22. Všeobecná pokladní správa.

Kapitola 22. Všeobecná pokladní správa.

Výdaje Všeobecné pokladní správy preliminují se v návrhu rozpočtu na rok 1930 částkou			2.344,0 mil. Kč.
Rozpočet na r. 1929 činil sice		2.564,8 mil. Kč;
vyloučí-li se však pro porovnání s rokem 1930 z něho 25%ní příspěvek z dopravních daní státním drahám na investice ve výši		175,6 mil. Kč,
kterýžto příspěvek se v rozpočtovém návrhu na rok 1930 již neobjevuje, činí rozpočet této kapitoly na r. 1929			2.389,2 mil. Kč.
Je tedy rozpočet na r. 1930, nebere-li se v úvahu zmíněný příspěvek státu na investice čsl. státním drahám, o			45,2 mil. Kč
nižší než rozpočet na rok 1930.

 

Ač výdaje všeobecné pokladní správy vykazují na některých položkách značné zvýšení, jednak u výloh spojených se šekovým řízením o 1,000.000 Kč v tit. 9., § 1 v důsledku stálého šíření okruhu šekového řízení, dále při úrocích a výlohách z přechodných úvěrů v tit. 9., § 2 o 0,6 mil. Kč, jednak zařazením nové položky "Náklad na úpravu systemisace služebních míst" s úvěrem 20 mil. Kč, v titulu 10., pokles výdajů na jiných položkách kapitoly je tak značný, že nejen vyrovnává uvedené zvýšení potřeby, nýbrž že Všeobecná pokladní správa může vykázati v rozpočtu na rok 1930 u porovnání s rokem 1929 značný pokles výdajů o 45,2 mil. Kč.

Je to v prvé řadě v tit. 1., § 1 "Příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu", jenž vykazuje u porovnání s rokem 1929 pokles 27,2 mil. Kč a úvěr v tit. 2., § 1 "Úroky z přechodných přebytků státních podniků", kdež počítá se se snížením o 135 mil. Kč vzhledem k tomu, že na této položce účtují se i aktivní úroky z dlužných příspěvků poskytnutých státem čsl. poště na investice. Normálním poklesem počtu pensionovaných osob způsoben byl pokles o 2,3 mil. Kč v tit. 2., § 2 "Refundace vyššího nákladu odpočivných platů". Odpadnutím výdajů na úpravu vkladů podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928 č. 77 Sb. z. a n. a nižším úvěrem pro náhradu záloh Národní bance československé způsobena byla i menší potřeba o 7,1 mil. Kč v tit. 3., § 2 "Úprava měny". Kromě toho mimo jiné menší diference jeví se další pokles v tit. 6., § 1 "Náhrada ztrát vzniklých převzetím státní garancie za dovoz minerálních olejů" o 1,3 mil. Kč a v tit. 6., § 2 "Závazky z převzatých záruk" o 2,3 mil. Kč, v obou případech proto, že závazky ty jsou z valné části již zlikvidovány.

Konečně odpadl úvěr preliminovaný v r. 1929 na podpory Čechoslováků z Ruska, jenž v r. 1929 činil 10 mil. Kč.

Příjmy Všeobecné pokladní správy v rozpočtu na r. 1930 preliminují se částkou	1.523,5 mil. Kč,
kdežto v rozpočtu na r. 1929 byly preliminovány částkou	1.590,9 mil. Kč,
takže rozpočet na r. 190 vykazuje v příjmech Všeobecné pokladní správy snížení o	67,4 mil. Kč.

 

Snížení toto je způsobeno v prvé řadě nižším saldem státních podniků v tit. 1., § 1, as o 54,3 mil. Kč a očekávaným poklesem výnosu movitého státního majetku v tit. 3., § 1, o 29,8 mil. Kč, v celku ca o 84,1 mil. Kč. Pokles ten je částečně paralysován vyšším příjmem v tit. 5., § 7 "Účast státu na prodeji zdaněného lihu" o 9,8 mil. Kč a v tit. 5., § 8 "Státní podíl na zisku ze zapalovadel" o 1,8 mil. Kč vzhledem k příznivým výsledkům a v tit. 5., § 13 "Jiné příjmy" o 6,6 mil. Kč.

23: Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Kapitola 23. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Státní závěrečný účet za rok 1927 byl Národnímu shromáždění předložen dne 8. září 1928 před projednáváním státního rozpočtu v rozpočtovém výboru, tedy ve lhůtě proti předchozímu raku opět zkrácené. K zabezpečení stejného termínu byly poukazujícím úřadům i státním podnikům pro předložení dílčích závěrek stanoveny lhůty a zaveden rychlejší postup při projednávání závěrek státních podniků ministerstvem financí i nejvyšším účetním kontrolním úřadem. Lhůty ty poukazující úřady v celku dodržely a státní závěrečný účet za rok 1928 podává se opět Národnímu shromáždění před jednáním o státním rozpočtu pro rok 1930.

Rozsah kontrolní činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu se rozšířil novou organisací politické služby. Koncem roku 1926 zřídil nejvyšší účetní kontrolní úřad v dohodě s ministerstvem financí a vnitra komisi pro zkoušení účetních závěrek zemských fondů za dobu od roku 1918. V roce 1928 nabyla účinnosti nová organisace politické správy a kontrola zemského hospodaření stala se povinným úkolem úřadu. Proto bylo během tohoto roku zřízeno oddělení pro dozor na hospodaření zemí, fondů a nadací a pro zkoušení závěrek zemských fondů. V polovici roku 1928 předal nejvyšší účetní kontrolní úřad ministerstvu vnitra posudky o zemských závěrkách za prvá léta po státním převratu. Úřad měl účast na poradách i přípravných pracech na instrukcích pro finanční správu okresních a zemských úřadů a vykonal v roce 1929 také několik dohlídek u okresních úřadů, aby seznal, do jaké míry vyhovuje provisorní úprava účetní služby v okresích; poznatky pak sdělil ministerstvu vnitra.

Rozvoj kontrolní činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu v době od projednání posledního rozpočtu, jeví se ve dvou směrech: jednak u kontroly nad prováděním rozpočtu během roku rozpočtového, jednak v intensivnějším dohledu nad hospodařením s majetkem fondů.

V prvém směru, při kontrole hospodaření státní správy během rozpočtového roku, dovršil nejvyšší účetní kontrolní úřad svoji pravidelnou měsíční evidenci poukazů výdajových tím způsobem, že z měsíčních výkazů o poukázaných náležitostech výdajových, zavedených v roce 1927, sestavuje každý měsíc přehled o stavu jednotlivých úvěrů rozpočtu. Má tudíž běžný přehled o tom, do jaké míry bylo v každém měsíci úvěrů použito a je tím zároveň zabezpečeno úplné, přesné a včasné zasílání měsíčních výkazů i jejich prozkoumání v jednotlivých odděleních nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Podle těchto výkazů zjišťuje úřad nepravidelnosti při hospodaření rozpočtovými úvěry a zkoumá při tom jeho podrobnosti zkoušením dokladu k jednotlivým položkám dle §u 6. zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. Tato evidence poukazů úvěrového zatížení jest zároveň podkladem pro výkon preventivní kontroly nejvyššího účetního kontrolního úřadu při virementech, které projednává podle §u 7 zákona čís. 1751919 Sb. z. a n. Nejvyšší účetní kontrolní úřad zavedl dále od počátku roku 1929 měsíční výkazy o skutečných státních příjmech; tím bylo dosaženo přehledu o podrobnostech podle súčtovacích položek příjmových a zároveň úplného přehledu ostatním hospodaření již během správního roku. Národnímu shromážděná předkládá nejvyšší účetní kontrolní úřad pololetí přehled z těchto výkazů sestavený o stavu náležitostí výdajových a s ním bude zasílati nyní také zevrubný přehled o příjmech uskutečněných na rozpočet. Mimo to zasílají se nadále nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu měsíční pokladní výkazy podle služebních odvětví a z nich sestavuje se každého měsíce přehled o celkovém obratu pokladním u jednotlivých služebních odvětví státní správy jak u hospodaření působivého na rozpočet, tak nepůsobivého a o stavu pokladních hotovosti. Tento přehled předkládá nejvyšší účetní kontrolní úřad měsíčně Národnímu shromáždění.

V oboru dohledu na hospodářství fondů a nadací spravovaných státními orgány zahájeny byly v roce 1928 dohlídky nejvyššího kontrolního úřadu; pokud k tomu stačí nevyhovující dosud personální dotace, usiluje nejvyšší účetní kontrolní úřad, aby vybudoval systematickou materielní kontrolu hospodářství s tímto veřejným majetkem; úkol jest rozsáhlý, neboť fondy, nadace a nadační statky v celém státě s župními fondy na Slovensku a Podk. Rusi mají jmění přesahující 1.650,000.000 Kč. Také finanční účast státu na soukromoprávních podnicích, v tak zv. smíšených akciových společnostech, sleduje nejvyšší účetní kontrolní úřad nyní vydatnější měrou, než to bylo možno v letech předcházejících.

V oboru kontroly státního dluhu nenastala změna; nejvyšší účetní kontrolní úřad posuzuje osnovy zákonů, sleduje emisi státních dluhopisů, účel a podmínky těchto emisí, zkoumá, zda byly zákonem povolené emise provedeny podle zákona, dává k nim souhlas kontrasignací dluhopisů, sleduje provedené emise, zvlášť pokud jde o splnění zákonných podmínek, stanovených vládními nařízeními a instrukcemi; dále dozírá nejvyšší účetní kontrolní úřad na vydávání turů, maje jejich spoluzávěru, zjišťuje výsledky emisí, jejich upotřebení a zajištění evidence vydaných dluhopisů, vzniklého dluhu i jeho správy.

V oboru dávky z majetku vykonával nejvyšší účetní kontrolní úřad jako v letech předchozích dohlídky u zemských finančních úřadů i účtáren ministerstva financí a kontrasignoval disposice: výtěžkem dávky při poukazech náhrad za náklady při vybírání dávky z majetku a při realisaci výplat podle vládního nařízení čís. 319/1922 a novely k zákonu o dávce čís. 6/1924 Sb. z. a n.

Při preventivní kontrole, kterou provádí nad přesuny rozpočtových prostředků, nejvyšší účetní kontrolní úřad projednal v roce 1928 412 virementů v úhrnné výši 219,835.894,04 Kč; z toho týkalo se 108 virenentů v obnosu 86,033.374,43 Kč nových účelů, na něž nebylo rozpočtem pamatováno. V prvém pololetí 1929 projednáno bylo 38 virementů v úhrnné částce 14,844.115.85 Kč, Počet virementů v roce 1928 jest nižší proti roku 1927, kdy bylo projednáno 435 přesunů, tedy o 23 více nežli v roce 1928; celková částka převedených úvěrů jest však v roce 1928 o 17 mil. Kč vyšší.

Dohlídek podle §u 6. resp. 5. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. u státních úřadů, ústavů, podniků, fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných, vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad 111 během roku 1928 a v I. pololetí roku 1929 provedl 62 dohlídky. Výkazy o dohlídkách předkládá nejvyšší účetní kontrolní úřad Národnímu shromáždění pololetně. Vliv nedostačujícího personálního stavu také loňského roku zmíněný, pociťuje nejvyšší účetní kontrolní úřad dosud.

U státních podniků byla provedena řada dohlídek a o podnikových bilancích konají se nyní k návrhu nejvyššího účetního kontrolního úřadu porady, které podle dosavadního průběhu usnadní značně zkoumání podnikových závěrek.

Rozpočet nejvyššího účetního kontrolního úřadu činí na rok 1930	6,224.543 Kč,
a jest proti rozpočtu z roku 1929 vyšší o	800.085 Kč.

 

Z tohoto zvýšení týká se 216.885 Kč osobních výdajů, které vzrůstají časovým postupem podle zákona; na věcné náklady připadá zvýšení o 571.040 Kč a týká se výhradně nájemného a výloh stěhovacích. Úřad nemá dosud vlastní budovy a pro část úřadu, nyní umístěnou v novostavbě filosofické fakulty, dlužno najmouti místnosti soukromé, čímž vzniká vůči dosavadnímu stavu nový náklad. Mimořádné věcné výdaje byly zvýšeny o 12.200 Kč na nákup psacích strojů.

 

Skupina II. Správa státních podniků.

§ 1. Tabáková režie.

I. Organisace podniku.

Pro tabákovou režii jest ministerstvo financí nejvyšším správním úřadem. V čele podniku "tabákové režie" jest správní sbor, zřízený podle vládního nařízení čís. 56/24 Sb. z. a n. účetní a pokladní revise vykonává stálá revisní komise, která předkládá své zprávy ministerstvu financí a správnímu sboru, po uplynutí správního roku zkoumá účetní závěrku.

Bezprostřední vedení a správu podniku po stránce administrativní, obchodní, hospodářské a technické vykonává "Ústřední ředitelství tabákové režie" se sídlem v Praze, kterému jest podřízeno:

1. 7 továren v Čechách (Čes. Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Sedlec, Tábor a Tachov),

6 továren na Moravě (Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy, Štenberk), 5 továren na Slovensku (Bratislava, Báňská Šťávnice, Košice, Smolník, Spišská Bělá), 1 továrna na Podkarpatské Rusi (Mukačevo),

1 továrna na Hlučínsku (Chuchelná); tato se teprve zařizuje a není dosud v provozu. V továrnách na tabák vyrábějí se ze surovin jednak domácích, jednak cizích (importovaných) doutníky, cigarety, cigaretové a dýmkové tabáky, šňupavé tabáky a tabákový výtažek, důležitý zejména pro chmelařství a zahradnictví.

2. 6 úřadů nákupu tabáku a 1 nákupní komisi (Nové Zámky, Komárno. Velký Tarkáň, Rimavská Sobota, vesměs na Slovensku, Berehovo a Sevjluš v Podkarpatské Rusi; nákupní komise v Čopu), jichž úkolem jest říditi a kontrolovati pěstování tabáku a převzatý tabák dále zpracovati (tříditi a fermentovati) pro výrobní potřeby.

3. 5 úřadů prodeje tabáku (Praha, Plzeň, Olomouc, Brno, Zvoleň), které provádějí výhradně distribuci tovarů pro své obvody.

Organisace podniku tabákové režie není dosud skončena. Zbývá ještě rozřešiti otázku, zda by se neměly i sklady tabáku a trafiky převésti do správy tabákové režie, aby mohly býti vedeny s hlediska především podnikového a obchodního.

II. Provoz podniku.

Rozvoj a činnost podniku jeví se zřetelně ve výrobě a prodeji tovarů, o nichž podávají přehled tyto tabulky:

1. Vyrobeno:

V roce	doutníků	cigaret	cigaret. tabáku	dýmkového tabáku	šňupavého tabáku	tabákového výtažku
	miliony kusů		kilogramy
1921	547	5.5213	425.000	6,750.000	39.000	64.000
1922	591	6.880	350.000	7,575.000	66.000	66.000
1923	564	8.209	150.000	8,925.000	89.000	122.000
1924	469	8.729	225.000	8,825.000	93.000	89.000
1925	356	9.635	325.000	8,050.000	101.000	89.000
1926	314	10.202	397.000	8,403.000	91.000	63.000
1927	293	11.088	476.000	8,804.000	89.000	58.000
1928	271	11.441	452.000	8,332.000	94.000	60.000

 

2. Prodáno:

V roce	doutníků	cigaret	cigaret. tabáku	dýmkového tabáku	šňupavého tabáku	tabákového výtažku
	miliony kusů		kilogramy
1921	519	5.673	452.000	6,273.000	27.000	120.000
1922	435	6.609	333.000	7,983.000	65.000	94.000
1923	375	7.996	199.000	8,753.000	83.000	217.000
1924	370	8.904	223.000	8,816.000	93.000	228.000
1925	373	9.491	305.000	8,199.000	97.000	343.000
1926	352	10.243	395.000	8,433.000	94.000	200.000
1927	337	10.813	449.000	8,562.000	91.000	254.000
1928	339	11.538	456.000	8.310.000	93.000	134.000

 

V roce 1928 bylo prodáno více doutníků a cigaret než vyrobeno, ježto byly po roce značné zásoby z let dřívějších. Pokud se týče prodeje tabákového výtažku, dlužno podotknouti, že ve vykázaných cifrách prodeje jest zahrnut importovaný výrobek cizozemský.

Pro rok 1930 kalkuluje se spotřeba tabákové suroviny částkou 420 mil. Kč, na ostatní výrobní výlohy - zejména na nákup hospodářských předmětů, nutných pro výrobu tovarů - preliminuje se částka cca 48 mil. Kč.

Aby provoz byl na výši doby a bylo lze dostáti zvýšeným a stále vzrůstajícím úkolům, nutno věnovati náležitou péči technickému zdokonalování továren. Za tímto účelem preliminuje se na nové stroje a zařízení (zejména výrobní), částka cca 5 mil. Kč, na zdokonalení parních a elektrických zařízení 2,8 mil. Kč, na vodovody (nové sítě a rekonstrukce) 0,5 mil. Kč, na jiný technický materiál 6 mil. Kč.

V roce 1928 započaty byly přípravné práce k vybudování továrny na tabák v Chuchelné, v níž provoz zahájen bude koncem r. 1929 nebo počátkem roku příštího. Na náklady s těmito pracemi spojené preliminuje se pro rok 1930 0,5 mil. Kč.

Na udržování a zdokonalení komunikací (udržování vlečných drah, stavba nových vleček a podob.) kalkuluje se cca 0,7 mil. Kč.

Důležitým odvětvím činnosti tabákové režie jest pěstování tabáku v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, kdež snaží se tabáková režie jednak o rozšíření osázené plochy, jednak o zdokonalení kultury.

Celková plocha, na níž jest v Č. S. R. pěstován tabák, činila v r. 1928 cca 5.962 ha v 306 obcích.

V roce 1928 pěstovalo tabák 4.415 pěstitelů a sklizeno bylo celkem 68.069 q tabáku v ceně 45,886.86470 Kč. Pro rok 1929 odhaduje se sklizeň asi na 85.000 q.

V prodeji tabáku nachází obživu a zaměstnání řada lidí. V roce 1928 bylo cca 43.640 trafikantů, 437 skladníků a asi 1.250 jejich pomocných sil. Jejich příjem z prodeje tabáku (provise) kalkuluje se na rok 1930 částkou 243 mil. Kč.

III. Personalie a sociální péče.

Tabáková režie zaměstnává ve svých provozovnách včetně ústředního ředitelství:

úředníků	318
lékařů	21
kancelářských sil	68
podúředníků a zřízenců	282

 

Na jejich platy preliminuje se úhrnem 14,5 mil. Kč.

Stálého dělnictva zaměstnávala tabáková režie v r. 1928 celkem 11.888 osob; na mzdy tohoto stálého dělnictva preliminuje se celkem 115 mil. Kč.

Kromě toho jest zaměstnáno při úřadech nákupu tabáku asi 2.000 dělníků podle potřeby vždy několik měsíců v roce; na mzdy tohoto sezónního dělnictva preliminuje se částka 7¹/₂ mil. Kč.

V oboru sociální péče snaží se tabáková režie zmírniti především bytovou krisi svých zaměstnanců. Za tím účelem projektuje stavby obytných budov všude v těch místech, kde toho jest v důsledku bytové tísně zapotřebí (Čes. Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Tábor, Tachov, Budišov, Hodonín, Jihlava, Šternberk, B. Šťávnice, Bratislava Košice). Na tyto náklady preliminuje se pro rok 1930 částka cca 14 mil. Kč.

Pokud se týká sociálních institucí pro dělnictvo, přispívá tabáková režie na nemocenské pojištění, léky a pohřebné částkou 5 mil. Kč, na úrazové pojištění 03 mil. Kč ve smyslu § 44. úrazového řádu.

Ve většině továren zřídila a udržuje tabáková režie také ústavy pro kojence. Pro dělnictvo zakupují se též vstupenky do lázní tam, kde tabáková režie nemá svých továrních rázní. Na tyto výdaje preliminuje se pro rok 1930 částka 25.000 Kč (zahrnuto v částce 890.000 Kč - Různé výdaje č. 23).

Na nemocenské pojištění zaměstnanců (podle zákona 221/25 Sb. z. a n.) kalkuluje se částka 195 mil. Kč, z čehož připadá na pensisty 18 mil. Kč, zbytek pak 015 mil. Kč na zaměstnance aktivní. Mimo to pamatováno jest na výpomoce v nezaviněné tísni částkou 015 mil. Kč (zahrnuto v částce 400.000 Kč - Odměny a výpomoci č. 18).

Na pense preliminuje se částka 104 mil. Kč, z čehož připadá na pense zaměstnanců pragmatikálních cca 7,5 mil. Kč, na pense dělnictva 96,6 mil. Kč. Na kvitanční poplatky státem převzaté za pensionované zaměstnance kalkuluje se částka 2 mil. Kč.

V rozpočtu tabákové režie pamatováno jest také na subvence obcím, školkám mateřským, sirotčincům a různým spolkům kulturním a dobročinným a to částkou 0,2 mil. Kč; v každé továrně subvencuje tabáková režie též tovární knihovnu dělnickou v celkové rozpočtové částce 25.000 Kč (zahrnuto v částce 890.000 Kč - Různé výdaje č. 23). Na léčení tuberkulosních preliminuje se částka 0,3 mil. Kč (zahrnuto v částce 5,000.000 Kč - Nemocenské a úrazové pojištění č. 4).

Věnuje tudíž tabáková režie na výše uvedené účely sociální, humanitní a kulturní úhrnem 128 mil. Kč.

Volné peněžní prostředky tabákové režie, soustředěné na kontě poštovního úřadu šekového v Praze, odvádějí se pravidelně denním saldem na šekový účet ústřední státní pokladny, takže veškeré volné peněžní prostředky zužitkují se neprodleně v celostátním peněžním hospodářství.

Pro hospodaření v roce 1930 jsou celkové provozní výdaje preliminovány částkou	1.016,1 mil. Kč
tedy proti roku 1929	1.068,1 mil. Kč
částkou menší o	52,- mil. Kč
Provozní příjmy preliminovány jsou v roce 1930 částkou	2.179,3 mil. Kč
tedy proti roku 1929	2.131,5 mil. Kč
částkou vyšší o	47,8 mil. Kč

 

Zvýšení příjmů vyplývá z toho, že prodej tabáku v tuzemsku kalkulován jest v důsledku stoupajícího odbytu o 50 mil. Kč více než v roce 1929.

Jest tudíž zisk preliminovaný pro rok 1930 (2.179,3 mil. Kč - 1.016,1 mil. Kč) = 1.163,2 mil. Kč větší o 99,8 mil. Kč než v roce 1929.

Poněvadž investiční náklady zařazeny jsou do rozpočtu plnou kapitálovou hodnotou, která jest obsažena v provozním zisku částkou 25,2 mil. Kč, jeví se v roce 1930 přebytek, který (po odečtení investičních nákladů 25,1 mil. Kč z provozního zisku 1.1632 mil. Kč)

jest odvésti státní pokladně	1.138,- mil. Kč
u porovnání s přebytkem v roce 1929	1.036,4 mil. Kč
větší o	101,6 mil. Kč

 

§ 2. Státní loterie.

Vládním nařízením ze dne 28. února 1919, č. 109 Sb. z. a n. bylo zřízeno pro veškerou správu loterie třídní a důchodku loterního jako ústřední úřad ředitelství státních loterií, které podřízeno jsouc přímo ministerstvu financí, 1. března 1919 započalo svou činnost. Tímtéž vládním nařízením byla číselná loterie na našem území provozovaná zrušena a loterní úřady v Praze a v Brně ukončily svou činnost v červnu 1919.

První tah 1. Československé třídní loterie konal se 22. července 1919. Bylo ovšem třeba omeziti se na vydání co nejmenšího počtu losů, aby obsáhlá materie mohla býti zpracována včas a bezpečně bez každé materielní ztráty pro státní důchodek.

Československá třídní loterie musela sledovati dvojí cíl, jednak chrániti stát před tím, aby se hrálo v cizině a peníze za losy plynuly do ciziny, jednak aby poskytovala státu určitý zdroj příjmů, kterého by jinak proti všem zákazům byla dochovala cizina.

Cena losu byla stanovena na 200 Kč a na výhry určeno byla 75% herního kapitálu. Rozvoj podniku od počátku loterie lze sledovati z následujících dat:

Pro 1. československou třídní loterii (konanou v II. pololetí 1919) vydáno bylo pouze 60.000 losů v ceně po 200 Kč.

Čistý zisk pro státní pokladní činil

1,964.340,35 Kč.

 

Rozprodej obstarávalo 249 nově zřízených prodejen. Ustálením poměrů a vnitřním uspořádáním v úřadě bylo lze ve 2. loterii (I. pololetí 1920) vydati již 100.000 losů v ceně po 208 Kč;

čistý zisk činil	3,359.725,84 Kč.
Při 3. loterii (II. pololetí 1920) bylo vydáno 120.000 losů po 212 Kč; čistý zisk činil	4,597.852,- Kč.
Při 4. loterii (I. pololetí 1921) vydáno 130.000 losů a čistý zisk činil	5,033.898,05 Kč.

 

V loterii 5. v roce 1921 byl počet losů zvýšen na 150.000.

Čistý výtěžek této 5. loterie činil

5,844.495,- Kč.

 

Tento počet losů nestačil však ani v následujících loteriích, neboť při 6. loterii v roce 1922 muselo býti vydáno pro stálé poptávky po losech 170.000 losů.

Čistý zisk této loterie činil

6,841.652,- Kč.

 

Teprve při 7. loterii v roce 1922 mohlo se přikročiti aspoň k částečnému zvýšení ceny losů na 260 Kč.

Vydáno bylo pro tuto loterii 190.000 losů a čistý zisk dostoupil výše

10,728.858,- Kč.

 

Při 8. loterii v roce 1923 zvýšen počet losů na 200.000 a týž ponechán byl i při 9. loterii v témže roce.

Čistý zisk při 8. loterii činil	11,482.447,- Kč
a při 9. loterii	11,616.931,- Kč

 

Dosažením tohoto počtu losů mělo býti docíleno maxima, avšak v důsledku stálé poptávky a značné přihlášky prodejen, jímž se nedostávalo losů, přikročeno při 10. loterii v roce 1924 k dalšímu zvýšení počtu losů.

V 10. loterii vydáno 210.000 losů a činil čistý zisk	12,223.014,- Kč.
V 11. loterii téhož roku vydáno 220.000 losů a docílen čistý zisk	12,828.491,- Kč.
Ve 12. loterii v roce 1925 vydáno bylo 230.000 losů a čistý zisk činil	13,844.964,- Kč.
Ve 13. loterii v témže roce bylo vydáno 250.000 losů po 264 Kč a docílen čistý zisk	15,167.988,- Kč.