Všechny loterie německé jakož i polská po zhroucení měny zvýšily značně cenu losu. Se zřetelem k tomu zvýšena i u nás cena losu při 14. loterii roku 1926 na 370 Kč (a 30 Kč zápisné pro prodejny), čímž jsme se poněkud přiblížili ceně předválečné. Současně však byl snížen počet losů pro 14. loterii z 250.000 na 240.000.

Cena našeho losu i po tomto zvýšení zůstala daleko za cenou losu cizozemských loterií, které se již značně přizpůsobily ceně předválečné. (Prusko 120 ř. M., tj. 960 Kč; Sasko 150 ř. M., tj. 1.200 Kč, Hamburk 120 ř. M., tj. přes 960 Kč, Rakousko 180 Sch., tj. skoro 900 Kč, Uhersko 100 pengö, tj. 600 Kč, Polsko 200 pol. zl., tj. přibližně 800 Kč. Jedině Jihoslovansko zůstalo při ceně 500 din.).

Pro 14. loterii v roce 1926 docílil státní podnik při 240.000 losech po 400 Kč čistý zisk	22,692.802 Kč.
Počet prodejen stoupl proti 1. loterii z 249 na 407.
Pro 15. loterii třídní v roce 1926 vydáno bylo rovněž 240.000 losů a docíleno bylo zisku	22,872.266 Kč.
Pro 16. loterii v roce 1927 bylo vydáno 240.000 losů a bylo docíleno zisku	22,215.235 Kč.
Pro 17. loterii téhož roku bylo vydáno 240.000 losů a bylo docíleno zisku	22,527.961 Kč.
Pro 18. loterii roku 1928 musilo býti přikročeno k mírné redukci počtu losů a bylo vydáno 230.000 losů a docíleno zisku	21,533.848 Kč.
Pro 19. loterii v témže roce musil však býti počet losů dále snížen a sice na 200.000 losů a bylo docíleno zisku jen	18,918.329 Kč.

Počet prodejen v 18. loterii byl 369, v 19. loterii 338, ve 20. loterii 320 a v 21. loterii 310.Prodejnám byl pro 17. loterii povolen jednorázový příplatek 3 Kč za každý přidělený los a pro 18. a 19. loterii povolen příplatek 350 Kč.

Vládním nařízením ze dne 17. listopadu 1921 byl úhrn výher počínaje 7. třídní loterií upraven na 70% celé herní jistiny rozvrhem horním stanovené.

Podle vzoru německé loterie byl zaveden jednodušší způsob tahu tím způsobem, že byla zavedena základní čísla,.a to počínaje 9. loterií v roce 1923. Vzhledem k tomu, že tento způsob tahu nedošel obliby u hrajícího obecenstva, byl počínajíc 17. loterií v roce 1927 zrušen a vydány byly losy ve 2 sériích, kterýžto způsob tahu byl zrušen koncem 19. loterie a počínajíc 20. loterií v roce 1929 byl zaveden způsob tahu podle jednotlivých čísel, jaký byl v 1. až 8. loterii.

Zákonem ze dne 18. prosince 1922, čs. 404 bylo upraveno hospodaření ve státních podnicích, za něž byly prohlášeny i státní loterie (vlád. nař. z 25. září 1924, č. 260 Sb. z. a n.). Zavedení správního sboru, tedy kolegiátního rozhodování, odejmutí pravomoci, ale i odpovědnosti jednotlivci, přispívá k tomu, že rozhodováno jest ve vážných otázkách s největší opatrností.

Úspěch podniku státních loterií jest přirozeně závislý na všeobecné hospodářské a průmyslové situaci. Každá hospodářská a průmyslová krse působí na odbyt losů a proposice nutno činiti s největší opatrností, aby státní podnik přes jistoty prodejnami složené nepřišel ke ztrátě.

Jedno však bude nutno v budoucnosti sledovati, a to zvýšení ceny losů i u nás, neboť dnešní cena losu nedosahuje ani třetiny ceny předválečné. V tomto případě bude ovšem třeba počet losů náležitě snížiti. Každým zvýšením ceny losu docílí se i značně výhodnějšího herního plánu, poněvadž - jak výše uvedeno - musí býti vždy 70% herního kapitálu použito na výhry.

Vedle agendy československé třídní loterie jest pověřena "Státní loterie" též pořádáním státní dobročinné loterie, jejíž tah se koná každý rok jednou. Tato loterie vznikla v r. 1853 (rozhodnutí ze dne 28. dubna 1853, č. 6913/F. M.).

V Československé republice byly pořádány až dosud:

1.	dobročinná	loterie	v	r.	1919,	s čistým	ziskem	580.380,40 Kč,
2.	"	"	v	r.	1920,	"	"	523.860,45 Kč,
3.	"	"	v	r.	1921,	"	"	432.088,-- Kč,
4.	"	"	v	r.	1922,	"	"	627.796,67 Kč,
5.	"	"	v	r.	1923,	"	"	583.317,78 Kč,
6.	"	"	v	r.	1924,	"	"	684.377,-- Kč,
7.	"	"	v	r.	1925,	"	"	830.552,45 Kč,
8.	"	"	v	r.	1926,	"	"	580.786,68 Kč,
9.	"	"	v	r.	1927,	"	"	315.775,32 Kč,
10.	"	"	v	r.	1928,	"	"	459.188,55 Kč.

 

Loterie 1. až 6. vykazují každá 250.004 losů po 5 Kč loterie 7. až 10. 300.000 losů po 5 Kč. Loterie 11. bude pořádána dne 6. září 1.929 a byl úhrn výher této loterie zvýšen z 360.000 Kč na 500.000 Kč.

Čistý výtěžek této loterie rozděluje každoročně ministerstvo financí po slyšení správního sboru státních loterií v dohodě s ministerstvem sociální péče, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, po případě i jiných ministerstev dobročinným institucím hodným veřejné podpory.

V r. 1929 byl rozdělen celý výtěžek 9. dobročinné loterie a část výtěžku 10. dobročinné loterie. Obnos 120.000 Kč z této loterie byl ponechán k rozdělení s výtěžkem 11. státní dobročinné loterie v r. 1930.

Mimo to působí státní loterie (ředitelství státních loterií) při pořádání soukromých věcných loterií a bylo v letech 1922 až 1928 pořádáno celkem (kromě tzv. menších věcných loterií s herním kapitálem do 10.000 Kč) více než 173 velkých soukromých věcných loterií s herním kapitálem více než 109,000.000 Kč. Pořádání těchto loterií jest upraveno nař. býv. min. financí a ministerstvem vnitra ze dne 14. července 1911, ad č. 30.426/X č. 124 (Věstník min. fin. z r. 1911).

Konečně dlužno se zmíniti o účasti ředitelství státních loterií na řešení různých jiných otázek souvisejících s loterním důchodkem jmenovitě vydávání posudků při povolování různých herních přístrojů (automatů), reklamních nebo příležitostných slosování, o nedovalených hrách v cizí loterii a pod., jakož i o spolučinnosti při důchodkovém trestním řízení.

Pro hospodaření v r. 1930 jsou v podniku "Státní loterie" celkové provozní výdaje

preliminovány částkou	96,9 mil. Kč,
tedy proti roku 1929	110,3 mil. Kč,
méně o	13,4 mil. Kč.

 

Snížení výdajů odůvodňuje se hlavně snížením potřeby na položce výhry 22. a 23. loterie následkem snížení počtu losů.

Příjmy preliminované v r. 1930 činí	126,5 mil. Kč,
proti roku 1929	144,1 mil. Kč,
méně o	17,6 mil. Kč.
Podle toho jest zisk preliminovaný na rok 1930 (126,5 - 96,9 mil. Kč)	29,6 mil. Kč,
proti zisku r. 1929 (144,1 - 110,3 mil. Kč)	33,8 mil. Kč,
menší o	4,2 mil. Kč.

 

18. třídní loterie.

výher za třídu.

230.000 losů.

 

I. - V. 1928.

Příjem:

za	losy	I.	třídy	Kč	230.000,- X 74	Kč	=	Kč	17,020.000,-
"	"	II.	"	"	225.800,- X 74	"	=	"	16,709.200,-
"	"	III.	"	"	221.600,- X 74	"	=	"	16,398.400,-
"	"	IV.	"	"	217.400,- X 74	"	=	"	16,087.600,-
"	"	V.	"	"	213.200,- X 74	"	=	"	15,776.800,-
				Kč	1,108.000,- X 74	Kč	=	Kč	81,992.000,-

 

Cena:		Kč	400,-
	-	Kč	30,-	zápisné (i s vkladným Kč 15,-)
		Kč	370,-	: 5 = 74,-.

 

Součet		Kč	81,992.000,-
Zisk		Kč	21,273.360,-
K tomu další příjmy:	Propadlé výhry	"	371.820,-
	Úroky šekového účtu	"	4.319,-
	Úroky z prodlení	"	56.839,-
	Pokuty	"	1.780,-
	Tiskopisy	"	248.635,-
	Poplatky za výměnu jistot	"	858,-
	Úroky z běžného účtu	"	423.330,-
Součet		Kč	22,380.941,-

 

Vydání:

Výhry (70% ze vkladů Kč 81,992.000,-) =

Kč

57,394.640,-

 

Odměny	I.	tř.	los	po	3	Kč	=	Kč	690.000,-
	II.	"	"	"	"	"	=	"	677.000,-
(vkladní 15 : 5 = Kč 3)	III.	"	"	"	"	"	=	"	664.800,-
	IV.	"	"	"	"	"	=	"	652.200,-
	V.	"	"	"	"	"	=	"	639.600,-
	Kč 1,108.000 X 3						=	Kč	3,324.000,-	Kč	3,324.000,-
Zisk										Kč	21,273.360,-
Součet										Kč	81,992.000,-
Režie										Kč	847.093,-
Čistý zisk										Kč	21,533.848,-
										Kč	22,380.941,-

 

19. třídní loterie.

výher za třídu.

200.000 losů.

 

VI. - XI. 1928.

Příjem:

za	losy	I.	třídy	Kč	200.000,- X 74	Kč	=	Kč	14,020.000,-
"	"	II.	"	"	195.800,- X 74	"	=	"	14,709.200,-
"	"	III.	"	"	190.600,- X 74	"	=	"	14,398.400,-
"	"	IV.	"	"	185.400,- X 74	"	=	"	13,087.600,-
"	"	V.	"	"	180.200,- X 74	"	=	"	13,776.800,-
				Kč	950.000,- X 74	Kč	=	Kč	70,992.000,-

 

Cena:		Kč	400,-
	-	Kč	30,-	zápisné (i s vkladným Kč 15,-)
		Kč	370,-	: 5 = 74,-.

 

Součet		Kč	70,992.000,-
Zisk		Kč	18,273.360,-
K tomu další příjmy:	Propadlé výhry	"	231.820,-
	Úroky šekového účtu	"	4.319,-
	Úroky z prodlení	"	53.839,-
	Pokuty	"	635,-
	Tiskopisy	"	215.635,-
	Poplatky za výměnu jistot	"	58,-
	Úroky z běžného účtu	"	1,118.330,-
Součet		Kč	19,380.941,-

 

Vydání:

Výhry (70% ze vkladů Kč 81,992.000,-) =

Kč

49,394.640,-

 

Odměny	I.	tř.	los	po	3	Kč	=	Kč	600.000,-
	II.	"	"	"	"	"	=	"	585.000,-
(vkladní 15 : 5 = Kč 3)	III.	"	"	"	"	"	=	"	570.800,-
	IV.	"	"	"	"	"	=	"	555.200,-
	V.	"	"	"	"	"	=	"	540.600,-
	Kč 1,108.000 X 3						=	Kč	2,850.000,-	Kč	2,850.000,-
Zisk										Kč	18,273.360,-
Součet										Kč	70,992.000,-
Režie										Kč	944.093,-
Čistý zisk										Kč	18,533.848,-
										Kč	19,380.941,-

 

§ 3. Státní mincovna v Kremnici.

V roce 1928 narazila mincovna přibližně stejný počet mincí jako v roce 1927, a to:

	1,000.000	kusů	jubilejních stříbrných 10 Kč ve jmen. hodn.	Kč	10,000.000
	1,710.000	"	stříbrných 5 Kč	"	8,550.000
	14,018.000	"	dvacetníků	"	2,803.600
	14,290.000	"	desetníků	"	1,429.000
	5,320.000	"	pětníků	"	266.000
	36,338.000	kusů	ve jmen. hodnotě	Kč	23,048.600
proti r. 1927	37,286.500	"	ve jmen. hodnotě	"	27,864.700

 

Pozornosti zasluhuje zejména ražba mincí stříbrných, z nichž jubilejní desetikoruny, velmi zdařile provedené, dány byly do oběhu k 10. výročí republiky. Ražba těchto mincí vyžádala si doplnění strojního zařízení a rozmnožení počtu dělnictva.

Ražba dukátů poněkud ochabla proti roku 1927, což dlužno přičísti zvýšenému odbytu zlatých pamětních medailí zejména pro zlatodůl Roudný. Ražba medailí, plaket a odznaků dosáhla v tomto roce nejvyššího bodu, což odůvodňuje se oslavami desetiletého trvání republiky a vzornými pracemi státní mincovny, která rozvoj medailérský všemožně podporuje. Zejména potěšitelné jest značné množství medailí zlatých (20.924 kusy) a stříbrných (33.926 kusů).

Čistý zisk za obchodní rok 1928 činí 1,076.47729 Kč proti 1,304.60663 Kč za rok 1927.

V roce 1929 razí mincovna zejména stříbrné pětikoruny, které budou vydány na podzim a postupně razí ostatní mince drobné podle potřeby. Na oslavu tisíciletí svatováclavského povolena byla ražba dvojdukátů na účet soukromý a zahájena ražba pětidukátů a desetidukátů na účet státní i soukromý jako mincí pamětních s obrazem vévody Václava na koni s letopočtem jeho smrti. V medailérství jest stále čilá poptávka po pamětních medailích svatováclavských z drahých i obecných kovů.

V roce příštím bude postupně doplňováno oběživo podle potřeby hospodářského života; hlavní činnost bude v ražbě stříbrných pětikorun a obyčejných stříbrných desetikorun.

Celková zaměstnanost i provozní zisk očekávají se přibližně stejně jako v roce 1929. V hospodářském roce 1930 preliminovány jsou celkové provozovací

výdaje státní mincovny penízem	7,4 mil. Kč
tedy proti roku 1929	6,2 mil. Kč
více o	1,2 mil. Kč

 

Zvýšení toto je odůvodněna zvýšeným ražebním programem.

V důsledku zvýšené ražby jeví se i vzestup v příjmech, které jsou

preliminovány na rok 1930 penízem	10,0 mil. Kč
tedy proti roku 1929	8,9 mil. Kč
výše o	1,1 mil. Kč
Na rok 1930 preliminuje se zisk (10,0 - 7,4)	2,6 mil. Kč
jenž jest proti zisku preliminovanému v r. 1929 (8,9 - 6,2)	2,7 mil. Kč
nižší o nepatrnou diferenci	0,1 mil. Kč.

 

Ze zisku 2,6 mil. Kč dotuje se dále fond obnovovací a reservní úhrnnou částkou 600.000 Kč, takže konečný přebytek (odvod státní pokladně) preliminuje se na 2,0 mil. Kč.

§ 4. Československá pošta (včetně poštovní úpady šekové).

1. Poštovní provoz.

Rozvoj poštovního provozu v roce 1928 byl v důsledku čilého hospodářského života tohoto roku velmi příznivý. Podrobné údaje o výsledcích činností Čsl. pošty v uplynulém roce jsou každoročně uveřejňovány ve Zprávách státního úřadu statistického; údaje statistické za rok 1928 byly publikovány v č. 106 - 112 ročníku. (1929) těchto Zpráv. Pro povšechný přehled stačí uvésti těchto několik srovnávacích dat r. 1927 a 1928:

	V roce 1927	V roce 1928
Listovní zásilky.
Všech poštovních zásilek bylo dopraveno mimo dopravu průvozní	908,642.350	996,326.164.
Novinová doprava.
Počet zásilek vyplacených poštovními známkami novinovými činil	325,656.214	348,556.338.
Ve styku s cizinou bylo novin a časopisů poštovně:
a) objednáno	80.924	114.223,
b) dopraveno výtisků	1,456.941	1,726.215.
Cenná psaní, cenné krabice a balíkové zásilky.
Cenných psaní, cenných krabic a balíkových zásilek (kromě dopravy průvozní) bylo dopraveno	33,574.025	35,273.326.
Poštovní příkazy.
Z tuzemska došlo k dodání:
poštovních příkazek	355.476	440.148.
příkazních psaní	57.998	68.637;
z ciziny došlo k dodání:
příkazních psaní	2.186	3.801.

 

Zásilky s dobírkou.

	V roce 1927		V roce 1928
	z tuzemska	z ciziny	z tuzemska	z ciziny
Doporučených listovních zásilek s dobírkou
došlo	575.438	56.829	558.951	72.527,
bylo dodáno	506.044	48.576	486.918	61.648.
Cenných psaní (krabic) s dobírkou
došlo	9.559	223	6.872	340,
bylo dodáno	9.270	220	6.591	335.
Balíkových zásilek s dobírkou
došlo	3,914.284	60.647	4,022.683	78.071,
bylo dodáno	3,707.791	57.630	3,811.205	73.530.

 

Poštovní poukázky.

	V roce 1921	V roce 1928
Počet podaných poštovních poukázek	12,362.977	12,713.642,
v částce	1.325,491.334	3.439,822.243.
Počet vyplacených poštovních poukázek	13,010.435	13,399.582,
v částce	3.420,148.810	3.570,722.842.

 

Jak z těchto několika srovnávacích dat a z připojených diagramů I. - VII. vysvítá, projevila se v r. 1928 vzestupná tendence až na malé výjimky u všech druhů poštovních zásilek. Výsledky I. čtvrtletí r. 1929, zachycené v hlavních rysech na diagramech VIII. a IX., dávají naději, že tento potěšitelný zjev potrvá i v letošním roce.

Provozní zařízení nedoznala v roce 1928 podstatných změn. Podle stavu z 31. prosince 1928 (v závorkách jest vyznačen stav z 31. prosince 1927) byl poštovní provoz obstaráván 3.705 (3.707) poštovními úřady, 841 (838) poštovnami, úhrnem 4.546 (4.545) poštovními služebnami, z nichž 2.746 (2.683) bylo zároveň telegrafními úřady. Na jeden poštovní úřad nebo poštovnu připadal průměrně obvod 30,88 (30,88) km² a 3.187 (3.168) obyvatelů.

Poštovní doprava byla obstarávána k 31. prosinci 1928:

1. Ve vlacích: 714 (724) vlakovými poštami, z nichž bylo 302 (300) doprovázeno úředníky a zřízenci, 412 (424) jen zřízenci, dále 530 (512) železničními kursy s úplnou poštovní dopravou, z nichž 517 (503) provázeno poštovními a 13 (9) železničními zřízenci a konečně 895 (831) železničními kursy s dopravou pošty, zprostředkovanou železničními zaměstnanci. Pro dopravu pošty používáno denně 2.139 (2.067) železničních vlaků, kterými obíhalo 542 (505) poštovních vozů. Z těchto vozů bylo 155 (158) čtyřnápravových, 40 (47) třínápravových a 341 (300) dvounápravových, nečítaje v to železniční vozy služební se; zvláštním oddílem pro poštu. Délka poštovních kursů na železnicích činila 126.225,9 (121.956,6) provozních km.

Pokles počtu vlakových pošt v roce 1928 proti roku 1927 neznamená zhoršení dosavadní poštovní dopravy, neboť zrušené vlakové pošty byly nahrazeny železničními kursy s úplnou poštovní dopravou. V několika případech došlo též ke sloučení několika vlakových pošt v jednu. Vzrůst délky poštovních kursů na železnicích jest důsledkem stálého vzrůstu frekvence poštovní dopravy.

2. Na silnicích: 1.191 (948) automobilními jízdami ve státním nebo soukromém provozu, dále 6.340 (6.446) koňskými jízdami, opatřovanými 1.152 (1.141) smluvními podnikateli jízd, kteří používají 3.705 (3.783) státních a 1.553 (1.569) soukromých silničních vozidel; konečně se koná poštovní doprava na silnicích 12.653 (12.577) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 20.184 (19.971) silničních poštovních kursů činí 57.230,3 (55.584,9) km.

Velký rozvoj automobilní dopravy v poslední době měl přirozeně vliv i na způsob poštovní dopravy po silnicích. Doprava tato byla v roce 1928 v četných případech automobilisována, takže počet poštovních automobilních kursů stále vzrůstá na úkor poštovních jízd koňských.

3. Ve vzduchu: letadly na tuzemských tratích: Praha - Mariánské Lázně, Praha - Brno - Bratislava - Košice, na mezinárodních tratích: Praha - Norimberk-Štrasburk - Paříž, Praha - Vídeň - Budapest - Bělehrad - Sofie - Bukurest - Cařihrad, Praha - Varšava, Praha - Drážďany - Berlín - Lübeck - Kodaň - Malmö, Praha - Mnichov, Praha - Vratislav, Praha - Sasská Kamenice - Lipsko - Hanover - Brémy, Mariánské Lázně - Sasská Kamenice - Berlín, Brno - Hlivice - Vratislav - Berlín, Brno - Vídeň, Brno - Krakov, Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam.

Leteckou poštou dopravují se v tuzemsku i do ciziny všechny druhy listovních zásilek a, je-li zaveden normální poukázkový styk se zemí určení, a nejedná-li se o poukázkový styk systému listového, také poštovní poukázky. Do míst, majících přímé nebo kursovně výhodné spojeni letecké, dopravují se letecké zásilky letadly až na místo určení; jinak dopravují se cestou kombinovanou, tj. letadly, železnicí, lodí a automobily.

Snaha zdokonaliti provozní zařízení a poštovní dopravu tak, aby všestranně vyhovovala zvýšeným požadavkům hospodářského rozmachu, vede poštovní správu i v roce 1929 k tomu, že zřizuje nové poštovní kursy, rozmnožuje počet jednotlivých výprav a přeměňuje koňské jízdy v automobilní. V některých městech, na př. v Brandýse nad Labem, v Jilemnici, v Ústí nad Labem, v Úpici, v Židenicích, v Žabovřeskách, v Husovicích, byly zavedeny doručovací jízdy balíkové; jinde byly tyto jízdy rozmnoženy, na př. v Chomutově, v Chustě, v Teplicích - Šanově. Poštovní doprava byla zdokonalena v roce 1929 řadou nových železničních poštovních kursů. Tak zavedeny byly nové vlakové pošty: Dolní Poustevna - Praha 74, Jihlava - Znojmo 545, České Budějovice - Horní Dvořiště 369, České Budějovice - České Velenice 372, Jindřichův Hradec - Nová Bystřice 417, Praha - Brod nad Lesy 85, Mariánské Lázně - Karlovy Vary 297, Bohumín - Filakovo 775. Uskutečněno projektované prodloužení vlakové pošty Praha - Břeclav 3 do Bratislavy, čímž byla zlepšena doprava ranních pražských novin hlavně pro jižní Slovensko. V důsledku zintensivnění provozu zavádí poštovní správa v některých rychlících i osobních vlacích železniční kursy s úplnou poštovní dopravou a rozmnožuje obsazení některých vlakových pošt jak o úřednický tak i o zřízenecký personál. Doprava balíků zlepšuje se postupně zavedením nových železničních poštovních kursů a přidaných vozů, jež jsou vybavovány ručními elektrickými svítilnami akumulátorovými. Ve styku s cizinou zlepšena byla doprava listovních zásilek pro Albánii, Maďarsko, Rakousko, Jugoslávii a Rumunsko. Následkem vzrůstu poštovní dopravy jeví se též nedostatek velkých poštovních vozů, jemuž zamýšlí poštovní správa odpomoci tím, že dá v roce 1930 vystavěti 10 čtyřnápravových vozů.

Také leteckou dopravu zdokonaluje poštovní správa, použivši v r. 1929 prodloužené letecké trati z Košic do Užhorodu. V příštím roce hodlá uskutečniti přímé letecké spojení s Rumunskem přes Užhorod a Kluž do Bukurešti. Aby bylo docíleno rychlejšího spojení s Velkou Britanií, používá se nočního spojení z Paříže do Londýna. Zavedena byla též letecká listovní doprava do Kolumbie. Prodloužením linky z Natalu do Asuncionu získáno pro Čsl. poštu vhodné letecké spojení s Paraguay. Okruh zemí, s nimiž jsou vyměňovány letecké balíkově zásilky, se rozšiřuje podle toho, jak ostatní poštovní správy dovolují jejich výměnu. Nyní jest zařízena ve styku s Německem; Maďarskem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem, Švýcarskem, Nizozemím, Švédskem, Bulharskem a Belgií. V roce 1930 pomýšlí se na zavedení leteckého balíkového styku se všemi evropskými zeměmi, jakož i s nejdůležitějšími místy zámořskými a na využití všech nových tratí, jež vzniknou v cizích státech a budou míti význam pro naši leteckou dopravu.

V mezinárodní poštovní službě snažila se poštovní správa přivoditi další zlepšení a prohloubení vzájemných styků s cizími poštovními správami. Zejména třeba uvésti:

Poštovní poukázkový styk zaveden v roce 1929 s Polskem a s Rumunskem. Mimo to zvýšeny hranice nejvyšších částek v poštovním poukázkovém styku s některými francouzskými osadami. Psaní s předměty clu podrobenými připuštěna do Gambie a Honduraské republiky. Spěšné listovní zásilky zavedeny ve styku s Afganistanem, Marokem a Rumunskem. Ve styku s Maďarskem upraveno překazování vybraných dobírkových a příkazních částek na běžný účet u soukromých peněžních ústavů (bank).

Poštovní balíky na dobírku připuštěny v roce 1929 také ve styku Řeckem. Doprava poštovních balíků ve styku se Spojenými Státy Americkými prostřednictvím amerických poštovních úřadů byla rozšířena až do váhy 20 kg, ve styku s Nizozemskou Indií až do váhy 10 kg. Od polovice roku 1929 jsou dovoleny celní výplatky k balíkovým zásilkám také ve styku s Gdaňskem, Finskem, Lucemburskem, Marokem, Sárským územím a Tunisem. S většinou evropských poštovních správ byla sjednána dohoda o přípustnosti papírových obalů pro balíkově zásilky. Ve styku s Maďarskem, Německem a Rakouskem upraveny nově podmínky vzájemného přejímání balíkových zásilek až do 100 Frs. udané ceny, a ve styku s Argentinou byla zavedena výměna cenných krabic.

Projednává se přímý poukázkový, dobírkový a příkazní styk s Japonskem, otázka transitu balíkových zásilek do 20 kg do Finska přes Polsko a zavedení přímých balíkových závěrů do Palestiny a Velké Britanie.

V oboru poštovních cenin byly provedeny v roce 1928 3 emise většího rozsahu. Byly vydány nové doplatní známky (12 hodnot), dále jubilejní známky (10 hodnot) na paměť 10: výročí trvání republiky a konečně jubilejní dopisnice (18 druhů) s propagačními obrazy lázeňských míst, historických památek, přírodních krás a pod. Obě jubilejní emise vzbudily zájem o naše známky, zvláště v cizině a měly i finanční úspěch, neboť jich bylo v krátké době prodáno za 33 mil. Kč.

K propagaci našich známek a zároveň k propagaci vyspělosti čsl. grafického průmyslu využila poštovní správa každé vhodné příležitosti "zúčastnivši se v letech 1928 a 1929 oficielně a representativně různých výstav, zvláště filatelistických. Celkem bylo obesláno 10 výstav, z toho 6 doma a 4 v cizině (Melbourne, Le Havre, Barcelona, Ženeva). V Melbournu byla exposice našich známek vyznamenána v soutěži 14 států zlatou medailí.

V roce 1929 byly vydány mileniové známky svatováclavské (pět hodnot) podle obrazů předních českých mistrů M. Aleše, F. Jeneweina a Josefa Mánesa, jež se těší velké oblibě a značnému odbytu. K propagaci cizineckého ruchu byla vydána v roce 1929 série 30 poštovních dopisnic s obrazy lázeňských míst a pod. Zároveň se připravuje a postupně provádí nová úprava všech výplatních známek s hlediska jednotné definitivní typisace formátu a obrazových námětů (střední státní znak, portrét, krajinky).

Rozsah spotřeby poštovních cenin vůbec znázorněn je graficky na tabulkách X. a XI.

Ve snaze po racionelním zmechanisování vyplácení poštovních zásilek jest pokračováno povolováním výplatních strojů Francotyp. Zájem použivatelů pošty o strojové vyplácení rok od roku stoupá, jak vidno ze stálého vzrůstu počtu používaných výplatních strojů. V roce 1927 bylo jich v činnosti 60, v roce 1928 120 a v polovici roku 1929 230. K rychlému rozšíření tohoto racionelního zařízení přispělo, že poštovní správa povolila použivatelům strojů bonifikaci (provisi).

Pokud běží o organisaci poštovní provozní služby, dlužno se zmíniti o vydání "Poštovních provozních předpisů", které nabyly účinnosti 1. ledna 1929, a "Poštovních celních předpisů", které platí od 1. srpna 1929. Obě tyto pomůcky budou co nejdříve doplněny "Služebním poučením pro poštovny".

Vydáním těchto pomůcek dostalo se poštovnímu provozu zcela nového rámce, odpovídajícího změněným poměrům. Bylyť zmíněné předpisy zpracovány se zřetelem na potřeby dneška. Při Poštovních celních předpisech bylo již přihlíženo k novému celnímu a puncovnímu zákonu.

Jakmile vyjde ještě služební poučení pro poštovny, kterým se upravuje nejen poměr mezi poštovným a Čsl. poštou, nýbrž i veškerá služba u poštoven, bude se poštovní provoz u všech služeben říditi vesměs již novými moderními předpisy, které zajisté přispějí k řádnému chodu služby.

Současně se pracuje dále o novém poštovním zákonu a poštovním řádu, které budou v nejbližší době předloženy k meziministerskému projednávání.

Jinak nebylo podstatných změn v provozní službě, nepřihlíží-h se k tomu, že byl změněn dosavadní název "poštovní příkazka", který se zdál interesovaným kruhům poněkud odiosním, k jejich přání na "poštovní výběrka".