Tiskový odbor předsednictva ministerské rady.

V rozpočtu Tiskového odboru poukázáno bylo na položky,.Tisková a obrázková propaganda" a "Vnitropolitická informační služba" po 400.000 Kč.

Tyto poměrně malé položky jsou řádně súčtovatelné a přísně kontrolované. Převážný díl jejich vynakládá se na novinářské přehledy a fotografie, dodávané dennímu tisku, hlavně krajinské korespondenci a zastupitelským úřadům.

Státní tiskárny.

Státní tiskárny vykazují v návrhu rozpočtu zisk 1,065.996 Kč. Rozdíl v prosperitě té které tiskárny odůvodněn jest hlavně kvalitou strojního zařízení.

Pokud se poukazuje na nedostatek úplné racionalisace a ekonomisace státní tiskárny v Žatci a na to, že vykazuje uměle snížený preliminář výdajů, docílený přesunem některých nákladů, hlavně osobních, na státní tiskárnu v Praze, jest konstatovati, že jaký každá státní tiskárna i tiskárna v Žatci tvoří samostatně hospodařící celek, který se řídí přesnými zásadami obchodními podle nich účtuje. Hospodaření státních tiskáren jest kromě toho přesně kontrolováno. K nějakému přesunu nákladů s jedné státní tiskárny na druhou, nemůže dojíti.

Odpočivné a zaopatřovací platy.

Zdánlivá nesrovnalost v rozpočtování nákladů pensijních musí býti hledána jedině v tom, že pražská státní tiskárna existovala již v době předpřevratové a má tudíž pensionované zaměstnance, kdežto vznik ostatních tiskáren datuje se až z doby popřevratové.

Odpisy z hodnoty inventáře.

Amortisační kvoty stanoveny jsou pro všechny státní tiskárny jednotně podle schváleného amortisačního plánu.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Pokud jde o rozpočet ministerstva zahraničních věcí, který ve své výši zůstává oproti roku 1929 úplně beze změny, zabývala se podrobná rozprava - vedle otázek čistě politických - třemi hlavními body, které se dotýkají svým významem životních zájmů tohoto ministerstva.

Personální poměry v miň. zahr. věcí.

Prvním a nejpalčivějším bodem, o němž bylo při rozpravě o rozpočtu ministerstva zahraničních věcí jednáno, byla otázka personálních poměrů v ministerstvu.

Poněvadž nelze ani v nejmenším pochybovati o tom, že okolnosti přednesené v rozpočtovém výboru o personálních poměrech v ministerstvu zahraničních věcí odpovídají skutečnosti, lze poměry ty označiti za opravdu neudržitelné.

Stav vytvořený původní systemisací v zahraničním ministerstvu jest tak nepříznivý, že nesnese vůbec srovnání s ostatními ústředními úřady státní správy. Jest nedemokratické a přímo nespravedlivé, nemohou-li býti úředníci zahraniční služby v důsledku nepříznivé systemisace v jich resortu, po několikaleté, mnohdy za nejnepříznivějších okolností konané službě povýšeni a setrvávají-li - přes svůj pokročilý věk - v nejnižších platových stupnicích, aniž by měli jakékoliv vyhlídky do budoucnosti.

Skutečnost tato stojí v příkrém rozporu s tradicemi zahraniční služby všech států, v nichž posuzována jest zahraniční služba s hledisek zcela mimořádných a úředníci služby té požívají nejen mimořádných výhod hmotných, ale i zvláštního postavení společenského.

Právě chystaná resystemisace ve státní správě jest vhodnou příležitostí, aby všechny křivdy učiněné na našem zahraničním úřednictvu byly odstraněny a aby se jim dostalo toho, čeho si zaslouží a na co mají za své účinné a obětavé služby republice odůvodněný morální nárok.

Nelze dosti vřele doporučiti, aby otázce této věnována byla co nejpečlivější pozornost a to tím spíše, že by si její uspokojivé řešení vyžádalo při poměrně nepatrném počtu našich úředníků zahraniční služby jen relativně malého nákladu finančního.

Umístění ministerstva zahr. věcí.

Na místě druhém bylo v rozpočtovém výboru konstatováno, že po jedenácti létech samostatnosti čsl. státu nemá ministerstvo zahraničních věcí dosud své vlastní budovy. Tím vznikají značné nesnáze a škody jednak po stránce racionalisace a hospodárnosti administrativy, jednak škody finanční způsobené značnými finančními náklady za pronájem budov, v nichž jest přechodně ministerstvo umístěno, aniž by budovy ty úplně vyhovovaly jeho potřebám a požadavkům.

K definitivnímu umístění ministerstva zahraničních věcí má dojíti po skončené adaptaci Černínského paláce, s níž bylo započato před několika měsíci. Bylo by si přáti, aby práce v Černínském paláci pokračovaly co nejrychleji a byly co nejdříve skončeny. Tím vyhověno by bylo tomuto důležitému oboru státní správy v jeho dlouholetém požadavku po důstojném konečném umístění a byla by mu tak též dána možnost provésti dokonalou, konečnou ekonomisaci a racionalisaci své administrativy.

Urychlené řešení této jistě důležité otázky naráží však na nesnáz nedostatečných finančních prostředků uvolňovaných k tomuto účelu státní správou finanční. Jest tedy požadavkem nejbližší doby, aby nesnáz ta byla odstraněna.

Síť zastupitelských úřadů.

Konečně se zaměstnávala specielní debata otázkou vybudování sítě našich zastupitelských úřadů. Bylo v ní dovozeno, že zřizování nových zastupitelských úřadů není otázkou, o níž by rozhodovalo jen ministerstvo zahraničních věcí ve své kompetenci, nýbrž, že požadavek po zřizování nových zastupitelských úřadů vynořuje se často v oblastech ležících mimo dosah tohoto ministerstva. Dále pak bylo zjištěno, že zřizování zastupitelských úřadů nelze posuzovati pauze z hledisek našich zájmů ať už politických, hospodářských, obchodních, emigračních či jiných, nýbrž též po stránce mezinárodní nutnosti a zdvořilosti.

Jest možno přijmouti za prokázáno, že musí býti naší snahou, aby Československá republika měla při svém vyvinutém průmyslu a obchodu a při své kulturní vyspělosti zorganisovánu síť svých zastupitelských úřadů co nejdokonaleji. Poněvadž však zřizování nových zastupitelských úřadů má za přirozený následek zvýšené požadavky na úhradu jich činnosti po stránkách personální, věcné a propagační, nebude lze odpírati ministerstvu zahraničních věcí trvale prostředky na úhradu těchto nákladů a stlačovati jeho v tomto směru činěné nároky takovou mírou, jak se to dělo doposud.

Otázky politické.

Po stránce politické soustředil se v rozpočtové debatě hlavní zájem na otázky platů reparačních a jednání o těchto platech, které bylo vedeno v Haagu.

Vzhledem k tomu, že o výsledku haagské konference podána byla p. ministrem zahraničních věcí Drem E. Benešem podrobná zpráva poslanecké sněmovně, o níž provedena byla též zevrubná rozprava, není ničeho co by k této věci zbývalo k podotknutí.

Otázky hospodářské.

V otázkách obchodně-politických poukázáno bylo na obtíže že při sjednávání obchodních smluv, kteréžto obtíže projevují se nejzřetelněji při jednáních s blízkou cizinou: Německem, Královstvím Jugoslavie, Rumunskem a mají svůj pramen ve snahách ochranářských a problémech vnitropolitických toho kterého státu.

Byla vyslovena naděje, že v důsledku ujednání haagských, likvidujících definitivně válku po stránce finanční a hospodářské, nastane situace, která se projeví příznivě i ve směru hospodářské spolupráce státu a že tím vznikne i příznivější základna pro jednání hospodářská.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Výše rozpočtu vojenské správy jest limitována zákonem č. 240/1926 Sb. z. a n. částkou 1400 mil. Kč. Tento limit je v rozpočtu na rok 1930 dodržen přes to, že vojenské správě vznikl podle zákona č. 53/1927 Sb. z. a n. o ročním kontingentu, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona a dále podle nového platového zákona nový větší výdaj a byla tudíž vojenská správa oprávněna podle ustanovení § 3 zákona č. 240-1926 Sb. z. a n. zvětšiti o tuto částku svůj rozpočet, poněvadž jde o nové výdaje, s nimiž nebylo při stanovení limitu počítáno. Toto umístění nových výdajů nutí vojenskou správu k důležitým opatřením úsporným, a jest si přáti, aby se tak nestalo na úkor brannosti naší armády.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1930 dělí se na rozpočet ústřední správy a rozpočet národní obrany. K nim druží se rozpočet francouzské vojenské misse, sociální péče o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé a konečně rozpočty vojenských podniků, totiž vojenské továrny na letadla, vojenských lesních podniků a tiskárny ministerstva národní obrany.

Ústřední správa.

Celkové výdaje titulu 1 na rok 1930 jsou rozpočteny částkou 38,219.410 Kč a jsou větší o 419.780 Kč než v rozpočtu na rok 1929. Zvýšení toto jest odůvodněno postupem vojenských gážistů a občanských zaměstnanců do vyšších stupňů služného, zvýšením výdajů na paušály, tisková díla, tiskoviny a jiné věcné výdaje, jakož i zvýšením naturálních a ubytovacích výdajů.

Národní obrana.

Celkové výdaje titulu 2 určeného pro národní obranu jsou na rok 1930 preliminovány částkou korun čsl. 1.348,737.590 a jsou toliko 0 181.720 Kč vyšší než roku loňského.

Francouzská vojenská misse.

Titul 3 vykazuje menší potřebu o 601.500 Kč oproti prelimináři na rok 1929. Tento nižší výdaj jest důsledkem dalšího zmenšení počtu členů francouzské vojenské misse.

Výdaji tomuto koresponduje v příjmech kapitoly 5 částka 950.000 Kč, kterou má republika francouzská refundovati našemu státu na platech členů, jež plynou jim jako příslušníkům francouzské armády a jež hradí podle smlouvy vláda francouzská.

Sociální péče.

Výdaje na, sociální péči o vojenské poškozence, legionáře a jejich příslušníky bylo možno preliminovati toliko v téže výši jako v rozpočtu na rok 1929.

Titul tento je menší okrouhle o 27 mil. Kč oproti roku 1928.

Přihlédneme-li blíže k celému rozpočtu vojenské správy, vidíme, že částka 624 mil. Kč, tedy bezmála polovina celkového rozpočtu, připadá na osobní výdaje vojenských gážistů, mužstva, civilních zaměstnanců, dělnictva, jejichž početní stavy, dále platy nebo náležitosti jsou stanoveny zákony, systemisací nebo kolektivními smlouvami. Zakládají se tedy na právním titulu a nelze tu provésti žádný škrt.

Z věcných výdajů, které jsou rozpočteny částkou 776 mil. Kč, připadá největší část, t. j. okrouhle 490 mil. Kč, na právní závazky, které musí býti splněny. Jsou to:

1. Výdaje za stravu, chléb, lůžkovou slámu, za udržování oděvu, výstroje a lůžek pro mužstvo a za jiné věcné náležitostí mužstva, dále za ubytování, za tělesnou a mravní výchovu mužstva atd., celkem okrouhle 348 mil. Kč.

2. Věcné výdaje spojené s výcvikem vojenských osob v záloze, povolaných podle branného zákona k povinnému výcviku ve zbrani, 36 mil. Kč.

Tento náklad nestačí zdaleka na to, aby bylo lze na cvičení ve zbrani a služební povolati všechny osoby, které jsou podle branného zákona cvičením tím povinny a dále na takovou dobu, jakou ukládá branný zákon; k tomu by bylo zapotřebí nákladu téměř o 50% vyššího.

3. Výdaje za běžné doplňování početního stavu koní, jehož výše řídí se organisací armády, která spočívá na branném zákoně a výdaje za výživu koní korun čsl. 106 mil.

Na výdaje, které souvisí nepřímo s prováděním branného zákona a branných předpisů a jichž je nezbytně třeba k plnění úkolů svěřených vojenské správě, připadá okrouhle 286 mil. Kč.

Jsou v nich obsaženy cestovní a dopravní výdaje částkou 47 mil. Kč, výdaje za střelivo a výbušiny pro výcvik a běžnou potřebu armády 76 mil. Kč, kdežto na úhradu provozních a režijních výdajů vojenských ústavů, dílen, skladů a pod., na různé administrativní výdaje a na sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, pokud náleží do působnosti ministerstva národní obrany, hlavně však na opravu, udržování a běžné doplňování vojenského materiálu zbývá celkem jen 163 mil. Kč, kterážto částka je vzhledem ke skutečné potřebě a k množství vojenského materiálu nepatrná.

Z toho jest patrno, že v rozpočtu vojenské správy jsou obsaženy skutečně jen nezbytně nutné výdaje, jichž třeba na plnění právních závazků, resp. jichž potřebuje armáda organisovaná podle branného zákona ke své existenci a výcviku a že každé další snížení musilo by míti nepříznivý vliv na jakost vojenského materiálu i na výcvik vojínů a tím i na úroveň branné pohotovosti armády, což zajisté nelze v zájmu bezpečnosti republiky připustiti.

Státní podniky: a) Vojenská továrna na letadla.

Potřeba vojenské továrny na letadla jest na rok 1930 preliminována částkou 21,611.000 Kč. Provozní příjmy pak částkou 21,760.000 Kč.

Provozní zisk per 149.000 Kč bude ponechán podniku na částečnou úhradu investičních výdajů.

b) Vojenské lesní podniky.

Na rok 1930 jest preliminován čistý zisk částkou 6,813.930 Kč, jehož bude použito k úhradě investičních výdajů.

Vojenské lesní podniky se skládají z lesních komplexů v Brdech ve výměře cca. 20.500 ha, a v Malackách na Slovensku ve výměře 25.000 ha. Během roku 1929 byly převzaty další objekty na Slovensku, a to horský bukový les v Malackách spolu se dvěma zbytkovými statky a hraničními lukami o výměře cca. 1800 ha, takže hosp. plocha podniku činí koncem roku 1929 cca. 47.300 ha. Tím byla přejímací akce skončena.

Normální těžba dřeva byla v roce 1929 následkem větrné smršti překročena a činila celkem 173.000 plm. Smršť postihla hlavně lesy brdské a padlo jí za oběť celkem 25.000 plm. Mimo to byla prováděna těžba mimořádná, povolená dohlédacími úřady na cílových plochách. Bylo skáceno na cílových plochách v Brdech 107.000 plm a v Malackách 15.829 plm.

Celková těžba činila:

v Brdech.......... 215.000 plm,

v Malackách......... 80.829 plm,

celkem.......... 295.829 plm.

Z uvedené celkové hmoty bylo získáno užitkového dřeva v Brdech 90% a v Malackách 60%. Ostatního dřeva použito k palivu.

V roce 1929 bylo zalesněno v Brdech 317 ha a v Malackách 1104 ha, úhrnem 1421 ha půdy.

Komplexy, které nutno osázeti, jsou obrovské. Oba hosp. okresy byly vojenské správě odevzdány značně porušené (mniškové paseky, válečné paseky, řediny, nevylepšované kultury starší a pod.). Tyto mimořádné holiny jsou stále ještě asi 4krát větší než normální holiny každoročně tvořené pasekami. Budou odstraněny asi ve 2-4 letech.

Na plochách zamokřelých, které se nedají zalesniti, zakládají se prutníky za účelem podpory průmyslu košíkářského.

V roce 1929 bylo v Brdech důkladně vyspraveno cca. 15 km silnic. Byly vypracovány projekty a počato s budováním nových spojovacích silnic v délce cca. 7 km, jichž vybudování jevilo se následkem arondace objektů z důvodů vojenských a hospodářských nutným.

Aby mohla býti odvezena velká kvanta dřeva z cílové plochy Jordán, bylo nutno vybudovati manipulační lesní drážku v délce 25 km s příslušnými vozidly. Po vytěžení cílových ploch v Brdech bude drážka s příslušenstvím přenesena do Malacek.

V Brdech dokončeny v roce 1929 novostavby 2 hájenek, provedeny rozsáhlé přestavby a rekonstrukce budovy vojenské lesní správy, myslivny, 3 hájenek, loveckého zámečku u Strašit a podniknuty jiné nutné stavby. Mimo jiné zakoupeny pozemky pro budoucí rybníky a retenční nádrže, které budou zřízeny, aby se zamezily povodně. Zadána stavba vojenského tábora v Jincích celkovým, nákladem (včetně vlastního vodovodu) 10 mil. Kč, z čehož asi 2/3 uhrazeny z prostředků podniku v roce 1929, zbytek uhrazen z výnosu roku 1930.

Jest samozřejmé, že i všechny ostatní investice se uhrazují výhradně z vlastních prostředků vojenských lesních podniků.

Správa podniku věnuje náležitou péči i otázkám zaměstnaneckým.

Kolektivní smlouvy s dělnictvem byly roku 1929 prodlouženy a mzdy oproti roku 1928 zvýšeny.

Byl zpracován návrh služebního řádu pro zaměstnance, který jest analogický se služebním řádem podniku "Státní lesy a statky" a právě se projednává s příslušnými ministerstvy.

c) Tiskárna ministerstva národní obrany.

Na rok 1930 počítá se s provozními výdaji per 4,516.500 Kč. Provozní zisk per 500.000 Kč bude rozdělen tak, že částky 350.000 Kč bude použito na úhradu investic, 100.000 Kč přidělí se zvláštním fondům podniku a 50.000 Kč bude odvedeno pokladně státní.

Nová budova podniku byla vybudována na erárních pozemcích bývalé kadetky v Praze, jest zařízena účelně a má zvláštní oddělení pro tisk důvěrných a tajných věcí.

Vojenská správa jest vedena snahou, aby vojenská služba, zejména služba presenční a služba délesloužících poddůstojníků byla ve státní civilní službě jakož i ve službě jí na roveň postavené hodnocena nejen pro zvýšení služného, nýbrž i pro určení služebního pořadí a pro nároky pensijní. Jelikož podle § 142 platového zákona, který pojednává pouze o započtení určité služby v jiném služebním poměru nebo jiného zaměstnání, nebude patrně lze žádoucí úpravu provésti, vojenská správa připravuje pro příslušné činitele vhodné návrhy, aby věc mohla býti celkově vyřešena zvláštním zákonem.

Vojsko podle občanského povolání.

Podle zákona ze dne 8. dubna 1927 č. 53 Sb. z. a n. doplňuje se naše armáda ročně počtem 70.000 odvedených branců.

Z těch bylo v roce 1928:

posluchačů vysokých škol.......... 3.165%

absolventů středních škol.......... 4.382%

absolventů nižších středních škol........ 7.703%

absolventů občanských a jiných škol....... 80.537%

bez školního vzdělání bylo.......... 3.233%

Ani číst ani psát neumělo.......... 4.569%

Podle zaměstnání bylo osob, jichž zaměstnání nemá žádné spojitosti s voj. službou........ 30.769%

zbývajících bylo.............. 69.231%

a náleželo různým druhům povolání pro službu vojenskou potřebných.

Tak na př.:

rolníků a zaměstnanců při zemědělství bylo.... 14.212%

kovářů................ 1.846%

zámečníků................ 1.605%

strojních zámečníků............ 3.419%

tesařů................. 1.536%

truhlářů................ 4.537%

obuvníků................ 3.825%

krejčí................. 2.501%

zedníků................. 3.433%

kočí.................. 2.577%

Počet samostatných rolníků a živnostníků nebylo lze z dosavadních statistických pramenů zjistiti.

Péče o déle sloužící poddůstojníky.

Ač podle zákona o umísťování délesloužících poddůstojníků z roku 1927 nemají délesloužící poddůstojníci dosud nároku na umístění ve veřejných službách, poněvadž nesloužili dobrovolně ještě 8 nebo 5 let, byla již velká řada těchto poddůstojníků umístěna ve státních a jiných veřejných službách.

V roce 1928 bylo umístěno u četnictva délesloužících 101.

Během roku 1929 byli umístěni....... 422.

V záznamu na určitá místa pro tento rok jsou... 103.

Z uvedeného počtu 422 délesloužících bylo přijato:

k pohraniční finanční stráži........... 56

v záznamu pojato a na jaře bude umístěno...... 22

k četnictvu přijato.............. 136

v záznamu pojato............... 14

ke stráži bezpečnosti přijato........... 57

k bezpečnostní službě schopnými uznáno dalších.... 56

do přípravné služby pro sbor rotmistrů přijato..... 129

do Národní banky přijato............ 12

do Anglo-československé banky přijato....... 1

do Okresní nem. pojišťovny v Turč. Sv. Martině přijato.. 1

místa kanc. pomocníků u vojenské správy dostalo... 21

za vězeňské dozorce umístěni........... 3

k státním drahám přijati............ 4

k poště přijati................ 4

k soudu přijati................ 4

k jiným úřadům přijato............. 5.

V roce 1930 bylo až. dosud umístěno celkem délesloužících....... 78.

Z tohoto počtu bylo umístěno:

u stráže bezpečnosti v Bratislavě......... 9

u finanční stráže na Slovensku.......... 25

u pražské policie............... 44.

Vojenská akademie.

Jest přirozeno, že při přijímání frekventantů do vojenské akademie snaží se vojenská správa, aby získala pro vojenskou službu z povolání také Slováky. Za tím účelem v zájmu věci slevuje na přísných podmínkách, které jsou předepsány pro jiné uchazeče, např. pokud se týká bezvadné tělesné způsobilosti a,velmi dobrého školního" prospěchu a pod. V létech 1924-1929 žádalo o přijetí do vojenské akademie 106 Slováků a bylo jich přijato 50. Ostatní musili býti odmítnuti, poněvadž nevyhovovali svým předběžným vzděláním. Přijat byl tedy každý druhý Slovák.

Sebevražednost ve vojsku.

Podle statistiky bylo:

v roce 1921/22............ 101 sebevražd

v roce 1922/23............ 110 "

v roce 1923/24............ 96 "

v roce 1924/25............ 117 "

v roce 1925/26............ 103 "

v roce 1926/27............ 108 "

Příčiny a pohnutky sebevražd vojáků možno roztříditi na dvě velké skupiny a to na ty, jež vůbec nesouvisí s vojenskou službou a na ty, kde příčina nebo pohnutka jest v nějaké souvislosti se službou vojenskou.

Z příčin rázu nevojenského jsou na prvním místě momenty pohlavní jako paternita, venerické nemoci, nervosa a duševní choroby, nechuť k životu, neutěšené poměry rodinné, nešťastná láska a jiné soukromé poměry. Dále jsou sebevraždy, které byly spáchány ze strachu před soudním trestem jako pro krádež, podvod, zpronevěru, kteréžto tresty ovšem nemají přímé souvislosti se službou vojenskou.

V nepatrném počtu případů byl příčinou sebevražd strach před kázeňským trestem nebo stud, lítost a rozrušení z kázeňského trestu.

Jest snahou všech činitelů vojenské správy, aby tyto příčiny sebevražd byly pokud možno vůbec odstraněny nebo alespoň sníženy na míru co nejmenší.

V četných případech není možno příčiny sebevraždy bezpečně zjistiti.

Sebevražednost ve vojsku nutno posuzovati v souvislosti se sebevražedností civilního obyvatelstva, nutno však míti na zřeteli i zvláštní momenty, které se tu uplatňují, jako mladistvý věk, pohlaví, ubytování ve městě, svobodný stav a pod., kteréžto zvláštní momenty mají za následek vyšší počet sebevražd nejen u vojska, nýbrž i u občanského obyvatelstva. Také padá tu na váhu větší spolehlivost vojenské střelné zbraně, která bývá častým sebevražedným nástrojem vojáků a která ve většině případech rázem usmrcuje.

Bylo by nesprávné, pokládati služební poměry, které bývají příčinou sebevražd jen ve zcela výjimečných případech, za hlavní příčinu sebevražd vojska.

Příklad vojenského jídelního lístku.

Pěší pluk 28 "Tyrše a Fügnera", měl v měsíci lednu 1930 tento jídelní lístek:

Datum	Snídaně	Oběd	Káva	Večeře
1.	bílá káva	krupková pol., uzené maso, brambor, knedlík s kys. zelím	č.	2 buchty
2.	černá káva	flíčková pol., hovězí masny rýže s rajskou omáčkou	b.	2 žemle, 3 dkg másla
3.	černá káva	hrach. pol., hov. a vepř. maso, guláš s makarony	č.	kynutý knedlík s marm., mákem
4.	černá káva	nudlová pol., hovězí maso, mrkev s bramborem	č.	2 teplé vuřty s hořč.
5.	bílá káva	bramborová pol., vepřová pečeně, housle, knedl. s kys. zelím	č.	2 buchty
6.	černá káva	zelenin. pol.; hovězí na div., housk. knedlík	č.	sušenky
7.	černá káva	hovězí krupková, hrách s okurkou	č.	vdolky s povidly
8.	černá káva	zapražená pol., karbanátky, bramb. kaše s cibulkou	-	hrachová polévka, 2 žemle
9.	černá káva	kroužková pol., hov. maso, kapusta s bramborem	č.	rýžová kuše se skořicí
10.	černá káva	krupková pol., uzené maso, čočka s cib. a okurkou	-	gulášová polévka (80 gram.)
11.	černá káva	rýžová pol., hovězí maso, mrkev s bramborem	č.	tlačenka s cibulkou
12.	bílá káva	bramborová pol., vepř. maso, housk. knedlík s kys. zelím	č.	2 buchty
13.	černá káva	flíčková pol., hov, maso, brambory s cibulk. omáčkou	č.	kyn. knedl. s jablky a tvar.
14.	černá káva	krupicová pol., hovězí maso, knedlík s česn. omáčkou	č.	škubánky s mákem
15.	černá káva	bramb. pol., hov. a vepřový guláš s makarony	b.	2 žemle, 3 dkg másla
16.	černá káva	nudlová pol., hov. maso, houskový knedlík s rajsk. omáčkou	č.	2 vuřty s. hořčicí
17.	černá káva	rýžová pol., hovězí maso, mrkev s bramborem	č.	krupic. kaše se skořicí
18.	černá káva	bramborová pol., hovězí a vepřový guláš s rýží	I, č.	tlačenka s cibulkou
19.	bílá káva	bramb. pol., vepř. pečeně, houskový knedl. s kys. zelím	č.	2 buchty
20.	černá káva	kroužková pol., hovězí maso, čočka na kys. s okurkou	č.	vdolky s povidly
21.	černá káva	zapražená pol., karbanátky, bramb. kaše s cibulkou	č.	2 vuřty s hořčicí
22.	černá káva	hrach. pol., hovězí na div., houskový knedlík	-	bramb. polévka, 2 žemle
23.	černá káva	drobená pol., hov. a vepřový guláš s rýží	č.	kyn. knedl. s povidly a mákem
24.	černá káva	flíčková pol., hovězí maso, mrkev s bramborem	b.	2 žemle, 3 dkg másla
25.	černá káva	krupicová pol., hovězí maso, knedlík s okurk. omáčkou	č.	tlačenka s cibulkou
26.	bílá káva	krupková pol., uzené maso, hrach. kaše s cib, a okurkou	č.	2 buchty
27.	černá kóma	nudlová pol. hov. maso., rýže s rajskou omáčkou	č.	vdolky s povidly
28.	černá káva	zapražená pol., karbanátky, bramb. kaše s cib. a okurkou	-	hrach. pol., 2 žemle
29.	černá káva	kroužková pol., hovězí maso, knedlík s cib. omáčkou	č.	škubánky s mákem
30.	černá káva	rýžová pol., hovězí maso, hrách s okurkou	č.	2 buřty s hořčicí
31.	černá káva	zeleninová pol., hov. a vepř. guláš s bramborem	b.	2 žemle, 3 dkg másla

Denní plat čs. vojáka.

Podle zákona č. 224/1922 Sb. a vládního nařízení č. 160/1926 Sb. má čs. voják tento denní plat:

	Plat	Drahotní přídavek	Úhrnem
	Kč
Vojín bez hodnosti......	0.50	1-	1.50
Svobodník...............	0.70	1	1.70
Desátník................	1.-	1.-	2.-
Četař...................	1.50	1.-	2.50
Rotný...................	2.-	2.-	4-

Týdenní stravní dávka čs. vojska.

Stravní dávka pro jednoho vojína činí týdně:

Snídaně: 7 krát 1 kávová konserva po 40 g.

Oběd: 7 krát 200 g masa, 1 krát 150 g krup, krupice neb rýže, 2 krát 200 g mouky, 2 krát 150 g luštěnin, 2 krát 500 g brambor, 2 krát 200 g kyselého zelí.

Večeře: 6 krát 1 kávová konserva po 40 g, 1 krát 1 g čaje, 1 krát 25 g cukru, 2 krát 100 g masa, 2 krát 200 g brambor, 3 krát 100 g luštěnin.

K přípravě stravy použije se: 2 krát 2 cl octa, 2 krát 1 g pepře, 4 krát 25 g mouky, 7 krát 10 g cibule, 7 krát 15 g cukru, 7 krát 15 g soli, 7 krát 20 g tuku.

Intendance ZVV. stanoví stravné předem na každé čtvrtletí podle cen v maloobchodě. Proviantní důstojníci nakupují ovšem ve velkém, takže se docílí cen příznivějších a možno vojínům poskytnouti více než zní předpis.