*) Včetně přihlášek o převzetí patentů z Rakouska a z Uher.

Z přihlašovatelů mělo v roce 1929 35% svá bydliště v Československu a 65% v jiných zemích.

Z cizozemských přihlašovatelů připadá na Německo 48%, na Rakousko 7%, na Spojené státy amer. 11%, na Francii 9%, na Velkou Britanii 7%, na Švýcary 5% atd.

Z počtu majitelů patentů mělo 22% svá bydliště v Československu a 78% v jiných státech. V cizozemsku bydlících majitelů patentů mělo 50% svá bydliště v Německu, 6% v Rakousku, 11% ve Spojených státech amer., 8% ve Francii, 8% ve Velké Britanii, 6% ve Švýcarsku atd.

*) Podle závěrečných účtů ministerstvem obchodu dosud nepřezkoušených a neschválených.

**) Rozdíly v úhrnu a v jednotlivých cifrách proti údajům sděleným v příloze č. 31 v důvodové zprávě k finančnímu zákonu pro rok 1930 vznikly tím, že při zkoušení účtů byly některé výsledky jinak upraveny.

Činnost ministerstva veřejných prací projevuje se hlavně v těchto po stránce národohospodářské velmi důležitých oborech:

V oboru staveb pozemních jsou prováděny stavební akce pro umístění ústředních úřadů, opatření budov zastupitelských úřadů v cizině, jakož i staveb úředních budov pro všechna odvětví státní správy, budov školních a ústavů kulturních a humanitních. Při tom jest pamatováno především na pokračování ve stavbách rozestavěných, po případě na dokončení prováděných staveb a na úhradu plateb, plynoucích ze smluv o koupi nemovitostí a o financování staveb anuitních a preliminuje se na tyto potřeby úhrnem as 221 mil. Kč.

Kromě toho se počítá se zahájením nových stavebních akcí, pokud bylo možno z velké řady požadavků všech odvětví uplatniti nejnaléhavější potřeby v mezích příslušně rozpočtové kvoty na pozemní stavby, a konečně jest pamatováno na přípravu dalších staveb, jichž zahájení je zamýšleno po roce 1931. Na nové stavby a přípravné práce pro další stavby připadá z rozpočtené sumy as 4.3 mil. Kč.

Z četných staveb úředních a ústavních budov pro různé obory státní správy buďtež uvedeny jako nejvýznačnější:

V oboru staveb pro ústřední úřady bude dokončena budova ministerstva zemědělství a budova ministerstva financí a bude pokračováno ve stavbě budovy ministerstva obchodu a patentního úřadu, jejíž započetí se zdrželo jednáním o uvolnění části staveniště. Úprava Černínského paláce pro ministerstvo zahraničních věcí byla zahájena roku 1930 a bude v ní pokračováno. Pro stavbu budovy ministerstva veřejných prací připravuje se projekt. V rozpočtovém návrhu jest pamatováno také na přípravné práce pro stavbu budovy Nejvyššího správního soudu.

V budově poslanecké sněmovny Národního shromáždění provádějí se další adaptace, které budou dokončeny v roce 1931.

Na hradě pražském budou prováděny postupně další úpravy budov a nádvoří a práce zajišťovací.

V Bratislavě bude pokračováno ve stavbě státního obchodního domu, zahájené roku 1930.

Pokud jde o umístění zastupitelských úřadů v cizině; bude zakoupena budova pro vyslanectví v Haagu, dále bude provedena přestavba vyslanecké budovy v Berlíně a zahájena stavba vyslanecké budovy v Ankaře.

Pro různá odvětví státní správy jest rozestavěna nebo se dokončuje řada novostaveb, z nichž sluší jmenovati stavby úředních budov v Kutné Hoře, Liberci, Lovosicích, Hlinsku, Jindř. Hradci, Velkém Meziříčí, Čes. Těšíně, budovy policejního ředitelství v Košicích, krajského trestního soudu v Praze, krajských soudů v Chrudimi, Bratislavě, Ružomberoku a Užhorodě a budovy pro finanční úřady v Bratislavě. Z nových akcí tohoto oboru počítá se mimo jiné se zahájením stavby budovy zemského úřadu v Užhorodě, budovy pro stráž bezpečnosti a pasovou kontrolu v Slov. Novém Městě, společných úředních budov ve Falknově, Pardubicích a Strážnici, okresního soudu v Tiačevě, technicko-chemické zkušebny finanční správy v Praze a budov finančních úřadů v Košicích, Lučenci a Michalovcích. Konečně jest pamatováno na provedení nebo i dokončení přípravných prací pro další stavby, z nichž jako nejdůležitější sluší jmenovati stavbu justičního paláce, přístavbu policejního ředitelství a stavbu budovy četnických kasáren v Praze, budovy zemského úřadu v Bratislavě, budovy Nejvyššího soudu a krajského trestního soudu v Brně a krajského soudu v Hradci Králové.

V oboru ústavů pro pěstování věd a umění jest pamatováno na počáteční výdaje k opatření doplňovací budovy Národního divadla v Praze, dále na přípravu a zahájení stavby Státní galerie, na další stavební úpravy Lobkovického paláce a na rozšíření Akademie výtvarných umění v Praze.

Ze staveb prováděných v oboru školském dlužno vytknouti zejména novostavbu budovy právnické fakulty Karlovy university v Praze, která bude v roce 1931 dokončena, dále stavbu dvou budov vysokého učení technického v Praze - Dejvicích, přestavbu Klementina pro veřejnou a universitní a technickou knihovnu, novostavbu právnické fakulty Masarykovy university a pathol.-anatomického ústavu vysoké školy zvěrolékařské v Brně a přístavby a úpravy pro universitní kliniky v Praze, v Brně a Bratislavě. Dále jest rozestavěna řada odborných, středních, menšinových, jakož i zemědělských škol, výzkumných ústavů a stanic, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské řada škod obecných a občanských. Ve státním ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině provádí se III. část ústavní budovy. Z nových akcí, k nimiž bude přikročeno, sluší uvésti další stavby a úpravy na lékařských fakultách universitních, stavbu ústavu zemědělského inženýrství německé techniky pražské v Libverdě, stavbu pavilonu hutní laboratoře vysoké školy báňské v Příbrami, přístavbu odborné školy pro zpracování dřeva v Olomouci a stavby středních škol v Praze XIX., Brně - Husovicích, Čes. Těšíně, Turč. Sv. Martině, Užhorodě a Chustu. Kromě toho jest pamatována na přípravné práce pro jiné nové stavby a úpravy.

V oboru staveb ministerstva veřej něho zdravotnictví a tělesné vy chovy byla v roce 1930 dokončena stavba hlavní budovy státního zdravotního ústavu v Praze, jehož úplná výstavba bude dokončena v roce 1931. Dále provádějí se stavby budov k rozšíření nemocnic v Praze - Vinohradech a v Žilině, staví se první část nové nemocnice v Zábřehu n. Odrou a nové pavilony v dětském léčebném ústavu Šrobárově v Dolním Smokovci, dokončuje se stavba chirurgického pavilonu v Mukačevě a přístavba ústavu pro vzdělání a výcvik poradních asistentek v Užhorodě. Z nových akcí, které jsou zařazeny v rozpočtovém návrhu, dlužno uvésti stavbu státní části Domu lidového zdraví v Užhorodě (tj. bakteriologicko-diagnostická stanice a I. epidemická autokolona), přístavbu prosektury nemocnice v Košicích, první část rozšíření nemocnice v Lučenci a stavbu internátu ústavu pro porodní asistentky v Olomouci. Kromě toho jest pamatováno na přípravné práce pro stavbu ubikací epidemické autokolony v Praze a v Bratislavě a pro další stavby k rozšíření nemocnic.

Pro resort sociální péče bude v roce 1930 stavebně dokončena vystěhovalecká stanice v Praze a pavilon pro kojence ve státním dětském domově v Mukačevě. Na rok 1931 jest jako nová akce navržena přístavba státního dětského domova v Košicích a stavba internátu státního ústavu pro hluchoněmé v Kremnici a zařazena potřeba na přípravné práce pro přístavbu ústavu hluchoněmých v Užhorodě.

Ve vlastním oboru ministerstva veřejných prací bude pokračováno ve stavbě státního tepelně-technického ústavu v Praze; kromě toho jest pamatována na zahájení stavby státního hydrologického ústavu v Praze - Podbabě a přístavby budovy č. p. 90 na Smíchově, v níž nutno soustřediti umístění ředitelství pro stavbu vodních cest.

Mimo novostavby státních budov úředních věnovalo ministerstva veřejných prací zvláštní péči řešení bytové nouze státních zaměstnanců a vybudovalo z prostředků, povolených státními rozpočty v jednotlivých letech obytné domy v různých místech republiky Československé, postižených bytovou nouzí.

Celkem jest vystavěno 464 domů a 10 bloků o 4003 bytech a 2 svobodárny pro státní zaměstnance v Bratislavě a Užhorodě o 310 lůžkách, úhrnným nákladem 322,200.000 Kč. Z důvodů reformy politické správy byla v roce 1929 zahájena, stavba dalších státních obytných domů v Bratislavě a Užhorodě nákladem 24 mil. Kč, v níž se postupně pokračuje.

Na stavby státních obytných domů pamatováno jest pro rok 1931 částkou okrouhle 14 mil. Kč. Z prostředků opatřených výnosem státní losové půjčky, které pro stavbu obytných domů pro státní a veřejné zaměstnance byly zákonem ze dne 28. března 1923, č. 43 Sb. z. a n., zvýšeny na 640,000.000 Kč, pokračovalo ministerstvo veřejných prací i v roce 1930. Do 30. června 1930 bylo z této akce dohotoveno nebo rozestavěno celkem 615 domů o 6810 bytech nákladem 570,000.000 Kč. Zbytek jest zajištěn pro stavby dalších státních obytných domů, jichž provádění se projednává.

Kromě těchto staveb provádí se postupně též výstavba domů pro obvodní lékaře v zemi Podkarpatoruské.

Mimo provádění státních domů spolupůsobilo ministerstvo veřejných prací po stránce technické, při výstavbě obytných budov soukromých, budovaných se státní podporou resp. zárukou, přezkoumávajíc projekty soukromých obytných staveb, podporovaných podle zákonů o stavebním ruchu.

Ve výstavbě státních obytných domů jednak ze zbytku výnosu losové půjčky, jednak z prostředků povolených ve státním rozpočtu bude pokračováno i v r. 1931.

V oboru silnic a mostů činnost ministerstva veřejných prací od zřízení silničního fondu v roce 1927 každým rokem vzrůstá. Platí to zejména v oboru zlepšení státních silnic a poskytování příspěvků na zlepšení silnic nestátních.

Na udržování státních silnic a mostů jest preliminováno na rok 1931 opět 70 mil. Kč jako v roce 1930.

Nové státní silnice se staví zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi a to v rámci programu, podle kterého mají býti vybudovány 4 magistrály od západu k východu. Při tom klade státní silniční správa důraz na vybudování silničního spojení mezi zemí Moravskoslezskou a Slovenskou. Dlužno poznamenati, že úvěr určený pro stavbu a přestavbu státních silnic se na rok 1931 zvyšuje proti roku 1930 o 3 mil. Kč. V Čechách bylo roku 1930 započato se stavbou příjezdných silnic k zamýšleným přehradám na řece Vltavě u Slap a bude v nich r. 1931 pokračováno.

Státních silničních mostů staví se 33 v r. 1930 rozpočteným nákladem 18,630.000 Kč. Z těchto mostů bude šest, jichž rozpočtený náklad činí úhrnem 10,600.000 Kč, dostavěno teprve r. 1931; kdežto stavby ostatních mostů budou pravděpodobně dokončeny v r. 1930. V r. 1931 zamýšlí se přikročiti ku stavbě dalších 35 státních silničních mostů o nákladu asi 24,760.000 Kč. Počítá se, že 10 z těchto mostů o nákladu přibližně 18,330.000 Kč bude dostavěno až r. 1932.

Zlepšení státních silnic v r. 1930 k tíži silničního fondu provádí se v rozsahu větším než v roce 1929, ježto kromě dosud prováděného zlepšování státních silnic v kratších úsecích zadány byly v r. 1930 se lhůtou dokončení do konce června 1931 úpravy souvislých, dlouhých tratí, důležitých pro dálkovou dopravu, v úhrnné délce 264 km o celkovém nákladu 183 mil. Kč. Výdaje za úpravy, pojaté do normálního programu r. 1930, budou hrazeny hlavně ze zápůjčky u Ústřední sociální pojišťovny v částce 140 mil. Kč. Úpravy právě zmíněných souvislých tratí se provádějí na úvěr podnikatelů, jimž bude dlužná částka splacena v osmi půlletních splátkách. V r. 1931 hodlá ministerstvo veřejných hrací pokračovati ve zlepšení státních silnic. Během prvních dvou let trvání silničního fondu bylo zlepšeno z celkové délky státních silnic 8500 km ponejvíce definitivním způsobem as 2350 km silnic. Do konce r. 1929 bylo na zlepšení státních silnic vydáno 336 v mil. Kč.

Subvenční činnost ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů týká se podporování staveb a přestaveb nestátních silnic a mostů, jakož i podporování zlepšení nestátních silnic podle zákona o silničním fondu.

Stavby a přestavby nestátních silnic jsou r. 1930 subvencovány státem, pokud jsou komunikačně významnější. V r. 1931 bude v této činnosti pokračováno v mezích preliminovaného úvěru.

Nestátních silničních mostů mylo korcem června r. 1930 rozestavěno 42 o celkovém rozpočteném nákladu 25,322.000 Kč, k jehož částečné úhradě bylo povoleno na, státních příspěvcích 10,658.000 Kč. Mimo to byl povolen do té doby státní příspěvek 988.000 Kč k 13 ještě nezahájeným stavbám o celkovém rozpočteném nákladu 3,238.000 Kč. Roku 1930 bylo povoleno do konce června na státních příspěvcích 3,388.000 Kč k stavbám 29 mostů, rozpočteným na 8,400.000 Kč. V r. 1931 pomýšlí se podporovati stavby několika velkých nestátních mostů a řady menších nestátních mostů.

Pro podpory na zlepšení nestátních silnic podle zákona o silničním fondu je roku 1930 zařaděno do rozpočtu fondu 136 mil. Kč. Pro r. 1931 se preliminuje pro tyto podpory v rozpočtu silničního fondu částka 857 mil. Kč. Ježto podle zkušeností z minulých let bývá každého roku splatnou jen část povolené celkové subvenční sumy, lze očekávati, že tato preliminovaná částka vystačí nejen k výplatě splatných částek subvencí již povolených, nýbrž že umožní i povolovati nové podpory na zlepšení nestátních silnic. Od založení silničního fondu až do konce června 1930 bylo na příspěvcích povoleno 230 mil. Kč na zlepšení 1880 km nestátních silnic o rozpočteném nákladu 340 mil. Kč. Vyplaceno bylo v téže době 68 mil. Kč. V uvedených částkách jsou zahrnuty i příspěvky na opatření strojů.

K činnosti ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů patří organisačně též technická a normativní agenda, týkající se stavebních látek, zvláštních konstrukcí stavebních se všemi přípravnými pracemi odbornými a administrativními, které se vykonávají za součinnosti odborných zkušebních ústavů a odborných sdružení domácích i cizích. S tím souvisí též vykonávání potřebné kontroly a tudíž i provozování státní silniční zkušebny, jako specielního kontrolního orgánu pro zřizování novodobých úprav silničních vozovek. V r. 1930 byly zpracovány k vydání především normy a předpisy pro četná staviva i zvláštní konstrukce. Mimo to byla zahájena kontrolní zkušební činnost v silniční zkušebně. K tomu bylo třeba opatřiti množství různých přístrojů. Všechna tato činnost dozná v roce 1931 dalšího rozvoje.