2. Telegrafní, radiotelegrafní a radiotelefonní provoz. Potrubní pošta.

V telegrafní dopravě nejeví se sice ani v roce 1928 takový rozmach jako v poštovním nebo telefonním provozu, přece však docíleno proti roku 1927 lepších výsledků v dopravě telegramů v tuzemsku. Jak vidno z diagramu na tab. XII., bylo dopraveno 3,883.220 tuzemských telegramů (1927 3,586.970) 1,331.975 telegramů do ciziny (1927 1,332.080) a 1,467.658 telegramů z ciziny (1927 1,480.790).

Pokles v počtu telegramů do ciziny a z ciziny je důsledkem rozšíření telefonního styku s cizími státy. Pokles ten byl však vyvážen vzestupem přetelegrafovaných telegramů, které byly získány zahájením nového přímého radiotelegrafního styku s Holandskem v roce 1968 a úspěšným jednáním s telegrafní správou království S. H. S. o transitování telegramů, určených do Holandska, přes Československo.

Z opatření k podpoře telegrafního ruchu osvědčilo se zvláště dodávání telegramů telefonem zdarma ve večerních a nočních hodinách, zavedené původně ve Velké Praze, kterým bylo urychleno doručování. Na přání obchodních a živnostenských komor rozšířeno bylo toto opatření v roce 1928 na České Budějovice, Hradec Králové, Cheb, Josefov, Karlovy Vary, Liberec, Litoměřice, Pardubice, Plzeň, Podmokly, Tanvald - Šumburk, Teplice - Šanov, Ústí n. Lab., Brno, Břeclav, Jihlava, Olomouc, Prostějov, Přerov, Bohumín, český Těšín, Frýdek, Karviná, Krnov, Mor. Ostrava, Opava, Orlová, Radvanice ve Slezsku, Bratislava, Košice, Žilina, Berehovo, Mukačevo a Užhorod.

V témž roce zahájen byl dálnotiskový provoz mezi telegrafní ústřednou brněnskou a poštovním a telegrafním úřadem 2 v Brně. Slevou ročního poplatku za zapsání zkrácené telegrafní adresy, pro Prahu ze 300 Kč na 240 Kč a pro ostatní místa Československé republiky ze 240 Kč na 180 Kč, vyšla telegrafní správa vstříc obchodním a průmyslovým kruhům. Koncept roku 1928 byly zavedeny blahopřejné telegramy k Vánocům a Novému roku. V druhé polovině roku 1928 byly listovní telegramy, zavedené před tím pouze v tuzemsku a ve styku s některými evropskými státy, rozšířeny na zámoří,.především na Ameriku. Tyto telegramy těší se u korespondujícího obecenstva velké oblibě a telegrafní správa vyjednává o rozšíření tohoto druhu telegramů i na ostatní evropské země, ve styku s nimiž dosud nebyly zavedeny. Doprava nového druhu telegramů za zlevněnou sazbu, tzv. telegramů z konce týdne (Weekend), byla uskutečněna v březnu 198 ve styku s Kanadou a rozšířena potom na celou severní Ameriku, na střední Ameriku a některé státy jižní Ameriky.

V sazbách telegramů tuzemských a telegramů do evropských zemí nebylo v r. 1928 změn, pouze v tarifech telegramů do ostatních dílů světa nastala řada změn v důsledku nových radiotelegrafních spojení.

Telegrafní dopravu obstarávaly koncem roku 1928 (v závorkách jest vyznačen stav z 31. prosince 1927) 3.772 (3.714) telegrafní úřady, z nichž bylo 1.259 (1.108) s telefonním provozem. Proti roku 1927 stoupl počet státních telegrafních úřadů z 2.683 na 2.746; počet železničních telegrafních stanic však klesl z 1.031 na 1.026. Nové státní telegrafní úřady zřizovaly se pouze s telefonním provozem, neboť mají pro obecenstvo větší význam než úřady jen se službou telegrafní. Počet přístrojů se celkem nezměnil. V činnosti bylo koncem roku 1.928 2.076 (2.079) telegrafních přístrojů Morseových, 445 (434) klapáků, 217 (214) přístrojů Hughesových, 15 (13) pomocných souborů pro podvojný Hughes, 2 (2) dvojnásobné a 11 (11) čtyřnásobných souborů Baudotových jakož i 2 (2) soubory Siemensovy.

Koncem roku 1928 bylo v Československu 20.653 km (20.714 km) telegrafních tratí, jež obsahovaly celkem 129.945 km (128.590 km) vedení drátů; poštovní správě náleželo 71.094 km (71.074 km) vedení, zbytek pak jednak železnicím 58.754 km (57.433 km), jednak soukromým podnikům 97 km (83 km).

Z význačnějších telegrafních staveb, které v roce 1929 byly provedeny, pokud se týče jsou nebo budou prováděny, dlužno uvésti: rekonstrukce telegrafních tratí Spišská Nová Ves - Poprad, Žilina - Povážská Bystrica, Žilina - Čadca, Köbölkut - Parkan; kabelování telegrafních vedení Bubny - Dejvice, Liberec - Tanvald, Brno - Horní Heršpice; překládky telegrafních tratí Višnie Hágy - Štrbské Pleso, Břeclav - Podivín a Margecany - Vel. Lodina.

Pro rok 1930 chystá se především kabelování telegrafních vedení Cheb-Františkovy Lázně, kabelování telegrafních vedení na nádraží v Bohumíně, Č. Těšíně, Košicích; rekonstrukce telegrafní trati Parkan - Szob a Čadca - Mosty; nutná opatření u slaboproudých vedení v důsledku elektrisace železniční trati Smíchov - Plzeň a Praha - Vrané; úprava telegrafní trati k nové poštovní budově v Užhorodě.

Radiotelegrafní provoz s cizinou vykazuje v roce 1928 oproti roku 1927 vzestup z 250.848 telegramů a 3,358.583 slov na 368.917 telegramů a na 4,880.484 slov. Používání radiotelegrafie jest podporováno z důvodů finančních, ježto podíl z radiotelegrafní dopravy jest vyšší, než z dopravy telegramů drátem. Aby tudíž byla zachycena mezinárodní telegrafní korespondence pro radiotelegrafní provoz, byly v roce 1928 vydány nové směrnice pro instradování mezinárodních telegramů.

V roce 1929 byla v Poděbradech postavena vysílací stanice radiotelegrafní na krátké vlny o energii 2 X 20 Kw. V roce 1930 bude rozšířena přijímací stanice na Bílé Hoře o další soubory pro příjem krátkých vln. V témž roce hodlá telegrafní správa přikročiti k přípravným pracím pro rekonstrukci celého nařízení radiotelegrafní ústředny tak, aby vyhovovala nejmodernějším požadavkům světového radiotelegrafního provozu.

Rokem 1929 vešla v platnost Mezinárodní radiotelegrafní smlouva, jakož i Všeobecný řád, Řád dodatkový a Řád mezinárodní radioelektrické služby letecké, sjednaný mezi Československem, Belgií, Francií, Německem, Nizozemskem, Švýcarskem a Velkou Britanií. Podle modifikace předpisů Mezinárodního telegrafního řádu o smluvené řeči v telegramech, sjednané v září 1928 světovou telegrafní konferencí v Bruselu, bude vedle 10 písmenných slov smluvené řeči, obsahujících určitý počet samohlásek, dovoleno s platností od 1. října 1929 používati slov pěti písmenných bez jakéhokoliv omezení:

Zájem o radiofonní rozhlas zračí se ve vzestupu počtu koncesionářů (tabulka XIII.). Koncem roku 1927 bylo 224.132 platících posluchačů rozhlasu, koncem roku 1928 238.341; v lednu 1929 stoupl počet koncesionářů na 243.773, v únoru na 246.612, v březnu na 247.980. Pokles počínající v dubnu a v květnu jest přirozeným zjevem, opakujícím se každoročně.

Ze stavební činnosti v oboru radiofonie dlužno se zmíniti o radiofonní stanici, zřízené v Satalicích pro zabezpečení leteckého provozu, která pracuje na vlně 900 m, a o přijímací stanici, zřízené pro leteckou dopravu na letišti v Užhorodě a spojené vedením s vysílací stanicí v Hanisce u Košic. Tato stanice zabezpečuje letecký úsek Košice - Užhorod a její činnost se rozšíří, jakmile bude zahájen letecký styk s východní Evropou. V Brně byla pro zjednodušení celého provozu přemístěna přijímací ústředna přímo na letiště. V roce 1930, kdy budou letadla pravděpodobně vyzbrojena radiostanicemi pro vysílání i příjem, zřídí se na vhodných místech radiogoniometrické stanice, aby určovaly letadlům jejich polohu. Tím zvýší se bezpečnost letecké dopravy.

V roce 1929 dostavěla telegrafní správa rozhlasové stanice v Bratislavě (12 KW) a v Moravské Ostravě (10 KW) a objednala veliký vysílač o energii 60 KW v anténě. Pro tento vysílač bylo po experimentálním šetření vyhlédnuto místo v okolí Českého Brodu. Bylo též objednáno zesílení a modernisace brněnského vysílače na 36 KW a provedena částečná úprava vysílače ve Strašnicích. Rovněž zařízen simultánní rozhlas po kabelech mezi Prahou - Brnem - Bratislavou a zahájen simultánní provoz do Mor. Ostravy a Košic po vzdušných vedeních.

Po úspěchu středoevropského simultánního rozhlasu byla do Československého simultánního rozhlasu zařaděna v roce 1929 několikrát i stanice pařížská. K výměně rozhlasových programů přistoupí pravděpodobně i Anglie a Belgie, poněvadž kabelová spojení s těmito zeměmi budou již v dohledné době opatřena zesilovači pro rozhlas.

V dubnu 1929 konána byla v Praze mezinárodní radioelektrická konference, jíž se zúčastnilo 28 evropských telegrafních státních správ, tři mimoevropské, dále četné společnosti, provozující telegraf, a konečně též řada mezinárodních organisací radiových a jiných (na př. Svaz Národů). Na této konferenci byl vypracován tak zv. pražský plán rozdělení rozhlasových vln, platný od 1. července 1929, a vyřešena řada jiných aktuelních otázek oboru radioelektrického.

Ve výstavbě sítě potrubní pošty bylo v r. 1928 pokračováno prodloužením trati, vybudované roku 1927 (viz mapku na tabulce XIV.). Položeno další potrubní vedení, a to mezi hlavní poštovní budovou a poštovním úřadem 35 na Vinohradech, mezi tímto úřadem a poštovním úřadem 31 na Vinohradech, dále mezi poštovními úřady Praha 4 - 13, poštovními úřady Praha 3 - 9, poštovními úřady Praha 9 - 55 (Smíchov), 55 - 30, 30 a poštovním úřadem šekovým na Smíchově, dále mezi poštovními úřady Praha 2 (Staré Město) - Praha 8 (Malá Strana) a mezi poštovními úřady Praha 5 - Praha 6.

V roce 1929 počalo se s kladením vedení mezi poštovním úřadem 31 na Vinohradech a poštovním úřadem 36 na Žižkově, mezi úřady 35 - 32 na Vinohradech, dále mezi poštovními úřady 4 - 17, 4 - 27 a konečně mezi poštovními úřady 8 - 28 a 28 - 10 (poštovní úřad Hrad).

Současně započato v roce 1929 s výstavbou strojovny a ústředny potrubní pošty v hlavní poštovní budově v Jindřišské ulici. Vedle několika podružných strojoven u poštovních úřadů ve středu města vybudují se i veškeré stanice, jak v těchto úřadech, tak i u všech soukromých přihlášených účastníků, aby pak mohlo býti dáno v tomto roce do provozu spojení hlavní pošty s poštovními úřady ve středu města a všemi soukromými účastníky.

Pro rok 1930 projektuje se výstavba potrubních tratí na Vinohradech, ve Vršovicích, Karlíně, Holešovicích, Bubenči a Dejvicích a to mezi poštovními úřady Praha 31 - 33, 33 - 73, 6 - 40, 40 - 41, 41 - 22, dále spojení mezi poštovním úřadem 10 - 47 a 14 - 46. V tomto roce je zamýšleno vybudovati současně stanice a podružná strojní zařízení v rozsahu vybudované potrubní sítě. S výstavbou sítě potrubní pošty provádí se postupně i vybudování hlavní rozvodné sítě časové služby v stejném rozsahu jako sítě potrubní, poněvadž příslušné kabelové žíly jsou již uloženy v kabelech, určených pro provoz potrubní pošty.

Státní telegrafní správa přikročí i k vnitřní výstavbě zařízení časové služby a připojí na vybudovanou síť především poštovní úřady uvnitř města.

3. Telefonní provoz.

Výsledky činnosti a rozsah telefonního provozu i provozních zařízení v roce 1928 ve srovnání s rokem 1927 jsou patrny z těchto údajů:

Během roku 1928 bylo uskutečněno v místním styku mezi účastnickými stanicemi 211,477.909 hovorů. Veřejnými hovornami bylo zprostředkováno 509.446 hovorů. Telegramů účastníky telefonicky podaných a účastníkům dodaných bylo zprostředkováno 1,262.144, nečítajíc v to 8843 výzev a odřeknutí. Aby byl přesně zhodnocen styk v místních telefonních sítích, zavedla telefonní správa počítání hovorů automatickými počitadly v Praze, Děčíně, Karlových Varech, Plzni, Prostějově, Přerově, Bratislavě, Moravské Ostravě, Opavě, Českých Budějovicích, Varnsdorfu, Mostu, Chebu, Jihlavě a Znojmu a hodlá pokračovati v postupném zapojování počitadel ve všech místních telefonních sítích.

Místní telefonní trati měřily koncem roku 1928 19.210 (1927 18.056) km.

Organickým ucelením meziměstské sítě, zejména důsledným vybudováním systému dvou dopravních okruhů pro každou telefonní síť, docíleno bylo v roce 1928 zvýšené meziměstské dopravní intensity uskutečněním 12,290.580 hovorů v tuzemském telefonním styku a 6,660.205 hovorových minut ve styku mezinárodním proti 11,086.368 hovorům a 5,838.186 hovorovým minutám, uskutečněným v roce 1927 (viz diagram na tab. XVI.). Při posuzování vzrůstu telefonního provozu nutno však také přihlížeti k poměru jednotlivých druhů hovorů. S uspokojením možno poukázati na to, že zhuštěním meziměstské sítě československé snížen byl počet bleskových hovorů během roku 1928 na 0,10% proti 0,17% v roce 1927, a počet pilných hovorů na 5,14% proti 6,94% z roku 1927 z celkového počtu meziměstských telefonních hovorů, uskutečněných uvnitř státu.

Vzrůst meziměstské telefonní dopravy byl patrný v roce:1928 jak ve styku vnitrostátním, tak i ve styku mezinárodním. Potřebám vnitrostátního meziměstského telefonního provozu sloužilo 1779 kmenových a 270 umělých telefonních vedení, potřebám mezinárodního styku 161 kmenové vedení.

Délka tratí meziměstských vedení dosáhla 15.616 km (1927 15.148 km), z toho bylo 505 km tratí dálkových kabelů (viz diagram na tabulce XV.).

Koncem roku 1928 vzrostl počet telefonních ústředen na 2122 (v roce 1927 2003), z nichž bylo 1528 hlavních a 594 vedlejších. Veřejných telefonních hovoren bylo již 2478 (1927 2353), veřejných telefonních automatů 341 (1927 271), telefonních stanic hlavních a vedlejších (účastnických i služebních) 131.449 (1927 122.277) (viz též diagram na tab. XV.).

V budování telefonních ústředen a veřejných hovoren bylo intensivně pokračováno i v roce 1929. V roce 1928 a v prvé polovině roku 1929 bylo odevzdáno provozu 156 nových telefonních ústředen a veřejných hovoren, z nichž třeba uvésti: Bělčice, Bieľ, Blatno u Jesenice, Borotín, Brandýsek, Bransouze, Cirkvice u Čásl., Černohlava, Černý Ardov, Červené Janovice, Červený Hrádek, České Libchavy, Dalešice, Dlhé Pole, Dobřenice, Dolní Libchavy, Dolní Štál, Domoušice, Dražice, Dubenec, Dubnica nad Váhom, Dubriniče, Přebuz, Frýdnava, Habartice u Frýdlandu, Habura, Hanušovice nad Toplom, Herálec u Humpolce, Hodejov, Holýšov, Horinčovo, Horní Němčí, Hostovlice, Hrochovo, Hronská Breznica, Hrdlořezy, Hvězda u Police n. Met., Chlum u Dubé, Chlumec u Užhorodu, Chroustovice, Chynorany, Iža, Jablonov n. Turnou, Jakartovice, Janov u Litomyšle, Jeníkovice, Jesenice u Prahy, Kámen u Habrů, Kamenice u Stránčic, Klapý, Kněžice u Jihlavy, Kodířov u Svitav, Krajná Polana, Krakovany, Kramářova turistická chata na Suchém Vrchu u Jablonce n. Orlicí, Křesetice, Krumperky, Krušovce, Kunětická Hora, Kunova Teplica, Kurima, Kvilda, Lanžhot, Ledenice, Lejčkov, Lenčice, Lično, Lochovice, Lužany u Jičína, Majdan, Malá Morava, Mělčice, Mikuleč, Miličín, Milonice, Mirotice, Mirkovice u Kutné Hory, Moravská Libina, Mšené u Budyně n. Ohří, Mýto v Čechách, Nedožery, Nehvizdy, Německé Pravno, Neznašov, Nováky, Nové Syrovice, Nový Rychnov, Opočnice, Otnice, Paseka na Moravě, Pasohlávky, Pečovská Nová Ves, Plavy, Podbiel, Podkrivaň, Polom; Popelín, Malá Chuchle, Prostřední Lánov, Pustějov, Raďovce, Rákošín, Riegrova chata na Kozákově, Rochlice u Liberce, Rosendorf, Sebranice v Čechách, Sedlice u Blatné, Sedliště, Skalice u Moravského Krumlova, Skuhrov u Habrů, Smečno, Stachy, Staré Sedliště, Starý Kolín, Stožec, Strání, Střední Apša, Střezimír, Studence u Horek, Surty, Svätý Antol, Svojanov, Sychrov, Syrovice, šaratice, Štěpánov u Nedvědice, Štrba, Šumburk ve Slezsku, Tatobyty, Torun, Třebelovice, Třemošnice, Turzovka, Újezd u Sokolnice, Úpor, Urmín, Úžice, Velemyšleves, Veliká nad Iplom, Veliká Ves u Prahy, Veliké Gejovce, Velká Hleďsebe (znovu zořízeno), Velká Čausa, Velká Losenice, Velké Kostolany, Velké Rovné, Větrný Jeníkov, Vikýřovice, Vitice, Vlčnov, Vojtíškov, Výškovo nad Tisou, Zahrádka u Ledče, Zeidler, Zruč nad Sázavou.

Pokud jde o veřejností uplatňovaný požadavek přeměny manuelních ústředen na systém automatický, hodlá poštovní správa vyhověti mu postupně nejenom ve větších telefonních ústřednách hlavních a v příslušných ústřednách vedlejších téže místní sítě, ale dle možnosti i v samostatných ústřednách okolních, pokud nejsou vzdáleny od ústředny dále než 10 km a, pokud jde o Prahu, 15 km. Přeměnu manuelních ústředen na automatický systém bude ovšem lze prováděti tempem daným, pohotovými prostředky, při čemž z důvodů hospodárných jest nutno přihlížeti k tomu, aby nebyly předčasně vyměňovány manuelní ústředny, které v provozu dosud dobře vyhovují. Není ovšem námitek, aby i v takových případech bylo vyhověno žádosti zájemníků, přispějí-li určitou částkou za předčasnou výměnu. Jinak budou investiční náklady spojené s automatisací hrazeny ze státních prostředků. Vzhledem k tomu však, že zúročení a amortisace těchto nákladných investic nenalezly by úhrady v dosavadních běžných telefonních poplatcích, bylo nutno pro automatické ústředny stanoviti zvláštní tarif, odstupňovaný v devíti síťových skupinách a založený na automatickém počítání vlastních hovorů účastníka, při kterém kromě amortisačního (základního) paušálu a minimálního poplatku za vlastní místní hovory stanoven je jakožto náhrada investičních nákladů za provedenou automatisaci zvláštní poplatek, tzv. automatisační. Pro Prahu zaveden již - až na poplatek automatisační - tento tarif od 1. října 1928.

V roce 1929 bylo pokračováno především ve výstavbě telefonních ústředen, jejichž stavby byly již započaty v předchozích letech. Tak skončena počátkem roku 1929 přeměna manuelních ústředen ve Velké Ostravě na systém automatický, a to: v Mariánských Horách, Radvanicích, Michálkovicích, Vítkovicích, Svinově, Zábřehu a Přívoze, do provozu dány znovuzřízená místní a meziměstská ústředna v Opavě, nová část místní telefonní ústředny v Bratislavě, nové meziměstské telefonní ústředny ve Znojmě, Prešově, Báňské Bystřici a Ružomberku. Také došlo k zapojení znovuzřízených místních telefonních ústředen systému ústřední baterie v Jihlavě a nových meziměstských telefonních ústředen v Novém Jičíně, Bruntále, Lučenci a v Bratislavě (pro 150 meziměstských vedení). Rovněž pokračuje se na montáži v aut. ústředně "Inženýrský dům" v Praze I., která bude uvedena do chodu v roce 1930.

Mimo to začalo se s realisací některých z důvodů technicko-provozních nejakutnějších projektů. Jsou to zejména: rozšíření místní telefonní ústředny v Liberci, rozšíření meziměstských telefonních ústředen v Plzni, Olomouci, Prostějově, Košicích a v Užhorodě, znovuzřízení meziměstské telefonní ústředny ve Vysokém Mýtě, znovuzřízení místních telefonních ústředen v Chomutově a Žilině, rozšíření místní telefonní ústředny v Brně o 4000 přípojek v systému automatickém se sedmi vedlejšími ústřednami a rozšíření meziměstské telefonní ústředny tamtéž o 19 pracovních míst. V programu je zautomatisovati manuústředny v Aši, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Lovosicích, Luhačovicích, Úpici, Sušicích, Třešti, Rybářích a Trnovanech.

Ze staveb většího rozpočtového významu byla v roce 1929 zřízena tato vedení: Praha - Vrchlabí, s použitím dálkového kabelu v úseku Praha - Kolín, Praha - Klatovy s použitím dálkového kabelu v úseku Praha - Plzeň, a dále vedení Liberec - Vrchlabí, Ústí nad Labem - Varnsdorf, Teplice - Šanov - Děčín a Pardubice - Dvůr Králové - Trutnov. Pro spojení Mariánských Lázní s Prahou byla vybudována dvě přímá vedení s použitím dálkového kabelu v úseku Praha - Stříbro a z takto získaných dvou kmenových vedení metalických bylo utvořeno další třetí vedení sdružené Praha - Mariánské Lázně. Touto kombinací bylo možno zlepšiti za použití dosavadního vedení vzdušného Mariánské Lázně - Praha, vedoucího přes Karlovy Vary, i spojení těchto lázní s Prahou a Mariánských Lázní s Německem. Na Moravě byla vystavěna vedení Zlín - Brno a Zlín - Praha pro firmu Baťa, které byl k tomu účelu pronajat 1 pár žil v dálkovém úseku Praha - Brno. Kromě toho byla provedena rozsáhlá úprava vzdušných vedení, jež uvedením do chodu dálkového kabelu bylo možno přizpůsobiti pro telefonní styk ústředen na trati ležících s provozními uzly dálkového kabelu. Dále byla připnuta vedení Kouty nad Desnou - Frývaldov a Frývaldov - Neisse. Ve Slezsku bylo zřízeno vedení Krnov - Vrbno ve Sl., Kronsdorf - Karlovice. Slovensku dostalo se tentokráte celé řady důležitých spojovacích vedení, z nichž uvádíme: Želovce - Vrbovka, Lučivná - Liptavská Teplička, Modrý Kameň - Dolní Strháry - Dolní Strehová, Divín - Podkriváň a Rožňava - Jablonov n. T.

Srovnáme-li letošní stavební činnost ve výstavbě meziměstských vedení, znázorněnou v diagramu XVII., s touto činností v roce 1928, vidíme, že rozpočtem povolené prostředky dovolují letos rozšíření počtu okruhů jen v případech naprosto neodkladných.

Stavební činnost v roce 1930 bude v prvé řadě směřovati k dokončení staveb započatých v roce 1929, a bude mimo to uskutečňovati postupnou automatisaci telefonního provozu ve Velké Praze, tj. výstavbu další aut. ústředny "Letná", rozšíření ústředen "Smíchov" a "Vinohrady", dále zřízení vedlejších ústředen v Chuchli, Braníku, Modřanech, Radotíně, Horních Černošicích, v Krči, Spořilově, Kunraticích, Libuši, Dejvicích a Roztokách, ve Vokovicích, Liboci a Klecanech. Podle vývoje finanční situace zamýšlí se přikročiti k automatisaci telefonních ústředen v Ústí nad Labem, Jablonci nad Nisou a v Hradci Králové.

Program meziměstských vedení pro rok 1930 vykazuje některé stavby vedení pro průmyslové kraje a lázeňská místa; též i na turistické požadavky, zejména na Šumavě, je pamatováno. Mimo to předpokládá program přeorientování některých spojů v západních Čechách do uzlů dálkového kabelu Praha - Plzeň - Norimberk. Také na severovýchodní Čechy bude pamatováno stavbami, na příklad Hradec Králové - Náchod, Trutnov - Teplice - Broumov, Ústí nad Orlicí - Králíky, Dobruška - Rychnov n. Kn. atd. Pro přeorientování telefonního spádu ze Slezska do nové kabelové trati Brno - Mor. Ostrava, na níž se právě pracuje, budou vybudována současně 4 vedení Opava-Mor. Ostrava. Poněvadž telefonního ruchu na Slovensku utěšeně přibývá, byly do slovenského programu zařazeny tyto nejdůležitější stavby: Nitra - Topolčany, Trnava - Senica nad Myjavou, Nitra - Levice, Zvoleň - Lučenec, Poprad - Tisovec - Lučenec, Michalovce - Humenné a mnohé jiné podřadnějšího významu.

Z rekonstrukcí místních telefonních sítí provádělo se v roce 1929 soustavné zahušťování sítě pražské, tentokrát ve směru na Žižkov a v Praze I. i II., jakož i velmi naléhavé rozšíření sítě do nově zastavěných oblasti v Dejvicích, kterážto stavba byla započata v roce 1928. Při velkém počtu přihlášek o stanice, jež tu přechodně nebylo možno zřizovati, lze očekávati rychlý rozvoj tohoto okrsku pražské telefonní sítě. Z rekonstrukcí mimopražských uvádíme jako nejvýznačnější právě prováděná rozšíření v těchto městech: Aš, Sušice, Lovosice, Úpice, Hradec Králové (VII. stavební období), Brno a Bratislava (VIII. období).

V roce 1930 bude rovněž pokračováno v zahušťování sítě jak ve vnitřní Praze, tak v okrajových sítích Velké Prahy, jež budou postupně automatisovány a budou proto vyžadovati pečlivější úpravy a většího počtu zprostředkovacích vedení do pražských automatických ústředen. Dále bude pokračováno ve přesměrování pražské kabelové sítě na nové automatické ústředny v Inženýrském domě a na Letné. Také v ostatních městech bude prováděno rozvíření sítí ponejvíce v systému kabelovém.

Československá dálková kabelová síť, jejíž hlavní tepna spojující Prahu s Drážďany se strany jedné a přes Brno s Vídní a Budapeští se strany druhé, byla odevzdána veřejnosti koncem roku 1928, byla v roce 1929 rozšířena o dalších 320 km, a to z Prahy do Norimberka a z Brna přes Olomouc k Moravské Ostravě. Zesilovací stanice vzoru Siemens a Halske byly zřízeny v Holoubkově, Boru u Tachova a vzoru International Standard Electric v Olomouci, kdež byly k tomu účelu vystavěny velmi účelné jednopatrové domky poblíže kabelových tratí. Vnitřní rozdělení budov bylo standardisováno pro umístění zesilovačů na stojanech, akumulátorovny a strojovny, jakož i pro sklady, dílny, kanceláře personálu a byt pro správce stanice.

V červnu 1929 byly odevzdány do chodu první okruhy mezi Prahou a Olomoucí, mimoto byl zahájen provoz v úseku Praha - Plzeň na celé řadě vedení vnitrostátních. Tím docílilo se úspěšného rozmnožení dosavadních okruhů mezi Prahou a Olomoucí, jakož i mezi Prahou a plzeňskou oblastí západních Čech. Otevření celé trati z Prahy do Norimberka a zahájení provozu na mezinárodních okruzích v tomto směru bylo provedeno po dohotovení montáží zesilovacích stanic na území československém i německém v měsíci červenci. (Viz mapu čsl. dálkové sítě na tab. XVIII.) Lze pozorovati, že ve všech kabelových úsecích vůčihledě přibývá hovorů, jež se vyznačují spolehlivostí a čistotou dorozumění i na ohromné mezinárodní vzdálenosti. Využitkování kabelů bylo znamenitě zvýšeno propůjčením žil v něm zvláště konstruovaných a příslušných zesilovačů pro soudobé přenášení hudebních a přednáškových programů v rámci dohody o středoevropském rozhlase mezi Prahou, Varšavou, Berlínem, Vídní a Budapeští.

Společnost pro stavbu dálkových kabelů, jež byla utvořena v roce 1924 za účelem provádění stavebních prací v tomto oboru, stala se co do účelnosti své organisace vzorem ve státech, kde počínají s výstavbou dálkové sítě. Také výkonnost čsl. kabelového průmyslu zůstala v roce 1929 na výši požadavků.

Záměry na poli dálkové kabelisace pro rok 1930 nemohou se rozvinouti tak, jak by toho bylo zapotřebí. Telegrafní správa byla pro omezenost peněžních prostředků nucena prozatím upustiti od účelného rozšíření dálkové sítě z Brna přes Uherské Hradiště do Trenčína a Bratislavy, kterážto náhradní trať má nám zabezpečiti provoz v případě katastrofální poruchy trati mezi Brnem a Bratislavou. Z téhož důvodu bylo nutno odsunouti výstavbu trati Lovosice - Teplice, která by odlehčila silně obsazené vzdušné trati Ústí nad Labem - Teplice a umožnila zdokonalení telefonního styku severozápadní uhelné oblasti jak s Prahou, tak i s Německem. V důsledku tohoto omezení bude možno jenom dokončiti kabelovou trať, jdoucí z Brna přes Moravskou Ostravu k německé hranici, a spojiti tuto s německou tratí, přicházející v směru od Coselu. V Hati poblíže německých hranic bude provedena novostavba budovy, navrhované pro účely jak zesilovací stanice, tak i poštovního a telegrafního úřadu. Dále je zamýšleno vybudování nové dálkové trati Praha - Liberec za účelem zlepšení telefonního styku tohoto průmyslového střediska. O naléhavosti jmenovaného vedeni svědčí skutečnost, že styk na Prahu z tohoto směru vykazuje 2000 hovorových jednotek denně, a že čekací doby jsou tu až pětihodinové. Projektované automatické ústředny v Liberci a Jablonci n. N. i vzrůst místních přípojek, který podle zkušeností, získaných v ostatních automatisovaných sítích, bude nezbytně následovati, zvýší ještě potřebu nových meziměstských okruhů v tomto směru. Práce na připojení československé dálkové sítě na síť polskou byly z naší strany zahájeny výstavbou zmíněné již trati Brno - Moravská Ostrava, z níž bude v Místku odbočeno k polské hranici; polská správa počala s pracemi z Varšavy k Lodži a bude pokračovati v roce 1930 ve směru na Československo, jehož dosáhne asi ve dvou letech.

Další novinkou v hospodárném využití dálkových kabelů bude přeložení některých delších vzdušných okruhů telegrafních do kabelů, kdež pomocí tak zv. telegrafie nízkými frekvencemi bude lze na telegrafních žilách současně i telefonovati, aniž by jedna funkce rušena byla druhou. S tímto systémem konají se právě pokusy v novém poštovním technickém zkušebním ústavě, který vyvinuje úspěšnou činnost na poli vědeckého bádání ve všech oborech služby.

Mezinárodní telefonní styk Československa vykazuje rychlý vzestup, kteroužto okolnost dlužno přičísti jednak stálému účelnému zlepšování technických podmínek tohoto styku (zřizování nových přímých spojů z Československa, zajišťování dobrého dorozumění i v relacích vzdálenějších pomocí zesilovačů), jednak sjednávání dalších mezinárodních telefonních relací, a to jak se státy, s nimiž byl již dříve telefonní styk, byť i v omezené míře, sjednán, tak i se zeměmi, s nimiž až dosud nebyla vůbec telefonní korespondence zavedena. Tak vykazuje statistika koncem roku 1928 v telefonním styku mezinárodním celkem 6,660.205 hovorových minut proti 5,838.186 hovorovým minutám roku předchozího. Zvláště příznivě vyvíjí se telefonní styk s Německem, který od 15. prosince 1928 nepodléhá žádnému omezení co do relací, takže jakékoliv místo v Československu, připojené na státní síť telefonní, může obdržeti telefonní spojení s kteroukoliv sítí německou. Avšak i ve styku s ostatní cizinou znamená rok 1929 stálé zlepšování podmínek mezinárodního telefonního styku Československa. Tak rozšířen telefonní styk s Francií povolením celé řady nových relací, styk se Švýcarskem rozšířen na celé Slovensko i Podkarpatskou Rus, sjednán všeobecný telefonní styk s Dánskem, Holandskem, Belgií, Švédskem a Norvéžskem, takže není již třeba dohadovati se případ ad případu o povolení jednotlivých relací do zemí posléze uvedených. Také styk s Anglií byl rozšířen potud, že všechny telefonní sítě Čech, Moravy, Slezska a západního Slovenska mají povoleny telefonní hovory do celé Anglie: Východní Slovensko a Podkarpatská Rus jsou připuštěny k telefonnímu styku s Londýnem. Nově pojato do mezinárodního telefonního styku Československa i Lucembursko a kromě toho sjednán všeobecný telefonní styk pro dobu slabé dopravy, tj. od 19. hod. do 8. hodiny, s Finskem, se Španělskem a Portugalskem povoleny telefonní hovory prozatím z určitých míst československých. Pokud jde o země, s nimiž není dosud telefonní styk zaveden všeobecně, jako Polsko, království S. H. S., Italie, Litva a Lotyšsko, byl alespoň tento styk rozšířen povalením celé řady nových relací. Důsledky všech shora uvedených opatření jeví se ve statistických datech o mezinárodním telefonním styku v prvních třech měsících roku 1929 (1,757.467 hovorových minut) u srovnání s výsledky za totéž období roku 1928 (1,590.788 hovorových minut). Akční radius mezinárodní telefonie doznal v roce 1929 značného zvětšení sjednáním normálního telefonního styku se Severní Amerikou a s Buenos Aires. Zvláštní zmínky zasluhuje na tomto místě dohoda s telegrafní správou německou a maďarskou z počátku letošního roku o zprostředkování telefonní korespondence mezi Německem a Maďarskem přes Československo na kabelových vedeních telefonních Berlín - Budapešť, probíhajících naší republikou. Tato okolnost přispěje zajisté náležitou měrou ke zvýšení rentability naší hlavní telefonní tratě kabelové Petrovice - Praha - Brno - Bratislava. Jest jisto, že tato cesta bude sloužiti netoliko vzájemné telefonní korespondenci obou shora uvedených sousedních států, nýbrž i korespondenci mezi státy nordickými s jedné strany a státy balkánskými se strany druhé.

Pro rok 1930 chystá se další rozšíření mezinárodního telefonního styku jednak v tom směru, že bude zaveden všeobecný telefonní styk s těmi zeměmi, s nimiž se dosud sjednávají pouze případ od případu jednotlivé telefonní relace, jednak tím způsobem, že budou do sféry mezinárodního telefonního styku pojaty země, s nimiž náš stát nemá dosud telefonní korespondenci zavedenou. O zavedení všeobecného telefonního styku bude jednáno zejména se správou francouzskou, italskou, španělskou a portugalskou. Nově bude třeba sjednati telefonní styk s Rumunskem, Estonskem, po případě i se sovětským Ruskem: Třeba ovšem zdůrazniti, že v obou směrech zde uvedených bude záviseti zdar kroků, jež naše správa v té příčině podnikne, z valné části od pohotovosti a kapacity telefonní sítě států, s nimiž nebo prostřednictvím jichž má býti telefonní styk nově zaveden nebo rozšířen.

Zhuštění mezinárodního telefonního styku v důsledku stále se zlepšujícího dorozumění na velké vzdálenosti vyžaduje přesné a pokud možno jednotné úpravy všech otázek stavebního, provozního, tarifního i účetního rázu s mezinárodní telefonií souvisících. Tento úkol řeší "Mezinárodní poradní sbor pro telefonii na velkou vzdálenost", jehož plenárních schůzí, každoročně svolávaných, se také zúčastňujeme.

4. Poštovní úřady šekové.

Poštovní úřady šekové pokračovaly i v roce 1928 v další organisaci všech svých zařízení, směřujících k nejekonomičtějšímu uspořádání pracovního procesu a k uplatnění všech pracovních složek ve prospěch uživatelů jejich služeb.

V reorganisačním vývoji došlo se v uplynulém období k definitivnímu zavedení adresovacích strojů systému "Elliot" pro tisk adres na obálky, v nichž se zasílají vlastníkům účtů výpisy z účtů, kterážto změna přinese po vypotřebování zásob starých obálek podstatné ulehčení každodenní expedice obálek, zjednodušení jejich evidence, oprav a pod.

Reorganisace vlastního účetního systému poštovních úřadů šekových na podkladě zavedení účtovacích strojů dospěla nyní již k poslednímu zkušebnímu stadiu. Prohlídka nejmoderněji zařízených bank a šekových úřadů v Německu a výsledky studia tam konaného na jaře roku 1929 urychlily reorganisační práce, takže se nyní již spěje k definitivnímu zavedení nového účtovacího systému. Zbývá jen ještě rozhodnouti otázku včlenění nového účtovacího systému do systému dosavadních kontrolních opatření, jakož i o tom, které z různých vyzkoušených účtovacích strojů budou zavedeny, aby se potom ihned přikročilo k postupnému zavedení nového systému u všech šekových účtů. Postup reorganisace se bude díti tak, aby po přestěhování poštovního úřadu šekového v Praze do nové budovy na Václavském náměstí byl již nový reorganisovaný systém u všech šekových účtů v plném chodu. Nový účetní systém jest ovšem v souvislosti i s technickou stránkou provozu. Bude se moci proto také plně rozvinouti teprve v nové budově, kde bude zavedena potrubní i pásová pošta, výtahová spojení různého druhu a pod., kterážto zařízení umožní vertikálním i horizontálním spojením službou souvisejících oddělení co nejhospodárnější pracovní postup jak v jednotlivých odděleních, tak i v jejich vzájemném služebním styku.

Pokles výnosu z uložených hotovostí, svěřených poštovním úřadům šekovým, nutil správu poštovních úřadů šekových k tomu, aby provedla revisi dosavadního systému poplatků v šekovém řízení. Dlužno konstatovati, že poplatky v šekovém řízení československém vybírané byly tak nízké, že neodpovídaly vůbec protihodnotě úkonů, vezme-li se v úvahu valorisace mezd, platů a veřejných dávek a zvýšení celé soustavy hospodářských čísel, nastalé stabilisačním procesem dosud ne zcela ukončeným. Dokud bylo možno hraditi schodek poplatkové režie výnosem z uložených hotovostí, svěřených poštovním úřadům šekovým, nejevilo se nutným revidovati poplatkový systém šekového řízení. Jakmile však počal důsledkem konsolidace hospodářských a finančních poměrů intensivněji klesati výnos z tohoto titulu v důsledku poklesu úrokové míry z uložení, ať šlo o úrokový výnos z cenných papíru, směnečného reeskontu nebo ze vkladů u bank, stalo se zjevným, že setrvání při dosavadním systému poplatků v šekovém řízení ohrožuje soběstačnost poštovních úřadů šekových. Proto bylo vládním nařízením z 28. prosince 1929 čís. 176/129 Sb. z. a n. provedeno zvýšení některých poplatků v šekovém řízení poštovního úřadu šekového. Přes toto zvýšení, jež ostatně nebude ani odpovídati plné výši kursové relace československé koruny ke koruně předválečné, zůstanou stále ještě československé šekové poplatky nejnižšími v celé Evropě.

Otevřena zůstává dosud otázka rozšíření působnosti šekových úřadů na úsporné řízení, jehož zavedení jest nezbytnou podmínkou plného rozvinutí činnosti šekových úřadů ku prospěchu státu i občanů. Lze však doufati, že snad již v dohledné době dojde k uzákonění příslušné osnovy, o níž bylo již dosaženo dohody jak v Poradním sboru pro otázky hospodářské, tak celkem i v administrativním připomínkovém řízení. Zavedení úsporného řízení se stává nyní již velice naléhavým, ježto otázka vyrovnání starokorunových pohledávek za poštovními spořitelnami ve Vídni a v Budapešti spěje ku konečnému rozřešení tím, že příslušné mezistátní úmluvy nabudou ratifikací zúčastněných států již v nejbližší době účinnosti. K soupisu, provedenému ve smyslu ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, čís. 232 Sb. z. a n., bylo přihlášeno za vídeňskou poštovní spořitelnou 103.060 pohledávek v částce asi 458,000.000 K. Přihlášené pohledávky se zatím předběžně oznamují vídeňské poštovní spořitelně za účelem jejich přezkoušení a uznání. Jakmile úmluva vstoupí v platnost a bude toto uznávací řízení skončeno, dojde k stanovení definitivního bloku československých pohledávek a bude možno přikročiti k jejich výplatě po převzetí příslušných úhrad od vídeňské poštovní spořitelny v poměru jejich hodnoty k celkové výši pohledávek. Pokud jde o poštovní spořitelnu v Budapešti bylo přihlášeno 51.516 pohledávek v částce okrouhle 110,000.000 K. Dalšímu postupu v otázce výplaty pohledávek za budapešťskou poštovní spořitelnou brání dosud neprovedená ratifikace příslušných úmluv se strany Polska.

Činnost poštovních úřadů šekových za r. 1929 vykazuje opět podstatný vzestup, jak jest vidno z diagramů na tabulkách XIX. až XXIV. a z níže uvedených statistických dat.

Počet šekových účtů k 31. prosinci 1928 činil 8100.176 a byl o 4.159 vyšší než v roce 1927. Z toho připadá na pražský hlavní ústav 91.022, jeví se tudíž přírůstek 2.057. U pobočného úřadu v Brně bylo k témuž dni otevřeno 9.154 účtů, takže vzrůst šekových účtů u tohoto úřadu činí za rok 1928 2.102 účtů.

Na šekových účtech bylo provedeno v r. 1928 celkem 80,161.551 vkladů v částce 117.517,023.378,20 Kč a 21,596.230 výplat v částce 117.045,721.204,06 Kč, takže celkový obrat dosažený za tento rok činil 234.562,744.582,26 Kč při 101,757.781 položce. Z toho připadá na Prahu 92,388.906 položek v částce 217.591,354.841,74 Kč a na Brno 9,368.875 položek v částce 16.971,389.740,52 Kč. Vzestup vůči roku 1927 činí tudíž 7,115.667 položek (Praha 4,772.870, Brno 2,342.797) a v obratu 27.188,451.51660 Kč (Praha 23.214,104.416,89 Kč - Brno 3.974,347.099,71 Kč).

Pohledávka vlastníků šekových účtů činila k 31. prosinci 1928 celkem 2.635,256.726,70 Kč, z čehož připadá na pražské šekové účty 2.481,802.262 Kč a na brněnské šekové účty 153,454.464,70 Kč.

Z činnosti šekového úřadu zasluhuje zvláštní zmínky jeho peněžní styk s cizinou, jmenovitě instituce mezinárodního poštovního převodního řízení podle smlouvy štokholmské z 28. srpna 1924. Šekové úřady jsou dnes mezinárodním poštovním převodním řízením ve styku s Německem, Rakouskem, Maďarskem, Švýcarskem, Švédskem, Belgií, Dánskem, Francií, Polskem, královstvím SHS, svobodným městem Gdaňskem, Holandskem, Lotyšskem a velkovévodstvím Lucemburk. Přímé výplaty v hotovosti zavedl šekový úřad dosud ve styku s Německem, Rakouskem, Maďarskem, Švýcarskem, Francií, Polskem, Dánskem, královstvím SHS, Lotyšskem a velkovévodstvím Lucemburk. V programu jest ještě vybudování peněžního styku se zeměmi, ve kterých není zavedeno šekové řízení, zejména s Anglií, Italií, Rumunskem a Bulharskem. V r. 1928 bylo ve styku s cizinou provedeno 469.196 položek v částce 513,350.710,02 Kč.

Ukládací činnost poštovních úřadů šekových, vyplývající z povinnosti postarati se o výhodné uložení svěřených hotovostí, stanovené zákonem č. 140/1919, vyvíjela se v roce 1929 příznivě.

V obchodu cennými papíry bylo dosaženo obratu 3.518,515.959,84 Kč. Deposita činila koncem r. 1928 v nom. hodnotě 2.699,410.071 Kč. Eskont směnek a bonů vykazuje při počtu 23.404 obrat 3.372,726.355,61 Kč. Lombardních zápůjček bylo poskytnuto v tomto roce v úhrnné částce 31,564.601,76 Kč.

V souvislosti s ukládací činností působily poštovní úřady šekové také značnou měrou při různých finančních záležitostech státu a obstarávaly četné úkoly, jež patří do rámce jejich činnosti finančně-hospodářské.