Daně a dávky.

Berní morálka.

Velká diskuse soustředila se k otázce berní morálky. Zajisté jest podle prohlášení ministerstva financí problémem administrativním, do jaké míry administrace dovede zjistiti podklad daňový, poněvadž nelze říci, že by vysoké sazby byly příčinou nesprávného fatování. Problémem jest i administrace finanční správy. Nelze však usuzovati, že vinen jest jedině malý počet úředníků. Jest to také trochu otázka pořádku a intensity práce, poněvadž zjevy, které byly vytýkány, nesouvisí a tím, zda je tu více či méně úředníků, nýbrž s kvalitou práce, kterou nutno bezpodmínečně požadovati. Byly a jsou také jisté obtíže, uváží-li se, co všechno musily dělati finanční úřady za války a po válce, ta různá šetření a zjišťování, vyživovací akce, nezaměstnanost, válečné půjčky atd., restrikce. Roku 1925 bylo vyžádáno nových 800 sil, ale to nebyly síly kvalitní. A nyní k tomu přišla deflační politika, která přerušila kontinuitu při zjišťování daní, tu kontinuitu, která usnadňovala práci. Také zákon o mimořádných úlevách a odpisech Sb. z. a n. č. 235/24 působí finanční správě neobyčejné potíže. Budí se nedůvěra, obyvatelstvo snaží se vymoci pro sebe podle tohoto paragrafu všemožné výhody. Nutno proto citovaný zákon uzavříti, aby onen paragraf berní reformy, který připouští odpis daně, nemohl býti stejně zevšeobecňován. Neboť tohoto paragrafu smí se použíti jenom v nejkrajnějším případě naprosté nemožnosti placení.

Počet berních úředníků.

O počtu berních úředníků bylo by uvésti tato data: v létech 1911, 1912 byla preliminováno v Čechách celkem 2027 berních úředníků (z toho 394 pro vyměřovací úřady, 1633 pro berní úřady), v roce 1918 celkem 1872 berních úředníků (z toho 491 pro vyměřovací úřady a 1381 pro berní úřady), nyní je systemisováno celkem 1935 úředníků (z toho 724 pro vyměřovací úřady a 1211 pro berní úřady).

Z těchto dat je zřejmý jednak úbytek berních úředníků u berních úřadů, jednak jich vzrůst u úřadů vyměřovacích.

Úbytek berních úředníků u berních úřadů je odůvodněn těmito okolnostmi:

Zavedení výplaty stálých platů a státních výdajů poštovní spořitelnou (1912) mělo v zápětí snížení počtu berních úředníků u berních úřadů do roku 1914 téměř o 300 osob (umožněno též pensionováním po vyhlášení služební pragmatiky). V očekávání této úspory personálu nebyly již od roku 1911 přijímány téměř žádné síly.

Po převratu zavedena u berních úřadů řada reforem, které znamenají vesměs úlevy v agendě a tím i úsporu personálu:

povinné placení daní, poplatků a dávek platenkami a šekovým řízením poštovního úřadu šekového od 1. ledna 1921,

povinné používání poštovního úřadu šekového ke skládání a výplatám hotovostí hromadných sirotčích pokladen a civ. soudních deposit a zasílání cenných papírů, vkladních knížek, kuponů a listin poštou,

ukládání soudních deposita deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového a u Zemské banky v Praze a její filiálky v Bratislavě,

zproštění berních úřadů od vedení katastru daně domovní třídní,

odnětí výplaty pensí učitelských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, odnětí výplat aktivních platů učitelských na. Moravě a ve Slezsku (v Čechách stane se tak v nejbližší době),

přechodné zjednodušení datlových uzávěrek v letech 1921 až včetně 1925,

odnětí výplat na účet zemského fondu,

opatření berních úřadů sčítacími, počítacími a psacími stroji, dotování berních úřadů značně vyšším počtem kancelářského personálu a

zrušení nejmenších berních úřadů v roce 1921.

Jedině těmito opatřeními bylo umožněno, že berní úřady bez zvýšení počtu berních úředníků mohly zdolati nové nyní též odpadnuvší agendy jako byla výplata vyživovacích příspěvků, okolkovací akce, dávka z majetku, výplata podpor nezaměstnaných a pod.

Při zkoumání normální potřeby sil pro chystanou novou normalisaci a systemisaci byl vzat náležitý zřetel na rozsah normální agendy jak u berních úřadů, tak i u berních správ, takže počet berních úředníků, který je nyní v nové systemisaci požadován, vyrovnává se počtu berních úředníků, jaký byl před válkou v letech 1911 a 1912.

Opatření kol pro výkon služby berních vykonavatelů.

K výtce, že berní vykonavatelé mají vraceti zálohy povolené jim na zakoupení kol, dlužno pro vysvětlení uvésti toto:

Berní vykonavatelé ztráví při provádění výkonné služby mnoho času puchůzkami na cestách z úředního místa do místa výkonu a zpět. Tím trpí ve venkovských okresech vlastní výkonná služba. Mnozí berní vykonavatelé používají již nyní při těchto cestách vlastních kol, čímž ušetří mnoha času, kterýpak mohou věnovati vlastním exekučním výkonům.

Aby jednak byli odškodněni berní vykonavatelé, kteří již mají vlastní kolo, jednak ulehčeno berním vykonavatelům, kteří si kolo v roce 1929 zakoupili, svolilo ministerstvo financí, aby v roce 1929 byly těmto berním vykonavatelům v Čechách vyplaceny přídavky na zakoupení kol po 400 Kč, aniž by jim; bylo cestovné za km nějak omezeno. Tyto přídavky obdrželi v roce 1929 berní vykonavatelé v počtu 133. Mimo to svolilo ministerstvo financí k tomu, aby byly poskytovány zálohy na služební platy na přiměřené splátky těm orgánům, kteří si chtějí s použitím přídavku 400 Kč kolo pro výkonnou službu opatřiti.

Podle učiněných zkušeností z Čech hodlá ministerstvo financí učiniti podobné opatření i v ostatních zemích.

Berní vykonavatelé nenutí se k zakoupení kola, nýbrž ponechává se to jejich dobré vůli v jejich vlastním zájmu.

Nedoplatky na přímých daních.

Z 5 miliard daňových nedoplatků koncem raku 1928 připadá na přímé daně Kč 3.304,732.690.69 a z toho zase na přímé daně přirážkám podrobené pouze Kč 594,760.283.27. Při průměrném celkovém přirážkovém zatížení, které lze odhadnouti asi na 450%, činily by nedoplatky přirážek svazků územní samosprávy přibližně asi 2 1/2 miliardy Kč.

Příčinu toho, že tak značné nedoplatky trvají i po t. zv. depurační akci, nelze hledati jen v nedostatku personálu u berních úřadů, nýbrž především v tom, že větší díl těchto nedoplatků vznikl teprve řečenou depurační akcí u vyměřovacích úřadů a že poplatníci v převážné většině případů nebyli ani při nejlepší vůli s to, aby hromadně za řadu let vydané předpisy zaplatili hned nebo v krátké době. Lze však důvodně předpokládati, že se podaří během příštích let vybrati alespoň větší díl těchto nedoplatků.

Úroky z prodlení.

Že podle účetní závěrky za rok 1928 bylo v Čechách při daňovém dluhu přes 2 miliardy nedoplatků na úrocích z prodlení pouze 9 mil. Kč, kdežto na Moravě a na Slovensku při nepoměrně menším daňovém dluhu 33,994.000 Kč, resp. 65, 807.000 Kč nedoplatků úroků z prodlení, vysvětluje se tím, že v Čechách vypočítávají a předpisují úroky z prodlení teprve při platbě poplatníkově, kdežto na Moravě a na Slovensku ke konci každého roku před účetní závěrkou. K tomu přistupuje, že na Moravě a na Slovensku v r. 1928 provedli předpis úroků z prodlení za více než 1 rok.

Při tom nutno doznati, že v Čechách jsou s vypočítáním a předpisem úroků z prodlení poněkud pozadu.

Daňové odpisy.

Značné odpisy v posledních letech vysvětlují se tím, že v těchto letech byly v rámci prováděné depurační akce intensivně vyřizovány nahromaděné spousty opravných prostředků a žádostí za daňové slevy. Příčinou nahromadění se těchto úkonů byla; jak známo, okolnost, že berní správy i berní úřady za války a několik let po válce pro zaneprázdnění jinými úkoly nemohly se věnovati vyměřování daní a vyřizování opravných prostředků, pokud se týče včasnému vymáhání daní. Lze důvodně očekávati, že po odpadnutí této příčiny a odstranění nedoměrků a nedodělků dostaví se stabilisace příjmů.

Pokud jde o stížnosti do nesprávného postupu při vyměřování přímých daní, uložilo ministerstvo financí již vynesením z 13. listopadu 1928, č. 124.121, všem podřízeným úřadům přesné dodržování zákonných předpisů ať formálního nebo materielního práva; aby stížnosti, jež se vyskytly při uložení daní na berní rok 1927, se již neopakovaly. Kromě toho pečuje ministerstvo financí o správnost vyměřovacího řízení dohlídkami u vyměřovacích úřadů.

Urychlené vyřizování odvolání.

Urychlenému vyřizování padaných odvolání věnuje ministerstvo financí stále zvýšenou péči a doufá, že v krátké době i tato agenda bude přivedena do běžného stavu. Ustanovení zákona, že odvolání nemá odkladného účinku, je odůvodněno nejen zřetelem k státním financím, nýbrž je i v zájmu stran samých, a zaplacení příslušných částek po zamítnutí neodůvodněného odvolání by bylo pro poplatníka tím obtížnější. V individuelních případech mohou však poplatníci podle § 283 zák. o př. d. dosáhnouti příročí pro naříkanou daň.

Vymáhání daní.

Stížnost do bezohledného vymáhání daní na Slovensku není oprávněnou; jak vysvítá z toho, že výnos přímých daní na Slovensku zůstává za preliminovanými částkami a poměrně i za výnosy těchto daní v ostatních zemích. Jestliže při vymáhání daní je mnohdy nutno přikročiti k dražbě, padá vina toho na poplatníky samé, kteří na mírnější zákroky (upomínky, zájmy) vůbec nereagují. Všeobecně lze však, hledíc k vysokému stavu nedoplatků, vymáhání daní i na Slovensku vytknouti spíše přílišnou blahovolnost, než přílišnou tvrdost.

Prakse u vyměřovacích a berních úřadů.

Na korektní chování vyměřovacích a berních úřadů vůči poplatnictvu klade ministerstvo financí největší váhu a pečuje spali s finančními úřady II. stolice o výchovu řečeného úřednictva v tomto směru stejně bedlivě jako o výchovu co do znalosti norem písemnými pokyny, periodickými dohlídkami u řečeních úřadů, pořádáním kursů a konferencí a pod.

Periodické informování poplatníků o stavu jejich daňového konta jest problém, který jest prakticky daleko obtížnějším, nežli se na prvý pohled zdá. Podle prov. nařízení k § 274, odst. 4. zák. o př. d. děje se toto informování zásadně berními knížkami, do nichž berní úřad po vyhotovení roční daňové uzávěrky zapíše poplatníkovi, který o to požádá, daňovou povinnost i platbu. Ve 20 berních okresech bylo zatím na zkoušku zavedeno informování výpisy z daňových kont. Osvědčí-li se tento způsob, bude postupně rozšířen na celou oblast republiky. V ostatních okresech děje se informování poplatníků daňovými knížkami.

Berní knížky.

Bylo berním úřadům již v r. 1928 uloženo, aby berní knížky byly vyplňovány ihned po skončení účetní závěrky; jest věcí poplatníků, aby o jejich vyplnění u berních úřadů žádali. Z došlých zpráv je však ministerstvu financí známo, že právě na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jeví se o berní knížky velmi malý zájem.

Tvrzení, že se srovnání rozpočtu na rok 1927 s rozpočtem na rok 1930 je patrno, že daňová reforma nepřinesla zejména drobným a středním poplatníkům slibovaného snížení daňového břemene, spočívá asi na nedorozumění; z uvedených rozpočtů je patrno, že pro 1930 preliminuje se menší částkou nejen výdělková daň z podniků k veřejnému účtování povinných, nýbrž i všeobecná daň výdělková a také ostatní druhy daní, vyjímajíc jedinou daň důchodovou, jež v prelimináři 1930 zůstává na stejné výši jako pro rok 1929.

Preliminář důchodové daně.

K požadavku, aby se vykazovala v rozpočtu odděleně nejen důchodová daň, nýbrž také srážková daň důchodová, a nejen rentová, nýbrž také srážková daň rentová, třeba poznamenati, že nelze na úkor jasnosti rozpočtu zaměňovati rozpočet se statistikou. Ta musí jistě všechny tyto věci přinésti specialisované a přinese je. Státní úřad statistický dokončuje práci o našich daních, o důchodech i výnosu, specialisovanou podle lokálních poměrů, podle společenských tříd a pod.

Podle výkazu finančních úřadů II. stolice bylo v roce 1928 sraženo na dani důchodové

a) u drobných zaměstnanců (srážka podle § 30. zák.) úhrnem 154 mil. Kč,

b) u ostatních zaměstnanců úhrnem 188 mil. Kč.

Zjednodušení formuláře daňových přiznání.

K požadavku zjednodušení formuláře daňových přiznání třeba připomenouti, že stanovení formuláře bylo podrobeno velmi zralým úvahám, při čemž vydatně spolupůsobili zástupci hlavních skupin poplatníků, na jejichž přání byl vzat, pokud to byla možno největší zřetel. Jsou-li formuláře přes to komplikované, zavinila to jedině ta okolnost, že zákon o přímých daních obsahuje hlavně z důvodů sociálních tolik výjimek z hlavních zásad, že nebylo lze, měl-li se tiskopis přiznáni hoditi na všechny případy, upraviti formuláře jednodušeji a tím také přehledněji.

Preliminář daně výdělkové.

K dotazu, jak bylo možno snižovati od roku 1926 počínajíc každý rok v rozpočtu výnos daní výdělkových, když jest od roku 1927 stejná sazba daňová, dlužno poznamenati, že při reformě nebylo statistického materiálu, z něhož by bylo lze aspoň přibližně stanoviti budoucí výnos oněch daní, pročež byl stanoven výnos jejich zcela volným odhadem se zřením k platbám. První vyměření daně podle reformy (t. j. za berní rok 1927) bylo provedeno na podzim 1928, kdy byl již rozpočet na rok 1929 sestaven, a nebylo tedy možno v této době rozpočet znovu upravovati. Proto bylo možno dat o skutečném předpisu daní použíti teprve při sestavování rozpočtu na rok 1930. Předpis jest skutečně nižší než bylo předpokládáno; proto preliminován výnos částkou podstatně nižší než dříve.

Vrácení přeplatků daně důchodové vybírané srážkou.

Pokud se týče výtek o vrácení přeplatku daně důchodové vybírané srážkou, třeba uznati, že tyto přeplatky byly někdy vráceny opožděně; příčinou toho byl jednak nedostatečný počet úřednictva, hlavně však ta okolnost, že četní zaměstnavatelé nepředkládají včas ročních výkazů daně důchodové srážkou. Ježto tyto výkazy jsou jedinou pomůckou pro zjišťování přeplatků, má každý průtah v předkládání výkazů za následek i průtah ve vrácení přeplatků. Finanční správa učinila již opatření, aby roční výkazy byly předkládány včas, a doufá tudíž, že v tomto roce nastane již i v agendě vrácení přeplatků podstatné zlepšení.

Důchodová daň zemědělců.

K požadavku; aby se při projednávání paušálu zemědělského u důchodové daně vzala v úvahu zemědělská krise, možno dáti ujištění, že se tak stane již proto, poněvadž se stanoví směrnice na základě skutečných výsledků hospodářských, takže již tím dojde náležitého výrazu i snížení cen zemědělských plodin. Zemědělské směrnice stanoví po předchozím jednání se zemědělskou radou finanční úřad II. stolice.

Zrušení berních úřadů.

Pokud byly vysloveny pochybnosti proti zamýšlenému zrušení berních úřadů, resp. proti jich spojení s berními správami, bude tato otázka projednána parlamentárně, až bude podán vládní návrh zákona.

Paušalování daně z obratu u malých a středních živnostníků.

Požadavek, aby byla daň z obratu dohodou s malými a středními živnostníky paušalována, naráží v praksi na velké potíže, poněvadž tržba živnostníků na venkově nebo v malých městech se značně liší od tržby ve větších městech. Za těchto poměrů jest těžko stanoviti objektivně spravedlivé znaky pro vyměření paušálu a jest plně odůvodněna obava, že by z paušalování měli prospěch jen ti živnostníci, jejichž výdělkové poměry jsou nejvýhodnější, za to však, že by v nevýhodě byli ti živnostníci, jichž výdělkové poměry jsou špatné, poněvadž při stanovení objektivních znaků pro vyměření paušálu byli by finanční správa nucena přihlížeti k průměrným výdělkovým poměrům té které živnosti.

Cla.

K projevenému přání, aby výnos cel byl rozložen podle cel finančních a cel ostatních, nutno uvésti, že u cel, jež se na první pohled zdají býti nesporně cly finančními, vyskytuje se namnoze nějaká složka nebo více složek, jež kvalifikují dotyčné clo též jinak než clo finanční. Nebylo by tudíž rozložení příjmu cel v žádaném směru možné nehledě ani k otázce účelnosti takového rozdělení.

Spotřební daně.

Spotřební daně jsou preliminovány v rozpočtu na rok 1930 částkami, jež odpovídají vzrůstu spotřeby v důsledku přírůstku obyvatelstva. Nápadný vzestup daně z minerálních olejů jest důsledkem velkého vzrůstu motorových vozidel.

Nové lihovary.

Lihový zákon.

K poznámce týkající se úplného zastavení povolování nových lihovarů, podotýká se, že jsou nové lihovary povolovány ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem zemědělství jen ve výjimečných případech zvláštního zřetele hodných, vyžadují-li toho nezbytně hospodářské poměry. Lihový zákon se chystá již dlouho. Byl předložen poradnímu hospodářskému sboru, ale odpověď dosud nedošla. Nezbude než aby ministerstva financí nečekajíc odpovědi, sama vstoupila do styku s ostatními resorty.

Daň z masa.

Daň z masa bude v dohledné dubě se zřetelem k předneseným praním nově upravena.

Poplatky.

Ohledně poplatků bylo požadováno rychlé provedení kodifikace. Finanční správa, v poslední době provedla kodifikaci nejen přímých daní, ale taktéž celního řádu.

Na kodifikaci poplatků se pilně pracuje; jest již vypracován referentský návrh, na jehož podkladě komise k jeho propracování ustavená dále buduje. Ač se, jak řečeno, pilně pracuje, bude potřebí ještě něco času ke skončení této obsáhlé a obtížné práce.

Tabáková režie.

V debatě o tabákové režii byla, s více stran požadována úprava § 7 mzdové úpravy, podle které neplacené absence (nemoc, vojenské cvičení vyjímaje) delší 11 pracovních půldnu způsobují přesun dne nápadu po dosažení a zvýšení starobních přídavků o 1/4 roku. Změna tohoto ustanovení na prominutí neplacených a omluvených absencí až do 33 půldnů za jedno tříletí se projednává. Požadované prominutí 60 půldnů za jedno tříletí nemůže se vzíti v úvahu.

Tabáková režie vyplácí dělnictvu náhradu výloh při práci mimo sídlo továrny nebo režijního úřadu ve výši stanovené pro (pragmatikální) zřízence a musí tak postupovati potud, pokud nebude tato náhrada pro pomocné zřízence, na které se vztahuje vládní nařízení č. 114 Sb. z. a n. z r. 1926 navě stanovena.

Členové okresních zastupitelstev, výborů a komisí mají podle § 71 zák. č. 125 Sb. z. a n. z r. 1927 nárok na náhradu jízdného a nárok na náhradu skutečných výloh z prostředků zemských. Tato náhrada (na Viř. v Novém Jičíně 75 Kč denně) se jim také poukazuje. Není tedy odůvodněn požadavek, aby jim i tabáková režie z téhož titulu poskytovala náhradu.

Pro dosažení a zvýšení starobních přídavků (postupu) započítá se dělnictvu jen pracovní doba, ztrávená u tabákové režie. Propočítání služební doby ztrávené v jiné státní neb veřejné službě podle zák. č. 222 Sb. z., a n. z roku 1920, čís. 666 Sb. z. a n. z roku 1920 a č. 230 Sb. z. a n. z roku 1920 se projednává.

Pracovní doba jest stanovena zákonem č. 91 Sb. z. a n. z roku 1918 a musí trvati jak u pragmatikálních tak i nepragmatikálních zaměstnanců tabákové režie 48 hodin týdně. Není možno, aby tabáková režie činila nějakou výjimku a snížila pracovní dobu, jako nemůže pracovní dobu zvýšiti.

O svátcích a památných dnech Československé republiky platí pro tabákovou režii zákon ze dne 3. dubna 1925 č. 65 Sb. z. a n. Zavedení dvojsvátků (vánočního, velikonočního a svatodušního) bez zrušení některého zákonem stanoveného svátku, znamenalo by jen u podniku "Tabáková režie" vydání 1,022.040 Kč.

Mzdy dělnictva československé tabákové režie jsou stanoveny usnesením vlády ze dne 31. března 1927, při čemž byl vzat při zařazování jednotlivých skupin do nejvyšších mzdových tříd v první řadě zřetel na dělnictvo u strojů, ačkoliv dělnictvo při ruční práci zaměstnané považuje práci u strojů za nepoměrně lehčí.

Zmenšení počtu dělnictva při zjednodušené přípravě náplňových tabáků bylo nahraženo zvýšením příjmu v této přípravně zaměstnaného dělnictva jeho zařazením do vyšší mzdové třídy.

Klesání rozpočtové kvoty na mzdy aktivního dělnictva jest odůvodněno úbytkem (především pensionováním) dělnictva následkem stálého vývoje strojové práce k výrobě stoupající spotřeby cigaret, kdežto spotřeba doutníků spíše klesá.

Podle § 21 předpisu o výborech důvěrníků v oboru československé tabákové režie konají se řádné schůze ústředního závodního výboru pravidelně jednou za rok. Jiné schůze musí býti podle zmíněného předpisu svolány, žádá-li o to jedna třetina sekcí závodních výborů.

Pokud byl podobný požadavek vznesen, svolalo ústřední ředitelství vždy závodní výbor. Svolá-li ústřední závodní výbor ústřední ředitelství k řádné neb mimořádné schůzi, hradí cestovné a ušlou mzdu.

Návrh nového pensijního řádu pro dělnictvo tabákové režie a jeho pozůstalé byl vypracován a projednává se.

Zrovnoprávnění staropensistů s novopensisty jest otázka celostátní a nemůže býti řešena zvlášť pro staropensisty z řad dělnictva tabákové režie.

§ 22. zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců č. 221 Sb. z. a n. z roku 1925 umožňuje zřízení zvláštního fondu pro nemocenské pojištění pro zaměstnance státních podniků. Tabáková režie tohoto zvláštního fondu nezřídila, poněvadž pensionované dělnictvo neprojevilo zvláštního zájmu o zřízení podobného zvláštního fondu pro tabákovou režii, ba stavělo se spíše proti tomuto zřízení.

Co se týče nákupu tabáku zůstane zásadou tabákové režie kupovati zboží bez jakýchkoliv prostředníků.

Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích.

V porovnání s rozpočtem na rok 1929 jsou výdaje skupiny III A (podíl samosprávných svazků a fondů na státních daních, dávkách a poplatcích) větší o 145.3 mil. Kč hlavně zvýšením o 100 mil. Kč údělu z daně z obratu a přepychové na učitelské platy, čímž se opět podstatně snižuje zbývající část nekrytého nákladu na zvýšené platy učitelské; úděl z téže daně vyrovnavacím fondům a zemím je proti loňsku vyšší okrouhle o 30.9 mil. Kč v důsledku nižších srážek, něž jak byly odhadovány na rok 1929. Jediné snížení proti roku loňskému o 6.8 milionů Kč při podílu fondů na příspěvcích k pozemkové dani souvisí s nižším výnosem tohoto příspěvku, který nedosahuje loňské odhadované výše.

V povšechné i podrobné rozpravě zabývala se řada řečníků účinky a důsledky zákona č. 77/27 o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a většina jich dovozovala nutnost novelisace tohoto zákona.

Bylo vytýkáno zejména, že limit přirážek jest příliš úzce vymezen, že škrty v rozpočtech znemožňují svazkům plnění důležitých úkolů, že zavádění dávek v obcích postihuje finančně slabší vrstvy obyvatelstva, že prostředky vyrovnavacích fondů jsou nedostatečné, že rozpočty svazků odkázaných na příspěvek z těchto fondů jsou opožděně schvalovány, že není úhrady pro závazky spočívající na právních titulech a pro velké sociální, zdravotní a kulturní úkoly a že nesplněné závazky a neprovedené nutné úkoly zvyšují potřebu a ztěžují úhradu-příštích rozpočtů. Dále bylo též poukazováno na obtíže v přidělovaní přirážek v důsledku opožděného předpisování a vymáhání přirážkových daní, na nebezpečí plynoucí z bezrozpočtového hospodaření v důsledku opožděného schvalování rozpočtů. Vedle zvýšění finančních prostředků vyrovnávacích fondů bylo žádáno příslušné zvýšení přirážkového limitu rozšířením možnosti výpůjček i na investice nerentabilní a řešení otázky úpravy samosprávného úvěru se zřetelem na konversi dluhů samosprávných svazků a byla zdůrazňována nutnost řádné statistiky zejména o potřebě a o zadlužení samosprávy. Naproti tomu bylo zejména namítáno, že nelze znovu zavésti přirážkovou volnost svazků, že výhody limitu přirážek jsou pro poplatnictvo nepostradatelné zvláště v nynější době hospodářské krise a doporučováno zvolniti nynější snahu po provádění nákladných úkolů, po leta z finančních důvodů odkládaných. Dále uznávána. potřeba rozděliti úkoly mezi samosprávu a stát, vydati finanční řád a jednotné rozpočty pro hospodaření svazků samosprávných, zjednodušení a zlevnění správy.

Ministr financí poukázal k tomu, že úprava financí samosprávných svazků zákonem č. 77/27 má ráz přechodný a že není dosud příhodná doba k úpravě definitivní, jelikož řešení této otázky úzce souvisí zejména s rozdělením úkolů veřejnoprávní povahy mezi stát a jednotlivé svazky, s definitivní úpravou ochrany nájemníků a uvolněním činží, dále pak s rozhodnutím otázky, kdo ponese osobní náklady školské a jak opatřiti nato potřebnou úhradu. Pro sanaci samosprávných financí jest neméně důležitou otázka stabilisace rozpočtové potřeby svazků, což hlavně platí pro svazky, jež pracují s chronickými schodky a které v důsledku toho se nacházejí v kritickém finančním stavu. Také bude nutno opatřiti si pak definitivní, upravený přesný obraz o zadlužení samosprávných svazků. Až potom bude lze přistoupiti k definitivní úpravě financí autonomních svazků.

Nároky svazků na vyrovnavací fond však stále vzrůstají a v důsledku toho jeví se fondy nepostačitelnými. Je třeba zatím rychle fondům pomoci a ulehčiti nejtěžším obtížím samosprávy; otázky tyto jsou předmětem jednání a ministr doufá, že v krátké době dojde ve věci té k dohodě a bude možno předložiti osnovu zákona, jímž se těmto naléhavým potřebám vyhoví.

Samosprávné rozpočty.

Ve věci schvalování rozpočtů zemských ministerstvo financí se přičiní, aby, pokud je na něm, schválení rozpočtů nebylo oddalováno. Ministerstvo vnitra s ministerstvem financí učinilo již také důrazná opatření u zemských úřadů, aby upravování a schvalování rozpočtů obecních i okresních i rozdělení příspěvků vyrovnávacích fandů bylo nejmožnějším způsobem urychleno; nelze však přehlédnouti, že byly to také obce a okresy, které opožděným sestavením a schvalováním rozpočtů, jakož i opomíjením lhůt v řízení upravovacím konečnou úpravu rozpočtů a rozdělení prostředků fandů oddalovaly.

Automobilová daň.

O automobilové dani bylo poznamenána, že by tato daň měla býti nahražena daní z benzinu. Tento americký vzor bylo by lze napodobiti, protože by znamenal ohromnou úlevu v administraci. Nelze však bráti v úvahu čistou daň z benzinu, poněvadž jsou vozidla, která se nepohánějí jen benzinem, ale surogáty. Jsou tu také automobily čistě parní, sentinelly. Bylo by třeba zde jistého doplnění, ale v celku u automobilů by byla přesnější a spravedlivější zdanění podle toho, jak se používá silnic, poněvadž jde vlastně o poplatek silniční.

Realní daně samosprávě.

Konečně bylo požadována, aby reální daně do budoucna byly reservovány pro samosprávu. Tato myšlenka je správná, protože daně reální patří v podstatě onomu místu, ve kterém se hodnota tvoří a zvyšuje. Také z technických důvodů je to vhodné. Tuto myšlenku dlužno sledovati při definitivní úpravě samosprávných financí.

Správa státního dluhu.

Otázka reparační.

V souvislosti s celkovou rovnováhou rozpočtovou byla postavena otázka reparací, jaký vliv budou míti na rozpočet, zda je uneseme a pod. V této otázce formuloval min. financí stanovisko finanční správy tak, že jest vděčna, zahraniční správě ne za to, co budeme platiti, nýbrž za to, že nebudeme platiti to, čeho jsme se báli. Proto usiloval o větší reservy v rozpočtu, abychom nebýti překvapeni, kdyby přišla nutnost platiti reparace. Především víme jasně, jaká jest situace do budoucnosti.

Můžeme říci, že reparace, které budeme platiti, náš rozpočet nerozvrátí. Budeme snad moci uhraditi reparace z běžných příjmů tohoto roku.

Po rozřešení této otázky bude lze uvažovati, co nyní možno učiniti pro státní zaměstnance. Bez rozřešení oné otázky nebylo to možno.

Válečné půjčky.

V souvislosti s reparační otázkou byla postavena ještě otázka válečných půjček. Bylo poukazována na to, že nyní; po vyřízení otázky reparační bylo by lze vyjíti vstříc majitelům nezhodnocenných válečných půjček povolením dodatečného úpisu IV. státní půjčky. Avšak válené půjčky s otázkou reparační nikterak nesouvisí. Majitelé válečných půjček měli od roku 1920 do roku 1925 více než dosti času, aby svoje válečné půjčky úpisem IV. státní půjčky zhodnotili. Jestliže v této době neupsali, neučinili tak zajisté proto, že by byli čekali na vyřízení otázky reparační, nýbrž jen proto, že nepokládali úpis za výhodný při tehdejším kursu státních papírů, po případě pokládali za výhodnější vyloučiti své válečné půjčky ze základu pro vyměření dávky z majetku, než je zhodnotiti úpisem. Upisování IV. státní půjčky jest podle zákona skončeno a bez nového zákona nelze upisování obnoviti. Nesmí se také zapomenouti, že jsme v roce 1922 provedli veliké zhodnocení měny a tím také zhodnocení veškerých dluhů a tedy i válečných půjček. Toto zhodnocení činí ve srovnáni s tím, co bylo poskytováno v roce 1922 okrouhle asi 50%.

Kapitola 22. Všeobecná pokladní správa.

Výdaje Všeobecné pokladení správy jsou příznačné tím, že vedle výdajů finanční správy je v ní řada položek, které náleží i jiným ministerstvům, a na něž tedy finanční správa sama nemá přímého vlivu.

Rozpočet všeobecné pokladní správy, vyloučí-li se pro porovnání s rokem 1930 z výdajů rozpočtu na rok 1929 příspěvek z dopravních daní státním drahám na investice, jenž se již v administrativním rozpočtu na rok 1930 neobjevuje, jest ve výdajích pro rok 1930 a 452 mil. Kč nižší než rozpočet na rok 1929.

Výdaje Všeobecné pokladní správy vykazují v některých posicích značné zvýšení hlavně zařazením nové položky "Náklad na úpravu systemisace služebních míst" s úvěrem 20 mil. Kč v tit. 10., s druhé strany však pokles výdajů na jiných položkách kapitoly snižuje celkový úhrn.

S poklesem výdajů do značné míry souvisí i pokles příjmů Všeobecné pokladní správy o 67.4 mil. Kč. Pokles tento jest způsoben v prvé řadě nižším saldem státních podniků as o 54.3 mil. Kč a očekávaným poklesem výnosu movitého státního majetku o 29.8 mil. Kč, v celku ca o 84 mil. Kč. Pokles ten je částečně paralysován vyšším příjmem na položce "Účast státu na prodeji zdaněného lihu" o 9.8 mil. Kč a "Státní podíl na zisku ze zapalovadel" o 1.8 mil. Kč vzhledem k příznivým výsledkům, konečně na položce "Jiné příjmy" o 6.6 mil. Kč.