Artikel 69.

Die Vertragsstaaten werden sich gegenseitig mitteilen, welche Behörden als die im Vertrag erwähnten zuständigen Behörden zu gelten haben. Das gleiche gilt auch für etwa hierin eintretende Äderungen.

Artikel 70.

(1) Wenn über die Auslegung oder Anwendung dieses Vertrages eine Streitigkeit entstehen sollte, so soll diese auf Verlangen eines der beiden Staaten einem Schiedsgericht zur Entscheidung vorgelegt werden. Die gilt auch für die Vorfrage, ob sich die Streitigkeit auf die Auslegung oder Anwendung des Vertrages bezieht. Die Entscheidung des Schiedsgerichtes soll verbindliche Kraft haben. Das Schiedsgericht wird in jedem Streitfall in der Weise gebildet, daß jeder Staat einen seiner Staatsangehörigen zum Schiedsrichter ernennt und daß beide Schiedsrichter einen Angehörigen eines dritten Staates zum Obmann wählen. Einigen sie sich nicht binnen drei Monaten, nachdem das Verlangen auf schiedsgerichtliche Entscheidung eingegangen ist, über die Wahl des Obmannes, so werden die Vertragsstaaten gemeinsam den Präsidenten der Cour permanente de Justice internationale im Haag um Ernennung des Obmannes ersuchen. Die Vertragsstaaten behalten sich vor, sich von vornherein für einen bestimmten Zeltraum über die Person des Obmannes zu verständigen. Die aus der Mitwirkung des Obmannes entstehenden Kosten trägt jeder Staat zur Hälfte. Die aus der Mitwirkung der Schiedsrichter entstehenden Kosten trägt jeder Staat für den von ihm bestellten Schiedsrichter. Den Vertragsstaaten bleibt es anheimgestellt, von den etwa beteiligten Parteien den Ersatz der Kosten des schiedsgerichtlichen Verfahrens zu erwirken.

(2) Die Inanspruchnahme des Schiedsgerichtes ist in solchen Fällen tunlichst zu vermeiden, in welchen sich die Kosten des schiedsgerichtlichen Verfahrens unverhältnismäßig höher stellen würden, als der Wert der strittigen Sache.

Artikel 71.

Dieser Vertrag soll ratifiziert werden und die Ratifikationsurkunden sollen sobald als möglich in Wien ausgetauscht werden. Der Vertrag tritt vier Wochen nach Austausch der Ratifikationsurkunden in Kraft.

Die vertragschließenden Teile werden fünf Jahre nach Inkrafttreten des Vertrages auf Wunsch eines von ihnen über die Revision dieses Vertrages in Verhandlung treten. Falls sich die vertragschließenden Teile über die Revision im Laufe eines Jahres nicht einigen, so kann der Vertrag gekündigt werden. In diesem Falle tritt der Vertrag mit Ausnahme der Bestimmungen der Abschnitte I, VIII und IX, die erst durch eine im Einvernehmen beider Staaten erfolgende Neuregelung ihre Geltung verlieren, zwölf Monate nach erfolgter Kündigung außer Kraft.

Dieser Vertrag wurde in zwei übereinstimmenden Urschriften in čechoslovakischer und deutscher Sprache ausgefertigt; beide Wortlautes haben gleiche Geltung.

Zu Urkund dessen haben die Bevollmächtigten diesen Vertrag unterzeichnet und mit ihrem Siegel versehen.

Geschehen in Prag, am 12. Dezember eintausendneunhundertzwanzigacht.

Ing. Václav Roubík m. p.

Albert Mell m. p.

 

 

 

Belehrung.

(1) Der Inhaber dieses Ausweises ist berechtigt, ohne sich beim Zollamte einzufinden, die zur Durchführung seiner Aufgabe (Arbeiten) notwendigen Geräte, Instrumente und Pläne zoll- und abgabenfrei unter der Bedingung mitzuführen, daß dieseiben bei der Rückkehr in das eigene Land zurückgebracht werden. Derselbe darf einen den gegebenen Umständen an gemessenen Lebensmittel-, Getränke-, Medikamenten-, Rauch- und Reiseeffektenvorrat für eigenen Bedarf frei mitführen, jedoch nur in solcher Menge, die im Reiseverkehr nach den geltenden Vorschriften zoll- und abgabenfrei ist.

(2) Dieser Ausweis befreit den Inhaber sowie die unter seiner Leitung stehenden Arbeiter nicht von einer Zollrevision an Ort und Stelle.

(3) Falls der Inhaber dieses Ausweises zur Durchführung seiner Aufgabe Arbeiter dingt, ist er verpflichtet, über die Arbeiter ein Verzeichnis anzulegen und dasselbe ständig mit sich zu führen. Das Verzeichnis hat folgende Daten zu enthalten: Vor- und Zuname, Wohnart, Tag der Aufnahme, Tag der Entlassung der Arbeiter, sowie die Geschäftszahl der Arbeiterausweise und die Benennung jener Stelle, welche die Arbeiterausweise ausgefertigt hat.

(4) Der Inhaber des Ausweises hat die Inangriffnahme der Arbeiten an der Staatsgrenze der zuständigen Zoll- bzw. Finanzwachabteilung sowie der Paßstelle der beiden. Staaten persönlich oder durch einen Boten oder mittels rekommandierten Briefes rechtzeitig bekanntzugeben.

(5) Von der Bekanntgabe der Inangriffnahme der Arbeiten kann abgesehen werden, wenn die Entfernung bis zur nächsten zuständigen Zoll- bzw. Finanzwachabteilung oder Paßstelle ein Hindernis bilden sollte, oder die Ausführung der Arbeiten weder eine längere Dauer als drei Tage noch eine größere Anzahl von Arbeitern erfordert.

(6) Auf Verlangen der Zoll-, Paß- oder der staatlichen Sicherheitsorgane ist dieser Ausweis (falls derselbe ohne Photographie ausgestellt ist, auch der Identitätsnachweis) sowie das Arbeiterverzeichnis vorzuzeigen.

(7) Der Inhaber dieses Ausweises hat dafür zu sorgen, daß die Arbeiter die ihnen zuerkannten Begünstigungen zu einer Gefälls- oder anderweitigen Schädigung von Interessen der Vertragsstaaten nicht mißbrauchen. Personen, die diesen Bestimmungen zuwiderhandeln, dürfen nicht mehr zu Arbeiten an der Grenze herangezogen werden.

(8) Nach Beendigung der Arbeiten ist dieser Ausweis mit den Arbeiterausweisen der Ausstellungsbehörde dieses Ausweises zurückzustellen.

 

Důvodová zpráva

k čsl.-rakouskému hraničnímu statutu.

Ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Rakouskem vyplynuvší otázky právní a hospodářské povahy byly vyšetřeny svého času u příležitosti společných administrativních pochůzek hranice. Mezinárodní rozhraničovací komise čl.-rakouská rozhodla, že se těmito otázkami zabývati nebude, a ponechala jejich řešení oběma na věci přímo zúčastněným státům. Dotyčná jednání byla navázána po skončeni delimitačních prací a vedla dne 12. prosince 1928 k odpisu čel.-rakouské smlouvy o úpravě právních poměrů na státní hranici, popsané v článku 27, bod 6 mírové smlouvy mezi Mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem, podepsané v Saint Germain en Laye dne 10. září 1919, krátce označené jako hraniční statut.

Tato smlouva je rozdělena na 11 hlav, a to:

I. (Čl. 1-4) Určení a dokumentace státní hranice.

II. (Čl. 5-18) Právní poměry na veřejných silnicích a cestách na hranici.

III. (Čl. 19-35) Právní poměry na vodách na hranici.

IV. (Čl. 39-47) Úprava rybolovu a rybochovu na mokrých hranicích.

V. (Čl. 48) Úprava honebního práva na hranici.

VI. (Čl. 49) Úprava otázek, dotýkajících se železnic.

VII. (Čl. 50) Úprava dopravy na hraničních tocích.

VIII. (Čl. 515) Úprava povahy mokré hranice.

IX. (Čl. 56-65) Zajištění průběhu hranice, jakož i udržování hraničních znaků a měřických značek, zajišťujících hraniční čáru.

X. (Čl. 66-67) Periodické revise.

XI. (68-71) Všeobecná a závěrečná ustanovení.

K jednotlivým článkům smlouvy se podotýká toto:

K článku 1:

Smlouva vyplynula z rozhraničování a proto se v tomto úvodním článku konstatuje provedení delimitace a pořízení tří souhlasných dokumentárních děl. Pro informaci uvádí se součásti těchto dokumentárních děl a krátce jejich obsah.

1) Povšechný popis hranice se zřetelem k topograficky důležitým bodům okolí, doplněný mapou v měř. 1:200.000; 2) topografická mapa v měř. 1:25.000 se zobrazením hranice a pruhů území, 500 m širokých po obou jejích stranách; 3) podrobný popis hranic s podrobnou mapou hranice v měř. 1:2880, obsahující soupis hraničních znaků a měřických údajů, zajišťujících polohu hranice, a zobrazení hraniční čáry se všemi hraničními znaky a podrobnou situaci do šířky 200 m od hranice; 4) podrobnou mapu v měř. 1:2500 s průběhem hranice v řece Dyji pod Břeclaví a v řekách Moravě a Dunaji; 5) sbírku protokolů o jednáních rozhraničovací komise s připojením písemných a etapových dokladů, kterých bylo použito pro určení hranice, a 6) delimitační protokol, obsahující údaje o podkladech a o prováděných rozhraničováních a potvrzení, o náležitém provedení hraničního označení v přírodě a o správnosti dokumentárního díla.

K článku 2:

Požadavkem při pořizování hraničních map a podrobného popisu byla co možná úplnost a náležitá přehlednost dokladů těchto dokumentů. K dosažení přehlednosti bylo nutno některá v přírodě zjištěná data neznázorňovati a neudávati a proto se stanoví, že v případech potřeby má býti vzat zřetel na měřické údaje polních náčrtků. Hraniční dílo čel.-rakouské bylo pořizováno v době, kdy nebylo ještě potřebných zkušeností pokud šlo o nejzpůsobilejší uspořádání popisu hranice. Tato okolnost a překotná pracovní rychlost, vyvinutá při pořizování díla na nátlak komise, měly za následek, že údaje sloupce 9 podrobného popisu hranice vykazují určité nedostatky. Aby se předešlo rozporům a nesrovnalostem, bylo nutno stanoviti, že nebude těchto údajů používáno, nýbrž dat obsažených v polních náčrtcích.

K článku 3:

Hraniční mapy a popis hranice vznikly zpracováním polních náčrtků a jest tedy na místě, aby v případě rozporu mezi údaji map a popisu hranice s polními náčrtky byly rozhodujícími údaji těchto polních náčrtků.

Jelikož není vyloučena i možnost chyb v polních náčrtcích, byl i na tuto okolnost vzat náležitý zřetel.

K článku 4:

V tomto článku obsažené vymezeni výsostní oblasti nad a pod zemí má praktický význam v letectví a hornictví.

K článku 5:

Na zajištění provozu po veřejných silnicích a cestách, přeťatých hranicí, bylo pamatováno ve všeobecném zájmu dopravním.

K článku 6:

Závazek o společném udržování hraničních silnic a hraničních cest vyplývá ze společného jich užívání. Jelikož zájem na tomto společném užívání bude se v budoucnu pravděpodobně měniti, bylo třeba sjednati jak v takových případech bude postupováno. Ku provedení uvedeného závazku bude třeba zvláštních předpisů.

K článku 7:

Důvody, jež vedly ku převzetí závazků o společném udržování silničních objektů, přeťatých hranicí, vyplývají opět ze společného jich užívání. Také ku provedení tohoto závazku bude třeba zvláštních předpisů.

K článku 8:

Pro úseky silnic a cest, jichž osou probíhá hranice, bude třeba upraviti silniční policii tak, aby se v celé její šířce řídila celními předpisy. Jelikož tyto předpisy nejsou v obou státech stejné a jejich výkon přináleží obcím pro jejich obvody, bude třeba tuto otázku dříve studovati, než se přistoupí ke smluvní úpravě tímto článkem předvídané.

K článku 9:

Zde uvedená úleva v pasových předpisech a úprava užívání hraničních komunikací určitými úředními osobami odpovídá účelu těchto komunikací, pokud se týče, ulehčuje výkon služby na hranici.

Výkon úředních jednání na oněch částech hraničních silnic nebo hraničních cest, které leží na území druhého státu, bylo třeba přesně vymeziti, aby se předešlo přehmatům.

K článku 10:

Omezení užívání hraničních silnic a cest oddíly branné moci obou států a určitými, vojensky vyzbrojenými osobami jest v zájmu obou států.

K článku 11:

Hraniční komunikace neměly by praktického významu bez celní úlevy, zde stanovené.

K článku 12:

Tento článek řeší všeobecnou formou některé konkretní případy, v nichž u komunikací, spojujících místa jednoho státu, jde o udržování oněch jejich částí, které vedou po území státu druhého. Takovéto případy vyskytují se ve stejném rozsahu jak na čsl. tak i na rakouském území, takže závazek, vyplývající z ustanovení tohoto článku, zatěžuje oba státy stejnou měrou.

K článku 13:

Ustanovení tohoto článku, aby revise hraničních mostů mohly býti prováděny každým z obou států na celých objektech, odpovídá účelnosti.

K článku 14 a 15:

Předpisy těchto článků má býti jednak zabráněno nerovnoměrnému zatížení zájemníků obou států, jednak docíleno účelného rozložení přechodů přes hranici.

K článku 16:

štěrk na udržování veřejných komunikací poblíž hranice byl dobýván z nejvýhodněji položených kamenolomů, z nichž některé jsou nyní na území státu druhého. Ustanovením tohoto článku má se usnadniti jak udržování uvedených komunikací, tak i provozování dotyčných kamenolomů.

K článku 17:

Přejímá-li tímto článkem stát povinnost, že bude pečovati o to, aby ti, kdož jsou na jeho území udržováním hraničních silnic, hraničních cest, hraničních mostů nebo silnic a cest, hranici křižujících, povinni, svým závazkům dostáli, nepřijímá závazků, jež by vyplývaly ze stávajících zákonů.

K článku 18:

Zde sjednanými předpisy má býti zjednodušena administrativa.

K článku 19 a 20:

Aby se předešlo možným nedorozuměním ve věcech vodoprávních na hranici, bylo nutno blíže určiti, která z vodních práv na hranici budou uznána. K provedení ustanovení o zániku vodních práv, která nebudou do tří let od účinnosti této smlouvy řádně prokázána, bude třeba, zvláštních předpisů.

K článku 21 a 22:

Ustanovení těchto článků byla do smlouvy pojata proto, aby postavení osob jimi dotčených nebylo vedením státní hranice zhoršeno.

K článku 23:

Závazek o doplnění vodních knih zápisy o vodních právech, uznaných podle čl. 19, do 3 let od účinnosti této smlouvy byl sjednán za účelem, aby byla zajištěna řádná evidence vodních práv na hranici, k jeho provedení bude třeba zvláštního předpisu.

K článku 24:

Tento článek řeší všeobecnou formou některé konkrétní případy, ve kterých obyvatel jednoho státu těží z vodního díla, udržovaného obyvatelem státu druhého, kterému k udržovacím nákladům určitým, v předválečné měně svého času stanoveným a nynějším poměrům tedy více neodpovídajícím obnosem přispívá. Ustanoveními tohoto článku, jehož provedení bude vyžadovati zvláštního předpisu, má býti umožněna nová úprava takových příspěvků.

K článku 25:

Předpisy tohoto článku má se usnadniti udržování vodních děl na hranici.

K článku 26:

Závazky, zde přejaté, mají chrániti majitele vodních práv a zemědělské zájmy na dolní vodě proti poškozením, která by jim mohla vzniknouti takovým udržováním a provozováním vodních děl nebo rybníků na horní vodě, které by neodpovídalo podmínkám konsensu. Provedení těchto závazků bude vyžadovati zvláštního předpisu.

K článku 27:

Přijímá-li tímto článkem stát povinnost pečovati o řádné udržování a provozování zde blíže označených vodních děl, nepřijímá závazků, jež by nevyplývaly z vodního zákona.

K článku 28:

Zde obsažená ujednání budou míti pro československé zájemníky důležitost pa vybudování vranovské přehrady na Dyji.

K článku 29:

Ustanovení tohoto článku nezavazují ani jeden ani druhý ze smluvních států, aby v odstavci 1 zmíněné stavby finančně podporovaly. Pokud půjde o provedení odstavce 2 bodu c), bude třeba zvláštního předpisu.

K článku 30:

Ustanovení tohoto článku vyplývají z principu státní svrchovanosti.

K článku 31:

Ke sjednání tohoto článku vedla obou stranná potřeba účelných předpisů pro úřední řízení ve věcech vodoprávních na hranici které by zabezpečovaly jak veřejné, tak i soukromé zájmy.

Ku provedení ustanovení odstavce 1, pokud jde o vyřizování vodoprávních věcí na hraničních tocích dohodou vodoprávních úřadů obor států bez ohledu na to, jsou-li tím dotčen obě státní území, a ku provedení ustanoven odstavce 5, pokud jde o přiznání zájemníkům z území druhého státu stejného postavení jak co do materielního, tak co do procesuálního práva při vodoprávním řízení, a přizván těchto zájemníků z druhého státu k účasti na tomto řízení, bude třeba zvláštních předpisů Takových předpisů bude třeba i ku proveden odst. 6, pokud jde o přesunutí kompetenci o vodoprávních věcech, jež mají býti vyřizovány v dohodě vodoprávních úřadů obou států, na úřady vyšší stolice v případech, na úřady nižší stolice nedospěly k dohodě, a na rozhodčí soud tenkráte, nedohodly-li se ani úřady nejvyšší stolice.

K článku 32:

Zápis zde míněných vodních děl do vodních knih obou smluvních států a tedy do vodníci knih jednoho z těchto států i tenkráte, kdy: na jeho území ani z části neleží, bude vyžadovati doplnění příslušných vodoprávních předpisů.

K článku 33:

Ustanovení tohoto článku byla do smlouvy pojata proto, aby vyloučeny byly pochyb o tom, které úřady sluší podle této smlouvy považovati za úřady vodoprávní.

K článku 34:

Ustanovení o přímém styku vodoprávních úřadů mají za účel podpořiti urychlení řízení.

K článku 35:

Jelikož není vyloučeno, že v období od převratu do účinnosti této smlouvy byla nebo budou učiněna vodoprávní opatření, která neodpovídají zásadám hraničního statutu a jež poškozují zájemníky státu druhého, bylo zde pamatováno na případnou nápravu.

K článku 36:

Toto ustanovení vyplývá ze zásady státní svrchovanosti.

K článku 37:

Zájem na plavení dříví jest tímto všeobecným řešením dostatečně zabezpečen.

K článku 38:

Zde obsažené upozornění jest odůvodněno praktickou potřebou.

K článku 39:

Tento závazek byl sjednán, aby zájemnici nebyli poškozeni, pokud se týče, aby při úpravě rybářství na hraničních tocích nebylo třeba vynakládati veřejných prostředků při rušení stávajících nájemních smluv.

K článku 40 a 41:

Zde uvedené zásady odpovídají principu státní svrchovanosti.

K článkům: 42, 43 a 44:

Jelikož se v obou státech připravují nové rybářské zákony, bylo mezistátní řešení o ochraně ryb, pokud by šlo o vody, jež mají pro rybářství v obou státech důležitost, vyhrazeno zvláštní smluvní úpravě.

K článku 45:

Provedení tohoto článku bude vyžadovati zvláštního předpisu.

K článku 46:

Ustanovení tohoto článku mají přispěti k správnému a urychlenému rozhodování úřadů ve věcech rybářských.

K článku 47:

Povinnost, opatřiti si rybářské lístky s podobenkami při rybaření na hraničních tocích, bylo nutno stanoviti jak v zájmu rybářském, tak i v zájmu pasové a celní kontroly.

K článku 48:

Ustanovení tohoto článku odpovídá principu státní svrchovanosti.

K článku 49 a 50:

Údaje, že železniční otázky, vyplynuvší z rozhraničení, se zvlášť upravují a že doprava na hraničních tocích se řídí ustanoveními dotyčných mezinárodních smluv, byly do hraničního statutu pojaty pro úplnost.

K článku 51 a 52:

Rozhraničovací komise byly podle mírových smluv povolány též k tomu, aby určily, zda hranice, probíhající toky, má býti nepohyblivá, t. j. zda má býti trvale určena určitou čarou, která byla vyšetřena v době delimitace, nebo pohyblivá, t. j. zda má sledovati posuny určité čáry řečiště. Těmito otázkami zabývala se čsl.-rakouská rozhraničovací komise při různých příležitostech, čímž se výsledky jejího rozhodování, uvedené v různých protokolech, staly nepřehlednými. Se zřetelem na tuto okolnost byl při projednávání této smlouvy sepsán protokol, v němž bylo zjištěno toto:

V sezení ze dne 26. října 1921 rozhodla mezinárodní komise pro stanovení československo-rakouské hranice jednohlasně (ProcésVerbal čís. 24, odstavec III e), že ve všech případech, kde nebylo výslovně stanoveno; že státní hranice, probíhající vodním tokem, má sledovati změnu vodního toku, jest hranicí nepohyblivou. V souhlasu s tímto usnesením bylo v odstavcích IV c) a IV d) "Všeobecného popisu hranice" (Déscription générale), tvořícího součást hraniční dokumentace, vysloveno, že změny toků sleduje toliko hranice v úseku XI, v němž Morava a Dyje tvoří bez přerušení hranici (usnesení rozhraničovací komisi Procés-Verbal čís. 24, odstavec III b), kdežto ve všech ostatních případech, kde hranice probíhá vodním tokem, jest hranicí nepohyblivou.

Výše uvedená usnesení jsou také v souhlasu s oddílem VII úmluvy mezi československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 10. března 1921 o vedení československo-rakouské hranice a některých souvislých otázkách, v němž hranice v řece Dyji se prohlašuje za pohyblivou. Řeka Dyje tvoří sice státní hranici na několika místech v úsecích VII, VIII a IX, avšak tato úmluva vztahuje se na řeku Dyji jen potud, pokud tato řeka jest smlouvou, podepsanou v St. Germain en Laye; přímo označena jako státní hranice. Vysvítá to z přípisu rakouského komisaře čís. 199 (Procés-Verbal čís. 18, příloha 2), v němž tento, odvolávaje se na souhlas československého komisaře, navrhuje, aby za pohyblivou byla prohlášena hranice potud, pokud probíhá vodními toky, označenými ve smlouvě, podepsané v St. Germain en Laye. Smlouva St. Germain en Laye zmiňuje se však o řece Dyji jedině v části hranice, označené v hraniční dokumentaci jako úsek XI.

K článku 53:

Hranice, probíhající Dunajem, byla čsl. rakouskou rozhraničovací komisí stanovena střední čarou hlavního plavebního koryta při nejnižším stavu vodním pro plavbu. Tato hranice jest v zásadě pohyblivá, po 10ti leté periody zůstává však nepohyblivou. Pro vyšetření zabezpečení a pro revisi hranice v Dunaji byly svého času odbornými experty obou států stanoveny zásady, podle kterých za souhlasu komise při delimitaci bylo postupováno. Tyto zásady, obsažené v tomto článku, pojaty byly do statutu k doplnění dokumentárního díla, ve kterém opomenutím komise nejsou uvedeny.

K článku 54:

Zde obsaženým doplněním definice pohyblivosti hranice v Dunaji v souhlase s obdobnou definicí pro hranici v Dyji a v řece Moravě, sjednanou v čsl.-rakouské smlouvě ze dne 10. března 1921, má býti usnadněna stavební činnost na Dunaji.

K článku 55:

Zde uvedené směrnice mají býti vodítkem při určení polohy hranice v místech, kde hranice nepohyblivá přechází v pohyblivou, v případech značnějších posunů hranice pohyblivé v místech přechodu.

K článku 56:

Závazky, tímto článkem převzaté, jsou u nás již splněny vydáním zákona ze dne 30. června 1921, č. 245 Sb. z. a n., a zákona ze dne 30. června 1921, č. 254 Sb. z. a n.

K článku 57:

Provedení tohoto ustanovení bude vyžadovati zvláštního předpisu, který by doplňoval zákon č. 245/1921 Sb. z. a n.

K článku 58:

Úprava tohoto článku odpovídá ustanovení § 3, 4 a 7 zákona ze dne 30. června, 1921, č. 245 Sb. z. a n.

K článku 58:

Řádné evidence stavu hraničního označení jest třeba jak k jeho náležitému udržováni, tak i ku plnění závazků, obsažených v čl. 56 a 58. Pověřuje-li se touto evidencí v československou finanční stráž, činí se tak z důvodů hospodárných a se zřetelem na její služební určení podle § 12 celního zákona.

K článku 60:

Úprava tohoto článku odpovídá ustanovení § 1 zákona ze dne 30. června 1921, č. 245 Sb. z. a n.

K článkům 61, 62 a 63:

Předpisy těchto článků mají zajistiti, řádné a hospodárné udržování označení státní hranice, zabezpečiti náležitou evidenci dokumentárního díla a upraviti rozvrh příslušných nákladů na oba státy.

K článku 64:

Zde uvedené trigonometrické znaky jsou jednak na československém, jednak na rakouském území a byly pořízeny z části i na společné náklady, čímž jest jejich společné používání odůvodněno.

K článku 65:

Tento článek obsahuje ustanovení přechodného rázu, která mají za účel ca nejvýhodnější využití oněch mezníků, které zbyly ze zásob, pořízených při delimitaci.

K článku 66 a 77.

Periodickými revisemi má býti umožněna vzájemná kontrola jednotného a správného udržování hraničního označení, pokud jde o jednostranná opatření toho neb onoho státu, jakož i kontrola správnosti a účelnosti opatření, provedených společně.

K článku 68:

Tímto článkem sjednané celní a pasové úlevy mají usnadniti úřední a stavební činnost na hranici.

K článku 69:

Ustanovení tohoto článku jest třeba k správnému a hladkému provádění smlouvy.

K článků 70.

Ustanovení tohoto článku odpovídají všeobecné snaze řešiti sporné případy arbitráží.

Příloha D.

ÚMLUVA

O ÚPRAVĚ OTÁZEK,

VYPLÝVAJÍCÍCH ZE STANOVENÍ HRANICE MEZI REPUBLIKOU ČESKOSLOVENSKOU

A KRÁLOVSTVÍM MAĎARSKÝM.

(HRANIČNÍ STATUT.)

 

CONVENTION

CONCERNANT LE RÈGLEMENT DES QUESTIONS

DÉCOULANT DE LA DÉLIMITATION DE LA FRONTIÈRE ENTRE

LA RÉPUBLIQUE TCHÉCOSLOVAQUE

ET

LE ROYAUME DE HONGRIE.

(STATUT DE FRONTIÈRE.)