Přehled jednání

v rozpočtovém výboru.

Část všeobecná.

Všeobecná část.

Všeobecná rozpočtová debata byla zahájena dne 15. ledna 1930 a trvala až do 21. ledna 1930. Schůze byly konány 15. ledna až 18. ledna a 21. ledna 1930. Generální zpravodaj poslanec Dr. Hnídek podal povšechný rozbor a kritiku státního rozpočtu ve schůzi dne 15. ledna 1930.

Konstrukce rozpočtová.

Konstrukce rozpočtová zavedená od roku 1927, totiž rozdělení na 4 skupiny, se osvědčila a zachovává se i nadále.

Změny ve struktuře.

Ve struktuře rozpočtu byly provedeny některé podřadnější změny, z nich nejvýznamnější jest, že z výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa byla vyřazena kvota daní dopravních ponechávaných čsl. státním drahám na investice, která v roce 1929 činila 25% těchto daní a která pro rok 1930 se zvyšuje na 45%. Ponecháním vyšší kvoty daní dopravních čsl. státním drahám nezvyšují se výdaje státní, nýbrž zvyšují se příjmy železnic na úhradu investičních potřeb. Jest zde obdobný postup, jako při preliminování podílů samosprávných svazků a fondů (skupina III.). Tato změna v konstrukci je proto plně oprávněna, v důvodové zprávě a při srovnávacích přehledech na ni poukázáno a s ní počítáno. Příjmy na daních dopravních jsou pak pro příslušnou kvotu již v rozpočtu kapitoly 21. zkráceny. Není tudíž nijak odůvodněna poznámka, pronesená v debatě, že změna tato byla provedena, aby se navenek neprojevilo zvýšení rozpočtu anebo že je docela zatajován skutečný stav.

Specialisace rozpočtu.

Také specialisace rozpočtu je podána tak, že tento podává podrobný obraz celého státního života. V tomto směru předčí náš rozpočet rozpočty cizích států. Bylo vysloveno přání v tomto směru, aby rozpočet státní a státní závěrečné účty byly specialisovány tak, aby vykazovaly veškeré výdaje pro potřeby Slovenska a všechny příjmy plynoucí ze Slovenska. Specialisace taková, pokud ji možno provésti, jest již v rozpočtu jak při výdajích tak i při příjmech provedena. Ovšem značnou část výdajů zejména na ústřední orgány státní, dále na vojsko, na zahraniční věci podle zemí rozděliti nelze. Podrobnosti pro státní závěrečný účet jsou sestaveny stejně jako státní rozpočet. Rubrika "Veškeré země", jak z názvu již patrno, obsahuje úvěr pro celý stát a vyskytuje se při úvěrech, které buď nelze vzhledem k jich povaze rozděliti, anebo úvěr ten slouží k vyrovnávání nedostatků, které se vyskytnou při úvěrech v některých zemích zejména tam, kde není možno výdaje napřed bezpečně stanoviti.

Rozsah rozpočtu.

Administrativní výdaje.

V administrativním rozpočtu výdaje na rok 1930 činí okrouhle 9.367 mil. Kč v roce 1929 jsou preliminovány částkou 9.534 mil Kč, takže jsou výdaje pro rok 1930 absolutně nižší o 167 mil. Kč. Ve skutečnosti převedou-li se výdaje roku 1929 na základnu rozpočtu 1930, což je pro srovnání nejdůležitější, jsou výdaje pro rok 1930 okrouhle o 13 mil. Kč vyšší než v roce 1929, tudíž o částku která při 9 miliardovém rozpočtu nepadá na váhu. Zdánlivé snížení bylo způsobeno změnami v konstrukci rozpočtové zejména vypuštěním kvoty daní dopravních ponechávaných čsl. státním drahám z výdajů Všeobecné pokladní správy a zařazením této pauze u podniků. Srovnání výdajů uvedených na stejnou základnuprovedeno jest již v přehledu výdajů podle kapitol. Větší výdaje vykazují tyto kapitoly: Kancelář presidenta republiky, Předsednictvo ministerské rady, Ministerstvo školství a národní osvěty, Ministerstvo veřejných prací, Ministerstvo pro zásobování lidu, Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy; odpočivné a zaopatřovací platy a Nejvyšší účetní kontrolní úřad. Menší výdaje naproti tomu se preliminují v kapitolách ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, nejvyššího správního a volebního soudu, státního pozemkového úřadu, ministerstva obchodu, ministerstva železnic, ministerstva sociální péče a ministerstva financí. Ostatní kapitoly zůstávají téměř nezměněny.

Stabilisace rozpočtu.

Ač do rozpočtu na rok 1930 byly zařazeny některé nové neb zvýšené výdaje tak zejména na. pensijní a zaopatřovací požitky, elektrisaci venkova, na Národní divadlo v Praze, náklad na revisi systemisace, rozsah výdajového rozpočtu se přec proti roku 1929 téměř nezměnil. To je důkazem, že bylo dbáno zásady šetrnosti a rovnováhy rozpočtové a že výdaje řídily se vlastně podle příjmů. Rozsah výdajového rozpočtu nelze zvyšovati, proto pro nové výdaje i v budoucnosti třeba hledati úhradu úsporami ve výdajích dosavadních tak, aby byla udržena stabilisace výdajového rozpočtu. Úspor možno docíliti zejména též reformou v administrativě a přizpůsobením této novým poměrům, urychlováním při vyřizování administrativních aktů, jehož možno docíliti zvýšením zodpovědnosti všech úředníků. Restrikcí v tomto směru nebylo účelu dosaženo.

Bylo řečeno v debatě, že rozsah výdajového rozpočtu je příliš veliký a že bude třeba během doby jej snížiti nejméně o 1 miliardu. Je sice nesporno, že takováto redukce byla by žádoucí, ale skutečně není ji možno provésti. Proto se uplatňuje aspoň myšlenka stabilisace, která praví, že výdaje se stávají relativně méně tíživými, jestliže se nezvyšují, poněvadž ročně roste produkce, spotřeba, výnos, kapitál, úspory a důchody, prameny to příjmů státních. Tím nastane pak soulad mezi rozsahem výdajů a pramenem, z něhož se čerpají příjmy nutné pro krytí výdajů. Rozpočet zůstává téměř týž, jako za minulých vlád. To jest jeho předností. Jinak by nebylo možno dosíci konsolidace hospodářského života.

Tabulky o percentuelním rozdělení výdajů v důvodové zprávě k vládnímu návrhu rozpočtu poskytují obraz o rozdělení státních výdajů. Z nich je patrno, že rozdělení výdajů se stanoviska sociálního ideálu státu se mění celkem jen nepatrně. Percentuelní část připadající na všeobecnou pokladní správu, v níž jsou obsaženy výdaje na úrok, úmor a správu státního dluhu, v posledních letech klesají. Naproti tomu výdaje školské, byť třeba jen nepatrně, stále stoupají, což jest dokladem, že kulturní zájmy nejsou nijak zanedbávány.

Sestavování rozpočtu.

Několika řečníky bylo vytýkáno, že projednávání rozpočtů ve výborech nemá významu, ježto rozpočet zůstává nezměněný jak jej předložila vláda. Třeba, prý však směřovati k tomu, aby poslanci měli také vliv na sestavování rozpočtu a nejen pouze možnost jej kritisovati. Změna v tomto směru není možna, jak zdůraznil generální zpravodaj, pokud nejsou úplně stabilisovány příjmy. Kritisování a projednávání rozpočtu má podle něho ten účel, aby vláda měla materiál pro sestavení příštích rozpočtů. Náměty a výtky vyslovené v debatě, jsou uveřejněny ve zprávě rozpočtového výboru o vládním návrhu státního rozpočtu, jež jest důležitá nejen pro sněmovní plenum, ale ještě daleko více pro vládu, aby ji bylo použito při sestavování rozpočtu příštího roku. Pokud jde o právo sněmovny vůči rozpočtu, jest podle názoru generálního zpravodaje jejím největším právem rozpočet schváliti neb zamítnouti, což jest daleko důležitější než měniti cifry v některých kapitolách.

Rozbor státních příjmů.

Administrativní příjmy státní pro rok 1930 se preliminují částkou 9.420 mil. Kč, pro rok 1929 stanoveny částkou 9.570 mil. Kč, tudíž absolutně níže o 150 mil. Kč. Porovnají-li se však příjmy roku 1930 s příjmy státními pro rok 1929, upravenými podle zmíněné konstrukce, jsou pak proti příjmům roku 1929 as o 30 mil. Kč relativně vyšší. Z celkových příjmů připadá na odvody státních podniků 1.242 mil. Kč, na daně a dávky 5.225 mil. Kč, na cla 1.215 mil. Kč, na kolky a poplatky 1.073 mil. Kč a na ostatní příjmy 665 mil. Kč. Z úhrnu daní a dávek daně přímé činí okrouhle 29%, daně spotřební 35% a daně obchodové 36%. Státní podniky kryjí percentuelně okrouhle 13°o veškerých výdajů státních, daně a dávky 56%, cla 13%, kolky a poplatky 11% a ostatní správní příjmy 7%. Příjmy jsou odhadnuty opatrně. S nadprůměrným výnosem nedoplatku se v rozpočtu nepočítá.

Aktivita rozpočtu.

Rozpočet pro rok 1930 je aktivní částkou okrouhle 53 mil. Kč. Skutečný přebytek bude však pravděpodobně vyšší, jak možno usuzovati podle státního závěrečného účtu za rok 1928. Této aktivity byla dosaženo, ač byly zařazeny do rozpočtu některé značné nové anebo zvýšené výdaje, o nichž je zmínka již při stabilisaci výdajů rozpočtových. Pamatováno jest i na učitelské platy, pokud nejsou uhrazeny vydržovateli škol. Úděl pro tento účel se zvyšuje na 800 mil. Kč, takže zůstává pro rok 1930 neuhrazen ještě schodek 200 mil. Kč, který je zmocněn ministr. financí uhraditi zálohově podle článku IV. finančního zákona. Zálohy na učitelské platy vedeny jsou v závěrečných účtech jako pohledávky státu proti zemím a dosahují již přes 3 miliardy Kč.

Bylo sice namítnuto, že aktivita rozpočtová jest jen zdánlivá, a že ji bylo dosaženo jen tím, že byla jednak vyloučena 45%ní kvota daní dopravních a jednak že nebyl zařazen náklad na některé neodkladné problémy zejména na úhradu reparačních splátek.

Vyloučení 45%ní kvoty daní dopravních ponechaných podle článku II. finančního zákona železnicím na investiční potřeby na aktivitu rozpočtu nemůže míti vlivu, poněvadž by se jednala v rozpočtu státní administrativy o průběžnou položku, kterou ve stejné výši bylo by nutno zařaditi do výdajů i do příjmů.

Státní podniky.

Provozní rozpočty.

Odvody státní pokladně.

Odvod všech státních podniků státní pokladně jest o 54 mil. Kč nižší než v roce 1929. To bylo způsobeno ponecháním likvidního provozního zisku čsl. poště, který v roce 1929 byl odváděn státní pokladně. Větší zisk provozní se očekává u těchto podniků: Tabáková režie, Státní lesy a statky, Školní závody zemědělské v Děčíně-Libverdě a Žabčicích, Státní báňské a hutnické závody, Vojenská továrna na letadla a Státní tiskárny. Menší zisk vykazují: Státní loterie, Státní mincovna v Kremnici, Čsl. pošta, Čsl. státní dráhy, Vojenské lesní podniky a Státní lázně.

Konečný přebytek odvádějí státní pokladně: Tabáková režie, Státní loterie, Státní mincovna v Kremnici, Státní lesy a statky, Uhřiněvský školní závod zemědělský, Státní báňské a hutnické závody a Státní tiskárny.

Zásady pro financování státních podniků se nemění.

Investice podnikové.

Pokud jde o investice podnikové, v dosavadním způsobu úhrady z provozního zisku, zápůjčkou a příspěvkem státní pokladny, přistupuje úhrada vlastními prostředky, a to při čsl. poště, čsl. státních drahách a státních tiskárnách. úhrnem náklad na investice podnikové činí 1212 mil. Kč, z čehož 329 mil. Kč se uhradí podílem z provozního zisku, 337.5 mil. Kč ponecháním 45% kvoty daní dopravních železnicím, 301 mil. Kč zápůjčkami a 245 mil. Kč vlastními prostředky. Největší zápůjčka 280 mil. Kč určena jest na zaplacení nemovitého majetku převzatého pro podnik Státní lesy a statky v důsledku provádění pozemkové reformy.

Odvod státních podniků pro státní pokladnu činí 1204 mil. Kč. Po vyloučení tabákové režie a Státní loterie, které jsou státními monopoly, zbývá na ostatní podniky jen 36 mil. Kč. Nelze však zapomínati, že Čsl. pošta a Čsl. státní dráhy přispívají na ústřední správu celkem 38 mil. Kč, takže úhrnem přispívají ostatní státní podniky na úhradu nákladu administrativy penízem 74 mil. Kč, jak jest uvedeno také v důvodové zprávě k vládnímu návrhu.

Bilancování podniků.

Pokud se týče poznámky, že při podnicích nemají býti vykázány výdaje a příjmy ve formě rozpočtů provozních, nýbrž že má býti učiněna bilance, třeba uvážiti, že byly vážné důvody, kroč se tak nestalo. Byly také veliké obtíže, aby se k bilancování dospělo, poněvadž to značí jistý princip ohodnocovací a obnovovací, podle kterých se má tak učiniti. Především byla konstruována nynější soustava a počalo se pracovati na systému odpisovém. Práce na systému odpisovém a odpisových fondů se blíží ke konci a bude možno pak rozpočet bilanční podnikový provésti úplně.

Státní rozpočet a státní závěrečný účet.

V debatě bylo zdůrazněno vícekráte, že rozpočet jest tím cennější, čím více se přibližuje státnímu závěrečnému účtu. Zejména bylo poukazováno na to, že výnos daňový podle státního závěrečného účtu je daleko vyšší, než jak jest preliminován. V tomto směru dlužno uvážiti, že v rozpočtu výdajovém cifry jsou pevné a maximální a že finanční zákon má řadu ustanovení, která již preventivně pečují o to, aby výdaje stanovené rozpočtem nebyly překročeny. Naproti tomu s maximálními příjmy počítati nelze, poněvadž není možno bezpečně předvídati, jak se hospodářské poměry v rozpočtovém roce vyvinou. Proto jsou určité reservy, které se objeví ve státním závěrečném účtu. Značnější rozdíly mezi státním rozpočtem a státním závěrečným účtem se objeví pravděpodobně ještě po několik let, poněvadž při příjmech nelze ještě přesně odhadnouti účinky daňové reformy a dále přicházejí v úvahu daňové nedoplatky.

Řád pro finanční hospodářství státní.

K dotazu o řádu pro finanční hospodářství státní se poznamenává, že v práci na tomto řádu, který bude upravovati sdělávání státního rozpočtu, hospodaření podle něho, účetní a pokladní službu a kontrolu státní správy a podniků bude, podle prohlášení ministra financí v jeho exposé, pokračováno.

Finanční zákon.

Proti roku 1929 provedeny jsou ve finančním zákoně některé změny; z nichž podstatnější jsou tyto:

Podle čl. II. se ponechává vojenským lesním podnikům provozní zisk na splátky za lesní pozemkový majetek v Brdech a Malackách.

V čl. III. fin. zákona, odst. 1, vypuštěna, věta: "Potřebu na úrok a úmor nezaložených dluhů", ježto nezaložený dluh bil již splacen.

V čl. IV. jest nové ustanovení, kterým se získává podklad pro úhradu a vyúčtování zvýšených učitelských platů, než bude tato otázka rozřešena zvláštním zákonem.

Konečně je změněn článek XIV., který stanoví, které podniky mohou býti zápůjčkou své investice. Nejdůležitější je zmocnění, aby pro státní lesy a statky mohla býti zápůjčkou opatřena úhrada na zaplacení nemovitého majetku převzatého při provádění pozemkové reformy až do výše 280 mil. Kč.

 

Část zvláštní.

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Celkový rozpočet.

Celkové výdaje této kapitoly činí.... 19,215.600 Kč.

Z toho činí výdaje osobní......... 10,114.031 Kč,

výdaje věcné........... 9,101.569 Kč.

Z výdajů věcných činí výdaje řádné............. 5,206.569 Kč

a výdaje mimořádné.......... 3,895.000 Kč.

Příjmy preliminují se celkovou částkou.............. 2,500.350 Kč.

Srovnání s rozpočtem na rok 1929.

Ve srovnání s rozpočtem na rok 1929 se výdaje osobní zvyšují o...... 114.414 Kč,

výdaje věcné se snižují o......... 27.740 Kč.

Zvýšení výdajů osobních jest ve vysvětlivkách k rozpočtu odůvodněno.

V příjmech preliminuje se méně o..... 260.002 Kč.

Odůvodněno u položek příjmových tit. 2., § 6, pol. 1. a pol. 5., resp. níže pod heslem "Státní statek Lány".

Stavební úpravy pražského hradu.

S hlediska stavebního programu rozlišujeme t. zv. "starý" "nový" hrad.

Starým hradem označujeme část hradu na východ odd. III. hradního nádvoří, tedy onu, která byla stavebně ukončena za Vladislava II. resp. prvních Habsburků.

Zbývající část hradu odtud na západ, která byla stavebně sjednocena za Marie Terezie faadou v rokokovém slohu označujeme hradem novým.

Stavební úprava "starého hradu" děje se methodou přísně Starý hrad. konservační a omezuje se jen na taková opatření, jež jsou v zájmu zabezpečení této vzácné památky pro budoucí věky nezbytně putna.

Vykonané práce.

V rámci tohoto povšechného programu provedeno:

1. podchycení hlavních zdí - až na západní zeď v celém půdorysném rozsahu starého hradu,

2. konservace románských sklepů,

3. zabezpečení klenby sálu Vladislavského a sněmovny, a zabezpečení hlavních zdí a nosných pilířů proti postrannímu tlaku klenby,

4. úprava II. patra nad sněmovnou vybouráním pozdějších příček a rekonstrukce stropů,

5. otevření arkad z přemyslovských síní do palácového nádvoří,

6. z části provedeny konservační a zabezpečující práce v přemyslovských síních a na severní i jižní faadě Vladislavské části,

Další program.

V dalším stavebním programu zbývá provésti:

1. dokončení prací shora sub 6. uvedených,

2. konservaci a zabezpečení křídla české kanceláře, zejména kamenné architektury jeho facady,

3. zboření t. zv. tereziánského přístavku a odstranění as 8 m vysokého násypu v parkánu mezi palácem a tímto přístavkem,

4. konservaci a zabezpečení místností pod sněmovnou a v křídle západním (předsíň Vladislavského sálu a t. zv. zelená síň),

5. úprava palácového nádvoří.

Tyto stavební úpravy lze provésti během tří až čtyř stavebních period.

Po jejich skončení budou v restaurovaných síních instalovány rozsáhlé sbírky hradního musea.

Letohrádek Belvedere.

Také úprava letohrádku Belvedere omezuje se jen na nejnutnější konservační práce.

Provedena oprava facady letohrádku, zabezpečení ochozu v I. poschodí proti podmáčení dešťovými vodami, konservace kamenné plastiky balustrady ochozu, nový kasetový strop v předsíni a rozvod osvětlení.

Zbývá úprava sálu letohrádku v I. poschodí a zabezpečení jižní opěrné zdi z Chotkových sadů. Třebaže tyto úpravy nejsou velkého rozsahu, možno s ohledem na jejich zvláštní povahu počítati s ukončením úpravy letohrádku Belvedere teprve ve dvou letech.

Míčovna.

Na Míčovně proveden nový krov a prejzový kryt a rekonstrukce kamenné římsy.

Zbývá vnitřní úprava úplně sešlého prostoru Míčovny a nejbližšího okolí. Vnitřní prostora dělí se projektem na dvě etage. Přízemní síň jest přístupna z nádvoří projektovaného od Míčovny k Prašnému mostu a z vyhlídkové cesty, jež se projektuje po svahu Jeleního příkopu až k t, zv. Fikovně - budoucím skleníkům.

Hořejší síň - po otevření arkád v severní facadě Míčovny bude spojena se zámeckou zahradou. Obě síně budou spojeny schodištěm.

Po úpravě Míčovny - která si vyžádá doby dvou až tří stavebních období - získají se účelné prostory pro zahradní recepce.

Nový hrad.

Nová část hradu jest sídlem presidenta republiky a slouží jeho společenským a státním povinnostem.

Tomuto novému životu nutno pražský hrad vhodnou a pietní úpravou přizpůsobiti.

Celkový stavební program šetří dochovaný charakter hradu, omezuje se na nutné vnitřní adaptace, na úpravu hradních nádvoří a zlepšení komunikačního spojeni, na úpravu zahrad a přirozeně také na nutné zabezpečeni hradních budov.

Dosud vykonané práce.

V rámci tohoto povšechného programu byly provedeny tyto úpravy:

1. kanalisace hradních budov, rozvod vody káranské a instalace elektrického osvětlení,

2. restaurace španělského sálu a Galerie včetně ústředního topení,

3. úprava střední části jižního hradního traktu ve všech poschodích včetně ústředního topení a zabezpečení základového zdiva,

4. úprava severozápadního křídla hradního,

5. úprava prvého hradního nádvoří včetně kamenné attiky facadní a síně v severovýchodní části traktu Matyášovy brány,

6. úprava zahrady Rajské a na Valech, jež je doplněna řadou architektur (kašna, Vyhlídka, skleník.......) a rozsáhlé zabezpečení svahu hradních zahrad,

7. úprava III. hradního nádvoří, jeho archeologické probadání, zastropení vykopávek ve výměře 2.000 m², zastropení vykopávek u budovy t. zv. "starého proboštství", dlažba,

8. stavba schodiště ze III. hradního nádvoří do zahrady na Valech (včetně podchycení základového zdiva hradu v této partii),

9. úprava budovy t. zv. "starého proboštství" (III. hradní nádvoří), domu čp. 73/IV., řady zahradních domků, koníren, garáží, dlažba Prašného mostu, částečná úprava horního Jeleního příkopu,

10. úprava letohrádku Hvězdy a oprava oborních zdí,

11. zřízena pro hrad vlastní transformační stanice a akkumulátorová, baterie nouzového osvětlení.

Další program.

V dalším postupu budou provedeny tyto úpravy:

1. vybudovaní schodiště ze sloupové síně v traktu Matyášovy brány a spojovací síně ku španělskému sálu včetně úpravy vedlejších místností a definitivní úpravy celého tohoto traktu,

2. úprava příčného traktu mezi II. a III. hradním nádvořím, ve kterém se soustředí úřadovny kanceláře presidenta republiky.

Při tom se řeší komunikační spojení mezi těmito nádvořími. (Dnes má v tomto traktu úřadovny min. zahraničních věcí a tiskový odbor presidia min. rady),

3. úprava jihovýchodní části jižního hradního traktu na appartement pro význačné hosty,

4. dokončení zadláždění III. hradního nádvoří, úprava a zadláždění náměstí Jiřského, úprava a zadláždění II. hradního nádvoří,

5. úprava zámecké kaple a přízemních síní pod sálem španělským a Galerií včetně vybudováni nových průchodů z Prašného-mostu na II. resp. III. hradní nádvoří,

6. úprava zahrady mezi hradem a arcibiskupským palácem s přilehlým nádvořím (tato stavba zahájena). Zahradou bude procházeti komunikační spojka pro pěší z Hradčanského náměstí přes Jelení příkop na Prašný most,

7. konečná úprava Prašného mostu,

8. ukončení zajišťovacích prací na Valech a úprava svahu těchto zahrad včetně úpravy prostranství na Opyši,

9. úprava dolního a horního Jeleního příkopu, hradních zahrad včetně vybudování skleníků,

10. úprava jízdárny a stavba administrativní hospodářské budovy.

Další úkoly vyplynou ještě z regulace území severně hradních zahrad, kde se projektuje široká avennue,

Celkový náklad na tyto úpravy nelze udati ani přibližně, ježto jednak projektu na veškeré tyto úpravy nemohly býti dosud detailně propracovány, jednak i proto; že dle dosavadní zkušenosti vyžádají si ohledy památkové a archaeologického badání i během provádění staveb resp. úprav řadu technických opatření, jež nelze předem předvídati. Povšechně lze říci, že při nezměněném ročním úvěru bude lze shora naznačený program během dalšího desetiletí realisovati.

Úprava mzdových poměru dělnictva u správy zámku v Lánech.

Systemisace služebních míst u správy zámku v Lánech omezila Se jen na zaměstnance pragmatikální. V kategorii dělnictva nebyla služební místa systemisována, ježto jde převážně o zaměstnance sezonní. Bude však učiněno opatření, aby i v této kategorii byl systemisován určitý počet služebních míst a aby mzdové poměry tohoto dělnictva byly upraveny zvláštním řádem. Vodítkem pro stanovení počtu služebních míst v kategorii dělnictva bude trvalá a nutná potřeba u správy zámku v Lánech.

Státní statek Lány.

Celkové výdaje řádné i mimořádné jsou rozpočteny částkou............ 2,648.880 Kč;

příjmy pak částkou.......... 2.350.446 Kč.

Jeví se tedy rozpočtový schodek ve výši.... 298.434 Kč.

Tento schodek vznikl zejména opatrným preliminováním příjmů z lesní těžby.

Při sestavování této příjmové položky nebyla totiž ukončena revise celkového hospodářského plánu u lesní správy v Lánech a nebylo proto známo, zda ztráty na dřevní hmotě, způsobené mniškovým žírem v roce 1920-1921 byly dosavadním úsporným postupem lesní těžby vyrovnány. Revisí, která byla ukončena teprve na podzim loňského roku, zjištěno, že dosavadním postupem lesní těžby byly nejen ztráty, způsobené mniškovým žírem vyrovnány, ale že byla dokonce získána jistá zásoba dřevní. V důsledku tohoto zjištění přikročeno letošním rokem počínaje k normální lesní těžbě. Tím zvyšuje se dosavadní preliminář o 4.000 m³ dřevní hmoty a možno proto očekávati, že příjem lesní správy v roce 1930 zvýší se oproti prelimináři o cca 300.000-400.000 Kč, takže tímto zvýšením příjmů lesní správy bude rozpočtový schodek vykázaný v částce 298.434 Kč vyrovnán. Dle nového hospodářského plánu byla obora lánská omezena na 2.100 ha, kdežto ostatní lesní plocha věnována normálnímu lesnímu hospodářství. Lze očekávati, že po provedení tohoto opatření bude i na příště státní statek Lány soběstačný, zejména až odpadne mimořádný výdaj na práce odvodňovací a znovuzřízení cest, který zatěžuje rozpočet státního statku lánského částkou 150.000 Kč. Dle dosavadního postupu odvodňovacích prací možno počítati, že během 4 let budou meliorační práce na státním statku v Lánech ukončeny.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.

Při projednávání kapitoly 3. byly dotčeny různé otázky, na které předseda vlády dal příslušné odpovědi. Z důležitějších těchto otázek třeba uvésti tyto:

Požadavek, aby brán byl spravedlivý ohled na německý živel při obsazování vyšších míst úřednických.

K požadavku tomuto se uvádí, že příslušnost státních úředníků k určité národnosti nebyla a není ani podmínkou, ani překážkou jejich povolání ke službě v ministerstvu nebo u jiného úřadu; rozhoduje tu vždy jen skutečná potřeba, zájem služby a odborná kvalifikace pro tuto službu. Jinými hledisky se vláda při povolávání úředníků do ministerstev a ostatních úřadů neřídí.

Přeřadění některých míst do vyšší skupiny míst činovného:

Podle § 12 platového zákona je zásadním kriteriem pro zařadění obcí do skupin míst počet obyvatelstva. Ustanovení odstavce 7. tohoto paragrafu, který připouští zařadění jednotlivých obcí do vyšší skupiny míst, než do které patří podle počtu obyvatelstva, jest ustanovením výjimečným, jak vyplývá nejen z jeho textace i příslušné zprávy sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny, nýbrž i z ustanovení odstavce 5. o zařadění některých míst do skupiny míst B, z něhož se dá usuzovati, jaké mimořádné druhotní poměry měl zákonodárce na mysli jako předpoklad pro výjimečné zařadění obce do vyšší skupiny míst. Počet žádostí o přeřadění do vyšší skupiny míst jest však tak značný, že jejich kladným vyřízením byla by téměř setřena výjimečná povaha opatření, které má zmíněné ustanovení na mysli.

Byly proto vládním nařízením ze dne 14. září 1928, č. 163 Sb. z. a n. především přeřazeny do vyšší skupiny míst ony obce, které tvoří s jinými obcemi takřka jeden hospodářský celek, takže nebyla výměra činovného podle počtu obyvatelstva v jednotlivých obcích s hlediska hospodářského odůvodněna.

Konečně dlužno zdůrazniti, že bude letošního roku provedeno sčítání lidu a jistě že na základě jeho a na podkladě zákonném dojde k četným přeřaděním.

Vybavení státních zaměstnanců z dluhů.

V tomto směru dlužno upozorniti, že § 149 platového zákona a obdobné předpisy na základě jeho vydané postavily otázku záloh na služné na právní bosi vyhovující dnešnímu stavu této otázky; tím umožněno bylo praktické řešení této otázky na širší basi, jednak proto, že částka 3 měsíčního služného doznala novým platovým zákonem velmi značného rozšíření, jednak tím, že centrální úřady v otázkách těch s náležitým zřetelem na bezpečnost zápůjček takto povolených postupují co nejliberálněji, při čemž mají zaměstnanci další výhodu, že zálohy jsou bezúročné. Liberální postup centrálních úřadů prakticky umožnil již vyřešení mnohých případů, které problém vybavení státních zaměstnanců z dluhů vyvolával.

Kromě toho dospěla také svépomoc zaměstnanců k potěšitelným důsledkům a různými fondy, podpůrnými spolky a zařízeními ujala se s druhé strany řešení drobnějších případů zadlužených zaměstnanců.

Mimo to konstatováno, že ministerstvo financí má v úmyslu zabývati se touto otázkou specielně a pomoci tam, kde zadluženost nebyla, zaviněna.

Komise podle § 3 zákona č. 286/24 Sb. z. a n.

Vládním usnesením z 28. února 1929 byla podle § 3 zák. č. 286/24 zřízena komise, jejímž hlavním úkolem jest, aby spolupůsobila při normalisaci počtu sil a při sdělávání definitivního operátu systemisačního.

Co se složení komise týče, má tato podle cit. zákona se skládati ze znalců úředních a mimoúředních. Za znalce úřední ustanoveni byli úředníci nejvýznačnějších resortů, kteří vzhledem k svému úřednímu postavení měli možnost a také povinnost obírati se prakticky otázkami personálními ve svých resortech. Vedle toho přibráni byli za úřední znalce 3 úředníci, kteří svého času připravovali osnovu platového zákona a spolupůsobili při sdělávání provisorní systemisace. Co se mimoúředních znalců týče, byli za tyto přibráni aktivní státní zaměstnanci, kteří mají jednak potřebné znalosti organisační, jednak přináležejí k nejpočetnějším skupinám státně-zaměstnaneckým. Zejména přihlédnuto bylo při tom k oněm skupinám, z nichž vznášeny byly zvláště naléhavé stesky proti provisorní systemisaci. Tak dostalo se v komisi zastoupení z resortu ministerstva železnic skupině úřednictva technického a skupinám podřízeného výkonného personálu, z resortu ministerstva pošt a telegrafů úřednictvu provoznímu a úřednictvu dopravnímu, v oboru ministerstva veřejných prací skupině technické, z resortu ministerstva spravedlnosti stavu soudcovskému, z oboru ministerstva školství a národní osvěty středoškolskému profesorstvu, z oboru ministerstva financí úřednictvu bernímu a konečně přibrán též zástupce úřednictva kancelářského.

Pokud se týká rozšíření působnosti komise na celý soubor úkolů uvedených v §u 2 cit. zákona, třeba uvésti, že stane se tak ve vhodné době, při čemž nebude opomenuto vyžádání příslušné literatury a získaných poznatků při racionalisaci státní správy v cizině.

Soustředění agendy Státního úřadu statistického.

K poukazu, že statistiku nezaměstnanosti pracuje ministerstvo sociální péče, se podotýká, že z důvodů technické vhodnosti byla tato práce na základě usnesení Statistické rady státní svěřena ministerstvu sociální péče, při čemž o součinnost Státního úřadu statistického je plně postaráno.

Zaměstnavatelské organisace.

K poukazu, aby při statistice organisací zaměstnavatelských se bral zřetel pouze k svazům se samostatnými stanovami, se připomíná, že prvotní soupis provedený statistickým úřadem se právě zkoumá a doplňuje s hlediska statutární povahy jednotlivých organisací a bude po provedené revisi uveřejněn.

Publikace Státního úřadu statistického po stránce jazykové.

K požadavku, aby publikace úřadu byly vydávány v německém jazyku se sděluje, že všechny oficielní publikace (Zprávy, pramenná díla, Cenové Zprávy, Měsíční přehled zahraničního obchodu) se vydávají v jazyku českém, německém a francouzském, měsíční přehledy zahran. obchodu dokonce i v jazyku anglickém.

Statistika osevu a sklizně.

K námitkám, že nesouhlasí data o sklizni sdělovaná Státním úřadem statistickým s daty, ke kterým se dochází, násobí-li se plochy osevu průměrným výnosem pro ha (na př. při ozimé pšenici nebo i žitu) dlužno upozorniti, že nelze srovnávati k tomuto účelu data osevu s daty o sklizni, neboť se nemohou shodovati; tím méně lze srovnávati definitivní data osevu s předběžnými daty o sklizni. Sluší konečně i připomenouti, že jde tu, jako i ve všech jiných státech, o odhady, takže proměnlivost těchto čísel do jisté míry je přirozená.