5. Poštovní provoz automobilní.

Poštovní autodoprava byla v r. 1928 provozována na 122 osobních tratích (v roce 1927 na 119) v celkové délce 2.729,5 km (v roce 1927.656,7 km). Přehled poštovních autotratí dle stavu z konce roku 1928 podává mapka na tabulce XXV.

Motorových vozidel bylo v činnosti 381 (v r. 1927 322) a ujeto jimi v roce 1928 4,963.873,3 km (v roce 1927 4,464.062 km).

Za rok 1928 bylo dopraveno 4,420.682 osob (v r. 1927 3,826.139 osob), 284.544 kusů zavazadel (v r. 1927 271.579) a 304.898 tun nákladů (v r. 1927 440.344 tun).

O vzrůstu počtu dopravených osob i zavazadel, o stoupajícím počtu ujetých kilometrů a o vzestupu celkové délky tratí, jakož i vzrůstu příjmu z dopravy přesvědčuje statistika dopravy, podle níž činil:

Příjem z dopravy:

v roce	osob	zavazadel	kusových zásilek
1925	18,500.068 Kč	456.023 Kč	161.543 Kč
1926	18,876.761 Kč	468.298 Kč	214.792 Kč
1927	18,533.707 Kč	477.388 Kč	268.990 Kč
1928	20,578.980 Kč	459.034 Kč	287.045 Kč
v lednu až srpnu 1929	13,855.627 Kč	291.914 Kč	167.566 Kč

 

Počet

v roce	ujetých km	dopravených osob	zavazadel	délka tratí v km
1926	4,323.424	3,523.260	226.473	2.484,1
1927	4,464.062	3,826.139	271.579	2.650,7
1928	4,963.873	4,420.682	284.544	2.729,5
v lednu až srpnu 1929	3,083.769	3,119.542	133.319	2,999,8

 

Pokles příjmů z dopravy osob, zavazadel a kusových zásilek v prvních měsících roku 1929 byl zaviněn dlouhotrvajícími mrazy a vánicemi v letošní zimě, kdy poštovní automobilová doprava byla zastavena na většině tratí v měsíci lednu a únoru, na některých tratích až do konce měsíce března, takže I. čtvrtletí r. 1929 možno pokládati pro poštovní automobilní provoz za nejnepříznivější.

Do konce roku 1928 byly zřízeny nové automobilní trati: Rakovník - Německé Hořovice, Slaný - Smečno - Kačice - Nové Strašecí, Sušice - Hartmanice - Prášily, Levoča - Spišské Podhradie, Hostinné - Černý Důl, Sušice - Kašperské Hory (přes Rejštejn), Dubá - Štětí a Vys. Mýto - Řepníky - Luže - Skuteč.

Prodloužena byla trať: Kežmarok - Spišská Stará Ves do Smerdžonky a Prostějov - Drahany - Otinoves do Rozstání.

V r. 1929 byly zřízeny tyto nové trati: Dubá - Jestřebí - Česká Lípa, Stará Boleslav - Nové Benátky, Jičín - Železnice - Lomnice nad Popelkou, Přerov - Tršice - Velký Újezd, Pardubice - Staré Čivice, Praha - Herink - Velké Popovice, Karlovy Vary - Valeč - Vroutek, Kvilda - Vimperk - Prachatice, Volyně - Vlachovo Březí - Prachatice a Hostinné - Dolní Dvůr, Český Brod - Uhlířské Janovice, Luže - Uhersko, Vrchlabí - Černý Důl a Praha - Jevany - Kouřim. Mimo to byly zavedeny dělnické jízdy v relaci Brno - Říčany a Brno - Borkovany.

Prodloužena byla trať: Rakovník - Slabce do Skryj, odbočka trati Prostějov - Drahany - Otinoves - Rozstání do Krumzína - Prostějoviček.

Pro rok 1930 jest v programu zřízení nových automobilních tratí Český Krumlov - Rožmberk - Vyšší Brod, Kaplice - Německý Benešov - Nové Hrady v jižních Čechách, Praha - Jílové u Prahy, Karlovy Vary - Doupov, Karlovy Vary - Nečtiny, Karlovy Vary - Loket, Jáchymov - Vejprty, Brandýs nad Labem - Říčany, Dubá - Úštěk, Deštné v Orlických horách - Solnice, Deštné v Orlických horách - Nové Město n. Met., Horažďovice - Nezdice, Kralovice - Manětín, Příbram - Zalužany, Příbram - Rožmitál pod Třemšínem, Příbram - Rokycany a Rokycany - Zvíkovec.

Bude-li dostatečný počet vozů, je úmyslem zříditi i větší počet sezónních tratí v turistických krajích, zejména trati Sušice - Železná Ruda, Petrovice - Tisá - Podmokly, Poprad - Tatranská Lomnice a Poprad - Dobšiná.

Strojní zařízení dílen ve Vršovicích doplněna byla v roce 1928 pneumatickým bucharem, revolverovým soustruhem a nyní objednán výstředníkový lis. Tím doplněno strojní zařízení dílen tak, že vyhovuje požadavkům na dílny kladeným.

Stavba garáže v Karlových Varech, která je již z části používána, blíží se dokončení. Garáž v Brně byla znovuzřízena, opatřena ústředním topením a podzemním bezpečnostním uložením benzinu. Přípravy ku stavbě nové garáže v Blansku byly rovněž učiněny. Pro garáž v Pardubicích dodáno bylo nové bezpečnostní čerpací zařízení pro benzin. Při novostavbě ústředních budov zřízena nová skladištní budova na řezivo a při ústředním skladišti zřízena místnost pro sklad tiskopisů, doplněny regály pro náhradní součástky a regály pro železný materiál.

Moderní vozy na pneumatikách o nízkém rámu velmi dobře se osvědčily netoliko tím, že jsou způsobilé úspěšně čeliti soukromé konkurenci a snáze zdolávati zvýšenou frekvenci, nýbrž i tím, že se jimi dociluje hospodárnosti v provazu, jak co do spotřeby pryžových obručí, tak co do spotřeby pohonných hmot, mazadel a náhradních součástí. Bylo proto i v r. 1928 pokračováno ve výměně starých typů vozů za nová vozidla na pneumatikách.

Koncem června 1929 bylo v provozu celkem 129 vozů nových typů, a to 50 velkých (45 typu "PRAGA NO" a 5 "ŠKODA 550"), 78 malých (z toho 64 "Walter PN", 2 "PRAGA MO", 5 "PRAGA AO", 5 "ŠKODA 505", 2 "ŠKODA 125") a jeden "ŠKODA 500". Kromě toho bylo dodáno do konce října 1929 37 nových autobusů (14 "WALTER PN", 17 "ŠKODA 505" a 6 "PRAGA NO") z objednaných 51 vozů. Vozy "PRAGA NO" jsou přizpůsobeny pro provoz na horských tratích. Nových vozů bude použito pro nově zřízené trati i k výměně starých vozů. Poněvadž dodávka nových vozů nepostupuje tak rychle, jak by si bylo přáti v zájmu provazu, bylo nutno opatřiti 50 vozů starých typů pneumatikami. Část těchto vozů bude později adaptována pro poštovní nákladní dopravu, aby bylo možno nahraditi staré nákladní vozy s řetězovým převodem na zadní nápravu úspornějšími a modernějšími vozidly s kardanovým převodem.

Pro potřebu sezónních linek se silnou turistickou frekvencí bylo opatřeno pneumatikami a otevřenou vyhlídkovou karosérií dalších 5 autobusů typu MS, aby bylo vyhověno přáním obecenstva a zvýšena rentabilita provozu dotyčných tratí. Tím stoupl celkový počet autobusů tohoto druhu na 8.

6. Pozemní stavby.

Budovy, jejichž stavba byla dokončena v době od 1. srpna 1928 do 31. července 1929.

Budovy pro službu administrativní a pro zvláštní účely.

Košice, novostavba budovy hospodářského úřadu.

Budovy pro poštovní úřady ve městě:

Sušice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Luhačovice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Rychnov n. Kněžnou, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Litomyšl, nástavba a přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Praha - Vršovice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Hranice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Budovy pro provoz telegrafní a telefonní:

Bor u Tachova, novostavba budovy zesilovací stanice.

Holoubkov, novostavba budovy zesilovací stanice.

Olomouc, novostavba budovy zesilovací stanice.

Opava 1, nástavba a přístavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Budovy pro provoz radiotelegrafní a radiotelefonní:

Bratislava, novostavba budovy vysílací stanice.

Košice, novostavba budovy strojovny pro vysílací stanici.

Moravská Ostrava, novostavba budovy vysílací stanice.

Budovy pro provaz automobilní:

Karlovy Vary, novostavba budov stanice pro poštovní automobilní dopravu.

Budovy, v jejichž stavbě se pokračuje, nebo s jejichž stavbou bude započato do 30. dubna 1930.

Budovy pro službu administrativní a pro zvláštní účely:

Praha - Vysočany, novostavba budovy pro hospodářské ústředny ministerstva pošt a telegrafů.

Bratislava, nástavba a přístavba budovy pro ředitelství pošt a telegrafů.

Košice, novostavba budovy ředitelství pošt a telegrafů.

Budovy pro poštovní úřady ve městě:

Kladno, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Louny, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Praha, hlavní poštovní budova, adaptace a rekonstrukce dvorany.

Hlinsko, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Kostelec nad Orlicí, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Náchod, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Nová Paka, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Brno, přestavba budovy hlavního poštovního úřadu.

Slezská Ostrava, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Nitra, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Píšťany, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Trenčín, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Košice, novostavba budovy hlavního poštovního úřadu.

Užhorod, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Budovy pro poštovní úřady na nádraží:

Karlovy Vary, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Praha, Masarykovo nádraží, přístavba nádražního poštovního úřadu.

Hradec Králové, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Prostějov, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Budovy pro provoz telegrafní a telefonní:

Praha - Letná, novostavba budovy pro automatickou telefonní ústřednu.

Praha - Smíchov, přístavba budovy poštovního úřadu pro automatickou telefonní ústřednu.

Příbor, novostavba budovy zesilovací stanice.

Budovy pro provoz radiotelegrafní a radiotelefonní:

Praha - Vinohrady, novostavba budovy pro studia čsl. rozhlasu.

Brno - Komárov, přístavba budovy radiotelegrafní stanice.

Bratislava, novostavba budovy pro studia čsl. rozhlasu.

Košice, novostavba budovy pro studia čsl. rozhlasu.

Budovy pro provoz automobilní:

Blansko, novostavba, budovy stanice pro poštovní automobilní dopravu.

Budovy projektované, pro něž již byly, nebo budou vykonány přípravné práce.

Brno, novostavba budovy studií pro čsl. rozhlas.

Čes. Těšín, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Orlová, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Ústí n/Labem, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Kromě vyjmenovaných staveb (viz mapku na tabulce XXVI.) byla projedena stavba několika nádražních skladišť a přístavků (Světlá n. Sázavou, Dvůr Králové n. Labem, atd.), vykonány rozsáhlé stavební úpravy v budovách poštovních úřadů (Brno 1, Zvoleň 1, Ústí n. Labem 1, Vrůtky atd.) a zakoupeny četné objekty pro provozní účely (dům čp. 909/II. v Praze, bývalý zemský archiv; bývalá továrna fy. H. Weiss v Libni, Královská třída a pod.).

Projednává se koupě budov pro poštovní účely v těchto místech:

Plzeň, bývalá "Stará Solnice"; Nýdek a Zábřeh.

7. Sociální politika:

V oboru sociální politiky zůstává dosud v popředí bytová péče. V roce 1929 byly dohotoveny a svému účelu odevzdány 4 obytné domy v Dejvicích, 2 obytné domy v Bubenči a 2 na Žižkově. V domech těchto umístěno celkem 120 rodin poštovních zaměstnanců. Ve stavbě jsou 3 obytné domy v Holešovicích, které bude možno počátkem roku 1930 obývati.

Léčebný fond poštovních zaměstnanců.

Období roku 1929 bylo využito k přípravným pracím pro vydání Léčebného řádu, který jako součást smlouvy o úpravě lékařské služby má tvořiti nejen souhrn předpisů pro orgány Léčebného fondu, ale má býti i vodítkem pro pojištěnce a jejich rodinné příslušníky. V ostatní agendě věnována pozornost zejména pracem statistickým, které mají sloužiti jakožto základ jednak pro posouzení požadavků pojištěnců, jednak pro opatření, která by udržela finanční rovnováhu Léčebného fondu. V oboru lázeňské léčby přikročeno k přípravným pracem pro vybudování dalšího lázeňského domu pro nemocné poštovní zaměstnance, a to ve Františkových Lázních, kde zakoupen již vhodný pozemek. Na základě provedené soutěže na ideový návrh zadáno již vypracování projektu na tento lázeňský dům, který má obsahovati asi 25 pokojů a bude všestranně pro svůj účel vybaven.

Provisní fond poštovního a telegrafního ústavu.

Od 1. ledna 1929 nabyl účinnosti zákon č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách. Proto byly zahájeny přípravné práce k reorganisaci a úplnému přepracování stanov Provisního fondu tak, aby dávky, poskytované tímto Fondem, byly rovnoceny dávkám, normovaným zákonem, a to za tím účelem, aby členové fondu byli podle § 2, zákona vyloučeni z povinného pojištění podle zákona. K vypracování stanov dojde během tohoto roku. Na to budou vydány prováděcí předpisy k nim. Kromě toho byly vykonány ještě četné dodatečné práce, související s decentralisací správy a agendy fondu, provedené v roce 1928, jako na př. převádění příspěvků vystoupivších členů fondu na poštovní správu a pod.

Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců.

Vzhledem k novelisaci zákona; č. 221/1924 Sb. z. a n., provedené zákonem č. 184/1928 Sb. z. a n., pracovalo se na změně stanov Fondu, aby jejich ustanovení vyhovovala ustanovením zákona. Práce pokročila tak; že pozměněné stanovy mohly býti v roce 1929 vydány. K nim budou vypracovány podrobné prováděcí předpisy. Byly podniknuty též přípravné práce k chystané decentralisaci agendy Fondu a zavádí se dokonalejší systém v účtování a kontrole členských příspěvků. Práce tyto jsou podkladem pro statistiku, k jejímuž provedení bude pak ihned přikročeno.

Úrazové zaopatření poštovních zaměstnanců.

V roce 1929 byly ministerstvem sociální péče vzaty se souhlasem na vědomost podrobné předpisy k provádění Řádu úrazového zaopatření. Na základě toho převádí se celá agenda úrazového zaopatření, soustředěná až dosud v ministerstvu pošt a telegrafů, na podřízená ředitelství pošt a telegrafů a Správu poštovní automobilní dopravy, resp. na důchodové sbory a ústřední sbor pro úrazové zaopatření. Tím dospěje úrazové zaopatření k svému definitivnímu vybudování a řízení v záležitostech úrazů bude uvedeno v pravidelný chod. V minulém roce přikročeno k pracem na statistice, takže rokem 1930 počínajíc bude již možno sledovati jednotlivé zjevy a sestavovati příslušné přehledy o úrazovosti. Na základě statistických šetření bude též lze zjišťovati dotace, potřebné ke krytí výdajů úrazového zaopatření.

8. Finanční hospodářství Čsl. pošty.

V rozpočtu státního podniku Čsl. pošta je vyjádřen program s hlediska jeho finančně-hospodářské správy, který ovšem musí býti přizpůsoben všeobecné hospodářské situaci, již lze co nejpravděpodobněji očekávati, neboť v provozních výsledcích pošty, která obstarává nejen dopravu zpráv, ale i zboží a peněz, odráží se do určité míry celý složitý národohospodářský život.

Základem finančně hospodářské správy pošty, třebaže byla jako státní podnik postavena na bosi soukromého hospodaření, nemůže býti toliko princip soukromého podnikání v tom smyslu, že by měla býti sledována především snaha po dosažení co největších zisků. Národohospodářské, kulturní a sociální poslání pošty vyžaduje, aby služby pošty, telegrafu a telefonu byly přístupny všem vrstvám obyvatelstva přiměřenou hustotou sítě i přiměřenou levností poplatků. Tento úkol ovšem nepřipouští, aby byla pošta jako obecně hospodářský monopol posuzována toliko podle toho, kolik státu finančně vynáší, naopak žádá, aby byla posuzována také podle toho, co koná pro stát a jeho občanstvo, zejména pro jeho hospodářský život. Proto se řídí finanční správa pošty v souhlasu s moderní naukou dopravně-politickou především tzv. principem poplatkovým, tj. principem úhrady vlastních nákladů. Správa podle tohoto principu spočívá v tom, že se za dopravu (výkon) požaduje od uživatele náhrada, která se nevyměřuje ani podle hodnoty výkonu pro uživatele, ani podle nákladu jednotlivého výkonu, nýbrž tak, aby souhrn všech náhrad postačil k úhradě úhrnu vlastních nákladů na všechny výkony, a to nejenom veškerých běžných nákladů provozovacích (včetně odpisů), nýbrž i nákladů zařizovacích, při nejmenším oněch, jež spojeny jsou s pravidelným, každoročně nezbytným zdokonalováním a rozšiřováním provozních zařízení. Pokud by snad výjimečně bylo nutno, investice vybočující z rámce každoročního pravidelného investování uhraditi nikoliv příspěvkem státní správy finanční (jako dalším vkladem státu do podniku), nýbrž výpůjčkou, musela by ovšem v úhrnu provozních příjmů býti zabezpečena také úhrada úroku a úmoru příslušného zařizovacího nákladu. Mírný přebytek, zbývající po úhradě každoročních pravidelných zařizovacích nákladů, jest oprávněn vzhledem k tomu, že některé druhy dopravních výkonů poskytují zvláštní prospěch toliko určitým krajům nebo společenským vrstvám (průmyslu, obchodu a pod.).

Ze skutečnosti, že podnikatelem pošty jest stát, tedy osoba neomezeného trvání a vrcholné hospodářské únosnosti, a že prospěch národního hospodářství jest také prospěchem státu, vyplývá v určitém smyslu vyšší nazírání na rentabilitu jak různých správních opatření, tak i - a to zejména - investičních zařízení. Rozvaha, sledující tuto rentabilitu, nemusí spočívati toliko na úzce omezené době několika málo let, nýbrž může rozšířiti časovou základnu pro celkový výpočet rentability až do doby, shodné s pravděpodobným trváním dotyčného opatření nebo zařízení; v odůvodněných případech může také býti dbáno více všeobecného prospěchu národního hospodářství, než okamžitého a přímého finančního efektu. Jako příklad těchto dvou možností lze uvésti stavbu pokud se týče rozmnožování dálkových kabelů.

Racionelní stavba dálkových kabelů musí býti projektována tak, aby při založení kabelu do země, tj. při jednom výdaji, spojeném s vykopávkou a uložením kabelu, bylo položeno v kabelu tolik žil, kolik jich bude - ovšem jen do určité budoucnosti - zapotřebí, tedy více, než jich je v užívání před touto rekonstrukcí nebo novostavbou vedeni anebo v prvé době po dokončení stavby. Z celkového investovaného kapitálu bude pak zdrojem příjmů toliko část, která připadá na počet oněch žil v kabelu, které jsou v užívání od prvé chvíle po položení kabelu. Není tudíž vyloučeno, že tento zdroj nedá tolik příjmů, aby se zajistila ihned úhrada všech nákladů. Teprve po určité době, až dojde k použití všech žil kabelů, bude zdrojem příjmů celý investovaný kapitál, a to tím větším, čím intensivněji bude zařízení používáno. S tohoto hlediska jest nutno posuzovati skutečnost, že podle závěrečných účtů není přírůstek telefonních příjmů přiměřený přírůstku investovaného kapitálu.

Na tomtéž příkladu lze také sledovati případ, kdy stát jako podnikatel musí posuzovati rentabilitu podnikových zařízení více s hlediska národního hospodářství, než se zřetelem k bezprostřednímu prospěchu podniku. Některá nová zařízení neznamenají ihned zdroj nových nebo zvýšení dosavadních provozovacích příjmů, naopak mohou býti spojena i s jejich poklesem. Tak jest tomu i v případě rozmnožení počtu dálkových meziměstských spojení. Zhuštěním sítě, pokud se týče zvýšením počtu spojovacích vedení, dostává se zájemníkům možnost získati včasně žádaná meziměstská spojení, aniž by bylo zapotřebí přihlašovati hovory jako naléhavé nebo bleskové za trojnásobný nebo devítinásobný poplatek. Učiněná investice pak přechodně působí pokles vlastních provozovacích příjmů. Nicméně bylo ji nutno realisovati, neboť stav, kdy přihlašování žádaných telefonických spojení jako naléhavých nebo bleskových hovorů se stalo pravidelnou nezbytností, byl vzhledem k monopolu telefonu neoprávněný a s hlediska úkolů podniku omluvitelný jedině dotud, dokud vůbec nebyla možnost dostatečně vybudovati meziměstskou telefonní síť. Avšak po zapojení dálkového kabelu, umožňujícího okamžité uskutečňování a technicky dokonalou reprodukci hovorů, počet obyčejných hovorů za jednoduchý poplatek vzrůstá, takže přírůstek příjmů z obyčejných hovory vyváží úbytek příjmů z hovorů za několikanásobný poplatek.

Má-li však poštovní správa podle principu shora naznačeného v úhrnu provozovacích příjmů zajistiti úhradu nejen běžných výdajů provozovacích, nýbrž i pravidelných nákladů zařizovacích, musí pečovati o to, aby tohoto cíle dosáhla především co nejúspornějším uplatněním hospodárnosti ve správě, v provozu i zařizovacích nákladech. Teprve tehdy a tam, kde úsporné hospodaření dosáhlo své nejvyšší meze, aniž by přivedlo nezbytnou hospodářskou rovnováhu, přikročuje k oprávněné úpravě (valorisaci) poplatků. Po té stránce může poštovní správa s plným zadostiučiněním poukázati na výsledky svého hospodaření, zjevné z účtu ztráty a zisku za rok 1928 právě tak, jako ze závěrečných účtů za minulá léta. Aby pak získala pro provádění této své zásady pokud možno spolehlivého podkladu, reformovala správa podniku také účetnictví poštovního, telegrafního a telefonního provozu tím způsobem, že má nyní možnost zjistiti vedle celkového výsledku hospodaření také výsledek hospodaření každého jednotlivého odvětví, tj. pošty v užším slova smyslu, telegrafu i telefonu.

Tím umožněno jest jí provedení i další zásady, aby také každé jednotlivé provozovací odvětví Čsl. pošty vlastními provozovacími příjmy pokud možno aspoň přibližně uhradilo vlastní náklady. Za tím účelem byla provedena v roce 1928 úprava tarifu pro automatisované telefonní ústředny a v roce 1929 úprava některých poplatků v šekovém řízení, o jejíž odůvodněnosti byla již učiněna podrobnější zmínka.

Majíc na mysli význam podniku pro potřeby národního hospodářství i pro zájmy finanční správy státní, snažila se správa podniku dosíci také toho, aby se úhrada investičních potřeb podniku dála způsobem, který by neznemožňoval provádění naznačených zásad finančně hospodářské správy podniku, aby totiž investice podniku nebyly odkazovány na úvěr, nýbrž aby byly uhrazeny vlastními prostředky podniku, pokud se týče státu jako jeho majitele, tj. jednak ziskem podniku, jednak příspěvkem státní správy finanční jakožto dalším vkladem státu na účet základní. Výsledkem této snahy bylo, že na rozdíl od způsobu, vyznačeného v rozpočtu pro rok 1928, byl zisk za rok 1928 podniku Čsl. pošta ponechán na částečnou úhradu jeho investičních výdajů téhož roku, a zbývající část investičních výdajů, které vzhledem k nutnému urychlení výstavby sítě dálkových kabelů v r. 1928 výjimečně vybočily z rámce každoročně se vyskytujících investičních nákladů, byla uhrazena příspěvkem státní správy finanční, jakožto dalším vkladem státu do podniku. Také v rozpočtu na rok 1930 ponechává finanční správa státní podniku jeho zisk na úhradu investičních výdajů.

Sestavujíc rozpočet, přihlíží poštovní správa v prvé řadě ke zkušenostem, zřejmým ze závěrečných účtů podniku v minulých letech. Proto podrobuje tyto účty zevrubnému rozboru, při kterém porovnává výsledky v nich vykázané jednak s příslušnými výsledky minulých let, jednak s částkami preliminovanými. K témuž účelu porovnává také dosavadní výsledky hospodaření v běžném roce s rozpočtovými kvotami, připadajícími na uplynulou část roku a tak se přesvědčuje, do jaké míry jest výstižný poslední rozpočet, tj. jak dalece se shodují preliminované částky se skutečnými výsledky běžného hospodářství.

Studiem závěrečných účtů a porovnáním účinů běžného hospodářství s rozpočtem sleduje vývoj vlastních hospodářských výsledků, hledá jejich souvislost s vnějšími příčinami, resp. s vývojem všeobecné hospodářské situace uvnitř státu, aby pak mohla předurčiti co nejpravděpodobněji výsledky, které lze očekávati v příštím roce. Konstruujíc rozpočet jako účet ztráty a zisku a účet investiční, rozpočet obsahující všecky jednotlivé složky, které lze s největší pravděpodobností očekávati jako výsledky vlastního hospodaření se zřením k nezbytným potřebám podniku i k očekávané všeobecné hospodářské situaci, vyjadřuje tím finanční a hospodářskou stránku svého programu, a to jak v organisaci provozu a vlastní správy, tak i v budování nových zařízení. Jest nesporno, že v souvislosti s příznivým vývojem všeobecné hospodářské situace vzrůstá intensita provozu pošty, telegrafu i telefonu právě tak, jako poštovního šekového řízení, neboť tento příznivý vývoj všeobecné hospodářské situace jest přímou příčinou zvýšených nároků na služby pošt, telegrafů a telefonů a intensivnějšího peněžního styku (obratu), zřejmého z úhrnu vkladů a výplat v poštovním šekovém i v poštovním poukázkovém řízení. Uspokojení těchto zvýšených nároků na služby pošty vyžaduje intensivnější činnost příslušných provozovacích, resp. služebních odvětví, jež je charakterisována počtem odbavených úkonů v jednotlivých druzích služby. Větší počet odbavených úkonů přináší sice větší provozovací příjmy, vyžaduje však také větší provozovací výdaje, a to jak na potřeby věcné, tak i personální. Pro způsob hospodaření správy poštovního podniku jest příznačné, že vzrůst provozovacích příjmů, nastalý v důsledku větší intensity provozu, předstihuje podstatně vzrůst provozovacích výdajů. Potvrzením toho jest následující rozbor účtu ztráty a zisku Čsl. pošty za rok 1928.

Právě tak jako účet ztráty a zisku za rok 1927, tak i účet ztráty a zisku za rok 1928 vykazuje veškeré náklady i těžby, které jsou složkami hospodářského výsledku ve smyslu zásad obchodního účtování; výjimku činí účiny z titulu pensí a odpisy.

Na účtu pensí jest běžné hospodářství podniku mimořádně zatěžováno vyššími náklady, neboť ve výdajích na pense jest převážná část nákladů na zaopatřovací platy oněch pensistů a pozůstalých po poštovních pensistech a zaměstnancích, jejichž nárok na pensijní zaopatření nebyl cele založen (vysloužen) službou dotyčných percipientů za podnikové správy Čsl. pošty. To jest důsledkem toho, že státní podniky musely převzíti na svůj účet povinnost, vypláceti pense a zaopatřovací požitky všem pensistům, nynějším zaměstnancům a jich pozůstalým bez ohledu na to, že většina těchto pensí pramení ze služby dotyčných zaměstnanců pro předpodnikovou správu.

Naopak na účtu odpisů peněžní hodnoty věcného produktivního majetku u poštovního, telegrafního a telefonního provozu mohly býti vyznačeny toliko odpisy z majetku, pořízeného podnikovou poštovní správou, tj. v době od 1. ledna 1925. Výsledek hospodaření podnikové poštovní správy ve smyslu zásad soukromého podnikání zkresluje do jisté míry i to, že v příjmech provozovacích jsou ponechány stavební příspěvky na zřízení telefonních účastnických stanic a přípojných vedení, ačkoliv tu nejde o skutečné příjmy provozovací, nýbrž o příspěvky, které jsou zájemníci povinni platiti, a které tudíž přicházejí k dobru investic od třetích osob. V rozpočtu na r. 1929 a 1930 byl již dán výraz jejich účelu tím, že jsou uvedeny v provozním rozpočtu pouze průběžně.

Porovnání výsledků hospodaření za rok 1928 s výsledky za rok 1927 lze ovšem provésti toliko za stejných předpokladů a nutno tudíž vyloučiti účiny, které nejsou výsledkem provozovací činnosti podnikové správy v tom kterém roce. Jsou to zejména: příspěvek státní správy na úhradu investičních výdajů podniku, zmenšení nákladu na úhradu úroků z investičních dluhů a ztráta z požáru ve vyšehradské Citadele.

Předem pak nutno konstatovati, že vyšší provozovací příjmy roku 1928 nebyly způsobeny zvýšením poplatků. V tomto roce nepočala účinnost žádného zvýšení poplatků. Naopak došlo od 1. ledna 1928 k zlevnění předplatného za telefonní stanice účastnické se slabší korespondencí v místním styku. S účinností od 1. října 1928 byla pak sice provedena úprava telefonního tarifu v pražské automatisované telefonní síti, avšak úprava ta v celku neměla býti zvýšením poplatků, protože její vůdčí myšlenkou byla pouze snaha spoplatniti jednotlivé účastnické stanice podle intensity jejich aktivního hovorového styku.

Celkový účet ztráty a zisku podniku za rok 1928 vykazuje hrubý zisk	276,344.186,70 Kč.
V tomto zisku jest však obsažen příspěvek státní správy finanční na úhradu investičních výdajů roku 1928 v částce	96,111.075,48 Kč,
takže ryzí zisk podniku jest	180,233.111,22 Kč.
Tento zisk jest ve srovnání se ziskem za rok 1927, který činil	132,250.164,22 Kč,
větší o	47,982.947,-- Kč.
Z tohoto celkového přírůstku zisku připadá na větší zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu	44,175.526,45 Kč,
na menší ztrátu poštovní automobilní dopravy	8,671.445,81 Kč;
proti tomuto celkovému zlepšení hospodářského výsledku o	52,846.972,26 Kč,
poklesl však zisk poštovních úřadů šekových proti roku 1927 o	4,864.025,26 Kč
	47,982.947,-- Kč.