehledě zatím ani k důležitosti této trati v budoucnu po uskutečnění spojovacích vodních cest Rýn - Dunaj, Labe - Dunaj a Odra - Dunaj.

O projektovaných i provedených stavbách v r. 1930 viz data shora ve stati "Stavby vodohospodářské".

	Zboží přeložené v čsl. přístavech v letech:
	1925	1926	1927	1928	1929
Překlad zboží v přístavech lab.-vltav. v tunách	3,493.000	3,697.000	3,765.000	3,910.622	3,292.667
Překlad zboží v přístavech dunajských v tunách	834.000	864.000	1,226.000	1,277.948	1,049.497

 

V přístavištích labsko-vltavských připadá v r. 1929 z 3,292.667 t na:

tuzemskou dopravu	1,466.688 t,
vorovou dopravu	261.717 t,
cizozemskou dopravu	1,564.262 t,
z čehož
vývoz činil	840.832 t,
a dovoz	723.430 t.

 

V čsl. přístavech dunajských připadá za r. 1929 z 1,049.497 t na:

Bratislavu	335.305 t,
Komárno	651.560 t,
ostatní na čsl. Dunaji	62.632 t.

 

Vybudování úřadů a organisací státní správy plavební jest věnována veškerá péče. V tom směru došlo zejména u čsl. plavebního úřadu samého k řádnému vybudování oddělení právně-komerčního, které jsouc dotováno dostatečným počtem úředníků, může se věnovati nejen agendě právní, ale i počáteční agendě komerční. Rovněž bylo úspěšně započato s organisováním oddělení finančně-tarifního. V oboru správy nauticko-dopravní věnována jest náležitá péče odbornému nautickému vzdělání úřednického dorostu, hlavně pokud jde o čsl. plavbu v cizině. Přikázáním nových úkolů správních čsl. plavebnímu úřadu a pozvolným úplným osamostatňováním tohoto úřadu, což bylo umožněno systemisací potřebného zaměstnanectva, bylo způsobeno i značné stoupnutí agendy oddělení administrativního.

V listopadu 1929 aktivován byl na základě rozhodnutí ministra veřejných prací v dohodě s ministrem obchodu (viz vyhlášku č. 63/1930 Sb. z. a n.) samostatný Poříční úřad plavební pro oblast Labe se sídlem v Praze a v prosinci 1929 otevřena byla jeho expositura v Ústí n. L. Úřad tento převzal veškerou výkonnou a provozní službu v labské oblasti a pracuje na vybudování této služby nejen po stránce technické, nautické, ale i provozně-účetní.

Činnost státní správy plavební v oblasti vltavsko-labské stoupla především po převzetí správy a provozní agendy státních přístavů a překladišť na Vltavě a Labi (Smíchov, Holešovice, Mělník, oba přístavy v Ústí n. L. Rozbělesy a Děčín). S tímto přechodem agendy byl převeden i příslušný přístavní personál do stavu státní služby plavební. Na říčních tratích bylo z úsporných důvodů upuštěno od samostatného plavebního zaměstnanectva a bylo zařízeno, aby služba plavební pro čsl. plavební úřad byla vykonávána jednak úředníky nižší pomocné technické služby a zřízenci pro odborné služby v oboru statní stavební služby (pokud jsou určeni pro vodní stavby) a v oboru ředitelství pro stavbu vodních cest, jakož i nižšími orgány vodními, ustanovenými na příslušných říčních tratích a zdymadlech. Uvedení zaměstnanci tu vykonávají tedy jednak službu pro své úřady (stavební), jednak i službu plavební, a to na základě uspořádání dohodnutého mezi zúčastněnými úřady. Též v oblasti dunajské došla k rozmnožení provozního personálu v důsledku značného rozmnožení překládacích zařízení a dalšího vystrojení pobřeží pro překlad zboží.

Ministerstvo veřejných prací přikročilo v r. 1930 k soustředění agendy, týkající se udržování a stavby vodních telefonních linek podél Vltavy a Labe, a to u čsl. plavebního úřadu v Praze; tento úřad v dohodě se zúčastněnými úřady stará se o udržovací práce, jež provádí státní telegrafní správa. Telegrafní správa provádí též ministerstvem veřejných prací schválené stavby vodních linek.

Soustředění této agendy do "Plavebnictví", stalo se za účelem získání přehledu o stavu celé telefonní sítě, důležité nejen pro plavbu, ale i pro hlásnou službu, organisovanou k bezpečnosti obyvatelstva a majetku podél zmíněných vodních tratí. Tímto soustředěním docílí se hospodárného zlepšení, systematického budování telefonních zařízení, nehledě k zjednodušení věci po stránce administrativní. Na dosavadním používání linek různými zúčastněnými úřady se ničeho nemění.

Ježto dlouholetým budováním vodní telefonní sítě různými úřady se ukázalo, že některé linky za dnešních poměrů jsou přetíženy a že telefonní stanice nevyhovují, bylo přikročeno mimo jiné k částečné výměně stanic stroji moderními a ku stavbě nové spoje z Beřkovic do Lovosic; mimo to jest v plánu provésti stavby několika nutných odboček (Ústí n. L., Županovice, Střekov aj.).

Za účelem zdokonalení služby plavebního telefonu celé labsko-vltavské oblasti uvažuje se o rekonstrukci automatisací sítě.

Státní plavební správa, pečující o opatření čsl. plavebního dorostu, může poukázati na dobré výsledky plavebního školství, organisovaného postupně jak v oblasti Labe a Vltavy v Praze, v Ústí n. L. a Děčíně, tak i na Dunaji v Bratislavě. Před státním převratem i jistou dobu po něm, byly v Čechách pouze německé večerní kursy plavecké, vydržované ze soukromých prostředků a nepravidelně pořádané; měly pouze jednu třídu a nemohly tudíž dáti svým žákům průpravu pro zdatné lodníky potřebnou. Po rozhodnutí mezinárodní komise labské a podmínkách způsobilosti k plavbě, jimž musí kandidáti při odborné zkoušce vyhověti, byly zařízeny na Labi a Vltavě nynější plavecké kursy trojtřídní; vyučuje se tu v zimních obdobích pravidelně denně předmětům plavebním, obchodním a správním v takovém rozsahu, aby absolventi dosáhli nutných znalostí pro vůdce plavidel předepsaných.

V dunajské oblasti nebylo po převratu vůbec odborného plaveckého učeliště; byl proto podle získaných zkušeností zřízen v Bratislavě trojtřídní kurs kapitánský pro kadety s předběžným středoškolským vzděláním a v r. 1930 také jednotřídní kurs pro kormidelníky.

Mimo vyškolení plavců jest třeba starati se i o umístění čsl. plaveckého dorostu; plavčíci jsou nuceni žíti odděleni od rodin z pravidla nemajetných, takže náklad na plavčíka musí nésti plavební společnost. Ježto však plavčíci musí býti naloďováni nad předepsaný počet posádky, mají čsl. plavební společnosti značné výlohy, kterých cizí společnosti nemají, poněvadž doplňují své posádky z obyvatelstva, plavbě se řemeslně již dlouho věnujícího, u něhož zájem o plavbu přecházel s pokolení na pokolení. Náklad na přípravu dorostu nemohly tudíž společnosti nésti samy a proto státní správa poskytuje také určité podpory na vydržování plavčíků a plaveckého dorostu vůbec.

Avšak i pokud jde o potřeby námořní plavby, poskytuje ministerstvo veřejných prací zřízením studijních stipendií možnost vzdělávati se československým příslušníkům na zahraničních námořních akademiích; absolventi jsou použiti jednak u čsl. společností na Dunaji, jednak i jinde.

V jarním období r. 1929 konané zkoušky plavců vnitrozemské plavby vykazují v přehledu tyto výsledky:

Na Labi zkouškám podrobilo se celkem 66 kandidátů, a to

na	vůdce	lodí	se strojním pohonem	28,
"	"	"	bez strojního pohonu	21,
"	"	vorů	(vrátný)	17,
na Dunaji kapitánských průkazů bylo vydáno				5.

 

Z rozhodnutí ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvem obchodu v r. 1927 zřízená komise pro republikaci a kodifikaci platného čsl. práva námořního dokončila v květnu 1930 hlavní svůj úkol tím, že provedla revisi rakouských námořně-právních předpisů, jichž platnost se zřetelem k §u 39 zák. 316/1920 Sb. z. a n. zůstala zachována i pro náš stát a sestavila instrukci pro čsl. námořní konsuláty, obstarávající agendu čsl. námořních úřadů I. stolice. Tím však úkol komise skončen nebyl, neboť byla ještě pověřena přezkoumáním nové mezinárodní úmluvy z května 1929 o záchraně lidských životů na moři, jakož vyjádřením se k novému návrhů na změnu mezinárodních pravidel pro vyhýbání se srážkám na moři. Ani po vykonání tohoto úkolu nebude moci býti komise likvidována, neboť normy dosavadní přes pečlivou jejich revisi a přizpůsobení zůstávají pouhým provisoriem, vyžadujícím nové moderní úpravy, provedené od samých základů a to se zřetelem k zákonům námořních států, s nimiž bude nám spolupracovati.

Na základě rozhodnutí tříčlenné mezinárodní komise podle článku 364 mír. smlouvy Versailleské, daného dne 2. listopadu 1929, bylo v r. 1929 a. 1930 aktivováno čsl. přístavní pásmo v Hamburku pro plavbu vnitrozemskou.

Podle tohoto rozhodnutí najal čsl. stát ve svobodném přístavu hamburském v Moldauhafen a Saalehafen území v rozsahu 28.540 m² v pobřežní délce přibližně 570 m na dobu 99 let podle zvláštní smlouvy nájemní, uzavřené mezi ČSR a senátem hamburským. Stavby a zařízení nalézající se na tomto území zakoupilo ministerstvo veřejných prací za obnos 230.000 RM a jest nyní jeho povinností starati se o zlepšení těchto zařízení, resp. o jich náhradu v případě zvýšené potřeby plavby vnitrozemské.

Současně s vyřešením otázky přístavního pásma v Hamburku byla sjednán-a s Německem smlouva o koupi území na Peute v přístavu hamburském v okrsku mimo svobodné území, avšak nedaleko vjezdu do svobodného přístavu. Území toto o velikostí 13.570 m² bude vybudováno jako výstrojní stanice čsl. plavby. Bude tu postaráno o příslušné nábřeží, uhelné skladiště, hangár pro lokální dopravu, o dílny a správní budovu pro provoz. Tyto stavby zamýšlí se realisovati v nejbližších dvou letech.

V zájmu čsl. plavebnictví podporuje ministerstvo veřejných prací též propagační činnost, jmenovitě činnost vystavovatelskou a publikační; tak během r. 1929 zúčastnil se čsl. plavební úřad vlastními exposicemi na výstavách pražských vzorkových veletrhů, budapešťských veletrhů, kde jmenovitě vystaveny byly diagramy a modely dunajských lodí a fotografie dunajských přístavů, dále na výstavě moderního obchodu v Brně. V roce 1930 byla též obeslána mezinárodní dopravní výstava v Poznani.

Činnost vydavatelská soustřeďuje se dosud na vydávání obvyklých "Plavebních ročenek", z nichž zejména ročník 1930 byl vypraven obsahově se zvláštní péčí. Z větších publikačních prací chystá čsl. plavební úřad vydati plavební mapu labsko-vltavskou.

V roce 1930 byla konečně vyřešena otázka platů reparační komise za lodi získané podle mírových smluv, na kteréžto zaplacení naléhaly dříve jak reparační komise, tak i některé dohodové státy, jimž částka, na Československu požadovaná, byla reparační komisí přikázána. Škrtnutím této povinnosti, k jejíž úhradě bývalo by zapotřebí po řadu let celé částky, věnované dosud na stavbu nových lodí, je ministerstvu veřejných prací umožněno v lodním programu pokračovati.

Loďstvo, které na Labi, Dunaji a Odře bylo čsl. státem převzato podle mírových a mezistátních smluv, byla postupně doplňováno. Dosud bylo vystavěno:

A. Pro dunajskou plavbu:
4 nákladní parníky po 500 tunách	14,000.000 Kč
6 motorových nákladních lodí po 500 t	11,200.000 Kč
1 motorová vlečná loď o 300 k. s.	1,200.000 Kč
2 tankové nákladní lodi po 700 t	2,400.000 Kč
10 nákladních lodí po 670 t	9,600.000 Kč
úhrnem 23 lodí	38,400.000 Kč
B. Pro labskou plavbu
4 motorové nákladní rychlolodi o 500 t	6,800.000 Kč
2 motorové vlečné lodi po 600 k. s.	6,300.000 Kč
ve stavbě 1 motorová vlečná loď o 1000 k. s.	4,200.000 Kč
úhrnem	17,300.00 Kč
C. Pro oderskou plavbu
2 motorové vlečné lodi po 50 k. s.	320.000 Kč
rekonstrukce 12 člunů nákladních	2,900.000 Kč
1 motorová vlečná loď o 300 k. s.	1,200.000 Kč
úhrnem	4,420.000 Kč
Dosud bylo tedy vynaloženo na nové říční loďstvo	60,120.000 Kč

 

Čsl. říční loďstvo je považováno za velmi dobré a vyznačuje se zejména největšími a nejrychlejšími loděmi motorovými pro pravidelnou dopravu ve spojení s hlavními námořními a podunajskými přístavy.

Ministerstvo veřejných prací snaží se stavbou hospodárných a rychlých ladí o velké výkonnosti jednak zlevniti, jednak zrychliti nákladní dopravu, vědouc, že přímá, rychlá a včasná doprava poskytuje jak odesílateli tak i příjemci zboží i vlastníku lodí nemalé výhody, a obzvláště čsl. průmyslu koná tím velmi značné služby.

Pro srovnání uvádí se, kolik některé jiné státy vynakládají na říční loďstvo. Na př.:

Německo vynakládá na říční loďstvo ročně asi	36,000.000 Kč
Francie vynaložila od r. 1926 na říční loďstvo	420,000.000 Kč
Maďarsko vynakládá na svoje říční loďstvo ročně	8,250.000 Kč
Bývalé Rakousko podporovalo svoji dunajskou plavbu roční částkou 13 mil. zl. K, tj.	12,000.000 Kč
Bývalé Maďarsko vynakládalo na svoji říční společnost ročně 18 mil. zl. K, tj. nyní asi	16,000.000 Kč

 

Má-li naše plavba říční vyhovovati účelu stanovenému při jejím založení, tj. býti nástrojem zahraniční dopravní politiky, musí býti vybavena technicky tak, aby mohla vydržeti konkurenci cizích železnic a plavebních společností bez zvláštních podpor na úhradu tarifních diferencí.

Jde tu o racionalisaci plavebního provozu, zejména o stavbu nových nákladních a vlečných motorových lodí, jejíž provozní výdaje jsou asi o jednu třetinu nižší, nežli u lodí parních, a zrychlení plavby u vlečných lodí obnáší asi 15%, u nákladních lodí asi 80%. Tyto údaje potvrzují nové labské i dunajské motorové lodi, vystavěné ministerstvem veřejných prací. Kromě toho tyto lodi mají také mnohem menší ponor, takže mohou plouti i za nižšího vodního stavu.

Mezinárodní říční komise (dunajská, labská a oderská), jsouce trvalými institucemi, zajišťují jednotnou správu mezinárodních řek, tj. Dunaje, Labe a Odry po stránce plavební, administrativní a technické.

Komise pro režim vodstva dunajského povodí sjednocuje veškeré vodní hospodářství zúčastněných států na tocích dunajské pánve v obvodu bývalých Uher.

Agenda těchto komisí, dále generálních konferencí pro dopravu a transit pokud se týká úpravy a využití vodní síly splavných toků a plavby, jakož i agenda mezinárodních plavebních sjezdů spadá převahou do oboru působnosti ministerstva veřejných prací. Proto i jeho úředníků byl jmenován hlavní delegát čsl. vlády v řečených komisích a kongresech, který ve svém sekretariátu při presidiu ministerstva veřejných prací soustřeďuje veškerou příslušnou agendu a zajišťuje trvalou spolupráci všech ostatních zúčastněných ústředí a úřadů s čsl. delegacemi v řečených mezinárodních institucích. Úkoly jejich jsou velmi četné a důležité, zejména pro náš vnitrozemní stát, který, mimo mezinárodní řeky, nemá jiného svobodného východiska k moři.

V roce 1930 byly to vedle čistě administrativních a finančních věcí zejména tyto otázky:

1. Mezinárodní komise dunajská.

Úmluva o organisaci správy Železné Brány Dunaje, která byla dojednána v druhém čtení, vybudování pomocné vlečné služby pomocí lokomotiv v průplavu železné Brány, která byla nově zavedena, aby nahradila nevyhovující způsob vlečení parníkem Vaskapu, vyšetření fysického stavu celého Dunaje za účelem vypracování generelního programu velkých zlepšovacích prací, směrnice pro pobřežní plavbu (kabotáž), stanovení příspěvků komise na úhradu finanční služby 3%ní půjčky železné Brány, rozsah aplikace sociálního zákonodárství pobřežních států na dunajskou plavbu, plavební statistika, změna předpisů řádu plavební policie pro kanalisovaný úsek Dunaje v Bavorsku, zkoumání udržovacích a zlepšovacích staveb provedených na Dunaji v r. 1929 a projektovaných na rok 1930, zkoumání projektu mostu přes Tisu v Balše v Maďarsku a projektu stavby jezu a elektrárny v rakouském úseku u Persenbeugu.

2. Mezinárodní komise labská.

Vypracování a dojednání řádu plavební policie pro mezinárodní Labe, jakož i zvláštních ustanovení tohoto řádu pro jednotlivé úseky, do-jednání Zprávy komise o studijní cestě vykonané komisí po Labi, dojednání řádu o dopravě zápalných látek a žíravin po Labi, dojednání policejního řádu hořlavých tekutin v nádržových lodích, změna řádu o bezpečnostních podmínkách, kterým musí vyhovovati lodi plující na Labi, změna řádu stanovícího podmínky a program zkoušky pro udělení plaveckého patentu, zkoumání policejního řádu pro dopravu na německých přímořských vodních cestách, úmluva československo-německá o celních formalitách a statistické službě v přímém transitu Německem dle čl. 16 Labské plavební akty, stanovení horní meze mezinárodní sítě na Vltavě, zkoumání projektů silničních mostů v Tangermünde a v Klecanech, řízení při projednávání případů soudních odvolání ke komisi, projednání několika případů odvolání ke komisi jakožto k labskému soudu.

3. Mezinárodní komise oderská.

Po vyřízení sporu mezi komisí a polskou vládou před haagským soudem mezinárodní spravedlnosti o rozsahu mezinárodní sítě na oderských přítocích Wartě a Noteči nastala pro komisi doba zvýšené činnosti. Přikročila opět k vypracování Oderské akty, která byla projednána v druhém čtení v lednu a únoru 1.930. Koncem května a na začátku června 1930 vykonala komise studijní cestu po celé mezinárodní síti oderské, aby se přesvědčila o stavu splavnosti jednotlivých úseků Odry, Warty a Noteče.

4. Stálá technická komise pro režim vodstva Dunaje na území bývalých Uher.

Revise organisace o provádění mezinárodní hlásné služby povodňové, sjednání dohady o použití radiofonie pro tuto hlásnou službu, zkoumání výročních přehledů států o stavbách provedených v r. 1929 a projektovaných na rok 1930, zkoumání lesního hospodářství jednotlivých států, zkoumání opatření podunajských států k zamezení povodní za mimořádných hydrologických poměrů v zimě 1928-29, příslušná spolupráce zúčastněných delegací, ujednání Československa s Rumunskem a Maďarskem o stavbách na Tise a jiných tocích, projednání úmluv předložených komisi zúčastněnými státy, studie o celkovém režimu vodstva Dunaje.

5. Mezinárodní stálá komise plavebních sjezdů.

Příprava prací pro XV.mezinárodní plavební sjezd svolaný,.do Benátek na rok 1931. Stanovení zpravodajů pro jednotlivé otázky, které budou na sjezdu projednány a redakce sjezdových zpráv.

6. Poradní a technická komise pro dopravu a transit.

Plavební statistika. Konání konference pro sjednocení plavebního zákonodárství.

Hlavní delegát se svým sekretariátem v ministerstvu veřejných prací bude pokračovati v plnění těchto úkolů i v r. 1931, zejména pokud jde o iniciativu a vedení prací čsl. delegací v uvedených mezinárodních sborech. Práce mezinárodních komisí budou se týkati zejména provádění staveb na mezinárodních tocích, režimu plavební policie a soudnictví; volnosti transitu a přístupu k moři, plavební statistiky, vlečné a lodivodní služby, poplatků a zvláštního režimu v dunajském úseku Železné Brány.

Mezinárodní komise oderská, po rozhodnutí sporu svrchu zmíněného, dojedná zejména plavební úmluvu oderskou ve 3. čtení.

Dohodou mezi příslušnými vládami byli zmocněni delegáti v komisi pro režim vodstva dunajské pánve býv. Uher jednati přímo mezi sebou o všech otázkách spadajících do kompetence této komise. Proto mohou se sjednávati prostřednictvím těchto delegátů dohody mezi zúčastněnými státy o všech otázkách vzniklých v oboru vodního hospodářství následkem stanovení nových hranic na tomto území. Čsl. delegát jest též ve styku s Mezinárodní Organisací Dopravy a Transitu jakož i s Mezinárodním Sdružením plavebních sjezdů za účelem účasti na přípravných pracích pro příští transitní konferenci a plavební sjezd.