Kapitola 17. Ministerstvo sociální péče.

Návrh rozpočtu ministerstva sociální péče narok 1930 preliminován je v části příjmové částkou 18,430.000. Kč, a v části výdajové částkou 824,110.414 Kč.

Porovnání s rozpočtem na rok 1929.

Při ciferním porovnání s rozpočtem na rok 1929 jsou příjmy vyšší o.............. 39.700 Kč

a výdaje nižší o........... 11,150.947 Kč.

Zvýšení příjmů spočívá ve vyšší úhradě, kterou možno očekávati v roce 1930 hlavně u náhrad administrativních výdajů v oboru zprostředkování práce a na dávkách odváděných při povolování biografických licencí.

Při srovnávání výdajové části v celku dlužno však přihlédnouti k tomu, že v rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1930 není již zařazen příspěvek na Komenského ustav v Košicích (polepšovna pro chlapce do 18ti let), který rozpočet ministerstvo sociální péče na rok 1929 ještě zatěžoval částkou 2,555.600 Kč a který jest z důvodů technicko-účetních převeden do rozpočtu ministerstva spravedlnosti. Jest tedy při porovnání obou rozpočtů nutno od výdajové částky na rok 1929 tento příspěvek odečísti. Provedeme-li to, jeví se celkový rozdíl ve výdajích rozpočtů ministerstva sociální péče na oba jmenované raky efektivně částkou 8,595.347 Kč.

Podrobným rozborem jednotlivých úvěrů lze pak seznati, že snížení v rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1930 se projevivší nastalo v těch položkách, kde se dostavuje pokles výdajů přirozeným vývojem v mezích platných zákonů. Jsou to (kromě úvěru na správu ústřední, kde zmenšení nákladů a 680.36 Kč odpovídá skutečné menší potřebě) úvěry na Péči stavební a bytovou v § 4, tit. 1. (o 23,100.000 Kč) a na Péči o válečné poškozence v tit. 4. (o 38,339.877 Kč).

V péči stavební a bytové má snížení důvod jednak v tom, že u většiny domů, jimž stát poskytl podporu ve způsobu příspěvků na zúročení a umoření stavebního nákladu, postoupila výměra příspěvků ze 4% na 3 1/2% ve smyslu příslušných zákonů, jednak že zmenšuje se částka určená na doplatky anuitní poklesem počtu nevyúčtovaných staveb a dále že se zmenšuje značně suma zaručených stavebních úvěrů a počet zápůjček krátkodobých.

Výdaje na péči o válečné poškozence snižují se sice proti rozpočtu na rok 1929 o částku již uvedenou.. 38,339.802 Kč. Snížení to však jest úměrné přirozenému poklesu potřeby na důchody válečných poškozenců, pokud jde o počet důchodců v jednotlivých kategoriích a zákonné sazby důchodů.

Od roku 1924, kdy náklad na péči o válečné poškozence dosáhl vrcholu tím, že byly z největší části důchody teprve vyměřeny a uspokojeny tak nároky válečných poškozenců vyplývající ze zákona., a kdy dosáhla potřeba na výplatu důchodů s doplatky částky.......... 911,400.000 Kč,

čímž byl překročen povolený úvěr pro rok 1924 o částku............. 364,900.000 Kč,

počaly tyto celkové výdaje klesati a přibližovati se skutečné potřebě, odpovídající počtu důchodců v jednotlivých kategoriích, který rok od roku percentuelně klesá.

Ještě v roku 1925 bylo vyplaceno na důchodech válečných poškozenců více o.......... 145,650.000 Kč a v roce 1926 ještě o......... 40,170.000 Kč více proti schváleným rozpočtům. V roce 1927 povolený úvěr již dostačuje a jeví se koncem roku přebytek 11,660.000 Kč proto, že nebylo již téměř doplatků důchodů. V roce 1928 z povoleného úvěru objevuje se přebytek dle rozpočtových výsledků.............. 35,000.000 Kč. Za rok 1929 není výsledek dosud znám, ale také v tomto roce nebyly úvěry z uvedených příčin vyčerpány; z čehož vidno, že snižování prelimináře na péči o válečné poškozence jest úměrno přirozenému úbytku důchodců.

Naproti tomu v položkách na ostatní úkoly ministerstva sociální péče zůstaly úvěry nezměněny, v některých byly znatelně zvýšeny a mimo to zařazen byl nový úvěr 42,000.000 Kč na provádění Národním shromážděním v roce 1929 přijatého zákona č. 43 o státních starobních podporách.

Zvýšeny byly následující potřeby:

v § 3. tit. 1. "Sociální pojištění" o...... 4,820.000 Kč,

v § 5. tit. 1. "Péče o mládež" ciferně o 1,170.894 Kč, avšak vzhledem k vypuštění nákladu na Komenského ústav v Košicích vlastně o.... 3,736.494 Kč,

v tit. 2. "Organisace práce" o....... 953.500 Kč,

v tit. 3. "Živnostenská inspekce" o..... 166.797 Kč,

a v tit. 5. "Péče o nezaměstnané" o.... 1,858.000 Kč,

tedy celkem... 11,524.791 Kč,

při čemž zejména jest vítati, že podpůrná akce péče o mládež doznala proti roku 1929 uvnitř celého úvěru na péči o mládež zvýšení o 46 mil. Kč.

Jest tedy z uvedeného rozboru vidno, že rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1930 jest sice číselně nižší, že však potřeby na sociální úkoly nedoznaly v něm ve skutečnosti snížení, nýbrž že jsou poměrně vyšší než v rozpočtu na rok 1929.

Ke konci výborové rozpravy přednesl pan ministr sociální péče obšírné exposé, ve kterém rozvinul obsáhlý program o důležitých sociálních úkolech, jichž řešení se z důvodů sociálně-hospodářských jeví naléhavým a odůvodněným a jež se týkají zejména zákonné úpravy dostatečné péče o nezaměstnané, veřejného zprostředkování práce; problému bytového a stavebního ruchu; organisace péče o mládež, zákonné její úpravy a vybudování finanční pro ní základny; vyřešení otázek spojených s Léčebným fondem veřejných zaměstnanců; naléhavých potřeb v oboru sociálního pojištění jako: v pojištění úrazovém, nemocenském, pensijním, pojištění soukromých zaměstnanců; zlepšení hmotného postavení válečných invalidů (slepců, invalidů těžších a na cizí pomoc odkázaných) a j.

Předmětem rozpravy, dotazů a návrhů průběhem jednání v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny pronesených byly hlavní obory agendy ministerstva sociální péče, k nimž se povšechně -uvádí:

Péče stavební a bytová.

V péči stavební a bytové lze znamenati dvě údobí. První údobí počínající zákonem ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n. a ukončené zákonem o stavebním ruchu ze dne 7. dubna 1924, č. 58 Sb. z. a n., podle kterých stá zasahoval přímou finanční podporou, a druhé údobí charakterisované zákony č. 44 z roku 1927 a č. 43 z roku 1928, dle kterých poskytuje stát toliko subsidiární záruku za druhořadé hypotekární zápůjčky, a z nichž zákon poslední byl ve své účinnosti prodloužen usnesením Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 11. října 1929, č. 155 Sb. z. a n. do 30. prosince 1930 (započetí staveb do 31. března 1930).

Podle zákonů údobí prvního byla podle stavu ke dni 31. října 1929 udělena podpora na stavbu celkem 28.068 obytných domů, z nichž 4.053 jest nájemních domů s 38.535 byty a 24.015 rodinných domků s 26.933 byty, takže úhrnem získáno v těchto stavbách 65.468 bytů.

Stavební náklad těchto staveb činí celkem 4.847,108.868 Kč,

zaručené zápůjčky.......... 3.215,160.576 Kč,

příspěvek ze stavebního nákladu v částce.. 545,114.266 Kč.

Podle zákonů druhého údobí byla do 31. října 1929 udělena státní záruka celkem na stavbu 3.417 obytných domů s 10.508 byty, a to na stavbu 350 domů nájemních se 6.592 byty a 3.067 domků rodinných se 3.916 byty.

Stavební náklad těchto staveb činil

úhrnem částku.......... 725,003.122.73 Kč,

zaručené zápůjčky......... 261,588.274.06 Kč.

V letech 1925 a 1926, v kterých nebyly obnoveny zákony o stavebním ruchu vzhledem k patrné stabilisaci stavebního podnikání, umožňoval obecně prospěšným; stavebním sdružením a obcím, pokud šlo o větší projekty, udržení stavební činnosti zákon o Státním bytovém fondu ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb. z. a n., podle něhož byla poskytována záruka fondu za druhořadé hypotekární zápůjčky, a usnadňováno tak získání laciného a dostačujícího úvěru.

Podle tohoto zákona o Státním bytovém fondu byla poskytnuta záruka fondu podle stavu ke dni 31. října 1929 celkem na stavbu 306 obytných domů, z nichž jsou 180 domy nájemní s 3.160 byty a 126 domků rodinných se 223 byty.

Stavební náklad těchto domů činí celkem částku........... 254,018.640.06 Kč,

a zaručené zápůjčky......... 89,798.462.90 Kč.

Celkový stav fondu činí ke dni 31. října 1929.......... 41,547.849.34 Kč.

Jako celkový výsledek státní stavební a bytové péče jeví se za léta 1919 až 1929 přírůstek 79.359 nových bytů.

Péče o mládež.

V péči o mládež jest jakýsi dualismus způsobený tím, že podle zákonného stavu dosud platného je tato péče v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uložena, dosud orgánům správy autonomní jako součást péče chudinské, a Slovensku a v Podkarpatské Rusi náleží však z největší míry státu, jemuž obce toliko subsidiárně jsou v určitých případech povinny přispívati na úhradu nákladů ošetřovacích za své příslušníky, ač i tam spolupracují na péči o mládež také obce domovské a některé dobrovolné instituce, jichž zdárnou činnost umožňuje stát svou organisační a hmotnou podporou.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly podle zákonného stavu povinny starati se o mládež potřebnou veřejné péče především obce domovské. Poněvadž obce tyto úplně úkoly ty obstarávati nemohou, uplatňuje se v těchto zemích velmi vydatně t. zv. dobrovolná péče o mládež, obstarávaná soukromými institucemi a spolky. Organisace práce těchto soukromých institucí byla postupně dobře vybudována a možno říci, že tyto soukromé organisace dnes obstarávají valnou část sociální a zdravotní péče o mládež a to úspěšně, získávajíce pro svoji činnost většinu svých prostředků z veřejné dobročinnosti.

Stát poskytuje subvence těm institucím, které prokáží, že vyhovují pravidlům o povolování subvencí státních, vydaným ministerstvem sociální péče, že pracují dobře a že subvence státní potřebují.

Při povolování státních subvencí na úkoly péče o mládež řídí se ministerstvo sociální péče pravidly z roku 1922, které byly všem institucím péče o mládež sděleny.

Každá žádost posuzuje se individuelně a při vyměření subvence béře se ohled na rozsah činnosti, na příjmy a výdaje a na celkový finanční stav příslušné korporace a také na možnost opatřiti si prostředky odjinud.

Celková agenda v oboru péče o mládež rozšířena jest podstatně o agendu spojenou s prováděním zákona o potulných cikánech podle zákona č. 177 z roku 1927.

Péče o válečné poškozence.

Do působnosti ministerstva sociální péče spadá péče o válečné poškozence ze řad mužstva poškozeného světovou válkou, a to jak o invalidy, tak i o vdovy, sirotky, předky a sourozence, jak je upravena zákony č. 199 z roku 1919, č. 142 z roku 1920 a č. 39 z roku 1922, jednak péče o poválečné poškozence ze řad mužstva, a to jak invalidy, tak i pozůstalé po nich podle zákona ze dne 31. ledna 1922, čís. 41.

Péče o invalidy předválečné, jakož i péče o vojenské poškozence gážisty přísluší podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 76, ministerstvu národní obrany.

Provádění zákonné péče o válečné poškozence jest svěřeno zemským úřadům pro péči o válečné poškozence v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě.

Podle zákonů o požitcích válečných poškozenců poukazují se válečným poškozencům renty v částkách zákonem stanovených, invalidé jsou na státní náklad léčeni, pokud jde o následky poškození na zdraví utrpěného ve službě vojenské, invalidům opatřovány jsou ortopedické pomůcky na náklad státní, všem válečným a poválečným poškozencům pak poskytovány jsou v případě nutné potřeby dary a zápůjčky.

O důchod podle zákonů o požitcích válečných poškozenců přihlásilo se v celé republice 951.148 válečných poškozenců a důchod byl přiznán 654.698 důchodcům. Počet důchodců během uplynulých let klesá. Ke dni 31. prosince 1923 byl stav všech důchodců 588.280 a podle stavu ke dni 31. prosince 1929 jeví se počet válečných poškozenců-důchodců takto:

invalidů........... 103.779

vdov............ 87.872

sirotků........... 137.190

předků..... 63.451

celkem všech důchodců...... 392.292.

Podle zemí jeví se stav tento:

v Čechách.......... 194.518

na Moravě a ve Slezsku..... 85.447

na Slovensku......... 92.741

na Podkarpatské Rusi..... 19.586.

Invalidů ubývá úmrtím a osamostatněním. Úmrtnost není však vyšší než 4%. U vdov jeví se úbytek ponejvíce provdáním. V roce 1925 se provdalo 6.000 vdov, v roce 1926 téměř 5.000, v roce 1927 as 3.500 vdov, v roce 1928 1.650 a v roce 1929 1.268 vdov. Sirotků ubývá dosažením hranice věkové (18 roků).

Revisní prohlídky nemají za účel jen snižovati procento invalidity prohlížených, nýbrž pouze přizpůsobiti taxaci skutečnému zdravotnímu stavu. Nesnižuje se tedy ve všech případech procento invalidity, naopak hlavně v případech interních jest procento zvyšováno. Jsou tedy prohlídky opatřením válečným poškozencům v mnoha případech prospěšným.

Přeběrků bylo dosud odepsána v částce.. 20,000.000 Kč

a splaceno bylo............ 17,000.000 Kč.

Ministerstvo sociální péče promíjí přeběrky, kde se zjistí, že by vymáháním byla ohrožena existence poškozenců.

Hranice příjmová zvyšuje se o 10% na každého příslušníka rodiny a nárok na důchod zaniká teprve při příjmu ve výši součtu hranice upravené podle rodinného stavu a požitků, na které by měl poškozenec jinak podle zákona nárok.

Válečných slepců jest všech 640; z těchto bylo poděleno asi 300 tabákovými trafikami a sklady; hospodářskou nemovitost má asi 70 slepců. Při povolování zápůjček a darů se přihlíží nejvíce ke slepcům.

Lhůta přihlašovací byla již dvakráte prodloužena, naposledy do 31. prosince 1923. Přihlášky docházející po této lhůtě jsou rovněž v ministerstvu sociální péče pečlivě zkoumány, avšak jen ve velmi malém počtu případů jest nesporně prokázána souvislost s vojenskou službou.

Od počátku účinnosti zákonů pro péči o válečné poškozence bylo z titulu této péče do 31. prosince 1929

vyplaceno............ 5.115;254.882 Kč.

Z toho připadá na vlastní péči o válečné poškozence............ 4.929,244.045 Kč.

Administrativní náklady této péče činí jen 32%.

Na zákonitých požitcích bylo do 31. prosince 1929 vyplaceno invalidům-důchodcům. 1.772.736.116 Kč,

pozůstalým-důchodcům........ 2.914,420.280 Kč.

Práce přes čas.

V případech povolování práce přes čas řídí se příslušné úřady směrnicemi vydanými ministerstvem sociální péče, a pečlivě se zkoumá, jsou-li v jednotlivých případech skutečně předpoklady § 6 zákona o 8, hodinové době pracovní. Přestupky proti tomuto zákonu (t. j. prodlužování práce přes čas bez úředního povolení) se přísně vyšetřují a potřebné vždy se zařídí.

Domácká práce.

Zákon o domácké práci se v některých odvětvích domácké práce pomalu vžívá. Přes to však v mnohých odvětvích, zejména v oboru sklářském praxe vykazuje značnou činnost obvodních komisí. Ministerstvo dbá nad prováděním zákona a počátkem ledna t. r. vydalo znovu přísné pokyny okresním úřadům, aby dozíraly nad zachováváním zákonných předpisů o domácké práci.

Státní starobní podpory.

K provádění zákona o státních starobních podporách č. 43 z roku 1929 vydalo ministerstvo sociální péče výnos z 8. ledna 1930, kterým byl doporučen liberálnější postup v řízení o státních starobních podporách, zejména i pokud jde o započítávání poskytnutých darů, občasných výpomocí a pod. na státní starobní podporu.

O urychlené vyřízení žádostí dbalo ministerstvo sociální péče hned od vydání zákona četnými výnosy.

Podle výkazů účtáren zemských (generálních, hlavních) finančních ředitelství bylo do konce roku 1929 vydáno celkem na státních starobních podporách včetně osobních a správních výdajů............. 27,299.141.10 Kč,

z čehož příplatky obcí činí....... 3,200.206.35 Kč.

Z tohoto celkového výdaje připadá na jednotlivé země:

Čechy............. 14,905.067.- Kč,

Morava.............. 8,436.702.15 Kč,

Slezsko.............. 1,373.061.- Kč,

Slovensko............. 1,968.595.- Kč,

Podkarpatská Rus.......... 423.476.- Kč,

k tomu přistupuje částka vyplacená čs. státním příslušníkům bydlícím v cizině... 192.239.95 Kč.

Za měsíc leden 1930 podle dosud došlých výkazů bylo vyplaceno:

v Čechách............. 1,973.786.85 Kč,

na Moravě............ 1,608.524.35 Kč,

na Slovensku............ 1,711.288 Kč,

celkem.. 5,293.598.15 Kč,

úhrnem tedy do konce ledna podle došlých zpráv bylo vyplaceno včetně na státních starobních podporách 32,592.739.25 Kč.

Péče o vystěhovalce.

Péče tato musila býti v Československé republice vybudována od základu. Proto je její organisace teprve ve stadiu vývoje. Celkem dokončena je organisace sociální péče vystěhovalecké, nyní se konají přípravy pro provádění aktivní vystěhovalecké politiky. Jde tu hlavně o činnost protiemigrační (bránění vystěhovalectví zbytečnému a odstraňování jeho příčin) a o organisování, regulování a koncentrování vystěhovaleckého proudu na vhodných místech ciziny, což jest dnes jedním z hlavních programů agendy ministerstva v tomto oboru a předmětem jednání komise pro vystěhovalectví a kolonisaci. Také v roce 1929 zřízený Československý ústav zahraniční v tom směru pracuje. Byl již opatření obsáhlý materiál o vyhlídkách pro vystěhovalce v cizině a je vybudována vystěhovalecká služba informační. Nyní jde hlavně o praktické provádění koncentrace vystěhovalců v cizině (kolonisace). Při tom jest však zapotřebí účasti čsl. kapitálu, obchodu a průmyslu, kteréžto kruhy se však dosud na věci neúčastní.

Jest snahou vybudovati ústřední vystěhovalecký úřad, který by celé vystěhovalectví řídil a na ně dohlížel. Důležitost vystěhovalectví po stránce národní i hospodářské je veliká a náklady na jeho organisaci by přinesly mnohonásobný užitek.

Kapitola 18. Ministerstvo pro zásobování lidu.

Výdaje ministerstva pro zásobování lidu na rok 1930 preliminují se částkou Kč 13,044.000. Zvýšení proti roku 1929 o Kč 3,999.103 jest odůvodněna nutností znovu vybudovati toto ministerstvo po stránce personální i věcné.

Příjmy se preliminují částkou Kč 370.000 a týkají se příjmů z tax za zkoušení potravinových náhražek, z likvidace moučné dávky, výtěžků za propadlé životní potřeby z pokut a peněžitých trestů. V celku jsou příjmy na rok 1930 o Kč 10.000 nižší než pro rok 1929.

Na různá přání a připomínky, které byly v průběhu celého rozpočtového jednání předneseny, odpověděl pan ministr pro zásobování lidu úhrnně ke konci specielní debaty a zároveň uvedl toto:

Roku 1921 mělo ministerstvo pro zásobování lidu 615 úředníků, zřízenců a přidělených zaměstnanců a disponovalo rozpočtem ve výši 38 milionů Kč. V rase 1929 mělo toto ministerstvo 243 úředníků, zaměstnanců a přidělených sil a jeho rozpočet dosahoval výše 9 milionů Kč. Za osm let klesl počet zaměstnaných tam osob o 371 a obnos, jímž úřad disponoval, klesl o 29 milionů Kč.

V těchto cifrách projevuje se pozvolný úpadek tohoto úřadu. Jeho úkoly se zmenšily a třeba doznati, že značná část veřejnosti si uvykla na myšlenku, že tento úřad je úplně zbytečný.

Byl tomu dán výraz asi třemi návrhy, aby ministerstvo pro zásobování lidu byla zrušeno. Když pan ministerský předseda zřizoval tuto vládu, nabídl mi vstoupení do ministerstva zásobo vání s připomínkou, že uznává potřebu, aby tento úřad byl vybudován a aby byl opatřen náležitým aparátem personálním i finančním. Také ministerská rada navrhla Národnímu shromáždění, aby dosavadní rozpočet by zvýšen z 9 milionů na 13 milionů Kč. I já jsem dospěl k přesvědčení, že tento úřad není zbytečným a že má co dělati v našem hospodářském životě; chci jen podotknouti, že ani obnos 13 milionů Kč nepostačí, a že jest to píše jakési symbolické vyjádření snahy, která směřuje k tomu, aby úřad oživl.

Nejdříve bych tu chtěl jaksi súčtovati s tou částí veřejnosti, která se zvláštní zálibou na tento úřad podniká soustavné útoky a řeknu ihned, že útoky vznikají s interesentských zájmů. Jistá část našeho hospodářského života nese totiž velmi nemile zejména protilichevní činnost tohoto úřadu a já pokládám za nutno, abych zde autenticky dokázal, jaká je příčina těchto útoků. Proto dovolte, abych před Vámi rozvinul stručný obraz našeho hospodářství mlékem a mléčnými produkty, neboť v kontrole tohoto hospodářství vězí právě tyto příčiny a myslím, že jsem povinen, abych ukázal rub celé této kampaně. Jest známo, že v roce 1929 ceny mléka projevovaly tendenci vzestupnou. Bylo to neštěstí pro celou řadu chudších rodin gážistických a dělnických. Zdražování mělo svůj hospodářský důvod částečně v neúrodě krmiv z roku 1928, ale vedle této příčiny zasahuje též jiný činitel. Je to nesolidní obchodník, který neváhá pobírati zisk neodůvodněný, nezasloužený a řeknu přímo lichvářský. Žaluji rozpočtovému výboru, žaluji celému Národnímu shromáždění a veškeré veřejnosti, že veliká část našeho obchodu s mlékem a mléčnými výrobky propadla přímo neuvěřitelné demoralisaci. Falšování mléka a másla jest nejen u nás ve Velké Praze, nýbrž i v jiných oblastech republiky a zejména v městech průmyslových v severních Čechách, na denním pořádku. Za plnohodnotné mléko prodává se mléko odtučněné, odstředěné, zřeďované vodou, někdy i závadnou, a ve velmi četných případech i mléko znečištěné a zdraví škodlivé. To bylo zjištěno úředně a v mnohých případech i soudně. Troufal bych si říci, že pražský konsument nedostane vůbec nesbírané mléko ani od velkých mlékáren. Ministerstvo pro zásobování lidu věnovalo těmto zjevům horlivou pozornost v uplynulém roce. Provedlo tisíce revisí a já si dovoluj i slavnému výboru předložiti stručný přehled o jejich výsledku. Celkový počet revisí činil 26.000 a trestních oznámení na základě těchto revisí bylo učiněno 6785. Tedy 25% zkoumaných případů vedlo z úřední povinnosti k podání trestního oznámení. Ústavu ke zkoumání potravin v Praze bylo dodáno ku prozkoumání celkem 2867 vzorků mléka a na tyto vzorky došlu 2404 posudky, a u všech těchto vzorků zjištěn kladný výsledek, to jest, že jde o mléko porušené. Z toho je nejlépe patrno, že protilichevní orgány ministerstva pro zásobování lidu, které jsou předmětem tolikerých útoků, vykonávají svou funkci nejvýše svědomitě a že tedy nejde zde o žádnou šikanu. Zmíním se ještě o velkých mlékárnách. Mléčný pražský regulativ stanoví, že mléko musí obsahovati aspoň 32% tuku. Je to míněno jako minimum, avšak naše velkomlékárny obratem ruky z tohoto předpisu udělaly maximum, neboť není případu, že by některé mléko z těchto velkomlékáren mělo aspoň o 0.1% tuku více, nežli dovoluje jako minimum zmíněný pražský regulativ. Mohu tedy právem tvrditi, že všechno mléko je porušeno, a že mléko, jak je dodává rolnictvo o tučnosti 3.6 a 4.6%, není prostě v Praze k dostání.

A nyní ještě několik illustrací k tomu, jak se u nás porušuje máslo. Případy jeho falšování jsou na denním pořádku a to zejména v městech severních Čech. Úřady pro potírání lichvy vykonaly v minulém roce celkem 765 revisí a učinily celkem 383 trestních oznámení a odebraly vzorků 128. Na tyto vzorky došlo 88 posudků vesměs kladných, totiž, že máslo označeno za máslo vadné.

Mohl bych ještě mluviti o uhlí; vykonáno bylo 5 revisí a převáženo 80 povozů a zjištěna. špatná váha při 53 z nich; a to nejen snad o kilogramy, nýbrž v celé řadě případů o metrické centy. Falšuje se též malinová šťáva, koření a bují bytová lichva. Z toho ze všeho je patrno, že protilichevní kontroloři jsou na, škodu toliko oněm živlům nesolidním, a nichž jsem se nahoře zmínil, a doufám, že nikdy nebude se stavěti za ně už v zájmu solidních obchodníků. Otevřeně však podotýkám, že úřady pro potírání lichvy, tak jak dnes jsou vybaveny, svůj úkol zdolati nemohou. Neboť demoralisace, kterou jsem doložil daty, se příliš rozmnožila. Se svým aparátem nestačí tato kontrola ani na Prahu, neřku-li pro celou republiku, a proto bych vel-mi rád vítal, kdyby si velká konsumní střediska sama svoji kontrolu vybudovala. Měli jsme už se zástupci města Prahy porady o tom, jak bychom tuto kontrolní činnost povzbudili a rozdělili si úkoly, abychom již jednou těmto zlořádům učinili náležitou přítrž. Vybudování náležité kontroly bude musiti v tomto úřadě býti věnována náležitá péče.

Jsou tu však ještě jiné úkoly. Ministerstvo pro zásobováni lidu je povoláno hájiti veliký soubor oprávněných zájmů, jež dosud systematicky hájeny nebyly. Chtěl bych říci, že náš hospodářský život po válce nevrátil se do předválečných forem. Vznikají též nové útvary a je velikým úkolem našeho hospodářství, abychom se těmto změněným poměrům přizpůsobili. A těmto novým poměrům hospodářským nutno přizpůsobiti i celkovou činnost ministerstva. Bylo chybou, že funkce tohoto úřadu jakožto resortu, který vynikal tím, že nebyl úzce nájemnický, nýbrž přihlížel potřebám hospodářského celku, nebyly prostě měněny a přizpůsobovány pružně novým potřebám. Mnohé úkoly ministerstva zásobování, pro které byla zřízeno, jsou nyní ovšem z velké části splněny a propadly minulosti, ale nahradíte-li si po převratu vytvořené označení "zásobování", které je nyní již anachronismem, slovem "spotřeba" a pojímáte-li ministerstvo zásobování moderněji, jako ministerstvo spotřeby, jeví se jeho existenční otázka zcela jinou. Služba spotřebiteli je heslem doby. Každý moderní výrobce většího formátu myšlenkového přijímá tato hesla, importované do Evropy ze země hospodářsky nejpokročilejší - Spojených států amerických - za své. Uvědomuje si, že je nutno, aby co nejlépe splnil podstatný a věčný smysl veškeré výroby, sloužiti spotřebiteli, nemá-li výroba upadati. Vcházíme v údolí hospodářského vývoje, které svými nejlepšími theoretiky a praktiky nápadně zdůrazňuje požadavek, aby se výroba orientovala spotřebitelsky. Jsme teprve na prahu nové hospodářské epochy a nové farmy společenského života vůbec. Služba celku, harmonisace složek a sil, je rysem této nové epochy, jež slovo demokracie a jež sice pomalu, ale nezadržitelně proniká i v zatuchlý vzduch našeho hospodářského podnikání. Starší generace hospodářská kotví ještě do značné míry v úzce interesentském a krátkozrace sobeckém duchu XIX. staletí. Moderní podnikatel však orientuje svou výrobu zcela odlišně, to jest spotřebitelsky, avšak nemá dosud dosti odvahy a zejména dosti vlivu na náš hospodářský život. Nové formy hospodářského života kladou obrazovanému ministerstvu úkoly, kterých dříve v jiných poměrech nemělo, jsou to úkoly nové, o nichž však podrobně se rozhovořím v zásobovacím výboru. Zatím aspoň zdůrazňuji, že moderní politika spotřebitelská, ku které se ministerstvo pro zásobování Lidu připravuje, nebude zahrocena proti výrobě, nýbrž bude ji zároveň oživovati a přispívati ku větší zaměstnanosti v průmyslu. Bylo u nás napácháno mnoho těžkých chyb hospodářských proto, poněvadž hospodářská politika byla řízena z nepřirozeného hlediska samoúčelnosti výroby a podnikání. Tato jednostranná politika, přezírající a z rovnováhy vyšinující potřeby druhých složek, byla v jádře sobecká a proto nedovedla ve svých řešeních nalézti ani rovnováhu mezi zájmy pouhých složek podnikatelských tak, aby jedna nebrzdila rozvoj druhé. Je nutno v zájmu celého našeho hospodářství a rozvoje výroby zvláště, aby nezdravý sklon ke stupňování vlivu výrobných vrstev v našem životě hospodářském na úkor druhých složek nenabyl vrchu. Zejména v době rozrůstající koncentrace výroby, kdy jednotlivé podniky se sdružují v mocné kartely, tato nebezpečí se stupňuje. Proto připadá ministerstvu pro zásobování lidu veliký a mnohotvárný úkol brzditi tyto jednostranné tendence, chrániti hospodářský celek a vyrovnávati zájmové síly za účelem ochrany a zvelebování domácího trhu.

Pan zpravodaj o mém rozpočtu vyslovil řadu názorů, jak by mělo býti ministerstvo vybudováno a jakými úkoly by se mělo obírati. Já tyto připomínky a návrhy zcela akceptuji a připravím některé z těchto věcí k legislativnímu projednání a jiné k projednání administrativnímu. Jsou to především komory spotřeby a práce, o jejichž významu nebudu mluviti, a jen podotknu, že první referentský návrh byl v uplynulém týdnu odevzdán znalcům a interesentům k prvnímu projednání, k diskusi, aby se potom definitivní práce legislativní mohly opříti o jejich posudek.

Dále jde o kartelový zákon. Předešlá vláda přikázala tuto důležitou materii k vypracování ministerstvu spravedlnosti. Nemám proti tomu námitek, očekávaje, že tato předloha zákona bude projednávána v ministerstvu zásobování a jsem přesvědčen, že provádění zákona nebude možné bez vynikající součinnosti tohoto ministerstva. Při tom podotýkám, že nejde o antikartelový zákon, jímž by se kartely zakazovaly, nýbrž o to, aby byly tlumeny špatné účinky kartelů a přivoděna možnost veřejné kontroly.

Konečně máme zapotřebí nového protilichevního zákona, poněvadž dosavadní nepostačuje, a také lichevní předpisy vyžadují novelisace a já pevně doufám, až přijdu s příslušnou osnovou zákona, že mně Národní shromáždění neodepře pomoci, aby tato velmi důležitá činnost dostala nový právní podklad a možnost zasahování byla účinnější.

Dále jde o to, aby ministerstvo spotřebitelů mělo přímý vliv při revisi celního sazebníku a při rekonstrukci celního zákona. Ministerstvo pro zásobování lidu se také uchází o to, aby bylo činitelem při uzavírání obchodních smluv, neboť až doposud se obchodní smlouvy u nás sjednávaly ve velmi značné míře jen s hlediska skupiny interesentů a skupina spotřebitelů byla pravidelně pomíjena. Jde mi dále o vybudování náležité organisace aprovisační, zejména pokud jde o trhy v konsumních střediscích. V dohodě s panem ministrem financí bude mnou nebo jím vydána v nejbližší době osnova zákona, jímž se nabídne komunám úvěrová pomoc při vybudování tržnic.

Ku konci dovoluji si odpověděti na dotazy a připomínky, které tu byly učiněny. Pokud jde o ceny a jakost mléka, jakož i potřebu mléčného zákona sděluji, že ministerstvo pro zásobování lidu v minulých létech provádělo intensivní kontrolu mléka co do jakosti i ceny a docílilo velmi dobrých výsledků v potlačování zlořádů v porušování mléka a másla a bude i v budoucnosti v tomto intensivním dozoru pokračovati. Oznamuji, že v ministerstvu zásobování podrobně se studují opatření v jiných státech za účelem vydání předpisů o výrobě mléka a mléčných výrobků a že ministerstvo podá v dohledné době příslušné návrhy legislativnímu sboru.

Ohledne cen a zbraňování neoprávněných zisků podotýkám, že ministerstvo již nyní v rámci posavadní své kompetence věnuje této otázce mimořádnou pozornost a že připravuje taková opatření, jež by mu umožnila v tom směru ještě intensivnější zásah. Pokud se týče cen chleba a pečiva podotýkám, že ministerstvo od několika let sleduje trvale pohyb cen mouky resp. obilí a provádí pomocí okresních paritních komisí zlevňovací akci s příznivým celkovým výsledkem. Poněvadž však pohyb cen mouky se děje neustále, jest nutno tyto akce čas od času opakovati, co se také pravidelně děje.

Ohledně cen masa podotýkám, že v tomto směru podniklo ministerstvo pro zásobování lidu v minulém roce zlevňovací akci obdobnou oné ohledně chleba, že však se tu nedosáhlo téhož příznivého výsledku a bude nutno ťato otázku řešiti v rámci krise zemědělské.

Ministerstvo pro zásobování lidu uznává též oprávněnost stížností do disparity mezi cenami velkoobchodu a maloobchodu a pracuje všemi po ruce jsoucími prostředky ku zjednání nápravy. Snaží se též podle svých sil, aby vyživovací akce byly vzhledem na jejich veliký význam vydatněji dotovány, což se mu též z části podařilo. Doufá též, že v případě nutnosti, kdyby snad posavadní prostředky nepostačovaly, budou poskytnuty vládou další potřebné prostředky finanční obdobně jako tomu bylo v létech minulých.

Co se posléze špatných postupových poměrů v ministerstvu zásobování týče, podotýkám, že učinil jsem v dodatečném mnou předloženém návrhu resystemisačním opatření ku zjednání nápravy a zlepšení celkové systemisace míst, zejména v nižších platových stupnicích a služebních třídách. Též postavení kontrolních orgánů služby protilichevní po stránce hmotné bude v rámci rozpočtu v nejbližší době podstatně zlepšeno.