Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty činí pro rok 1930 úhrnem 955.7 mil. Kč, stoupá tedy proti roku předchozímu okrouhle o 31.8 mil. Kč. Zvýšení toto způsobeno bylo hlavně tím, že do rozpočtu kapitoly 10, zařazen byl podle zákona č. 83/1929 Sb. z. a n. nově náklad na postátněné Národní divadla v Praze, a to ve výši 146 mil. Kč, a že v úvěrech, určených pro vysoké školy, pamatováno bylo na úhradu klinického více nákladu částkou 9.2 mil. Kč. Na zvýšení rozpočtu projevil svůj vliv i t. zv. malý školský zákon, zejména zavedením osmileté školní docházky na Slovensku. Související s tím vzrůst počtu školních dětí a stále postupující zaškolovací akce dětí dosud nezaškolených vyžaduje si nových tříd jak na Slovensku, tak na Podkarpatské Rusi a tím ovšem též stoupání příslušných nákladů. Pokud se toto stoupnutí nákladu projevuje v rozmnožení počtu učitelstva a v jeho platech, zahrnuto jest v níže uvedeném zvýšení osobních výdajů. Zvýšení projevuje se však i ve výdajích ostatních a činí tu úhrnem 3.6 mil. Kč. Celkové osobní výdaje stoupají z loňských 607.8 mil. Kč na 611.6 mil. Kč, tedy o pouhých 3.6 mil. Kč. Poněvadž však není preliminován plný systemisovaný stav, bylo nutno v oněch případech, kde nelze očekávati obsazení stálých míst, pamatovati na preliminování nákladu spojeného s levnějšími náhradními opatřeními, jež se projevují zejména na položce "Denní platy a mzdy" ve svém souhrnu částkou okrouhle 18 mil. Kč a při titulu vysokých škol a škol odborných též na položce "Honoráře" částkou 0.9 mil. Kč.

Rozpočet uhřiněveského školního závodu zemědělského činí pro rok 1930

ve výdajích............ 2,472.800 Kč

v příjmech........... 2,792.800 Kč,

takže zisk činí............ 320.000 Kč.

Do rozpočtu investičního tohoto závodu zařazuje se částka 200.000 Kč, jež se uhradí z provozního zisku.

Rozpočet školního závodu zemědělského v Děčíně-Libverdě činí pro rok 1930

ve výdajích............ 470.090 Kč

v příjmech........... 525.090 Kč,

takže zisk činí............ 55.000 Kč.

Do rozpočtu investičního tohoto závodu zařazuje se částka 1,653.252 Kč, jež se jen nepatrnou částkou uhradí z provozního zisku, z největší části však musí býti kryta zápůjčkou. Jde tu hlavně (částkou 1,500.000 Kč) a zaplacení kupení ceny za pozemky a budovy podniku.

Rozpočet žabčického školního závadu zemědělského činí pro rok 1930

ve výdajích............ 2,052.240 Kč

v příjmech............ 2,111.100 Kč,

takže zisk činí............ 58.860 Kč.

Do rozpočtu investičního tohoto závodu zařazuje se částka 355.971 Kč, jež se i zde uhradí z části ziskem, v ostatním pak zápůjčkou.

Ve dnech 31. ledna, 1. února a 5. února 1930 pojednal rozpočtový výbor o rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty (Stát. rozp. pro rok 1930. Skupina I. Vlastní státní správa. Oddíl C. Správa vnitřní: c) kulturní, kapitola 10. a školních podniků v působnosti min. školství a n. o.).

Čilá rozprava, do které kromě referenta, posl. dra J. Macka, zasáhlo 16 řečníků, dotkla se nejrozmanitějších problémů správy našeho školství a věcí národní osvěty.

Na jejím konci zaujal ministr školství a nár. osv. v obsáhlém exposé stanovisko k celé řadě podnětů jednotlivých členů rozpočtového výboru, zejména pokud se týkaly obecných otázek jeho resortu, a vyhradil si v jiných konkrétních věcech v rozpravě zmíněných odpověděti dodatečně po vyšetřeni a zjištění jich stavu přímo jednotlivým řečníkům buď ústně nebo písemně.

Ministr uznává, že tendence úspornosti v státní správě, jak byla požadována v exposé mm, financí, ve všeob. rozpravě o rozpočtu i v tisku, je zásadně oprávněna i ve školské správě. Soudí však, že nelze na ni klásti přílišnou váhu právě ve školství, ježto výdajové částky v rozpočtu školském nejsou nikterak vysoké. Je přirozené, že právě v tomto oboru správy projevuje se ve výdajích tendence stoupající v souvislosti s velikým množstvím naléhavých úkolů, které nutno řešiti.

Co se specielně týče úspornosti ve stavbách školních, upozornil ministr, že odpovědnost za ni nenese jen resort jeho. Sám je pro úspornost ve stavbách, a to i na úkor representace na venek. Podnětům a revisi zastaralých předpisů o školských stavbách bude hledět vyhověti v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Po názoru ministra je otázka, lze-li dosíci úspor při správě divadel, zejména vhodnou součinností. Při správě sestátněného Národního divadla bude sice třeba pečovati o udržení a povznesení jeho umělecké výše, ale i při tom dbáti úspornosti, aby se správní schodek přes 14,000.000 Kč dle možnosti snížil. U ostatních divadel třeba připomenouti, že k ním mají vedle státu povinnosti i země, okresy a obce.

Ministr žádá poslance za podporu ve snahách o ekonomisaci na poli školské správy, při které třeba postupovati plánovitě.

Za bolavé otázky správy školské pokládá ministr problém škol menšinových a pak problém školství na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Při nich jde o likvidaci starých nedostatků a bolestí, jež jsou ještě dědictvím z doby před dosažením naší svobody, z doby germanisace a maďarisace. Konstatuje s uspokojením, že ani zástupcově národnosti německé nestaví se zásadně proti zřizování menšinových škol a že se rozcházejí se zástupci národa československého jen v míře, jakou se to má díti. Slovensko, které bylo z veliké části přímo zasaženo světovou válkou, bolševickým vpádem, kde samospráva v minulosti nebudovala školství tak, jak to činila samospráva v zemích západních, a kde jsme teprve nedávno zavedli osmiletou školní docházků, nestačí ze svých sil vyrovnati nedostatky, jimiž se ve školství opozdilo vůči zemím západním. Zde musí pomoci stát. Ministr soudí, že by se v řešení problémů menšinových škol v zemích českých a problémů školství slovenského a podkarpatskoruského měl uplatniti princip parity. Dosud této parity není, když na stavby škol menšinových bylo věnováno dosud okrouhle 3 sta mil. Kč, na stavby škol na Slovensku asi 78 mil. Kč, když menšinových škol měšťanských bylo zřízeno 192, na Slovensku je však měšťanských škol jen 137. Pokládá proto za potřebné pro příští léta zvýšení rozpočtových položek pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Pokud jde speciálně o stížnosti německých i českých o tanců ve věcech škol menšinových soudí ministr, že jde tu a zjevy určité nervosity, s obou stran neopodstatněné, a o generalisaci lokálních zjevů. Má za to, že za daných poměrů nelze se úplně vyhnouti tomu, aby jednotlivé děti německé nechodily do škol českých a naopak. Obavy z čechisačního působení menšinových škol nejsou podstatné: v demokratické republice nelze děti odnárodňovati školou, jako tomu bylo kdysi v monarchii. Ministr upozorňuje výslovně na restituci německého školství na Slovensku. Uznává, že není tu - jako ve slovenském školství vůbec -ještě vše v úplném pořádku, ale 10 let státního života k tomu nemohlo stačit.

Prohlašuje, že nestrpí tendence, aby se ubíralo německému školství, co mu po zákonu patří, nesouhlasí se snahami, užívati menšinových škol k tendencím cizím. Účel menšinových škol je pedagogický: umožnit dětem vyučování jazykem mateřským a nic více. Menšinové školy určeny jsou jen menšinám a nesmí jich býti zneužíváno k tornu, aby se obce vyzouvaly ze svých povinností vydržovati školy své. Umístění menšinových škol může s říditi jedině zásadou usnadnění školní docházky dětí z příslušného obvodu a nikoli zřeteli jinými.

Před zřízením menšinové školy nechť je zabezpečena místnost vyhovující aspoň průměrným požadavkům, aby netrpěla zdraví dětí. Musí býti také dotázána všechna kompetentní místa, aby škola byla zřízena pouze po důkladném vyšetření všech okolností. Těchto zásad chce dbáti ministr při zřizování nových škol v budoucnosti a při posuzování přednesených stížností.

Ve věci unifikace školství na Slovensku jde zatím jen o to, aby v obcích, kde je více škol níže organisovaných, byly školy sloučeny ve školu vyššího typu. Problém ten týká se okrouhle 400 obcí a nejde při něm o opatření povahy politické, ale administrativní, organisační. Nejde také o útok na církevní školy.

Tak zvaná velká unifikace je především problém sjednocení školské správy v celé republice, když zákon čs. 292/1920 Sb. z. a n. o úpravě školské správy není proveditelný po zrušení zřízení župního. Ani při ní nejde o otázky politické, ale čistě praktické, správní. Ministr vyslovuje se pro organisaci správních školských úřadů gremiálních po vzoru zemí českých se zastoupením živlů občanských z důvodů demokratisce správy. V tomto rámci lze také uplatniti snahy po uplatnění národně kulturních zájmů i jinojazyčného občanstva ve školské správě. Dotknuv se nadhozené otázky sestátnění učitelstva uvedl ministr některé důvody, které mluví pro. Zdůraznil, že nepřednáší názor vlády v této věci, nýbrž své osobní stanoviska.

Ve věci školských reforem soudí ministr, že jsou nutné vzhledem k tomu, že dosavadní organisace školství, spočívající na zákonech starších než 60 let, nemůže již hověti zcela změněným poměrům hospodářským, sociálním i politickým. Znovu zřídí při mšano studijní oddělení pro reformy školské se stálou komisí z odborníků (nejen pedagogů, ale i praktiků). S věcí souvisí i reforma vzdělání učitelstva národních škol i profesorů škol středních. Má za to, že při provádění reforem nelze postupovati diktátorsky, ale demokraticky na základě diskuse a pokusů, vývojově a ne náhle.

V oboru odborného školství je ministr toho názoru, že je potřebí jeho další zdokonalování, zvláště pak vybudování školství učňovského. Vzrůst jeho je potěšitelný. Nelze však zapomínati, že při jeho nové zákonné organisaci jde o nesnadné problémy finanční.

Ve věcech vysokých škol upozornil ministr, že mnohé nedostatky v nich zavinil příliš extensivní postup při zřizování nových vysokých škol po převratu. Proto pokládá zřizování dalších nových vysokých škol za předčasné. Na doklad, že stát věnoval vysokým školám mnoho péče, uvádí částku 323 mil. Kč, které si vyžádaly dosud stavby budov pro vysoké školy, a 150 mil. Kč na jejich vnitřní zařízení, dohromady okrouhle půl miliardy. Při tom přiznává, že osobně zjistil žalostný stav umístění některých ústavů na př. klinik lékařských fakult universitních v Praze. Je odhodlán pečovati o nápravu ve shodě s minist. veřejného zdravotnictví. Bližší zprávy hodlá padati v kulturním výboru.

V oboru legislativním upozornil ministr na řadu připravených osnov zákonů, které převzal po svém předchůdci v úřadě. Jde tu zejména o zákon o nestátních staropensistech učitelských a profesorských na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, na zákon o újezdních školách měšťanských, o nestátních školách a učitelích na Slovensku a Podkarpatské Rusi, o 4. třídách při měšťanských školách, o okresních školních inspektorech, o zemských školních radách pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, o mateřských školkách, o organisaci školské správy, o reálkách, o vysokých školách a j.

Prvé dvě osnovy budou v nejbližší dubě odevzdány ministerské radě k schválení. Při ostatních osnovách bude pokračováno v meziministerském řízení.

Ježto přes obsáhlost své řeči nestačil ministr dotknouti se v ní všech otázek, jež byly uvedeny ve výborové rozpravě, připojuje se pro větší úplnost obrazu o této rozpravě ještě tento stručný přehled dalších důležitějších námětů z projevů jednotlivých poslanců, sestavený podle věcných hledisek ve skupiny, při čemž k nim hlavní zpravodaj připojuje příslušné vysvětlivky a poznámky.

Národní školství.

Vnitřní organisace národního školství. Věci pedagogické a didaktické.

Bylo-li opětně žádáno zavedení všeobecně povinného vyučování náboženského a náboženských úkonů pro děti jednotlivých konfesí, nutno opět odkázati na platný zákonný stav, daný jednak § 123 ústavní listiny, jednak § 3 zák. č. 326/1922 Sb. z. a n. Změna tohoto § 3 je podmíněna změnou ústavní listiny.

K urgenci o vydání nových učebných osnov pro obecné školy se připomíná, že v nejbližších dnech má dojíti v ministerstvu školství k závěrečné jich redakci v poradě s odborníky.

Vnitřní organisace národního školství. Zřizování a vydržování škol.

K podnětu o zřizování pokračovacích škol a kursů podle §u 11, odst. 4., zák. čís. 226/1922 Sb. z. a n. se připomíná, že při osnování příslušného vládního nařízení narazilo mšano na otázku vydržování těchto ústavů. Zákon sám nechal tuto otázku nevyřešenou, a je velmi pochybné, zda je možno prováděcím nařízením vládním tento zjevný nedostatek zákona nahraditi a ukládati jím platně vydržovatelům škol nová břemena, spojená s úhradou nákladu na tyto kursy. Bude patrně potřebí dodatečného opatření na cestě legislativní.

Ve věci zaškolování dětí v Podkarpatské Rusi dosud nezaškolených se uvádí, že měsíc od měsíce pracuje se v meziministerské komisi pro Podkarpatskou Rus, ustavené při mšano, na zřizování nových škol státních. Třeba však míti na mysli, že zvláštní geografické poměry země, zejména na vrchovině, řídkost jejího osídlení a hospodářský stav obyvatelstva kladou v cestu mimořádně těžké překážky. Postupovati lze jen po etapách nejprve v krajích hustěji zalidněných.

K steskům na poměrný nedostatek německých měšťanských škol vůči školám českým třeba připomenouti platný právní stav, dle něhož každá nová měšťanská škola nad zákonem stanovené minimum jedné školy měšťanské v politickém školním okrese je t. zv. školou z pohodlí, jejíž zřízení předpokládá nejen svolení zemské školní rady, ale i předběžný souhlas vydržovatelů škol, zejména příslušných obcí jako nositelek nákladu věcného a země jako hlavní nositelky nákladu osobního.

Na stížnosti do nedostatečného umístění národních škol se uvádí, že státní správa školská pečuje v rámci daných rozpočtových možností o to, aby byly odstraněny závady v umístění národních škol jednak stavebními akcemi, jednak nájmem a úpravou jiných vhodnějších místností. Bohužel, jsou úkoly státní správy na tomto poli příliš veliké, takže konsolidační proces postupuje jen velmi zvolna. Bylo by si přáti, aby příslušné rozpočtové položky byly náležitě zvýšeny.

Osobní otázky učitelstva národních škol.

K námětům o platových poměrech učitelstva (platy učitelů měšťanských škol, zvláště těch, kteří jsou ustanoveni zatímně, přiznání přídavků na členy rodiny, zrušení skupiny D činovného, úprava požitků správců jednotřídek atd.) třeba připomenouti, že věci ty nelze řešiti speciálně pro učitelstvo, dokud obdobná úprava nebude přijata pro zaměstnance státní.

Rovněž provedení § 23 učitelského zákona vládním nařízením předpokládá dřívější nebo současné provedení obdobného § 142 platového zákona vzhledem k tomu, že jde o celou řadu problémů společných a o zachování obecně uznané zásady parity učitelstva se státními zaměstnanci.

Ve věci čl. IV. zák. č. 30/1920 Sb. z. a n. byty v rozpravě tlumočeny názory protichůdné. Bylo-li se strany jedné poukazováno na to, že tento článek zaviňuje obsazování míst učitelských v městech učiteli přestárlými na škodu městských škol, byl na druhé straně článek ten označen za velikou vymoženost učitelstva a byla proto reklamována jeho přísná ochrana. V této sporné věci sluší však odkázati na to, že se jí nedávno podrobně obíral kulturní výbor poslanecké sněmovny, který se usnesl trvati na tom, aby článek IV. měněn nebyl.

Bylo-li dále odkazováno na vady §u 10 zák. č. 226/1922 Sb. z. a n. o paritě učitelů a učitelek v učitelských sborech, jest i tu připomenouti, že se názory na tento paragraf velmi rozcházejí. Kdežto učitelé usilují o uplatnění principu zcela volné konkurence mužů i žen o všechna učitelská místa, učitelky se jakékoli změně § 10 důrazně brání. Za těchto poměrů nejeví se situace pro rozhodnutí o věci dosti zralou.

Ve věci restringovaných učitelů z doby mezi 1. lednem a 7. červencem 1926 sluší poukázati na § 47, odst. 3. učit. zák., který je výslovně vyňal z platové úpravy provedené tímto zákonem. Vyhovění jejich žádostem, aby byli zařazeni mezi t. zv. novopensisty, by předpokládalo změnu citovaného zákona, která však není zásadně přípustná bez současné změny obdobného § 215, odst. 4. platového zákona. Snad bude možná přihlédnouti k přáním zmíněných učitelských pensistů při nové úpravě poměrů t. zv. staropensistů vůbec, o niž se podle prohlášení pana ministra financí jedná.

K otázce zřízení zvláštního ústavu pro vzdělání odborných učitelů škol měšťanských lze upozorniti na to, že souvisí s novou úpravou učitelského vzdělání vůbec. Osnova zákona v té věci již připravená řeší i tuto speciální otázku, u nás dosud neupravenou.

K námětu, aby opatrovatelkám nestátních opatroven na Slovensku byly ze státních peněz při znány doplňky platové obdobně jako učitelům nestátních škol národních, sluší uvésti, že pro takový počin vlády chybí jakýkoli zákonný podklad, ježto učitelský zákon č. 104/1926 Sb. z. a n. se těchto opatrovatelek vůbec netýká. Proto jim lze doplňky přiznávati vůbec jen ve výši vypočtené pudle norem z doby do 28. října 1918.

Školská správa a dozor na školy.

Náměty uvedené ve věcech úpravy poměrů okresních školních inspektorů lze vyřešiti vůbec jen novým zákonem, jehož osnova byla již připravena oprava jejich cestovních a dietních paušálů je závislá na předchozí nebo současné úpravě norem o náhradě služebních výloh státních zaměstnanců podle §u 147 platového zákona. O osnově příslušného vládního nařízení pracuje min. financí. Co platí o paušálech inspektorů okresních, platí obdobně i o paušálech školních inspektorů zemských.

Požadavek nové úpravy služebního platu zemských školních inspektorů předpokládá příslušnou změnu platového zákona. Zda a pokud bylo by možno zlepšiti aspoň částečně jejich postavení v rámci platového zákona změnou systemisace, o tom rozhodne vláda v brzké době při celkové revisi systemisace míst státních úředníků vůbec.

Střední školství.

Pedagogické akademie.

Předloha zákona o pedagogických akademiích nalézá se v meziministerském jednání.

Zkouška dospělosti.

Zkouška dospělosti poskytuje žákům možnost, aby na konci svého studia rozhlédli se ještě jednou po dosavadní práci a uvědomili si její nejpodstatnější složky. Zároveň má tato zkouška připraviti žáky pro studium větší části látky a pro způsob zkoušení, jaký je obvyklý na školách vysokých. To jest mravní význam této zkoušky. Vedle toho udržuje tato zkouška úroveň střední školy na určité výši. Po této stránce nemohou ji nahraditi přísnější zkoušky semestrální. Vedle toho jest si uvědomiti, že všecky evropské státy mají zavedena analogická opatření, jako jest zkouška dospělosti. Kdyby měla býti u nás nahrazena pouhým absolutoriem, je obava, že by pak naši kandidáti nebyli přijímáni na zahraniční školy vysoké jen na základě našeho vysvědčení z VIII., resp. VII. třídy. Obtíže takovéto zkoušky by se zvýšily, kdyby měla býti konána na škole vysoké a kdyby žáky zkoušeli examinátoři, kteří jich neznají. Tím by se jen zvýšila nahodilost zkušebního aktu. Dále nutno uvážiti, že vysokoškolští profesoři, i když působili svého času na škole střední, neznají vždy podrobností středoškolského učiva, zvláště změny v osnovách, takže by po případě zkoušeli i látku, které by kandidáti nemohli ovládati. Tyto závady ztěžují značně bakalářské zkoušky francouzské, při nichž propadá někdy i 50% zkoušenců. Anketa o školské reformě zásadně se vyslovila rozhodující převahou pro ponechání zkoušek dospělosti a pro konání jich na střední škole.

Úprava klasifikace na středních školách.

O uvedené otázce uvažovalo ministerstvo školství už několikráte, je však velmi obtížno ji rozluštiti. Hlavní nebezpečí spočívá v tom, že by žádná poněkud horší známka nebyla definitivní a žádostí o přezkoušení by bylo nesmírné množství. Tím ohrozila by se i vážnost učitelů a jejich úřední svědomitost uváděna by byla neustále v podezření. I dnešní střední škola má prostředky, aby úsudek učitelův byl kontrolován. Jestliže žák na konci školního roku prokáže z jednoho předmětu nedostatečné vědomosti nebo z několika předmětů nápadnou slabost, dostane se mu postupné zkoušky, která se koná za přítomnosti ředitele nebo jeho zástupce. Vedle toho žáci z jednoho předmětu propadající mohou obdržeti opravné zkoušky po prázdninách.

Zvýšení počtu hodin tělesné výchovy.

Otázku reorganisace tělesné výchovy má ministerstvo školství a národní osvěty stále na paměti a hodlá v nejbližší době sestaviti komisi odborníků, v níž by všecky otázky týkající se tělesné výchovy, a to i otázka jejího rozšíření a prohloubení, byly bedlivě prozkoumány, při čemž má býti řešena i otázka poměru mezi tělocvikem a sportovními hrami, poměru žactva k tělovýchovným a sportovním spolkům, konečně pak má býti v této komisi vyřešena i předvojenská výchova středoškolské mládeže.

Povinný jazyk německý na středních školách na Slovensku.

Opatření, jímž se zavádí povinné vyučování jazyku německému místo dosavadního vyučování relativně závazného na středních školách na Slovensku, jest připraveno.

Revise učebnic.

Otázka učebnic je předmětem bedlivé péče ministerstva školství a národní osvěty. Roku 1926 podniknuta byla podrobná revise všech středoškolských učebnic a materiálu takto získaného užívá se jednak k zlepšování učebnic, které vycházejí v dalších vydáních, jednak při schvalování učebnic nových. Vedle toho vydány byly roku 1927 (Věstník min. X., str. 300) podrobné pokyny o obsahu i úpravě učebnic. Ježto bylo shledáno, že hlavní příčinou přetěžování na středních školách je přílišný rozsah učebnic a přílišné množství látky v nich nahromaděné, budou v nejbližší době vydány striktní předpisy, nařizující pronikavé zkrácení všech učebnic co do rozsahu učiva v nich obsaženého.

Podpora pokusných škol.

Pokud se tkne pokusné školy profesora Metznera v Litoměřicích, bylo mu nejen povoleno výnosem ze dne 4. června 1929, číslo 61.604/29-II. její otevření, nýbrž svoleno i k tomu, aby k účelům této pokusné školy smělo býti používáno také učebných pomůcek a vhodné místnosti německé státní reálky v Litoměřicích.

Těsnopisný ústav; nedostatek komorních stenografů.

Nová těsnopisná soustava Heroutova-Mikulíkova byla zaváděna postupně do škol podřízených ministerstvu školství a národní osvěty počínajíc školním rokem 1922/23.

První vydání Methodické učebnice vyšlo r. 1922, druhé vydání r. 1924, třetí vydání r. 1929. Soustava zůstala ve svých základech nezměněna a v podrobnostech byla na základě nabytých zkušeností doplněna a zjednodušena podstatněji teprve r. 1929. Nebylo tedy postupováno nikterak překotně. Vyloučení starších vydání z užívání po vydání nového opraveného vydání je přirozené a děje se tak i u jiných učebnic.

Při státních zkouškách z komorního těsnopisu přihlíží se k úplnosti a zvláště smyslové správnosti převodu a není předepsáno, podle které soustavy má kandidát zkoušku skládati. Nepadá tedy ani v nejmenším na váhu, zná-li nebo nezná-li kandidát nejnovější změny.

Státní zkušební komise pro komorní a kancelářský těsnopis funguje od r. 1922 a zkoušky byly dosud konány v 16 zkušebních termínech. V těchto termínech bylo aprobováno dosud 89 kandidátů z českého a 27 z německého kancelářského těsnopisu. Z komorního těsnopisu se přihlásilo ke zkoušce 20 českých a 3 němečtí kandidáti. Z českých kandidátů aprobováni byli 4, reprobováno 9 a během zkoušky odstoupilo 7 kandidátů. Z německého komorního těsnopisu přihlásili se 3 kandidáti, aprobován byl 1 a reprobováni 2.

Až do roku 1922, kdy byla zřízena státní zkušební komise, konaly se komorní zkoušky jen v těsnopisných spolcích za zcela jiných okolností a podmínek než jest tomu nyní. Od založení Státního ústavu těsnopisného; t. j. od r. 1922 bylo zapsáno celkem 1869 posluchačů a z toho jen 186 posluchačů v oddělení komorním a z těch opět jen 78 posluchačů, kteří měli zkoušku dospělosti na střední škole a tudíž možnost hlásiti se ke zkoušce před státní zkušební komisí, která jest od ústavu neodvislá.

Nedostatek komorních stenografů za nynější doby není zjevem specificky naším, podobné stesky se ozývají i v cizině.

Sjednocení málo navštěvovaných středních škol.

Navrhovaného opatření státní správa školská v hojné míře použila všude tam, kde takové sjednocení bylo proveditelné. Bylo ho na př. použito k reorganisaci českých středních škol ve Valašském Meziříčí, v Chrudimi a v Pardubicích, na německých a maďarských středních školách v Bratislavě a při úpravě německého středního školství v Praze, Brně, Olomouci, Jihlavě a jinde. Ani v budoucnu se nebude vyhýbati školská správa tomu, aby sjednotila málo navštěvované dvě střední školy v témže městě, objeví-li se toho potřeba.

Lékařská služba.

Instituce lékařů školních jest v oboru středních škol a učitelských ústavů ve stadiu pokusném. Byla zkoušena na státních středních školách v Brně a v Plzni a v přítomné době se zkouší na řadě středních škol na Slovensku. Zkušenosti v této věci získané jsou sice dobré, avšak všeobecnému zavedení této instituce do všech státních středních škol a učitelských ústavů jest na závadu nedostatek potřebných prostředků, jichž by si toto opatření vyžadovalo.

Postátnění zemských středních škol na Moravě.

Ministerstvo školství a národní osvěty již notou ze dne 22. dubna 1929, č. 31.727/29-II. předložilo vládě návrh na postátnění zbývajících osmi zemských středních škol moravských s platností od 1. ledna 1930. V návrhu tom se doporučovalo, aby náklad na řečené školy byl ze zemského rozpočtu země Moravskoslezské vyňat a přeřazen do státního rozpočtu středních škol.

Poněvadž však meziministerské projednání tohoto návrhu nebylo dosud skončeno, nemohla vláda o tomto návrhu dosud rozhodnouti.

Přechodné zvýšení počtu chovanců na učitelských ústavech na Slovensku.

Výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 12. dubna 1929, číslo 40.025/29-II. (Věstník 1929, č. 32) bylo dáno svolení, aby školním rokem 1929/30 počínajíc byl do prvních ročníků všech učitelských ústavů, do abiturientských kursů při nich zřízených, a do prvých ročníků ústavů pro vzdělávání pěstounek a učitelek domácích nauk přijímán nejvyšší zákonem přípustný počet chovanců a chovanek, t. j. 40.

Po vydání tohoto výnosu byl v školním roce 1929/30 do prvých ročníků učitelských ústavů na Slovensku přijat plný počet chovanců a chovanek v Bratislavě, v Levicích, v Levoči, v Modře, ve Spišském Podhradí, v Trnavě a ve Spišské Nové Vsi. V ostatních ústavech nebylo plného počtu dosaženo.

Zvyšování počtu chovanců nad 40 do jednoho ročníku nelze povoliti, poněvadž by takové opatření bylo proti platným předpisům.

Včasné obsazování ředitelských míst na německých středních školách.

Jmenováním, uveřejněným v Úředním listě republiky Československé č. 11 ze dne 14. ledna 1930, bylo z patnácti míst ředitelských, uprázdněných na německých středních školách, obsazeno šest, ostatní pak, pokud byla již konkursem rozepsána, jsou v úředním řízení, takže brzy budou obsazena.

Výnos o dovolených.

Počet dovolených profesorů středních škol a ústavů učitelských z důvodů zdravotních vzrostl v posledních letech způsobem povážlivým; zasahujícím rušivě netoliko v pravidelný běh vyučování, nýbrž i v rovnováhu příslušných úvěrů rozpočtových. Nezbývalo tudíž, než znovu připomenouti platné předpisy služební pragmatiky, prováděcího výnosu z roku 1918 a použíti možností, jež jsou jimi dány.

Výnos, kterým se to stalo, vydán byl dne 8. května 1929, pod č. 48.885/29 a bylo jím připomenuto ředitelstvím příslušných škol, kterak jest zařizovati úřední prohlídku lékařskou a bylo upozorněno na možnost danou citovanými prováděcími předpisy, že povolení zdravotní dovolené může pro dobu přesahující tři měsíce býti vázáno podmínkou, že vyjímajíc hlavni prázdniny nebudou žadateli úplně nebo aspoň částečně vypláceny požitky.

Této možnosti užila školská správa posud sice jen ve velmi řídkých případech opřených o znění nálezu úředního lékaře, ale prospěšný důsledek se přece dostavil: počet žádostí o dovolené se od počátku školního roku 1929/30 znatelně zmenšil.

Cestovní stipendia filologů do ciziny.

Požadavku zvýšené položky na cestovní stipendia filologů do ciziny školská správa již vyhověla. V roce 1929 bylo preliminováno na podpory a stipendia na další vzdělání středoškolských profesorů na středních školách a na učitelských ústavech celkem 165.000 Kč. Naproti tomu v návrhu rozpočtovém na rok 1930 se navrhuje, aby byla k zmíněnému účelu preliminována částka vyšší, a to celkem 210.000 Kč, tedy o 45.000 Kč větší než v roce 1929.

Odborné školství.

Zřizování nových škol.

Počet škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dosud neodpovídá potřebě a přednesené žádosti, aby v tomto oboru počet škol se zvýšil, nelze upříti oprávnění.

Kvalitní výroba.

Zcela správně byla zdůrazňována potřeba, aby odborné školství vedlo ke kvalitní práci, která jest rozhodujícím činitelem na trhu domácím i mezinárodním.

Pokud se týče jednotlivých skupin odborného školství, vznesený byly požadavky jak ve věcech školství obchodního, tak průmyslového, rodinného i živnostenského pokračovacího.

Školství obchodní Organisace.

Ve školství obchodním požadována byla specifikace podle potřeby hospodářského života na speciální školy bankovní, pojišťovací, pro obchod dřevem, sklem a pro reklamu. Tato specifikace jest problémem velmi obtížným a sice proto, že jest těžko hned s počátku stanoviti pro který obor žák by přišel nejspíše v úvahu. Požadavku tomu zatím hoví se aspoň tím, že při silnějších ústavech se některé pobočné třídy specialisují pro obchod exportní tím, že se k povinným dvěma moderním řečem přidává ještě řeč jedna.

Bylo zároveň konstatováno, že vyučování řečem bylo značně prohloubeno a přiblížena potřebě skutečného života a obchodu.

Školství průmyslové. Vybavení škol.

Z požadavku, aby průmyslová škola vedla k práci kvalitní plyne také potřeba, aby dílny a laboratoře těchto škol byly vybaveny co nejlépe. Rychlý pokrok industrialisace nutí k stálém doplňování škol, pro něž třeba potřebné prostředky zabezpečiti.

Racionalisace.

Dále dán byl podnět, aby na průmyslových učilištích byl věnován potřebný zřetel racionalisaci, hlavně normalisaci a typisaci. Požadavku tomu se z největší části vyhovuje při vyučovacím předmětě Organisace závodů a bude obému věnována ještě další péče.

Nové školy.

Řada požadavků byla vznesena ve příčině zřízení nových škol, hlavně školy keramické v Praze, druhé školy sklářské, dalších škol krejčovských, školy řeznicko-uzenářské a pekařské. Některé z těchto požadavků neodpovídají skutečné potřebě; škola keramická se staví, řeznicko-uzenářská byla zřízena jako soukromá se státní podporou; základ pro školu pekařskou dán byl zřízením pekařského kursu při mlynářské škole v Břeclavi.

Zemské školy.

Nadhozena byla také otázka postátnění zemských průmyslových škol; ta však tou dobou není zralá k řešení.

Odborné školy pro ženská povolání. Postátňovací akce.

Postátňovací akce rodinných škol nepokračuje tak, jak by bylo v zájmu jejich žádoucno. Příčinou toho jest nedostačující systemisace. Rozdíly vyskytující se v požitcích služebně stejně starých učitelek vysvětlují se započtením neb. nezapočtením služební doby smluvní neb nestátní.

Živnostenské pokr. školy.

Živnostenskému pokračovacímu školství byla věnována značná pozornost.

Kompetence.

I tentokrát vznesen byl požadavek, aby bylo přeneseno do působnosti ministerstva obchodu. Jako v letech dřívějších i nyní dlužno říci, že jest to věc účelnosti a že veřejné mínění přikloňuje se spíše k sjednocení veškerého školství v ministerstvu školství a národní osvěty.

Stav úvěrů.

Všeobecně bylo upozorňováno, že úvěry pro toto školství zařazené, nepostačují a že nynější poměry působí v odborných kruzích roztrpčení, které vyvolává kritiku, přehlížející dobré stránky těchto škol.

Postátnění.

Vysloveno bylo přání, aby školy převzal do svého vydržování stát, jako je má již ve své správě. Proti tomuto požadavku byly s jiné strany činěny námitky, jež nelze podceňovati. Zájem odborných kruhů o tyto školy a styk s nimi by jistě poklesl.

Centralisace.

Dále žádána byla centralisace i decentralisace podle poměrů. K těmto požadavkům nutno dodati, že se obojí již provádí v dohodě se zúčastněnými městy a společenstvy, a to buď soustředěním veškerého školství v jednom místě nebo jen jednoho oboru.

Povinnost docházky.

Požadavek, aby povinnost docházky do těchto škol se rozšířila na všechnu mládež do 18 let, pokud nenavštěvuje jiných škol, jako je tomu na př. v Prusku, za dnešní finanční situace není možno splniti a bude mnoho vykonáno, podaří-li se do škol zachytiti všechny učně a mladistvé tovární dělníky a dělnice.

Vlastní budovy.

Naléháno bylo na opatření vlastních budov pro živnostenské pokračovací školy. Těchto budov jest nutně třeba pro další reorganisaci škol a plnění úkolů, jež jim přítomná doba ukládá. Proti tvrzení, že nemáme dosud jediné školy s vlastní budovou, jest nutno konstatovati, že vlastní budovu má 31 škola a vlastní místnosti v cizí budově 178 škol.

Kursy.

Pro učitele živnostníky pořádají se kursy při ústavech pro zvelebování živností, jež je seznamují jednak s novými vymoženostmi jejich oboru, jednak s metodikou vyučování na učňovských školách.

Na školách, které mají samostatné místnosti, přikročuje se i k pořádání večerních kursů pro starší učně i pro pomocníky a mistry. Tyto kursy se velmi dobře osvědčují a přinášejí stavu živnostenskému značný užitek.

Zákon o učňovských školách.

Konečně přednesena byla žádost, aby již předložen byl zákon o učňovském školství. Zákon bude lze předložiti k projednání, jakmile bude vyřešena otázka úhrady potřebného nákladu, který pro prvou dobu možno počítati na plus 25,000.000 Kč.