14. Ministerstvo veřejných prací.

Báňská administrativa.

Prováděcí nařízení k zákonu ze dne 23. listopadu 1927, č. 169 Sb. z. a n., jímž se mění ustanovení horního zákona z r. 1854 o důlních mapách, bylo vypracováno a podrobeno meziministerskému řízení.

činnost rozhodčích soudů hornických byla stále velmi intensivní. Z připojených výkazů o činnosti hornických rozhodčích soudů (A) a vrchního rozhodčího soudu hornického (B) lze souditi, že nelze počítati dosud s nějakou úlevou jejich agend.

A. Výkaz o činnosti hornických soudů rozhodčích za léta 1927 a 1928.

U hornických rozhodčích soudů

v roce

1927

1928

I. Odvolání, stížnosti, žádosti a žaloby

Převzaty, nevyřízeny z roku předešlého

318

16.321

 

Nově přibyly

18.168

6.213

 

Vyřízeny

2.165

20.163

 

Nevyřízeny zůstaly

16.321

2.371

 

Způsob vyřízení:

   
 

Smírem

264

155

 

Konečným rozhodnutím

1.262

1.957

 

Jiným způsobem

639

18.051

II.

Věci sběrného rejstříku

826

276


 

B. Výkaz o činnosti vrchního hornického soudu rozhodčího v.Praze za rok 1927 a 1928.

U vrchního rozhodčího soudu v Praze

v roce

1927

1928

I. Odvolání

Převzaty, nevyřízeny z roku předešlého

2

8

 

Nově přibyly

265

345

 

Vyřízeny

359

346

 

Nevyřízeny zůstaly

8

7

 

Způsob vyřízení:

   
 

Potvrzením

156

149

 

Změnou

46

63

 

Zrušením

41

137

 

Jiným způsobem

36

11

 

Počet ústních odvolacích líčení

-

-

II.

Věci sběrného rejstříku

84

58


 

Hornické pojištění obstarává jednak osm revírních bratrských pokladen, provádějících pojištění nemocenské a fungujících mimo to jako úřadovny pro pojištění zaopatřovací, které provádí ústřední bratrská pokladna v Praze. Organisace tato provedena jest na základě zákona o pojištění u báňských bratrských pokladen ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., jenž nabyl právní účinnosti 1. října 1924.

Prováděním tohoto zákona se ukázalo, že zajistiti trvalé poskytování zaopatřovacích dávek bude možno jen tehdy, bude-li nový zákon vybudován na nových finančních základech. Přípravy potřebné nové úpravy hornického pojištění však dosud nemohly býti dokončeny, ježto obzvláště zajištění nutných prostředků pro novou úpravu, která vyžádá si značných obětí od všech zájemníků, se setkává s neobyčejnými obtížemi. Prozatím až do uzákonění této nové úpravy hradí Ústřední bratrská pokladna svými příjmy nekrytou částku potřeby ze svého skrovného jmění. Naléhavost nové zákonné úpravy jest dokázána souhrnem dosavadních příplatků z tohoto jmění, jež již překročuje obnos 70,000.000 Kč.

Uhelné hospodářství dle předpisů zákona z 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., obstarává ministerstvo veřejných prací, jež dohlíží na přesné dodržování stanovených maximálních cen uhelných a upravuje vývoz i dovoz minerálních paliv.

Hlavní data uhelného hospodářství v letech 1913, 1919 až 1928 jsou zřejmé z tabulky:

Rok

Uhlí kamenné

Uhlí hnědé

Těžba v t

Počet dělníků

Výkon na směnu a dělníka

Těžba v t

Počet dělníků

Výkon na směnu a dělníka

1913

14,271.408

62.550

-

22,017.096

35.051

-

1919

10,805.897

66.186

0.595

17,389.381

44.343

1.447

1920

11,130.846

74.779

0.557

19,695.504

51.672

1.356

1921

11,648.399

75.893

0.583

21,050.713

51.440

1.470

1922

9,906.261

72.107

0.627

18,942.020

46.669

1.792

1923

11,624.748

68.895

0.711

16,202.495

41.361

1.869

1924

14,359.400

69.955

0.763

20,507.177

40.998

1.869

1925

12,754.456

62.145

0.819

18,769.098

39.236

1.893

1926

14,507.596

57.357

0.967

18,799.278

37.207

1.899

1927

14,669.977

57.576

0.997

20,027.796

36.857

2.029

1928

15,171.403

56.811

1.016

20,709.558

37.609

2.029


 

Uhelná konjunktura byla v r. 1928 všeobecně uspokojující. Provoz byl porušen u hnědého uhlí třínedělní všeobecnou stávkou v revíru Mosteckém, Teplickém a Chomutovském; při dolování kamenouhelném jest se zmíniti o stávce v revíru Kladenském, jež trvala 4 neděle, a v revíru Rosickém, která trvala dvacet pět dnů.

Zmíněnou stávkou v hnědouhelném českém revíru byl slibný vývoj vývozu našeho hnědého uhlí z tohoto revíru ochromen a nedopracoval se již po zbytek roku výše, jíž dosáhl na počátku.

Zaměstnanost našich uhelných dolů byla po celý rok 1928 uspokojující. Výroba koksu se zvětšila; ježto odbyt byl po celý rok velmi dobrý.

Vývoz v tunách.

Rok

uhlí kamenné

uhlí hnědé

koks

brikety

1919

512

1,936.374

-

-

1920

28.563

2,368.102

-

43.294

1921

70.745

2,744.907

-

70.617

1922

96.392

2,051.604

-

31.816

1923

816.492

1,343.430

85.644

104.652

1924

1,738.670

2,856.549

486.244

132.954

1925

1,429.679

2,679.797

421.727

150.551

1926

2,884.451

2,906.375

491.075

139.352

1927

1,843.793

2,962.963

762.193

155.113

1928

1,695.209

3,019.783

784.101

151.325


 

Dovoz v tunách.

Rok

uhlí kamenné

uhlí hnědé

koks

brikety

antracit

1920

819.186

-

125.307

-

-

1921

977.863

-

125.290

-

-

1922

511.288

21.783

84.093

965

-

1923

832.236

21.119

36.363

219

-

1924

951.788

9.346

135.199

5.072

-

1925

1,521.565

33.290

165.271

15.405

7.119

1926

1,436.322

28.669

205.071

28.424

8.678

1927

1,712.226

26.383

245.004

27.368

12.162

1928

2,423.927

67.264

264.324

30.871

15.655


 

Vývoz kamenného uhlí poněkud poklesl, vývoz hnědého uhlí se nepatrně zvětšil, rovněž malý jest vzrůst vývozu koksu. Zůstává tedy vývoz našeho uhlí skoro nezměněn.

Za to dovoz cizích paliv k nám stále stoupá a v roce 1928 vykazuje poměrně značný vzestup. Tomuto zjevu a jeho škodlivým účinkům pro vývoj našeho uhelného hospodářství bude třeba věnovati největší pozornost.

Přičleněné ústavy.

Státní ústav hydrologický.

Státní ústav hydrologický koná soustavný výzkum vodstva v celé oblasti státu. Jeho výkonnými orgány jsou hydrologická oddělení v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. Činnost ústavu vztahuje se na vody ovzdušné, povrchové a podzemní. Jejich množství a režim pozoruje se asi ve 2600 hydrologických stanicích.

Výsledky pozorování jsou statisticky zpracovávány a uveřejňovány v publikacích ústavu. Jsou základem veškerého vědeckého badání o vodstvu a tvoří bezpečné podklady pro soustavné a účelné vodní hospodářství. Uplatňují se zejména v četných studiích a dobrých zdáních, které ústav podává o úpravách vodních toků, o údolních přehradách, dále o projektech na využití vodní síly, jakož i projektech na zásobování vodou pitnou a užitkovou.

K ústavu jest přičleněn "Pokusný ústav hydrotechnický v Praze-Podbabě", jehož pravidelná činnost byla, po ukončené výstavbě, letos zahájena. Pokusný ústav koná jednak vědecká badání hydraulická a jednak na modelech přezkoumává projektované vodní stavby a navrhuje jejich případná zlepšení.

činnost ústavu jest mimořádně významnou pro vědecký výzkum československého vodstva; po stránce praktické je zvlášť důležitou pro veškeré práce a stavby vodohospodářské.

Státní ústav geologický.

Státní geologický ústav Čsl. rep. pokračoval v roce 1929 v soustavném geologickém výzkumu a mapování území republiky a v řešení velmi četných otázek geologie praktické při projektech staveb pozemních, vodních, zásobování vodou, vyhledávání a oceňování ložisek nerostných a pod. Geologické výzkumy v terénu doplňovány byly chemickými analysami prováděnými ústavní laboratoří, jež provedla četné rozbory vod, nerostů a hornin.

Výsledky prací ústavu uveřejněny v obsáhlém svazku Sborníku a Věstníku, vytištěn list Benešov geologické mapy Čsl. republiky v měřítku 1 : 75,000. Doplňována odborná knihovna a přístroje nutné pro práce laboratorní.

V roce 1930 bude pokračováno v soustavném geologickém výzkumu a mapování, rovnoměrně rozvrženém po celé oblasti republiky. V otázkách geologie praktické dochází stále vzrůstající počet žádostí o provádění geologických šetření a podávání odborných posudků. Pro tisk připraveny budou další dva listy geologické mapy v měřítku 1: 75.000 a vydána další čísla periodických publikací Sborníku a Věstníku, kromě svazku Rozprav, v nichž učiněny budou veřejnosti přístupny výsledky prací a výzkum ústavu z let 1928 a 1929. Doplňováno bude zařízení a knihovna ústavu, aby vyhovovalo zvýšené potřebě a vzrůstající činnosti ústavu, jež ukazuje, že význam jeho je již uznáván i širší veřejností.

Státní radiologický ústav.

Tento ústav sleduje jednak úkol vědecký tím, že pracuje theoreticky a experimentálně ve všech otázkách radiologie i oborů s ní souvisejících, jednak prakticky, jsa zkušební stanicí, v níž se konají jemná měření zejména pro doly jáchymovské a pro četné interesenty z kruhů lékařských, průmyslových i zemědělských. Ústav disponuje poměrně dokonalými laboratořemi fysikálními a chemickými, jejichž zařízení však nutno stále doplňovati, aby zůstaly na žádoucí vědecké výši.

Vedle měření radiových preparátů vyrobených v Jáchymově provedl ústav výzkumy o radioaktivitě a elektřině ovzduší na Špicberkách a v oblasti severní točny (v rámci Amundsenovy a Nobilovy polární výpravy) pokračoval v soustavném výzkumu radioaktivity minerálních vod československých.

V laboratoři chemické studuje se otázka, isolace ionia z odpadků jáchymovských a výroba svítivých barviv, jež jsou důležité se stránky praktické. Připravuje se zřízení sítě stanic pro výzkum radioaktivity vzduchu v různých místech republiky, zvláště lázeňských a klimatických (Tatry, Krkonoše). Těchto výzkumů bude prakticky použito k vyšetření, jak dalece sám vzduch v těchto místech je therapeutickým činitelem. Dále jsou studovány problémy radioaktivního záření metodou Wilsonovou a ionisační. V ústavě jsou prováděny také systematické pokusy o účinku radonu (radiové emanace) na mikroorganismy a na vzrůst rostlin se zřetelem k praktickému zužitkování získaných poznatků.

Ústav pro hospodárné využití paliv.

Ústav tento má podle hlavních oborů své činnosti dvě oddělení, a to oddělení tepelně technické a oddělení pro chemický výzkum uhlí. Ježto soukromou iniciativou byl u nás založen Ústav pro chemický výzkum uhlí, a nebylo by účelné vydržovati dva poměrně velmi nákladné ústavy se stejnou působností, hodlá ministerstvo zreorganisovati ústav pro hospodárné využití paliv. Činnost ústavu tohoto po stránce chemického bodání v oboru uhlí byla tedy omezena a za to tím větší pozornou byla tedy obrácena pracím tepelně-technickým. Pracuje se zejména na problémech prostupu tepla, tahových ztrátách, na theorii tahu továrních komínů a umělého tahu. Vykonáno bylo mnoho pokusů s kotli ústředních topení a podařilo se docíliti při nich úspor zejména tím, že bylo dokázáno, že jest možno stejně dobře používati koksu domácího i tam, kde dosud se topilo koketu cizozemským. Ježto hospodárnost těchto zařízení závisí především od obsluhy, budou konány odborné kursy pro obsluhovatele ústředních topení.

V oboru domácích topenišť snaží se ústav šířiti správné poznání o stavbě komínů a domácích topenišť a o jich obsluze; uspořádal též vlastní exposici z tohoto oboru na letošní hospodářské výstavě, kterážto exposice se těšila značnému zájmu.

Jest třeba se zmíniti i o účinné spolupráci s průmyslem keramickým. Po stránce tepelné bylo prozkoumáno v posledním roce kol 70 závodů cihlářských a získány byly poznatky velmi cenné, umožňující často závodům docíliti značných úspor na palivu. Činnost tato se rozšiřuje nyní i na obor vápenický.

Výsledky prací ústavu jsou publikovány v odborných časopisech, a šířeny přednáškami a různými odbornými kursy.

Provedení zamýšlené novostavby ústavu mohlo by jen prospěti dalšímu jeho úspěšnému rozvoji.

Fond pro sociální péči hornickou.

Fond tento vznikl z dřívějších hornických fondů zásobovacích a je doplňován dobrovolnými příspěvky na základě soukromých úmluv s majiteli dolů uhelných, uzavřených vždy na čtvrt roku napřed. Fond pro sociální péči hornickou jest obhospodařován mimorozpočtově. Hlavním úkolem jeho jest řešení bytové nouze horníků výstavbou hornických osad a podporováním výstavby hornických rodinných domků, poskytováním půjček horníkům a zřízencům.

Dosud byly z prostředků tohoto fondu vystaveny a osídleny tyto hornické osady:

Osada:

Počet domků

Počet nájemníků

Počet osob

Záluží

43

88

343

Lom

39

80

368

Horní Litvínov

37

81

372

Duchcov

80

132

608

Přešťanov

30

55

278

Mstišov

22

38

201

Komořany

40

76

313

Ledvice

56

84

423

Kopisty

27

54

271

Most (obytné domy)

3

30

129

Falknov n. O.

20

36

184

Nové Sedlo

15

24

164

Habespirk

20

40

231

Chodov

15

24

128

Rybáře

16

32

162

Nová Ves

18

36

164

Zbuch

10

20

95

Rtyně

18

35

168

Košťany

29

58

281

Břežánky

18

32

158

Dolní Jiřetín

22

44

216

Trnovany

23

71

346

Ervěnice

36

72

505

Souš (obyt. domy)

2

16

82

Nýřany (obyt. dům)

1

9

49


 

Celkem bylo v 25 osadách se 640 domků umístěno 1273 nájemníků se 6096 osobami.

Ve stavbě nalézají se a budou v roce 1930 odevzdány svému účelu hornické osady po případě obytné domy v Horní Vsi u Chomutova, Bílině a Chotějovicích. Mimo to byly několika obcím poskytnuty půjčky na vybudování obytných domů pro horníky. Dále jest pečováno o jiné sociální a kulturní potřeby hornické a chystají se podle pohotovosti peněžních prostředků "Fondu pro sociální péči hornickou" další akce, aby uplatněna byla sociální péče mezi vrstvami nejpotřebnějších.

V rozpočtovém návrhu celé kapitoly 14. (min. veřej. prací) na rok 1930

preliminují se výdaje částkou

723,2 mil. Kč,

tedy proti částce rozpočtené na rok 1929 okrouhle

712,2 mil. Kč,

okrouhle vyšší o

11,0 mil. Kč,

jak patrno z následujícího přehledu:

 

 

Pro rok

A. Osobní výdaje

B. Věcné výdaje

Celkový úhrn

a) podle platových zák. a nař.

b) ostatní osobní výdaje

úhrn

1930

83,018.730

13,764.170

96,782.900

626,417.100

723,200.000

1929

76,664.510

24,294.510

100,959.020

611,18.30

712,177.400

Tedy v roce 1930

+ 6,854.220

- 10,580.340

- 4,176.120

+ 15,198.720

+ 11,022.600


 

Vyšší výdaj u osobních platů podle platových zákonů nastává převážně tím, že převedena sem byla skutečná potřeba pro platy převzatých bývalých zemských zaměstnanců (o 5,5 mil. Kč), která v rozpočtu na rok 1929 mohla býti preliminována jen odhadem, a sice paušálem mezi ostatními osobními výdaji a dále postupem zaměstnanců do vyšších platových stupňů (o 0,8 mil. Kč).

Snížení u ostatních osobních výdajů vzniká zejména vyloučením právě zmíněné paušální potřeby u titulu 6. na reorganisaci správy (11,4 mil. Kč), kteréžto snížení jest částečně vy-, váženo zvýšeními na celé řadě různých položek ostatních osobních výdaj ů, z nichž lze pak zvláště vyjmenovati: Platy smluvních zaměstnanců (+ 0,5 mil. Kč), služební oděv zřízenců (+ 0,2 mil. Kč), odměny a výpomoci (+ 0,2 mil. Kč).

U věcných výdajů nastalo zvýšení u československých státních aerolinií o 16 mil. Kč hlavně na nákup pohonných hmot pro letadla čsl. státních aerolinií. Dále nastává tu zvýšení nově preliminovaným státním příspěvkem elektrisačnímu fondu o 0,35 mil. Kč vzhledem k ustanovení odst. 2, § 5, zákona čís. 449 S b. z. a n., u elektrisace venkova o 25 mil. Kč vzhledem k ustanovení čl. I. zákona č. 46/29 Sb. z. a n., při řed. pro stavbu vodních cest na předběžné práce, výkup pozemků a na práce prováděné v Praze komisí kanalisační o 0,34 mil. Kč, u plavebnictví o 1,9 mil. Kč a to na nově zavedený provoz přístavů vltavsko - labských a zvýšený provoz přístavů na Dunaji (o 0,7 mil. Kč) a na další vybudování čsl. loďstva pro Labe a Dunaj (o 1,2 mil. Kč) a konečně u správy státních budov o 4,2 mil. Kč na udržování a opravy nově převzatých vojenských budov a přírůstků civilních budov, jakož i na udržování Národního divadla v Praze.

Naproti tomu věcné výdaje sníženy z důvodů úsporných u cejchovních úřadů o 0,2 mil. Kč, u vzduchoplavby povšechné o 1,1 mil. Kč a u účasti státu na elektrických podnicích o 1,2 mil. Kč, dále vzhledem k očekávanému pak zřízení fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů a údolních přehrad a využitkování vodních sil při stavbách vodních elektráren o 3 mil. Kč, při mimořádných stavbách vodních o 3 mil. Kč a při pracech stavebních při ředitelství pro stavbu vodních cest o 4 mil. Kč; při delimitaci o 0,27 mil. Kč vzhledem k zmenšenému rozsahu prací, při příspěvcích na stavby a přestavby nestátních silnic a mostů o 1 mil. Kč, vzhledem k šířící se činnosti zlepšování dosavadních silnic z prostředků silničního fondu a konečně u staveb budov a koupi realit pro potřeby civilní státní správy o 4,5 mil. Kč.

Na rok 1930 preliminují se příjmy částkou okrouhle

117,2 mil. Kč,

tudíž proti částce na rok 1929 preliminované okrouhle

110,1 mil. Kč,

více okrouhle o

+ 7,1 mil. Kč.


 

Příjmy jsou zvýšeny u hospodaření uhlím o 0,2 mil. Kč a u uhelné rady o 0,2 mil. Kč podle výsledků z minulých let, u cejchovních úřadů o 0,8 mil. Kč a u puncovních úřadů o 0,2 mil. Kč vzhledem k očekávanému vyššímu výnosu poplatků, u vzduchoplavby o 0,25 mil. Kč vzhledem k rozšíření a rozvoji provozu čsl. státních aerolinií, u státní služby stavební o 0,1 mil. Kč vzhledem k očekávanému výtěžku za prodané plány vypracované státní regulační komisí pro hlavní město Prahu a okolí, u příjmů ze silnic a mostů 0,1 mil. Kč a u vodních staveb o 0,44 mil. Kč; dále u plavebních úřadů o 1,5 mil. Kč vzhledem k vzrůstajícímu provozu říčních přístavů, u báňských úřadů o 0,15 mil. Kč podle očekávaných výsledků a konečně u správy státních budov o 4,65 mil. Kč vzhledem ke zvýšenému počtu státních budov obytných.

Naproti tomu sníženy příjmy u pronájmu státních vodních sil o 1,4 mil. Kč, ježto byl dočasně zastaven provoz v hydrocentrále na Labi nad Dvorem Králové, a u ředitelství pro stavbu vodních cest o 0,14 mil. Kč.

15: Ministerstvo pošt a telegrafů.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává jednak agendu výsostní, jednak vykonává správu Československé pošty, o níž bude pojednáno ve skupině státních podniků.

V rozpočtovém návrhu pro rok 1930 preliminují se výdaje částkou okrouhle

120 mil. Kč,

tj. přibližně v stejné výši jako výdaje pro rok 1929, rozpočtené částkou okrouhle

120 mil. Kč.

   

Jelikož celou potřebu administrativy, pokud není kryta vlastními příjmy, hradí podnik "Čsl. pošta", preliminují se příjmy této kapitoly pro rok 1930 stejnou částkou jako výdaje, tj. částkou okrouhle

120 mil. Kč,

a nevykazují tudíž proti příjmům, preliminovaným pro rok 1929 částkou okrouhle

120 mil. Kč,

podstatné změny.

 

 

16. Ministerstvo železnic.

Kapitola 16. Ministerstvo železnic.

Ministerstvo železnic vyřizuje jednak veškeré otázky státní správy železniční, tj. projednává věci železniční legislativy, vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti, jakož i s hlediska dopravní bezpečnosti nad veškerými soukromými drahami a řídí veškeré státní železniční stavby, jednak vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o němž bude ve skupině státních podniků podrobně pojednáno.

Pro rok 1930 preliminují se výdaje částkou

26,6 mil. Kč,

proti výdajům rozpočteným pro rok 1929 částkou

28,9 mil. Kč,

méně o

2,3 mil. Kč.


 

Snížení výdajů nastává hlavně přeřazením některých výdajů z kap. 16. "Ministerstvo železnic" do rozpočtu státního podniku "Československé státní dráhy" (Skupina II. Správa státních podniků oddíl III., § 5), ježto výdaje ty povahově spíše příslušejí k úhradě železničního podniku, a sice

1. "Výlohy ústřední a ředitelské rady železniční",

2. "Správní výdaje a náklady likvidační za soukromé dráhy zestátněné, nebo jsoucí ve státním provozu",

3. "Trasování železnic a výdaje s tím spojené" a

4. "Náklad na ústřední sbor důvěrníků".

Dále bylo zmenšení výdajů umožněno snížením osobních výdajů v důsledku postupného vyrovnání stavu zaměstnanců se systemisací.

Ježto podnik "Čsl. státní dráhy" hradí potřebu ministerstva železnic, pokud není kryta vlastními jeho příjmy, preliminují se příjmy ministerstva železnic pro rok 1930 stejnou

částkou jako výdaje okrouhle

26,6 mil. Kč,

tudíž proti rozpočtené částce pro rok 1929

28,9 mil. Kč,

méně

2,3 mil. Kč.


 

17. Ministerstvo sociální péče.

Kap. 17. Ministerstvo sociální péče.

Působnost ministerstva sociální péče jest, kromě vnitřních osobních a věcných záležitostí správních, vymezená hlavně v následujících odvětvích.

Péče o mládež a osoby tělesně neb duševně vadné.

V tomto oboru péče sociální bylo v uplynulém roce pokračováno ve zdokonalení institucí veřejné i soukromé péče o mládež a k úpravě jejího vzájemného poměru, a to jednak přímým stykem s ústředními organisacemi, jednak dohlídkami u subvencovaných institucí. S ministerstvem spravedlnosti bylo také spolupracováno na osnově zákona na zabezpečení výchovy a výživy nezletilých dětí.

Jednotlivým institucím sociální péče o mládež byly v celé státní oblasti poskytovány subvence (přehled subvencovaných sociálních zařízení pro péči o mládež v roce 1928 uveden jest v příloze č. 1.) jako výpomoc při nedostačující pomoci obcí, okresů a zemí. Zvýšením položky subvenční na podporování sociálních zařízení pro péči o mládež a na ochranu matek a kojenců v roce 1928 bylo umožněno poskytovati poněkud vyšší subvence některým velmi potřebným institucím; bylo dokonce možno přispěti některým obcím a okresům menšími částkami na vydržování jejich ústavů (opatroven, mateřských školek a sirotčinců, dětských domovů), když omezením jejich rozpočtů podle zákona č. 77/1927 se na potřeby těchto ústavů nedostávalo.

Poskytnutými subvencemi bylo umožněno zřízení nových nebo zlepšení dosavadních ústavů a to:

11

domů sociální péče,

12

dětských domovů a sirotčinců,

2

denních útulků pro děti školní,

1

útulku pro kojence,

3

jeslí,

5

opatroven,

1

ústavu pro slepé,

1

ústavu pro hluchoněmé,

1

ústavu pro slabomyslné,

2

ústavů pro zmrzačené a

5

ozdravoven.


 

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde kromě péče dobrovolné jest prováděna také státní péče ústavní, bylo v této přímé státní péči ústavní pokračováno v těchže ústavech jako v létech minulých. Péče o mládež opuštěnou prováděna v čs. státních dětských domovech (v Rimavské Sobotě, Košicích, Mukačevě a jeho filiálce pro děti úchylné v Sevluši), péče o mládež abnormní v ústavech pro děti hluchoněmé (v Kremnici, Dubnici n. V., Jelšavě, Komárně a Užhorodě) a slepé (v Levoči) a o děti mravně vadné v oddělení sociální péče ústavu Komenského v Košicích. Tato sociální zařízení doznala zlepšení výstavbou nového kojeneckého pavilonu v čs. státním dětském domově v Mukačevě a zřízením internátu při Čs. státním ústavě pro hluchoněmé v Komárně. Počet chovanců těchto ústavů jest uveden v příloze č. 2.

Ministerstvo jest vedle toho v těchto zemích ve stálém styku s dobrovolnou péčí o mládež a snaží se o její usměrnění a státními subvencemi podporuje její zařízení a podniky.

Celková agenda oboru péče o mládež jest ve stálém vývoji a rozšířena jest nově podstatně o agendu spojenou s prováděním zákona o potulných Cikánech, spočívající na zákoně č. 117/1927 Sb. z. a n. a prováděcím nařízení č. 69/1928 Sb. z. a n.

Působnost ministerstva sociální péče v tomto odvětví bude se dále ještě rozvíjeti v důsledcích zákona o organisaci veřejné správy ve spolupůsobení na úpravě rozdělení sociální péče mezi stát, země, okresy a obce a v organisaci účelného uspořádání poměru institucí dobrovolné péče k péči veřejné, aby tím aspoň pro budoucnost bylo umožněno pracovati účelněji, úspěšněji a hospodárněji.

Připravené již osnovy zákona o výchově ochranné a prováděcí nařízení k zákonu o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských budou vyžadovati vzhledem k zmíněnému již zákonu přiměřeného přepracování a přizpůsobení nové úpravě veřejné správy, k čemuž se již přípravy konají.

Péče stavební a bytová.

Otázka bytová, která se u nás jako ve většině států evropských stala po válce jedním z hlavních problémů sociální politiky, byla od počátku předmětem péče ústavních činitelů. Kritický nedostatek bytů a stagnace ve stavebním podnikání vynutily si řadu zákonodárných opatření ochranných a k posílení stavebního ruchu.

V prvé době pokračoval stát v opatřeních zahájených již za války a majících za účel jednak zameziti umenšování počtu bytů již existujících a umožniti spravedlivou jejich distribuci, jednak zabrániti nemírnému přílivu obyvatelstva z venkova do větších středisek a konečně chrániti nájemníky proti bezdůvodným výpovědím a neodůvodněnému zvyšování nájemného. Tento směr státní a bytové péče jest charakterisován zákony o zabírání bytů obcemi, o omezení práva stěhovacího, o mimořádných opatřeních bytové péče a o ochraně nájemníků.

V druhém směru státní stavební a bytové péče, tj. v zákonech o stavebním ruchu, jimiž stát podporoval a podporuje stavební podnikání, jsou patrná 2 období.

Období zákonů z roku 1919 a 1924. Podle těchto zákonů, které umožňovaly přímou finanční podporu státní, byla podle stavu 31. října 1929 udělena podpora na stavbu celkem 28.068 obytných domů, z nichž 4053 jest nájemních domů s 38.535 byty a 24.015 rodinných domků s 26.933 byty, takže úhrnem získáno v těchto stavbách 65.468 bytů.

Stavební náklad těchto staveb činí celkem

4.847,108.868,-- Kč.

   

Finanční podporu na tyto stavby tvoří:

 

zaručené zápůjčky

3.215,160.576,-- Kč,

příspěvek ze stavebního nákladu v částce

545,114.266,-- Kč,

přímé zápůjčky družstvům státních zaměstnancům na Slovensku

92,941.538,99 Kč,

zápůjčky družstvu státních zaměstnanců v Praze

57,865.017,70 Kč,

zápůjčky na dokončení staveb z let 1919 a 1920

12,858.073,70 Kč,

příspěvky jednou pro vždy na provisorní stavby

6,032.730,-- Kč.


 

Z ročních výloh státu, placených z titulu udělených finančních podpor, činí

anuity ze zaručených zápůjček částku

205,618.354,58 Kč,

percentuelní příspěvek ze stavebního nákladu okrouhle částku

19,078.999,31 Kč.


 

Tyto výlohy jsou ve skutečnosti menší o roční náhrady, předepsané z různých důvodů stavebníkům. Z práva postihu, vymíněného všemi zákony o stavebním ruchu, vyplývá také snížení tohoto nákladu.

Administrativní provádění těchto zákonů, o stavebním ruchu z let 1919 až 1924 spěje ke svému ukončení. U velké většiny staveb byla již finanční podpora vyměřena konečnou výší podle výsledků státní kolaudace, výplata podpory téměř u všech staveb byla realisována a na nemovitostech zajištěny byly závazky stavebníků vůči státu. U většiny obecně prospěšných stavebních sdružení byly provedeny všechny přípravné práce, potřebné ku převodu rodinných domků do vlastnictví čekatelů, a v některých případech byly převody domků již uskutečněny.

V letech 1925 a 1926, v kterých nebyly obnoveny zákony o stavebním ruchu vzhledem k patrné stabilisaci stavebního podnikání, umožňoval obecně prospěšným stavebním sdružením a obcím, pokud šlo o větší projekty, udržení stavební činnosti zákon o Státním bytovém fondu ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb. z. a n., podle něhož byla poskytována záruka fondu za druhořadé hypotekární zápůjčky, a usnadňováno tak získání laciného a dostačujícího úvěru.

Podle tohoto zákona o Státním bytovém fondu byla poskytnuta záruka fondu podle stavu ke dni 31. října 1929 celkem na stavbu 306 obytných domů, z nichž jsou 180 domy nájemní s 3160 byty a 126 domků rodinných se 223 byty.

Stavební náklad těchto domů činí celkem částku

254,018.640,06 Kč,

a zaručené zápůjčky

89,798.462,90 Kč.

   

Celkový stav jmění fondu činí ke dni 31. října 1929

41,547.849,34 Kč.


 

V roce 1927 byl vydán zákon č. 44/1927 Sb. z. a n. o stavebním ruchu, který na místě finanční podpory státu zavedl způsob podpory staveb podle obdoby zákona o Státním bytovém fondu pouhou zárukou (rukojemstvím), avšak rozšířil záruku tu také při stavbě rodinných domků na každého stavebníka. Zákon tento charakterisuje druhé období zákonodárství stavebně ruchového. V roce 1928 byl vydán další zákon č. 43/1928 Sb. z. a n. o stavebním ruchu, jehož účinnost byla prodloužena zákonem ze dne 21. března 1929, č. 32 Sb. z. a n. (ohledně započetí staveb) do 31. října 1929.

Podle obou těchto zákonů o stavebním ruchu (z roku 1927 a 1928) byla do 31. října 1929 udělena státní záruka celkem na stavbu 3.417 obytných domů s 10.508 byty, a to na stavbu 350 domů nájemních se 6.592 byty a 3.067 domků rodinných se 3.916 byty.

Stavební náklad těchto staveb činil úhrnem částku

725,003.122,73 Kč,

zaručené zápůjčky

261,588.274,06 Kč.


 

Jako celkový výsledek státní stavební a bytové péče jeví se za léta 1919 až 1929 přírůstek 79.359 nových bytů.

Pro dobu příští bude otázkám bytové a stavební péče věnována, jak již uvedeno ve vládním prohlášení, nejbedlivější pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP