Vysoké školství.

Počet vysokých škol.

V minulém rozpočtovém roce zůstal počet vysokých škol nezměněn. Máme celkem 13 vysokých škol, nepočítáme-li v to vysoké školy umělecké. Jsou to: universita Karlova v Praze, universita Masarykova v Brně, universita Komenského v Bratislavě, německá universita v Praze, C. M. fakulta bohoslovecká v Olomouci, Husova čsl. evang. fakulta bohoslovecká v Praze, vysoká škola zvěrolékařská v Brně, české vysoké učení technické v Praze, česká vysoká škola technická v Brně, německá vysoká škola technická v Praze se zemědělským odborem v Děčíně-Libverdě, německá vysoká škola technická v Brně, vysoká škola báňská v Příbrami a vysoká škola zemědělská v Brně.

Stavební program.

Ministerstvo školství a národní osvěty připravuje stavební program pro nejbližších deset let a hodlá předložiti vládě příslušné návrhy, které, budou-li přijaty, urychlí velice potřebné novostavby vysokých škol. Tím bylo by odpomoženo nejnaléhavějším steskům v tamto směru.

Vědecké a vyučovací potřeby.

Požadavkům vysokých škol, pokud týkají se vnitřního zařízení jakož i vědeckých a vyučovacích potřeb, nemohlo býti posud náležitě vyhovováno, poněvadž úvěry povolené pro tento účel jsou nedostatečné. Ministerstvo školství a národní osvěty usiluje o jejich zvýšení. Ovšem toto zvýšení jest proveditelné pauze v mezích finanční nosnosti státu.

Resystemisace.

Systemisace provedená před třemi roky neuspokojila a nemohla ani uspokojiti všechna přání vysokých škol, poněvadž v důsledku restrikčních zákonů musila se připínati k tehdejšímu skutečnému stavu, který byl pod silným tlakem všestranné úspornosti. Ministerstvo školství a národní osvěty uznává plně tuto nepříznivou situaci a domáhá se toho, aby všechna místa, která podle platového zákona mají býti na další tři léta systemisována, byla rozmnožena na takovou míru, která jest nejvíce dosažitelna s ohledem na finanční stav státu a na celkový rámec systemisace stanovené pro všechny resorty.

Cizinci na vysokých školách.

V poslední době bylo mnoho naříkáno na přeplnění našich vysokých škol cizinci. Kolik jest cizinců na našich vysokých školách lze přibližně posouditi z připojených tabulek. Z nich však jest zároveň patrno, že naše vysoké školy jsou přeplněny především domácími posluchači. Ministerstvo školství a národní osvěty jedná se všemi prof. sbory o tom, jaká opatření byla by nejvhodnější pro racionelní omezení návalů posluchačů na našich vysokých školách. Lze doufati, že podaří se sjednati tahová opatření, která vyloučí z vysokých škol hlavně živly neschopné a zmenší přílišný nával posluchačů, aniž by vědecká úroveň a mezinárodní dobrá pověst našich vysokých škol byla nějak dotčena.

Svobodná škola politických nauk v Praze.

Tato nová instituce končí v roce 1930 první dvouletí své činnosti. Zároveň kančí platnost provisorního statutu této školy. Připravuje se návrh nového statutu a návrh zkušebního řádu pro tuto školu. V rámci nového statutu dojdou jistě splnění všechna oprávněná přání pánů zástupců německé národnosti, zvláště pokud se týkají učitelských sil, zastoupení v kuratoriu a čestném předsednictvu, jakož i zkoušek.

Sociální péče o studentstvo.

Náklad na sociální péči o studentstvo.

V debatě bylo uváděno, že neutěšené sociální poměry studentstva by vyžadovaly, aby úvěr na sociální péči o studentstvo, zejména vysokoškolské (subvence podpůrným institucím, státní stipendia farníkova, kolejní stipendia, především v Masarykově studentské koleji) byl zvýšen o milionové částky.

K tomu se podotýká, že otázka sociální péče o studentstvo je ovšem také otázkou finanční a že úvěr bude možno zvýšiti, jakmile to připustí celkový stav státních financí. Zatím bylo pro tento rok dosaženo aspoň toho, že část mimořádného úvěru byla přesunuta do úvěru řádného, čímž bude možno přispěti poněkud více na organisaci a provoz podpůrných institucí a na státní studijní podpory a stipendijní místa v kolejích.

Studijní prospěch při udělování podpor.

K poukazu, že při udělování studijních podpor nemá rozhodovati toliko nemajetnost žadatele, nýbrž i jeho studijní prospěch, se uvádí, že ministerstvo při své podpůrné činnosti předpoklad řádného studijního prospěchu a postupu vždycky zdůrazňuje. K tomuto zdůrazňování je vedeno výší povolených úvěrových prostředků, které při stále rostoucích úkolech sociální péče a studentstvo nutno omeziti jen na ty studentu, jejichž nadání a píle zaručují kulturní produktivitu tohoto výdaje.

Sociálně zdravotní péče o studentstvo.

Byl vysloven požadavek, aby bylo zvýšenou měrou pamatováno na zdravotní péči o studentstvo.

Koncentrováním sociálně zdravotní péče o studentstvo v ministerstvu školství bylo umožněno, aby byly účelně reorganisovány Studentské zdravotní ústavy, v nichž aspoň částečně se uskutečňuje myšlenka studentské svépomoci zavedením prozatím dobrovolné zdravotní daně, vybírané při zápise na školách vysokých. Samostatná sanatoria pro studující zřizovati nelze, ale byla již zřízena pro tuberkulosní studenty stálá lůžka v sanatoriu na Pleši a v jiných sanatoriích byly pro léčení studentů získány přiměřené slevy. Rekreace studentů je umožňována v různých institucích; ještě v roce 1930 budou v život uvedeny Instituce určené jen pro studenty (Masarykova zotavovna Studentské kliniky v Brně, chlapecký a dívčí tábor Středoškolské sociální péče pro Čechy). Organisace vysokoškolských ozdravoven, jež nyní vedou Studentské zdravotní ústavy, zdokonaluje se každým rokem. Dlužno tu připomenouti také instituci studentských klinik, zřízených v jednotlivých městech pro místní středoškolské studentstvo, které však nemohou v některých případech plně rozvíjeti svou činnost v důsledku nemocenského pojištění rodin jednotlivých studentů.

Připomínce stran dietetické stravy pro churavé studující snaží se ministerstvo - při nedostatku prostředků, které jsou k disposici - vyhověti aspoň tím, že při udělování subvencí mensám vyžaduje, aby bylo pamatováno i na přiměřené stravování nemocných studentů.

Podíl německého studentstva na sociálních podporách.

Bylo poukazováno, že účast německých studentů na sociálních podporách neodpovídá počtu německého obyvatelstva ve státě. Pokud podkladem stížnosti byly uveřejněné statistiky, dlužno podotknouti, že tato věc nedá se vzhledem k různým poměrům, v nichž Češi a Němci v různých krajinách tohoto státu žijí, statisticky přesně vystihnouti. Tuto skutečnost ostatně konstatoval výslovně německý řečník, který odůvodňoval poměrně vyšší počet německých odborných škol poukazem na vyspělejší industrialism u Němců. Ministerstvo používá úvěru na sociální péči o studentstvo podle stejných směrnic, ať jde o kteréhokoliv studenta, při čemž rozhoduje zřetel k majetkovým poměrům a ku prospěchu žadatelů. Pokud jde o podpory německých institucí zřízených pro sociální péči o studentstvo, vychází ministerstvo všem odůvodněným žádostem vstříc.

Zákon o vybudování Akademického domu v Praze.

Pokud jde o provedení zákona o vybudování a udržování Akademického domu v Praze, nebylo možno pro jiné naléhavé otázky sociální péče o studentstvo přistoupiti k náležitému vybudování Akademického domu v roce 1920, který byl zákonem stanoven. O úkoly Akademického domu bylo však postaráno jeho sice zcela provisorním, ale výhodným umístěním ve Strakově akademii a částka 5,000.000 Kč, určená na jeho definitivní vybudování, byla zabezpečena v depositu ministerstva financí. Později se vyskytly potíže s nalezením vhodného stavebního místa o došlo se k názor u, že částka pro ten účel zákonem stanovená nebude dostatečným finančním základem. Zatím projednávala se otázka stanov spolku Akademický dům, který podle materialií citovaného zákona má býti stavebníkem, aby byla zabezpečena kontrolující účast státní správy na budování a udržování Akademického domu. V této době netrvají příslušné ústřední úřady na základě dosavadních zkušeností na tom, aby byly zastoupeny v kuratoriu reorganisovaného Akademického domu, neboť státní správa má i jinak možnost vykonávati nad celou akcí účinnou kontrolu.

Národní osvěta.

Ochrana památek a musejnictví.

V této osvětové oblasti jest přihlíženo ku všem potřebám stejně bez jakýchkoliv nacionálních ohledů jen podle jejich věcné odůvodněnosti a naléhavosti. Pokud jde o musea vlastivědná, oporou jest také vždy posudek československého i německého Svazu musejního.

K přednesenému námětu specialisace musejnictví se uvádí, že se stanoviska odborové museologie tato specialisace se nedoporučuje, spíše však vydatnější fundování větších musel, zahrnujících v jednotlivých oblastech územních souhrnné oblasti kulturní.

Divadla.

K projevenému přání, aby vydatněji byla podporována německá divadla, se uvádí, že i zde rozhoduje jen skutečná potřeba bez ohledů národnostních. Pokud bude možno v těsných mezích příslušné rozpočtové položky, bude pamatováno nejen na dosud podporovaná, ale ještě i na další německá divadla.

Podpora hudebním školám.

K přání německých kruhů, aby se dostalo vyšší podpory německým hudebním školám, najmě německé hudební a dramatické akademii v Praze se uvádí, ze na příslušné rozpočtové položce účastny jsou z pěti šestin školy české a jen z jedné šestiny škody německé, to pokud jde o počet těchto škol. Pokud jde o kvotu příspěvků, vyčerpávají německé školy více než jednu třetinu celého úvěru této položky.

Lidová výchova.

K předneseným námětům se uvádí, že v rámci této státní péče bez rozdílů národnostních bylo již a i na příště bude pamatováno i na výchovu lidovýchovných pracovníků ve zvláštních kursech a na vybavení osvětových sborů projekčními přístroji, jichž ovšem lze používati i pro účely školské.

Kultus.

Provedení kongruového zákona.

V popředí státní péče kultové po finanční stránce je i pro r. 1930 provedení kongruového zákona č. 122/1926, zejména v tom směru, aby zálohy, dávané duchovenstvu na novou kongruu, mohly konečně býti nahrazeny vlastní kongruou. Tato akce bude nejdéle průběhem r. 1930 ukončena, čímž dospěje se také k definitivním číslicím potřeby pro kongruový náklad v rozpočtech, kdežto posud musilo se operovati jen číslicemi přibližnými. Dosažení definitivních cifer bude míti význam také pro ceny církve, které dostávají podle kongr. zákona místo individuelní kongruy duchovních pro svoje duchovenstvo na rozdělení úhrnnou každoroční dotaci, vyměřenou úměrně podle výše nákladu, jehož vyžaduje kongrua. I tato dotace mohla býti dávána posud jen zálohou, nyní však bude lze ji vypočísti definitivně a tím přijíti i s těmito církvemi do pořádku.

Výkaz posluchačů na universitách, samostatných fakultách a na vysoké škole zvěrolékařské úhrnem a podle národnosti v zimním běhu stud. roku 1929/30.

Název vysoké školy

Úhrn posluchačů

Z toho národnosti

   

československé

ruské, ukraj. rusínské

německé

maďarské

polské

srbochorvatské

bulharské

židovské

jiné

Karlova universita v Praze

9.927

8.471

327

50

272

55

41

65

600

46

Masarykova universita v Brně.......

2.933

2.653

20

123

13

13

1

1

109

-

Komenského universita v Bratislavě.....

1.765

1.265

24

44

216

9

4

-

191

2

Německá universita v Praze.......

4.714

37

12

3.530

222

45

10

14

776

68

Cyrilo-Methodějská fakulta bohoslovecká v Olomouci

184

131

3

50

-

-

-

-

-

-

Husova čsl. evang. fakulta bohoslovecká v Praze..

139

129

2

1

3

1

-

2

1

-

Vysoká škola zvěrolékařská v Brně......

412

242

18

40

28

5

6

50

23

-

Součet..

20.064

12.928

406

3.838

754

128

62

132

1.700

116


Výkaz posluchačů na vysokých školách technického směru úhrnem a podle národnosti v zimním semestru stud. roku 1929/30.

Jméno školy

Úhrn posluchačů

Z toho národnosti

   

československé

ruské, ukraj. rusínské

německé

maďarské

polské

srbochorvatské

bulharské

židovské

jiné

Praha, čes. vys. uč. techn.

5.108

4.357

266

86

41

22

107

98

86

45

Brno; česká vys. šk. techn.

1.402

1.114

54

13

18

21

29

48

100

5

Praha, něm. vys. šk. techn.

2.040

25

18

1.451

91

37

44

37

276

61

Brno, něm. vys. šk. techn.

1,795

23

20

946

213

16

7

177

348

45

Brno, vys. šk. zemědělská

248

153

14

27

7

2

1

38

5

1

Příbram, vys. šk. báňská

298

175

52

52

3

3

5

6

1

1

Celkem...

10.891

5.847

424

2.575

373

101

193

404

816

158


Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočtový návrh ministerstva zemědělství na rok 1930 dělí se na rozpočet ministerstva zemědělství samého a na rozpočet státního podniku "Státní lesy a statky".

Prvý jest zařazen do skupiny I. "Vlastní státní správa", oddíl C. "Správa vnitřní: d) hospodářská a dopravní, kapitola 11."

Výdaje této kapitoly bez ústředního ředitelství státních lesů a statků (dříve tit. 1., § 3.) preliminují se částkou 242,636.088 Kč; není tudíž proti rozpočtu na rok 1929, jenž činil po odečtení nákladu titulu 1. §u 3 na ústřední ředitelství státních lesů a statků 242,636.088 Kč (245,632.928 Kč - 2,996.840 Kč, žádného zvýšení.

Osobní výdaje zvyšují se o 502.867 Kč (67,793.850 Kč 67,290.983 Kč); a naproti tomu snižují se o věcné výdaje o 502.867 Kč (174,842.238 Kč - 175,345.105 Kč).

Do rozpočtu na rok 1930 nebyla pojata položka 18, tit. 1., § 2 rozpočtu na rok 1929 "Různé zvěrolékařské výlohy"; nově byla zařazena položka 4. titulu 5. §u 2 "Statistika, ankety, sjezdy MÚZ v Římě, mezinárodní zemědělský kongres v Praze" v částce 250.000 Kč.

Příjmy ministerstva zemědělství v kapitole 11. preliminují se v rozpočtu na rok 1930 částkou 13,475.795 Kč; v roce 1929 preliminovány byly po vyloučení ústředního ředitelství státních lesů a statků částkou 13,837.555 Kč (16,834.395 Kč - 2,996.840 Kč). Jsou tudíž příjmy na rok 1930 preliminovány částkou o 361.760 Kč nižší než na rok 1929.

Při rozpočtovém jednání o kapitole 11. pronesl ministr zemědělství obsáhlé exposé, v němž zabýval se zejména nynější krisi zemědělství, nastínil různé způsoby jejího řešení a upozornil, že nutno tento proces sledovati se zorného úhlu celého státu. S tohoto hlediska nelze lešení této krise fungovati s projednáváním jiných sporných otázek. Velkým úkolem je uspořádání hospodářských poměrů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které nutno postupně povznésti na úroveň hospodářských poměrů býv. historických zemí. Mnoho péče bude třeba věnovati zušlechtění produkce, ať rostlinné či živočišné aby mohla kvalitou úspěšně konkurovati se zahraničím.

Posléze reagoval podrobně na dotazy a náměty jednotlivých poslanců vznesené během rozpočtové debaty.

Přímá péče o zemědělce.

Zemědělské školství.

V osvětové a kulturní činnosti ministerstva zemědělství zahrnuto je jedno z nejdůležitějších a největších poslání tohoto ministerstva. Prostředek, jímž vnáší se kultura na náš venkov, je zemědělské školství. Největší pozornost věnuje se především nižšímu a střednímu zemědělskému školství, protože zemědělský lid asi z 80% náleží k malému a střednímu stavu, a také z té příčiny, že po provedení pozemkové reformy zvětšil se počet drobných zemědělců na úkor velkých latifundií. Potřeba škol zemědělských bude se jeviti i v budoucnosti, poněvadž většina zemědělců, zejména drobných a středních po odbytí národní školy nemá možnosti, aby se dále vzdělávala. Návštěva zemědělských škol neustále vzrůstá, takže již dnes je na zemědělských školách asi 11.000 posluchačů. Pokud se týče výtek jednotlivých poslanců o nedostatečné návštěvě některých škol, sluší zejména konstatovati, že rolnická škola v čes. Budějovicích nemá 28 žáků a 10 profesorů, nýbrž má ve skutečnosti 37 žáků a 4 učitele, včetně ředitele. Kromě toho jsou tu dva externí učitelé, jeden zvěrolékař a jeden právník, kteří vyučují dvě hodiny týdně za honorář 20-25 Kč za hodinu. Také ve všech ostatních případech, které byly uváděny jako křiklavé, jest tomu podobně. V jednom případě, kde bylo uváděno 10 profesorů, má škola ve skutečnosti dva stále učitele, ostatní jsou externisté, mezi nimiž jeden košíkář, jeden kolář a jeden kovář, kteří instruují žáky za smluvený plat 5 Kč za hodinu. Nejnižším typem zemědělských škol jsou lidové školy hospodářské, které slouží především nejchudším vrstvám zemědělským a proto mají poslání zcela mimořádné. Těchto škol jest již 934 a věnuje se na ně částka 4 1/2 mil. Kč.

Zemědělské organisace a sociální péče o zemědělce.

Na podporu odborné organisace jest věnována částka ca 13 mil. Kč, z níž poskytují se podpory zemědělským radám k úhradě režie, pokud ministerstvo zemědělství se zavázalo přispívati buď na základě zákona nebo úmluv. Sem spadá též podpora a vybudování družstevnictví. Na sociální péči o zemědělce (t. j. zprostředkování práce zemědělskému dělnictvu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, podpory chudým malozemědělcům při katastrofách, odměny zemědělskému dělnictvu za dlouholeté služby, úrokové příspěvky podle zákona ze dne 14. července 1927 č. 118 Sb. z. a n., na krupobitní a dobytčí pojišťovnu), pamatováno je částkou cca 6 1/2 mil. Kč. Do tohoto titulu patří také ruská pomocná akce na podporu ruských a ukrajinských uprchlíků částkou 3 mil. Kč proti loňským 4 mil.

K výtkám některých poslanců, že nejsou rovnoměrně podporována německá zemědělská družstva, bylo konstatováno, že při objektivním posuzování došlých žádostí také četným německým družstvům byly podpory poskytovány. Také na Slovensku je pamatováno na dotování družstev jakož i Rolnických pokladnic. Veškeré tyto instituce obstarávají úkony hospodářské, mají býti zbaveny jakéhokoliv politického vlivu. Položku na ruskou pomocnou akci bylo nutno ve snížené míře ponechati v rozpočtu, aby umožněno bylo ruské emigraci zemědělské vzdělání a zmírněn její trpký osud.

Během rozpočtové debaty bylo poukazováno na bezesmluvní stav zemědělského dělnictva. O rámcových smlouvách se jedná jak v poradních sborech pro zemědělské dělnictvo při úřadech práce v Praze a v Brně, tak i na Slovensku, za přímého vedení ministerstva zemědělství. Jest naděje, že i v tomto roce dojde o rámcových smlouvách zemědělského dělnictva k dohodě.

K námitce, že při rozdělování podpor v důsledku živelních pohrom byli pominuti drobní živnostníci, kteří také mají hospodářství, dlužno poznamenati, že pojem zemědělce není ani v zákoně o živelních pohromách ani v prováděcím nařízení vytčen. O udělení podpory rozhodují zemědělské rady. Podle informací ministerstva zemědělství postupují však zemědělské rady velmi liberálně a přihlížejí právě také k malým živnostníkům, kteří vedle své činnosti mají také malý majetek zemědělský. žádosti těch, kteří nebyli za zemědělce uznáni, postupují se ministerstvu vnitra.

Vodní hospodářství a kulturní technika.

Meliorace pozemků.

Relativní obranou proti nebezpečí zemědělské krise v budoucnosti jest péče o řádné provádění meliorací, regulací, komasace půdy a pod. Ve všech těchto směrech vyvíjí ministerstvo zemědělství v mezích rozpočtových úvěrů rozsáhlou činnost.

V titulu 3 rozpočtového návrhu jest ve věcných výdajích na kulturně-technickou a vodohospodářskou činnost pamatováno částkou téměř 79 milionů oproti 72 milionům roku loňského. Z toho přispívá ministerstvo v první řadě melioračnímu fondu 30 mil. Kč a dotuje 14 mil. položku na melioraci půdy a opatření venkova vodou. V Čechách bylo r.1928 zmeliorováno skoro 11.000 ha půdy, na Moravě přes 10.000 ha, ve Slezsku 1.100 ha, na Slovensku 4.700 ha, a na Podkarpatské Rusi asi 2.000 ha. Potřeba dalších meliorací jest však ještě veliká, neboť jde o 1,900.000 ha půdy, která vyžaduje meliorací. Při dnešním pracovním tempu byla by všechna půda zmeliorována za 40 let. Osnova zákona o státním fandu pro vodohospodářské meliorace, který má býti zřízen podle vzoru fondu silničního jest již připravena; po jejím uzákonění bude možno při zvýšeném počtu technických sil ve službě zemědělsko-technické prováděti meliorace v žádoucím větším rozsahu zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Požadavky některých poslanců ze Slovenska o lepší systemisaci služby zemědělsko-technické na Slovensku zvětšením počtu technických sil jsou odůvodněné vzhledem na velikou potřebu a nákladnost vodohospodářských meliorací na Slovensku. Ministerstvo zemědělství se snaží, aby při právě projednávané resystemisaci stavu státního úřednictva, počet technických sil v službě zemědělsko-technické na Slovensku byl přiměřeně zvýšen, neboť meliorační ruch na Slovensku neustále stoupá. Při melioračním podnikání na Slovensku činil stavební náklad roku 1928 okrouhle 8.5 mil. Kč a roku 1929 okrouhle 31 mil. Kč a obnos vyplacených státních příspěvků činil roku 1928 okrouhle 85 mil. Kč a v uplynulém roce 1929 stoupl již na okrouhle 17 mil. Kč.

Osnova nového jednotného zákona o zcelování pozemků a jiných úpravách pozemkové držby jest připravena a projednává se v připomínkovém řízení poslední úprava osnovy vzhledem k organisaci politické správy. Jest v zájmu dalšího rozšíření této nejvýš důležité zemědělsko-technické akce pro naši zemědělskou výrobu, aby osnova nového zákona byla brzy též ústavně projednána.

Ve snaze podpořiti pokud možno nejvíce industrialisaci zemědělství zvýšilo ministerstvo zemědělství úvěr pro nákup strojů a soutěže traktorů na 4 mil. Kč. Z této položky povolují se příspěvky k nákupu hospodářských strojů a to zejména strojů setích, čistcích a lukařských, rozmetadel umělých hnojiv, mlátiček a motorů. Vedle menších místních soutěží hospodářských strojů, prováděných za podpory ministerstva zemědělství zemědělskými radami, provedena byla v roce 1929 ministerstvem zemědělství praktická soutěž zemědělských traktorů domácí výroby na pozemcích velkostatku v Jenči. Podle výsledků této soutěže traktorů domácí výroby přikročeno bude k plánovité podpoře nákupu traktorů, kterou má býti docíleno hromadného rozšíření těchto strojů v zemědělství.

Zemědělská výroba.

Výroba rostlinná.

Ve výrobě rostlinné jest nutno v prvé řadě pamatovati na, drobné zemědělce, zejména v horských krajích, kteří nejvíce trpí poklesem cen žita, ovsa a brambor jediných to plodin, které mohou pěstovati. Jest proto třeba, aby jejich pozornost byla obrácena k pěstování lnu, a způsob pěstování, který odpovídá poměrům před 50 a více léty, aby byl zlepšen a přizpůsoben moderním požadavkům.

Jednotliví řečníci věnovali také pozornost lukařství; zlepšování stavu luk a propagace používání moderních strojů je důležité pro zvýšení výnosu a zlepšení kvality píce. Na rozkvětu lukařství je závislé zvýšení produkce živočišné.

K námitce zástupce ze Slovenska, že není tam dosud zřízena známkovna chmele sluší uvážiti, že provenienčním zákonem chmelovým byly zřízeny t. zv. chmelařské oblasti výrobní. Pro každou výrobní oblast může býti zřízena jedna známkovna chmele. Zřízení oblasti a příslušné známkovny předpokládá určité souvislé území, na kterém se chmel pěstuje, které by nebylo prostoupeno katastry obcí chmel nepěstujících. Jakmile se oblast pěstitelů chmele na Slovensku rozšíří na určité souvislé území bude moci býti o zřízení známkovny uvažováno.

V oboru ovocnickém pracuje se v prvé řadě na zjednodušení československého sortimentu ovocného. Roztříštěný sortiment ovocný je jednou z nejhlavnějších příčin obchodního neúspěchu našeho ovocnictví. Národohospodářské škody tím vzniklé jsou tím větší, uvážíme-li, že podle sčítání z roku 1920 má naše republika okrouhle 34 milionů ovocných stromů běžných druhů, které za normálního roku dávají nám okrouhle 82.000 vagonů ovoce. Z tohoto počtu stromů připadalo na švestky a slívy 15 milionů, na jabloně 9 1/2 milionu, na hrušky 4 3/4 milionu, na třešně a višně 4 miliony a na ořechy 3/4 milionu. Propaguje se proto i přeroubování starých sadů novými vhodnými odrůdami. Pracuje se na sestavení ovocného sortimentu pro jednotlivé přirozené oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi a revidují se oblastní sortimenty v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jednotlivé sortimenty budou vydány jako zvláštní publikace.

Propaguje se dále třídění a balení ovoce. Podporuje se zakládání ovocných skladišť a chladíren.

Podporován jest konsum ovoce čerstvého, zpracovaného a veškeré akce mající za cíl rozšíření a racionalisaci našeho ovocnictví, ať již slovem, tiskem, výstavami, nebo zakládáním vzorných zahrad školních a obecných sadů ovocných. Tato poslední akce má i účel estetický, zkrášlení naší domoviny.

Ministerstvo zemědělství připravilo osnovu zákona o státní podpoře obnovování ovocných a révových kultur poškozených mrazy a jinými živelními pohromami.

O zlepšení odbytu vína míní pečovati ministerstvo zemědělství postupným vybudováním vzorkového propagačního vinného sklepa v Praze, po zkušenostech získaných uspořádáním vinařsko-ovocnické výstavy v budově státních výzkumných ústavů v Praze, v dubnu r. 1929. Při této výstavě byla také uspořádána exposice typických vín ze všech vinařských oblastí.

Ústřední organisací vinařů, dále pak i zemským vinařským spolkům třeba poskytnouti podpory na zajištění jejich činnosti. Přiměřené příspěvky nutno reservovati také na podporování odborné publikační činnosti.

Výroba živočišná.

Z úvěrů titulu 4. podporuje ministerstvo zemědělství také chov hovězího dobytka, zejména zvýšením jeho kvality, výběrem vzorných kusů, které přiděluje případné chudým obcím zdarma a uděluje družstevním nebo chovatelským organisacím podle možnosti podpory. Velká pozornost věnuje se i zvýšení mléčné produkce. Připravuje se řada akcí, kterými by produkce mléčná byla zvýšena a kterými by byly zamezeny všecky podniky reelní obchod mléčný poškozující. Ministerstvo pečuje o organisaci sběren mléka a jeho průmyslové zpracování a sjednává předpoklady umožnění vývozu mléčných produktů. S problémem zvýšení produkce mléčné souvisí otázka pastvinářství, v prvé řadě na Slovensku. Pastviny nelze rozšiřovati na úkor kvalitnějších kultur, možno je však zlepšovati, meliorovati a šířiti mezi lidem znalost užívání minerálních hnojiv. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus má značný hospodářský význam užívání cizí půdy pro účely pastevní a je nutno vrstvám hospodářsky slabším za mírnou náhradu umožniti pasení dobytka na cizí půdě. Úprava tato provedena byla zákonem čís. 87/1924 Sb. z. a n., jehož platnost prošla koncem roku 1929. Osnova nového zákona je již vypracována a bude předložena k ústavnímu projednáni. Osnova přichází s některými reformními návrhy, které se ukázaly podle nabytých zkušeností nutnými jednak pro žádoucí ochranu lesů, jež udržováním pastevních práv značně trpí, jednak pro zvýšení vydatnosti pastvin. úprava tato má platiti na 3 roky.

V rozpočtové debatě bylo také poukázáno na to, že při provádění zákona o plemenitbě slotu, vepřů a ovcí se vyskytují obtíže a bylo, žádáno, aby toto vládní nařízení bylo podrobeno revisi. Ministerstvo zemědělství sleduje velmi bedlivě nejen jak se nový zákon o plemenitbě hospodářských zvířat provádí, nýbrž i jeho důsledky a neuzavírá se navrhnouti provedení určitých změn po dohodě s interesovanými kruhy.

V chovu koní bylo po válce dosaženo značných výsledků jak co do kvantity; tak i co do kvality. úkolem ministerstva zemědělství jest dosáhnouti v chovu koní v Československu naprosté soběstačnosti, a to jak pokud se týče koní hospodářských, tak i zejména koní k účelům vojenským a posléze i koní luxusních. Počet dovážených koní do republiky je minimální. Potřeba ministerstva národní obrany pro účely armády je kryta z největší části koňmi domácí produkce.

Zpeněžení a ochrana zemědělské výroby.

Do působnosti ministerstva zemědělství náleží spolu s jinými, zejména hospodářskými ministerstvy spolupůsobiti při jednání o úpravu obchodně-politických vztahů ČSR k cizině, jež dle své kompetence vede u nás národohospodářská sekce ministerstva zahraničních věcí. Do komplexu těchto opatření, kdež ministerstvu zemědělství jest vyhrazeno v nejlepším případě pouze spolurozhodování s jinými resorty, spadají otázky celního tarifu, autonomního i smluvního, otázky autonomní i smluvní úpravy povolovacího režimu, otázky tarifně-dopravní, ochrana provenience zboží atd. Mezi prvá opatření patří otázka vyřešení smluvního poměru obchodně-politického s cizinou, jež sjednává naše zahraniční ministerstvo za úzkého spolupůsobení také zdejšího resortu.

V roce 1930 dojde pravděpodobně k dalšímu meritornímu jednání o obchodní smlouvu (celně-tarifní) s Německem, jakožto jedním ze států hospodářsky pro nás nejdůležitějších. Neméně důležitá role připadne též celně-tarifnímu jednání s Jugoslavií, kde roku 1928 došlo zatímně jen k uzavření rámcové smlouvy. Při obou těchto smlouvách objevují se některé potíže též s hlediska ochrany tuzemské produkce zemědělské. Tatáž hlediska vynoří se pravděpodobně i při jednání s Rumunskem, které vypovědělo všechny obchodní smlouvy k 1. březnu 1930. Podobně Řeko hlásí se o revisi dosavadní smluvní úpravy. Také Egypt hodlá vypověděti všechny své obchodní smlouvy a bude jednati o smlouvách nových na podkladě nového celního tarifu, který vstoupí v platnost dnem 16. února 1930. Posléze dojde pravděpodobně k dokončení jednání s Tureckem, línou a případně k jednání s některými středo- a jihoamerickými státy (Chile).

Při všech uvedených akcích československé zemědělství pociťuje nedostatečnost platné autonomní úpravy celní, spočívající celkově po menších změnách na základech starého rakousko-uherského celního tarifu, jak po stránce vydatnosti, celní ochrany, tak i po stránce formální úpravy. Tyto závažné nedostatky, které působí přirozeně obtíže při smluvních jednáních nebudou zažehnány dokud naší zemědělské produkci, a to jak rostlinné, tak i zejména živočišné, nedostane se náležité celní ochrany, kterou všechny ostatní státy zatím si již všemi prostředky opatřily.

Lesní služba dohlédací.

V oboru agendy lesní služby dohlédací byly stabilisovány na Slovensku a Podk. Rusi dosavadní obvody dohlédací, v zemi Moravskoslezské byly tyto obvody zmenšeny, čímž průměrná rozloha lesů jednoho dohlédacího obvodu klesla z 96.000 ha na 70.000 ha.

Mimořádné lesní těžby, jakož i přeměny lesních půd jsou omezovány na míru nezbytně nutnou a povolovány jen pokud jsou v souladu s hospodářskými a zejména též národohospodářskými zájmy.

Celá řada nových úkolů vznikne v lesní politice prováděním pozemkové lesní reformy a prováděním vládního nařízení o hospodářských lesních plánech. Úkolem příslušných státních orgánů bude zejména bdíti nad tím, aby těmito zásahy do lesního provozu byly lesy dostatečně uchráněny.

V rozpočtové debatě byly vzneseny na ministerstvo zemědělství dotazy týkající se hospodaření v lesích hlavně na Slovensku a dozoru nad tímto hospodařením. Na základě obsáhlého materiálu byly tyto dotazy zodpověděny, event. poukázáno na odpovědi dříve již podaných dotazů a interpelací. Také byly kategoricky odmítnuty a vyvráceny výtky směřující proti některým úředníkům státní lesní služby dohlédací. Ve věci velkolučanských libertinů šlo a vyrovnání dlouholetého sporu mezi libertiny a rodinou Schönborn-Buchheimovou. K žádosti správy velkostatku povolilo proto ministerstvo zemědělství odlesnění ploch, které měly býti libertinům velkostatkem odprodány. Pokud se týká koupě velkostatku Schönbornského společností Latorica, poukázal ministr zemědělství na odpověď vlády ze dne 24. dubna 1929 tisk posl. sněm. č. 2203. Ministerstvo zemědělství jako úřad lesopolicejní nemůže zkoumati, zda a která jiná společnost je interesována na společnosti Latorica, jako nynější vlastníci lesů velkostatku Mukačevo, ani k jakým účelům vlastnice těchto lesů snad užije jejich peněžního výnosu. Postup lesopolicejních úřadů při schvalování hospodářských plánů jest podrobně upraven platnými předpisy, jichž bude použito i při schvalování plánů pro lesy velkostatku Mukačevo. Všechny úřady lesopolicejní mají odborné úředníky, takže nelze tvrditi, že by plány byly schvalovány bez přezkoušení lesnickými odborníky. Pokud jde o případ kácení dříví v obci Dobroni, poukazuje ministr na odpověď, kterou podal v této věci již dřívější ministr zemědělství. Z této odpovědi jest patrno, že ministerstvo zemědělství nezákonný postup hlavnoslužnovského úřadu nesankconovalo, ovšem nemohlo také v mylném výkladu právních norem zodpovědným úředníkem spatřovati zneužití úřední moci soudně stíhatelné nebo čin disciplinárně trestný.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP