1) Péče o mládež.

1. Řádné výdaje, "Poradny Našim dětem".

Z ústavů péče o mládež přicházejí v řádných výdajích především náklady na poradny "Našim dětem", které svého času založeny byly ve větších průmyslových střediscích Československým Americkým Červeným Křížem a za spoluúčasti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy převzaty byly do místní správy. Poraden těchto jest 23 a jsou umístěny v těchto městech: Žižkov, Vršovice; Příbram, Brno, Mor. Ostrava, Plzeň, Pardubice, Most, Dvůr Králové n:. L., Sušíce, Aš, Košíře, Berehovo, Bratislava, Hodonín, Č. Budějovice, Jihlava, Olomouc, Báňská Bystrica, Mukačevo, Vsetín, Uh. Hradiště a Přibyslav. Náklad na ně preliminován jest ve kvotě s ministerstvem financí smluvené do výše 140.000 Kč měsíčně. Připomenouti dlužno, že mnohé z těchto poraden soustřeďují veškeru zdravotní péči o mládež v příslušných okresech a za účelem snazších prohlídek dětí vznikly při některých z nich venkovské pobočky, v nichž službu obstarává personál ústředí, za pomoci dobrovolných sil.

Podstatnou částí nákladů řádných výdajů jsou dále stipendijní lůžka pro nemajetné chudé děti v léčebných ústavech a v ozdravovnách (na př. Krč, Dvůr Králové, Černovice, Bolevec a j.) a ve zdravotních osadách a v osadách feriálních pro nemajetné a zdravotně ohrožené děti větších měst. Z horských klimatických ozdravoven, do nichž děti jsou posílány, uvésti by byla Lúčky a Korytnici.

Školní lékařství.

Jakožto řádná položka ustaluje se dále výdaj na školní lékařství při státních školách, kde zejména v období přípravy zákona o školním lékařství jest potřebí, aby stát předcházel dobrým příkladem v zavedení a podpoře této důležité instituce.

S vědeckým podkladem školního lukařství a zdravotního výzkumu mládeže vůbec souvisí pedologický výzkum mládeže a hnutí eugenické. Z toho důvodu také obě hlavní instituce v oboru tomto pracující, t. j. Ústav pro výzkum mládeže v Praze a Ústav pro národní eugeniku, požívají pravidelné větší podpory ze zdejšího resortu.

2. Mimořádné výdaje: Spolek Čsl. ochrana matek a dětí.

V mimořádných výdajích hlavní položku činí podpora poraden pro matky a děti, jichž přes to, že síť jejich dalece není ještě dobudována, počítá se v Československu na 1.000. Poradny tyto v Čechách sdruženy jsou v odborech spolku "Československá ochrana matek a dětí" a při Českých okresních péčích o mládež (228), při spolcích Červeného Kříže (4), při Německých okresních péčích o mládež (284). Na Moravě poraden Českých okresních péčí o mládež jest 150, Německých okresních péčí o mládež 127, ve Slezsku českých 31, německých 75, poraden Čsl. Červeného Kříže na Slovensku 50, v Podkarpatské Rusi 14, poraden "Našim dětem", umístěných ve větších městech celé republiky, 23.

Význam sociálně zdravotních zařízení na, ochranu kojenců, specielně poraden pro matky a kojence, jest nejnázorněji vystižen snížením kojenecké úmrtnosti v obvodech, kde zařízení takováto byla uskutečněna. Většina těchto poraden dožaduje se státní podpory, takže rok co rok přichází několik set žádostí.

Vhodným doplňkem péče o kojence a batolata jsou jesle; které mají za účel, aby v nich dostalo se dětem mladším 3 let oné péče a ošetření, kterého jim rodiče nemohou poskytnouti. Specielním útvarem jsou t. zv. kojenecké jesle, t. j. denní útulky pro děti kojené a uměle vyživované. Také veliká část těchto ústavů přichází v úvahu při podporách z pol. "Péče a mládež".

V některých městech zřizovány jsou útulky pro rodičky, které jako malé porodnice přičleněny bývají k různým ústavům sociálně zdravotní péče. Vedle podpory těchto institucí uhrazuje se z položky zejména zřizování těchto útulků při všeobecných veřejných nemocnicích, které plánovitě poslední dobou při těchto nemocnicích jsou zřizovány.

Činnost Zemského ústavu pro péči o dítě doplňována jest ústavem zvaným Nemocnice a útulek Čsl. ochrany matek a dětí v Krči, který byl zřízen a jest vydržován za podpory státní správy zdravotní, jež je též při jeho řízení zastoupena. Ústav jakožto zdravotně sociální středisko celostátního spolku československá ochrana matek a dětí má za úkol bojovati jednak přímo proti úmrtnosti kojenců a dětí předškolního věku, jednak nepřímo vyhledáváním a opatřováním prostředků k boji proti této úmrtnosti.

Ústav jest dosud vybudován v části klinické a částečně výchovné, zbývá dobudovati onu jeho část, která by zprostředkovala styk ústavu s menšími celky sociálně zdravotní péče o matku a dítě, prováděla výzkum v oboru sociální hygieny dítěte a propagovala odborně vypracované a zdůvodněné zásady zdravotní péče o matku a dítě.

Podobný ústav tohoto druhu buduje se právě v Mor. Ostravě, a také při tomto podniku ministerstvo zdravotnictví jest finančně angažováno.

Z položky dostává se též větší podpory Čsl. Červenému Kříži na organisaci dětské péče zdravotní zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi; kde Červený Kříž vydržuje zmíněné již dětské poradny.

Pokud se týče ostatních obvodových ústředí pro péči o mládež (Česká zemská komise v Praze, Německá zemská komise v Liberci, Česká zemská péče na Moravě v Brně, Německá zemská komise v Brně, česká zemská ústředna pro péči o mládež v Opavě, Německá zemská ústředna v Opavě), udělují se jim rovněž podpory zejména na činnost organisační. Totéž týká se i zdravotní stránky poraden pro volbu povolání.

Pokud se týče podpory školního lékařství na školách nestátních, uděluje se podpora zejména těm obcím a korporacím, které svépomocně instituci tuto zbudovaly a na určité výši ji udržují (na příklad Příbram, Hanšpach, Kostelec na Hané atd.).

Jako doplněk školního lékařství uvésti možno rozmanitá zařízení pro utužení zdraví mládeže, na příklad různá zařízení rekreační, hry mládeže a zřizování dětských hřišť, v horských okresech pak lyžařství školní mládeže. Veškerá tato odvětví podle prostředků položky jsou podporována.

m) Asanace.

Činnost ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jeví se v oboru asanací čím dále tím odpovědnější. Otázka zaopatření pitné vody a ostatní problém asanační, který velmi těsně souvisí se stupněm kultury obyvatelstva, jsou důležitým činitelem programové zdravotnické práce. Těmto věcem musí státní správa zdravotní věnovati větší a větší pozornost.

n) Zdravotní služba v obcích.

Rozpočtová položka "Služné obecních a obvodních lékařů podle zák. č. 105/1926 Sb. z. a n.", tit. 2. vnější zdravotní služba, § 1, pol. 2., doznala oproti minulému roku zvýšení o 437.695 Kč. Zvýšení je odůvodněno platovou úpravou těchto lékařů podle citovaného zákona.

Při provádění této úpravy odstraněn vůbec nejnižší platový typ s počátečním služným 3.360 Kč a zřízeny místo dosavadních pěti pouze čtyři typy platové s počátečním služným nejméně 6.000 Kč, nejvýše 15.000 Kč.

Z této rozpočtové položky hradí se také cestovné státních obecních (městských) a obvodních lékařů, vypočtené podle rozlohy a lidnatosti jednotlivých jejich služebních míst, jakož i substituční odměny, odměny za dovolené.

o) Podpory na výstavbu nemocnic.

Položka 13, § 6 mimořádné výdaje, preliminována zvýšeně o 150.000 Kč než roku loňského. V posledních létech lze pozorovati, že žádosti za subvence na stavbu a přístavbu nemocnic se velmi množí a ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy má tu co činiti se zjevem, který vyžaduje pozornost.

V roce 1929 bylo z položky na podpory na výstavbu nemocnic subvencováno 22 nemocnic. Subvence v částce 2,950.000 Kč, ke které přistupuje ještě částka 100.000 Kč z úvěru na potírání epidemických nemocí a 50.000 Kč z úvěru pro péči o mládež, tedy celkem v částce 3,100.000 Kč byly uděleny vesměs z největší části na stavební zlepšení dosavadních nevyhovujících nemocnic. Z nových, státem subvencovaných nemocnic, byla koncem roku 1929 otevřena okresní nemocnice v Berouně. Průměrná výše subvenčních splátek letošního roku na výstavbu nemocnic poskytnutých činila 150.000 Kč.

Celkem jest v ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy projednáváno 32 žádostí za státní subvence na výstavbu nemocnic. Ve 26 případech byla výše subvence již stanovena, v šesti případech není jednání dosud skončeno. Suma přislíbených a dosud nevyplacených subvencí státních činí na 20,000.000 Kč. Vzhledem k úvěru, který jest každý rok k disposici, rozvrhují se splátky pro jednotlivé nemocnice na celou řadu let.

Lázeňství.

V oboru lázeňství vzcházejí zdravotní správě v r. 1930 důležité úkoly. Musejí býti hledány cesty, které by přispěly, aby naše čsl. lázeňství, jež má pro to všechny předpoklady, dospělo k největšímu rozvoji.

Lázeňství má splniti tři veliké úkoly, a to úkol zdravotní, národohospodářský a sociální.

Proto lázně musejí býti také tak přiměřeně Vybaveny. Zdravotní správa musí dbáti, aby zejména v ohledu lázeňské therapie jednotlivé lázeňské objekty mohly býti vhodně vybaveny.

I jinak má zdravotní správa zájem na tom, aby rozvoj čsl. lázeňství byl uspíšen a zajištěn, a proto zřízena byla komise pro rozvoj čsl. lázeňství při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, která bude pracovati o účelných a vhodných návrzích.

p) Podnik "Státní lázně."

Návrh rozpočtu podniku "Státní lázně" na rok 1930 vykazuje na provozních výdajích

částku............... 8,963.452 Kč,

na provozních příjmech částku...... 9,941.955 Kč,

resultuje tedy čistý zisk ve výši..... 978.503 Kč.

Na investiční výdaje jest zařazeno... 13,300.000 Kč,

z kteréžto sumy připadá na nákup nemovitostí a na stavby.... 12,800.000 Kč,

na inventář........... 500.000 Kč,

tedy úhrnem............ 13,300.000 Kč.

Úhrada, této částky má býti opatřena; do výše................ 978.503 Kč

podílem z provozního zisku, zbytek..... 12,321.497 Kč

má býti kryt zápůjčkou.

Provozní rozpočet obsahuje:

Ve výdajích:

1. Vlastní výdaje provozovací v částce... 6,968.862 Kč.

2. Výdaje správní v částce........ 235.000 Kč.

3. Výdaje všeobecné v částce..... 9.590 Kč.

zúrokování investičních dluhů v částce.... 1,750.000 Kč.

V příjmech:

1. Vlastní provozovací příjmy, jež se skládají:

a) z příjmů z lázní a hotelů v částce... 8,191.075 Kč,

b) z příjmů z hospodářství per.... 109.800 Kč,

t. j. úhrnem... 8,300.875 Kč.

2. Ostatní příjmy, které obsahují výtěžky nájemného v částce......... 1,631.080 Kč

a jiné příjmy, v nichž je preliminován podíl na čistém zisku Radiumchemy, firmy pracující na základě ujednání s akciovou továrnou na vyrábění lučebnin v Kolíně na výrobě preparátů radiových, v částce........... 10.000 Kč.

Ku prelimináři na rok 1930 dlužno podotknouti, že byly do "Vlastních provozovacích výdajů" pojaty "Odpisy" sumou..... 2;293.700 Kč,

takže rozpočtený hospodářský výsledek... 978.503 Kč

jest skutečným čistým ziskem na rozdíl od rozpočtů předchozích, v nichž výsledek vzhledem k nezařazeným spisům byl pouze provozním přebytkem, který se tedy jeví pro rok 1930 sumou 978.500 č + 2,293.700 Kč a 1,750.000 Kč, dohromady............ 5,022.203 Kč.

V rozpočtu na r. 1930 jeví se celkové stoupnutí výdajů i příjmů. Provozovací výdaje roku 1929 byly rozpočteny částkou....... 5,406.564 Kč,

a to, jak uvedeno bez odpisů, provazovací příjmy pak preliminovány částkou....... 8,748.420 Kč.

Uvedená data svědčí o stále stoupajícím rozsahu činnosti podniku jak po stránce provozní, tak i v oboru činnosti investiční.

Kapitola 20. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy státních zaměstnanců a pozůstalých po nich roste rok co rok. Stálý vzrůst se vysvětluje jednak tím, že počet příjemců trvale stoupá, jednak různými úpravami odpočivných a zaopatřovacích platů pensistů (zákon č. 287/24 Sb. z. a n., zákon č. 80/28 Sb. z. a n.) a zejména novými úpravami služebních platů státních zaměstnanců v činné službě, kterými zvýšeny byly podstatně i pensijní základny těchto zaměstnanců (zákon č. 103/26 Sb. z. a n. a č. 105/26 Sb. z. a. n. a obdobné úpravy), takže tito zaměstnanci odcházejí do výslužby výslužným značně vyšším než tomu bylo před řečenými platovými úpravami, což platí i o zaopatřovacích platech pozůstalých po nich.

Jak se postupně zvyšují výdaje i příjmy této rozpočtové kapitoly, jest zřejmo z připojené tabulky, kde vykázány jsou odpočivné a zaopatřovací platy civilních státních pensistů a pensistů vojenských (nikoli tedy pensistů státních podniků).

Pokud se týče zájmu projeveného o otázku pensistů z doby před novými platovými úpravami, tak zvaných staropensistů, dlužno odkázati na odpovědi vlády na interpelace v tom směru podané i na zmínku pana ministra financí v exposé, že vláda hodlá otázku tu řešiti v nejbližší době cestou zákona mezích finančních prostředků státních.

Celkové výdaje a příjmy na odpočivných a zaopatřovacích platech (administrativních - bez pensistů státních podnik).

	Podle státních závěrečnýchúčtů za rok							Podle státního rozpočtu pro rok
	1925	1926		1927		1928		1929		1930
	Náležitost	Náležitost	Zvýšení (úbytek) činí	Náležitost	Zvýšení(úbytek) činí	Náležitost	Zvýšení(úbytek) činí	Náležitost	Zvýšení (úbytek) činí	Náležitost	Zvýšení(úbytek) činí
	Kč	Kč	Kč	Kč	Kč	Kč	Kč	Kč	Kč	Kč	Kč
Výdaje
a) civilní:
odpočivné a zaop. platy	230,155.829	267,711.520	37,555.691	307,921.550	40,210.030	357,357.013	49,435.463	419,528.000	62,170,987	442,404.000	22,876.000
drahotní přídavky	105,099.332	117,515.476	12,416.144	107,035.580	10,479.896	99,822.070	7,213.510	94,518.000	5,304.070	90,686.000	3,833.000
vyplacené prem. reservy	10.736	136.138	125.402	3,590.202	3,454.064	2,258.458	1,331.744,	1,870.000	388.458	2,028.000	158.000
nemocenské pojištění	-	1,770.697	1,770.697	4,331.824	2,561.127,	4,692.449	360.625	5,932.000	1,239.551	6,980.000	1,048.000
civilní celkem	335,265.897	387,133.831	51,867.934	422,879.156	35,745.325	464,129.990	41,250.834	621,848.000	57,718.010	542,097.000	20,249.000
b) vojenské:
zaopatřovací platy	107,344.956	121,853.969	14.509.013	127,793.346	5,939.377	140,438.609	12,645.263	157,368.000	16,929.391	164,750.000	7,382.000
drahotní přídavky	66,948.273	59,723.363	7;224.910	55,925.798	3,797.565	54,299.113	1,626.685	49,800.000	4,499.113	52,700.000	2,900.000
vyplacené prem. reservy	-	12.478	12.478	-	12.478	308.657	308.657	490.000	181.343	490.000	-
nemocenské pojištění	-	-	-	-	-	-	-	5.000	5.000	5.000	-
léčebná péče	-	- -	-	-	-	-	-	2,870.000	2,870.000	2,870.000	-
vojenské celkem	174,293.229	181;689.810	7;296.581	183,719.144	2,129.334	195,046.379	11,327.235	210,533.000	15,486.621	220,815.000	10,282.000
Úhrn civilních i vojenských	509,659.126	568,723.641	59,164.616	606,698.300	37,874.659	659,176.369	52,578.069	732,381.000	73,204.631	762,912.000	30,531.000
Příjmy:
a) civilní	81,089.584	93,604.753	12,515.169	88,109.440	5,495.313	91,890.271	3,780.831	77,040.000	14,850.271	78,020.000	980.000
b) vojenské	17,013.846	17,457.600	443.754	17,780.761	323.161	17,969.156	188.395	18,419.000	449.844	18,501.000	82.000
Úhrn příjmů	98,103.430	111,062.353	12,958.923	105,890.201	5,172.152	109,859.427	3,969.226	95,459.000	14,400.427	96,621.000	1,062.000

 

Kapitola 21. Ministerstvo financí.

Výdaje ministerstva financí na rok 1930 preliminují se částkou 555.0 mil. Kč. Ač osobní výdaje, hlavně na platech podle platových zákonů u stálých zaměstnanců revisního odboru, celních úřady a finanční stráže vykazují značné zvýšení, docíleno bylo úsilným omezením jiných výdajů přiměřených úspor, takže celkové výdaje kap. 21. v rozpočtu na r. 1930 u porovnání a rozpočtem na rok 1929 vykazují snížení o 0.6 mil. Kč.

V kapitole ministerstva financí soustředěny jsou mimo nepatrnou částku připadající na příjmy administrativní státní příjmy na daních, clech, kolcích a právních poplatcích. Příjmy této kapitoly na r. 1930 dosahují částky 7.420.6 mil. Kč tvoříce tak 78.8 všech preliminovaných příjmů státních a jsou proti roku 1929 o 90.7 mil. Kč vyšší než v roce 1929.

Kdežto výnos na daních přímých v důsledku nejen berní reformy, ale i z důvodu značných odpisů přes značné nedoplatky z let minulých preliminuje se níže, s druhé strany vzhledem k příznivým výsledkům možno očekávati, že odhadovaného vyššího výnosu u daně z obratu a daně přepychové, u cla spotřebních daní a poplatků bude bezpečně dosaženo.

Již všeobecná debata v rozpočtovém výboru týkala se z větší části otázek finančních, a v další debatě specielní při kapitole ministerstva financí bylo jednáno hlavně o těchto záležitostech:

Rovnováha rozpočtu a preliminování finančních příjmů.

Po řadu let opravdu i podle účetní závěrky náš rozpočet jest aktivní. Podle vyjádření ministra financí dnes se už nediskutuje o tom, bude-li rozpočet v rovnováze, nýbrž naopak nepreliminuje-li se příliš opatrně při budgetování jednotlivých daní. Tato všeobecná opatrnost při budgetování je samozřejmostí a nutností nejen proto, že máme ještě určité výdaje, které stát opatřiti musí a vece je zatím mimoetátně, jako učitelské platy a jiné, nýbrž také proto, že není možno zaříditi budget podle zkušeností z konjunkturálních let.

Jistou reservu rozpočet míti musí. Náš rozpočet ji má a nepřijde-li zcela mimořádná krise, lze počítati bezpečně s tím, že se rovnováha ve státních financích na každý způsob udrží. Ostatně reservy té nepoužívá se nyní jinak, než k amortisaci státního dluhu.

Pokud jde o daně přímé, preliminovalo se ne podle ročního předpisu, nýbrž podle skutečného výnosu; nebol se vybírají daně nikoliv jen za příslušný rok, nýbrž i za léta minulá. Jakmile přišla berní reforma, nezbylo než uvažovati, kolik bude pravidelných příjmů podle náležitostí a předpisů a kolik z příjmů jsou nedoplatky za dobu dřívější. Tu je nutno povlovně dostávati se v rozpočtu k pravidelným příjmům. Proto bylo třeba u přímých daní jíti v prelimináři s příjmy dolů. To se nijak nedotýká obecních přirážek, protože ty se vybírají podle toho, jak jsou daně placeny.

Výsledek na skutečných příjmech v r. 1929 je mnohem příznivější než v r. 1928. Daň důchodová vynesla v r. 1929 1.239 mil., všeobecná daň výdělková 79 mil., zvláštní daň výdělková 154 mil., pozemková 87 mil., domovní daň třídní 7 mil., daň činžovní se nevykazuje, poněvadž je postoupena, rentová 77 mil., daň z tantiem 12 mil.

Pokud jde o daně nepřímé a jejich budgetování, zejména o cla, jest zde zajisté reserva. Nelze však předvídati, do jaké míry cla zůstanou nebo budou odčerpávána, jako vůbec není možno finanční stavbu státu budovati na clech, neboť nutno počítati s tím, že stát exportní nemůže býti obklopen vysokými cly. Jest třeba, aby bylo později možno slevovati, protože finanční správa se v otázce cel nikdy nepostavila na stanovisko fiskální, nýbrž na stanovisko národohospodářské.

Peněžnictví.

Odpomoc hospodářské krisi zlevněním dlouhodobého úvěru.

Za jeden z prostředků, kterým by se dala zmírniti hospodářská krise, bylo v debatě uváděno také zlevnění a usnadnění dlouhodobého úvěru nejen pro zemědělství, nýbrž i pro obchod a průmysl. K tomu poznamenal ministr financí, že celá naše finanční politika předchozích tří let směřovala ke snížení úroku a k organisaci peněžnictví. Proto jsme přestali zatěžovati státními emisemi peněžní trh, ponechávajíce jej zcela soukromému podnikání, proto jsme dělali berní reformu, abychom umožnili zvýšenou tvorbu kapitálu a také naše měnová politika nesla se tímto směrem. Výsledky se dostavily, takže úrok klesal, což bylo viděti nejlépe ve vývoji kursů cenných papírů a bylo nám umožněno spláceti státní dluh; případně jej výhodně konvertovati. Dnes po uvolnění devisového obchodu a po zavedení zlaté měny nemůže již tato naše politika míti takových úspěchů, neboť dnes tvoříme s cizinou spojitou nádobu a nemůžeme již míti svou vlastní hladinu kapitálovou a úrokovou. Přece však nemůžeme pouštěti se zřetele problém zlevnění a rozšířeni dlouhodobého úvěru zejména též pro obchod a průmysl a ministr financí vidí k tomuto cíli cestu v reorganisaci zemských peněžních ústavů, které se mají soustřediti a svou činnost rozšířiti o vypěstění a zintensivnění dlouhodobého úvěru vůbec a průmyslového zvláště. Dále se zamýšlí rozšířiti a zajistiti odbyt emisí těchto ústavů tím, že se uloží peněžním ústavům, přijímajícím peníze na vkladní knížky, míti vždy určitou zásobu pupilárních cenných papírů.

Jsou ještě příčiny, které nám úvěr zdražují a které lze odstraniti. Jednotlivé druhy peněžních ústavů žijí svým vlastním životem a navzájem mezi sebou zápasí o vklady, čímž zdražují úrok vkladový, což zase vede ke zdražování úvěru. Proto finanční správa předložila veřejnosti osnovu zákona o Peněžní radě, ve které by se všechny druhy peněžních ústavů dostaly ke spolučinnosti, k výměně názorů o zhospodárnění a o jiných společných otázkách. Uvedená osnova, ač byla i v cizině příznivě přijata, byla jednotlivými druhy peněžních ústavů celkem nepříznivě posouzena. Finanční správa nyní prozkoumá námitky a uvidí, co je na, osnově zdravého a co se z ní dá uskutečniti.

Otázky osobní.

Náklad spojený s provedením platových zákonů.

Oproti vysloveným pochybnostem, zda se nákladu určeného ku krytí zvýšených platů státních zaměstnanců skutečně cele tomuto účelu dostalo, zjistilo se toto: Vládě byla k provedení platových zákonů a zákona kongruového dána v zásadě k disposici částka 700 milionů Kč.

Podle výpočtu státního úřadu statistického činil v r. 1926 vyšší náklad na platovou úpravu podle platových zákonů plynoucí z převodu do nových platů 664 miliony Kč. Do toho není zahrnut náklad na povýšení na základě provisorní systemisace služebních míst a na provedení zákona kongruového. Částka na posléze uvedený zákon přesahuje 40 milionů. Přesahuje tudíž vyšší náklad spojený se zmíněnými zákony i bez nákladu na povýšení v důsledku systemisace částku povolenou pro potřebu výše uvedenou. Nelze také přehlédnouti, že u podniku "Státní lesy a statky" došlo ke provedení služebního řádu pro jeho zaměstnance, ovšem se zpětnou účinností teprve v r. 1929. Personální změny nastalé v dalších letech a také přesuny provedené v těchto letech ve formální struktuře preliminování osobních úvěrů výsledky zkreslují tak, že nelze data z pozdějších let bráti za podklad praktického srovnání. Postupná konsolidace platových poměrů vyžaduje však také přesného pozorování změn nákladů osobních; proto byl státní úřad statistický požádán o to, aby pro budoucnost zahájil přesná šetření a stálé pozorování změn ve výplatě osobních platů. Příslušné výkazy poskytnou o každém měsíci na základě platebních listin - tedy podle efektivní hrubé platby - přehled počtu zaměstnanců toho kterého druhu a o tom, jaký úhrnný peníz státní správa vyplácí těmto zaměstnancům. Bude tedy pro příště bez značného administrativního zatížení možno pozorovati změny v platbách a dovoditi z toho potřebné důsledky.

Preliminář osobních výdajů.

Osobní výdaje nemohou arciť býti preliminovány v úplné shodě se schváleným systemisovaným stavem, nýbrž podle skutečného stavu, jenž někdy diferuje od systemisace (místa nemohou býti, např. na Slovensku, všecko obsazena).

Platové otázky státních zaměstnanců.

Přednesená přání po zlepšení hmotné situace státních zaměstnanců novými úpravami platů dělí se na otázku staropensistů a na otázku činných zaměstnanců. Otázka staropensistů bude řešena v době nejkratší, jak o tom je zmínka na jiném místě výborové zprávy; pokud pak jde o činné zaměstnance, bude nyní po vyřešení problému reparačního a zjištění jeho reflexu na náš rozpočet metoda, jak by se přáním státních zaměstnanců dalo vyhověti, předmětem podrobných propočtů a úvah; nelze dnes ovšem ještě prohlásiti, kterou cestou bude se možno bráti, zejména zda by byla možno poskytnouti úpravu t. zv. třináctým služným. Stabilita státního rozpočtu musí zůstati ovšem naprosto zajištěna.

Zadlužení státních zaměstnanců.

Po jednáních vedených v této věci v prvých letech poválečných, která nevedla vzhledem k odchylným zájmům svépomocných úvěrních ústavů státně zaměstnaneckých k cíli, voleno bylo k sanaci kritických případů, jako prostředek podle platných předpisů přístupný udělování záloh na služné, při čemž použito bylo volnějšího výkladu tehdejších předpisů. Příslušné ustanovení platového zákona dovoluje nyní vyhověti v rozsahu širším a ministerstva financí v tomto směru postupuje co nejliberálněji, takže mnoho případů zadlužení bylo již sanováno, v ještě více případech pak bylo zadlužení zabráněno. Vybavení státních zaměstnanců z dluhů nepřestává však býti předmětem dalších úvah.

Obsazování služebních míst.

Obsazování služebních míst děje se pokud možno urychleně, ač určitá doba je již z technických důvodů pro provedení řízení nezbytná. Jest ovšem předpokladem, - že jsou tu způsobilí uchazeči, kteří splnili všechny podmínky pro ustanovení, mezi něž patří pro ustanovení kancelářským oficiantem také nejméně tříletá doba služební vykonaná v poměru kancelářského pomocníka.

Vládní nařízení k platovému zákonu.

V debatě bylo si stěžováno do toho, že nejsou vydávána některá vládní nařízení k platovému zákonu, zejména vládní nařízení podle § 147 platového zákona o náhradě služebních výloh při služebních cestách. Návrh na toto vládní nařízení již připraven a jeho meziministerské projednání byla zdrženo neodkladnými pracemi na revisi systemisace služebních míst.

Finanční stráž.

Vládní nařízení, kterým má býti upravena organisace a služební poměry finanční stráže, bude možno v nejbližší době předložiti vládě ke schválení.

Přesázky příslušníků finanční stráže ze Slovenska do Čech neb na Moravu povolují se případ od případu na žádost jednotlivce, pokud služební důvody přesázky připouští a pokud jsou vůbec nějaká systemisovaná služební místa v Čechách neb na Moravě volná. Jelikož překládání děje se na žádost zaměstnanců, musí si hraditi stěhovací výlohy v důsledku předpisů, platných pro všechny státní zaměstnance. Takoví zaměstnanci musejí se zříci výhod, poskytovaných jim při službě na Slovensku, ježto tyto výhody byly spojeny právě s obtížnější službou v této zemi.

Hraniční strážní přídavek finanční stráže honoruje zvláštní namáhavost, zodpovědnost a nebezpečí služby finanční stráže na hranicích, případně i délku doby; po kterou byla tato služba konána. Stejného zvýhodnění nelze poskytnouti méně obtížné službě vnitrozemské.

Finanční stráži povolují se na Slovensku za účelem zimního zásobování potravinami a topivem pravidelně vyšší zálohy na služné, než jak bylo uváděno.