Zemědělské výzkumnictví.

K dotazům a návrhům poslanců ohledně zemědělského výzkumnictví dlužno podotknouti, že máme vybudované a široce rozvětvené výzkumnictví jak v oboru výroby rostlinné, tak i živočišné.

Vlastní systematická práce výzkumných ústavů a stanic v oboru výroby rostlinné počala as před 6ti lety, když byly aspoň částečně zařízeny. Pokusy konají se po většině podle stanoveného přesného programu. Pokusy nutno opakovati aspoň 4-5 let, aby se zjistil nejen vliv půdy, ale též vliv počasí, jenž kolísá rok od roku. Uveřejnění pokusů přípustno jest teprve tehdy, až jest bezpečně zjištěno, že budou dle nich v praxi docíleny spolehlivé stejné výsledky za všech různých podmínek, jako docíleny při pokusech. Informovati praxi dříve o výsledcích, o kterých není bezpečně známo, jak se v praxi za různých poměrů osvědčí, bylo by velmi nebezpečným, protože v případě neúspěchů by se tím vzbuzovala nedůvěra praxe vůči výzkumnictví. Aby pokusy byly všestranné, jsou obsáhlé a tu i jejich zpracování k publikaci vyžaduje delší doby.

Výzkumné ústavy zootechnické a lesnické byly zřizovány později a proto započaly též svou činnost později.

Do převratu jsme neměli výzkumných ústavů a stanic; byly teprve po převratě budovány. Proto jest pochopitelným, že třeba delší doby než vykonají potřebné práce, aby mohly pravidelně, každoročně podávati praxi výsledky svých prací. To nyní již nastalo ústavy a stanice uveřejňují výsledky svých prací ve Sborníku a ve Zprávách výzkumných ústavů. Sborníku vydáno již 48 svazků a Zpráv 3 čísel. Vedle toho uveřejňují ústavy a stanice v denním tisku stručná časová upozornění a noticky. Vedle toho mají zemědělci možnost přímým stykem se stanicí získati potřebné informace.

Státní výzkumné ústavy pro výrobu živočišnou všechny svoje práce, týkající se zkoušek krmiv i pokusů krmivy, uveřejňují ve Sborníku výzkumných ústavů zemědělských, zvláštními otisky, v denních i odborných listech.

Nově se zařídilo vydávání přehledů všech prací státních výzkumných ústavů zemědělských pro výrobu živočišnou, aby nejširší zemědělská veřejnost seznala, jaké otázky se řeší. Budou též vydávány letáčky. Ve státních výzkumných ústavech pracuje se v přítomné době na vyzkoušení nejhospodárnějšího výkrmu vepřového bravu mladého, mléčného dobytka, skotu i koz, za kterýmž účelem z ministerstva zemědělství s ohledem na nejmenšího zemědělce potřebná bílkovinná krmiva roku loňského i letošního za výhodnou cenu byla opatřena.

Státní lesy a statky.

Rozpočet celého podniku "Státní lesy a statky", který jest uveden ve skupině II., oddílu IV. §u 6, vykazuje provozní zisk.............. 84,881.067- Kč,

který jest proti provoznímu zisku, preliminovanému v roce 1929........ 73,898.970 Kč

vyšší o............. 10,982.097 Kč.

Z uvedeného celkového zisku připadá na:

1. Zisk státních lesů a statků (oddíl A).. 87;214.466 Kč.

2. Ztrátu školních statků státních zemědělských škol (oddíl B)........ 81.481 Kč.

3. Ztrátu statků státních výzkumných ústavů (oddíl C)............ 2,005.500- Kč.

4. Ztrátu státního diagnostického a serotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích (oddíl D)........ 246.418 Kč.

Celkem... 84,881.067 Kč.

Při projednávání rozpočtu státních lesů a statků byly činěny v rozpočtovém výboru správě státních lesů a statků četné výtky, zejména, že se v oblasti Podkarpatoruské nesprávně hospodařilo, že byly poskytovány různé, výhody některým lidem, že dříví se jednotlivcům prodávalo za cenu mnohem nižší, nežli jiným a pod.

Zneužívání státního lesního majetku na Podkarpatské Rusi k agitačním a jiným stranickým účelům agrární strany.

Správnost tvrzení, že dříví, o které jde, bylo prodáváno agitátorům republikánské strany, nutno co nejdůrazněji odmítnouti. Dříví ze státních lesů prodává se vždy bez ohledu na politickou příslušnost těm kupcům, kteří mohou vyhověti prodejním podmínkám.

Též tvrzení o nepřístojnostech při prodeji dřeva z volné ruky u ředitelství v Buštině a Rachově není správné. Prodeje, o které jde, staly se na základě nabídkového řízení, při kterém nabídnutá cena byla ve většině případů nižší než cena, na kterou skutečně pak dříví bylo prodáno. Naopak třeba konstatovati, že výtky o celém postupu při prodejích dřeva v této oblasti většinou spočívají na nesprávných informacích, které svědčí o neznalosti skutkové podstaty věci.

Kácení dřeva v revíru Zimír.

K výtce, že v polesí Zimír u ředitelství v Rachově bylo v létech 1922-1925 těženo způsobem nehospodárným a stát poškozujícím se uvádí, že v uvedených létech bylo v polesí Zimír káceno především dřevo znehodnocené na základě úředního povolení mimořádné těžby a rozkazu politických úřadů pro nebezpečí rozšíření kůrovce. Dřevo takto vytěžené prodáváno bylo za ceny, které byly stanoveny komisionelně podle nejvyšších písemně podaných nabídek, modifikované ovšem podle vzdálenosti porostů od dopravních prostředků, kvality dřeva a procenta napadení kůrovcem. Tvrzení, že celé vykácené množství až na malou část nebylo ještě vyúčtováno, není správné.

Prodej dřeva různým obchodníkům z volné ruky hluboko pod cenou.

K výtce nepřístojností při prodeji dřeva firmě Davidovič a Schwarz ředitelstvím v Rachově se poznamenává, že docílené ceny odpovídaly tehdejší situaci trhové a kvalitě dřeva, a že veškeré smlouvy, vztahující se na tyto prodeje byly komisionelně projednány a uskutečněny za souhlasu přítomného zástupce ministerstva zemědělství. Tvrzení, že firma Davidovič prodala toto dřevo dále s nadprůměrným výdělkem, není správné, jelikož jednalo se o dřevo zvláště firmou vytříděné.

K výtce o zpronevěře ve správě státního majetku při prodeji dřeva firmám Wilder Mozes et comp. Neumann uvádí se, že v dobách popřevratových bylo v oblasti ředitelství rachovského několik nespolehlivých zaměstnanců, kteří zneuživše přechodného přetížení kontrolních orgánů, dopustili se některých nepřístojností, které již v roce 1925 byly předmětem úředního řízení a že případy zjištěné byly předány disciplinární komisi, touto projednány a nyní jest věc předmětem soudního řízení. Podle platných předpisů učinilo ministerstvo zemědělství preventivní opatření v tom smyslu, že jednak zbavilo vinníky služebních míst, jednak že i ve vedení příslušných správ i samého ředitelství v Rachově učinilo pronikavé změny.

K výtce, že prodáno bylo firmě Rosenthal-Kalman několik tisíc m³ dřeva na pni z volné ruky za 18 - až 20 Kč za 1 m³ a to tedy hluboko pod cenou, kdežto zbytek téhož dřeva byl pro dán později za 52- Kč za 1 m³ se uvádí, že byly veškeré prodeje dřeva provedeny kontrolně se zřetelem na trhovou situaci a jakost prodávaného dřeva; konjukturální zvýšení cen v dalším časovém období nemůže býti vždy předvídáno, poněvadž toto se řídí podle spotřeby a tudíž poptávky.

Pronájem pily ve Svidovci.

K výtce, že zástupcem ministerstva zemědělství bylo prohlášeno, že není ve Svidovci vůbec žádné státní pily, že však státní pila tato skutečně existuje a že byla pronajata v listopadu 1923 proti dobrozdání odborníků za nepatrnou cenu 3.000 Kč podnikateli Halem Benöovi se poznamenává, že zodpovědným zástupcem ministerstva zemědělství bylo řečena, že ve Svidovci není žádné parní státní pily, jelikož se tam nalézá jen zastaralá pila na vodní pohon kolem s dřevěným rámem, která byla od raku 1924 pronajata na jeden rok Benö Halmovi z Jasiny za nájemné 3.000 Kč, jelikož nájem větší ceny neměl a nikdo jiný nebyl ochoten více platiti.

Dále se vytýká, že jmenovaný podnikatel Halem Benti vykácel proti výslovnému zákazu nižších úředních orgánů 8.000 m³ dřeva v probírkách neoznačených v těžebním plánu, čímž povstala značná škoda. K tomu se podotýká, že podle rozhodnutí vedoucího úředníka ředitelství byla probírka provedena podle jeho osobního náhledu, a byla tato věc též jednou z příčin, které vedly k opatřením, uvedeným již k výtkám týkajícím se firmy Wilder Mozes comp. Neumann.

Přeložení Ing. Františka Navrátila, do Buštiny.

K výtce stranického postupu vůči Ing. Františku Navrátilovi z Buštiny se poznamenává, že lesní rada Ing. František Navrátil, který byl již povýšen na vrchního lesního radu, byl od ředitelství státních lesů a statků v Ruchově přeložen do Buštiny při novém obsazování vedoucích míst (zástupce ředitele a referentů) z nezbytných důvodů služebních jakožto úředník znalý výborně poměrů u ředitelství státních lesů o statků v Buštině, vzhledem k mimořádně zvýšené činnosti hospodářské a provozní v důsledku výstavby nových dopravních prostředků.

Použití čistého zisku ze státních lesů v Podkarp. Rusi k účelům finančním, zákonem nepovolených.

Tvrdí se, že ústřední ředitelství porušilo finanční zákon tím, že chce z čistého zisku, dosaženého na Podkarpatské Rusi, použíti částky 2,000.000 Kč na stavbu paláce ministerstva zemědělství v Praze. K tomu se uvádí, že příspěvek na stavbu budovy ministerstva zemědělství z investičního úvěru pro země České a Slovensko a z investičního úvěru pro Podkarpatskou Rus, stanoveného v rozpočtu na r. 1929 povolen byl na základě usnesení správního sboru, ve smyslu ustanovení čl. II., odst. 4. finančního zákona pro rok 1929 za souhlasu zástupce ministerstva financí.

Pokusy o zneužití státního lesního majetku ředitelství buštínského k účelům stranickým.

K výtce o pokus zneužití státního lesního majetku z ředitelství buštinského k účelům stranickým při prodeji firmě Štefan Kločurak z Užhorodu se poznamenává, že stěžovatel byl mylně informován, jelikož Štefanu Kločurakovi nebylo dosud žádné dřevo prodáno. Jde snad o záměnu osob a výtka patrně mínila prodej dříví družstvu "Tisan", kterému ředitelství v Ruštině prodalo celkem 1929 m³ silného dřeva za 155 Kč a 716 m³ slabého dřeva za 140 Kč na pltisku v Sinevírské Poljaně. Prodalo-li toto družstvo koupené dřevo do Budapešti za cenu 220 Kč 1 m³, jak jest ve výtkách uvedeno, může těžko beze ztráty krýti vlastní výlohy, sestávající z kupní ceny dřeva z 1 m³ (cca 150 Kč) plavebních výloh včetně úpravy řečiště (65 Kč), ztráty dřeva a výloh spojených s financováním (10 Kč) a činící tedy loco Tisa v Buštině 225 Kč za 1 m³.

Podle další výtky hrozilo nebezpečí prodeje většího množství dřeva z obvodu buštinského ředitelství jakési bratislavské firmě na 10 let za cenu o 30 Kč na běžném metru levnější než běžná cena, z kteréhožto obchodu má agrární strana pro svůj fond obdržeti 10,000.000 Kč. K této výtce se podotýká, že o tomto zamýšleném prodeji není ani ředitelství v Buštině ani ústřednímu ředitelství státních lesů a statků ničeho známo a nebylo o takovém obchodu vůbec jednáno.

Ministerstvo zemědělství honoruje tisícovými sumami příznivé novinářské zprávy o hospodaření ve státních lesích.

K výtce, že ministerstvo zemědělství nařídilo vyplatiti 15.000 Kč redaktorovi Emilu Havašovi za jediný pochvalný článek v bezvýznamném časopisu užhorodském "Uj Közlöny" na podzim 1928 bylo zjištěno, že zmíněný článek uveřejněn byl na doporučení zemského úřadu v Užhorodě v jubilejním čísle zmíněného časopisu za účelem informace domácí i zahraniční veřejnosti v rámci obdobných článků jiných resortů veřejné správy.

Ředitelství státních lesů a statků v Buštině prodej dubů.

K výtce, že byla poskytnuta sleva cca 130.000 Kč kupci dřeva při prodeji dubů na stojato u ředitelství v Buštině se poznamenává, že v roce 1927 záležitost podrobena vyšetřování ministerstva zemědělství, jehož výsledkem bylo pensionování příslušného inspekčního úředníka a zavedení disciplinárního vyšetřování z důvodu opomenutí povinné péče o svěřený majetek.

Protože však současně bylo shledáno, že se zaviněním průtahu bylo dřevo částečně znehodnoceno, bylo ministerstvo zemědělství nuceno povoliti firmě slevu v obnose 87.052.12 Kč, čímž jest tato záležitost obchodně vyřízena, administrativně pak dále projednávána disciplinární komisí.

Ředitelství v Užhorodě, prodej dřeva firmě Szántó v Tiché.

K výtce nepřípustného postupu ředitelství v Užhorodě při realisaci obchodu firmě Herman Szántó, že jí byly sleveny tisícové sumy a darovány tisíce m³ se poznamenává, že podle úředních dokladů prodalo ředitelství v Užhorodě této firmě, které byly ministerstvem zemědělství přezkoušeny a schváleny, jednak ofertním řízením, celkem 17.100 m³ měkké kulatiny, kterou firma řádně odebrala a řádně bez jakýchkoliv slev zaplatila.

Ředitelství v Solivaru, nedodržování hospodářských plánů, prodej dřeva firmě Roth.

K výtce, že v oblasti ředitelství v Solivaru u Prešova nebyly dodržovány hospodářské lesní plány a že byl překročen předepsaný lesní etát se poznamenává, že v periodě 1918-1928 celkový etát tohoto ředitelství nebyl překročen, naopak zbyla úspora 185.000 m³ nevytěžené hmoty. Nelze též mluviti o pustošení státních lesů. K výtce, že hospodářství holopasečné odporuje lesnímu zákonu, se poznamenává, že v daném případě jde asi o mylnou informaci plynoucí z neznalosti lesního zákona.

Obchody firmy Ernst Roth a spol. se správou státních lesů ve Zlaté Idě.

K výtce, že u správy ve Zlaté Idě bylo firmě Roth prodáno dřevo za takové ceny, že stát byl tímto prodejem poškozen, se poznamenává, že šlo o ceny a podmínky daným poměrům zcela přiměřené. Při provádění smlouvy došlo ku opomenutí úřední povinnosti se strany bývalého přednosty správy, který byl ze státních služeb propuštěn; příslušnému úředníku a příslušnému inspekčnímu úředníku za nedostatečný dohled nad činností tohoto správce byl udělen pořádkový trest výstrahy.

Ředitelství v Solivaru, smlouvy o prodeji dřeva firmě Porges.

K výtce, že u správy státních lesů ve Staré Vodě prodalo ředitelství v Solivaru firmě Porges velké množství užitkového dřeva hlavních porostů za ceny slabého dříví probírkového se poznamenává, že výtka tato zakládá se na mylných informacích, plynoucích z neznalosti obsahu smlouvy a místních poměrů.

Bylo vytýkáno, že jmenované firmě dostalo se dříví za hluboce sníženou cenu.

Ředitelství v Solivaru. Prodej dříví firmě Lorber a Glück v Lenartově.

K tomu se poznamenává, že ředitelství solivarské vyhláškou č. 4685/24 vypsalo řádné nabídkové řízení, ze kterého bylo prodáno pouze 5.000 m³ z daleko většího množství udané firmě, poněvadž nebylo jiných uchazečů a to za cenu 20 Kč na pni. Dřevo bylo nejšpatnější probírkové jakosti a vzdálené 24 km od stanice.

Ředitelství v Solivaru. Ztráty na pile ve Vondryšlu.

K vytýkané velké ztrátě se poznamenává, že tato pila byla v roce 1922 znovuzřízena právě za účelem zpracování neprodejných 37.000 m³ vadné kulatiny z polomů a souší. Pila měla býti k tomu cíli pronajata, když však do dražby dne 12. listopadu 1922 nedošla ani jedna nabídka, byla kulatina zpracována v režii. Tak byla uskladněná kulatina zachráněna před úplnou zkázou a tím s hlediska národohospodářského přiměřený zisk přece vykázán.

Ředitelství oravského kompossessorátu. Pasienková akce a prodej dříví společnosti "Hornooravské".

K výtkám o nesprávném postupu při přídělu pasienek a prodeji dříví "Hornooravské účast. spoločnosti" se poznamenává, že je nesprávno viniti z toho státní správu, neboť příděl tento spadá do doby, kdy čsl. stát měl pouze 22% podílů na Oravském kampossessorátu a tudíž i ve správním sboru voleném valnou hromadou kompossessorů zastoupení 4mi členy proti ostatním 8mi členům ze soukromých kompossessorů. Ministerstvo zemědělství snažilo se však zavésti na Oravském kompossessorátu řádné hospodaření a podařilo se mu výkupem některých drobných podílů soukromých získati ve vedení tohoto panství většinu, nyní okrouhle 58%. Za vedení nového správního výboru provedena byla důkladná revise dřívějšího hospodaření a zavedeno spořádané hospodářství.

Ředitelství v L. Hrádku. Smlouva s fou. MOK.

K výtce o nevýhodné smlouvě poznamenává se, že firmě MOK byla zajištěna dne 7. X. 1924 dodávka 12.000 m³ řeziva po 6 roků za základní cenu Kč 250.- fco vagon, avšak s podmínkou, že firma vlastním nákladem postaví hoblárnu parní pily v Lipt. Hrádku, jež po ukončení smlouvy přejde bezplatně do držby státu. Hlavním důvodem pro takovouto smlouvu bylo, že správa státních lesů neměla potřebných prostředků pro tyto investice. Firma se mimo to zavázala dopláceti rozdíl mezi základní cenou a průměrnou prodejní cenou stejného materiálu. Slevy a odpisy nebyly firmě povoleny žádné.

Ředitelství v L. Hrádku. Smlouva s firmou "Ofa" v Lubochni.

K výtkám o způsobu uzavření prodeje podotýká se toto: státní pila v Lubochni byla pronajata od 1. I. 1925 do 31. XII. 1929 firmě "Ofa" za roční nájemné 90.000 Kč; zároveň s pronájmem pily byla nájemci zajištěna v lesní správě Lubochňa vyrobená měkká kulatina za cenu Kč 45.- v lese na pni. Odpisy a slevy z této smlouvy nebyly firmě povoleny žádné. Dnem 1. ledna 1930 byla pila v Lubochni převzata státní lesní správou.

Ředitelství v Užhorodě. Smlouva s fou. "Podrus" v Žornavě.

K výtkám o nevýhodách dlouhodobé smlouvy s touto firmou se poznamenává, že v důsledcích dřívějšího exploitačního způsobu těžby dřeva za býv. uherského režimu přešly do správy ministerstva zemědělství v oblasti užhorodského ředitelství téměř vytěžené lesní plochy, takže hospodaření mohlo býti omezeno pouze na zbylé přestárlé bukové porosty v odlehlých údolích. Poněvadž peněžní prostředky pro stavby investičního rázu nebyly ministerstvu zemědělství v potřebném a požadovaném rozsahu k disposici, nebylo možno provésti stavbu vlastního pilařského závodu. Za těchto okolností byla přijata nabídka zájmové skupiny "Podrus", která také vystavila pilu v Žornavě. Správní sbor podniku schválil po podrobném uvážení smlouvu, aby této firmě byla prodávána každoroční dřevní výtěž z plochy asi 320 k. j. z kostrinské lesní správy v desítiletí 1928 až 1937. Ceny za dřevo užitkové i palivové byly v době jejich sjednání úměrny soudobému dřevářskému trhu a jsou každoročně regulovány podle tržních výkyvů.

Ředitelství v Rachově. Smlouva s firmou Halm Benö.

K výtce nesprávného postupu při složení předepsaných záruk firmou se poznamenává, že záležitost tato byla již předmětem úředního šetření, podle kterého ředitelství v Rachově spisem č. j. 2333/29 sdělilo, že fa Halm Bend příslušné kauce a záruky pro kupní cenu dřeva složila a účet v obnose 68.54302 Kč řádně hotovostí proplatila.

Ředitelství v Rachově. Nevýhodná smlouva s firmou Goldner.

K výtce o nedodržení splatnosti smlouvy se poznamenává, že jmenované firmě bylo podle smlouvy čís. 8193/26 prodána 2000 m³ měkké kulatiny po Kč 60.- se splatností po splavení a odebrání celého množství. V důsledku abnormálně nízkého stavu vody, jako vis major, nebylo to včasné splavení dříví umožněno a jest tudíž přednesené obvinění neodůvodněno.

Ředitelství v Rachově. Smlouva s firmou S. Farkaš.

K výtce o prominutí voroplavebního poplatku této firmě se poznamenává, že toto bylo učiněno z toho důvodu, poněvadž firma byla nucena vybudovati asi 6 km kuláčové cesty povodní stržené a náklad firmou na tyto stavby vynaložený daleko přesahoval prominutou částku.

Ředitelství v Buštině a Rachově. Prodej dříví fě Brdlík a spol.

K výtkám o ztrátách ze smlouvy s fou. Brdlík a spol. se poznamenává, že obchod tento byl sjednán u ministerstva zemědělství za podmínek pro dřevní obchody na Podk. Rusi předepsaných. Prodejem většího množství jedné firmě české byla zamýšleno čeliti vzmáhajícím se pokusům o kartel maďarských obchodníků. Jest pravdou, že obchod tento nevedl k úspěšnému zkoncování pro stát jaké bylo předpokládáno, zavinil je však jedině nepředvídatelný úpadek moravsko-slezské banky, která byla v obchodě tomto ručitelem a pádem svým zapříčinila insolvenci firmy Brdlíkovy. Tehdejší ztráta z tohoto obchodu byla za spoluúčasti zástupců ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu přesně vyúčtována. Ministerstvo zemědělství nepřestalo domáhati se náhrady z likvidační masy moravsko-slezské banky.

Ředitelství v Buštině. Zjištění ztrát dříví při voroplavbě.

K uvedeným výtkám bylo vyšetřeno, že ztráty způsobené krádežemi obnášely podle hlášení ředitelství buštinského 200-250 m³ v hodnotě asi 33000 Kč. Ředitelství učinilo za spolučinnosti policejního ředitelství v Užhorodě všechna možná opatření proti pachatelům a na provinivší se osoby bylo učiněno oznámeni státnímu zastupitelství v Chustu.

Živelní kalamity ve stát. lesích v r. 1929.

K dotazu o živelních kalamitách ve stát. lesích v r. 1929 se uvádí, že vichřicí dne 4. července 1929 byly způsobeny tyto škody:

Ředitelství stát. lesů ostatků Praha...	68.003 m3
" Brandýs..	1.121 "
" Třeboň..	291.210 "
Ředitelství škol. les. statku Adamova..	3.491 "
Statky nadační..........	81.904 "
úhrnem...	445.729 m3

Dřevo toto prodáváno bylo z větší části veřejnou soutěží, pouze menší partie z volné ruky, při čemž docíleno bylo cen s ohledem na kvalitu dřeva uspokojujících. Výměra tímto způsobem odlesněných ploch není ještě přesně známa, ježto zaměření nebylo dosud provedeno. Se zalesňováním bylo započato na podzim roku 1929, ve kterém bude pokračováno jednak na jaře 1930 a na podzim 1930.

Přístup chudého obyvatelstva do stát. lesů a lesů velkostatku Křivoklátu.

K výtce, že obyvatelstvu zabraňován jest přístup do státních lesů,se poznamenává, že pokud bezpečnost státního majetku to připouští, byl a jest přístup domácímu obyvatelstvu do lesa vždy a všude povolován. Nepřístojnosti v tomto směru jsou a budou v každém případě řádně vyšetřeny a náprava sjednána. Výtky činěné ohledně postupu vrchní správy stát. velkostatku v Křivoklátě budou podrobně vyšetřeny a zpráva bude o tom dodatečně podána.

Státní honitba, rozloha honiteb pronajatých, nájemné z pronajatých honiteb, kdo provádí honitbu v nepronajatých revírech.

K dotazu a státních honitbách se sděluje toto:

Honitby spravované ústředním ředitelstvím státních lesů a statků dělí se na:

1. honitby representační ve výměře....	24.34800 ha,
2. honitby postoupené Kanceláří Presidenta republiky............	3.550.00 ha,
3. personální (režijní).........	500.526.99 ha,
4. pronajaté............	396.657.19 ha
Úhrnem...	925.082.18 ha.

Úhrnné příjmy ze stát. honiteb v r. 1928 činily Kč 2,317.175 Kč, z kteréžto částky

připadá na nájemné z pronajatých honiteb. 517.601 Kč,

za prodanou zvěř v režijních honitbách.. 1,650.328 Kč.

V nepronajatých honitbách provozují honbu:

Ad 1. Cizí diplomaté a hosté republiky, jakož i význační činitelé domácí.

Ad 2. Hosté kanceláře presidenta republiky.

Ad 3. Hosté ministerstva zemědělství jako: domácí politikové, úředníci různých státních úřadů, přednostově soukromých úřadů, ústavů a závodů, kteří jsou v obchodním spojení s podnikem "Státní lesy a statky a lesní personál.

Účelem personálních honiteb jest mezi jinými také, aby lesnímu personálu dána byla příležitost k výcviku v myslivosti.

Řešení otázky přeměny voroplavby u ředitelství v Buštině a Rachově na dopravu suchozemskou.

Řešení otázky přeměny voroplavby v dopravu suchozemskou bylo vynuceno již v srpnu 1927 v důsledku ohromných povodňových škod, jež by vyžadovaly v ředitelství buštinském a rachovském asi 11,500.000 Kč.

Dosud byly provedeny a provozu předány tyta tratě: ředitelství státních lesů a statků v Rackově: lesní dráha Zimír, Kozmešček, Kijanec, Tichovec, Studená, Foresok v celkové délce 48 km.

Ředitelství státních lesů a statků v Buštině: lesní dráha Nereznica, Dubovo, Užčorná, Brustura, Puská Mokrá v délce 545 km. Počátkem roku bude dohotovena zbývající trať Brustura-Ústí Turbát, Ruská Mokrá-Bradula v délce 26 km, čímž budou v údolí Terešvy provedeny hlavní dopravní tepny. V důsledku tuho vodní doprava v tomto údolí bude téměř vyloučena.

Pronájem pozemků od statku Guta-Keszegfalva.

K výtkám ve věci pronájmu pozemků od státního statku Guta-Keszegfalva se uvádí, že ministerstvo zemědělství převzavši tento statek dne 1. července 1924 od S. P. Ú. propachtovalo jej za podmínek stanovených S. P. 1. většinou družstvům v Keszegfavě a Gutě. Když však zjistilo, že tato družstva nesplňovala ze zištných důvodů základní předpoklady pachtu, byl jmenovaný statek v celkové výměře 4.930 k. j. propachtován Pachtovnímu družstvu v Bratislavě za pachtovné 100 Kč per 1 k. j. pod podmínkou, že pozemky budou dávány do podpachtu jen členům tohoto družstva, což se také stalo, a pozemky dány do podpachtu 1187 členům, bydlícím v 7 obcích. Na základě četných stížností proti rozdělení podpachtu nařídilo ministerstvo zemědělství na místě samém šetření a zjistilo, že celkové rozdělení podpachtu jest správné a případné menší nestejnoměrnosti v rozdělení v každém případě hospodářsky a sociálně odůvodněné; že téměř všichni váleční poškozenci přihlásivší se v počtu asi 100 osob byli půdou poděleni. Na obec Hodžovo nemohlo býti pamatováno, poněvadž se přihlásila teprve několik měsíců po vypršení lhůty, družstvu však bylo uloženo, aby při každém nejbližším uvolnění některého dílce byl vzat na tuto obec zřetel. U obce Violin-Pusty bylo obci uloženo provésti spravedlivou kvalifikaci přídělu. Stížnosti, že pozemky byly přidělovány jen příslušníkům republikánské strany, nejsou správné, naopak bylo zjištěno, že značnou část půdy obdrželi také příslušníci jiných politických stran, z přídělu byli vyloučeni toliko živlové protistátní. Tyto okolnosti byly potvrzeny výslechem zúčastněných, obecními notáři a starostou obce Guta.

Ředitelství v Rackově, Buštině a Užhorodě odpisy a slevy na cenách dřeva, povolené v uplynulých létech firmám.

K výtkám ve věci odpisu a slev na cenách dřeva povolených v uplynulých létech různým firmám, se uvádí, že odpisy pohledávek byly a jsou povolovány jen ve zcela mimořádných případech při jejich naprosté nedobytnosti na podkladě dobrozdání finanční prokuratury a že o nich rozhoduje správní sbor podniku "Státní lesy a statky". Slevy se zásadně vůbec neposkytují, pouze výjimečně v uvážení hodných případech béře správa státních lesů a statků jako každý jiný vlastník lesa patřičný zřetel na dlouhodobého kupce. Tyto úlevy neposkytují se zpravidla ve formě snížení kupní ceny, nýbrž prodloužením platební lhůty při zúčtování úroků z prodlení.

Výnosnost státních lesů a statků na Slovensku a Podk. Rusi.

Výtka činěná na základě článku generálního sekretáře dřevařského spolku "Carpathia" Dra Friedmanna, že výnosnost státních lesů v porovnání s výnosností za režimu uherského značně klesla a podle kteréhožto článku činí prý za rok 1928 docílená čistá cena na pni za 1 m³ dřeva Kč 14.30, kdežto za uherského režimu před válkou prý činila 2.44 zl. korun, čili při 10násobné valorisaci dnešních Kč 24.40, z čehož prý plyne rozdíl Kč 10.10, čili 41% v neprospěch dnešní správy státních lesů, je nesprávná. Jak lze ze státních závěrečných účtů seznati, činil čistý výnos státních lesů na Slovensku a Podk. Rusi 65,389.314 Kč, a dělíme-li tento čistý výnos počtem krychlových metrů vyrobené dřevní hmoty, t. j. 1,963.088 m³, obdržíme průměrnou cenu 1 m³ dřeva na pni ve výši Kč 33.30, t. j. 36.50% ve prospěch dnešní správy státních lesů oproti správě předválečné, aniž by se při tom přihlíželo k poválečným poměrům a zvýšeným sociálním břemenům.

Správa státních lesů v železné Rudě, stížnost na lesmistra Chvala.

K stížnostem na správy státních lesů v železné Rudě ve věci pronájmu a vypovídání pozemků se uvádí, že správa státních lesů a statků vychází v tomto směru vždy vstříc drobným zájemníkům, pokud ovšem tuto snahu není někdy nutno podříditi vyšším zájmům celostátním. Popud jde o stížnost, že lesmistr Chval vyžadoval od odborných organisací kolkování jejich podání, dá se předpokládati, že tak činil na základě všeobecných předpisů o kolkovné povinnosti, věc bude však vyšetřena.

Služební řád pro zaměstnance podniků "Státní lesy a statky".

Pokud jde o systemisaci služebních míst pro pragmatikální zaměstnance, poukazuje se na ustanovení podnikového zákona č. 404 z r. 1922 a § 210 platového zákona, podle jehož intencí má služební poměr zaměstnanců býti upraven zvláštním služebním řádem. Ve smyslu těchto zákonů byly služební poměry a příjmy zaměstnanců podniku "Státní lesy a statky" služebním řádem upraveny. V důsledku toho byla také provedena systemisace služebních míst v poměru podle služebního řádu. Nabytá práva dosavadních pragmatikálních zaměstnanců nebyla tím dotčena, neboť jim i na dále zůstal zachován časový postup v nabyté platové stupnici. Ku přestupu do poměru podle služebního řádu nebyli pragmatikální zaměstnanci donucováni; samozřejmě ovšem zaměstnanci, kteří byli účastni výhod, které poskytuje služební řád, přihlásili se, aby byli v poměru podle tohoto služebního řádu ustanoveni. Ti, kteří se přihlásili a byli ustanoveni, nepociťují žádného zkrácení svých dosavadních práv, poněvadž jejich služební poměr jest právě tak stabilní, jako byl dříve jejich poměr pragmatikální, naproti tomu však v příjmech poskytuje služební řád výhody, jakých pragmatikální zaměstnanci v jiných resortech nemají. Provésti systemisaci pro zbytek pragmatikálních zaměstnanců, kteří se dosud nepřihlásili o zařadění do poměru podle služebního řádu, není ani ku prospěchu těchto zaměstnanců, ani není dobře možno, uváží-li se, jak nepatrný je počet nynějších pragmatikálních zaměstnanců. Jako doklad tohoto se uvádí: Z celkového stavu 338 úředníků služby lesní administrativní je 8 pragmatik., z celkového stavu 236 úředníků služby lesní výkonné jsou 3 pragmatik., z celkového stavu 401 úředníků služby lesní pomocné je 99 pragmatik., z celkového stavu 16 úředníků služby stavební pomocné jsou 3 pragmatik., z celkového stavu 153 úředníků služby důchodní je 17 pragmatik. Pro takový nepatrný stav bylo by těžko dělati systemisaci, aby z ní měli zaměstnanci prospěch.

Je samozřejmo, že zaměstnanci byli upozorňováni na výhody, podají-li přihlášku, a nevýhody, nepodají-li ji; to byla povinnost nadřízeného úřadu jako dobrého zaměstnavatele, ale není pravdou, že by zaměstnanci byli k podávání přihlášek přinucováni.

K výtce, že není v podniku dostatek právních osobních referentů se sděluje, že s výjimkou ředitelství v Žarnovici a v Rachově, jsou právníci ustanoveni již u všech ředitelství, i u ředitelství v Brandýse nad Labem. Pro prvá jmenovaná dvě ředitelství nebylo možno dlouho opatřiti zapracované právníky, tito budou však ustanoveni již v nejbližší době.

Při zmínce o pensistech bývalých habsburských statků byli zajisté míněni tak zvaní staropensisté, poněvadž všichni ostatní zaměstnanci bývalých císařských statků jakož i bývalých statků arcivévodských, mají přiznány pensijní nároky podle pragmatikálních předpisů. Staropensistům byly již v dřívějších letech jejich pense zvyšovány úměrně podle zvyšování pensí staropensistů pragmatikálních. V letošním roce byly již učiněny vládě návrhy na nové zvýšení těchto pensí.

Konečně se zdůrazňuje, že služební řád odpovídá úplně předpisům § 210 platového zákona. Podnik "Státní lesy a statky" je celkem jednotného charakteru, vyžaduje proto nutně též jednotné úpravy služebního poměru jeho zaměstnanců. Když pak poměry zaměstnanců podniku "Státní lesy a statky" byly upraveny služebním řádem, nemůže býti požadováno, aby byla provedena vedle toho ještě nějaká jiná úprava.

Rustikální rybniční hajní.

Rustikální hajní jsou pauze příležitostnými zaměstnanci, vlastní hospodářské usedlosti a sami na nich hospodaří, resp. mají při tom jiné hlavní své zaměstnání. Odměny vyměřované rustikálním hajným jsou zcela postačitelné, o čemž svědčí i to, že při uprázdnění místa rustikálního hajného hlásí se obyčejně celá řada uchazečů na tato místa.

Ustanovovati rustikální rybniční hajné za trvalé zřízence podle služebního řádu není možno, poněvadž rybníky svěřené jejich dozoru byly by pak pasivní pro nepřiměřeně vysoké osobní náklady, nehledě ani k tomu, že by rustikální rybniční hajní museli se vzdáti svého hlavního zaměstnání, což by mnozí odepřeli učiniti.

Úprava pensí bývalých zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém.

K návrhu na úpravu pensí bývalých zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém podle zákona čís. 130 Sb. z. a n. z roku 1921 se sděluje, že otázka těchto pensi je předmětem meziministerského jednání, kde nejtěžším úkolem je, nalézti příslušnou úhradu. Nutno poznamenati, že doporučovaný způsob úhrady není pro ministerstvo zemědělství přijatelný. Navrhuje se totiž, aby z každého hektaru převzaté půdy byl vybírán poplatek 50 až 60 Kč. Z přejímací akce zbývá však již provésti jen lesní akci sestátňovací. Tím je již vysvětleno, že tímto způsobem by bylo sotva docíleno dostatečné úhrady, neboť i postátňovací akce lesní blíží se k ukončení.

Bilancování podniku "Státní lesy a statky" a zúročení vloženého kapitálu.

K výtce, týkající se bilancování podniku "Státní lesy a statky" a zúročení vloženého kapitálu, uvádí se toto: V bilanci podniku "Státní lesy a statky" za rok 1928 sestavené ve smyslu ustanovení § 20 vládního nařízení čís. 206 Sb. z. a n. z raku 1924 jsou uvedeny, s výjimkou pozemků, již všechny majetkové součástky pravděpodobnou hodnotou. Pozemky o neznámé nabývací hodnotě jsou uvedeny v bilanci cenou evidenční a to 500.- Kč per 1 ha. Hodnota takto vyšetřeného základního jmění činí ku dni 31. prosince 1928 okrouhle 1 miliardu Kč, tudíž ani polovinu hodnoty ve výtkách uvedené. Třeba též podotknouti, že skutečný výnos státních lesů a statků převyšuje preliminovaný výnos, což je důsledkem opatrného rozpočtování.

Skutečný výnos státních lesů a statků za rok 1928 činil podle předložené účetní uzávěrky za tento rok 113,196.189.69 Kč, tudíž proti výnosu preliminovanému na role 1930 o 25,981.723.69 Kč více. Při tom nutno ještě uvážiti, že vedle uvedeného zisku za rok 1928 zaplaceny byly mimo úroky z investic též úroky z přejímací ceny za objekty převzaté podle zákonů o pozemkové reformě v částce 18,000.000.- Kč. Nelze zajisté vedle placení úroků z části vloženého kapitálu žádati ještě nezkrácený výnos tohoto kapitálu.

V rozpočtu na rok 1930 preliminovány jsou tyto úroky částkou ještě vyšší a to 24,584.490.- Kč, v předpokladu, že bude převzato více půdy při provádění pozemkové reformy. V důsledku toho co uvedeno možno tvrditi, že zúročení vloženého kapitálu je několikráte vyšší, nežli ve výtkách uvedeno a že odpovídá výsledku řádného hospodářství.

Výnosnost podniku "Státní lesy a statky".

K výtce malé výnosnosti podniku "Státní lesy a statky" třeba zdůrazniti, že posuzovati výnosnost tohoto podniku podle dat získaných tím způsobem, že celkový čistý výnos dělí se celkovou rozlohou není ani správné ani spravedlivé.

Jest třeba nejprve poukázati na to, že podnik "Státní lesy a statky" jest teprve ve zrodu a musí překonávati četné obtíže, že vzniká z různorodých složek různé povahy hospodářské, personální a organisační a že teprve po skončené organisaci, jež má býti v nejbližších letech po provedení postátňovací lesní a směnné akce dokončena, bude možno bráti na tento podnik normální měřítko. Kdo se o vnitřní poměry a vývoj podniku "Státní lesy a statky" zajímá, nalezne potřebné vysvětlení a poučení v nedávno vydané publikaci, v níž jest podrobně vylíčen stav a vývoj podniku v prvém desetiletí republiky.

Uvádí se, že průměrná výnosnost státních lesů a statků pro 1 ha činí 93 Kč. Toto číslo jest ovšem malé, ale kdo chce nabýti správného obrazu v této věci, nesmí zapomínati, že poměry výnosové jsou v zemích českých jiné než na Slovensku nebo dokonce v Podkarp. Rusi, kde Leží veliká většina státního lesního majetku dosud málo přístupného a tím i málo výnosného.

K spolehlivým a spravedlivým závěrům lze dojíti na podkladě státních závěrečných účtů při rozčlenění podniku podle jednotlivých oblastí, ve kterých jest podnik zastoupen.

V zemích českých činí průměrný výnos, podle výsledků docílených v roce 1928, u hospodářství lesního pro 1 ha lesní hospodářské půdy 325 Kč, na Slovensku 238 Kč, v Podkarp. Rusi 76 Kč, bez společných výloh na ústředí. Srovnáme-li tento výnos státních lesů s výnosy soukromých lesních velkostatků v příslušných oblastech, jako jsou na př. panství Schwarzenberská a Liechtensteinská v zemích českých, nebo býv. velkostatku Coburgského na Slovensku nebo Schönbornského na Podkarp. Rusi, přesvědčíme se, že čisté výnosy státních lesů snesou dobře srovnání s těmito soukromými velkostatky.

Pokud se týče výnosu polního hospodářství na státních statcích z polní hospodářské půdy, činí v zemích českých výnos pro 1 ha 449 Kč a na Slovensku 239 Kč. Počítati průměrný výnos polního hospodářství na základě celkové rozlohy zemědělské půdy na Slovensku a v Podkarp. Rusi jest nesprávné, poněvadž nelze přezírati, že v těchto zemích zahrnuta jest v rozloze státní zemědělské půdy veliká výměra horských pastvin (přes 40.000 ha) a jiných ploch, neskýtajících žádného výnosu, jelikož jsou buď pronajaty domácímu obyvatelstvu za nepatrný poplatek stačící sotva k úhradě daní, nebo dány jsou k disposici vlastnímu personálu jako deputátní pozemky.

K výnosu lesního a polního hospodářství třeba dále připočísti výnos rybničního hospodářství přes... 2,011.000 Kč,

dále výnos průmyslových závodů lesních přes. 2,457.000 Kč,

dále výnos průmyslových závodů zemědělských. 2,493.000 Kč.

Odpočítají-li se od čistých výnosů jednotlivých hospodářských odvětví společné výdaje, jak na př. pense, zúrokování investičních dluhů a úroky z přejímací ceny za statky získané postátňovací akcí, jakož i ústřední výlohy, činí průměrný výnos pro 1 ha půdy vůbec

v zemích českých...... Kč 319-,

na Slovensku....... Kč 175-,

v Podkarp. Rusi...... Kč 47-.

Na Slovensku a v Podkarp. Rusi jest ovšem tento průměrný výnos pro 1 ha celkové půdy snižován velmi značnou rozlohou zmíněných nevýnosných ploch horských pastvin a jiné bezvýnosné zemědělské půdy, jež činí

na Slovensku přes..... 40.000 ha, a

na Podkarp. Rusi..... 56.000 ha.

Po tomto spravedlivém rozboru průměrných výnosů na 1 ha půdy podniku "Státní lesy a statky" bude snad uznáno, že výtky správě státních lesů a statků v této příčině stále činěné jsou neodůvodněné.

Kontrola hospodaření v podniku "Státní Lesy a statky."

K návrhu o zřízení zvláštního kuratoria, jež by hospodaření podniku "Státní lesy a statky" kontrolovalo, se podotýká, že takováto kontrola jest dokonale obstarávána několika orgány navzájem zcela nezávislými.

V samém správním sboru jmenovaného podniku zasedá větší počet členů, kteří nejsou úředníky podniku, mezi nimi i zástupce ministerstva financí. Podrobné revise hospodaření vykonávají každoročně u každého ředitelství a postupně i u jednotlivých místních. správ dvě samostatné revisní komise, v níž členy jsou rovněž úředníci ministerstva financí.

Konečně zcela nezávisle od jmenovaných orgánů provádí důkladné dohlídky u jednotlivých ředitelství také Nejvyšší účetní kontrolní úřad, který velmi podrobně zkoumá jak hospodaření podniku, tak i účetní uzávěrky jednotlivých ředitelství a správ.

Vyskytnou-li se v podniku tak rozsáhlém a různorodém, který je po stránce organisační v počátcích svého vývoje, ojedinělé závady a nesprávnosti, jako jest tomu v každém podobném podniku soukromém i veřejném, jest každý takový případ vždy ca nejdůkladněji vyšetřen a jsou učiněna ihned příslušná administrativní opatření k zjednání nápravy, třeba však konstatovati, že případy takové jsou vzhledem k rozsáhlosti podniku celkem řídké a že zaměstnanci státních lesů a statků plní v celku obětavě, řádně a poctivě svoje úkoly, jež ukládá jim těžká jejich služba a zejména na Podkarp. Rusi bylo v posledních letech ve státních lesích vykonáno mnoho, co zasluhovalo by plného uznání.

Ostatní výtky.

Pokud nemohly býti další výtky činěné správě státních lesů a statků tímto vyčerpány, podotýká se, že byla zavedena k objasnění věci příslušná šetření, která nejsou posud ukončena.