Mimo zařízení přístavů nutno věnovati také zvýšenou péči i technickým zařízením na plavebních cestách, aby v případě živelních pohrom nenastaly újmy na bezpečnostních poměrech a škody na státním, jakož i soukromém majetku. K tomu účelu organisovaná hlásná služba používá plavebního telefonu (zřízeného od Budějovic podél Vltavy a Labe od Josefova až k říšské hranici, jakož i podél čsl. Dunaje), který tvoří jednu z nejdůležitějších pomůcek zmíněné služby (hlášení povodňových vln, pohyby ledu atd.); ale i za vodních stavů pro plavbu příznivých jeví se zavedení vodního telefonu velmi důležitým činitelem vzhledem k možnosti rychlého vyrozumění lodí o vyskytnuvších se překážkách v plavební dráze, nebo o její změně atd.; jest dána i možnost hlášení příjezdu lodí a druhu zboží, což pro přístavy jest velmi důležité.

Délka plavebního telefonu v zemi České jest: na tratích samostatných 201 km, a na společných tratích s jinými vedeními 418 km, k čemuž bylo zapotřebí telefon. drátu přes 1890 km. Na těchto linkách, zapojených na Prahu, jest celkem 77 telefon. stanic.

Plavební telefon podél čsl. Dunaje zřízen byl mezi ústím řeky Moravy a ústím Ipoly se 13 stanicemi. Toto zařízení se mimo jiné velmi dobře osvědčilo při hlášení pohybu ledu za ledové zácpy na Dunaji v r. 1927 a 1928/29, čímž předešlo se nebezpečím, ohrožujícím životy i majetek obyvatelstva a státu.

Ministerstvo veřejných prací pečuje o další budování vodního telefonu a stanic s příslušnými přípojkami netoliko pro plavbu, ale i pro službu hydrografickou. Ježto se vzrůstající délkou telefonu zvyšují se i práce udržovací, připravuje se reorganisace této služby, která vzhledem k svému účelu musí býti bezvadná.

Se vzrůstajícím rozmachem čsl. plavebnictví připadla státní správě též povinnost postarati se o českoslov. plavecký dorost. Po převzetí lodí na Labi, Odře a Dunaji přidělených na základě mírových smluv, nebyl počet čsl. plaveckého personálu úměrným nastalé potřebě. Poněvadž pak moderní doprava vyžaduje plavců dobře připravených, byly ministerstvem veřejných prací založeny odborné plavecké kursy trojtřídní, které pořádá každoročně Čsl. plavební úřad a ve kterých požaduje se od frekventanta ještě před jeho přijetím jistá plavecká prakse.

Kursy ty jsou pořádány pro labskou oblast v Praze, v Ústí n. L. a v Děčíně; poskytují odborné vzdělání budoucím kapitánům a kormidelníkům. Pro dunajskou oblast jest od r. 1928/29 kurs pro kapitánské aspiranty v Bratislavě.

Ministerstvo veřejných prací jest přesvědčeno, že touto soustavnou vzdělávací praksí v dohledné době bude dostatečně postaráno o žádoucí počet školených plavců pro říční plavbu.

Avšak i s ohledem na čsl. námořní plavbu poskytuje ministerstvo veřejných prací zřízením stipendií možnost vzdělávati se československým příslušníkům na námořních akademiích (v S. H. S.) a jinde. Pro informaci se uvádí, že od r. 1925 pluje pod čsl. vlajkou 8 námořních lodí - nehledě k námořním lodím sportovním - s celkovou prostorností cca 7400 br. reg. tun, z nichž loď "Legie" vykonává námořní plavbu dálnou, ostatní pak velkou pobřežní plavbu v Severním a Východním moři.

Ke zdárnému vyvíjení činnosti československých konsulátů v přístavních námořních městech, které obstarávají agendu námoř. úřadů I. stolice, bylo zapotřebí připraviti potřebné instrukce a předpisy a za tím účelem byla zřízena u čsl. plavebního úřadu zvláštní komise pro kodifikaci a republikaci platných námořních předpisů a služebních instrukcí pro čsl. konsuláty. Dosud byly touto komisí přeloženy a po rozboru kriticky zhodnoceny zejména:

1. veřejné právo námořní a celá řada příslušných nařízení,

2. soukromé právo námořní,

3. mezistátní a mezinárodní úmluvy o námořní plavbě,

4. dávky a poplatky v námořní plavbě.

Pod čsl. vlajkou plula již celá řada námořních lodí; některé z nich pozbyly čsl. vlajkového práva převodem d-o cizího vlastnictví. Jsou však hlášeny další lodě, o nich jest příslušné řízení pro získání čsl. vlajkového práva již zavedeno. Úřední agenda s provozem námořních lodí spojená a vykonávaná státní plavební správou, a pokud se týče obchodním soudem v Praze, jest již velmi značná.

Stejná píle byla věnována také otázce čsl. přístavního pásma v Hamburku, o níž se již shodlo Československo s Německem a pro niž je směrodatným rozhodnutí tříčlenné mezinárodní komise podle článků 303 a 364 mírové smlouvy Versailleské. Ministerstvo veřejných prací stará se, aby objekty, které budou převzaty, byly řádně udržovány a spravovány, a aby podle potřeby a rozvoje plavby byly nahrazovány novými, resp. doplňovány tak, aby čsl. plavba měla pevné body v námořních přístavech severoněmeckých.

V rozpočtu pro rok 1929 bylo uvedeno podrobně veškeré československé říční loďstvo na Labi, Odře a na Dunaji podle jednotlivých svých druhů.

Tento rozsah loďstva doznal v r. 1929 podstatného rozmnožení.

Na Labi byly v červenci 1929 zařazeny do provozu 4 motorové lodi nákladní "Josef Ressel", "Václav", "Teplice" a "Otakar" o nosnosti po 500 tunách a o 360 KS, jež zprostředkují přímou a pravidelnou dopravu rychlozboží mezi Prahou a ostatními hlavními přístavy labskými a Hamburkem. Tyto lodi jsou nejrychlejšími loděmi na Labi, a kromě své značné nosnosti a rychlostí vyznačují se zejména svou značnou úsporností v provozu, neboť k obsluze každé lodi dostačují pouze 4 osoby. Dosavadní velmi příznivé výsledky jejich používání odůvodňují úmysl ministerstva veřejných prací stavěti veškeré další lodi nákladní i vlečné s motorovým pohonem, čímž se provozní výdaje velmi podstatně sníží a hospodárnost labské plavby se značně zlepší.

K rozmnožení labského loďstva podle potřeby labské dopravy a k záměně několika vyřazených lodí sjednalo ministerstvo veřejných prací s labskou společností stavební program pro nejbližší období, k jehož provedení přislíbilo mu podporu tím, že některé lodi samo svým nákladem vystaví. Toto ujednání stalo se podle čl. 16 smlouvy o založení labské a dunajské společnosti, jež je součástí zákona č. 188/1922.

Tímto článkem se stát zavázal, že poskytne oběma společnostem podporu, kdyby požadoval rozšíření jejich loďstev nad jejich finanční síly.

Tento závazek státu byl opětně formulován v zákoně č. 53/1929, jímž byla vláda zmocněna tyto subvence poskytovati.

Na základě toho ministerstvo veřejných prací stavbu několika lodí již zadalo a zadání dalších lodí je zamýšleno.

Rozmnožení dunajského loďstva pokračuje stejným způsobem podle programu již dříve ministerstvem veřejných prací schváleného kromě lodí uvedených ve zprávě k rozpočtu pro rok 1929 byla v tomto roce zařazena do provozu vlečná motorová loď o 350 k. s.; ministerstvo veřejných prací zadalo dále stavba šesti nákladních člunů o nosnosti po 670 tunách.

Oderské společnosti bylo ministerstvo veřejných prací finančně nápomocno při přizpůsobování jejího loďstva pro potřeby čsl. exportu, zejména pro dopravu cenného kusového zboží. Za tohoto přispění provedla tato společnost rekonstrukci 12 nákladních lodí.

Veškeré tyto stavby a rekonstrukce jsou prováděny vesměs československými strojírnami i loděnicemi s jejich inženýry za účinné spolupráce odborníků resortu ministerstva veřejných prací podle nejnovějších zkušeností a zejména se zřetelem k rychlému, přímému spojení s přímořskými přístavy, při čemž je dbáno všestranné úspornosti provozu za účelem zlevnění této dopravy.

Celkový stav československého loďstva je tento:

	počet:	k. s.:	tun:
Vltava a Labe	881	25.723	192.973
Dunaj	203	12.390	89.253
Odra	81	5.265	34.654
celkem	1165	43.378	316.880

 

Ministerstvo veřejných prací prozkoumalo v roce 1929 stav čsl. loďstva labského, dunajského a oderského, jakož i největších cizozemských plavebních společností, a zjistilo, že labské i oderské loďstvo je poměrně daleko novějším i hospodárnějším, nežli loďstvo všech jiných podniků labských nebo oderských a dále, že čsl. loďstvo labské je nejhodnotnějším na Labi.

Čsl. loďstvo dunajské je také poměrně daleko novějším a nepoměrně hospodárnějším, nežli loďstva jiných cizozemských společností.

Mezinárodní říční komise (dunajská, labská a oderská), jsouce trvalými institucemi, zajišťují jednotnou správu mezinárodních řek, tj. Dunaje, Labe a Odry po stránce plavební, administrativní a technické.

Komise pro režim vodstva dunajského povodí sjednocuje veškeré vodní hospodářství zúčastněných států na tocích dunajské pánve v obvodu bývalých Uher.

Agenda těchto komisí, dále generálních konferencí pro dopravu a transit pokud se týká úpravy a využití vodní síly splavných toků a plavby, jakož i agenda mezinárodních plavebních sjezdů, spadá převahou do oboru působnosti ministerstva veřejných prací. Proto i z jeho úředníků byl jmenován hlavní delegát čsl. vlády v řečených komisích a kongresech, který ve svém sekretariátu při presidiu ministerstva veřejných prací soustřeďuje veškerou příslušnou agendu a zajišťuje trvalou spolupráci všech ostatních zúčastněných ústředí a úřadů s čsl. delegacemi v řečených mezinárodních institucích. Úkoly těchto jsou velmi četné a důležité, zejména pro náš vnitrozemní stát, který mimo mezinárodní řeky, nemá jiného svobodného východiska k moři.

V roce 1929 byly to vedle čistě administrativních a finančních zejména tyto otázky:

1. Mezinárodní komise dunajská:

Nová organisace správy dunajského úseku Železné Brány; zavedení pomocné vlečné služby a revise poplatků v tomto úseku; studie o odchodu ledu a velké vody na Dunaji na jaře t. r.; zavedení soukromých lodivodů v železné Bráně a vypracování příslušného řádu; studie o fysickém stavu Dunaje jakožto podklad pro velké práce zlepšovací; provádění plavební policie v čsl.-maď. pohraničním úseku Dunaje atd.

2. Mezinárodní komise labská:

Řád plavební policie na Labi; řád o dopravě zápalných předmětu na Labi; řád o dopravě hořlavých tekutin v nádržových plavidlech; policejní řád pro přímořské Labe; přístavní řády labské; projekty mostů přes Labe: v Tangermünde a v Drážďanech a přes Vltavu v Klecanech; stanovení horního konečného bodu mezinárodní sítě labské v Praze; 2 případy odvolání se ke komisi z rozsudků labských soudů I. stolice atd.

3. Mezinárodní komise oderská:

Stanovení textu Oderské akty: Projednávání sporu o rozsah mezinárodní sítě oderské a vymezení pravomoci komise před haagským soudem.

4. Stálá odborná komise pro režim vodstva Dunaje na území býv. Uher: Dohody o stavbách v pohraničních říčních úsecích; hlásná služba povodňová s použitím radiofonie; velká voda na Dunaji v úseku Bezdan - Bukin v roce 1926, příčiny a ochranná opatření; stavby provedené v roce 1928 a projektované na rok 1929; lesní hospodářství; odchod ledu v březnu 1929 atd.

5. Mezinárodní stálá komise plavebních sjezdů:

Příprava prací pro příští plavební sjezd.

6. Stálá poradní komise pro dopravu a transit:

Plavební statistika; soukromoprávní poměry plavební atd. (Čsl. republika není přímo zastoupena v této komisi).

Hlavní delegát se svým sekretariátem v ministerstvu veřejných prací bude pokračovati v plnění těchto úkolů i v roce 1930, zejména pokud jde o iniciativu a vedení prací čsl. delegací v uvedených mezinárodních sborech. Práce mezinárodních komisí budou se týkati zejména provádění staveb na mezinárodních tocích, režimu plavební policie a soudnictví, volnosti transitu a přístupu k moři, plavební statistiky, vlečné a lodivodní služby, poplatků a zvláštního režimu v dunajském úseku Železné Brány.

Mezinárodní komise oderská, po rozhodnutí sporu svrchu zmíněného projedná zejména, plavební úmluvu oderskou ve 2. čtení.

Dohodou mezi příslušnými vládami byli zmocněni delegáti v komisi pro režim vodstva dunajské pánve býv. Uher jednati přímo mezi sebou o všech otázkách spadajících do kompetence této komise. Proto mohou se sjednávati prostřednictvím těchto delegátů dohody mezi zúčastněnými státy o všech otázkách vzniklých v oboru vodního hospodářství následkem stanovení nových hranic na tomto území. Čsl. delegát jest též ve styku s Mezinárodní organisací dopravy a transitu jakož i s Mezinárodním sdružením plavebních sjezdů za účelem účasti na přípravných pracích pro příští transitní konferenci a plavební sjezd.

Civilní letectví.

V roce 1929 činnost ministerstva veřejných prací směřovala hlavně k tomu, aby provoz na dosavadních leteckých tratích mohl býti řádně provozován. V letech minulých byla československá republika včleněna do sítě mezinárodních leteckých tratí, takže lze získati z letiště "Praha", "Mar. Lázně" a "Brno" výhodné letecké spojení téměř se všemi většími městy evropskými.

V důsledku toho bylo nutno dosavadní letiště řádně vybaviti, aby jich zařízení vyhovovalo požadavkům mezinárodní letecké dopravy. Byly provedeny a dokončeny různé stavby na letištích v Praze, v Brně, v Bratislavě, v Mar. Lázních a v Užhorodě.

nejbližším programu je rozšíření mezinárodní sítě leteckých linií o trať Bratislava - Záhřeb a Užhorod - Kluž; uskutečnění provozu na těchto liniích je zároveň částí hospodářského programu Malo-Dohodového.

Dále se v roce 1929 pracovalo na budování letiště v Karl. Varech a přistoupeno k budování letiště v Liberci, Lučenci, Král. Hradci, Píšťanech a pokračováno v rozšíření a budování letiště v Košicích. Zároveň se jedná o použití letiště v Mor. Ostravě - Opavě (v Bohuslavicích) pro účely letecké dopravy.

V roce 1930 zahájeno bude jednání o zřízení letiště v Plzni, Budějovicích, Teplicích - Šanově a budou dokončovány práce na letištích, jichž výstavba se zahájila v roce 1929. Kromě toho bude nutno zříditi na dosavadních tratích z důvodů zabezpečení letecké dopravy řadu nouzových míst přistávacích.

V roce 1929 zahájily se zároveň práce související se zřízením nočního osvětlení na trati Praha - Brno - Bratislava, jakož i se zřízením ohraničujícího osvětlení na všech letištích.

Provoz Čs. státních aerolinií na liniích Praha - Brno - Bratislava - Košice - Užhorod a Praha - Mar. Lázně jeví tendenci značně vzestupnou, jak patrno z tohoto sestavení:

Výsledky provozu v roce 1924 - 1928:

	1924	1925	1926	1927	1928
Počet letů	649	870	1.082	2.268	2.256
Počet prolétnutých km	207.344	278.300	245.284	415.278	413.762
Počet doprav. cestujících	426	604	1.703	4.233	6.231
Zavazadla (kg)	598,54	3.044,84	7.134,68	19.459,31	26.199,99
Pošta (kg)	161,23	205,39	492,24	813,82	876,63
Zboží (kg)	1.388,20	15.250,46	4.568,07	18.172,85	23.022,43
Celkem nákladu (kg)	147,97	18.500,69	12.194,99	38.445,98	50.099,05
Počet hodin letu	1.545,01	2.458,19	1.787,13	3.009,35	3.000,55
Pravidelnost	84,50%	81,60%	87,46%	96%	94,20%
Nehody	-	-	-	-	-

 

I v roce 1929 rozvoj Čs. stát. aerolinií se úměrně zvětšuje.

Letecký park Čs. stát. aerolinií sestává v roce 1929 ze 4 letadel Forman-Goliath, dvojplošník dvoumotorový pro 12 osob, ze 7 letadel Aero A 23, dvojplošník jednomotorový pro 7 osob, a 7 letadel De-Hawilland, dvojplošník jednomotorový pro 4 osoby.

V roce 1930 budou do provazu uvedena nová moderně vypravená letadla a to vzhledem k dalšímu rozšíření provozu Čs. státních aerolinií. Vzhledem k možnému zahájení nočního provozu, případně i provazu v zimních měsících na linii Praha - Brno - Bratislava bude nutno zadati objednávku potřebných letadel třímotorových.

V roce 1929 byl provoz Čs. stát. aerolinií prodloužen z Košic do Užhorodu.

Kromě Čs. stát. aerolinií provozují u nás leteckou dopravu tyto společnosti:

Československá letecká společnost,

Mezinárodní vzduchoplavecká společnost (C. I. D. N. A.),

Deutsche Luft- Hansa A. G.,

Österreichische Luftverkehrs A. G.,

Polská Linia Lotnicza.

Působnost ministerstva veřejných prací vztahuje se i na podporu veškeré činnosti směřující k propagaci a rozvoji čs. letectví, jako školství, literatura, výstavy a pod.

Stanovení hranic republiky Československé.

V roce 1929 byla upravena a zaměřena zbývající část čsl. - pruské hranice v délce 250 km; vedle toho bylo pokračováno ve vypracování hraničního dokumentárního díla pro upravenou již - 450 km dlouhou - část čsl. - pruské hranice. Sjednány byly čsl.-německé smlouvy o hraničních vodních tocích a o výměnách území při hranici a pokračováno v jednání s Polskem o hraničním statutu a smlouvě upravující pohraniční poměry na Dunajci a Popradě a o smlouvě upravující společné užívání vodovodu městem Č. Těšínem a Cieszynem.

Dále pokračováno v jednáních s Rumunskem o hraničním statutu. Vypracovány instrukce a příruční mapy pro provádění doposud sjednaných hraničních smluv jakož i instrukce pro součinnost při vypracování osnov zákonů, kterými tyto hraniční smlouvy mají býti schváleny.

V roce 1930 provede se úprava a zaměření čsl. - sasské hranice v délce as 220 km a výměna území podle čsl. - něm. smlouvy o hraničních vodních tocích, sjednané v roce 1929. Dokončí se hraniční dokumentární díl pro hranici čsl. - pruskou a dojednají se smlouvy s Polském o hraničním statutu, o pohraničních poměrech na Dunaji a Popradě a o společném užívání vodovodu těšínského. S Rumunskem třeba dojednati smlouvu o hraničním statutu, s Rakouskem pak o rybářství v hraničních tocích a s Německem zahájiti jednání o čel.-německém hraničním statutu.

Konečně jest provésti dodatečné delimitační práce na čel.-rumunském hraničním úseku Tisy podle přání konference velvyslanců a podle výsledků jednání o smlouvě o hraničním statutu.

Vedle toho bude upraviti hlášená poškození demarkace na hranici čel.-rakouské a čsl. maďarské podle ustanovení hraničního statutu v předpokladu, že budou statuty do jara 1930 ratifikovány.

Cejchovní služba.

Ústřední inspektorát pro službu cejchovní připravuje v tomto roce vzhledem ku četným žádostem zájemců pronikavou úpravu všech cejchovních poplatků. Dále se pracuje na návrhu nového zákona o míře a váze, novém cejchovním řádu, a unifikaci cejchovní služby. Otevřena letos nová cejchovní odbočka v Bystřici pod Hostýnem, přidělená cejchovnímu úřadu v Holešově.

Připuštěna řada vah, plynoměrů, měřidel a elektroměrů k úřednímu cejchování, uveřejněných v úředním Věstníku státní služby cejchovní. V letošním roce lze očekávati definitivní převzetí obou etalonů a to platiniridiového metru a kilogramu od vlády francouzské a v souvislosti s tím připravuje se připojení všech úředních normálů na tyto prototypy. Pro měření délek methodami interferenčními byl opatřen letos interferometr a mikrofotometr a připravuje se geodetická base. Po cejchování teploměrů užitím teploměrů odporových bude nutno v r. 1930 doplniti stanici thermostaty pro bod varu vody a bod varu síry (445,5 C).

Elektroměrná stanice doplňuje se letos potřebným zařízením pro rozsah do 1000 voltů a 1000 ampér a zařízením pro cejchování elektrolytických elektroměrů. V roce 1930 bude elektroměrná stanice doplněna přenosnými měřícími transformátory pro vysoká napětí až 35.000 V a k tomu příslušnými měřícími přístroji.

Dále budou opatřena zařízení pro běžnou kontrolu měřicích přístrojů, kontrolu normálů a zkoušení magnetů.

Podle výsledků za prvé pololetí 1929, kdy vybráno na cejchovních poplatcích celkem 6,108.954 Kč a vzhledem ku stále stoupající tendenci této služby, lze očekávati, že za tento rok bude příjem opět vyšší proti roku předcházejícímu, kdy vybráno úhrnem 10,823.355 Kč.

Puncovní služba.

Vládním nařízením ze dne 28. prosince 1928, č. 215 Sb. z. a n. nabyl dnem 1. ledna 1929 účinnosti nový puncovní zákon ze dne 16. prosince 1927, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1928, a podle něho, provedena byla také nová organisaci puncovní služby. Zřízeno bylo ředitelství puncovní služby, jako technicko - administrativní úřad druhé stolice, dále puncovní úřady v Praze, Brně, Mor. Třebové, v Bratislavě a kromě toho 10 expositur puncovních úřadů.

Vyhláškou ministra veřejných prací ze dne 29. prosince 1928, č. 216 Sb. z. a n. zavedeny byly nové úřední puncovní značky a vyhláškou ministra veřejných prací ze dne 29. prosince 1928, č. 217 Sb. z. a n. vydány byly pokyny pro úřední označováni platinového zboží.

Agenda puncovní služby trvale stoupá; v r. 1928 bylo označeno zlatého zboží 835.885 kusů a 3.216.392 kg, z čehož bylo 38% zboží zahraničního původu; stříbrného zboží 23.770.666 kg a 709.505 kusů se 12% zahraničního zboží. Kromě toho bylo označeno 247.300 kg a 94.258 kusů zboží s obsahem 250/1000 zlata. Na dani přepychové, kterou puncovní úřady vybírají z některého zboží z drahých kovů, bylo v r. 1928 odvedeno 3,737.417 Kč a na dani ze zapalovadel 126.402 Kč.

Platinového zboží, které se od 1. ledna 1929 úředně zkouší a označuje, bylo opuncováno do konce května 1929: v tuzemsku vyrobeného 942 kusů a 5.877 g a z ciziny dovezeného 2.669 kusů a 18.609 g.

Puncovní služba nepokládá za jediný svůj úkol ochranu konsumenta, jak jest stanovena puncovním zákonem, nýbrž hledí též přispěti k povznesení výroby a obchodu se zbožím z drahých kovů. Proto zřízen byl při ministerstvu veřejných prací poradní sbor pro podávání posudků a návrhů ve věcech puncovních - státní puncovní rada -, s níž ministerstvo veřejných prací hodlá spolupracovati k povznesení celého stavu.

Elektrisace státu.

V roce 1928 byly v činnosti 24 všeužitečné společnosti elektrárenské, založené podle zákona ze dne 22. července 1919 č. 438 Sb. z. a n. a zákonů jej doplňujících. Mimo to ukončeny přípravy k založení Východoslovenských elektráren, úč. spol. v Košicích, takže počátkem r. 1929 mohla tato společnou vejíti v život. Intensivně konají se též přípravy k založení všeužitečné společnosti elektrárenské v zemi Podkarpatoruské.

Vývoj dosavadních společností byl v roce 1928 velmi příznivý, což jeví se hlavně ve značném přírůstku prodané el. energie a v příznivých bilančních výsledcích, takže počet společností, vyplácejících dividendu opět vzrostl.

Za rok 1928 (1927) vyplácely dividendu:

Ústřední elektrárny, a. s. v Praze	4%	(4%)
Elektrárenský svaz středolabských okresů, spol. s r. o. v Kolíně	4%	(4%)
Západočeské elektrárny, a. s. v Plzni (na prioritní akcie I. emise)	5%	(0)
Západomoravské elektrárny, a. s. v Brně	5%	(5%)
Středomoravské elektrárny, a. s. v Přerově	4%	(4%)
Severomoravské elektrárny, a. s. v Zábřehu	1,5%	(0%)
Moravsko - slezské elektrárny, a. s. v M. Ostravě	4%	(3,5%)
Západoslovenské elektrárny, úč. spol. v Bratislavě	3%	(2,5%)
Středoslovenské elektrárny, úč. spol. v Báňské Bystřici	2%	(2%)
Južnoslovenské elektrárny, úč. spol. v Komárně	2%	(0%)

 

Rovněž ostatní společnosti, třeba dosud dividendy nevyplácely, mohou vykázati příznivé bilanční výsledky jevící se zvláště v náležitých kvotách odpisových. Společenský kapitál těchto společností vzrostl na 370,709.759 Kč (1927 341,567.390 Kč), úhrnné investice k. 31. prosinci 3.928 činily 1.521,479.277 Kč (k 31. prosinci 1927 1.412,000.000 Kč).

Státní účast v dosavadních 16 společnostech dosáhla 82,654.400 Kč. Podrobnější data o všeužitečných el. podnicích uvedena jsou v připojené tabulce.

Rychlý vzrůst spotřeby elektr. energie (o 11 až 112% proti r. 1927) nutí společnosti k opatření dalších výkonů. Proto jednak rozviřují výrobny, projektují a staví výrobny nové, nebo budují dálková vedení o vysokém napětí pro přenos dostatečných množství el. energie ze středisek výrobních do středisek konsumních. Aby výstavba těchto hlavních spojovacích vedení byla usnadněna, byl Národním shromážděním přijat zákon č. 44 Sb. z. a n. ze dne 22. března 1929, jimž při ministerstvu veřejných prací zřizuje se elektrisační fond až do výše 200.000.000 Kč, z něhož v letech 1930-1945 poskytovány budou společnostem zřízeným podle elektr. zákonů zápůjčky na výstavbu elektrických vedení a transformoven o vysokém napětí.

Projekt těchto vedení patrný jest z připojené mapky. Rozpočet fondu pro rok 1930 tvoří součást rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Zákonem č. 112 Sb. z. a n. ze dne 28. června 1928 přenesena byla do ministerstva veřejných prací agenda o finanční podpoře eletrisace venkova, zahájená zákonem č. 139 Sb. z. a n. ze dne 1. července 1926; zákonem č. 46 Sb. z. a n. ze dne 22. března 1929 byla pak dosavadní částka povolená na tuto podporu v výši 10,000.000 Kč zvýšena na 35,000.000 Kč. V republice československé jest celkem 15.405 obcí; z těchto až dosud opatřeno jest okrouhle 6.500 el. energií; zbývá tudíž opatřiti as 9000 obcím el. energii a shora uvedeným zákonem má býti toto opatření usnadněno a tak dosavadní příznivé výsledky soustavné elektrisace a její další rozšíření podpořeno a dále rozvinuto.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Stav všeužitečných elektrických podniků ke dni 31. prosince 1928.

	Jméno podniku	Sídlo	Společenský kapitál Kč	Z toho převzal stát Kč	Má k disposici výkon kW	Prodáno celkem kWh	Proti roku 1927 více %	Délka vedení v. n. km.	Počet zásobených obyvatel
1	Ústřední elektrárny, a. s.	Praha	30,000.000	16,000.000	45.000	122,331.763	356	139	2.200
2	Východočeská elektrárna, a. s.	Hradec Králové	45,000.000	6,100.000	82.145	42,599.233	190	1.952	458.697
3	Přespolní elektrárna, a. s.	Liberec	4,172.000	-	37.900	31587.269	108	273	246.780
4	Jihočeské elektrárny, a. s.	Č. Budějovice	60,000.000	9,000.000	14.080	15,110.781	250	2.058	453.911
5	El. svaz středolabských okresů, spol. s r. o.	Kolín	12,900.000	1,800.000	10.200	11,810.499	160	919	261.048
6	El. svaz okresů středočeských, spol. s r. o.	Praha	49,337.259	4,000.000	15.800	17,512.060	400	1.200	380.000
7	Západočeské elektrárny, a. s.	Plzeň	16,701.000	2,500.060	12.400	12,576.519	419	814	300.159
8	El. svaz pošumavských okresů, s. s r. o.	Tachov	4,500.500	300.000	1.500	5,645.620	250	392	61.362
9	Východočeský el. svaz, spol. s r. o.	Pardubice	9,838.000	1,500.000	9.650	4,421.456	307	695	139.904
10	Ploučnický el. svaz, s. s r. o.	Čes. Lípa		likvidoval, zakoupen Severočeskými elektrárnami a. s. v Podmoklech.
11	El. podniky hlav. města Prahy	Praha	maj. města	-	64.000	135,0(0.000	160	674	741.700
12	Pojizerské závody, spol. s r. o.	Dražice	6,500.000	2.000	8.255	8,007.348	550	630	160.000
13	Západomoravské elektrárny, a. s.	Brno	30,000.000	5,000.000	40.150	76,806.920	56	1.650	684.068
14	Středomoravské elektrárny, a. s.	Přerov	20,000.000	5,000.000	16.000	33,274.120	425	886	383.768
15	Moravsko - slezské elektrárny, a. s.	Mor. Ostrava	22,500.000	5,342.400	13.000	24,336.617	660	671	255.670
16	Severomoravské elektrárny, a. s.	Zábřeh	20,000.000	6,000.000	9.020	18,974.321	500	1.002	238.876
17	Středoslovenské elektrárny, a. s.	Bánská Bystřice	16,000.000	8,280.000	4.960	7,410.603	625	460	96.607
18	Západoslovenské elektrárny, a. s.	Bratislava	12,000.000	6,000.000	9.304	12,664.805	6^5	382	301.481
19	Spojené elektrárny severozáp. Slovenska, a. s.	Žilina	6,000.000	2,830.000	3.700	4,879.689	880	219	80.567
20	Južnoslovenské elektrárny, a. s.	Komárno	5,200.000	3,000.000	1.200	2,851.864	1120	198	74.830
	Východoslovenské elektrárny, a. s.	Košice	ve výstavbě	-	-	-	-	-	-
		Celkem	370,709.159	82,654.400	348.264	588,105.497	250	15.215	5,356.628
	Stav koncem roku 1927		341,567.390	75,530.000	303.990	469,488.000		13.474	4 839.600
	takže nastalo zvýšení o		29,141.769	7,124.400	44.274	118,617.497		1.741	517.028
	K Jihočeským elektrárnám jsou přičleněny svazy
21	Lužnický elektrárenský svaz, s. s r. o.	Tábor	14,073.000	-		2,050.569	820		73.807
22	Otavský elektrárenský svaz, s. s r. o.	Písek	13,140.000	-		6,431.559	143		109.527
23	Povltavský elektrárenský svaz, s. s r. o.	Č. Budějovice	10,885.000	-		1,218.198	550		51.367
24	Posázavský elektrárenský svaz, a. s.	Něm. Brod	16.654.400	-		1,256.374	593		61.237
		Úhrnem	54.752.900	-		10,956.700			295.938
	Společenský kapitál všeužitečných elektrických podniků ke dni 31. prosince 1928 činí úhrnem		425,462.059