Kutací práce v Československé republice.

1. Bražná.

V roce 1929 byly přihlášeny na Sedlčansku v kat. obci Bražná 3 povrchové míry na zlatonosné náplavy. Tyto budou prozkoumány pokusnými šachtičkami a podle dosažených výsledků se eventuelně započne s dobýváním.

2.Opava.

U Opavy dobývá soukromá společnost sádrovec. Poněvadž není v této krajině vyloučena možnost výskytu soli a event. nafty, dalo ministerstvo veřejných prací dotyčný terén v r. 1929 zmapovati a započalo s přípravnými pracemi pro hlubinnou vrtbu u obce Kateřinek.

3. Hrušky.

Na jižní Moravě u obce Hrušky hloubí československý stát prvou výzkumnou vrtbu na naftu. O době trvání a o hloubce, do které bude nutno v práci pokračovati, nelze se dosud vyjádřiti.

4. Gbely.

Ve Gbelech hloubí se výzkumná vrtba H₆ mající zjistiti naftonosnost eocenních a oligocenních vrstev v této krajině. Vrtba dosáhnuvši hloubky téměř 1300 m jest nejhlubší v Československé republice.

5. Bardiov a Radváň.

V r. 1929 se provádějí podrobné mapovací práce za účelem lokalisace výzkumných vrteb. V okolí Radváně u Vyšné Olky, kde byla zjištěna rozlehlá antiklinála, počne se s montáží soupravy pro hlubinnou vrtbu ještě v tomto roce. Terén u Bardiova jest geologicky značně komplikovaný, přes to však bude možno v r. 1930 započíti s vrtbou.

6. Luhy.

U Užockého průsmyku v obci Luhy má československý stát propůjčené důlní míry na naftu. Po provedeném podrobném mapování budou zde založeny nové výzkumné vrtby do větší hloubky, poněvadž dosud provedené vrtby zastihly pouze slabší naftonosné horizonty.

7. Jasinna.

V nejvýchodnějším cípu Čsl. republiky zakoupil čsl. stát ve veřejné dražbě 2 důlní pole na naftu. Ani zde nebylo dosud provedeno podrobné mapování nutné k lokalisaci vrteb. Po jeho provedení budou založeny výzkumné vrtby.

Naftové podnikání jest nutné s ohledem na to, že se dováží do Čsl. republiky veliká množství benzinu, petroleje a minerálních olejů. Gbelské naftové ložisko neobsahuje ani benzinu ani petroleje, za to však nafta z uvedených terénů u Turzovky, Radváně, Bardiova, Luhů a Jasinny má jich značné množství.

8. Příbram - Třebsko.

V tomto terénu prozkoumaném geologicky a geofysikálně hloubí se kutací šachtice, mající za účel otevříti dříve objevené rudné výskyty ve větší hloubce. Kutací práce potrvají delší dobu.

9. Magurka a Staré Hory.

V okolí zastavených státních dolů na Magurce není vyloučena možnost nálezu nových zlatonosných žil. V příštím roce se zde provedou kutací práce v menším rozsahu. Rovněž tak se stane u Hermance, Starých Hor a Špané Doliny.

Ve Slatinských Dolech dobývá se sůl v komorách a pokračuje se v odklizu podloží u zatopeného dolu Kunhuta, aby solné lávky ležící nad zavodněným pásmem byla možno dobýti levněji povrchovým dolováním. Odkliz děje se dosud plavením pod silným vodním tlakem, kterážto práce jest velmi levnou a bezpečnou, kdežto bagrovací práce ať ruční nebo strojní v poddolovaném terénu jsou spojeny se značným nebezpečím. Na sanačním plánu k ochraně celého ložiska proti spodní vodě ze řeky Tisy se pracuje dále a vrtné práce po zjištění pevného spodku byly dokončeny. Se sanačním plánem dlužno posečkati, poněvadž pro tento značný investiční výdaj není úhrady. Dalším úkolem bude provésti elektrifikaci závodu, poněvadž dosavadní parní provoz, při kterém se používá jako topiva dříví, jest nehospodárným.

Důl Václav v Porubě u Orlové jest velmi dobře zaměstnán hlavně dodávkami pro státní úřady, ústavy a podniky. Přestavba továrny na vedlejší produkty budu dokončena během roku 1930. Další sledování uhelných slojí děje se na VI. patře a ve východní části studují se geologické poměry, aby bylo možno zjistiti uložení uhelných slojí vrtbou hlubinnou a zaříditi dle toho sledné práce. K uskutečnění hlubinné vrtby bude lze přikročiti tehdy, jestli kbelský závod nálezem zdrojů naftových uvolní úvěry pro kutací práce v kamenouhelné oblasti.

Státní uhelné sklady v Praze jsou exekutivním orgánem pro státní uhelnou akci, která jest vedena Poradním sborem; a obsáhly dodávky topiva pro veškeré úřady a ústavy státní v obvodu Velké Prahy. Akce tato se velmi osvědčila, poněvadž u jednotlivých resortů proti dřívějšímu stavu bylo docíleno značných úspor a odbyt státního uhlí velmi stoupl.

Výroba státních báňských a hutnických závodů obsahuje většinu nerostů hornicky dobývaných a hutnicky zpracovaných. Přehledná tabulka podává výsledek skutečně výroby r. 1928 s preliminovanou výrobou pro r. 1930.

Závod		Docílená výroba v roce 1928	Preliminovaná výroba v roce 1930
Státní báňské ředitelství v Mostě.
Hnědé uhlí	q	20,726.100,--	20,470.000,-
Cihly	kusů	4,546.925,--	4,500.000,-
Státní báňské ředitelství v Příbrami.
Blejno antimonové	q	86,--	-
Blejno zinkové	q	108,--	100,-
Stříbro	kg	24.029,--	28.600,-
Olovo měkké	q	21.296,--	26.000,-
Olovo antimonové	q	3.626,--	3.500,-
Klejt červený	q	675,--	1.500,-
Klejt zelený	q	233,--	500,-
Zlato	kg	10,--	-
Olověné výrobky	q	6.435,--	5.000,-
Měděný kamínek	q	-	600,-
Drátěná lana	kg	276.747,--	280.000,-
Blejnový šlicht flotační	q	-	18.000,-
Státní báňské ředitelství v Jáchymově.
Uranové barvy	kg	21.242,--	18.500,-
Radium	mg	3.317,62	3.000,-
Radiové zbytky	kg	-	200,-
Státní báňské ředitelství v Porubě.
Černé uhlí	q	1,653:000,--	2,000.000,-
Koks	q	918.678,--	880.000,-
Sulfát	q	12.900,--	13.500,-
Dehet	q	46.600,--	46.000,-
Smola	q	2.800,--	2.200,-
Benzol	q	12.782,--	14.500,-
Plyn	m3	17,640.887,--	17,000.000,-
Státní báňské ředitelství v B. Štiavnici.
Zlato	kg	-	200,-
Stříbro	kg	-	15.000,-
Olovo	q	-	8.000,-
Státní báňské ředitelství v Kremnici.
Zlato	kg	-	50,-
Stříbro	kg	-	500,-
Elektr. energie	kwh	3,964.336,--	4,300.000,-
Státní báňské ředitelství v Rožnavě.
Pražená železná ruda	q	667.559,--	630.000,-
Státní báňská správa v Železníku.
Pražená železná ruda	q	319.446,--	437.010,-
Ředitelství stát. železáren a oceláren v Podbrezové.
Tyčové železo, hrubé plechy aj.	q	333,548,--	363.000,-
Polotovary válcované	q	330.206,--	350.000,-
Roury černé	q	103.383,--	93.000,-
Roury pozinkované	q	17.695,--	17.000,-
Smaltované nádobí lité a plechové	q	7.032,--	7.560,-
Strojní litina	q	18.718,--	18.000,-
Sporáky	q	438,--	450,-
Kyslík	m3	211.892,--	350.000,-
Stlačený vzduch	m3	599,--	-
Cihly ohnivzdorné	q	17.700,--	16.500,-
Elektrické energie	kwh	11,028.679,--	11,288.000,-
Měď	q	3.392,--	5.225,-
Správa státních solivarů v Prešově.
Vařená sůl	q	44.975,--	52.260,-
Jemná jedlá sůl	q	55.418,--	67.800,-
Dobytčí a odpadová sůl	q	7.693,--	5.000,-
Ředitelství státních naftových dolů ve Gbelech.
Surový olej	q	147.995,--	227.000,-
Plyn zemní	m3	62.930,--	65.000,-
Státní báňské ředitelství ve Slatinských Dolech.
Sůl	tun	164.818,--	160.000,-

 

V návrhu rozpočtu pro rok 1929 prelimixován byl

čistý zisk státních báňských a hutnických závodů okrouhle	22,550.000 Kč.
V roce 1930 jest preliminováno čistého zisku okrouhle	35,786.600 Kč,
tedy více o	13,236.600 Kč,
což bylo v předu odůvodněno.
Příznivější výsledek proti prelimináři roku 1929 očekává se u Mostu o	1,600.000 Kč,

 

v důsledku většího odběru mouru a lupku Ústředními elektrárnami v Ervěnicích a zvýšení cen uhlí proti cenám roku 1928,

v Jáchymově jest ztráta téměř o	1,000.000 Kč
menší, protože se počítá s větší výrobou než preliminováno v roce 1929,
též u Příbrami jest ztráta nižší o	2,400.000 Kč
v důsledku zavedení flotace rud;
státní uhelné sklady preliminují zisk o	28.000 Kč
větší. Schodek u Báňské Štiavnice klesl o	2,800.000 Kč,
poněvadž se počítá s příjmy za produkty z flotační úpravny,
Železník je aktivním o	28.000 Kč
více nežli v roce předešlém,
Solnohrad má větší zisk o	550.000 Kč,
ježto se počítá s větší výrobou soli,
u Gbel preliminována jest ztráta menší o	250.000 Kč,

 

poněvadž se kalkuluje s pokračováním výskytů nafty a plynu v nových vrtbách, provádění základových sledných vrteb nedovoluje však počítati se ziskem,

Podbrezová v důsledku renovace a modernisace závodu a získáním nových výhodných odbytišť, jakož i převedením úroků z investic

v částce 3,879.800 Kč na Ústředí snižuje deficit o	5,250.000 Kč,
Slatinské Doly preliminují větší výsledek o	2,800.000 Kč,
počítajíc na zvýšení těžby soli.
Rožnava vykazuje větší zisk o	370.000 Kč
v důsledku prodeje rud z nových aglomeračních pecí, taktéž
Poruba očekává zvýšení čistého zisku o	350.000 Kč,
v důsledku dobrého odbytu.
Zhoršení výsledku v roce 1930 proti rozpočtu roku 1929 lze částečně
očekávati u ústředí a Státní prodejny báňských a hutnických výrobků o	4,095.700 Kč,

 

protože mletá sůl pro industrii vyžaduje dalších slev a že rabaty na koks, dodávaný státním úřadům, dosáhly větších rozměrů v důsledku rozšíření státní uhelné akce; v částce 4,095.700 Kč jsou zahrnuty i úroky z investic ve výši 3,879.800 Kč sem převedené z účtu Podbrezové.

U Kremnice se očekává zhoršení výsledku o	85.000 Kč,
poněvadž úpravna nebude pravděpodobně ještě v chodu.

 

§ 10. Vojenská továrna na letadla.

Vzhledem k zájmům projevujícím se jak doma, tak v zahraničí, o nová moderní a výkonnější letadla, věnovala továrna zvýšený zájem stavbě nových celokovových letadel, z nichž během roku 1929 byla dohotovena dvě. Pracuje se dále na 3 nových typech letadel.

Vzhledem k silnému zájmu ciziny o výrobky továrny lze předpokládati, že budou realisovány v běžném roce některé zahraniční obchody a že zaměstnanost továrny bude tím zvětšena.

V roce 1930 zamýšlí továrna přikročiti k nutné stavbě vlastního železobetonového velkohangáru, na který jest v rozpočtu pamatováno částkou 1,200.000 Kč.

Jelikož v roce 1929 byla dodána větší série letadel Š-16, nutno počítati s větším počtem oprav.

Přes určité nesnáze, které se naskytují vedení továrny proto, poněvadž továrna trpí nezaměstnaností, nutno činnost továrny co do kvality výrobků označiti za úspěšnou. V srpnu 1928 účastnila se továrna svými výrobky mezinárodního závodu kolem Malé Dohody a Polskem a obsadila první a třetí místo před letadly francouzskými, polskými, jugoslávskými a před letadly ostatních československých leteckých továren. Cenu získal typ Š-16, který se již uplatnil v roce 1927. Tímtéž typem účastnila se továrna soutěže v Rumunsku a Turecku a v obou státech získala první místa. Dále se účastnila výstavy v Berlíně a předváděla školní typ letadla v Norsku.

Továrna během roku 1928 zaměstnávala průměrně 73 úředníky, 351 dělníku a 29 učňů.

Provozní příjmy na rok 1930 jsou preliminovány částkou	21,760.000 Kč;
proti roku 1929	17,550.000 Kč,
větší o	4,210.000 Kč.
Tomu odpovídá v provozních výdajích na rok 1930	21,611.000 Kč;
v porovnání s rokem 1929	17,410.000 Kč,
větší o	4,210.000 Kč.

 

§ 11. Vojenské lesní podniky.

Vojenské lesní podniky jsou organisačně rozděleny na dva objekty:

1. Území dělostřelecké střelnice u Malacek na Slovensku.

Toto území obsahuje celkem ca 25.000 ha lesa s menšími rybníky, dvůr Nový Majír u Kuchyně s 200 katastrálními jitry polí a luk a pilu a truhlárnu ve Velkých Levárech.

Správu celého objektu vede ředitelství vojenských lesních podniků v Malackách.

2. Území dělostřelecké střelnice v Brdech.

Toto území obsahuje 20.465 ha lesa s menšími rybníky a pilou v Kařízku, která jest pronajata.

Tento objekt spravuje ředitelství vojenských lesních podniků v Hořovicích.

Pokud se týká území dělostřelecké střelnice v Malackách, jest rok 1930 pátým hospodářským rokem tohoto podniku. Mimořádná těžba i vývoz z cílových ploch byly skončeny a cílové plochy odevzdány svému účelu.

Podle provisorního předpisu pro řádnou těžbu činí normální etát plošný 197 ha a hmotový 63.514 plm hroubí.

Ač hospodářský okres Malacky jest plošině větší než brdský, jest normální plochový a hlavně hmotový výnos menší následkem horších půdních bonit. Převládající dřevinou jest borovice dosti špatné kvality.

Po skončení mimořádné těžby na plochách cílových mohlo se již přikročiti k zintensivnění lesního hospodářství a zpracování, druhování a zpeněžení dřevní hmoty. Byly zalesněny velmi značné plochý ležící ladem a vylepšeno v jediném roce 650 ha starých kultur. Melioraci půdy byla věnována všemožná péče.

Na pozemcích, které se nehodí k lesnímu hospodářství, byly zřízeny prutníky.

Rybniční hospodářství bylo zlepšeno. Vzhledem k tomu, že bylo v tomto směru docíleno dobrých výsledků, budou založeny na vhodných místech další rybníky.

Dřevařský závod ve Velkých Levárech byl racionalisován, jest plně zaměstnán a prosperuje. Byla zařízena bednárna a výroba dřevité vlny.

V roce 1928 bylo v tomto podniku rozřezáno celkem 17.400 plm vlastní, většinou borové kulatiny, z čehož připadlo 59% na řezivo, 22% na odřezky a 19% na piliny. V roce 1930 bude tento podnik doplněn vybudováním impregnační stanice pro impregnování telegrafních sloupů a borových pražců.

Pokud se týká dělostřelecké střelnice v Brdech, jest rok 1930 teprve třetím rokem nového podniku, který vznikl z deseti částí různých velkostatků s odlišnými poměry hospodářskými i administrativními.

Do roku 1931 budou skončeny v Brdech veškeré přípravné práce, jichž jest třeba k zajištění účelu, k němuž byl podnik založen.

K účelům vojenským jsou káceny tři cílové plochy určené za dopadiště střel. Byly vybrány tak, aby jednak obsáhly nejhorší bonitu půdní v Brdech, jednak aby pokud možno nejméně překážely lesnímu hospodářství. Celková výměra cílových ploch obnáší ca 1 300 ha s dřevní hmotou asi 150.000 plm. V roce 1928 byla vykácena první cílová plocha, která v roce 1930 bude již svému účelu odevzdána. Druhá cílová plocha se kácí a třetí bude vykácena v roce 1931.

Z výnosu těžby cílových ploch budou podle projektu uhrazeny náklady spojené s vybudováním vodohospodářských opatření, jako retenčních nádrží s příslušenstvím a pod., které vojenská správa jest povinna zříditi, aby byl udržen dosavadní vodní režim. Z téhož výnosu budou hrazeny též náklady na zřízení vojenských táborů a staveb, k výstavbě telefonní a dopravní sítě, k rekonstrukci a k výstavbě lesních budov a pod.

Podle předběžného provisorního předpisu řádné těžby činí normální etát

a) plošný	202.46 ha,
b) hmotový	89.486 plm hroubí.

 

Zřízením cílových ploch bude zmenšena produktivní lesní plocha jen asi o 6%.

Pokud se týče dalšího programu práce pro příští léta, bude nutno vrátiti lesní produkci rozsáhlé mniškové holiny z roku 1921, jež byly po dřívějších majitelích převzaty. Zalesnění jest věnována zvýšená péče a vyžádá si v roce 1930 a v létech nejblíže příštích značného nákladu. Současně bylo započato plánovité zakládání smíšených porostů, které v Brdech v dřívějších dobách bývaly, a jichž zbytky se dodnes tu a tam ještě udržely.

V roce 1930 bude dobudována detailní telefonní síť sloužící účelům střelnice a spojující ředitelství se všemi lesními správami a většinou hájenek. Současně se provádí úprava stávající dopravní sítě silniční v délce asi 130 km. Bude nutno podle nových potřeb podniku zříditi nové vývozní a spoj ovací silnice a cesty. Mimo to vojenská správa přispívá na silně zanedbané silnice okresní, aby konečně mohly býti uvedeny do pořádku.

Provozní příjmy na rok 1930 jsou preliminovány částkou	35,925.470 Kč;
proti roku 1929	28,375.300 Kč,
větší o	7,550.170 Kč.
Tomu odpovídá v provozních výdajích na rok 1930	29,111.540 Kč;
u porovnání s rokem 1929	16,176.700 Kč,
větší o	12,934.840 Kč.

 

Provozní rozpočet - výrobní výdaje - jest počítán s dovozem na dráhu a proto jest vyšší.

§ 12. Státní lázně.

Státní podnik "Státní lázně" byl v roce 1929 vybaven postupně dalším zdokonalením provozu zejména po stránce tavební. Byly realisovány projekty připravené z let minulých nebo vypracovány další plány na vybudování státních lázní podle možností technických a finančních.

V Jáchymově dokončena nástavba vyhořelé správní budovy, rekonstrukce thermálního vodovodu z dolu "Svornost" do všech lázeňských objektů, zahájena přístavba a adaptace budovy lázeňské, provedena stavba lesní kavárny a rozsáhlé adaptace a úpravy v Radium-Palace-hotelu. Pro rozšíření a řádné vybavení hotelu "Miracle" vypracován podrobný projekt, stejně jako na stavbu nového ústavu pro výrobu uranových a radiových preparátů.

V Tatranské Lomnici dokončena instalace rozvodu teplé a studené vody, jakož i ústředního topení v hotelu "Praha" a provedeny další doplňky sportovních zařízení.

Na Štrbském Plesu zahájeny úpravy spojené s rekonstrukcí "Cesty Slobody" a připraven projekt na vybudování hospodářského dvora s garáží.

V Lubochni byl připraven projekt rašeliniště u Rojkova, za kterýmžto účelem se pomýšlí na provedení přístavby lázeňské budovy, aby rentabilita lázní Lubochňa mohla býti zvýšena.

Ve Sliači dokončena novostavba lázeňské restaurace, která po jejím zařízení bude předána provozu, aby bylo možno odstraniti restauraci starou a zahájiti stavbu nového křídla definitivní lázeňské budovy. Dokončována stavba prádelny, vybudování lázeňské komunikace a zahájeny práce na vybudování hospodářského dvora s garážemi, jakož i nového vodovodu pro lázně. Připraven náčrtek pro nový lázeňský hotel jako pokračování lázeňské restaurace.

V Herlanech byla provedena rekonstrukce vodovodu.

Ve Smerdžonce byly v celém rozsahu znovuzřízeny lázeňské objekty a opatřeny vnitřním zařízením, takže lázně tyto mohly zahájiti již řádný provoz.

Kde bylo zapotřebí, bylo doplňováno též zařízení hotelů i lékařský a jiný inventář.

Preliminář provozních výdajů pro rok 1930 činí	8,963 mil. Kč,
což jest proti rozpočtu pro rok 1929 per	5,406 mil. Kč,
více o	3,557 mil. Kč.
Toto zvýšení jest odůvodněno zejména zařazením odpisů do rozpočtu částkou	2,293 mil. Kč,
takže na zvýšení výdajů provozu připadá pouze	1,264 mil. Kč.
Zvýšení výdajů způsobuje celkový vzrůst činnosti státních lázní, čemuž
nasvědčuje též preliminář příjmů na rok 1930 zařazený částkou	9,941 mil. Kč,
tj. proti rozpočtu příjmů pro rok 1929 per	8,748 mil. Kč,
více o	1,193 mil. Kč.

 

Zvýšení příjmů se odůvodňuje postupným rozšiřováním podniku a zlepšením jeho provozu po stránce léčebné i ubytovací.

Výdaje investiční jsou preliminovány částkou	1,3300 mil. Kč,
z čehož připadá na nákup nemovitostí a stavby	1,2800 mil. Kč,
a na pořízení inventáře	0,500 mil. Kč.

 

§ 13. Státní tiskárny.

a) v působnosti předsednictva ministerské rady.

Státní tiskárny mají za úkol, hotoviti co nejlevnější tiskopisy pro účely správní. Jde tu zejména o rozsáhlé tiskové práce a dále takové, které vyžadují rychlého a přesného vyhotovení, jsou zvláště důležity a povahy důvěrné.

Státních tiskáren jest celkem pět: v Praze, v Žatci, v Bratislavě, v Košicích a v Užhorodě.

Provozní zisk pro rok 1930 preliminuje se částkou	1,065.996 Kč,
provozní zisk pro rok 1929 preliminován částkou	920.892 Kč,
tudíž pro rok 1930 více o	145.104 Kč.
Na dotování všeobecného reservního fondu pamatováno jest částkou	400.000 Kč,
takže konečný přebytek se preliminuje částkou	665.996 Kč.

 

Očekávané nejnutnější investiční náklady v částce 700.000 Kč, budou uhrazeny vlastními prostředky.

§ 13. Státní tiskárny.

b) V působnosti ministerstva národní obrany

Jako minulá léta obstarala tiskárna MNO. i v roce 1928 téměř veškerou tiskovou potřebu ministerstva národní obrany a ostatních vojenských úřadů, velitelství, útvarů, ústavů a pod. Účelu své existence vyhověla tím, že dodala své výrobky vojenské správě laciněji, než by si je mohla obstarati u tiskáren soukromých, hlavně však tím, že vojenské správě dodala tisk všech tajných, mobilisačních a jiných důvěrných tisků.

Během roku byla plně zaměstnána jak tiskem zmíněných reservátních předpisů, tak tiskem vojenských skladových tiskopisů, jichž má na skladě přes 1000 druhů. Konečně se zaměstnávala, pokud to racionální využití strojového zařízení tiskárny připouštělo, i tiskem ostatních vojenských služebních předpisů aj.

Tiskárna, zaměstnávala průměrně 102 osoby civilního smluvního dělnictva a smluvního personálu administrativního, jimž vyplatila na mzdě a platech okrouhle 1,800.000 Kč.

Práce odvedla za 5,300.000 Kč.

Zisk za rok 1928 činil 467.51889 Kč, z něhož po úhradě investic, dotací fondů a jiných výdajů zbylo 66.60189 Kč, jež byly odvedeny státní pokladně.

Provozní příjmy na rok 1930 jsou preliminovány	5,016.500 Kč;
proti roku 1929	4,110.000 Kč,
větší o	906.500 Kč.
Tomu odpovídá v provozních výdajích na rok 1930	4,516.500 Kč,
u porovnání s rokem 1929	3,869.400 Kč,
větší o	647.100 Kč.

 

§ 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě.

Úřední noviny vydávány jsou za účelem přímého seznamování veřejnosti s intencemi vlády a nestranného zpravodajství o důležitých událostech. Podle platných zákonů jest pro určité vyhlášky předepsáno uveřejnění v úředních listech.

Provozní ztráty pro rok 1930 preliminuje se částkou	300.000 Kč,
provozní ztráta pro rok 1929 preliminována částkou	170.000 Kč,
tudíž pro rok 1930 více o	130.000 Kč.

 

§ 15. Československá tisková kancelář.

Československá tisková kancelář jest agenturou zpravodajskou. Obsluhuje tisk, obchodní činitele, radiový rozhlas nestranným zpravodajstvím politickým, hospodářským a sportovním a dodává zprávy telegrafním agenturám zahraničním. Rozšiřuje úřední zprávy a informace, určené dennímu tisku a dodává mu placené vyhlášky a oznamy, které jsou jí státními úřady k obstarávání odevzdávány.

Koná insertní službu pro státní úřady a podniky, jakož i pro zahraniční agentury podle vzájemných smluv. Provozuje zpravodajství obrázkové, dodávajíc listům fotografie a hotový klišé.

Podnik jest rozdělen v oddělení politické a obchodní. Politické oddělení pracuje hlavně pro denní tisk, jemuž dodává zprávy ze zahraničí a úřední zprávy domácí. Pramenem zpravodajství politického v zahraničí jsou jednak telegrafní agentury, s nimiž je československá tisková kancelář ve smluvním spojení, jednak vlastní zpravodajové ve význačných městech evropských. Zdrojem zpravodajství o věcech domácích jsou úřední zprávy vlády, ministerstev a úřadů, jakož i oficielní projevy po-litických stran, stavovských organisací a jiných korporací.

Zpravodajství obchodní vykonává zvláštní oddělení "Pragoradio", které bylo zřízeno kancem roku 1922 a z nepatrných počátků vyvinulo se ve velký podnik značného významu hospodářského. Sbírá ze všech států evropských i ze zámoří zprávy hospodářské, hlavně denní záznamy peněžních burs, přehledy cen na směrodatných světových trzích atd. a dodává informace tyto dennímu tisku a interesentům z kruhů průmyslových.

Vlastní úřední budova Československé tiskové kanceláře bude dohotovena v roce 1930.

Provozní ztráta pro rok 1930 preliminuje se částkou	1,350.000 Kč,
provozní ztráta pro rok 1929 preliminována částkou	811.000 Kč,
tudíž pro rok 1930 více o	539.000 Kč.

 

Schodek vlastního provozního rozpočtu činí 750.000 Kč, úroky z investiční zápůjčky 600.000 Kč.

Zvýšení celkového provozního schodku jest jen přechodné, ježto investiční úroky budou v příštích letech uhrazeny nájemným z nové budovy. Nebere-li se zřetel na nově zařazené úroky z investiční zápůjčky, jest schodek Československé tiskové kanceláře preliminován níže nežli v roce 1929 a ve stejné výši, jako na rok 1928.

Investiční výdaje v částce 4,000.000 Kč zařazují se na novostavbu budovy Československé tiskové kanceláře a budou uhrazeny zápůjčkou ze státní pokladny.

§ 16: Žabčický školní závod zemědělský.

Státní statek v Žabčicích byl ponechán od 1. července 1925 k používání vysoké škole zemědělské v Brně a vl. nař. č. 11/28 Sb. z. a n. prohlášen od 1. ledna 1928 za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření.

Účel Žabčického školního závodu zemědělského je týž jako Uhřiněvského školního závodu zemědělského a školního závodu zemědělského v Děčíně - Libverdě.

Poněvadž statek byl před převzetím státní správou dlouhá léta v pachtu a jest proto v neuspokojivém stavu, bude vyžadovati jeho přeměna v řádný demonstrační statek postupného vybudování. Na statku staví se obytná budova pro deputátníky a čeleď. Potřebných budov pro účely školské však dosud není.

Postup prací na statku jest sledován jak posluchači, tak i praktickými zemědělci, ba i občasnými návštěvami ze zahraničí.

Poměr kultur jeví se takto: 362,01 ha polí, 8,36 ha luk, 12,32 ha pastvin, 12,28 ha různých druhů.

Očekávaný výnos statku v r. 1930 jeví se pouze v částce 5.512 Kč, poněvadž z provozu podniku musí býti odvedeno ústřední správě státních lesů a statků, do jejíž majetkové podstaty statek patří, cca 144.500 Kč. Částka zahrnuta je však v příjmu státních lesů a statků.

Do rozpočtu investičního na r. 1930 zařazuje se nezbytně nutná částka 355.971 Kč pro stavbu obytné budovy pro deputátníky, jejichž nynější umístění jak po stránce hygienické, tak i sociální nevyhovuje, na zadešťovací zařízení a elevátor. K částečné úhradě tohoto nákladu používá se provozního zisku 58.860 Kč; zbývající pak částku nutno uhraditi zápůjčkou.

Výdaje pro rok 1929 byly preliminovány částkou	1,759 mil. Kč.
Příjmy pro rok 1929 byly preliminovány částkou	1,764 mil. Kč.
Činil tudíž přebytek	0,005 mil. Kč.
Výdaje pro rok 1930 jsou preliminovány částkou	2,052 mil. Kč.
Příjmy pro rok 1930 byly preliminovány částkou	2,111 mil. Kč.
Činí tudíž zisk	0,059 mil. Kč,
resp. spolu s nájemným, které nutno platiti ředitelství stát. lesů a statků	0,144 mil. Kč,
celkovou částkou	0,203 mil. Kč.

 

Skupina III.

Skupina III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních dávkách a poplatcích.

Podíl tento preliminuje se pro rok 1930 částkou 1.476,534.500 Kč, tedy o 1923 mil. Kč více, než byl preliminován pro rok 1929.

Toto zvýšení vysvětluje se - mimo jiné menší rozdíly - hlavně vyšším výnosem daně domovní, jejíž předpis za rok 1927 byl vyšší než byl pro rok 1929 preliminován, jakož i nižšími srážkami na údělech z daně z obratu a přepychové fondům a zemím vzhledem k tomu, že celkový náklad na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zemských i okresních zaměstnanců, jichž placení při organisaci politické správy převezme stát, bude podle dosavadních výsledků pravděpodobně nižší, než byl pro rok 1929 odhadován. Významným je ovšem zvýšení údělu daně z obratu a přepychové na položce 7 b), Ostatní (učitelské platy) ze 700 milionů pro rok 1929 na 800 milionů pro rok 1930; úděl ten jest ustanoven výhradně na úhradu zvýšených učitelských platů, takže může býti použit jen do výše skutečné potřeby.

Podotýká se, že rozvrh podílů na jednotlivé země, pokud nejsou v zákoně přesně specifikovány, není rozhodný pro rozdělení ve smyslu příslušných zákonných předpisů o dotyčných podílech samosprávných svazků a fondů.

Zemské rozpočty na rok 1929.

Země	Hospodaření běžné			Hospodaření investiční			Schodek hospodaření běžného uhradí se výnosem zemské přirážky			zbývá nekrytý schodek hospodaření běžného (požadavek na příděl dle § 11 zák. č. 77/27)
	potřeba	úhrada	schodek	potřeba	úhrada (vlastní)	schodek (úhrada úvěrních operací)	daňový předpis	%	výnos
							a) daň činž. 65,000.000	86
							b) ost. daně 169,000.000	160
Česká	572,351.132	201,858.449	370,492.683	19,603.350	30.000	19,573.350	234,000.000		326,460.000	44,032.683
							a) 17,910.946	92
							b) 62,479.474
Moravskoslezská	337,919.671	122,812.978	215,106.693	43,911.693	4,950.000	38,961.693	80,390.420		116,445.000	98,661.693
Slovenská	206,194.372	70,202.416	135,991.956	64,814.800	36,414.800	28,400.000	53,000.000	160	84,800.000	51,191.956
Podkarpatoruská	18,684.928	6,640.252	12,044.676	4,660.000	2,094.000	2,566.000	5,074.687	160	8,119.500	3,925.176
Úhrn	1.135,150.103	401,514.095	733,636.008	132,989.843	43,488.800	89,501.043	372,465.107		535,824.500	197,811.508
										(příděl dle § 11, z něhož po srážkách zbývá ca 87 mil. Kč není na r. 1929 dosud rozdělen)

 

Skupina IV. Správa státního dluhu.

V rozpočtovém návrhu na r. 1930

preliminuje se celková potřeba pro státní dluh částkou	2.176,- mil. Kč,
tedy proti rozpočtem na r. 1929 schválené částce	2.220,- mil. Kč,
méně o	44,- mil. Kč.
Podle návrhu rozpočtu na r. 1930 činí státní dluh k 1. lednu 1930	36.233,586.927 Kč,
kdežto v rozpočtu na r. 1929 počítalo se s dluhem	36.853,662.438 Kč.
Státní dluh se tedy snížil o	620,075.511 Kč.

 

Při porovnání se stavem r. 1929 jsou tyto změny:

Přírůstek (dluhů) tedy u kapitálu:

1. u IV. státní půjčky bylo třeba odhad stavu dluhu opraviti. Podle docházejících úpisů lze totiž očekávati, že se zvýší celkový stav úpisů ca o	20,000.000 Kč.
2. Dodatečným přiznáním nároků na 3% odškodňovací dluhopisy vydané za převzaté pohledávky vzniklé z dodávek za války některým věřitelům zvyšuje se očekávaný stav dluhu v r. 1930 proti r. 1929 o	50,000:000 Kč.
3. Novými úmluvami o rozluce poštovní spořitelny uherské a pojišťovacích ústavů dříve ve Vídni sídlících zvýšily se stavy předválečného, dluhu nezajištěného u náhradních rent (bez závazku k umořování) proti rozpočtu na r. 1929 o	173,100.000 Kč
úhrnný přírůstek	243,100.000 Kč.

 

Úbytek:

1. Kursový rozdíl při platech Společné pokladně na předválečný dluh zajištěný a nezajištěný snižuje rozpočtovou částku v r. 1930 proti rozpočtu 1929 o

111.604 Kč.

 

Slosováním, nákupem a event. jinými splátkami ubylo proti r. 1929:

2. na 41/2% státní prémiové půjčce	15,600.000 Kč,
3. na státní stavební losové půjčce	40,000.000 Kč,
4. na 6% investiční půjčce dopravní	30,000.000 Kč,
5. na 6% investiční půjčce elektrisační	4,287.000 Kč,
6. na 6% státní půjčce moučné	88,000.000 Kč,
7. na 6% investiční půjčce z r. 1923 (po srážce nově do oběhu daných dluhopisů	5,980.000 Kč,
8. na 6% státní půjčce konversní	26,438.500 Kč,
9. na 4% prioritním dluhu Buštěhradské dráhy	2,390.000 Kč,
10. na 5% půjčkách Ústecko-Teplické dráhy	693.600 Kč,
11. na 4% státní půjčce vydané k výkupu akcií Košicko-Bohumínské dráhy	510.000 Kč,
12. na prioritních obligacích a akciích místních drah sestátněných zákonem č. 156/1925 Sb. z. a n.	2,982.600 Kč,
13. na 6% státní půjčce konsolidační	100,000.000 Kč,
14. na neemisní zápůjčce u Zemské banky	7,000.000 Kč,
15. na 5% umořitelné státní půjčce z r. 1928	34,376.000 Kč,
16. na náhradních rentách vydaných dle zákona z 22./6. 1928, č. 104 Sb. z. a n. o převzetí předválečného dluhu nezajištěného	3,240.000 Kč,
17. na úvěru vlády anglické na potraviny, repatriaci sibiřských vojsk	33,434.630 Kč,
18. na 8% čsl. zahraniční půjčce	35,150.200 Kč,
19. na platech Společné pokladně na předválečný dluh zajištěný (dle § 13. zákona z 15./3. 1928, č. 52 Sb. z. a n.)	14,881.377 Kč,
20. na státovkovém dluhu	300,000.000 Kč,
21. Krátkodobý státní dluh doznal změny splacením
a) 5% pokladničních bonů republiky Čsl. o	24,000.000 Kč,
b) pokladničních poukázek tříletých o	94,100.000 Kč
úhrnný úbytek	863,175.511 Kč.
Čistý úbytek státního dluhu činí tudíž proti roku 1929	620,075.511 Kč.
Z toho připadá na úbytek slosováním, nákupem a event. jinými splátkami	619,963.907 Kč.