Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

Celkové výdaje.

Celkový požadavek rozpočtový pro rok 1930 činí u kap. 12. Kč 26,866.300-, t. j. o Kč 1,561.014.- méně, než vykazuje dílčí rozpočet v roce 1929. Snížení vzniklo vyloučením výdajů, jež svojí povahou patří na fond náhradový a provedením různých úsporných opatření, jež byla předsevzata již při sdělávání rozpočtu na r. 1929. V poměru mezi tituly 1. a 2. došlo k dalším změnám a to ku zvýšení na tit. 1. o Kč 918.598.- a k snížení na tit. 2. o Kč 2,479.612- což odpovídá přesunu agendy (závěrečné práce) od obvodových úřadoven na ústředí.

Zvýšení se projevuje výlučně u osobních výdajů a jest opodstatněno tím, že platy stálých zaměstnanců preliminovány ve výši odpovídající skutečné potřebě a pamatováno i na úhradu dosud neobsazených míst systemisovaných. U věcných výdajů se jeví všeobecně značné snížení.

Odůvodnění ku změnám u jednotlivých položek jsou uvedena v návrhu dílčího rozpočtu této kapitoly.

President S. P. Ú. brzy po zahájení debaty přednesl svou zprávu o činnosti úřadu. Uvedl rozsah půdy dosud na nové vlastníky převedené (1,367.000 ha), celkové obraty fondů Státního pozemkového úřadu, rozsah péče o zajištění asi 68.000 zaměstnanců zabraného majetku, reformou dotčených, načež zdůraznil směrnice lesní reformy, která bude s urychlením provedena. Podrobně zabýval se zaknihováním přídělů: teprve po skončení osmiletého distribučního období, které úřední aparát plně absorbovalo, nastoupilo roku 1929 u půdy zemědělské období stabilisační, technický a právní pořádek. Výsledky akce knihovací vzrůstají tou měrou, jak se pro ni uvolňuje úřední aparát a jsou podstatně zvyšovány po reorganisaci, během posledních dvou let v úřadě provedené. (Přeskupení sil, decentralisace, odsunutí ostatní technické agendy, povinné práce odpolední, honorování víceprací a j.). Za těchto předpokladů mohl by býti knihovní pořádek na zemědělské půdě, v celém státě přidělené, skončen v pětiletém období.

Podrobně uvedl president S. P. Ú. četné obtíže, na něž tato akce naráží ve směru technickém i právním, načež zabýval se otázkou obmezení nabyvatelů půdy, jak jsou dána zákonem přídělovým, zdůrazniv jejich dočasnost, jakož i to, že směřují pouze ku zajištění účelu reformy. V závěru upozornil na nutnost připraviti práci pro vyškolený aparát S. P. Ú. až veškeré úkoly jeho budou skončeny. Rovněž ocenil výsledky reparační konference v Haagu pro vyjasnění poměru mezi našim státem a maďarskými státními příslušníky, jejichž majetek v našem státě podroben jest pozemkové reformě.

Dřevní reservy v brdských lesích.

V rozpravě vysloven byl názor, že při převzetí lesního majetku od Colloredo-Mannsfelda pro brdskou střelnici byly tomuto majiteli teprve dodatečně přiznány dřevní reservy a že tyto reservy byly zaplaceny vlastně přejímací cenou a tudíž patřily státu. Třeba si uvědomiti, že náhradový zákon stanoví přejímací cenu na lesní porosty normální, tedy bez reserv. Z celé řady zákonných ustanovení i z judikatury je patrno, že žeň (k níž patří i neoddělené plody od půdy, jimiž rozumíme i reservy lesní), patří majiteli. Nelze proto žádati, by dřevní reservy byly vyřízeny cenově toliko normální nebo mírně zvýšenou cenou přejímací. V případě převzetí lesa musí býti oceněny zvláště. Ježto při získání brdské střelnice musely býti potřebné plochy pro vojenský erár co nejrychleji získány, bylo majiteli, v souhlase se zákonem dovoleno, aby úředně zjištěné a prokázané dřevní reservy v určitém časovém turnu, stanoveném ministerstvem zemědělství, sám si vytěžil. Není také pravda, že tyto reservy byly majiteli přiznány až dodatečně, neboť toto přiznání stalo se současně s uzavřením celkové dohady.

Postátňovací akce lesní.

Výtka, že postátňovací akce lesní provádí se převážně s hlediska nacionálního, tedy pouze v území jazykově smíšeném, není odůvodněna. Sestátňování zabraných lesů provádí se i v krajích ryze českých. Stačí uvésti na příklad rozsáhlé hvozdy křivoklátské, lesy v okolí Brna, lesní velk. Lipník, Dačice, Lesonice, Sádek a j., celý majetek Koburgský na středním Slovensku a j.

Fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků.

Přednesen byl návrh, aby vzhledem ke značné výši Fondu pro zaopatření zaměstnanců byly zaopatřovací požitky, z něho poskytované, zvýšeny. Tyto požitky stanoveny byly zákonem číslo 130/21 a Fond na základě zákonného zmocnění se souhlasem Státního pozemkového úřadu a ministerstva sociální péče vyplácí k těmto požitkům drahotní přídavky ve výši 80%. O značné výši jmění Fondu nelze mluviti, neboť podle pojistně-matematických propočtů koncem roku 1928 činila hodnota přiznaných nároků již 72 mil. Kč, které jsou tedy vázány a netvoří svobodné jmění fondovní. Za rok 1929 přibylo dalších 337 důchodců a po odečtení hodnoty jejich nároků jest volné jmění Fondu koncem roku 1929 ještě menší. Kdežto příjmové zdroje tohoto Fondu (hektarový příspěvek 3.- Kč z každého ha zabrané a dosud nepřevzaté půdy převyšující 250 ha) každoročně klesají, přicházejí nové nároky na Fond, takže, bohužel, není zde prostředků k dalšímu nadlepšení důchodů.

Úvěry v pozemkové reformě.

Odpověď na dotaz o rozsahu úvěrů v pozemkové reformě poskytnutých obsažena jest v důvodové zprávě finančního zákona. Do polovice roku 1929 úvěrem státním nebo soukromým bylo opatřeno:

1. úvěr držebnostní......	526,297.900.- Kč
2. " provozovací......	55,270.328 "
3. " investiční.......	83,730.000 "
4. kolonisační..	5,800.000 "
5. z Fondu čsl. legionářů při S. P. Ú.	1,540.000 "
	672,638.228.- Kč.

Z toho S. P. Ú. poskytl úvěru sám ve výši 455,384.786 Kč a ostatní úvěr přídělcům sjednal.

Výměra propuštěná vlastníkům ze záboru dle § 20 z. příd.

Dále byl vznesen dotaz po výměře půdy ponechané vlastníkům podle § 20 zák. přídělového. Do polovice roku 1929 bylo celkem 896 vlastníkům zabraného majetku propuštěno ze záboru z titulu § 20 zákona přídělového celkem 527.090 ha, v tom 37.587 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo tedy z tohoto titulu dosud jednomu vlastníku ponecháno 588 ha, z toho 42 ha půdy zemědělské. Všech vlastníků zabraného majetku jest 1.873. Při řešení tohoto nároku spolupůsobí památkový úřad při ministerstvu školství a národní osvěty.

Velkostatek Bátorkeszy

V rozpravě bylo tvrzeno, že na Slovensku vyskytují se akciové společnosti, které se skládají z těchže lidí a obchodují s pozemky vůbec, příp. se zbytkovými statky za tím účelem, aby se nedostala půda těm, kdož na ni mají nárok, neb aby se dostala za cenu vyšší než přídělovou. Jako příklad uvedena byla společnost Agrikola a Kesská akc. společnost, jimž byl prodán velkostatek Bátorkeszy.

Tento velkostatek byl svým majitelem Pálffym v celém rozsahu prodán uvedené společnosti, tedy nebyl jí přidělen S. P. úřadem. S. P. Ú. podle konstantní judikatury nemohl odepříti souhlas k tomuto prodeji, neboť velkostatek zůstal nadále v záboru a nový majitel zřekl se nároku na § 11 z. táborového. Na velkostatku provedla se reforma radikálněji, než kde jinde, neboť tento celý majetek se rozděluje. Za to, že majiteli nezbude z něho ani zákonité minimum, byla mu poskytnuta úleva tím, že bylo mu dovoleno určitou výměru rozprodati přímo, na přídělce státem určené a za ceny úředně regulované.

Náhradová cena na velkostatky Veveří, Jelšava a Křivoklát.

K dotazu, kolik zaplatil S. P. Ú. za převzaté velkostatky Veveří, Jelšava a Křivoklát, sdělil president, že převzetí těchto velkostatků i po stránce cenové plně šetří ustanovení zákona náhradového. Protože však vlastníci v těchto případech prodali státu nejen onu výměru, kterou byli by povinni při normálním zásahu pozemkové reformy státu odevzdati, nýbrž i onu půdu, jež by jim musela býti ze záboru propuštěna a poněvadž dále prodali státu veškeren živý i mrtvý inventář, zásoby, závody průmyslové, četné obytné domy, a v některých případech i pokladní hotovosti a cenné papíry, připadá - avšak jen zdánlivě - na jeden ha převzaté půdy cena vyšší. President projevil ochotu předlužiti kterémukoliv členu rozpočtového výboru podrobný cenový rozbor ohledně těchto objektů k nahlédnutí.

Dočasná správa některých převzatých objektů S. P. Úřadem.

Vznesen byl dotaz, proč výše jmenované velkostatky spravuje S. P. Ú. a nikoliv generální ředitelství státních lesů a statků.

Velkostatek Křivoklát nespravuje S. P. Ú., nýbrž ministerstvo zemědělství a to ihned po převzetí. Na velkostatku Jelšava, bývalém to majetku Koburgovském zbývá ještě S. P. úřadu, jakožto jedině kompetentnímu, vyřešiti řadu spletitých otázek technických i právních, zaviněných předchozím režimem, jakož i provésti řadu přídělů a rozprodejů některých částí tohoto rozsáhlého majetku. Proto se S. P. ú. sám ujal dočasné správy a to v plném souhlase se zákonem o pozemkovém úřadě, který v § 4 výslovně stanoví, že majetek, prováděním táborového zákona do státní správy připadlý, spravuje S. P. Ú. samostatně. Mimo to v případě Jelšavy a Veveří, jak je veřejnosti známo, bylo nutno ku likvidaci řady ožehavých otázek celostátních proplatiti celou přejímací cenu hotově ze jmění náhradového fondu. S. P. Ú. tudíž v těchto objektech dočasně uložil značnou část svého náhradového fondu, který jest hlavním finančním pilířem reformy. Je-li president S. P. Ú. podle zákona odpověden za jeho správu, pak jest logické, aby měl příslušný vliv i na správu majetků, jež tvoří jmění tohoto fondu. President ujišťuje, že své hospodaření na velk. Jelšava neprodlouží S. P. Úřad zbytečně ani o jediný den.

Ohledně velk. Veveří právě nyní jedná S. P. Ú. se zemí moravskou jako uchazečem. Nemělo by proto smyslu odevzdávati tento objekt přechodně do správy min. zemědělství.

Zákonný podklad ku tvoření zbytkových statků.

Poněvadž byla vyslovena pochybnost, zda S. P. Ú. má zákonitý titul ke tvoření zbytkových statků a zda správní výbor S. P. Ú. měl tudíž práva určovati směrnice pro jejich velikost, poukázáno bylo na znění §§ 24 a 25 zákona přídělového, § 50 zákona náhradového a vládní nařízení č. 74/23, jež vesměs obsahují ustanovení o tvoření zbytkových statků a postupu při jejich přídělu. Správní výbor S. P. Ú. v § 11 zákona o pozemkovém úřadě obdržel právo, aby i vyžádal ke schválení kterékoliv zásadní rozhodnutí S. P. Úřadu. Tvoření zbytkových statků proto neodporuje zákonu a také správní výbor byl oprávněn o nich rozhodovati, kteréhož práva také plně použil.

Propuštění zaměstnance na dvoře Sádek II.

Bylo konstatováno v rozpravě, že na zbytkovém statku Sádek II. propuštěn byl zaměstnanec zajištěný tam dalším zaměstnáním a dosud nedostalo se mu odbytného.

Šetřením bylo zjištěno, že zaměstnanec Hugo Biefel s ženou byl na tomto objektu zaměstnán do února 1927. Po této době již nikoliv a o důvodech toho jest rozpor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ač S. P. Ú. vyzval strany ku předložení sporu příslušné paritní komisi, nestalo se tak, takže vzniklý průtah nastal bez zavinění S. P. Ú. šetření úřadu bylo již skončeno a zaměstnanci dostane se zákonného odbytného podle předepsaných norem.

Novostavba budovy pro Státní pozemkový úřad.

K dotazu o přípravách k novostavbě úřední budovy S. P. Ú. bylo konstatováno, že příslušný souhlas k tomu byl dán kompetentními resorty v uvážení řady okolnosti: nyní jest S. P. Ú. roztříštěn do několika budov. Tíseň jest taková, že v jedné kanceláři úřaduje místy 6, i více referentů, ba 12 i více sil kancelářských. Elementární péče o zdraví zaměstnanců vyžaduje tu rychlé nápravy. S. P. Ú. nemá vůbec zasedací síně, takže k tomu účelu vyklizuje se podle potřeby některá kancelář. Pro případ stavby na Letné získá S. P. Ú. od pražské obce staveniště v ceně asi 10 mil. Kč za asi 05 mil. Kč, neboť tato otázka řešena jest v souvislosti s velkorysou akcí S. P. Ú. pro rozvoj Velké Prahy, která již obdržela ve svém obvodu ze zabraného majetku na 4.100 ha a uchází se ještě o půdu lesní. Stát zná tedy jedinečnou možnost získati prostřednictvím S. P. Ú. od obce pražské tak levné staveniště.

Novostavba zamýšlena jest pro ústředí S. P. Ú. po dobu jeho trvání, případně pro umístění úřadu, který později na jeho místo nastoupí, nebo na umístění jiného ústředního úřadu, pro která má stát neustále nedostatek vhodných a důstojných budov.

Zakoupením domu na Václavském náměstí pro S. P. Ú. byl obchodnímu ruchu ve středu města vzat vhodný objekt, který může býti nyní se značným ziskem pro stát prodán, takže stržená cena by kryla značnou část stavebního nákladu na novou budovu. Ježto se získává stavební místo tak vhodně, jest možno, při současném prodání domu na Václavském náměstí, provésti novostavbu pomocí neznačného peníze z fondu náhradového a tak investovati do novostavby část jmění tohoto fondu.

Použití prostředků fondů při S. P. Ú.

K dotazu, jak bude použito prostředků fondů při S. P. Ú. po skončení reformy, bylo sděleno, že úkoly jednotlivých fondů jsou vytčeny zákonem, který z části řeší také otázku jejich konečné likvidace. Z části bude tuto věc třeba řešiti patrně cestou legislativní.

Reforma na Liechtensteinském lesním majetku.

Požadováno bylo provedení lesní reformy na lesním majetku Liechtensteinském, zejména také v souvislosti žádostí obce pražské o příděl z tohoto lesního majetku v nejbližším okolí Prahy.

President S. P. Ú. konstatoval, že S. P. Ú. trvá na převzetí veškerých těchto lesů v Čechách, tedy i pokud jde o lesy Černokostelecké. Dohody s vlastníkem dosud docílena nebyla.

Úlevy přídělcům, postiženým živelními katastrofami.

Ohledně úlev, které v předešlém roce S. P. Ú. ohlásil pro přídělce poškozené katastrofami živelními bylo sděleno, že částečná podpora, zejména přiměřeným snížením přídělových cen, poskytnutím úrokových úlev a j., byla již vyřešena. Zbytek bude skoncován co nejrychleji.

Zbytkový statek býv. poslance Molíka.

V rozpravě chována byla tisková zpráva, podle níž bývalému poslanci Molíkovi přidělen byl zbytkový statek na Mikulovsku. K tomu byla konstatováno, že tento poslanec přídělem od S. P. Ú. žádného objektu na Mikulovsku, ani jinde, neobdržel. Zakoupil od Dittrichsteina záboru prostý objekt Sedlec u Mikulova. Poněvadž tento majetek již záboru nepodléhal, nevyžadovala také tato koupě souhlasu S. P. Ú. a nejedná se tedy v tomto případě ani o příděl, ani o prodej zabraného majetku se souhlasem S. P. Ú.

Otázka správního výboru S. P. Úřadu.

V rozpravě byl vznesen dotaz, zda správní výbor S. P. úřadu bude likvidován a místo něho dosazeno nové dozorčí těleso. President S. P. Ú., pokud jde a tento dotaz, upozornil, že jeho zodpovědění nespadá do kompetence presidenta S. P. Ú.

Zaměstnání několika ruských emigrantů na Podk. Rusi.

Bylo upozorněno, že S. P. Ú. zaměstnává na Podk. Rusi tři ruské emigranty, a že Slováci na to poukazují, neb oni prý nemohou dosíci umístění ve státních službách. K tomu bylo sděleno, že tito emigranti - geometři byli přijati pro nedostatek našich geometrů, ať Čechů či Slováků. S. P. Ú. zaměstnává přirozeně také Slováky. Od roku 1927 nepodal si však u S. P. Ú. žádost o místo ani jediný slovenský geometr.

Písemné zodpovědění dotazů, které vyžadují místního šetření.

President S. P. Ú. zakončil své odpovědi na podněty v rozpravě přednesené sdělením, žena dotazy, které vyžadují místního šetření, jež během trvání rozpravy nemůže býti provedeno a skončeno, dovolí si jednotlivým pánům poslancům padati odpověď písemnou v době co nejkratší.

Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Rozpočet po stránce všeobecné a porovnání s rozpočtem pro rok 1929.

Celkové výdaje kapitoly 13. pro rok 1930 preliminují se částkou........ 45,991.772.- Kč, takže jsou proti rozpočtu pro rok 1929 nižší o 999.566 Kč a činí z výdajů vlastní státní správy (rozpočtová skupina I.) toliko 0.49% proti 0.5% v rozpočtu pro rok 1929. Snížení výdajů diktováno bylo hledisky celorozpočtové stability a poněvadž v rámci celkového sníženého výdajového prelimináře bylo nutno postarati se o úhradu právně závazných výdajů nově přibytých, resp. částek, oč výdaje tyto proti loňsku se zvýšily, jakož i částky určené na sanaci obuvnických živností, bylo nevyhnutelno provésti redukce u celé řady úvěrů administrativních i právně nezávazných úvěrů subvenčních.

Celkové příjmy očekávají se částkou 6,877.300.- Kč a jsou proti příjmům preliminovaným v rozpočtu pro rok 1929 nižší o 262.860 Kč, což se vysvětluje poklesem příjmů v oboru vodní dopravy, kdežto příjmy patentního úřadu vykazují podstatný vzestup.

Celkový ráz debaty.

Rozpočet ministerstva obchodu projednán byl v debatě speciální ve dnech 6.-9. února 1930 současně s debatou a kapitolách 10., 11. a 14., nehledíme-li k tomu, že již v debatě všeobecné řada řečníků obírala se stěžejními otázkami naší obchodní a průmyslové politiky. V debatě speciální promluvilo ke kapitole ministerstva obchodu vedle zpravodaje poslance pros. Dra Hodáče 15 členů výboru jednak s hlediska konkrétních problémů hospodářské naší politiky, zejména jevící se deprese v průmyslu a poklesu aktivity obchodní bilance, jednak proveden podrobný rozbor jednotlivých úvěrů a přednesena řada námětů a přání. Všeobecně tlumočen názor, že ministerstvu obchodu, které jinak je vybaveno vhodným odborným personálem k řešení všech aktuelních otázek i k provádění případně nutných úprav organisačních, jest třeba dáti k disposici hojnější úvěrové prostředky k provádění jednotlivých zvelebovacích akcí a k umožnění přímého zásahu též finančního do hospodářských poměrů, kde zájemci nejsou s to vlastními prostředky nápravu zjednati. Vynaložené částky budou produktivním výdajem a jich prospěch projeví se ve zvýšené prosperitě našeho průmyslu, obchodu i živností.

Exposé ministra obchodu.

Ke konci debaty podal ministr obchodu výklad o dnešním stavu prací a budoucím programu svého resortu, připojil se k přání, aby rozpočet byl napříště zvýšen, a odpověděl na dotazy a náměty jednotlivých řečníků a ujistil, že všechny náměty a přání budou bedlivě uváženy: Stručný obraz exposé je tento:

Obchodní politika.

Obchodní smlouvy má Československo se 34 státy, s některými smluv více, takže počet dnes platných smluv obchodních činí 49, nehledě k řadě administrativních dohad z oboru povolovacího režimu, zejména se státy sousedními. Zbývá sjednati dohody pouze již jen s Mexikem, se státy Střední a Jižní Ameriky a s Čínou, abychom měli smluvně opravený styk se všemi význačnými státy světovými. Nejdůležitější jsou smlouvy celně-tarifní, jakých Československo uzavřelo 10, některé v rozsahu daleko větším než bývalé Rakousko-Uhersko, které mělo takových smluv jen 6. Již z toho jest zřejmý vzrůst intensity obchodních styků. Tarifní smlouvy jsou s těmito státy: s Rakouskem. Maďarskem; Francií, Belgií, Italií, Polskem, Švýcarskem, Španělskem, Řeckem a Finskem. Předním úkolem jest dojednati celně-tarifní smlouvy s Německem a se 2 státy Malé Dohody. Prvnější byla zdržována hlavně tím, že Německo nemělo rozhodnuty mnohé otázky zemědělské a nemohla nám proto činiti u důležitých otázek buď žádných neb uspokojivých nabídek. Možno doufati, že letos přiblížíme se snad k cíli. Při jednání vadí nám, že náš vývoz jest koncentrován na, menší počet položek typických našich vývozních artiklů, kdežto dovoz rozložen jest do všech skoro položek celního tarifu. Tarifní smlouvy s Jugoslavií a Rumunskem nejsou rovněž ujednány. Oba tyto státy používají však všech celních výhod, které jsme poskytli Maďarsku, neboť jich vývozní zájmy jsou skoro totožné. Z Rumunska došel nás návrh moderní rámcové smlouvy, který jest předmětem vnitřních porad a který se zástupci rumunskými bude projednán koncem příštího měsíce.

Československý zahraniční obchod.

V předminulých letech končila naše obchodní bilance každoročně značným přebytkem více než 2 miliard Kč, naproti tomu loňského roku zůstala pasivní až do listopadu a teprve za poslední 2 měsíce docíleno aktiva 497 milionů Kč. Příčinou toho byla větší zaměstnanost pro domácí trh, jevící se ve zvýšeném dovozu surovin a dovozu tovarů k účelům investičním, pak zhoršení bilance v zemědělských plodinách a potravinách, způsobené horšími výsledky vývozu. Ve vývozu průmyslovém, jehož objem proti minulým letům neklesl, nýbrž naopak poněkud stoupl, působil nepříznivě pokles světových cen, v prvé řadě cukru. V hlavních vývozních artiklech: cukru, zemědělských plodinách (chmel, slad, ovoce, zelenina), dříví (za dobré konjunktury domácí) a v bavlnářském průmyslu činí pokles proti roku 1928 skoro 1150 milionů Kč, zlepšených vývozních úspěchů docílil průmysl železářský, uhelný, sklářský, chemický a průmysl papíru.

Zemědělská krise.

Návrhy podané k řešení zemědělské krise zaměstnávají ministerstvo obchodu pokud jde o obor celní. Otázky tyto nutno podrobiti nestrannému odbornému rozboru, aby se připravilo rozhodnutí, jehož vyžaduje společný prospěch všech zúčastněných činitelů a zájem státní. Při řešení bude míti ministerstvo obchodu na zřeteli důsledky v trojím směru: a) žádoucí posílení zemědělského stavu, jež poskytne navzájem novou oporu domácího trhu, b) vliv na životní míru ostatních vrstev obyvatelstva, na mzdy a na výrobní náklady průmyslu, zvláště vývozního, e) bezprostřední vliv na poměr ke skupině východních států zemědělských, zejména tam, kde jsme již vázáni obchodními smlouvami.

Celní příměří.

V nejbližší době má se sejíti v Ženevě konference, aby rozhodla o podnětu k uzavření celního příměří, jež má učiniti přítrž hospodářskému zbrojení všech států a připraviti půdu kolektivnímu snižování cel. Československo zúčastní se konference a má zájem na uskutečnění celního příměří a na dalších akcích, jež mají podle programu Společnosti Národů následovati. Při tom ovšem není vyloučeno uplatnění výhrad odůvodněných zvláštními výjimečnými poměry a hlavně skutečnosti, že Československo po mnoho let nezvýšilo cla na rozdíl od četných jiných států. V nejbližší době připadne parlamentu rozhodnouti o ratifikaci mezinárodní konvence o odstranění dovozních a vývozních zákazů, kdež stanovisko naší republiky a Polska bude směrodatným, aby konvence tato vstoupila v platnost.

Nový autonomní tarif československý.

Vzhledem k projektu celního příměří bude nutno uskutečnění nového celního tarifu poněkud asi odložiti, což neznamená však odklad příprav. Úkoly nového tarifu jsou podstatně omezené. Nejde o nový směr celní politiky, nýbrž zbývá vyplniti jisté mezery a vyrovnati určité nesrovnalosti. Důležitým úkolem jest dáti celnímu tarifu nový systém, nové roztřídění a novou specialisaci odpovídající technickému pokroku a hospodářskému rozvoji za dobu skoro čtvrt století, která uplynula od jeho uvedení v život za podstatně jiných poměrů v bývalé říši. Doporučuje se přidržeti se nové celní nomenklatury, na níž pracuje Svaz národů.

Průmyslová politika.

V oboru průmyslové politiky jedná se o udržení a zvýšení zaměstnanosti a výroby, aby vývozními přebytky udrželo se tempo tvoření kapitálu, což jest v našich poměrech základem pro zvýšení životní úrovně. Jest třeba, aby náš průmysl stál technicky na světové výši a aby se strany státu byla mu poskytnuta pomocná ruka po racionalisaci a technickém zdokonalení výroby. K tomu směřují mimo jiné snahy po prodloužení platnosti a rozšíření dosahu zákona o poplatkových úlevách při fusi nebo při přeměně právního útvaru podniků, prodloužení zákona o celních úlevách při dovozu strojů u nás nevyráběných, jakož i snahy, aby obchodové daně, pokud nelze pomýšleti na jich úplné odstranění, byly co nejvíce přizpůsobeny vývozní povaze státu a za tím účelem rozšířeny výhody refundačního zákona pro širší okruh výrobních odvětví. Dlužno, abychom měli dlouhodobý státní investiční program a při zadávání státních dodávek a prací aby bylo postupováno plánovitě tak, aby dodávky tyto byly regulátorem hospodářské konjunktury a regionálních hospodářských potíží. Sem náleží též snahy o vybudování vhodné organisace dlouhodobého průmyslového úvěru a o zavedení pojišťování vývozních úvěrů za účasti státu a garantování úvěru při dodávkách investičních zařízení po způsobu států, s nimiž na světových trzích hlavně soutěžíme.

Zvelebování průmyslu.

Při činnosti zvelebovací podporují se z příslušného úvěru na zvelebování průmyslu hlavně snahy směřující k vědeckému řízení práce, k normalisaci výroby a racionalisaci výrobních procesu, jakož i průmyslové výzkumnictví, a to pokud jde o průmysl. střední a drobný, kdežto velkoprůmysl opatřil si potřebná zařízení vlastními prostředky. Dále se používá úvěru tohoto k přímému zásahu do hospodářských poměrů, kdež jeví se krise v důsledku zvláštních lokálních poměrů, což platí hlavně o Slovensku a Podkarpatské Rusi, a posléze pečuje se o domácký průmysl ve směru zvýšení úrovně výr oby a zlepšení odbytu vhodnou propagací a zdokonalením organisace.

Péče o vnitřní obchod.

V oboru péče o vnitřní obchod zvláštní důležitosti jest akce zhospodárnění distribuce cestou obchodu, tedy k racionalisaci obchodu. Potřebné podklady pro provedení akce budou získány jednak chystaným sčítáním živnostenských závodů k 27. květnu 1930, jednak zahájilo ministerstvo po této stránce i vlastní šetření u určitého průměrného počtu a určitých typu obchodních podniků. pískané poznatky budou dány veřejnosti k disposici. Vedle toho pečuje ministerstvo o zdokonalení organisace zájmových institucí stavu obchodnického a jeho cílem jest zejména vybudování celoříšské ústřední odborné organisace obchodnictva. Těmto snahám slouží též úvěr na zvelebování obchodu.

Otázky plavební.

V oboru plavby vnitrozemské pečuje ministerstvo o ozdravění provozních a finančních poměrů československých plavebních podniků na Labi, Dunaji a Odře a podporuje jich snahy na získání přístavišť a provozních skladišť v cizích přístavech, jakož i stará se o zlepšení poměrů v přístavech domácích, zejména též v rámci své kompetence o zdárné vyřešení nadhozené otázky překladištních tarifů. V minulém roce vyřešena byla otázka říčního pásma v přístavu hamburském. Ministerstvo bude se nyní zabývati otázkou pásma námořního, při čemž bude rozhodující stanovisko našich zájemců k případnému zřízení československé plavební společnosti námořní pro náš dovoz a vývoz.

Pokud jde o otázku kompetence ministerstva obchodu a veřejných prací ve věcech plavebních, o níž se zmínil zpravodaj ve svém referátu, jest v běhu jednání o její vyřešení. Zejména připraven jest návrh legislativní úpravy veřejných poměrů plavby, který projednán byl již s interesenty. Bude působeno k tomu, aby dohoda o příslušnost byla urychlena a pojata do této osnovy: Rovněž jest připravena a se nájemníky projednána osnova zákona, o úpravě soukromoprávních poměrů plavby, jež se nachází nyní v meziministerském projednávání za účelem definitivní úpravy textu.

Součinnost při politice dopravní.

Ministerstvo spolupracuje též s ostatními resorty dopravními na vyřešení různých otázek dopravy železniční, poštovní a letecké, působíc zejména k tomu, aby vhodnou úpravou tarifů zabezpečeny byly zájmy našeho průmyslu a exportu.

Státní dodávky.

V oboru dodávkovém přísluší ministerstvu obchodu zadávání prací společných všem resortům mimo státní podniky železniční a poštovní, a usiluje se a normalisaci potřeb a simplifikaci řízení. Dále přísluší ministerstvu obchodu zadávání určitých prací cestou distribuční, v kterémžto směru pracuje se na nové úpravě předpisů a v dohodě se zúčastněnými ministerstvy na zřízení meziministerské cenové komise při ministerstvu obchodu, v níž by s poradním hlasem zastoupeny byly i kruhy zaměstnavatelské a zaměstnanecké a jež by stanovila jak konfekční ceny tak i minimální mzdy dělnické.

K projeveným snahám o další soustředění státních dodávek v jednom ústředí a jich centrální evidence za tím účelem, aby státních dodávek bylo používáno k vyrovnávání hospodářské konjunktury, staví se ministerstvo obchodu příznivě. Vyřešení věci odvisí však od dohody s ostatními resorty.

Podpora cizineckého ruchu.

Uznávajíc význam cizineckého ruchu pro platební bilanci pracuje ministerstvo obchodu na nové organisaci a zdokonalení služby zahraničně-propagační a informační, k čemuž byl dán základ zřízením Ústřední cizinecké rady, která prozatím spočívá na dobrovolné spolupráci kompetentních veřejných činitelů i soukromých zájemců. Pro letošní rok vypracován propagační plán nákladem 1 milionu Kč, na nějž ministerstvo obchodu přispělo by ze svých úvěrových prostředků částkou 400.000 Kč, pak ministerstvo zahraničních věcí částkou 100.000 Kč, železnice a státní lázně rovněž částkou 100.000 Kč a zbytek zabezpečen příspěvky zájemníků. Ministerstvo obchodu naváže styky se státy sousedními a státy Malé Dohody za účelem součinnosti v otázkách cizineckého ruchu a připravuje též návrhy na novou úpravu statistiky, kterou by získány byly podklady pro správné postižení jak cizinecké frekvence tak dočasné emigrace domácího obyvatelstva do ciziny.

Živnostenská legislativa.

V oboru živnostenského zákonodárství nejdůležitějším úkolem jest revise živnostenského řádu, připravovaná za součinnosti státní rady živnostenské, v níž jsou zastoupeny i kruhy slovenské, a ústředny obchodních a živnostenských komor. Některé partie jsou již projednány. Vůdčí zásadou bylo, aby živnosti vykazující jinak podstatné znaky živností byly skutečně do živnostenského řádu pojaty. Úplně byl přepracován seznam živností řemeslných a v chystané osnově uvedeny podstatné znaky podniků továrních. V přítomné době pracuje se na oddílu týkajícím se schvalování živnostenských provozoven, při čemž bude záhodno upraviti i kompetenci ministerstva, aby v případech ediktálního řízení mohlo rozhodovat v II. instanci o rekursech, což jest důležito též s hlediska správného sledování průmyslové politiky. Námětu, aby urychleno bylo projednání revise předpisů hlavy VII. ž. ř., jednající o organisaci živnostnictva, bude vyhověno. Dále se připravuje osnova nového zákona o živnosti elektrotechnické a o provozování živností kočovnických a projednány jsou osnovy nařízení o zřízení Zemské rady živnostenské pro Slovensko a o zřizování odborných společenstev na Slovensku. Ve stadiu porad nachází se jednání o novou úpravu živností stavebních.

Zvelebování živností.

Pečuje se o povznesení odborné úrovně příslušníků stavu živnostenského, aby stal se schopným soutěže s velkoprůmyslem. Toho se dociluje pomocí kursů, přednášek, výstavek učňovských prací, poskytováním odborných porad v ústavech živnostensko-zvelebovacích, podporou organisačních snah a odborného tisku, organisací a podporou výzkumnictví, péčí o výstavnictví, individuelní podporou k umožnění účasti na veletrzích a výstavách atd. Hlavním úkolem státní správy bude péče o dobudování Státního ústavu v Turčanském Sv. Martině, jak stavebně a ca do vnitřního zařízení dílenského a laboratorního, tak i po stránce osobní, což bude umožněno projednávanou revisí systemisace služebních míst. Náležitá pozornost věnuje se organisaci a zdokonalení lidového uměleckého průmyslu na Slovensku, což jest i úkolem "Detvy", na níž stát jest finančně zúčastněn, a jíž z nového rozpočtu má býti umožněna účast na vybudování Domu uměleckého průmyslu v Praze.

Sanace obuvnických živností.

V předminulých letech provedeno bylo rozsáhlé šetření poměrů v obuvnických živnostech, které v důsledku tovární velkovýroby octly se v krisi. Na řešení a sanační akce vložen jest do rozpočtu nový mimořádný úvěr v částce 2,000.000 Kč. Snahou ministerstva obchodu bude, aby v rámci těchto prostředků provedlo akci co možná nejúčelněji s přihlížením ke všem námětům národohospodářsky a prakticky odůvodněným.

Živnostenské družstevnictví a úvěrnictví.

S činností živnostensko-zvelebovací rázu didaktického a technologického úzce souvisí péče o živnostenské družstevnictví a úvěrnictví. V tomto směru zvláště důležitá jest podpora družstev strojových vzhledem k jich významu pro mechanisaci živnostenských dílen, a v oboru živnostenského úvěrnictví zejména péče o vybudování peněžního ústředí živnostenského družstevnictví a nová jeho organisace, jak bylo žádáno jednotlivými řečníky.

K dotazům a k námětům jednotlivých řečníků v debatě předneseným, pokud nebyly zodpověděny předchozími vývody exposé, poznamenává se:

Sestavení hospodářského plánu a Poradní sbor pro otázky hospodářské.

Řadou řečníku předneseno bylo přání, aby vypracován byl celkový hospodářský plán nestrannými odborníky, v jehož rámci bylo by možno řešiti všechny aktuelní otázky nové úpravy našich hospodářských poměrů. K tomu bylo konstatována, že na plánu takovém pracuje se v Poradním sboru pro otázky hospodářské, který funguje při ministerstvu obchodu a v němž jsou zastoupeni odborníci všech vrstev. Data a výsledky šetření budou v dohledné době k disposici. V souvislosti s tím poznamenává se k přání, aby pro Výbor pro hospodářské otázky Slovenska a Podkarpatské Rusi poradního sboru zařazena do rozpočtu tit. 1., § 3. samostatná položka, že o potřeby výboru postaráno jest v rámci prelimináře na Poradní sbor pro otázky hospodářské.

Zákon o obchodních a živnostenských komorách.

K požadavku o brzké předložení osnovy nového zákona o obchodních a živnostenských komorách podotýká se, že v ministerstvu obchodu pracuje se na konečné redakci tohoto zákona, při níž bude přihlédnuto k předneseným námětům.

Organisace exportně-informační služby a otázka pojištění exportních úvěrů.

Bylo stěžováno si do nynější roztříštěnosti služby exportně-informační, žádána nová organisace a její koncentrace v jednotné ústřední instituci, po případě při jednom oddělení ministerstva obchodu. Ministerstvu známy jsou vady dnešní organisace a na interních poradách pracuje se na nové organisaci ve smyslu přednesených námětů. V této souvislosti poznamenává se, že v Poradním sboru pro otázky hospodářské vypracována byla osnova zákona o pojišťování exportních úvěrů, jehož nutnost řada řečníků zdůrazňovala. Osnova tato bude předmětem porad.

Obchodní styky s Ruskem a Dálným Východem.

Ke konkretnímu dotazu ohledně našich obchodních styku s vedle uvedenými zeměmi bylo konstatováno: Obchodní a hospodářské styky mezi Československem a Sovětským Ruskem byly upraveny dvěma prozatímními smlouvami z 5. a 6. června 1922, které vešly v prozatímní platnost 2. září 1922 a byly publikovány ve formě nařízení vlády ze dne 7. srpna 1922, čís. 258 a 259 Sb. z. a n. Národním shromážděním dosud schváleny nebyly. Články 1.-7. mají ráz politický, v dalším zaručují se příslušníkům obou států stejná práva jako příslušníkům státu třetího. O nakládání se zbožím není žádného ujednání. Ač výměna zboží není zvláště upravena, přece vykazuje určitý obrat, při čemž jeví se vzájemná bilance obchodních styků pro Československo aktivní, a to v roce 1926 částkou více než 76 milionů Kč, v roce 1927 částkou skoro 37 milionů Kč a v roce 1928 téměř 89 miliony Kč. Podle předběžných dat možno souditi, že i za loňský rok bude bilance pro nás aktivní. Dovážíme hlavně nerosty a minerální oleje, vyvážíme železa a železné zboží, stroje a přístroje.

Pokud jde o země Dálného východu, jest přímý náš obchod s Japonskem a Čínou dosti slabý. S prvnějším státem jsou naše styky upraveny obchodní smlouvou z roku 1925 na podkladě klausule o nejvyšších výhodách. Jednání s Čínou naráželo po dlouhou dobu na velmi značné obtíže, teprve nyní jednání blíží se ke konci a možno doufati, že během roku 1930 dojde k uzavření smlouvy s tímto státem.

"Čedok" a zemské cizinecké svazy.

Otázka t. zv. jízdenkového monopolu, který smlouvou z 5. října 1920 propůjčen byl československé cestovní a dopravní kanceláři "Čedok", spadá v prvé řadě do působnosti ministerstva železnic. Ministerstvo obchodu jest na této kanceláři interesováno jen, pokud slouží k povznesení cizineckého ruchu, z kteréhožto důvodu má zájem na zahraničních pobočkách v Londýně a v Berlíně, na jichž zřízení, resp. udržení v minulých letech přispělo nebo přislíbilo jisté podpory ze svých prostředků. Ministerstvo obchodu má přirozeně zájem, jak otázka jízdenkového monopolu bude po vypršení nynější smlouvy upravena, a vynasnaží se o dohodu s ministerstvem železnic, aby věc vyřešena byla, jak toho žádá zájem státu a cizineckého ruchu. Zemské cizinecké svazy i v proponované nové organisaci cizineckého ruchu mají jisté úkoly, v rámci jichž budou jim poskytnuty event. nutné podpory.

Pečení a prodej chleba majiteli zemědělských usedlostí.

Ke konkrétnímu dotazu v této věci bylo konstatováno, že živnostenské úřady opírajíce se o ustanovení čl. V. uvozovacího patentu k živnostenskému řádu a příslušného stejného ustanovení živn. zákona slovenského, podle něhož zemědělská výroba jest vyňata z platnosti těchto zákonů, podle ustálené prakse nepovažují za neoprávněné provozování živnosti pekařské, když zemědělec občasně a příležitostně někomu chléb vlastní výroby přenechá. Jen tam, kde činnost taková nabývala rázu specielního a trvalého živnostenského podnikání, bylo k naléhání společenstev pekařů v jednotlivých zjištěných případech proti takovému podnikání zakročováno. Pokud by ev. došlo k zakročení neodůvodněnému, jest postiženým volno odvoláním resp. dozorčí stížností neb stížností k nejvyššímu správnímu soudu domoci se nápravy.

Podomní obchod.

Někteří řečníci přednesli různé stesky do nové úpravy podomního obchodu a zdůrazňován význam této věci pro chudé horské kraje zejména Slovenska. Zákon z roku 1926 nesplnil všechny naděje, které do něho byly kladeny a ministerstvo obdrželo v poslední době řadu požadavků na novelisaci zákona a prováděcích předpisů. Některým z těchto požadavků bude asi lze vyhověti, avšak přímému vyloučení cizinců z obchodu podomního stojí v cestě smlouvy se státy sousedními.

Zákon o státní záruce svazům družstev živnostenských.

K dotazům se strany německé ohledně praktikování zákona čís. 84/1922 Sb. z. a n. bylo konstatováno, že ministerstvo obchodu převzalo v dohodě s ministerstvem financí záruku ve smyslu tohoto zákona za všecky svazy, které se o ní ucházely, a jest ochotno i nadále tak činiti bez rozdílu národnosti členů dotyčných svazů.

Kompetence ve věci školství živnostenského a obchodního.

Bylo vysloveno přání po lepším vybudování školství živnostenského a tlumočen byl opětovně požadavek, aby školství toto přeneseno bylo do působnosti ministerstva obchodu obdobně jako školství zemědělské podléhá ministerstvu zemědělství. Ministr vyslovil souhlas s tímto námětem a konstatoval, že otázka tato byla již několikráte předmětem meziministerských porad a že v připravované osnově zákona o kompetenci ministerstev, vypracované ministerstvem unifikací, jest otázka tato řešena v požadovaném směru.