Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací.

Rozpočet o stránce všeobecné.

Výdaje kop. 14, pro rok 1930 činí 723,200.000 Kč, tedy o 11,022.600 Kč více než v rozpočtu na rok 1929. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 257,501.200 Kč a na výdaje mimořádné 465,698.800 Kč, na výdaje osobní 96,782.900 Kč a na výdaje věcné 626,417.100 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1929 zvýšení o 35,369.300 Kč, kdežto výdaje mimořádné pokles o 24.316.700 Kč. Osobní výdaje poklesly o 4,176.120 Kč, kdežto výdaje věcné stouply a 15,198.720 Kč.

Celkové zvýšení výdajů věcných má svůj důvod v podstatném zvýšení úvěru na elektrisace venkova v důsledku zákona ze dne 22. března 1929 č. 46 Sb. z. a n. (o 25,000.000 Kč), jakož i v stoupnutí potřeby na správu státních budov, čímž vyváženy byly redukce v oboru úvěrů vodohospodářských a investičních úvěrů na stavby budov a koupě realit. Ježto pak úvěr na elektrisaci venkova, značně zvýšený citovaným zákonem, bylo nutno vzhledem k výslovnému předpisu tohoto zákona přeřaditi z výdajů mimořádných do výdajů řádných, stouply značně výdaje řádné za současného poklesu výdajů mimořádných. Snížení celkových výdajů osobních souvisí s novým rozdělením kompetence ve věcech vodohospodářských mezi ministerstvy veřejných prací zemědělství.

Příjmy kap. 14. činí celkem 117,180.950 Kč, tedy o 7,118.570 Kč více než v rozpočtu na rok 1929. Vzestup příjmů spadá většinu na vrub zvýšených příjmů správy státních budov.

Program činnosti ministerstva.

Ministr veřejných prací ve svém exposé rozvinul program nejdůležitějších oborů svého resortu, poukázav zejména, pokud jde o administrativu, na nejvýznamnější akce v oboru staveb pozemních, vodohospodářských, plavebnictví, elektrisace státu, silnic a mostů, letectví a báňské administrativy, jakož i na konané neb připravované práce legislativní.

V oboru staveb pozemních věnuje se v prvé řadě pozornost výstavbě budov pro úřady ústřední a v oboru školském vybudování vysokých škol, při čemž ovšem i v ostatních oborech snaží se ministerstvo veřejných prací postupně vyhověti všem naléhavým potřebám, pokud arci stačí preliminované úvěry, poměrně dosti skrovně vyměřené.

Pokud se týká staveb vodohospodářských, bude nutno v roce 1930 uzákoniti t. zv. vodocestný fond. (fond pro splavnění řek, vybudování přístavů, údolních přehrad a využitkování vodních sil), který by prostředky k hražení svých potřeb opatřil si částečně cestou úvěrovou, takže by tím zajištěna byla celková roční dotace okrouhle 200,000.000 Kč t. j. téměř dvojnásobek dotace dnešní. Úvěrů v rozpočtu zařazených, pokud týkají se staveb, pro něž tento fond bude určen, použije se pak - po srážce částky rovnající se příslušným příjmům, jež by z všeobecných příjmů státních staly se příjmy fondovními - jako příspěvku státního jmenovanému fondu. Úvěry do rozpočtu zařazené byly již přizpůsobeny této konstrukci a jejich snížení oproti r. 1929 stalo se jen za pevného předpokladu, že k uzákonění fondu dojde.

V plavebnictví jest předním úkolem další vybudování čsl. přístavů na říčních tratích mezinárodního charakteru, jakož i námořního pásma v Hamburku převzatého podle mírové smlouvy Versailleské. Ministerstvo veřejných prací pečuje též o stavbu rychlých a hospodárných nákladních lodí a dosáhlo v tam směru pozoruhodných výsledků, takže naše říční loďstvo rojen stále roste, nýbrž překonává co do hodnotnosti a hospodárnosti obchodní loďstva sousedních států.

V oboru elektrisce stará se resort veřejných prací o další rozvoj všeužitečných elektráren, k čemuž přispěje nejen další kapitálová účast státu, nýbrž i zákon ze dne 22. března 1929 č. 44 Sb. z. a n., o elektrisačním fondu, jenž umožní elektrickým podnikům opatřeni peněžních prostředků úvěrem. Veliký úkol vznesen byl na ministerstvo veřejných prací tím, že do jeho kompetence přešla i elektrisace venkova, kteréžto akci poskytnuty byly zákonem čís. 46/1929 Sb. z. a n. zvýšené rozpočtové prostředky.

V oboru silnic a mostů rozvíjí se stále větší činnost, kterou umožňuje silniční fond, jehož příjmy stále stoupají. Provádějíc program soustavného zlepšení státních silnic, jehož náklady hradí se z peněz, jež opatřuje silniční fond zápůjčkami, přikročí ministerstvo veřejných prací v tomto roce po ukončení nejdůležitějších akcí místního rázu k souvislé úpravě delších úseků silničních, jež mají důležitý význam pro vnitrostátní a mezinárodní dopravu. Značně zvýšený úvěr na udělování podpor pro zlepšení silnic nestátních umožní intensivnější sledování také tohoto úkolu, při čemž dlužno míti na paměti, že řádné upravení těchto silnic jest nezbytnou podmínkou eventuelní jich inkamerace.

Pokud se týká letectví, poukázal ministr veřejných prací prvé řadě na další rozvoj vnitrostátních i mezinárodních leteckých spojů a na program výstavby nových letišť, při čemž zdůraznil zejména nutnost, aby co nejdříve bylo vybudováno nové civilní letiště v Praze.

Pokud posléze jde o báňskou administrativu, poukázal ministr na intensivní činnost báňských úřadů v oboru báňské inspekce a zdůraznil zajímavou skutečnost, že v roce 1929 po prvé od převratu docíleno bylo zvýšení těžby uhelné oproti stavu mírovému. Naléhavou otázkou jest sanace bratrských pokladen, o jejíž rychlé a spravedlivé rozřešeni se ministerstva veřejných práci snaží.

Systemisace.

Za rozpočtové debaty bylo poukazováno na nedostatečnou systemisaci technického zaměstnanectva, zejména v státní službě stavební, jakož i na pomalé obsazování uprázdněných míst cestmistrovských a cestařských. K tomu se uvádí, že dosavadní provisorní systemisace bude v nejbližší době nahrazena systemisací definitivní, při níž přihlédnuto bude i k mezitím nastalé reformě správy; otázka tato se právě projednává a lze doufati, že při této příležitosti bude vzat plně zřetel na zvýšenou potřebu personální. Ministerstvo veřejných prací zasadí se rovněž o to, aby bylo zabráněno všem průtahům v obsazování uprázdněných míst.

Zadávání prací.

K vyslovenému přání, aby práce stavební byly zadávány pokud možná místním živnostníkům, se podotýká, že se skutečně tak v největší možné míře děje a že místní živnostníci mají pravidelně při zadávkách výhodu. Pokud bylo vytýkáno hromadění zadávek na jednotlivé podnikatele, připomíná, se, že ministerstva veřejných prací ve smyslu ustanoveni zadávacího řádu neopomene při posužování nabídek nikdy uvážiti, jak je ten který oferent zaměstnán jinými státními pracemi. Přednesenému přání, aby soutěžné poroty posuzovaly projekty v místě stavby, vyhovuje se vždy, uznají-li to poroty za účelné.

Pokud jde o specielní podnět., aby bylo při zadávání projekčních prací pamatováno i na slovenské architekty, podotýká se, že všechny význačnější projekty zadávají se veřejnou soutěží, jichž se může každý architekt zúčastniti, a že, pokud se projekty zadávají z volné roky, přihlíží se již nyní podle možnosti i k architektům na Sloven ku působícím.

Pozemní stavby.

V debatě bylo v první řadě poukazováno na nedostatečné úvěry pro stavbu budov vysokých škol a bylo zejména vytýkána snížení položky pro výstavbu českého vysokého učení technického v Praze-Dejvicích. Ministerstvo veřejných prací věnuje všem těmto otázkám intensivní pozornost a jest jeho snahou, aby v rámci finančních možností budovy pro vysoké školy všech kategorií byly postupně vybudovány. Pro novostavby vysokoškolské bylo vydáno dno konce roku 1929 celkem již 330,000.000 Kč. Také ve stavbě budov pro české vysoké učení technické v Praze-Dejvicích bude bez přerušení pokračováno; ježto však rozpočtové prostředky jsou nedostatečné, bude nutno, nepomůže-li přesunutí plateb do roku příštího, eventuelně navrhnouti nějaké zvláštní finanční opatření, jež by zajistilo klidný a nerušený vývoj této významné stavební akce. Takovéto zvláštní finanční opatření bude po případě nutným i v příčině jiných monumentálních staveb, jež náležejí vlastně k počátečnému zařízení republiky a jichž náklad těžko se vtěsnává do normálních a stabilisovaných rozpočtů.

Námětu, aby pro tavby úředních i školních budov vypracován byl na řadu let závazný program, hodlá ministerstvo veřejných prací v dohodě s příslušnými resorty co nejdříve vyhověti.

Ministerstva veřejných prací souhlasí s vysloveným názorem, že při stavbách budov, zejména školních, dlužno se vyvarovati všeho zbytečného a přepychu, a hodlá podle této zásady postupovati tak, aby úvěry k disposici jsoucí mohly býti co nejracionelněji využitkovány.

Pokud jde a žádané opatření proti hrozící krisi ve stavebnictví, učiní ministerstvo veřejných prací vše, co dovolují mu prostředky rozpočtové, a mimo ta bude dále pokračovati i ve stavbě obytných domů z výtěžku losové akce, která do státního rozpočtu pojata není.

Stavby vodohospodářské.

Pokud bylo všeobecně vytýkáno nedostatečné dotování vodohospodářských kreditů a pomalý postup příslušných prací, dlužno znovu zdůrazniti, že teprve zřízení vodocestného fondu poskytne novou a dostatečnější bosi pro financování rentabilních vodních staveb. Jakmile dojde k zřízení tohoto fondu, bude pak možno intensivněji sledovati i ony velké úkoly vodohospodářské, jichž uskutečnění vadí v prvé řadě nedostatek finančních prostředků, a bude možno věnovati větší pozornost zejména i úpravě řeky Váhu v debatě zvláště zmíněné, jakož i naléhavé otázce výstavby údolních přehrad, z nichž zejména důtklivě bylo urgováno zřízení přehrady u Karlových Varů. Také kalamitám dopravním, vznikajícím nízkými stavy vodními, bude moci býti účinně čeleno teprve výstavbou přehrad.

K specielním dotazům podáno bylo podrobné vysvětlení (zejména po stránce technické) v příčině rozestavěné přehrady na řece Dyji u Vranova, a byl také vyvrácen mylný názor, že by Masarykovo zdýmadlo u Střekova znamenalo překážku plavby, neboť zřízení tohoto zdýmadla jest absolutní nutností uznanou již za Rakouska, a to právě v zájmu zajištění nerušené plavby za každého stavu vodního; ostatně na zdýmadle střekovském bude zřízena také moderní hydroelektrárna o velké výkonnosti.

Vzhledem k dalšímu specielnímu dotazu bylo také vysvětleno, že podle dohody mezi ministerstvy zemědělství a veřejných prací, schválené vládou, spadají do kompetence ministerstva veřejných prací vedle řek splavných a těch, které mají býti v nejbližší době splavňovány, také ony štěrkonosné bystřiny, které se přímo vlévají do Vltavy a Labe.

Plavebnictví.

Bylo požadováno vystrojení přístavů v Ústí n. L. a Loubí, při čemž bylo upozorňováno zejména na. nedostatečnou kapacitu přístavu v Loubí. K tomu se poznamenává, že poříční správa prováděla v labské dráze plavební v poslední době značné prohrábky a že v bagrování labské trati bude pokračováno. Ostatně provoz jmenovaných přístavů přísluší správě železniční. Požadavku týkajícímu se vybudování přístavů v Rasseln není možno zatím vyhověti, jelikož provoz severočeských přístavů nedosáhl dosud výše předválečné.

K námitce, že prognosa vodních stavů bývá často udávána nesprávně, dlužno poznamenati, že vodní stavy závisí také na tom, mnoho-li lodí se proplavuje zdýmadly, čímž vzniká někdy nepravidelnost v plavební dráze.

Pokud se týká v debatě nadhozené otázky svobodných přístavů, byly tyto zřízeny nejprve v místech, kde toho vyžadovala nejnaléhavější potřeba, to jest na Dunaji, kdežto na Labi jest tato věc teprve v přípravném stadiu.

V debatě urgovaný zákon o vnitrozemské plavbě jest připravován v dohodě s ministerstvem obchodu. Brzkému uskutečnění tohoto zákona vadí okolnost, že dlužno vyčkati, až mezinárodní říční komise vydají jednotné zásady a směrnice pro plavební zákonodárství.

Elektrisace státu.

Byla požadována účinnější podpora soustavné elektrisace v severních echách a zdůrazňována nutnost urychlené elektrisace odlehlých krajů. V prvním směru se podotýká, že již několik let jedná se o kapitálové účasti státu na největším elektrickém podniku severočeském, v druhem směru pak dlužno upozorniti, že zákon o elektrisaci venkova, jenž značně zvýšil příslušné rozpočtové úvěry, poskystuje vydatnou možnost pro poskytování subvencí na přípojky a sekundární sítě, což zajisté přijde k dobru i odlehlým obcím.

Pokud bylo dále požadována, aby stát účastnil se kapitálově na Západočeských elektrárnách aspoň tak, jak jest účasten na Jihočeských elektrárnách, upozorňuje se, že kapitálová účast státu obou těchto společností jest poměrně úplně stejně vysoká, činíc u obou 15 %.

Silnice a mosty.

Zvláštnímu zájmu těšil se obor silniční, což jest zcela pochopitelné vzhledem k rozsáhlosti velkolepé akce prováděné na základě zákona o silničním fondu a vzhledem k tomu, že jde o otázky hluboko zasahující nejen do hospodářského života, nýbrž i do zájmové sféry jednotlivců.

V první řadě bylo poukazováno na to, že při rozvoji silničních úprav na účet silničního fondu nebude stačiti dotace na udržovaní silnic a mostů, omezená na částku 70,000.000 Kč, k tomu, aby upravené silnice mohly býti zachovávány v řádném stavu. Ministerstvo veřejných prací plně uznává nutnost zvýšení udržovací dotace, ježto však výše této dotace jest ciferně určena, zákonem o silničním fondu, bude usilovati o novelisaci zákona o silničním fondu v tomto směru. Pokud pak jde o systematické zlepšování státních silnic, hodlá ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem financí opatřiti letošního roku úvěrem vedle zápůjčky, kterou poskytne ústřední sociální pojišťovna, ještě další peněžité prostředky, aby mohlo přikročiti ve větším rozsahu k trvalé úpravě delších silničních tratí. Práce, které se mají letos provésti z výpůjčky u Ústřední sociální pojišťovny, byly rozepsány již koncem ledna 1930.

K námětům povahy technické, zejména pokud jde o otázku silnic betonových, poukazuje se na referáty uveřejněné v úředním odborném časopise "Zprávy veřejné služby technické", z nichž je zřejmo, že bylo u nás zřízeno již 40 km betonových vozovek. V témž časopise jsou uveřejňovány i výsledky studijních cest konaných do ciziny za účelem seznání pokroku v novodobých úpravách silnic.

V debatě bylo s mnoha stran požadováno bezodkladné provádění inkamerace (zestátnění) nestátních silnic. K tomu dlužno podotknouti, že program na, doplnění státních silnic jest již vypracován, nejdříve však jest nutno silnice inkameraci určené upraviti tak, aby vyhovovaly podmínkám kladeným na silnice státní, za kterýmžto účelem poskytují se zemím a okresům vydatné příspěvky ze silničního fondu.

Pokud bylo zvláště požadováno, aby při těchto subvencích poskytovaných ze silničního fondu na úpravu silnic nestátních byl podíl země Slovenské zvětšen, dlužno upozorniti, že při stanovení klíče pro rozdělení příslušných částek přihlíží se zásadně nejen k počtu motorových vozidel a k daním z nich vybraných. nýbrž i k celkové délce nestátních silnic té které země; takto vypočtený klíč byl však pro Slovensko a Podkarpatskou Rus vzhledem k zvláštním potřebám komunikačním těchto zemí ještě poněkud zvýšen. I v budoucích letech bude Slovensku věnována vždy zvýšená pozornost.

Jak při poskytování subvencí na zlepšení silnic nestátních, tak i pokud jde o zlepšovací akci v příčině silnic státních, není žádné území republiky přehlíženo. Ovšem finanční tíseň některých autonomních korporací jest příčinou, že státní subvence nemůže býti využita, ježto se vždy musí vyžadovati, aby aspoň část nákladu nesla korporace sama. V tomto směru usnadní situaci eventuelní nová částečná úprava finančního hospodářství autonomních korporací.

K specielnímu dotazu bylo upozorněno, že osnova nového silničního zákona, i silničního řádu jest již téměř dokončena. V novém silničním řádě bude řešena i palčivá otázka směru jízdy.

V oboru mostním bylo naléháno na urychlenou stavbu nových mostů přes Labe v Děčíně a přes Ohři v Lokti. V Děčíně bude chatrná nosná konstrukce dosavadního řetězového mostu již letos nahrazena novou moderní konstrukci, během jejíž stavby bude doprava vedena po provisorním mostě. Podobně i v Lokti má býti již letos počato se stavbou nového mostu.

Letectví.

V oboru civilního letectví bylo poukázáno na veliký zájem, který stát náš má na tom, aby mezinárodní linie letecké vedeny byly přes území republiky. Státní správa snaží se toho docíliti subvencováním cizích linek, jakož i další výstavbou letišť a připravovaným zřizováním letišť pomocných. V mezinárodních jednáních za účelem převedení mezinárodních linek do československo se úsilovně pokračuje.

K specielnímu dotazu bylo vysvětleno, že ministerstvo veřejných prací trvá na tom, aby letecký materiál tuzemských leteckých společností opatřován byl zásadně v tuzemsku, což platí zejména o motorech, a aby i subvencované společnosti zahraniční část materiálu byly nuceny nakupovati v tuzemsku při tom ovšem možno i u tuzemských společností připustiti výjimku, jde-li na př. o dovoz jednotlivých motorů do tuzemska za účelem jich vyzkoušení.

V debatě nadhozená otázka účelnější dopravy letecké pošty a zřízení vlastní radiotelegrafické služby letecké jest předmětem bedlivých úvah.

Živý zájem budila otázka výstavby nových letišť, při čemž zejména zdůrazňována byla nutnost výstavby nového civilního letiště v Praze, jelikož společné užívání dosavadního letiště ve Kbelích s vojenskou správou není na dlouho udržitelné již z důvodů bezpečnostních. Ministerstvo veřejných prací jedná již o koupi pozemků pro nové letiště a jest odhodláno s největším urychlením počíti s výstavbou nového moderního letiště civilního v Praze, jakmile bude vyřešena otázka úhrady. Také dosavadní nedostatečné letiště v Košicích ubude rozšířeno a bude pokračováno ve výstavbě letišť v Karlových Varech a Liberci; dále se připravuje výstavba civilního letiště v Hradci Králové, jakož i leteckého nádraží na letišti v Píšťanech. Pokud jde specielně o letiště v Karlových Varech, byla již provedena úplná planie letištní plochy a rozepsána soutěž na letištní budovy.

Urgované započetí nočních letů na trati čsl. státních aerolinií Praha-Bratislava bude moci býti zahájeno příštího roku, jakmile budou provedena osvětlovací zařízení, o jichž brzké zadání se jedná.

V příčině Čs. státních aerolinií byl s pochvalou uznán bezvadný výkon a absolutní bezpečnost jich provozu a konstatována i výjimečná jeho hospodárnost (nejmenší náklad na přeletěný kilometr v Evropě vůbec docílený); požadováno bylo vyřešení personálních poměrů příznivější systemisací, kteréžto otázce věnuje ministerstvo veřejných prací intensivní pozornost.

Pokud se posléze týká novelisace leteckého zákona a vydání prováděcích nařízení k tomuto zákonu, jest řešení těchto otázek v ministerstvu veřejných prací připravováno.

Báňská administrativa.

K dotazům týkajícím se činnosti báňské inspekce a úrazů v hornictví podotýká se, že počet inspekcí jest v stálém vzestupu, takže dosahuje již výše předválečné, ač personální stav jest oproti době před válkou sotva poloviční. Inspekční činnost jest vydatně podporována i prohlídkami prováděnými členy závodních rad, jichž inspekcím věnuje ministerstvo veřejných prací bedlivou pozornost, uvažujíc velmi vážně všecky podněty ve zprávách hornických inspektorů obsažené. Statistika úrazová jest stále příznivá.

Naléhavý problém sanace bratrských pokladen jest již blízek řešení a bude příslušná osnova předložena Národnímu shromáždění, jakmile bude rozřešena otázka úhrady.

K specielnímu dotazu, týkajícímu se řešení otázky zprostředkování práce v hornictví ve smyslu zákona o závodních radách, se poznamenává, že se konají v tomto směru přípravné práce za součinnosti sociálního výboru Uhelné rady, která jest poradním sborem ministerstva veřejných prací.

Posléze se podotýká ve věci dovozu uhlí z Polska, v debatě zmíněné, že se zachovávají loyálně platné mezinárodní smlouvy. Průkazy na dovoz kontingentu polského uhlí vydává ministerstvo veřejných prací měsíčně firmě "Centrocarbon", česká společnost pro velkoobchod uhlím v Praze, která pak jej rozděluje podle stanoveného klíče polským uhelným koncernům.

Skupina II., § 9. Státní báňské a hutnické závody.

Rozpočet o stránce všeobecné.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1930 vykazuje ve výdajích částku 573,130.600 Kč a v příjmech částku 608,917.200 Kč, činí tudíž provozní zisk 35,786.600 Kč, jenž jest o 13,236.600 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na rok 1929.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů nové investiční výdaje, jež jsou preliminovány částkou 19,450.000 Kč; konečný přebytek v částce 5,120.200 Kč má býti odveden státní pokladně.

V rozpočtu na rok 1930 jsou uvedeny jako aktivní tyto závody: Most (hnědé uhlí), Poruba (kamenné uhlí), Rožnava (železná ruda), Železník (železná ruda), Solnohrad u Prešova (sůl) a Slatinské Doly (sůl). Jako pasivní jsou preliminovány tyto závody: Příbram (stříbro a olovo), Jáchymov (uranová ruda a radium), Báňská Štiavnica (zlato a stříbro), Kremnica (zlato a stříbro). Podbrezová (železárny) a Gbely (nafta). Pokud. se však týká závodu gbelského, bude v důsledku nalezení nových zdrojů nafty skutečný výsledek příznivější než preliminář, takže závod nejen nebude pasivní, nýbrž přínose čistý zisk.

Program činnosti.

Ministr veřejných prací ve svém exposé dotkl se i státních báňských a hutnických závodů a poukázal v prvé řadě na konstantní zvyšování jejich provozního zisku, takže po prvé v roce 1930 odvedou závody státní pokladně konečný přebytek zbývající po úhradě investičních výdajů. Velmi příznivý výsledek hospodaření státních báňských a hutnických závodů v roce 1929 umožnil, že byl koncem tohoto roku zakoupen nový důlní majetek, totiž byla za postupní cenu 24,080.500 Kč získána majorita v Ostravsko-karvínské montanní společnosti s r. o, v Petřvaldě, která jest vlastníkem kamenouhelného dolu "Evžen", sousedícího se závodem porubským.

V jednotlivostech zmínil se ministr a shora zmíněných příznivých vyhlídkách závodu gbelského, o zvýšené prosperitě státních závodů solných, o stálém zlepšování situace pasivního závodu Podbrezovského a konečně o investičním programu na rok 1930.

Otázky mzdové.

K tvrzením, že mzdy ve státních báňských závodech jsou horší než u dolů soukromých, podotýká ministerstvo veřejných prací, že věci se mají právě opačně, neboť, třebaže mzdové poměry závodů jak státních tak i soukromých řídí se celorevírními kolektivními smlouvami mzdovými, vykazují doly státní podle celorevírních statistik vždy vyšší průměrné výdělky než podniky soukromé.

Národnostní složení osazenstva u státních dolů.

K této otázce v debatě nadhozené se podotýká, že státní doly rekvírují své dělníky pravidelně z obcí závadu nejbližších, takže nelze tvrditi, že by národnostní složení osazenstva bylo v křiklavém rozporu s národnostním rázem té které krajiny.

Příplatky provisionistům.

K výtkám v debatě předneseným, týkajícím se snižování příplatků provisionistům státních dolů, připomíná ministerstvo veřejných prací, že jde o zcela dobrovoIné příplatky na výživu k proviním, jež nestíhají žádný z konkurenčních podniků. Jest tudíž nutno mimořádné toto zatížení povlovně likvidovati, neboť by eventuelně ohrožovalo prosperitu státního podniku. Otázka likvidace zmíněných příplatků byla upravena usnesením vlády z 20. března 1928, na základě kterého toto zatížení, jež činilo původně 15 mil. Kč ročně, činí nyní jen asi 7 mil. Kč ročně;vedené příplatky se přiznávají nyní za určitých podmínek pouze těm provisionistům, kteří nejpozději do konce roku 1926 odešli do provise.

Zdravotní stav dělnictva závodu jáchymovského.

Posléze byl vytýkán nepříznivý zdravotní stav a vyšší úmrtnost dělnictva jáchymovských dolů, jež se přičítá radiové emanaci a vdechování prachu obsahujícího arsen a radioaktivní látky. Ministerstvo veřejných prací zkoumá bedlivě otázku působení radia na lidský organismus, postupujíc v tom směru v dohodě a ministerstvem veřejného zdravotnictví a za pomoci čelných lékařských odborníků, a hledá úsilovně ochranné prostředky proti zhoubným vlivům. Prozatím bylo zařízeno; že zřízena byla v Jáchymově pozorovací stanice, že uranová továrna a továrna na výrobky radu, jakož i doly jsou pilně větrány, a že lamači zaměstnaní při vrtacích strojích jsou chráněni maskami proti vdechování škodlivých látek.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Rozpočtový návrh ministerstva pošt a telegrafů dělí se jednak na vlastní rozpočet ministerstva pošt a telegrafů, jednak na rozpočet státního podniku "Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové)".

Rozdělení rozpočtu. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů vykazuje pro rok 1930 celkovou potřebu pro ústřední správu v částce 12,059.900 Kč, která jest proti potřebě, preliminované na rok 1929 částkou........... 12,057.670 Kč,

vyšší toliko o........... 2.230 Kč.

Z této celkové částky připadá:

na osobní výdaje celkem....... 10,628.900 Kč

a na věcné výdaje celkem....... 1,431.000 Kč.

Ve srovnání s rozpočtem na rok 1929 jest náklad na osobní výdaje v celku vyšší toliko o 27.230 Kč. Ovšem i náklad, spojený s novou úpravou systemisace služebních míst musí podle článku II. finančního zákona, tak jako veškeré ostatní náklady ministerstva pošt a telegrafů, býti uhrazen podnikem Čsl. pošta.

Věcné výdaje ministerstva pošt a telegrafů jsou preliminovány částkou proti roku 1929 nižší o 25.000 Kč.

Celková potřeba ministerstva pošt a telegrafů pro rok 1930 zůstává tudíž proti roku 1929 téměř nezměněna.

Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové).

Rozpočet podniku "Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové)" vykazuje provozní zisk

v částce.............. 89,475.790 Kč,

který jest proti zisku preliminovanému na rok 1929 částkou............ 182,145.427 Kč

nižší o.............. 92,669.637 Kč.

Z celkového zisku poštovního podniku připadá na:

1. zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu.......... 80,500.790 Kč

2. zisk poštovních úřadů šekových.. 7,825.000 Kč

3. zisk poštovního provozu automobilního.. 1,150.000 Kč.

Na první pohled nápadný rozdíl mezi rozpočtovým ziskem na rok 1930 a ziskem rozpočteným na rok 1929 jest v podstatné míře důsledkem snahy, aby preliminovaný provozní zisk byl skutečně již ryzím ziskem, kalkulovaným podle zásad obchodního hospodaření. V rozpočtu na r. 1930 jsou totiž jednak ponejprv zařaděny do vydání odpisy, které vyznačují míru očekávaného znehodnocení produktivního majetku poštovního, telegrafního a telefonního v částce 51,395.000 Kč, jednak jest položka očekávaného příjmu 15,000.000 Kč z automatisačních příspěvků, kterýžto příjem v podstatě není skutečným příjmem provozovacím, rozpočtována pouze průběžně, pokud se týče jako příděl ztrátové reservě. Mimo to třeba upozorniti, že náklad na pensijní a zaopatřovací platy bylo nutno, aby vystihl očekávanou potřebu, preliminovati částkou a 18,469.000 Kč vyšší než na r. 1929.

Uvedené tři položky představují již samy o sobě zvýšení provozovacích výdajů o 84,864.000 Kč, takže preliminuje-li se celkový zisk proti r. 1929 nižší o 92,669.637 Kč, činí převaha ostatních preliminovaných výdajů provozovacích nad provozovacími příjmy toliko 7,805.637 Kč.

Investice a jejich úhrada.

Investiční rozpočet Čsl. pošty na r. 1930 vykazuje potřebu v celkové částce........... 243,567.000 Kč.

Z toho připadá na:

1. poštovní, telegrafní a telefonní provoz.. 216,247.000 Kč,

2. poštovní úřady šekové....... 23,000.000 Kč,

3. poštovní provoz automobilní...... 4,320.000 Kč.

Úhrada investic jest rozpočtově zajištěna:

1. u poštovního, telegrafního a telefonního provozu jednak likvidním provozním ziskem a stavebními příspěvky, jednak přechodně reservami podniku,

2. u poštovního úřadu šekového prostředky reservního fondu,

3. u poštovního provozu automobilního zčásti provozním ziskem, z části přechodně odpisovou reservou.

Generální debata.

V generální debatě nebylo proneseno věcných námitek k rozpočtovým návrhům poštovního resortu.

Speciální debata.

Speciální debata byla zahájena obsáhlým referátem zpravodaje k rozpočtovým návrhům poštovní správy.

Ve speciální debatě, konané o rozpočtových návrzích státní správy poštovní a železniční, promluvilo celkem 11 řečníků. Většina jich dotkla se také oboru poštovní správy a to jednak náměty z provozní a doručovací služby poštovního podniku, jednak náměty, týkajícími se provedení platového zákona.

Závěrem k této debatě přednesl pak ministr pošt a telegrafů exposé. V něm zmínil se především o nejzávažnějších opatřeních, učiněných v uplynulém roce poštovní správou v zájmu zlepšení dopravy a zdokonalení zařízení v jednotlivých provozních odvětvích, a o plánech poštovní správy do budoucna. Dále reagoval na učiněné dotazy a podal ujištění, že přednesené stížnosti budou pečlivě vyšetřeny a kde možno zjednána náprava. Na to zmínil se také o dosavadním a nastávajícím průběhu prací, spojených s úpravou normalisace a systemisace služebních míst, dotknuv se současně časové otázky vyplácení všeobecných remunerací státních zaměstnanců ve formě třináctého služného.

Poštovní provoz.

Pokud jde o poštovní provoz; poukázal, že i v minulém roce bylo všestranně pokračováno ve snaze vyhověti zvýšeným požadavkům hospodářského a kulturního života. Byly zřízeny nové poštovní úřady i poštovny, zdokonalena služba doručovací, aktivovány nové vlakové pošty a železniční kursy s úplnou poštovní dopravou, zlepšeny poštovní spoje s cizinou, prohloubena, mezinárodní služba poštovní a rozšířena i letecká poštovní doprava.

Telegrafní provoz.

Telegrafní provoz je v poslední době vydán - u nás i všude jinde - citelné konkurenci rychle se rozmáhajícího telefonu. Čsl. poštovní správa snaží se poklesu telefonního ruchu čeliti zlidověním telegrafu, na př. zavedením zlevněných telegramů z konce týdne, zámořských listovních telegramů, telegramů blahopřejných a soustrastných.

Radiotelegrafní provoz.

V radiotelegrafním provozu lze zaznamenati značný pokrok. Jest budována silná krátkovlná vysílací stanice, která umožní přímý telegrafní styk s Amerikou a jinými zaoceánskými zeměmi. Jsou učiněny také přípravy k tomu, aby mohlo býti přikročeno k povolování radioamaterských stanic vysílacích.

Potrubní pošta.

Ve výstavbě potrubní pošty v Praze je pokračováno velmi intensivně, takže pravděpodobně již v jarním období tohoto roku bude zahájen provoz na účastnických tratích a tratích spojujících poštovní úřady uvnitř Prahy.

Současně jest budována rozvodná síť časové služby pro Velkou Prahu.

Rozhlas.

Pokud jde a rozhlas, došlo ke zřízení. rozhlasových stanic v Bratislavě a Mor. Ostravě. Připravuje se mohutná vysílací radiofonní stanice celostátního významu, s jejíž stavbou se počne letos v blízkostí Čes. Brodu. V roce 1929 započato se stavbou ústřední budovy čsl. rozhlasu v Praze: Rovněž v Brně je zamýšleno vystavěti novou budovu pro rozhlasová studia. V Bratislavě došlo již k zřízení nového studia; v Košicích jest budova studií již v hrubé stavbě dokončena.

Podíl rozhlasové společnosti Radiojournalu z výtěžku rozhlasových poplatků byl v minulém roce zvýšen ze 40 na 50%.

Počet účastníků rozhlasu stoupl od 1. prosince 1928 do konce listopadu 1929 o 26.699 na 259.255 a vzrostl za prosinec 1929 na 267.962.

Telefonní provoz.

Telefonní provoz jeví rovněž vzestupnou tendenci. Intensita místního telefonního styku v r. 1929 vzrostla ve srovnání s r. 1928 asi o 5%, hovorová intensita v meziměstském styku o 12.5%, v mezinárodním styku pak o 13.63%.

Telefonní meziměstská spojení byla v r. 1929 v mnohých směrech zlepšena a rozmnožena, zejména rozšířením sítě dálkových kabelů. Bylo by si přáti, aby poštovní správě bylo umožněno v této cílevědomé práci také nadále pokračovati, hlavně pokud jde o nutné finanční prostředky. Také novým vzdušným vedením byla věnována, plná pozornost. Pokud jde o Slovensko, zasluhuje zmínky zejména vybudování nového přímého spojení Bratislavy s Košicemi a nového spojení Bratislavy se Žilinou a Žiliny s Košicemi.

Zlepšení meziměstského spojení doznala i četná lázeňská místa. Ve styku a cizinou bylo zlepšeno spojení s jižním Německem a celou západní Evropou, zlevněna; telefonní korespondence se Švýcarskem, Italií, Francií, Španělskem a Lisabonem, zrušeno dosavadní časové omezení korespondence s Finskem a rozšířen telefonní styk s Francií. Projednává se zavedení telefonních relací s Vatikánem a připravuje se také rozšíření telefonního styku s Polskem a navázání telefonního styku s Rumunskem.

Systematickou výstavbou meziměstské sítě kabelové a postupným zhušťováním meziměstské sítě vzdušné byly již do značné míry odstraněny nedostatky meziměstského telefonního provozu, že telefon dnes již dobře funguje, je viděti nejlépe z poklesu bleskových a pilných hovorů. Nicméně třeba poznamenati, že obecenstvo bylo v r. 1929 nuceno ještě 4.4% veškerých meziměstských hovorů přihlašovati jako pilné. Bylo by si přáti, abychom v tomto směru dosáhli poměrů v Německu, kdež kvota pilných hovorů činila v r. 1928 již jen 2.1%.

Pro omezenost finančních prostředků nelze ovšem v r. 1930 pokračovati v budování meziměstské telefonní sítě v potřebné míře. Bude lze toliko prodloužiti kabelovou trať Brno-Mor. Ostrava na německou hranici a provésti stavbu velmi naléhavé dálkové trati Praha-Liberec.

Ve výstavbě místních sítí (ústředen a veřejných hovoren) bylo v roce 1929 pokračováno velmi intensivně.

Výstavba telefonních automatických ústředen v Praze provádí se plánovitě podle potřeb a vzrůstu hlavního města republiky.

Pokud jde o automatisaci mimo Prahu, dojde letos k vypracování generálního projektu pro automatisaci celého území Čsl. republiky.

Poštovní úřad šekový.

Pokud jde o poštovní úřad šekový, jevil se zdárný vývoj jeho činnosti i v r. 1929.

Počet vlastníků šekových účtů vzrostl v tomto roce proti r. 1928 o 4.910 účtů, z čehož připadá na Prahu 3.023 a na Brno 1.887 účtů. Počet transakcí (vkladových a výplatních účinů) provedených na šekových účtech dosahuje v roce 1929 okrouhle 109,726.000 položek, t. j. o 7,968.000 více nežli v roce 1928. Ze zvýšeného počtu účinů vyplývá pak i zvýšení celkového obratu. Tak bylo v roce 1929 dosaženo obratu 244 miliard 287 milionů Kč. Při srovnání s obratem za rok 1928 jeví se tu zvýšení o 9 miliard 724 milionů Kč. Z tohoto obratu připadá pak 65% na obrat bez hotových.

Poštovní úřad šekový obstarává také peněžní styk s cizinou. Zmínky zasluhuje zejména instituce mezinárodního převodního řízení podle štokholmské smlouvy Světové poštovní unie z r. 1924. Poštovní úřad šekový jest dnes, pokud jde o mezinárodní převodní řízení, ve styku se všemi státy, v nichž je šekové řízení zavedeno, s výjimkou Italie. Se státy, které nemají šekového řízení, připravuje se vybudování peněžního styku prostřednictvím bank. V roce 1929 bylo ve styku s cizinou provedeno 526.249 položek v okrouhlé částce 702,480.000 Kč.

Pokud jde o pobočný poštovní úřad šekový v Brně, jest i jeho rozvoj nadějný. Proti zprávám šířeným poslední dobou, že se uvažuje o jeho zrušení, konstatoval ministr pošt a telegrafů, že se na to nikdy nepomýšlelo a také nepomýšlí, nýbrž toliko na pronikavou reorganisaci.

Poštovní úřad šekový má býti dobudován zřízením poštovní spořitelny. Příslušná zákonná osnova bude v nejbližších dnech předložena ministerské radě ke schválení, aby byla potom předložena parlamentu.

Poštovní provoz automobilní.

Rovněž poštovní provoz automobilní rok od roku potěšitelně stoupá. Také v roce 1930 bude pokračováno v rozšiřování tratí a zlepšování provozu.

Zvýšená péče je věnována ekonomisaci provozu výměnou zastaralého a neúsporného vozového parku, jíž dosahuje se zvýšení počtu dopravených osob a snižuje se kilometrová režie sporou pohonných hmot, obručí a náhradních součástí. Během tohoto roku bude již celý vozový park zmodernisován.

Odnětí zisku podniku Čsl. pošta pro státní správu finanční.

Byla vyslovena pochybnost, zda zisk Čsl. pošty za rok 1930 bude skutečně použit na poštovní investice, jestliže podle vyjádření ministra financí by mohl býti případně použit na splátku reparací.

Jak zpravodaj ve svém referátě dostatečně odůvodnil, ohrozilo by odčerpání zisku poštovního podniku jeho hospodaření. Ostatně opatření toto by znamenalo vlastně dvojnásobné zpoplatnění tohoto podniku, neboť by byl nucen odváděti zisk jednou v investicích, které rozmnožují majetek státu, po druhé pak v hotovosti. To by se podobalo dvojímu zdanění, proti němuž se obrací tendence mezinárodní. Ministr pošt a telegrafů proto věří, že finanční správě podaří se tuto záležitost upraviti způsobem takovým, aby nemusela sahati na čistý zisk Čsl. pošty.

Počítání telefonních hovorů a jeho kontrola.

Přednesen byl dotaz, jak jsou počítány místní telefonní hovory a jaká jest možná, kontrola tohoto počítání vzhledem na stížnosti proti podávaným účtům.

Telefonní hovory jsou počítány pomocí automatických počitadel. Přihlížejíc k určitým poruchám, které při tam vznikají, zmocnilo však ministerstvo pošt a telegrafů poštovní ředitelství, aby v těch případech, ve kterých se zjistí na počitadlech porucha ať rázu mechanického nebo elektrického, anebo ve kterých se při podané reklamaci objeví počet vlastních volání účastníka nápadně velikým ve srovnání s předchozími výsledky počítání, stanovilo počet hov arů reklamovaného měsíce na základě průměru počítání ve třech měsících předcházejících, případně i následujících, kterýžto průměrný počet se ještě sníží o 10%.

Rozhlasové stanice pro německé území.

Dále byl učiněn dotaz, zda se pomýšlí na postavení zvláštní rozhlasové stanice pro německé území.

Rozhlasové stanice nemají ani technického ani správního vztahu k území, charakterisovanému národnostně. Projevenému přání bude vyhověno uskutečněním projektované silné celostátní vysílací stanice.

Program Radiojournalu.

Kritisována úroveň rozhlasového programu.

Jest souhlasiti s požadavkem, že rozhlasový program nutno zlepšiti na podkladě všestranné lidovýchovy, i s návrhem, aby poradní sbor Radiojournalu, v němž ministerstvo školství jest zastoupeno, v tomto směru iniciativně zasáhl.

Manipulační poplatky v šekovém řízení.

Učiněn také dotaz, proč byly manipulační poplatky v šekovém řízení zvýšeny a jaká jest jejich výše v cizině.

Manipulační poplatky bylo nutno zvýšiti, aby mohla býti kryta režie poštovního úřadu šekového. Konstatovati dlužno, že celkový efekt zvýšení příjmů nečiní, jak bylo poukazováno, 12,100.000 Kč, protože zároveň se zvýšením manipulačních poplatků byla snížena cena vplatních lístků na 5 haléřů, což znamená úbytek příjmů asi 4 1/2 mil. Kč.

Uskuteční-li se rozšíření působnosti poštovního úřadu šekového o úsporné řízení, byla by snad možno uvažovati o revisi nynějších manipulačních poplatků.

Pokud jde o výši manipulačních poplatků v cizině, dlužno poukázati na to, že na příklad v Německu činí tyto 15 pf, v Rakousku 10 a v Polsku 20 grošů. Z toho jest zřejmo, že manipulační poplatky v jiných státech jsou daleko vyšší, takže o nějaké neúměrné výši nelze vážně mluviti.

Uložení hotovosti u poštovního úřadu šekového.

Vyskytla se otázka, u kterých peněžních ústavů činí poštovní úřad šekový své vklady a za jaký úrok.

Poštovní úřad šekový má své postradatelné peněžní hotovosti uloženy u prvotřídních peněžních ústavů, které jsou zárukou, že mohou vklady vrátiti, kdykoliv jich šekový úřad potřebuje, což je nutno v zájmu mobility tohoto ústavu. Proto jsou to také vklady převážně krátkodobé. Pokud jde o úroky, řídí se úroková míra za tyto vklady běžnými sazbami za vklady na běžný účet u bank.

Ukládání hotovostí poštovního úřadu šekového v cenných papírech.

Vysloven požadavek, aby hotovosti poštovního úřadu šekového byly ukládány v cenných papírech.

Požadavku tomuto jest vyhověno praxí poštovního úřadu šekového velmi dalekosáhle. Nostro - depót cenných papírů vykazuje koncem roku 1928 nominále vyšší než 1 miliardu Kč. Také ve stavu směnek převládají státní bony.

Uložení reservního fondu poštovního úřadu šekového.

Učiněn dotaz, jak jsou uloženy prostředky reservního fondu poštovního úřadu šekového.

Reservní fond poštovního úřadu šekového jest uložen podle zásad stanovených pro ukládací činnost poštovního úřadu šekového vůbec, pouze s tou výjimkou, že část jeho byla investována do vlastních nemovitostí (v budovách ústavu).

Remunerace poštovních zaměstnanců.

Byly vysloveny stížnosti do posledního rozdělení odměn poštovním; zaměstnancům.

Těmto stížnostem bude lze zabrániti uskuteční-li se výplata 13. služného, která se svojí formou hodí k tornu, aby každému státnímu zaměstnanci byla dána odměna ve výši, odpovídající jeho platovému zařadění.

Pokud jde o zaměstnance státních podniků, harmonovalo by toto opatřeni s praksí v soukromohospodářských podnicích.