Kapitola 19. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Výdaje.

Dílčí rozpočet ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy pro rok 1930 vykazuje na výdajích celkovou sumu. 146,771.399 Kč. Srovnáváme-li tuto sumu se sumou celého státního rozpočtu, jež činí 9.366,904.736 Kč vidíme, že obnáší 1.567% tohoto celostátního rozpočtu. U porovnání s rokem 1929, kdy rozpočet ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy činil 1.518%, jeví se nepatrné stoupnutí. Stoupnutí o 1,999.527 Kč odůvodněno je dílem zvýšením osobních platů podle platových zákonů v důsledku zvýšení platových stupnic a provedeného jmenování, což obnášelo 452.465 Kč. Zbytek 1,547.062 Kč odůvodněn zvýšením ostatních osobních i věcných výdajů řádných a mimořádných, zejména pak snahou udržeti v t. zv. subvenčním hospodářství linii umožňující dobrovolné péči zachovati instituce s námahou v život uvedené.

Příjmy.

Státní příjmy návrhu rozpočtu na rok 1930 jsou preliminovány částkou 30,742.217 Kč a jsou proti příjmům v rozpočtu na rok 1929 stanoveným částkou 31;874.866 Kč nižší o 1,132.649 Kč. Toto snížení lze vysvětliti snížením příjmů státních nemocnic v Bratislavě a na Ostravsku vzhledem k výsledkům v minulých letech. Jinak pozorujeme v příjmech zdravotní správy zejména v ústavech poměrný vzestup.

a) Personální otázky.

Personální poměry lze posouditi ze systemisačního schematu. Lze viděti, že zdravotnický personál je složitý. Je různorodý, a to již proto, poněvadž určité výseky zdravotnické péče mají charakter úřadu nalézacího, rozhodujícího, jenž svou činností zapadá do celkové státní správy.

Pokud jde o vlastní hygienickou práci, jsou povoláni v prvé řadě lékaři, aby positivní zdravotní tvořivostí přispěli státu plniti novodobé úkoly. Předpokládá to ovšem snahu stotožniti se s novými směry sociálními. Pro stát ovšem vychází povinnost pečovati o výchovu hygieniků, nezávislých na soukromé praksi. Ostatně již nyní cítí ústředí státní zdravotní správy těžkostí hlavně proto, že nelze získati vhodný dorost pro službu zdravotní v centru.

Tato nesnáz musí býti vhodným způsobem odstraněna.

Výchova hygieniků.

Proto ve směru personálním, zejména pokud týká se výchovy lékařů hygieniků, bude nejbližším úkolem státní správy, vybudovati v rámci vhodného k tomu aparátu, jímž jeví se Státní zdravotní ústav, zařízení, které bude míti za úkol připraviti lékaře pro jejich budoucí činnost veřejně zdravotnickou. Dosavadní fysikátní zkoušky budou tímto způsobem zreformovány a výchova hygieniků zařízena tak, aby ve směru moderních zdravotnických úkolů připravila budoucího lékařského úředního pracovníka k jeho činnosti ve všech směrech, zejména v oborů sociálního lékařství. Bude mu poskytnuta možnost, aby ve zvláštním territoriu k tomu připraveném, čili v tak zv. vzorném okrese, prakticky věcí mohl se zabývati. Tímto zařízením, jež lze zváti v celku ústavem pro přípravu a výchovu hygieniků, vykonalo ministerstvo jeden z důležitých časových úkolů.

Lékařské kursy.

Aby pak lékaři, kteří jsou již ustanoveni ve veřejné zdravotní službě, ať již jako státní zdravotní orgánové u úřadů politických, nebo v ústředí, nebo jako státní lékaři obvodní, pokud se týče obecní nebo městští anebo i praktičtí lékaři vůbec, mohli zachovati stálý kontakt s různými důležitými veřejně zdravotními otázkami, bude pořádati ministerstvo i v r. 1930 kursy s vhodným programem. Organisace těchto kursů po stránce administrativní by byla zvlášť upravena tak, že by zřízeno bylo zvláštní těleso, které by konání těchto kursů obstarávalo a řídilo.

Podpora odborného vzdělání lékařského.

Lékařům, kteří budou chtíti věnovati se studiu zvlášť časových a důležitých hygienických problémů, bude umožněno jich studium poskytováním podpor v přiměřeně rozšířeném měřítku.

Sbor vědeckých poradců. Referát pro studium časových otázek v oboru veřejné hygieny v souvislosti s činností lékařovou.

Hlavně však bude nutno doplniti organisaci ústředního zdravotního úřadu tím, že v ministerstvu bude zřízen zvláštní referát pro studium časových otázek v oboru veřejné hygieny v souvislosti s činností lékařovou.

Tento lékařský referát bude míti za úkol sledovati vědecké poznatky vůbec, bude míti tedy příležitost vstoupiti ve styk i s analogickým zařízením v cizině, a bude jeho povinností, aby vhodnými návrhy podepřel činnost jednotlivých částí ministerstva.

Aby pak svému úkolu skutečně mohl dostáti, bude třeba tuto organisační složku podepříti stálým kontaktem s representanty lékařské vědy domácí, zřízením sboru vědeckých lékařských poradců při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Tím dosažena bude vrcholná etapa organisace tohoto úřadu, který po vědecké stránce bude moci spoléhati na účelnou podporu tohoto sboru, jenž v zmíněném studijním referátu nalezne svoji výkonnou pracovní složku.

V komplexu personálních otázek nesmí býti pominuta otázka pomocného personálu. Je to zejména ošetřovatelství i ve směru výchovy sociálně zdravotních pracovnic, jehož úprava i po hospodářské stránce, zejména pokud jde o sociálně zdravotní pracovnice, je akutní.

Zdravotní službu v zemích bude nutno zdůrazniti.

V celku bude třeba věnovati větší pozornost zdravotní statistice. Evidenční zdravotní služba je nutna pro rozvoj novodobé zdravotnické služby a proto zreformování této služby, pokud jde o vědeckou stránku zásahů veřejně zdravotních, opírající se o práci lékaře-hygienika,její aplikaci na potřeby a vklínění její do celkové správní administrativy, musí vycházeti a tohoto předpokladu. Zreformování zdravotní služby znamená v prvé řadě vybudování dobře řízené evidence zdravotního stavu,a celkového zdravotnického zpravodajství. O to bude postaráno.

b) Legislativa.

Základní zdravotní zákon.

V oboru legislativním vyhotovena jest osnova zákona o poradních zdravotních radách. Pracuje se o osnově základního zdravotního zákona, jímž provedena bude unifikace zdravotnického práva. V tomto zákoně zejména rozřešena bude velmi důležitá věc, v moderním veřejném zdravotnictví stále více a více akcentovaná, totiž kooperace s dobrovolnými zdravotnickými činiteli, kteří se stávají velmi důležitými výkonnými orgány zdravotnickými.

Pracováno jest o legislativní úpravě dozoru k potravinám, při čemž rozřešena má býti i aktivní stránka výživy lidu; připravována je změna zákona epidemijního, lékárnického v atd. Ve všeobecném zákoně zdravotním stanoveny budou i základní principy uspořádání důležitých otázek lázeňských.

c) Ústavnictví.

Jak bylo možno již pozorovati při srovnání osnovy rozpočtu na rok 1929 s rozpočtem na rok 1928, tak lze pozorovati i při srovnání rozpočtu na rok 1929 s osnovou rozpočtu na rok 1930, že potřeba nemocnic a ústavů léčebných stále stoupá, čehož hlavní příčinou jest vzrůst frekvence v nemocnicích a tudíž i stoupnutí potřeb dotyčných ústavů.

Potřeba státních ústavů léčebných zahrnujíc v ta i státní zdravotní ústav, ústav pro zubní lékařství, dále ošetřovatelské a babické školy, samozřejmě vedle nemocnic na rok 1929 činila celkem.............. 52,751.383 Kč,

pro rok 1930 naproti tomu preliminováno již. 53,334.103 Kč,

tudíž o............. 582.720 Kč více.

Příjmy snižují se, což jest viděti z těchto číslic: příjem v roce 1929 rozpočten na 26,239.866 Kč, naproti tomu v roce 1930 je rozpočten na 25,064.217 Kč. Důvody tohoto snížení byly již uvedeny.

Při tom dlužno se zmíniti též o zvláštní příjmové položce, která figuruje po třetí ve státním rozpočtu, totiž příjmu z příspěvku domovských obcí na nedobytné léčebné podle zákona č. 77/1927 Sb. za n., kterážto příjmová položka činila v r. 1929 3,420.000 Kč. Pro rok 1930 jest nezměněna.

d) Léčebné výdaje.

Úvěr preliminovaný na rok 1930 zůstal proti úvěru na rok 1929 ve všech svých položkách nezměněný.

Jde tu jednak o náhradu nedobytného léčebného nemocnicím za příslušníky Slovenska a Podkarpatské Rusi, k níž stát je po zákonu povinen (zák. čl. XXI: 1898), jednak o náhradu nedobytného léčebného za osoby ošetřované ve státním ústavě Pasteurově.

Položka 5. týká se náhrad výloh léčebných a dopravních, vzniklých podle mezinárodních úmluv. Z položky této budou hrazeny náklady, které vzniknou z provádění t. zv. úmluv asistenčních. Ministerstvo veř. zdravotnictví navázalo již svého času prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí jednání s celou řadou států o sjednání těchto úmluv (Francie, Belgie, Italie, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Jugoslavie, Rumunsko, Dánsko, Švýcary, Argentina,). Konečné dojednání úmluv závisí od vydání zákona, jímž vnitrostátně upravuje se otázka, který veřejnoprávní subjekt má nésti náklady s prováděním těchto úmluv (náhrada léčebného, náklady repatriační). Ministerstvo veřejného zdravotnictví vypracovalo již společně s ministerstvem vnitra návrh "zákona o podporování a repatriaci osob nemajetných ve stycích mezinárodních". Návrh byl již meziministersky projednán a v nejbližší době bude předložen vládě ke schválení a k ústavnímu projednání.

e) Všeobecná nemocnice v Praze.

Pojednává-li se o ústavech, nutno se zmíniti i o všeobecné veřejné nemocnici v Praze.

Všeobecná nemocnice v Praze je klinickou nemocnicí fondovní (pražský nemocniční fond); státem spravovanou. Správu její vede v I. stolici zemský úřad, kdežto ministerstvu veř. zdravotnictví a těl. výchovy přísluší vrchní dohled a rozhodování v záležitostech normativního rázu nebo mimořádného dosahu.

Všeobecné nemocnici v Praze jest přičleněno 16 klinik, a to 8 českých a 8 německých.

Všeobecná nemocnice v Praze má úhrnem 1.639 lůžek. Její filiálky jsou: v Tuchaměřicích (100 lůžek), nemocnice Milosrdných sester na Malé Straně (260 lůžek), česká dětská nemocnice (100 lůžek) a německá dětská nemocnice (50 lůžek).

Ze zlepšení ve všeobecné nemocnici v Praze v poslední době podniknutých uvésti možno:

1. Dokončena byla novostavba české ušní kliniky, která jest moderně vybavena. a získává 30 lůžek (min. školství).

2. Dokončena byla nástavba nad posluchárnou německé gynaekologie, kde umístěn byl aseptický operační sál (min. školství).

3. Dokončena byla stavba hospodářské budovy, takže s provozem nové kuchyně lze počítati do konce února t. r., jakmile dodáno bude zařízení. Při tom nutno se zmíniti o vhodné, ale nákladné úpravě terénu, již stavba této budovy si vyžádala. (Stará kuchyně bude adaptována pro kancelářské účely.).

4. Upraveny byly mzdy všeho smluvního personálu.

5. Provisionistkám ze stavu ošetřovatelského upraveny ubyly provise.

6. Kolísavý a deficitní rozpočet této nemocnice uveden byl již na rok 1929 do rovnováhy, zejména úspornými opatřeními hospodářskými. Ministerstvo školství a nár. osvěty zvýšilo pro rok 1929 i pro rok 1930 klinický příspěvek na 9 1/2 milionů Kč.

7. Jako ve všech ústavech státních, jež mají ústavní lékárny, chystá se i tu reorganisace ústavní lékárny a užší spojení její po stránce administrativní a účetní s hospodářstvím celého ústavu.

8. Na tomto místě jest se zmíniti o dalekosáhlém projektu úplného přebudování celé všeobecné nemocnice. Chatrnost budov, nepraktická dislokace místností, zastaralé vnitřní zařízení a zejména nedostatek místa činí provedení uvedeného projektu krajně naléhavým. K dosavadním pozemkům nemocničním bude nutno přibrati ještě další pozemky, ježto pro projektované rozšíření dosavadní area by nestačila, i když se počítá s pozemky vojenské nemocnice na Karlově náměstí. Proto také najata byla ministerstvem školství aspoň pro provisorní účely budova bývalého městského chorobince u sv. Bartoloměje. Zúčastnění činitelé, ministerstvo veř. zdravotnictví a těl. výchov, jako zástupce nemocničního fondu, ministerstvo školství a nár. osvěty a oba profesorské sbory se projektem již zevrubně zabývají.

f) Péče o choromyslné.

Péči o choromyslné v zemi České a Moravskoslezské obstarávají dostačující měrou země samy, které zbudovaly k tomu účelu řadu moderních zemských ústavů.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi není samostatného ústavu pro choromyslné, nýbrž jsou tu pouze oddělení pro choromyslné při některých veřejných nemocnicích (Bratislava-klinika, Košice, Nitra, Trenčín, Komárno, Bardiov, Levoča). Ministerstvo veř. zdravotnictví získalo býv. lázně v Pezinku jako filiálku pro bratislavskou psychiatrickou kliniku (150 lůžek), a pro psychiatrické oddělení státní nemocnice v Košicích v soukromém Blumově ústavu v Plešivci u Rožnavy (200 lůžek).

Stav tento jest neudržitelný. V Čechách počítá se jedno lůžko asi na 850 obyvatel, na Moravě na 1.000 obyvatel, ve Slezsku na 750 obyvatel. Na Slovensku pro všechno obyvatelstvo počítati lze pouze s 1.300 lůžky. Obtíže spočívají hlavně v opatření finanční úhrady, ježto náklad na stavbu takového ústavu jest velmi značný (např. v Čechách ústav německobrodský při 1.000 až 1.200 lůžkách bude vyžadovati nákladu cca 56 milionů Kč. Jest tudíž nutno, aby odborné kruhy vzaly v úvahu prozatím, t. j. až do řádného vybudování ústavu pro choromyslné, i jiné způsby ošetřování choromyslných, zejména t. zv. rodinné ošetřování choromyslných, jak se děje na příklad již v Německu, Francii, Belgii, Skotsku, Americe a jinde. Pomýšlí se při tom na ošetřování v rodinách zpravidla. cizích za jistý poplatek. Toto rodinné ošetřování zavedena jest již při veřejné zemské nemocnici v Nitře ve vesnicích Pogranice a Geste, kde se velmi dobře osvědčilo; nyní rozšířena jest na další vesnice, v první řadě v Čaladi. V malém rozsahu děje se tak též při ústavu v Opavě ve Slezsku. Uvažuje se dále a zavedení t. zv. volné péče o choromyslné ve vlastních rodinách za stálého dohledu lékaře resp. odborně cvičených ošetřovatelů, při čemž základ vychází z provisorního propouštění ošetřovanců ústavních na zkoušku.

Jest však jisto, že veřejná. správa, a to jak státní, tak zemská, nebudou se dlouho moci vyhýbati řešení této neodkladné otázky, týkající se nedostatečné péče o duševně choré na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Prozatím za iniciativy ministerstva zdravotnictví jedná se nyní a zřízení zemského ústavu pro choromyslné v Bratislavě, zbudován byl za finanční pomoci státu pavilon pro choromyslné při veřejné nemocnici v Trenčíně a Levoči. Nyní jedná se o postavení dalších dvou pavilonů.

g) Zdravotní přirážka.

Jako ve všech posledních letech i nyní jest nutno zdůrazniti, že ministerstva veř. zdravotnictví podporuje při plnění jednoho z jeho hlavních úkolů, t. j. při péči o vybudování moderního a rozsahem úplně uspokojujícího zdravotního ústavnictví institut zdravotní přirážky.

Další vybírání přirážky na rok 1929 ve výši 7% stanovena byla vládním nařízením čís. 222/1928 Sb. z. a n.

Přehled o finančním výsledku zdravotní přirážky za rok 1928 jeví se takto:

Na zdravotní přirážce vybráno bylo ve prospěch fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných 19,061.591.34 Kč, z čehož připadá na 75% kvotu veř. nemocnicím 14,296.193.55 Kč, na 25% kvotu ústavům soukromým a nemocnicím státním........... 4,765.397.79 "

Ze 75 % kvoty shora uvedené připadlo:

zemskému úřadu v Praze........9,714.253.70 "

zemskému úřadu v Brně....... 3,941.405.- "

veřejným nemocnicím na Slovensku.. 579.044.90 "

veřejným nemocnicím na Podkarpatské Rusi 61.489.95 "

Z 25 % kvoty přirážky připadlo na:

soukromé ústavy léčebné....... 3,201.000.- "

státní ústavy léčebné......... 954.397.79 "

veřejné ústavy léčebné........ 610.000.- "

Z fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných byly poskytnuty v tomto roce subvence 89 veřejným nemocnicím v Čechách, 34 veřejným nemocnicím v zemi Moravsko-slezské, 24 veřejným nemocnicím na Slovensku a 3 veřejným nemocnicím v Podkarpatské Rusi.

Dále byly poskytnuty subvence 102 soukromým léčebným ústavům v celé republice a 2 veřejným léčebným ústavům.

h) Státní služba epidemijní.

1. Reforma zákonná.

Předem jest třeba, aby příslušná ustanovení zákona byla podle nynějších vědomostí a zkušeností upravena a pro celý stát sjednocena.

Za tím účelem byl vypracován návrh nového epidemického zákona, jenž nyní bude projednán s odbornými vědeckými a stavovskými korporacemi, jakož i s ostatními ministerstvy.

V ministerstvu veř. zdravotnictví pracuje se dále na osnově sjednocení zákonitých předpisů o očkování proti neštovicím. V případě uzákonění osnovy nevznikly by podstatné přesuny v dosavadním celoročním počtu očkovanců a tudíž také pamatováno v rozpočtu na povinné očkování toutéž částkou jako v roce letošním.

2. Provoz v boji proti epidemiím.

Nebývalý pohyb a styk obecenstva, jdoucího za svým povoláním, vzděláním nebo zábavou, má za následek rychlý a rozlehlý postup nakažlivých nemocí, které se šíří kontaktem. Infekční nemoci se šíří rychlostí dopravních prostředků. Postupujícím promořením obyvatelstva mění se zase průběh infekčních nemocí: Z nakažlivých osob jest jen část nemocná, druhá část nemá hrubě pocitu nemoci a za nakažlivosti vykonává nerušeně své povolání. Nakažliví zdraví unikají ohlašovací povinnosti obecenstva a nutno je vyhledávati po domech. K vyhledání nakažlivých osob zdravých jest třeba dostatečného výkonného personálu i přiměřených věcných zařízení.

Ministerstvo veř. zdravotnictví, snažíc se čeliti ztrátám na zdraví a na životech, jakož i národohospodářským škodám, které epidemie po sobě zůstavují, soustředilo z úsporných důvodů infekční službu a zřídilo za tím účelem celostátní protiepidemický aparát, sestávající ze zdravotní prohlídkové stanice v Petrovicích, infekční nemocnice v Chustu, tří epidemických autokolon a skladiště státní epidemijní pohotovosti v Brně.

K ochraně hranic před zavlečením nakažlivých nemocí zejména z východu zřízena v roce 1925 moderní zdravotní prohlídková stanice v Petrovicích. Částka preliminovaná na prohlídkovou stanici podle účinů z roku předešlého cca 50.000 Kč dostačí pravděpodobně i v roce 1930 nevypuknou-li v sousedních státech epidemie, proti nimž by bylo třeba zvláštních opatření na hranicích.

Roční částka stanovená na provoz infekční nemocnice v Chustu cca 15.000 Kč měsíčně, která má 40 lůžek, nestačí v roce 1930, poněvadž ministerstvo zdravotnictví přeloží v roce 1930 tuto nemocnici do Slatinských Dolů, kde bude k isolaci nakažlivých nemocných z východní části Podkarpatské Rusi použito závodní nemocnice státních solných dolů v náhradu za chustskou nemocnici, jež jest dřevěná a velmi sešlá. Výlohy spojené s přeložením budou hrazeny z položky "Potíráni epidemií".

3. Státní epidemické autokolony

K rychlému a správnému výkonu zdravotnických opatření při prudce nakažlivých nemocech, pokud je nemohou vykonati obce, jsou určeny tři státní epidemické autokolony.

První autakolona o čtyřech automobilech se stanovištěm v Užhorodě pracuje od 9. srpna 1921 pro Podkarpatskou Rus a východní Slovensko.

Druhá autokolona o třech vozech se sídlem v Brně určena jest od 19. listopadu 1923 pro Moravu.

Třetí autokolona o dvou vozech, se stanovištěm v Bratislavě, jest ustanovena od 23. února 1923 pro západní Slovensko.

Autokolony zasahují nejen v ojedinělých případech důležitých infekcí, aby se z nich nevyvinuly epidemie, ale i při rozsáhlých epidemiích, pomáhajíce si navzájem svým personálem a svými vozy.

K dosavadním třem autokolonám jest nezbytně třeba přičleniti-další IV. epidemickou autokolonu pro Čechy, jimž muselo býti dosud pomáháno moravskou autokolonou. Také opotřebovaný, resp. poškozený stav vozidel dosavadních tří autokolon bude míti za následek další nezbytné výdaje. Česká autokolona bude se skládati ze tří vozů transportních, dvou vozů desinfekčních a jednoho vozu laboratorního. Pro ostatní autokolony bude třeba v r. 1930 vyměniti pět vozů a nahraditi je novými. Celkový náklad na IV. autokolonu a náhradní vozy ostatních autokolon jest rozpočten částkou 1,155.040 Kč, z níž 615.000 Kč bude třeba zaplatiti z úvěrů na rok 1930.

Nutno dále pamatovati v r. 1930 na zařízení ubikací první autokolony v Užhorodě a třetí autokolony v Bratislavě.

Při čtvrté autokoloně, jež bude umístěna při Státním zdravotním ústavu v Praze, budou pracovati dva epidemičtí lékaři a pět řidičů, kteří zároveň budou konati službu desinfekční. Provozovací náklady této autokolony budou činiti v roce 1930 asi 200.000 Kč.

4. Dům lidového zdraví v Užhorodě.

V Podkarpatské Rusi děje se, jako všude jinde, státní zdravotní péče odděleně od dobrovolné péče zdravotní, ačkoliv se v odlehlých a rozlehlých horských obcích vetkávaly obě akce, státní i dobrovolná. Mimořádné obtíže, způsobené nepříznivými osídlovacími, komunikačními a kulturními poměry, vyžadovaly z úsporných důvodů těsnou spolupráci státní péče s péčí dobrovolnou, neboť státní správa zdravotní byla mnohdy bez opory při provádění infekčních a asanačních opatření, a také zásah dobrovolné péče nepronikl žádoucí měrou do odlehlých horských obcí. Za těchto poměrů bylo nutno z věcných i úsporných důvodů spojiti na Podkarpatské Rusi státní zdravotní péči s dobrovolnou péčí v Domě lidového zdraví a tím vytvořiti ústav, jenž by umožnil soustřediti obě tyto složky práce pro zdraví lidu tam; kde jest jich právě nejvíce třeba. Především to byly epidemie, které nejvíce řádí v chudých horských obcích a vyžadují nejen, státního zákroku, nýbrž i pomoci dobrovolné. Dále jsou to hygienická a asanační zařízení, jakož i zásobování obyvatelstva potravinami, které potřebují dobrovolné pomoci, pokud přesahují výměru péče státní. Dům lidového zdraví se sice opírá o státní správu zdravotní, avšak jest vybaven vlastním volnějším vedením, v němž jsou zastoupeny též dobrovolné instituce, které společně pracují se státními úřady zdravotními. Vypracovány podrobné plány jak pro státní část, tak i pro soukromou část tohoto ústavu, a se stavbou obou částí bude započato v roce 1930. Z úvěru na rok 1930 nutno pamatovati jednak na provoz I. státní epidemické autokolony, jež jest součástí Domu lidového zdraví, jednak na zařízení epidemiologického oddělení Domu lidového zdraví.

5. Kontrolní stanice v Komárně.

Konečně jest pomýšleti na potřebné uřízení zdravotní kontrolní stanice v Komárně, jež má sloužiti zdravotním zájmům při dunajské plavbě, zejména ochraně před zavlečením nebezpečných nákaz po Dunaji z Černomoří.

ch) Samaritská služba.

Z pol. 11. §u 6. ("Různá zařízení") velká část spadána vrub výloh na podporu organisace samaritské a zřizování záchranných stanic první pomoci. Organisace samaritské služby a vybudování vhodné sítě záchranných stanic automobilových vyžadují ingerence státní správy, jež v zájmu veřejném bude museti přispěti morálně i hmotně. Samaritská služba organisována jest v ústřední samaritské radě při Čsl. Červeném Kříži, v níž zástupcům státní správy ponechán jest vy"značný vliv. Jmenovitě v jednotlivých pracovních složkách této organisace je ministerstvo veř. zdravotnictví zastoupeno svými delegáty.

i) porodní asistentky.

V položce tit. 2., § 1., pol. 7. ("Podpory na zlepšení hmotných poměrů porodních asistentek a podpory obcím na bezplatné opatření pomoci chudým rodičkám") nenastalo změn a preliminováno opět 110.000 Kč. Z této položky hradí se výlohy na podpory udílené potřebným porodním asistentkám přímo i na podpory chudým obcím na opatření bezplatné pomoci porodnické, k čemuž jest státní správa zavázána podle § 15. zákona, čís. 232/20 Sb. z. a n.

j) Boj proti lidovým a sociálním chorobám.

V § 6, tt. 1. dílčího rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v řádných i mimořádných věcných výdajích uvedeny jsou položky, jichž účel je podepříti důležité obory soukromé činnosti, bez níž by státní zdravotní správa asi sotva mohla veliký úkol zdravotnické péče v sociálním směru obsáhnouti. Tyto položky činí základ iniciativně podpůrné činnosti sociálně zdravotní a kooperace s celostátními spolkovými organisacemi, jako je Čsl. Červený Kříž a Masarykova Liga proti tuberkulose.

V rozpočtu letošním bylo nutno u tohoto paragrafu některé položky zvýšiti. Celkové zvýšení činí 1,000.000 Kč.

Hlavní položkou tohoto paragrafu je pol. 2. "Boj proti lidovým a sociálním chorobám". Na řádných i mimořádných výdajích preliminováno je tu 10,538.000 Kč, tedy o 450.000 Kč více než roku loňského, kdy bylo preliminována 10,088.000 Kč.

1. Tuberkulosa.

Velmi důležitou složku činnosti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy tvoří boj proti tuberkulose. Jest potěšitelným zjevem, že v naší republice za poslední doby lze konstatovati ubývání úmrtnosti touto chorobou. Výkazy státního statistického úřadu udávají o ní tato čísla: r. 1926 zemřelo u nás všemi formami tuberkulosy 28.077 lidí, r. 1927 celkem 27.996 a r. 1928 celkem 26.199 lidí (z toho plicní tuberkulosou 23.231). Umírá tudíž na 100.000 žijících obyvatelů tuberkulosou 180 lidí. To znamená, že náš stát náleží stále ještě mezi země silně tuberkulosou zamořené a že je nutno, mimo ostatní složky podporující boj ten, jako zlepšení bytových poměrů a výživy širokých vrstev lidových atd., věnovati stále plnou pozornost prevenci tuberkulosy a umožnění včasného a odborného léčení jí, zejména v ústavech řádně k tomu účelu zařízených.

V oboru péče preventivní hlavní péče byla věnována r. 1929 prohloubení činnosti protituberkulosních poraden. Počet těchto institucí zůstal celkem nezměněn; pouze poradny Masarykovy Ligy proti tuberkulose v Kolíně a v Plzni byly přeměněny na lidové ústavy sociálně zdravotní péče za součinnosti obecních a okresních úřadů.

Zvláštní péče byla věnována organisaci poradenské péče na Podkarpatské Rusi, kde toho času působí 15 poraden pro sociální choroby "sdružujících v sobě péči a tuberkulosní, matky a děti a osoby pohlavně choré. Poradny tyto, umístěné souměrně v různých okresích Podk. Rusi podle místní potřeby, byly vybaveny potřebným zařízením nábytkovýma instrumentárním a opatřeny propagačním materiálem a přenosnými projekčními aparáty. Pro lékaře zaměstnané v těchto poradnách byl uspořádán zvláštní kurs ve státní nemocnici v Mukačevě a pro většinu poraden opatřen pomocný zdravotní personál (zdravotní sestry) z řad absolventek vyšší školy sociální péče. Aby byly opatřeny síly znalé řeči a zvyků místního obyvatelstva, byla povolena dvě stipendia ke studiu na řečené škole pro absolventky místních středních škol. V r. 1930 jest v programu zříditi několik dalších poraden tohoto druhu, takže koncem r. 1930 budou v každém okrese na Podk. Rusi jedna až dvě poradny pro soc. choroby. Veškeré provozní náklady osobní, správní a léčebné těchto poraden jsou hraženy ze státních dotací periodicky každý měsíc vyplácených.

K dosavadním ozdravovnám přibyla nová ozdravovna v Mentourově u Litoměřic, zřízená se státní podporou místním odborem něm. zem. pomocného spolku pro nemocné plicními chorobami v Litoměřicích.

Co se týče léčebné péče o osoby tuberkulosní ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy snaží se přiměřenými subvencemi podporovati jednak zřizování nových ústavů pro léčbu tuberkulosy, jednak rozšiřování a řádné vybavení ústavů již v provozu jsoucích. Tak zejména bylo započato, jak již byla poznamenáno v části pojednávající o ústavech, se stavbou nového moderního Státního dětského léčebného ústavu Šrobárova v Dolním Smokovci. Staví se zatím velký pavilon pro tuberkulosu chirurgickou (se specielním oddělením pro luposní) o 150 lůžkách a budova pro kuchyni a jídelny. Mezi ústavy, které se postupně dobudovávají, náleží zejména léčebna Albertinum pro ženy z Žamberku (asyl pro těžké tbc a budovy správní), dále léčebny v Jablunkově, žárech (dokončen dětský pavilon), Janově, Weinmannova nadace (křídlo pro ženy o 90 lůžkách) atd. Jeť dík účinné propagaci pozorovati, že naši nemocní odhodlávají se nyní již ke včasnějšímu léčení, čímž řečené léčebny jsou stále plně obloženy, ba ani nestačí všechny nemocné do léčení se hlásící, umístiti. Léčbu skrofulosních-tuberkulosních dětí umožňuje ministerstvo jednak ve zmíněném již státním dětském léčebném ústavu Šrobárově v Dol. Smokovci, jednak umísťováním jich na nadačních lůžkách v zem. Masarykově dětské léčebně v Šumperku (30 nadačních míst) a v Dětské léčebně brněnské okr. Masarykovy ligy proti tuberkulose v Předklášteři (20 nadačních míst), jednak vysíláním jich do jodobromových lázní v Čízi (prostřednictvím Svazu soc. a soc. zdrav. spolků pro Slovenska v Bratislavě). Všechna tato léčebná místa ubyla nejenom stále plně obsazena, nýbrž vždycky ještě čekaly desítky nemocných dětí, kterým již přijetí byla povoleno, na zavolaní, aby léčení v ústavě nastoupily. Místa ta se asi z jedné třetiny udělovala bezplatně, zbytek pak a většiny za snížené, převážně minimální léčebné; resp. za ošetřovné, které za rodinné příslušníky sociálního, pojištění nemocenského má hraditi dotčený léčebný fond, nebo nemocenská pojišťovna (podle výnosu vydaného dne 30. července 1926, č. j. 23.560/26 ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v souhlasu s ministerstvem sociální péče). Výdaje, spojené s takovýmto léčením chudých a nemajetných dětí, ve statním dětském léčebném ústavu Šrobárově činily daleko přes 1,000.000 Kč, v Šumperku přes 300.000 Kč a v Předklášteří kolem 100.000 Kč. Na umístění skrofulosních dětí v čínských lázních byla poskytnuta Svazu soc. a soc. zdravotných spolkov pre Slovensko v Bratislavě roku 1929 podpora 108.000 Kč. Bylo tak umožněna 105 dětem 4-8nedělní odborné léčení v jodových lázních. Aby pak zcela nemajetným dětem byla usnadněna doprava do léčebných ústavů poskytnutím volné jízdy na dráze, refundovalo opět ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy polovici jízdného státním drahám (ročně asi 60.000 Kč). Druhou polovici hradilo ministerstvo sociální péče. Takto umožňovalo se umístění nemocných dětí v příhodných ústavech i z nejvzdálenějších končin našeho státu, což zejména pro Podkarpatskou Rus je zásadní důležitosti. Úspěchy tohoto léčení, které zpravidla není časově omezováno, jsou velmi uspokojivé. Za podpory ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a za součinnosti s ministerstvem sociální péče byl roku 1929 udržován velmi důležitý Ústav pro plastickou chirurgii, který je zatím umístěn v Jedličkově ústavě pro zmrzačelé v Praze. Vedoucí jeho lékařskou silou je docent MUDr. Fr. Burián. Jsou v sněm dovedně napravovány hlavně nejtěžší znetvořeniny obličejové po lupusu, ale i jiné deformace, (které překážejí nemocným a zmrzačelým, aby mohli najíti zaměstnání a sami si na živobytí vydělali. Pro nemajetné takové nešťastníky ministerstvo mělo v něm toho roku 3.000 ošetřovacích dnů. Chudým poskytována, léčba úplně zdarma a méně majetným za nepatrné příplatky ošetřovací. žadatelů za udělení těchto výhod bylo tolik, že uvedený počet ošetřovacích dnů poptávce zdaleka nepostačoval. Konečně usiluje ministerstvo o to, aby již po delší dobu českým zemským pomocným spolkem pro nemocné plicními chorobami v Praze připravovaný Ústav pro luposní byl v brzku uskutečněn. Zařízení tohoto eminentně důležitého ústavu bude ovšem velice nákladným, a Spolek přirozeně počítá s přiměřeně vysokou další podporou státní, jaká byla mu už na přípravné práce také udělena.

O odborné vzdělání lékařské v oboru tuberkulosy, které v boji proti tuberkulose hraje velmi důležitou úlohu, bylo pečováno udílením tří- i víceměsíčních stipendií pro výcvik mladých lékařů v osmi domácích léčebnách proti tuberkulose, dále udílením stipendií na vědecké cesty v cizině, konáním odborných kursů pokračovacích a zvláštními stipendiemi pro výcvik v praxi dispensářové. Pro prohloubení vzdělání zdravotních tajemnic byla poskytnuta dvě stipendia ke studiu dipensářové prakse v cizině dvěma sociálně zdravotním pracovnicím. V oboru čistě vědeckém ministerstvo poskytovalo subvence různým korporacím otázkami tuberkulosy se obírajícím.

Zvláštní zmínku zasluhuje prohloubení organisace tak zv. Calmettisace novorozenců z tuberkulosních rodin, mající za účel očkováním zjednati imunitu nejohroženějších dětí proti nákaze tuberkulosní. Látku očkovací vyrábí Státní zdravotní ústav. Aby se usnadnilo použití této dosud nové methody i chudým a nemajetným rodinám, ministerstvo se odhodlalo na její úhradu poskytovati prostřednictvím Masarykovy Ligy proti tuberkulose podporu (náklad ročně kolem 75.000 Kč).

2. Pohlavní choroby.

Boj proti pohlavním chorobám jest upraven zákonem o potírání pohlavních nemocí čís. 241 ze dne 11. července 1922, a činnost ministerstva na jeho základě dělila se i letos na činnost lidovýchovnou, studijní a podpůrnou. Pokud jde o činnost lidovýchovnou, hledělo se dostáti úkolu tomu vydáváním populárních spisů a systematickým poučováním přednáškami, výstavkami, rozhlasem atd. Dále zřizují se při větších nemocnicích samostatná oddělení pro pohlavně choré, poradny pro pohlavně nemocné, tak zv. Wassermannovy stanice a poradny pro léčení kongen. luetických dětí. Kromě toho v důsledku řečeného zákona usiluje ministerstvo za součinnosti různých spolků o zřízení dostatečného počtu domovin pro léčbu a výchovu mravně vadných dívek. Řečené spolky jsou podporovány poskytováním subvencí.

3. Boj proti alkoholismu.

Ministerstvo poskytuje subvence na činnost abstinentních společností a poskytuje volné léčení nemocným v abstinentním pensionátu v Tuchlově.

4. Rakovina.

Rovněž potírání rakoviny a jiných zhoubných nádorů vyžádalo si zvýšené pozornosti a zvýšených nákladů ministerstva. Ze statistických dat jest patrno, že rakoviny u nás stejně jako v celém kulturním světě neustále přibývá. Zemřelo u nás r. 1921 11.871 lidí na rakovinu, r. 1925 již 14.093 a za r. 1928 vykazuje statistika celkem 16.172 úmrtí na rakovinu. Proto ministerstvo poskytlo společnostem pro studium rakoviny a boj proti ní podpory pro příslušné dispensáře a diagnostické stanice.

5. Boj proti trachomu.

Velmi důležitou součástí této činnosti ministerstva je státní protitrachomová akce na Slovensku, jež byla koncem roku 1928 a počátkem r. 1929 rozšířena na tyto další okresy: Púchov, Žilina, Dolní Kubín, Kysúcké Nové Město a Turč. Sv. Martin, kde byly provedeny všeobecné prohlídky obyvatelstva v 27 obcích a vyšetřeno celkem 30.330 osob. Bylo zřízeno 10 nových hlavních ambulatorií se 14 pobočnými stanicemi, takže v r. 1929 bylo v provozu celkem 38 hlavních ambulatorií se 65 pobočnými stanicemi. Ve službách této akce zaměstnáni byli: 1 vedoucí lékař, 35 zdravotních sester, 1 zdravotní pracovník a 33 lékařů. O rozsahu této činnosti poučuje statistika za poslední čtvrtletí 1928, kdy bylo provedeno celkem 39.941 ošetření, 267 soc. návštěv a 472 přednášek a rozprav. Pro ambulatoria byla pořízena 2 přenosná loutková divadélka k provádění zdravotnických her, a dán do oběhu velký protitrachomový film "Stín ve světle", který byl promítán jednak ve veřejných biografech, jednak v obcích nacházejících se v území protitrachomové akce putovním projekčním aparátem. V ambulatoriích byla zavedena nová administrativa a řada jich byla opatřena novým zařízením. Celkový provozní náklad protitrachomové akce překročil v roce 1929 sumu 950.000 Kč.

6. Péče o slepé, hluchoněmé, slabomyslné a zmrzačelé.

Z položky "Boj proti lidovým a sociálním chorobám" podporují se také organisace a ústavy pečující o umístění, ošetřeni a výchovu slepců, hluchoněmých, slabomyslných a zmrzačelých, převážně dětí. Těmto společnostem a ústavům dostává se pravidelných peněžních podpor na provoz ústavu a také na rozšiřování a novostavby jejich budov.

7. Zdravotnická lidovýchova.

S bojem proti lidovým a sociálním chorobám úzce souvisí zdravotnická lidovýchova. Proto se náklady na ni také hradily z této položky. Jde tu především o šíření zdravotnického vzdělání v nejširších lidových kruzích a o jeho účinnou podporu. Dálo se nejen poskytováním přiměřených podpor, nýbrž i přímou organisací činnosti přednáškové; kinematografické, výstavní a publikační. Tento referát organisoval na některých krajinských a jiných výstavách příslušné zdravotnické exposice. Činnost svou konal přirozeně za spolupráce jiných korporací, jako čsl. Červeného Kříže, Masarykova Lidovýchovného ústavu, Rozhlasu a pod.

Radium.

V § 6 pol. 7. udáno je nájemné za radium. Toto radium používáno je v radiotherapeutickém oddělení státní nemocnice vinohradské, a výška odpovídá ceně radia na světovém trhu. Pokud jde o tuto cenu, příslušný úřad, totiž ministerstvo veřejných prací, při určování změn za mg hledí k výlohám, jež při dlouhotrvajícím procesu jsou mimořádně značné. Světový trh, zejména belgická společnost, způsobila klesnutí ceny.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se snažíc aby léčba radiem byla regulována a pokud možno co nejvíce rozšířena. Distribuce radia díti musí se ovšem podle toho, pokud jest zde již vychovaných k tomu lékařů, a získání radia umožní se, pokud lze, jednotlivým nemocnícíma léčebnám:

k) Tělesná výchova.

K účelům tělesné výchovy určena je položka 8., § 6., tit. 1. rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Položka tato byla zvýšena o 180.000 Kč. V roce 1930 bude nutno zvýšenou pozornost věnovati sportu a umožniti mu jeho rozvoj podporou vhodných zařízení trvalých. Proto snažiti se bude ministerstvo, aby uspíšilo otázku úpravy stadionu na staveništi tělovýchovného ústavu a vhodným opatřením umožnila zřízení stadia plaveckého na Barrandově.

V roce 1930 budou řešeny zejména následující úkoly: Přípravné práce k státnímu tělovýchovnému ústavu, jehož vybudování se stává státní nutností, udělena bude podpora III. ženským světovým hrám v Praze r. 1930, pro něž bude nutno vybaviti závodiště zejména řádnou drahou pro běh nákladem 150.000 Kč. Opatření kolekcí pro zdravot. výstavu v Drážďanech a pro celostátní výstavy sportu a tělesné výchovy v Pardubicích r. 1931. Povolena bude dotace na státní tělovýchovné kursy, jimiž prochází na 9.000 účastníků ročně a které nahrazuji prozatím působnost státního tělovýchovného ústavu.

Přikročí se k zřízení lékařských poraden pro sportovce, podporováno bude vědecké zkoumání tělesné výchovy a příprava lékařů pro tyto úkoly. Budou vysláni nadějní tělocviční odborníci na studium tělesné výchovy do ciziny. Budou podporovány cvičitelské školy, které pořádají tělovýchovné organisace samy. Budou uděleny podpory na stavbu tělocvičen, cvičišť a hřišť spolkových, podpora na činnosti tělovýchovných organisací, které plni obětavě úkoly tělovýchovy.