Skupina B.

Školní statky státních zemědělských škol.

Po převedení státních školských statků v roce 1928 z rozpočtu administrativního mezi státní podniky jako subpodnik B Státních lesu a statků, bylo v hlavních rysech dokončeno přizpůsobení správy školních statků požadavkům podnikovým tak, aby vlastní školský účel těchto závodů byl zachován. Účetní závěrka za rok 1928 byla zpracována Ve formě a podle zásad, předepsaných pro podniky; vykázala bilanční zisk 769.186,35 Kč. Tento celkový bilanční zisk jest však ještě ziskem imobilním a odpovídá přibližně použitým mimořádným věcným úvěrům, které zůstaly v rozpočtech jednotlivých školních statků při přeřazení z administrativního rozpočtu mezi podniky v roce 1928.

Školní statky státních zemědělských škol, dnes v počtu 26 samostatných školních závodů, jsou povahy velmi různorodé: Tato jejich různorodá povaha jest podmíněna jednak rozptýlením po celém státě, jednak kategoriemi škol, jimž slouží. V důsledku toho jsou mezi nimi zastoupeny objekty řepařské, kukuřičné a obilnářské, pícninářské a pastvinářské, školní polesí a lesní školky a objekty ovocnářsko-vinařské a zahradnické. Dva ze školních statků (Košice, Sabinov jsou vybaveny hospodářskými lihovary a při školním závodě státních zemědělských škol v Lipt. Hrádku je cvičná pila žákovská.

Organisace všech těchto velmi různorodých praktických školních objektů se nemůže přizpůsobiti jedině hlediskům výdělečným, ježto by tím utrpěl vlastní a základní účel a poslání demonstračních školních závodů.

Po stránce technického vedení školních statků bylo v roce 1929 pracováno ve směru jich dalšího dobudování a opatření potřebnými moderními zařízeními technickými; pokračováno ve zlepšování metod obdělávání půdy, v racionalisaci provozu, v množení a rozšiřování ušlechtilých osiv, sádí a plemeniv a v zakládání nových kultur lesních, ovocnicko-vinařských a zahradnických. Ze stavebních akcí byly dokončeny novostavby stájí a kolny s mlékárnou na státních zemědělských školách v Eberhardě u Bratislavy, novostavba stájí při státní jednoroční hospodářské škole v Holiči na Slovensku, přístavba a adaptace hospodářských budov státní odborné školy hospodářské v Klimkovicích, novostavba stájí a adaptace hospodářských budov při státní hospodářské škole v Chrudimi, vedle jiných menších stavebních akcí na jednotlivých školních statcích byla zahájena novostavba školního statku při nové státní odborné škole hospodářské v Mukačevě a stavba hájenky státní vyšší lesnické školy v Hranicích.

V roce 1930 bude pokračováno v dalším dobudování školních statků státních zemědělských škol tak, aby vyhovovaly co možno ve všech směrech svému poslání demonstračních objektů pro praktický výcvik žactva a názorné vyučování, pro konání pokusů a šíření zemědělského pokroku ve svých oblastech a zároveň, aby vykazovaly i s hlediska podnikového žádoucí rentabilita. Poněvadž podstatná část státních školních statků jsou objekty najaté, bude zároveň nutno snažiti se získání najatých objektů do majetku státního a tím o jich trvalé zabezpečení. Podobně u školních statků zcela nepatrné rozlohy, které byly převedeny mezi podniky jen v zájmu jednotné správy, bude nutno se snažiti o přiměřené rozšíření jich půdní výměry, aby se staly objekty soběstačnými a nezatěžovaly svojí pasivitou celkový výsledek hospodaření všech školních statků.

Skupina C.

Statky státních výzkumných ústavů.

Ačkoliv 1. lednem 1928 byly pokusné statky výzkumných stanic přeřazeny do podniku "Státní lesy a statky" a spravují se od uvedeného dne podle zásad soukromohospodářských, přece nelze statky výzkumných ústavů pokládati za paniky výhradně výdělečné, poněvadž jsou naroveň i objekty pro konání přesných pokusů, prováděných výzkumnými ústavy a stanicemi a také demonstračními objekty správného hospodaření pro oblast, v níž jsou položeny.

Na pokusných statcích má míti zemědělská praxe možnost shlédnouti v praxi nové vymoženosti zemědělského pokroku a to ve všech odvětvích zemědělské výroby.

Tímto určením pokusných statků řídila se jejich činnost v roce 1929.

lna statcích zavedena byla různá zařízení a vykonány práce, které se v běžném hospodářství nevyskytují, jako různé způsoby přípravy půdy, pěstování více odrůd různých druhů polních plodin, případně i různé osevní postupu. Z téhož důvodu byly opatřovány na pokusné statky různé typy hospodářských strojů a prováděny na nich specielní stavební úpravy ve stájích, kůlnách, sýpkách, které dlužno v praxi předváděti. Pokusně statky dále poskytovaly půdu a stájový materiál výzkumným stanicím a ústavům pro přesné pokusy k vyřešení různých problému a otázek pro hospodářskou praxi důležitých.

Konečně konány na statcích pokusy, jak nejúčelněji možno výsledky prací, o nichž se stala zmínka, uplatniti v praxi.

Z uvedeného jest vidno, že organisace pokusného statku liší se podstatně od organisace obvyklé v běžném výdělečném podniku a že jsou tedy nutno různá vnitřní zařízení, jichž zapotřebí není podniku jen výdělečnému.

Odlišná organisace a odlišný způsob hospodaření na pokusném objektu vyžaduje také i poměrně vyšších investičních a provozních nákladů, než by bylo zapotřebí ve výdělečném podniku, nezatíženém specielními úkoly.

K pokusným statkům přistupuji ještě ovocné školky a pokusné zelinářské zahrady. Tyto mají hlavní význam pro zemi Slovenskou, jednak aby zajišťovaly dostatečné množství dobrých stromků vybraného sortimentu odrůd, vhodných pro jednotlivá území země Slovenské, jednak aby propagovaly správné pěstování všech druhů zelenin, zejména zeleniny rané, a šířily nové směry v pěstování a úchově zeleniny na základě přesně provedených pokusů.

činnost pokusných statků a ostatních pokusných objektů v roce 1930 bude se říditi stejnými zásadami a bude se vyvíjeti v týchž směrech jako v roce 1929.

Skupina D.

Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích na Hané.

ústav ve své diagnostické činnosti bude r příštím roce pokračovati a lze míti za to, že počet diagnostických vyšetřování zasílaného infekčního materiálu zůstane ve stejné výši jako v roce minulém (14.000 - 15.000 vyšetřování).

Výroba očkovacích látek proti různým nákazám a nemocem v počtu asi padesáti druhů udrží se jistě na stejné výši jako v letech minulých. V roce 1928 bylo vyrobeno 10.619 1 různých očkovacích látek.

Taktéž v pořádání pokračovacích kursů pro zvěrolékaře bude v neztenčeném rozsahu pokračováno.

V roce 1929 byly řádné výdaje preliminovány částkou 2,098.190 korun čsl., příjmy částkou 2,300.000 Kč. Investiční výdaje pak takto: II. splátka na úhradu nabývací ceny 700.000 Kč, adaptace částkou 160.000 Kč.

V roce 1930 preliminují se výdaje částkou 2,406.910 Kč, příjmy 2,390.000 Kč. Investiční výdaje preliminují se takto: poslední splátka na úhradu nabývací ceny částkou 504.395 Kč, na adaptace částka 240.000 Kč.

Bylo učiněno opatření, aby potřebný náklad v částce 360.000 Kč na diagnostiku byl hrazen z položky "Tlumení nákaz zvířat", neboť provoz ústavu jest výdajem tím velice zdražen a rentabilita ústavu ohrožena.

Přehled a úhrn výdajů a příjmů, zisku a ztráty podniku jako celku.

Přehled a úhrn výdajů a příjmů, zisku neb ztráty podniku "Státní lesy a statky" jako celku pro rok 1930, podává tato tabulka:

Skupina	Výdaje	Příjmy	Zisk	Ztráta
A. Státní lesy a statky	730,591.060	817,805.526	87,214.466	-
B. Školní statky zemědělských škol	6,848.574	6,767.093	-	81.481
C. Statky výzkumných ústavů	7,747.500	5,742.000	-	2,005.500
D. Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích	2,636.418	2,390.000	-	246.418
Úhrn	747,823.552	832,704.619	87,214.466	2,333.399
			84,881.067

 

Celkové výdaje celého podniku "Státní lesy a statky"

preliminovány jsou na rok 1930 částkou	Kč	747,823.552
a jsou proti preliminovaným výdajům v roce 1929	Kč	665,762.740
vyšší o	Kč	82,060.812

 

Z tohoto zvýšení připadá:

na skupinu	A. Státní lesy a statky	80,427.820 Kč
	B. Školní statky státních zemědělských škol	346.264 Kč
	C. Statky státních výzkumných ústavů	748.500 Kč
	D. Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích	538.228 Kč
	úhrnem	82,060.812 Kč

 

Značné zvýšení skupiny A. odůvodněno jest hlavně zavedením intensivnějšího hospodářství lesního u některých ředitelství v zemi Slovenské a zvláště v zemi Podkarpatoruské, jež umožněno bylo novými investicemi, zejména vybudováním dopravních prostředků, jimiž otevřeny byly další, dosud nepřístupné porosty; dále rozšířením provozu u průmyslových závodů lesních, zvýšením osobních požitků zaměstnanců podle služebního řádu a zvýšením odpisových částek na základě skutečných neb alespoň přibližně správných hodnot majetkových součástek.

Tyto zvýšené výdaje jsou ovšem vyváženy zvýšením příjmů, jež se

preliminují částkou		832,704.619 Kč
a jsou proti částce, preliminované v r. 1929		739,661. 710 Kč
vyšší o		93,042.909 Kč
Z toho připadá na skupinu	A.		92,714.126 Kč,
	B.		144.783 Kč,
	C.		94.000 Kč,
	D.		90.000 Kč,
úhrnem			93,042.909 Kč.

 

V důsledku toho je též provozní zisk,

preliminovaný na rok 1930 částkou				84,881.067 Kč
proti provoznímu zisku, preliminovanému v roce 1929				73,898.970 Kč
vyšší o				10,982:097 Kč
kteréžto zvýšení resultuje:
ze zvýšení skupiny A				12,286.306 Kč
a ze snížení zisku, případně zvýšení ztráty
skupiny	B.	Kč	201.481
	C.	"	654.500
	D.	"	448.228	1,304.209 Kč
zbývá preliminovaný výnos				10,982.097 Kč

 

Na následujících stranách uveden jest přehledný výkaz výdajů a příjmů podniku "Státní lesy a statky", sestavený podle jednotlivých hospodářských odvětví skupiny A, dále školních statků státních zemědělských škol (skupina B.), statků státních výzkumných ústavů (skupina C.) a státního diagnostického a serotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích (skupina D.).

Výkaz výdajů podle hospodářských odvětví.

§ 6. Státní lesy a statky.

Oddíl IV. § 6. Státní lesy a statky.

(včetně školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích)

(Patří do působnosti ministerstva zemědělství.)

Výdaje	A. Státní lesy a statky								IX.	X.	XI.	Součet VIII. - XI.
	I.	II.	III.	IV.	V.	VI.	VII.	VIII.	B. Školní statky zemědělských škol	C. Statky výzkumných ústavů	D. Státní diagnost. a serother. veter. ústav v Ivanovicích
	Hospodářství lesní	Hospodářství polní	Hospodářství rybniční	Průmyslové podniky lesní	Průmyslové podniky zemědělské	Společné	Ostatní	Součet I. - VII.
	Kč
A. Provozní rozpočet.
I. Provozovací výdaje:
1. Vlastní výdaje provozovací:
a) Služební příjmy stálých zaměstnanců	48,710.870	8,824.460	1,532.900	2,242.900	2,111.160	-	-	63,422.290	628.000	96.000	571.007	64,717.297
b) Ostatní výdaje	276,761.060	101,133.260	7,370.320	113,901.000	75,408.650	-	-	574,544.290	6,022.274	6,749.514	1,769.103	589,115.181
c) Odpisy	6,809.220	2,704.910	2.650	1,874.330	2,339.220	-	-	13,790.330	-	-	-	13,790.30
2. Výdaje správní (ústřední):
a) -Služební příjmy stálých zaměstnanců	-	-	-	-	-	13,697.500	-	13,697.500	-	-	-	13,697.500
b) Ostatní výdaje	-	-	-	-	-	11,237.450	-	11,237.450	-	-	20:000	11,257.450
c) Náhrada nákladů na ústřední ředitelství	-	-	-		-	3,358.600	-	3.358.600	-	-	-	3,358.600
3. Výdaje všeobecné:
a) Pense	-	-	-	-	-	-	13,884.000	13,884.000	50.000	-	-	13,934.000
b) Ostatní	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
4. Anticipované ztráty	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
II. Zúrokování investičních dluhů:
a) Ředitelství státního dluhu	-	-	-	-	-	-	6,538.440	6,538.440	198.300	166.500	241.000	7,144.240
b) 5% z přejímací ceny za statky již převzaté	-	-	-	-	-	-	20,980.890	20,980.890	-	-	-	20,980.890
c) 5% z přejímací ceny za statky určené k převzetí	-	-	-	-	-	-	3,603.600	3,603.600	-	-	-	3,603.600
d) Ostatní	-	-	-	-	-	-	-	-	-	735.486	35.308	770.794
III. Ztráty finanční:
1. Úroky	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
2. Ztráty z finančních operací	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
3. Kursovní ztráty z valut a cenných papírů	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
IV. Jiné výdaje:
1. Voluptuáry	-	-	-	-	-	-	1,257.380	1,257.380	-	-	-	1,257.380
2. Ostatní	-	-	-	-	-	-	4,246.290	4,246,290	-	-	-	4 246.290
Součet výdajů I. - IV.	332,281.150	112,662.630	8,905.870	118,018.230	79,919:030	28,293.550	50,510.600	730,591.060	6,848.574	7,747.500	2,636.418	747.823.552
V. Zisk, případně ztráta	131,721.260	17,441.360	2,120.780	4,065.460	4,357.510	27,933.150	44,553.75	87,214.466	81.481	2,005.500	241.418	84,881.067
Úhrnem	464,002.410	1,30,103.990	11,026.650	122,083.690	84,276.540	360.400	5,951.846	817,805.526	6,767.093	5,742.000	2,390.000	832,704.619

 

Výkaz příjmů podle hospodářských odvětví.

§ 6. Státní lesy a statky.

Oddíl IV. § 6. Státní lesy a statky.

(včetně školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích)

(Patří do působnosti ministerstva zemědělství.)

 

Příjmy	A. Státní lesy a statky								IX.	X.	XI.	Součet VIII. - XI.
	I.	II.	III.	IV.	V.	VI.	VII.	VIII.	B. Školní statky zemědělských škol	C. Statky výzkumných ústavů	D. Státní diagnost. a serother. veter. ústav v Ivanovicích
	Hospodářství lesní	Hospodářství polní	Hospodářství rybniční	Průmyslové podniky lesní	Průmyslové podniky zemědělské	Společné	Ostatní	Součet I. - VII.
	Kč
A. Provozní rozpočet.
I. Provozovací příjmy:
1. Vlastní příjmy provozovací	461,586.310	130,103.990	11,026.650	122,083.690	84,276.540	-	-	809,077.180	6,767.093	5,742.000	2,390.0001	823,976.273
2. Pensijní příspěvky	-	-	-	-	-	-	1,501.800	1,501.800	-	-	-	1,501,800
3. Příspěvky z reservy z mimořádné těžby	2,416.100	-	-	-	-	-	-	2,416.100	-	-	-	2,416.100
4. Ostatní příjmy	-	-	-	-	-	360.400	-	360.400	-	-	-	360.400
II. Příspěvky k zúrokování investičních dluhů	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
III. Zisky finanční:
1. Úroky	-	-	-	-	-	-	1,735.486	1,735.488	-	-	-	1,735.486
2. Zisky z finančních operací	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
3. Kursovní zisky z valut a cenných papírů	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
IV. Jiné příjmy	-	-	-	-	-	-	2,714.560	2,714.560	-	-	-	2,714.560
Součet příjmů I. - IV.	464,002.410	130,103.990	11,026.650	122.083.690	84,276.540	360.400	5,951.843	817,805.526	6,767.093	5,742.000	2,390.000	832,704.619
Úhrnem	464,002.410	130,103.990	11,026.650	122,083.690	84,276.540	360.400	5,951.846	817,805.526	6,767.093	5,742.000	2,390.000	832,704.619

 

§ 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský.

V roce 1920 byly najaty pro odbor zemědělského inženýrství při vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při českém vysokém učení technickém v Praze a v r. 1923 pak koupeny dvory Uhříněves a Netluky s mlýnem a rybníkem v Podlesku od Liechtenstejnského panství. Tyto zakoupené objekty tvoří Uhřiněvský školní závod zemědělský.

Závod jest školním demonstračním objektem řečené vysoké školy, organisovaným ve směru soukromopodnikatelském. Po stránce vyučovací má ukázati, jak v daných poměrech má býti závod s hlediska podnikatelského (rentability) obhospodařován, aby plnil zároveň národohospodářské, sociální a osvětové poslání v zemědělství. Dále sleduje cíl, aby nejen posluchači vysokého učení, ale i praktičtí hospodáři měli příležitost z vlastního názoru se přesvědčiti o výhodách a nevýhodách různých zařízení. Konečně slouží i účelům výzkumnickým a pokusnickým, avšak jen v té míře, aby provoz nebyl rušen.

Vnější i vnitřní hospodářské podmínky jsou příznivé. Dvory Uhříněves i Netluky leží v středočeském pásmu klimatickém s průměrnými srážkami roč. 540 mm, v nadmořské výši 260-310 m, s pozemky v největší části mírně se svažujícími k severu. Role jsou různá, od velmi dobrých až k špatným; jsou úplně zcelena ve vysoké kultuře, avšak u Netluk musí býti polovina pozemku odvodněna, ku kteréžto práci se již přikročilo a závod přistoupil za člena ku 3 vodním družstvům. Ovocných stromů jest celkem 10.940; ovocnická školka kryje domácí potřebu a umožňuje i odprodej.

Bažantnice a lesnické arboreto mají nejrůznější porost.

Stav dobytka jest uspokojivý; chovného dobytka jest 14 plemen a zejména jest dávána přednost rázům montafonským.

Na závodě jest umístěna státní připouštěcí stanice a selekční stanice.

Mlýn v Podlesku jest nově rekonstruován a mele se v něm pro závod potřebná mouka a šrotuje obilí.

Posluchači dlí na závodě po skupinách po celý rok za účelem absolvování povinné praxe. Rovněž frekventanti zemědělských škol z ciziny navštěvují závod. V roce 1928 bylo dáno svolení k výměně 2 posluchačů se zemědělskou akademií v Kluži (v Rumunsku).

Na závodě byl právě umístěn Ústav pro hospodárnost práce v zemědělství při Masarykově Akademii Práce v Praze. Rovněž byly zahájeny pokusy se zkoumáním půdy.

O dělnictvo stará se závod nejen zlepšením hmotných poměrů (vedení vlastního drobného hospodářství), nýbrž i různými zařízeními zdravotními.

Na statku budou prováděny práce na zlepšení vnějšího vzhledu statku a úpravy obydlí deputátníků.

Výdaje pro r. 1929 byly preliminovány částkou	2,07 mil. Kč,
příjmy částkou	2,33 mil. Kč,
činil tudíž zisk	0,26 mil. Kč.
Pro rok 1930 preliminují se výdaje částkou	2,47 mil. Kč,
příjmy částkou	2,79 mil. Kč,
takže zisk činí	0,32 mil. Kč.

 

Zisk na rok 1930 jest o 0,06 vyšší než v roce 1929 a odůvodňuje se většími příjmy z produkce živočišné.

Do rozpočtu investičního na rok 1930 zařazuje se částka 0200 mil. Kč, jež uhradí se ze zisku podniku, při čemž se podotýká, že podle darovací smlouvy uzavřené svého času s družstvem hospodářských lihovarů je státní správa zavázána ponechati z výnosu závodu částku odpovídající zúročení daru uvedeného družstva na produktivní investice; tato částka odhaduje se pro rok 1930 na 150.000 Kč.

§ 8. Školní závod zemědělský v Děčíně - Libverdě.

Bývalá zemská hospodářská akademie v Děčíně - Libverdě byla postupně přeměněna na zemědělský odbor německé vysoké školy technické v Praze a od 1. ledna 1923 převzata do státní správy. K této vysoké škole je přičleněn jako demonstrační statek školní závod zemědělský. Veškeré objekty a pozemky na výměře přes 87 ha jsou najaty od velkostatku Thun-Hohensteinského. Hospodářské podmínky jsou příznivé a hlavním produktivním oborem jest zde ovocnářství.

Výnosnosti jest na závadu vedle poměrně malé rozlohy zanedbanost z dřívějších let, zejména válečných. K cíli zvýšení jeho rentability byl vypracován hospodářský plán pro příští lata, podle něhož bude přikročeno k nezbytně nutné úpravě budov a výměně živého i mrtvého inventáře. Ovocné stromy jsou v sešlém stavu a bylo přikročeno k jejich postupnému vyměňování novými stromy hodnotnějších druhů; okamžitá výměna stromů není možno, poněvadž by výnos se podstatně snížil na delší řadu let. Vzhledem k výhodnému pastvinářství bylo zakoupena, několik kusů nížinného dobytka.

Výdaje pro r. 1929 byly preliminovány částkou	0,464 mil, Kč,
provozní příjmy částkou	0,501 mil. Kč,
činil tudíž přebytek	0,037 mil. Kč.
Pro rok 1930 preliminují se výdaje částkou	0,470 mil. Kč,
příjmy částkou	0,525 mil. Kč,
činí tudíž zisk	0,055 mil. Kč.

 

Zisk na 1930 je oproti zisku na rok 1929 větší o 0,018 mil. Kč, což se odůvodňuje očekávaným větším výtěžkem z produktů živočišných.

Do rozpočtu investičního na rok 1930 zařazuje se částka 1653 mil. Kč. Částky té použije se k zaplacení zbytku kupní ceny, který dluhuje stát býv. majiteli podniku velkostatku Thun-Hohensteinskému a zemi za převzatý inventář a zásoby a jako kupní ceny za pozemky a budovy. Investiční náklady uhradí se jednak provozním ziskem (0,055 mil. Kč), jednak zápůjčkou (1,598 mil. Kč).

§ 9. Státní báňské a hutnické závody.

Devisa soběstačnosti při státním podnikání projevila své účinky zřejmě u státních báňských a hutnických závodů.

V roce 1925 byly tyto závody zatíženy pasivní bilancí částkou	4,766.419 Kč
Od roku 1926 rozmáhá se prosperita tohoto podniku měrou netušenou.
V roce 1926 bylo docíleno po svrchu uvedené pasivitě předchozího roku ryzího bilančního zisku	183.502 Kč
(rozpočteno 14,270.400 Kč).
Rok 1927 končil bilančním ziskem	16,029.635 Kč
(rozpočteno 15,788.500 Kč).
Pro rok 1928 zvýšil se bilanční zisk na	17,488.04130 Kč
(rozpočteno 17,154.900 Kč).
V roce 1929 sestaven byl rozpočet na bilanční zisk značně zvýšený, a sice	22,550.000 Kč

 

kterého bude dle bilance za první pololetí r. 1929 dosaženo, nebude-li výsledek proti rozpočtu příznivější. Tato naděje jest tím více oprávněnou, protože

do bilance za rok 1928 byla pojata nepreliminovaná částka

5,000.000 Kč

 

na vrub provozovacího účtu, která resultuje z narovnání s revírní bratrskou pokladnou v Bratislavě za sporné částky, které vznikly před 1. lednem 1925 a k jichž vyrovnání došlo teprve na vrub bilance roku 1928. Přes to byl bilanční zisk za uvedený rok vyšší než bylo preliminováno. Investice vložené do podniku Státní báňské a hutnické závody nesou ovoce a

čistý zisk pro r. 1930 možno preliminovati na

35,786.600 Kč.

 

Vedle nových method moderní organisace práce a racionalisace výrobních postupů, jimiž zlepšena byla výkonnost dělnictva, zavedení strojních method dobývacích a úpravenských, které zlepšují prosperitu jednotlivých závodů, působilo na zlepšení rentability tohoto státního podnikání i zavedení prémiového systému, jimiž se podněcuje snaživost, píle a zájem pro provoz a hladké vyřizování obchodních transakcí, které vedle výrobních úspor působí značnou měrou na prosperitu podniku. Všechny tyto složky, které jsou úzce spjaty s organisaci podnikání, působí rok od roku lepší výsledky bilanční, ač prodejní podmínky v důsledku tuzemské i cizozemské konkurence jsou tytéž, ne-li horší proti létům předešlým.

Zajímavo jest sledovati vedle položek účtu provozovacího i jiné položky účtu ztráty a zisku, které na bilanci podniku mají podstatný vliv.

Jsou to v prvé řadě odpisy, které jsou preliminovány částkou

19,919.900 Kč

 

Tato značná číslice zatěžuje podnik Státní báňské a hutnické závody, protože většinu odvětví tohoto podnikání bylo třeba po převratu nákladnými investicemi znovu vybudovati. Proto vedle odpisů tíží velice a zmenšuje čistý zisk položka úroků z investic. Mnohé investice v letech popřevratových bylo třeba prováděti nejen ku zlepšení provozovacích poměrů, ale i ku zmenšení nezaměstnanosti hlavně na slovenských závodech, protože překotná restrikce dělnictva nebyla z důvodů sociálně-politických možnou. Nepříznivá valuta naší koruny v tehdejší době zvýšila investiční náklady, takže yyní dlužno značnými odpisy uvésti pořizovací hodnotu tehdejší na úroveň pořizovacích nákladů odpovídajících nynější době. Ačkoliv, jak svrchu vzpomenuto, mnohé investice byly podnikány na místě placení podpor v nezaměstnanosti, kterážto položka měla býti placena na vrub sociální péče, zatíženy jsou státní báňské a hutnické závody úrokem z investic celého pořizovacího nákladu

účtovanými na vrub provozovacích výdajů částkou	13,017.300 Kč
Finanční správa obdrží dle rozpočtu na rok 1930 částku	4,197.700 Kč
na daních, dávkách a poplatcích.
Státní monopol solný získá
příjem z prodeje výrobků solných kolem	23,000.000 Kč

Státní báňské a hutnické závody zaměstnávají hlavně na Slovensku ve velké míře i železniční provoz a železniční státní správě bude

v r. 1930 zaplaceno více než

30,000.000 Kč

 

jen za zásilky mezi jednotlivými státními báňskými a hutnickými závody. Dovozné, které jde při odběru produktů tohoto podniku na vrub odběratele, není v této částce zahrnuto. I sociální pojištění zaměstnanectva vyžaduje

značného nákladu kolem

15,000.000 Kč

 

Jsou to hlavně příspěvky na starobní, nemocenské a úrazové pojištění, které částečně platí za své zaměstnance podnik. Přes to, že v rozpočtu pro r. 1930 objevuje se značná položka

pro udržení provozu pasivních závodů v částce

37,145.350 Kč

 

nelze upříti, že celkový výsledek se značně zlepšil a že státní báňské a hutnické závody jako celek jsou význačnou položkou v našem hospodářském životě i v rozpočtu státním,

odvedou-li státní pokladně po úhradě investic v částce

29,450.000 Kč

 

a úmorové splátky na komunální zápůjčku Zemské bance v Praze

na stavbu hlubinného dolu u Břešťan	1,216.400 Kč
jako přebytek čistého zisku	5,120.200 Kč

 

Jak svrchu vzpomenuto, nezpůsobil zlepšení prosperity státních báňských a hutnických závodů trh tuzemský a cizozemský, neboť ceny olova a stříbra jsou stále pod paritou předválečnou. Po radiu vzrostla značná poptávka hlavně y zahraničí, avšak konkurence radia cizozemského působí nepříznivě na cenovou úroveň při větších dodávkách. Za to u uranových barev a přípravků potrvalo zpevnění cen v důsledku obchodní dohody s koncernem belgickým. I železárny měly hlavně v důsledku čilého stavebního ruchu dobrý odbyt. V Podbrezové neobjevila se však konjunktura v klesnutí deficitu, protože zatížení tohoto závodu položkami přepravními převyšuje zisk docílený ze zvýšeného odbytu. Podbrezovou stihla jako v roce předešlém citelná ztráta na příjmech proto, že cenová dohoda na svařovaná dutá ocelová tělesa a roury ve velkém průměru, která byla v r. 1928 zrušena, nebyla dosud obnovena. Vedle vysokých dopravních sazeb tíží Podbrezovou značné odpisy, které vznikly z popřevratových investic pořizovaných za částky, které jsou několikrát vyšší než jest dnešní pořizovací hodnota.

Ústřední správa státních báňských a hutnických závodů obložila rozsáhlé terény na jižním úpatí Karpat kutacími kruhy na naftu a jiné užitečné nerosty. Část těchto terénů pronajímá k exploataci skalního oleje soukromým společnostem, předpisujíc si při tom určitý roční výkon a procento z těžby nafty, jdou-li vrtby prováděné těmito soukromými firmami korunovány úspěchem. Stát sám rozvinul rozsáhlou činnost na vyhledávání ložisek nafty. Na jihovýchod od vyčerpaného ložiska gbelského byl položen systém vrteb a nalezeno slibné ložisko písku se značnou impregnací skalního oleje, takže při některých vrtbách dochází k občasným erupcím nafty. I u Turzovky v okolí Čadci byly sledovány olejonosné vrtby, a výsledky, které byly dosaženy v roce 1928 při prvé vrtbě, předstiženy byly mnohonásobně výsledkem vrtby II., která již v prvém ložisku vydala značné množství nafty s 50% obsahem benzinu a petroleje. Tento pozoruhodný objev potvrzuje odhady na základě přesného geologického studia těchto území a splnil naději, kterou vždy chovala Ústřední správa státních dolů a kutí ve vydatnost našich olejonosných terénů i pokud se týče nafty lehké, tj. skalního oleje s obsahem benzinů a petroleje.

Na trhu uhelném trvala dobrá konjunktura a veškerá těžba jak hnědouhelná, tak i kamenouhelná odbyla se hladce. Koksu bylo nedostatek a závod v Porubě byl plně zaměstnán z valné části dodávkami koksu pro vlastní kutě a pro otop státních úřadů, podniků a ústavů.

Stavební konjunktura měla za následek i čilou poptávku po železných rudách ze závodů v Rožnavě a Železníku, které, pokud nebyly zpracovány ve vlastních kutích, těšily se čilému odbytu u kutí položených v sousedním Maďarsku.

Stoupnutí preliminovaného čistého zisku v r. 1930 proti prelimináři r. 1929 jest značné.

Jeví se tu zlepšení o

13,236.600 Kč.

 

Preliminovaný zisk 35,786.600 Kč hodlají státní doly a hutě vykázati pro rok 1930 v tom předpokladu, že se úroveň cenová na trhu tuzemském i zahraničním valně nezmění a že závody budou ušetřeny všech rušivých zásahů buď živelními pohromami, nebo omezením provozu v důsledku rozporů mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Dle celkové situace možno pro r. 1930 souditi na udržení stejně dobré konjunktury ve státním hornickém a hutnickém podnikání, jaká byla v r. 1928 a 1929.

Hnědouhelné doly v pánvi u Mostu preliminují nezmenšenou těžbu, protože nový důl u Břešťan bude prováděti usilovně rozdělávky v hnědouhelné sloji, která byla probita třemi jamami a ku konci r. 1930 začne i s porubem v částech sloje, ve kterých již dnes se provádějí odvodňovací práce z písečnatých vrstev tzv. kuřavky, která jest uložena nad hnědouhelnou slojí. Mimo to započne důl Julius II. porub v novém odklize, kterým byla odkryta sloj u opuštěného dolu Julius I. Pro přeložení seřaďovacího nádraží v Kopistech u Mostu byla zařazena značná investiční položka v částce 9,000.000 Kč, aby uhlí uvolněné ve starém vlečkovém pilíři mohlo býti vyrubáno. K rozvinutí porubu v tomto vlečkovém pilíři dojde ovšem teprve koncem r: 1931. V téže době docílí i nový důl u Břešťan plné své těžby, která se páčí na 6,000.000 q ročně. Ústřední elektrárny odebírají sice proplástkové uhlí a mour z dolu Hedvika, přes to však při značné produkci tohoto dolu (průměrně 500 vagonů při 10 tunách denně) zbývá ještě značné množství tohoto méněcenného paliva, které hlavně v měsících letních dlužno sypati na odval. Rozšířením Ústředních elektráren v Ervěnicích o 1 velký agregát o 25.000 KW zvýší se odbyt i tohoto zbytku méněcenného uhlí, takže v r. 1930, kdy tento nový agregát zvýší výkon ervěnické elektrárny, bude veškeré palivo a veškeré odpadkové uhlí vytěžené na dole Hedvika zužitkováno buď v prodeji, nebo v Ústředních elektrárnách. Nově zřízený ústav pro výzkum uhlí, jehož jsou státní doly a hutě členem, nezahájil dosud činnost, takže státní báňské a hutnické závody byly nuceny sledovati pokroky ve zplynování uhlí a podnikati v tom směru pokusy na vlastní vrub. Rentabilita tohoto podnikání jest však dosud velmi labilní a nebylo možno přikročiti k realisaci tohoto velice důležitého národohospodářského problému z důvodu svrchu uvedeného a z nedostatku investičního úvěru určeného pro pokusnictví.

V závodech v Příbrami byla úplně ukončena elektrisace a flotační úpravna, ve které mají býti zpracovány chudé rudy vyrubané v dolech a odvaly zanechané v okolí úpraven našimi předky, přijde do provozu počátkem r. 1930. Proto bylo možno snížiti deficit tohoto závodu. Na příznivou bilanci nelze pomýšleti, poněvadž ceny stříbra a olova stojí dosud velice nízko a nelze dnes odhadnouti, zdali zvýšením produkce z rud vydobytých z odvalů a zpracováním jich ve flotační úpravně bude lze docíliti alespoň rovnováhu rozpočtu závodu v Příbrami. Sledné práce prováděné závodem příbramským na leštěnec olověný v okolí Stříbra zklamaly. Rovněž tak i kutací práce v okolí Vodňan, kde před časem nalezeny byly v křemenné žíle silné plíšky zlata, neměly kýženého úspěchu. Rudná žíla obsahuje slabou impregnaci zlata, které však za daných poměrů nelze s úspěchem dobýti. Největší naději na výskyty rudné skýtají dosud doly v Bohutíně; bohužel jsou rudné žíly velmi závalkovité, tj. mění stále svoji mocnost, takže jest velmi obtížno sestaviti výrobní preliminář tohoto závodu.

V Jáchymově bylo pokračováno ve sledných pracích mezi dolem Svornosti a štolou Sasských šlechticů, byly hnány sledné chodby i směrem k dolu Wernerovu. Byly nalezeny sice bohatší výskyty rudné, avšak o dávném bohatství uranových rud z let předpřevratových není dosud ani sledu. Za to naražen byl nový radioaktivní pramen, který sice nemá tutéž účinnost jako pramen podchycený na dně dolu Svornosti, jest však velice cenným nálezem, protože státní lázně v Jáchymově jsou vodou z těchto obou pramenů nad požadovanou míru kryty. Se stavbou nové uranové továrny, která jest projektována v rámci nových moderních lázeňských zařízení, bude započato v roce 1930 z úvěru podniku Státní lázně. Na místě dnešní staré továrny bude vybudována nová lázeňská kolonáda, ve které se má soustřediti lázeňský život. Regulační projekt zasáhl i výtopnu státních drah, která bude přenesena do Ostrova, takže celé prostranství svahu, pod kterým leží stará továrna, bude užito k novostavbě nové továrny a lázeňských zařízení.

V Báňské Štiavnici uvedena byla začátkem roku 1929 do provozu flotační úpravna postavená v revíru hodrušském, která pracuje s velmi dobrým výsledkem a dává bohaté koncentráty se značným obsahem zlata a stříbra, takže hutnické zpracování těchto poloproduktů bude mnohem levnější než tomu bylo dříve. K tomu přičlení se provoz flotační úpravny u dolu František v Báňské Štiavnici, kde budou upravovány rudy z revíru štiavnického. Provoz této úpravny bude zahájen koncem r. 1929, takže během r. 1930 budou oba revíry, jak báňsko-štiavnický, tak i hodrušský v plném provozu dolovém i úpravenském. Na zařízení hutnickém, které zbylo v opuštěné staré huti, se pracuje, aby rudy vyrobené v obou úpravnách mohly býti zpracovány na surové olovo již v Báňské Štiavnici a ušetřen byl drahý a obtížný transport jemných koncentrátů do kutě příbramské. Do Příbrami bude se dopravovati již surové olovo, kde podstoupí proces rafinační, aby se stalo prodejným a zbavilo příměsků ostatních kovů, hlavně zlata a stříbra. V důsledku toho, že

ve Štiavnici zahájen byl plný provoz, bylo možno snížiti schodek tohoto závodu na	4,681.000 Kč
Jest to značné zlepšení provozních výsledků, když v r. 1929 bylo preliminováno jako schodek	7,485.500 Kč
a výsledek r. 1928 byl vykázán skutečnou bilanční ztrátou	12,056.936 Kč

 

V Kremnici pokračuje se v sanačním programu za velmi nepříznivých podmínek. Vodu ze zatopeného dolu Anna nebylo lze dosud odčerpati, poněvadž značné výrony kyseliny uhličité ztěžují práci ve štole 19 km dlouhé. Jest třeba pracovati s aparáty přivádějícími stlačený vzduch, po př. užívati i záchranných přístrojů s umělým vzduchem, aby odvodnění zatopeného dolu bylo možno ukončiti. Kovnatost rudných žil, nalezených v odvodněném dolu, jest uspokojivá. Se stavbou moderního úpravenského zařízení nemohlo však býti dosud započato a tuto investici bylo nutno odsunouti na rok 1930, protože teprve v tomto roce lze očekávati, že odvodnění zatopeného dolu pokročí tak, že bude lze stavbu úpravny podložiti rentabilitou rudných výskytů i z těch míst, které jsou dosud zatopeny.

V železných dolech u Rožnavy dokončí se stavba aglomerační pece již v r. 1929, takže odbyt rudy prachové, který dosud váží, zvýší značně prodejní množství, které jest zabezpečeno jak při vlastním provozu hutě v Tisovci, tak i v dobrém odbytu do hutí maďarských. Magnetická úpravna doplní celé zařízení tak, že možno počítati s prodejem vysokoprocentních rud a s větším čistým ziskem.

V železárnách a ocelárnách v Podbrezové bude v provozu nová jemná válcovna a současně rekonstruována i trať na Mannesmannovy roury.

Rekonstrukce dvou hydrocentrál u Podbrezové (Piesok a Dubová) jest skončena, takže tyto dvě centrály současně moderní centrálou v Kyslé - Jasenné budou hlavním dodavatelem síly pro závody Podbrezovské. Přebytky elektrické energie budou odváděny do sítě Středoslovenských elektráren, ve kterých stát získal majoritu, a odváděny do Tisovce a Rožnavy k provozu vlastních dolů a kutí a pro soukromý konsum. V rožnavské oblasti připojí se tato elektrovodná síť na elektrárny Východoslovenské, aby byla zajištěna dodávka elektrické energie i se strany východní. Na západě jest táž síť podepřena dosavad elektrárnou kalorickou v Handlové a během r. 1930 bude získán nový opěrný bod připojením na kalorickou reservu v Mor. Ostravě přes Žilinu, kam se povede proud o napětí 120.000 V. Rekonstrukce elektrických motorů bude pravděpodobně skončena během roku 1930. Hlavním úkolem této rekonstrukce jest převésti motorický pohon na 50 kmitů a staré stroje konstruované na 42 kmitů uvésti v soulad s proudem dodávaným z vlastních elektráén a ze sítě středoslovenské o 50 kmitech.

V Solnohradě udržuje se dosud v provozu starý solivar na vařenou sůl, po které jest stále čilá poptávka. Jemná jedlá sůl vyrábí se v solivaru "President Masaryk" a těší se tak čilé poptávce, že zásoby jsou úplně vyčerpány a solívat sotva stačí krýti denní spotřebu této jemné jedlé soli.

Ve Gbelech těží se dosud ve starém ložisku, ovšem velice málo. Nové ložisko, jak svrchu vzpomenuto, bylo objeveno na jihovýchod od tohoto vyčerpaného ložiska a naftové horizonty jsou místy pod takovým tlakem plynovým, že navrtání olejonosných písků jest provázeno silnými erupcemi a silným výronem skalního oleje. Ve sledných a dobývacích pracích pracuje se, velmi ostražitě, aby tlaku plynu bylo pokud možno nejvíce využito a těžba nafty dála se co nejúsporněji. U Turzovky otvírá se nové olejonosné pole s tím rozdílem, že nafta v této oblasti těžená má přes 50% petroleje a benzinu. Dosud bylo ložisko sledováno dvěma vrtbami, v r. 1930 bude nutno tyto sledné práce urychliti, když výsledky z obou vrteb docílené jsou tak slibné.