§ 6. Státní lesy a statky

včetně školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích.

Skupina A.

Státní lesy a statky.

Činnost ústředního ředitelství státních lesů a statků za rok 1929 a program činnosti na rok 1930.

I. Všeobecná organisace služby.

a) Činnost v r. 1929.

V roce 1929 byly provedeny veškeré přípravy ku zařazení zaměstnanců na systemisovaná místa podle služebního řádu pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky" a toto zařadění bylo v tomto roce také provedeno.

Vypracována byla instrukce pro lesní hospodářské zřízení v podniku "Státní lesy a statky" a vydána jakožto prozatímní předpis. Po úpravě právního poměru zaměstnanců pokračováno v reorganisaci správy státních lesů a statků dle principu obchodního vedení, nejprve unifikováním účtování podniku.

b) Program pro r. 1930.

Přípravné práce pro revisi systemisace podniku "Státní lesy a statky",

vydání podrobných předpisů pro kvalifikační řízení,

vydání podrobných předpisů k ustanovením služebního řádu o povinnostech zaměstnanců,

vydání podrobných předpisů o naturálních příjmech,

vydání podrobných předpisů o náhradě služebních výloh,

vydání podrobných předpisů o služebních a osobních přídavcích a remuneracích,

úprava pensijních věcí zaměstnanců podniku "Státní lesy a statky" zejména zřízení pensijního fondu, opatření o tom, jak mají býti hodnoceny a uloženy převedené prémiové reservy zaměstnanců převzatých do poměru podle služebního řádu;

vydání podrobných předpisů disciplinárních,

úprava služebních předpisů po stránce formální,

vydání všeobecného organisačního řádu,

vydání služebních instrukcí pro jednotlivá odvětví služební.

II. Lesní hospodářství.

a) Činnost v r. 1929.

Vzhledem ku krátké době vhodné k zalesňování se toto setkávalo s největšími obtížemi, takže nemohlo býti v plné míře provedeno; zbývající plochy, jichž zalesnění v nejbližší době jest žádoucno, budou částečně vysázeny na podzim a zbytek v roce 1930. Vzhledem však k semennému roku 1928 dostavil se hojný nálet jak v porostech jehličnatých, tak i se stromů listnatých, takže touto přirozenou obnovou jsou zmíněné nedostatky umělé obnovy dostatečně vyváženy.

Počátkem roku 1929 dlouho trvající mrazy měly za následek značné poškození nejen mlazin, nýbrž i starých stromů, zejména jedle, některých choulostivých listnáčů a exotů. Při jarní vegetační periodě regenerovaly většinou mladé porosty, takže lze předpokládati při příznivém počasí jejich úplnou záchranu; starší, vtroušené, vlivem mrazu odumírající stromy pouze z menší části budou života schopné, kde jest to podmíněno stanovištěm, exposicí a povětrnostními vlivy.

V oblastech s intensivním lesním hospodářstvím dála se těžba normálně, pouze vývoz hmot byl ztížen vlivem extremních zimních poměru, což však nepůsobilo škodlivě ani na prodej ani na zpracování kulatiny v pilařských závodech, ani při borovici. Při těžbě neměla zvýšená poptávka po palivovém dřevu vlivu na výtěž procenta dřeva užitkového.

V oblasti východní s nevyspělým lesním hospodařením byla již toho roku těžba vlivem příznivé konjunktury zvýšena, nedosáhla však ještě své předepsané výše vzhledem k nedostačujícím komunikacím. Podstatné zlepšení lze očekávati již v roce 1930, kdy budou zmýcené plochy řádně zalesněny. Aby umožněno bylo dokonalé zalesnění těchto ploch vhodnými dřevinami, zakládány jsou dle moderních pěstitelských zásad školky nové v dostatečném počtu a odpovídající rozloze.

Probírky, jež sledují hlavně cíle výchovné, byly při dostatečném finančním efektu intensivněji prováděny.

Zpeněžení dřevních hmat ze státních lesů jest v roce 1929 uspokojivé. Palivové dřevo v celém podniku mělo dobrý odbyt a byla po něm při zvýšených cenách čilá poptávka. Ceny brusného dříví stojí výhodně na výši cen roku minulého a jeví spíše ještě tendenci vzestupnou. Kulatiny pilařské a dřevo stavební v západní části republiky doznává značného snížení cen, ačkoliv jest poptávka neutuchající. Důvodem jest, že již v r. 1928 vlivem nepříznivé situace na německém dřevařském trhu muselo býti umístěno řezivo a dřevo stavební na trhu domácím, kde při vypjatém stavebním ruchu bylo docíleno..cen více než uspokojujících; vlivem omezení stavební činnosti v roce 1929 a vlažnosti na trhu německém jest obchod s kulatinou s tendencí sestupnou. Ve východní části republiky jest čilá poptávka i dobré zpeněžení jak suroviny, tak i hmot zušlechtěných na základě dobrého odbytu na jižním trhu. V důsledku zmíněných okolností jest situace pro zpeněžení výrobků ze státních lesů v r. 1929 dosud příznivá a lze očekávati celkově dobrou bilanci lesního hospodaření a jeho průmyslového odvětví.

Státní pily v roce 1929 jsou plně zaměstnány a se zřetelem na uvedené okolnosti dobře prosperují, neboť postupně prováděné modernisování státních pil umožňuje při racionelním a ekonomickém provozu odstranění zhoršeného odbytu zušlechtěných hmot.

b) Program činnosti v r. 1930.

Poněvadž v západní oblasti podniku "St. lesy a statky" jest vyspělé lesní hospodaření, bude pracováno podle dosavadních zásad řádného lesního hospodaření a zvýšená činnost projeví se v účelné organisaci administrativní a tím i hospodářské za účelem vystupňování pracovní intensity a prohloubení lesohospodářských opatření po stránce pěstitelské, těžební i dopravní.

Ve východní části podniku, zejména v zemi Podkarpatoruské, budou zpřístupněny rozsáhlé, většinou přestárlé porosty, čímž bude umožněn řádnější způsob těžby a obnovy, resp. přeměny porostů. Zvýšená intensita těžební vyžádá si účelného a hospodárného zužitkování dřevních hmot, pročež bude v tomto roce položen základ pro cílevědomé budování velkých průmyslových podniků dřevo zpracujících, takže zvýšena bude nejen aktivita bilance tamějších státních lesů, nýbrž i ve směru národohospodářském dostaví se žádoucí rozvoj obchodu a zvýšení sociální úrovně domácího obyvatelstva.

Vyhlídky na dřevařském trhu při zdrženlivém posuzovaní situace možno pro r. 1930 určiti jakožto příznivé, zejména pokud jde o stoupající odbyt drobného dříví užitkového, tak i o zužitkování kmenoviny.

Ve státních pilách bude pokračováno v soustavném jejich zdokonalování; zřízení nových vlastních dřevozpracujících závodit není projektováno.

Se zintensivněním činnosti ve východní části podniku bude potřebí přikročiti k postupné reorganisaci ve správě státních lesů, kteréžto nezbytné opatření vyžádá si rozmnožení odborného zaměstnanectva a zvýšené péče o účelnou výstavbu provozních budov.

III. Polní a rybniční hospodaření.

a) Činnost v r. 1929.

Následkem abnormální dlouhé a tuhé zimy bylo setí jařin značně ztíženo a opožděno. Dostatek vláhy a tepla v květnu a červnu vyrovnal u některých plodin opožděnou vegetaci, některé plodiny zůstaly však přes to ve vývoji opožděny.

Stav zimního obilí jest nad očekávání dobrý; jen místy objevila se plíseň sněžná, která nezanechala však mnoho škod. Jarní obilí, řepa a brambory přes pozdní setí a sázení dobře vegetují a jejich stav možno označiti za velmi dobrý. Pícniny přezimovaly vesměs dobře, polnic? hrabošů v nich téměř není, takže zelené píce je dostatek.

Letošní zima způsobila nejvíce škod na ovocných a okrasných stromech. V polohách pod 400 m nad m. výšky jsou třešně a ořechy skoro vesměs zničeny mrazem; staré hrušky, švestky a některé jabloně, zejména pokud byly nějakým způsobem ve vývinu oslabeny, jsou silně poškozeny. V polohách nad 400 m nad m. výšky jsou škody způsobené mrazem daleko menší. V důsledku toho byly letos téměř všechny ovocné zahrady, aleje a ovocné školky komisionelně prohlédnuty a sestaven byl program na reorganisování režijního zahradnictví, aby odpovídalo nejen moderním zásadám pomologickým, ale bylo i nadále rentabilní.

Chov užitkového dobytka byl stále zlepšován odchovem zdatných jedinců a nákupem prvotřídních kusů. Z nemocí dobytka vyskytly se však ve větší míře lámavost kostí a nakažlivé zmetání. Léčení i profylaxi těchto nemocí byla věnována všemožná péče a použito bylo všech stávajících léčebných prostředků. Přes to však způsobeny byly těmito nemocemi značné ztráty. Mnoho kusů muselo býti z nouze odporaženo a dojivost v postižených dvorech značně poklesla.

Celková produkce mléčná proti roku minulému opět stoupla a přesahuje produkci předválečnou. To způsobeno jest pečlivým výběrem vhodných a schopných jedinců a vydatným krmením. Vzdor těmto dobrým naturálním výsledkům jest rentabilita mlékaření, následkem značně vysokých cen krmiv, velmi ohrožena. Mléko prodává se většinou ve stavu čerstvém buď do měst neb do mlékáren. Pouze část mléka zpracovává se v režijních mlékárnách.

Strojní vybavení statků jest stále doplňováno novými a účelnými stroji a moderním strojním zařízením. Jsou to zejména traktory a nákladná automobily, které značně pomáhají intensivnímu provozu. Ze strojního zařízení postavena bude letos čisticí stanice na obilí v Něm. Lutyni.

Potřebné meliorace jsou systematicky doplňovány. Na podzim provedou se pokusy s krtčí drenáží.

Byty zemědělských dělníků jsou stále opravovány a místy nahrazeny novostavbami. Ve zřizování dělnických koupelen se pokračuje.

Krutá letošní zima těžce postihla i režijní hospodářství rybniční. Zamrznutím přítoků vody do komor nastal v nich nedostatek vzduchu, takže uložená zde ryba ve značné míře hynula. Vháněním čerstvého vzduchu a kyslíku do postižených komor bylo sile mnoho zachráněno, přes to však rybniční hospodářství utrpělo ohromné ztráty.

Průmyslové zemědělské závody dobře prosperují a jsou stále zlepšovány moderním strojním zařízením.

Lihovary zpracovávají většinou brambory vlastní sklizně a též účinně letos zasáhly ke zmírnění škod způsobených krutou zimou tím, že vyměňovaly pěstitelům zdravé brambory za zmrzlé, které se ihned beze ztrát zpracovávaly. Tím zabráněno bylo značné národohospodářské škodě.

Šlechtitelská stanice ve Vel. Pavlovicích pracuje úspěšně na vypěstování vlastních krajových orig. odrůd ječmenů a pšenic.

V letošním roce založeny byly tři vegetační stanice na zkoušení živin v půdě podle metody Dr. Mitscherlicha. Jedna stanice na 50 vzorků založena byla u cukrovaru ve Zvoleněvsi, druhá na 50 vzorků u cukrovaru ve Smiřicích a třetí na 100 vzorků u šlechtitelské stanice ve Vel. Pavlovicích.

b) Program činnosti pro r. 1930.

Normální hospodářský provoz bude pokud možno zachován i nadále a bude pokračováno ve zdokonalování organisace i zařízení.

Všeobecným zavelením orig. osiv, pečlivou kulturou plodin a intensivním hnojením, směřovati se bude k docílení nejvyšších naturálních výnosů.

Stav užitkového dobytka bude nejen udržen na dosavadní výši, ale bude ještě rozmnožen následkem redukce potahů, které budou nahrazeny do určité míry traktory a nákladními automobily. Tímto národohospodářsky odůvodněným postupem zvýší se na stejné úhrnné ploše výroba tržních zemědělských výrobků a tím účinně bude se podporovati výnosnost statků.

Nejen práce potažní, ale i práce ruční bude se stále nahrazovati prací strojní všude tam, kde nastane tím zlevnění výroby, zlacinění zemědělských produktů a kde tímto zařízením zvýší se úroveň a zlepší se sociální postavení zemědělského dělníka.

Byty zemědělských dělníků budou podle možnosti zlepšovány, aby vyhovovaly modernímu a hygienicky nezávadnému bydlení.

Průmyslové zemědělské závody budou stále podle dosavadních vymožeností a výzkumů zdokonalovány, aby jejich rentabilita a zpeněžení zemědělských produktů byly co nejvyšší.

Rybničnímu hospodářství bude věnována intensivní péče zejména pokud se týče meliorace a zvýšení jeho produkce.

V reorganisaci zahradnictví bude postupováno podle započatého programu z r. 1929.

Také v melioraci pozemků bude pokračováno.

V přejímání vodních parcel za účelem zveřejnění běhutých vod se bude pokračovati.

V jednání o osadnických otázkách na Slovensku a Podk. Rusi dojde již ke konečnému řešení a předávkám.

Státním cukrovarům bude i v r. 1930 věnována veškerá péče, aby udržely se na dnešní úrovni, není však jisto, že se to podaří v důsledku dnešní těžké krise našeho cukrovarnictví.

IV. Činnost investiční.

a) Činnost v r. 1929.

Stavební činnost ústředního ředitelství státních lesů a statků pozůstávala jako v letech minulých v provádění prací udržovacích a v dalším pokračování větších staveb rázu investičního podle stanoveného pětiletého programu.

Práce udržovací vztahovaly se tu především na opravy různých budov

správních a obytných,

průmyslových, patronátních a

závodních budov a nynějších dopravních prostředků, lesních cest, silnic, lesních drah, vodních staveb a zařízení, kde se doprava dřeva vodní cestou dosud provádí.

Podle stavebních programů jednotlivých ředitelstev je na udržovací práce budov správních, budov hospodářství lesního, polního, průmyslových podniků zemědělských a hospodářství rybničního pamatováno těmito částkami:

v oblasti zemí Českých a země Slovenské cca	10,000.000 Kč,
v oblasti země Podkarpatoruské	1,800.000 Kč.

 

Hlavního zřetele a větších nákladů vyžadovalo udržování rozsáhlé sítě dopravních prostředků, aby uchovány byly v provozu schopném stavu a zajišťovaly laciný provoz. Jde tu zejména o řádné udržování vlastních vleček v nakládacích stanicích, udržování lesních drah a příslušných skladišť, lesních a hospodářských cest a silnic, četných vodních cest a vodních nádrží k účelům plavby zřízených, o udržování zemních a vodních smyků, vývozních a přibližovacích cest a stezek.

K udržování těchto dopravních prostředků, jejich rekonstrukci a zajištění proti škodám případných povodní jsou v zájmu zajištěné dopravy a výhodného zhodnocení lesních a hospodářských produktů preliminovány tyto částky:

v oblasti země České, Moravskoslezské a Slovenské	13,508.000 Kč,
v oblasti země Podkarpatoruské	6,625.000 Kč,

 

které ve značné míře přispějí ke zdokonalení a zlevnění dopravy na těchto dopravních zařízeních.

Vedle této výše uvedené stavební činnosti byly během roku 1929 prováděny i četné novostavby rázu investičního, a to jak nových správních, tak i obytných budov při jednotlivých zemědělských odvětvích a pokračováno na programovém vybudování další sítě nových dopravních prostředků - lesních drah, silnic, cest, jakož i vodních staveb v rámci povoleného investičního úvěru.

Podle investičního programu na rok 1929 byly povoleny investiční úvěry pro stavby, které se u jednotlivých ředitelství letos provádějí:

v zemi České, Moravskoslezské a Slovenské částka	18,214.000 Kč,
u ředitelství v zemi Podkarpatoruské celkem	18,417.500 Kč.

 

Z význačnějších staveb budov správních a obytných, jež se v zemích Českých a v zemi Slovenské provádějí, nutno uvésti: Novostavba správcovny v Dol. Morávce, Jaroměřici, Kraslici, Hronci, horárny ve Ždiaru, Chmelienci, Počuvadle, Pokuty, Hrabišově a Mudrovci, a hájenky v Utěchově, Novém Městě, Sandberku, Stosu a dalších 4 hájenek v oblasti ředitelství ve Frýdku a Třeboni v celkovém nákladě cca 3,252.000 Kč.

V zemi Podkarpatoruské provádí se stavba správcovny v žernově, obytného domu v Užhorodě a lesovny v Zahati nákladem 550.000 Kč.

Dále provádějí se novostavby dělnických domků v Poměnici, Dlouhých Dvorech, Litovici, Hrušovanech, Požárech nákladem cca 740.000 Kč a zřízení a stavby sýpek a kravína v Neradě.

Velká pozornost věnována jest též industrialisaci lesů a polnohospodářství zmodernisováním průmyslových závodů, rekonstrukci stávajícího zařízení strojového na pilách v Hrotovicích, Znojmě, Bílém Potoce, Štiavničce, Požárech a Holiči nákladem téměř 4,000.000 Kč a provedení elektrisace pivovaru Buštěhrad, Spilka a dostavbě cihelny v Kolči nákladem cca 770.000 Kč.

Na úpravu výpustě rybníka Světa pamatováno bylo částkou 660.000 Kč, na melioraci pozemků v Ostrově a Dvora Pstruše obnosem 290.000 Kč.

Nejvýznačnější činnost investičních staveb spočívala ve stavbě sítě dopravních prostředků, která se vyvíjí soustavně podle programu, který sleduje co do povahy a celkové vyspělosti hospodářství různé cíle.

V zemi české a Moravskoslezské, kde hospodářské objekty používají primérních sítí dopravních zařízení - železnic, silnic a cest, byla tato zařízení doplňována vlastními lesními cestami a silnicemi.

U ředitelství st. lesů a statků v zemi Slovenská dokončuje se primérní síť lesních drah za účelem spojení vzdálenějších komplexu lesních porostů. Provádí se tu prodloužení dráhy v údolí Korytarsko a ve Staré Dolině, v údolí Benkově, staví se odbočka lesní dráhy do Malužiny a provádí se zřízení vlečky ve stanici Hliníku a stavby dílen pro udržování vozového parku v Lipt. Hrádku nákladem cca 1,802.000 Kč.

U ředitelství st. lesů a statků v zemi Podkarpatoruské nejsou zdaleka přístupnými rozsáhlé komplexy lesních porostů v důsledku dosud úplně nevyvinuté primérní sítě dopravní.

Zajištěné investiční úvěry z finančních výnosů jednotlivých ředitelství, docílené dobrou konjunkturou lesních produktů na dřevním trhu, umožňují rychlejší tempo v provádění staveb lesních drah, které mají v dohledné době nahraditi bývalou nerentabilní vodní dopravu, která po katastrofální povodni v r. 1927 byla u ředitelství v Radiově a Buštině téměř znemožněna.

Pokračuje se na výstavbě sítě lesních drah v údolí Terešvy v oblasti ředitelství Buština, odboček, a to na trati Užčorná - Ruská Mokrá - Príslop a Užčorná - Turbát a výhybny v Trnavě nákladem cca 7,725.000 Kč.

V oblasti ředitelství Užhorod bude započata první etapa výstavby dráhy v údolí Turje o celkovém nákladu cca 2,890.000 Kč.

Při ředitelství v Rachově pokračuje se na stavbě lesní dráhy v údolí Foresek, Studená Lazačany, Velký Bočkov, Kobyl. Poljana, a v údolí Sitny, ke kterému účelu bylo poskytnuto z investičního úvěru téměř 4,000.000 Kč.

Pro všechna tato ředitelství byl ve značné míře rozmnožen vozový park k umožnění dopravy dřeva a produktů z lesních již přístupných částí nákladem 1,890.000 Kč.

Pokud se týče stavební činnosti, jež má býti v r. 1930 prováděna, nutno pokračovati při všech odvětvích zemědělských podniků v udržování stávajících objektů budov správních; průmyslových, budov závodních a dopravních prostředků a zařízení.

Hlavní pozornost bude dále věnována udržování a výstavbě cest a současné úpravě břehů souběžných potoků, prováděna bude trvalejší úprava vozovek, aby umožněna byla doprava dřeva též v době letní a zahájena byla těžba v období zimním zejména tam, kde provedená síť lesních drah umožňuje brzkou dopravu lesních produktů z lesních skladišť na vlastní pily v zájmu jich dalšího zpracováni při dobré kvalitě, která dosud prováděním plavby v dobách od stavu vody odvislých dlouhým a střídavým ležením na vzduchu a ve vodě značně trpěla.

Na tyto práce udržovací je v r. 1930 pamatováno ve státním rozpočtu na udržování

správních, obytných, patronátních a průmyslových budov částkou	12,532.000 Kč,
na udržování závodních budov a dopravních prostředků částkou	25,801.000 Kč.

 

Pokud jde o novostavby budov správních, obytných, závodních a dopravních prostředků, budou tyto prováděny podle programu v mezích investičních úvěrů, které jsou rozvrženy takto:

pro zemi Českou, Moravskoslezskou a Slovenskou částkou	9,819.000 Kč,
pro zemi Podkarpatoruskou	17,41.3.000 Kč.

 

Z význačnějších staveb budov správních, obytných, průmyslových a dopravních prostředků přijdou v úvahu zejména ony stavby, pro které budou vypracovány patřičné návrhy, plány a rozpočty.

Usilovně bude pokračováno ve stavbě lesních cest a na síti lesních drah prodlužováním dosud již hotových úseků, případně stavbou nových odboček a dalších vleček. Zdokonalovány budou průmyslové podniky zelektrisováním a doplněním strojového zařízení a doplněn bude vozový park nákupem potřebných vozů.

V. Pozemková reforma (postátňovací akce lesní).

a) Činnost v r. 1929.

V roce 1929 bylo pokračováno v provádění postátňovací akce lesní jednak v tom směru, že přejímána byla půda na základě dohod s vlastníky některých zabraných souborů v r. 1928 a 1929 uzavřených, jednak tím, že projednána byla informativně otázka postátnění lesů u většiny zbývajících zabraných souborů, obsažených v programu postátňovací akce lesní a vykonány takto přípravné práce pro pokračování v této akci v r. 1930.

b) Program na r.1930.

V r. 1930 mají býti převzaty jednak ony lesní nemovitosti, jichž převzetí bylo dohodami s vlastníky v r. 1929 uzavřenými zajištěno, jednak ty, o jichž převzetí budou příslušné dohody v r. 1930 uzavřeny. Mimo to má býti v r. 1930 projednána informativně otázka postátnění lesů pokud možno u všech dosud nevyřešených zabraných souborů k postátnění určených, tak aby v r. 1931 mohla býti postátňovací akce lesní když ne zcela, tedy aspoň v hrubých rysech skončena.

K provedení této akce zařazen byl do čl. XIV. fin. zákona investiční úvěr na r. 1930 v částce 280 mil. Kč, o čemž bližší zmínka obsažena jest ve všeobecné důvodové zprávě.

VI. Účetnictví podniku.

a) Činnost v r. 1929.

V r. 1929 byly učiněny další pokroky v sestavování jak celkové bilance podniku, tak i dílčích bilancí všech jeho složek a to netoliko po stránce formální (účelné uspořádání účtů, založení nových účtů, doplnění účetních závěrek rozbory po stránce účetní i hospodářské a instruování jich přílohami, vysvětlujícími stavy i výsledky jednotlivých účtů aj.), ale i po stránce věcné, ježto do rozvážných účtů všech provozoven podniku byla zařaděna všechna bilanční aktiva - s výjimkou pozemků - hodnotou skutečnou anebo hodnotou hodnotě skutečné velmi se přibližující. Tímto opatřením učiněn byl netoliko významný krok k ocenění a bilancování všeho majetku podniku, ale což jest obzvláště důležité, byla odstraněna dosavadní překážka správného výpočtu provozního zisku, případně ztráty, neboť oceněním všeho majetku, podléhajícího ztrátám, vzniklým znehodnocením z fysického opotřebení, dána byla základna provádění amortisačních odpisů, bez nichž správný účet ztráty a zisku podniku takového druhu, jako jsou státní lesy a statky, není myslitelný.

b) Program na rok 1930.

Bude dalším úkolem, aby i ocenění pozemky bylo co nejdříve provedeno a také tyto účtovány v bilancích cenou skutečnou a nikoliv evidenční, jak se děje dosud.

Dále bude úkolem doby nejblíže příští, aby na základě dosavadních zkušeností, získaných při účtování podle nových metod a dosavadních prozatímních předpisů a instrukcí, provedeno bylo zdokonalení instrukcí pro službu účetní i pokladní.

Bude pokračováno na zdokonalování účetních závěrek v tom směru, aby mohly býti spolehlivým podkladem pro podnikovou statistiku a kalkulaci.

Účetně revisní činnost bude prohloubena.

Bude přikročeno v soustředění výplat služebních příjmů stálých zaměstnanců a odpočivných požitků pensistů a jich pozůstalých, jež vypláceny jsou dosud jednotlivými ředitelstvími; při likvidování těchto požitků použito bude strojů, čímž docíleno bude zjednodušení práce a úspory sil.

Agenda sociální.

Činnost v r.1929.

V r. 1929 vyřizovalo ústřední ředitelství státních lesu a statků všechny záležitosti týkající se nemocenského, úrazového, invalidního a starobního pojištění zaměstnanců státních lesů a statků, pokud jich vyřizování přísluší ministerstvu zemědělství (ústřednímu ředitelství státních lesů a statků) jako nejvyššímu správnímu orgánu podniku "Státní lesy a statky" při vrchním vedení tohoto podniku.

V oboru nemocenského pojištění dělníků, úředníků a zřízenců bylo pečováno o to, aby všichni zaměstnanci, na něž se vztahují zákon č. 221/24 ve znění zákona č. 184/28 a zákon č. 221/25, byli pojištěni pro případ nemoci u příslušných nemocenských pojišťoven a aby náklad s tím spojený, jenž tvoří při velkém počtu zaměstnanců značnou složku výrobnách nákladů podniku "Státní lesy a statky", nezvyšoval se ještě bezdůvodně nad nutnou míru stanovenou zákonem.

Bylo postaráno o to, aby byli jmenováni u všech ředitelstev na systemisovaná místa úředníci právní služby, jmenovaným úředníkům vymezena pak působnost služební.

Poněvadž v r. 1929 vešla v platnost již ustanovení zákona č. 184/28, pozměňující ustanovení zákona č. 221/24, byly dány všem ředitelstvím státních lesů a statků i místním správám potřebné pokyny, jež musí každý podnikatel znáti a jak mají změněná ustanovení se prováděti.

Aby byla záruka, že úředníci služby právní a pomocné služby administrativní ovládají všechny předpisy sociálně pojišťovací a že je dovedou v praxi správně prováděti, po případě dozírati na správné jich provádění, připravují se pro úředníky ty kratší praktické kursy, v nichž budou tyto předpisy prakticky probírány, jakož i návrh nařízení, jímž má býti zavedena pro tyto úředníky povinně praktická zkouška ze sociálně-pojišťovacích zákonů.

Kursy ty budou uskutečněny, až budou jmenováni právní a administrativní úředníci u všech ředitelstev státních lesů a statků, nejpozději počátkem roku 1930.

Zaměstnanci státních lesů a statků z obvodu ředitelství v B. Bystřici a Žarnovici jsou na základě ustanovení §u 5. písmena a) zákona č. 221/24 vyňati zaručením nároků na rovnocenné dávky z působnosti zákona č. 221 ve znění zákona č. 184/28 a rovnocenné dávky poskytuje jim zvláštní fond pro nemocenské pojištění, zřízený k tomu účelu u ředitelství státních lesů a statků v B. Bystřici.

Poněvadž tento fond nebyl opatřen stanovami, jež by upravovaly jeho příjmy a výdaje i celé hospodaření, vypracovány a vydány stanovy, přizpůsobené ustanovením zákona č. 184/28 Sb. z. a n.

Vedle této činnosti v oboru nemocenského pojištění bylo zjištěno, jaké účinky vykonávají zákon č. 221/24 ve znění zákona č. 184/28 a zákon č. 221/25 Sb. z. a n., na provoz podniku "Státní lesy a statky", zejména jaké zatížení vzniká z nich pro tento podnik po stránce administrativní a finanční a jaké výhody poskytují tyto zákony zaměstnancům podniku.

Zákon č. 221/24 ve znění zákona č. 184/28 zatěžuje při nedostatku prováděcího nařízení ku §u 248 a neochotě nemocenských pojišťoven usnadniti dohodou provádění pojištění nepravidelně zaměstnaných osob velmi značnou měrou místní správy podniku "Státní lesy a statky" po stránce administrativní a podnik po stránce finanční, a náklad na provádění jeho vynaložený není nijak přiměřený výhodám, které z něho zaměstnanci mají.

Ani zákon č. 221/25 neposkytuje zaměstnancům podniku "Státní lesy a statky", na něž se vztahuje, potřebnou pomoc v případě nemoci a náklad podniku na jeho provádění zvyšuje se ještě o mimořádné podpory, jež musí podnik i za platnosti tohoto zákona ve vážných případech těmto zaměstnancům poskytovati.

Proto připravena opatření, aby mohla správa podniku "Státní lesy a statky" vyjmouti v roce 1930 zaměstnance státních lesů a statků, podléhající povinnému pojištění pro případ nemoci podle zákona č. 221/24 ve znění zákona č. 184/28 zaručením nároků na rovnocenné dávky v případě nemoci z působnosti tohoto zákona a zříditi k tomu zvláštní fond.

Rovněž činěny přípravné práce k tomu, aby mohl býti v roce 1930 zaveden pro zaměstnance podléhající povinnému nemocenskému pojištění podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n., na základě ustanovení §u 23 tohoto zákona zvláštní léčebný fond, jenž by poskytoval těmto zaměstnancům potřebnou pomoc v případě nemoci.

V oboru invalidního a starobního pojištění zaměstnanců státních lesů a statků plněny všechny úkoly, které ukládá ústřední ředitelství státních lesů a statků § 38 stanov invalidního a starobního fanda, zejména spravováno jmění invalidního a starobního fondu a obstarávány účetní práce spojené s agendou fondu, vedeni v patrnosti členové fondu a průběh jejich pojištění od 1./VII. 1926, rozhodováno o nárocích na dávky i o žádostech na příspěvky na sanatorní léčbu, upravována ustanovení stanov fondu podle předpisu zákona č. 184/28 Sb. z. a n., vydávány ředitelstvím potřebné instrukce ku provádění jednotlivých ustanovení stanov fondu a dozíráno na jejich činnost při vyřizování agendy fondu, vyžadovány a vydávány převodní částky členů fondu a prováděna potřebná statistická šetření. Poněvadž byli v r. 1929 jmenováni na úřednická místa systemisovaná v sociálním referátě pro vyřizování agendy invalidního a starobního fondu úředníci pomocné služby administrativní, služby důchodní a kancelářský úředník obstarávající statistické práce, byly vydány pro tyto úředníky přesné instrukce, vymezující jejich úřední povinnosti při vyřizování agendy fondu.

Při dosavadním počtu 98.000 členů fondu byla agenda invalidního a starobního fondu velmi rozsáhlá.

V oboru úrazového pojištění ukončena v roce 1929 smírná dohoda ujednaná se Zemskou úřadovnou pro pojišťování dělnictva v zemi Slovenské a Podkarpatoruské a ředitelství Oravského komposesorátu a touto úřadovnou o úrazové pojištění lesních dělníků a placení dlužných příspěvků, zamezeno dvojí úrazové pojištění prováděné u těchto ředitelství a vydány podrobné a přesné směrnice, jak si mají zmíněná ředitelství při provádění úrazového pojištění budoucně počínati.

Poněvadž byly v zemi Slovenské a Podkarpatoruské v dřívějších letech neprávem právoplatně do úrazového pojištění podle zák. čl. XIX. z roku 1907 zařazeny také lesní manipulace, jež provádějí ve vlastních lesích ředitelství státních lesů a statků a náklad spojený s prováděním tohoto pojištění je větší než náklad, který by vyžadovalo dobrovolné pojištění zaměstnanců podniku pro případ úrazu, konány v roce 1929 přípravy, aby mohli býti v roce 1930 vyjmuti zaměstnanci podniku "Státní lesy a statky", podléhající povinnému úrazovému pojištění pomocí zvláštního fondu a úrazového pojištění na základě ustanovení § 4., čís. 1. ř. z. z r. 1888 a § 10. zák. čl. XIX. z r. 1907 ve znění zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n.

V r. 1929 konány přípravné práce na likvidaci bývalé lesní bratrské pokladny při ředitelství státních lesů a statků v Báňské Bystřici, zejména zjišťován přesný stav bývalých členů a jejich rodinných příslušníků, nabytá od nich práva, finanční stav lesní bratrské pokladny a učiněna prozatímní opatření za účelem úhrady zjištěných schodků.

V r. 1930 hodlá ústřední ředitelství uvésti agendu invalidního a starobního fondu, jež vykazuje z dřívější doby četné vady zaviněné jednak opožděným založením evidence členů fondu a zaplacených příspěvků, jednak nedostatkem úředníků u ředitelství, v normální chod a vydávati pravidelné zprávy o výsledcích své činnosti při vyřizování této agendy.

Aby mohl invalidní a starobní fond po vyjmutí zaměstnanců státních lesů a statků z povinného nemocenského pojištění podle zák. č. 221/24 v případech, kde odvrácení nebo odsunutí invalidity je možné jen sanatorním nebo lázeňským léčením za přispění fondu pro nemocenské pojištění, poskytovati toto léčení, hodlá se v roce 1930 přikročiti k vybudování a zřízení léčebných ústavů pro léčení tuberkulosy, reumatismu, žaludečních a podobných chorob a umožniti v těchto léčebných ústavech potřebné léčení také členům léčebného fondu zaměstnanců podniku "Státní lesy a statky".

Za účelem zmenšení administrativních prací místních správ, jež vyžaduje agenda fondu, připravují se účelně sestavené výplatní mzdové listiny, jež budou zavedeny v roce 1930 po vyjmutí zaměstnanců státních lesů a statků z nemocenského a úrazového pojištění, a jež nahradí dosud užívané tiskopisy sloužící potřebám invalidního a starobního fondu a u ředitelství v Báňské Bystřici potřebám nemocenského fondu.

Pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky", kteří nepodléhají povinnému úrazovému pojištění, bude zřízen současně v roce 1930 zvláštní podpůrný fond, aby podpory těmto zaměstnancům v případě úrazu poskytované, nezatěžovaly jako je tomu dosud, výrobní náklady podniku "Státní lesy a statky", příp. bude zavedeno zvláštní dobrovolné pojištění těchto zaměstnanců pro případ úrazu, jež by obstarával fond pro povinné úrazové pojištění zaměstnanců stát. lesů a statků.

Při tom bude řešena také otázka fondu pro dobrovolné pojištění zaměstnanců státních lesů a statků v obvodu ředitelství v Báňské Bystřici a Žarnovici, jenž byl zřízen bez souhlasu ministerstva financí a Nejvyššího účetního kontrolního úřadu po zastavení činnosti lesní bratrské pokladny u ředitelství státních lesů a statků v Báňské Bystřici a nemá dosud žádných stanov.

V roce 1930 učiní se opatření, kterými by se zjištěné nároky členů lesní bratrské pokladny částečně zlikvidovaly a každoroční schodky, činící asi 450.000 Kč ročně a zatěžující výrobní náklady podniku "Státní lesy a statky", postupně snižovaly.

Bude pokračováno také v přípravných pracích na zavedení vlastního pojištění na povinné ručení v podniku "Státní lesy a statky".

Během roků 1930 bude vydána příručka obsahující všecky zákonné a jiné předpisy, které musejí znáti úředníci místních správ a ředitelství při obstarávání administrativních prací.