Příloha č. 28.

Platné patenty podle jejich trvání.

Platné patenty zbyly, a to:			Z těchto nalézá se v															Úhrnem
31./12. roku	hlav.	příd.	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.	9.	10.	11.	12.	13.	14.	15.
	patenty		roce ochrany
1928	12363	957	2212	2936	2384	1902	1291	932	395	276	106	100	148	118	129	179	212	13320

 

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 29.

Přehled přihlašovatelů a majitelů patentů podle jejich bydliště.

Bydliště přihlašovatele resp. majitele patentu		Počet patentových přihlášek *) podaných v roce			Počet patentů udělených v roce
		1918 - 1927	1928	vůbec	1919 - 1927	1928	vůbec
Československo		22125	3331	25456	5631	865	6486
Ostatní Evropa	Albánie	1	-	1	1	-	1
	Belgie	429	62	491	246	33	279
	Bulharsko	8	-	8	1	-	1
	Dánsko	597	68	665	138	22	160
	Finsko	35	3	38	13	3	16
	Francie	3119	464	3583	1420	228	1648
	Gdansko	6	2	8	6	-	6
	Irsko	22	3	25	15	-	15
	Itálie	627	105	732	254	36	290
	Jugoslávie	83	4	87	32	4	36
	Liechtenstein	2	2	4	2	1	3
	Litva	3	-	8	-	-	-
	Lotyšsko	4	-	4	-	-	-
	Lucembursko	16	-	16	10	3	3
	Maďarsko	1077	71	1148	420	31	451
	Německo	18282	2458	20740	8896	1210	10106
	Nizozemsko	566	122	688	311	59	370
	Norsko	197	35	232	99	14	113
	Polsko	163	25	188	86	11	97
	Portugaly	2	-	2	1	-	1
	Rakousko	4423	377	4800	2505	188	2693
	Rumunsko	62	9	71	14	2	16
	Rusko	26	8	34	7	3	10
	Řecko	2	1	3	-	-	-
	Španělsko	78	12	90	19	1	20
	Švédsko	747	108	855	474	67	541
	Švýcarsko	1502	254	1756	884	143	1027
	Turecko	3	3	6	-	1	1
	Velká Britanie	2301	395	2696	1109	207	1316
Spojené státy americké		3224	512	3736	1624	306	1930
Ostatní Amerika		58	12	70	41	5	46
Afrika		14	2	16	7	-	7
Asie		27	5	32	9	7	16
Austrálie		43	8	51	25	10	35
Úhrnem		59674	8461	68135	24300	3450	27760

 

*) Včetně přihlášek o převzetí patentů z Rakouska a z Uher.

Z přihlašovatelů mělo v roce 1928 39% svá bydliště v Československu a 61% v jiných zemích.

Z cizozemských přihlašovatelů připadá na Německo 48%, na Rakousko 7%, na Spojeně státy amer. 10%, na Francii 9%, na Velkou Britanii 8%, na Švýcary 5% atd.

Majitelé patentů mělo 24% svá bydliště v Československu a 76% v jiných státech. V cizozemsku bydlících majitelů patentů mělo 47% svá bydliště v Německu, 7% v Rakousku, 12% ve Spojených státech amen, 9% ve Francii, 8% ve Velké Britanii, 6% ve Švýcarsku atd.

13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Příloha č. 30.

Stav patentových přihlášek dne 31. prosince 1928.

Přihlášky		Z těchto přihlášek
podané v roce	počet	bylo uděleno patentů	bylo odvoláno resp. zamítnuto	nebylo dosud rozhodnuto u
1918	9	6	3	-
1919	3004	1103	1901	-
1920	6486	4209	2264	13
1921	6228	2661	3467	100
1922	5431	2923	267	41
1923	4751	2253	2366	142
1924	5881	2875	2665	341
1925	6325	2872	2724	729
1926	6608	2272	2251	2085
1927	7763	512	1339	5912
1928	8461	1	-	8460
Úhrnem	60947	21187	21937	17823
		34,7%	36%	29,3%

 

Příloha č. 31.

Přehled výdajů a přirážek jednotlivých obchodních a živnostenských komor.

Běž. číslo	Obchodní a živnostenská komora	1927		1928		1929 (dle rozpočtu)
		Skutečná vydání v Kč	Komorní přirážka v %	Skutečná vydání v Kč	Komorní přirážka v %	Skutečná vydání v Kč	Komorní přirážka v %
1	v Praze	7,556.345,66	7	7,051.819,15	10	8,039.388,-	10
2	v Plzni	1,957.258,03	20	2,362.173,92	20	1,929.226,-	18
3	v Chebu	2,082.122,88	18	2,359.946,20	12	2,157.876,-	22
4	v Liberci	7,261.248,01	22	9,532.873,19	27	7,417.737,-	27
5	v Českých Budějovicích	1,354.249,83	25	901.899,74	35	825.476,-	35
6	v Brně	3,367.419,48	20	2,555.542,96	25	3,050.044,-	25
7	v Olomouci	2,087.177,73	15	2,196.831,28	17	2,038.385,-	17
8	v Opavě	1,353.447,40	20	1,596.047,72	23	1,353.339,-	23
9	v Bratislavě	4,584.025,19	17	3,425.592,89	17	2,732.018,-	17
10	v Košicích	814.656,18	15	679.080,37	15	748.549,-	20
11	v Banské Bystrici	494.524,25	15	693.405,,73	20	531.915,-	20
	Úhrn	32,912.474,64	-	83,355.213,15	-	30,823.903,-	-

 

14. Ministerstvo veřejných prací.

Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací.

Činnost ministerstva veřejných prací projevuje se hlavně v těchto po stránce národohospodářské velmi důležitých oborech:

Stavby pozemní.

Obor staveb pozemních zahrnuje stavební akce, směřující k definitivnímu umístění ústředních úřadů a parlamentu, dále opatření budov zastupitelských úřadů v cizině a stavby úředních budov pro všecko odvětví státní správy, budov školních a ústavů humanitních.

Především jest pamatováno na pokračování ve stavbách rozestavěných, po případě na dokončení prováděných staveb a na úhradu plateb, plynoucích ze smluvních závazků o koupi nemovitostí pro účely civilní státní správy a na úhradu umořovacích splátek podle smluv, sjednaných pro financování staveb annuitních. Na tyto potřeby jest preliminováno celkem as 191 mil. Kč.

Pro ústřední úřady staví se budova ministerstva financí v Praze - III., ministerstva obchodu v Praze - I. u Štefanikova mostu a ministerstva zemědělství v Praze - II. na Petrském nábřeží.

V budově poslanecké sněmovny Národního shromáždění pokračuje se v adaptačních pracech za účelem vhodnějšího umístění presidia, které budou dokončeny v roce 1930.

Na hradě pražském provádějí se postupně potřebné úpravy nádvoří i budov a práce zajišťovací.

Stavby vyslaneckých budov v Bělehradě a Varšavě byly dokončeny. Pro vyslanectví ve Washingtonu byla zakoupena budova, doplatek kupní ceny bude uhrazen v roce 1930. Z četných rozestavených staveb úředních a ústavních budov pro různé obory státní správy buďtež uvedeny jako nejvýznačnější:

Novostavby společných úředních budov v Kutné Hoře, Liberci, Velkém Meziříčí, Českém Těšíně, policejního ředitelství v Košicích, krajského trestního soudu v Praze, krajského soudu v Chrudimi a Mor. Ostravě, budovy pro finanční úřady v Bratislavě,

stavby budov právnické a filosofické fakulty v Praze, ústavu chemické technologie Českého vysokého učení technického v Praze, nástavba chemického ústavu německé techniky v Praze, přestavba Klementina pro veřejnou universitní a technickou knihovnu, novostavba budovy právnické fakulty Masarykovy university a pathol.-anatomického ústavu vysoké školy zvěrolékařské v Brně, stavba kojeneckého pavilonu dětské kliniky v Bratislavě, novostavby odborných škol (Praha - XI., Praha - XII., Liberce, Brno, Valašské Meziříčí, Vítkovice), středních škol (Kralupy, Brno, Brno - Královo Pole, Hustopeče, Šumperk, Znojmo, Nový Bohumín, Michalovce, Prievidza), menšinových škol, obecných a občanských škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, zemědělských škol, výzkumných ústavů a stanic, stavba ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině,

stavba státního zdravotního ústavu v Praze (která bude v roce 1930 dokončena), rozšíření státní nemocnice v Praze - Vinohradech, stavba první části nové státní nemocnice v Zábřehu n. Odrou, nových pavilonů v státní nemocnici v Žilině a v dětském léčebném ústavu Šrobárově v Dolním Smokovci, stavba chirurgického pavilonu státní nemocnice a kojeneckého pavilonu československého dětského domova v Mukačevě a přístavba ústavu pro vzdělání porodních asistentek v Užhorodě.

Kromě staveb rozestavěných jest preliminována potřeba na stavební akce, které dosud nebyly zahájeny a k nimž bude přikročeno ještě v roce 1929 nebo v roce 1930, jakož i potřeba na přípravné práce pro další nové stavby.

Jelikož bylo nutno omeziti celkovou potřebu pro stavby pozemní na rok 1930 na částku poněkud nižší než činila příslušná rozpočtová kvota na rok 1929, nemohly býti do rozpočtového návrhu na rok 1930 pojaty všecky nové stavební akce již schválené a připravené, nýbrž bylo nutno omeziti se pouze na nejnaléhavější nové akce stavební, pokud bylo možno přihlížeti k ním vedle potřeby na rozestavěné stavby a smluvně závazné platby.

Na stavby, které budou zahájeny, a na přípravné práce pro další stavby jest pamatováno částkou as 21 mil. Kč.

Ze stavebních akcí, k nimž bude přikročeno, sluší uvésti zejména: adaptaci Černínského palce v Praze pro ministerstvo zahraničních věcí, stavbu státního obchodního domu v Bratislavě, stavby úředních budov v Lovosicích, Hlinsku a Jindřichově Hradci, krajských soudů v Bratislavě, Ružomberoku a Užhorodě, stavbu státní galerie v Praze, budovy zemědělského inženýrství německé techniky pražské v Libverdě, přístavby a úpravy pro universitní klinik v Praze a v Brně, stavbu odborné školy kovorobné v Báňské Bystřici, nástavbu německého gymnasia v Praze - II., Štěpánská ulice, novostavbu státního tepelně technického ústavu v Praze, stavbu vystěhovalecké stanice v Praze - Vysočanech a bakteriolog. - diagnostické stanice a ubikací epidemické autokolony v Užhorodě.

Pokud jde o další nové stavby, jest v rozpočtovém návrhu pamatováno na přípravné práce mimo jiné zejména pro stavbu budovy zemského úřadu v Bratislavě a v Užhorodě, přístavbu policejního ředitelství v Praze, novostavbu hadovy Nejvyššího soudu a krajského trestního soudu v Brně, státního ústavu pro zubní lékařství s oběma zubními klinikami v Praze, další stavby a přestavby pro účely universitních klinik a ústavů v Praze, Brně a Bratislavě, stavbu strojních laboratoří německé techniky v Brně a stavbu internátu státního ústavu hluchoněmých v Kremnici.

Zvláštní péči věnovalo ministerstvo veřejných prací řešení bytové nouze státních zaměstnanců a vybudovalo z prostředků, povolených státními rozpočty v jednotlivých letech, obytné domy v různých místech republiky Československé, postižených bytovou nouzí.

Celkem jest vystavěno 464 domy a 10 bloků o 4003 bytech a 2 svobodárny pro státní zaměstnance v Bratislavě a Užhorodě o 310 lůžkách, úhrnným nákladem 322,200.000 Kč. K těmto stavbám přidružuje se stavba dalších státních obytných domů z důvodu reformy politické správy v Bratislavě a Užhorodě, rozpočtených částkou 24,000.000 Kč.

Vedle toho pokračovalo ministerstvo veřejných prací v tak zv. akci losové, spočívající v rozprodeji státní losové výpůjčky a ve stavbě obytných domů pro státní a jiné veřejné zaměstnance z výnosu této půjčky. Zákonem ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., byla zvýšena částka 580,000.000 Kč, stanovená § 29 zákona č. 44/1927 Sb. z. a n. pro výstavbu těchto státních obytných domů, na 640,000.000 Kč, za něž byly již losy upsány. Z prostředků takto získaných bylo do 30. června 1929 dohotoveno nebo rozestavěno úhrnem 601 dům o 6706 bytech a 17.987 místnostech nákladem 554,954.000 Kč. Zbytek jest za jištěn pro stavby dalších obytných domů, jichž projekty se připravují a projednávají.

Kromě těchto staveb provádí se postupně výstavba domků pro obvodní lékaře v zemi Podkarpatoruské a dokončují se obytné budovy pro celní neb finanční zaměstnance v Podmoklech, Horním Dvořišti, Petrovicích, Slov. Nov. Městě, Helembě a Užhorodě.

Konečně sluší poznamenati, že ministerstvo veřejných prací přezkoumává též projekty soukromých obytných staveb, podporovaných podle zákona o stavebním ruchu. V období od 1. června 1921 do 30. června 1929 byly přezkoušeny projekty a rozpočty na stavby 26.477 domů o 56.18 bytech s rozpočteným nákladem 4.485,871.997 Kč.

Ve výstavbě státních obytných domů, zejména z důvodu reformy politické správy, bude pokračováno i v roce 1930 v mezích prostředků, povolených ve státním rozpočtu. Silnice a mosty.

Zřízení silničního fondu, jehož rozpočet je zařazen do skupiny III. státního rozpočtu, umožnilo ministerstvu veřejných prací, počínajíc rokem 1928, značně rozšířiti činnost v oboru silnic a mostů.

Na udržování státních silnic a mostů preliminována jest na rok 1930 stejná částka 70 mil. Kč jako v roce 1929. Přes značné zvýšení tohoto úvěru proti dřívějším letům, kteréžto zvýšení jde na účet silničního fondu, jest tento úvěr vzhledem k zvýšeným nárokům automobilové dopravy velmi malý.

Nové státní silnice jsou stavěny v zemi Slovenské a Podkarpatoruské podle programu z roku 1920, podle něhož má býti v těchto zemích síť státních silnic doplněna vybudováním dálkových komunikací, směřujících hlavně od východu k západu a připojujících se k síti státních silnic v zemi Moravskoslezské. V roce 1930 bude v těchto stavbách pokračováno. V zemi České bylo letos započato se stavbou státní silnice k příští vltavské přehradě u Slap, ve které bude pokračováno v roce 1930.

Státních mostů staví se v roce 1929 v celé republice 52 úhrnným stavebním nákladem 24 mil. Kč. Z těchto mostů bude 7, jichž stavební náklad činí 12 mil. Kč, dostavěno teprve v roce 1930, kdežto stavby ostatních mostů budou dokončeny již v roce 1929. V roce 1930 bude stavěno dalších 38 státních mostů stavebním nákladem 19 mil. Kč.

Zlepšení státních silnic na řad silničního fondu provádí se v roce 1929 soustavně podle schváleného programu přibližně v rozsahu stejném jako v prvním stavebním roce 1928. Ústřední sociální pojišťovna půjčila letos k tomuto účelu silničnímu fondu 140 mil. Kč. V roce 1930 bude v této akci pokračováno podle programu, který bude předložen k posouzení silniční radě a k jehož provedení hodlá ministerstvo veřejných prací uzavříti u Ústřední sociální pojišťovny další zápůjčku 140 mil. Kč. Zvětšení zápůjčky Ústřední sociální pojišťovny aspoň na tuto částku jest zapotřebí, aby mohly býti zlepšovací práce na státních silnicích co nejrychleji provedeny, což jest nutné vzhledem k rychlému vzrůstu automobilové dopravy.

Subvenční činnost ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů týká se podporování novostaveb a přestaveb nestátních silnic a mostů, jakž i podporování zlepšení nestátních silnic podle zákona o silničním fondu.

Podporování novostaveb a přestaveb nestátních silnic bude v roce 1930 podobně jako v roce 1929 omezeno jen na stavby komunikačně významné a na případy, kdy toho bude nevyhnutelně vyžadovati nezaměstnanost.

Pokud jde o stavby nestátních mostů, bylo v roce 1929 podporováno 57 staveb o celkovém rozpočteném stavebním nákladu 56 mil. K; ke kterému stát přispívá částkou 23,16 mil. Kč. V roce 1930 bude stavěno se státní podporou 21 nových nestátních mostů, rozpočtených na 36 mil. Kč, k nimž stát přispěje 1483 mil. Kč. Celkem bude v roce 1930 ve stavbě, počítajíc v to nedokončené stavby z minulých let, 48 nestátních silničních mostů s celkovým rozpočteným stavebním nákladem 846 mil. Kč, prováděných s úhrnnou státní podporou 3608 mil. Kč.

Pro podpory na zlepšení nestátních silnic podle zákona o silničním fondu bylo v rozpočtu silničního fondu roku 1929 preliminováno 68 mil. Kč. Ježto podle zkušenosti subvence, povolené v jednotlivých letech, bývají jen z části vyplaceny v témže roce, bylo ministerstvu veřejných prací možno povoliti v roce 1929 subvencí v částce, převyšující značně rozpočtenou sumu 68 mil. Kč. Vzestup příjmů silničního fondu dovoluje zařaditi do rozpočtu silničního fondu na rok 1930 na podporu zlepšení silnic nestátních zvýšenou částku 136 mil. Kč, čímž umožněn bude další vývin této důležité akce.

S činností ministerstva veřejných prací v oboru silnic a mostů souvisí organisačně i vydávání norem a předpisů pro různé stavební látky a konstrukce se všemi přípravnými pracemi odborně technickými i administrativními, které se vykonávají za součinnosti odborných zkušebních ústavů a odborných sdružení domácích a cizích.

Stavby vodohospodářské.

Ve vodohospodářském oboru podnikání sleduje ministerstvo veřejných prací soustavnými úpravami říčních toků omeziti netoliko škody, působené velkými vodami, ale usiluje i o to, aby účelně prováděné práce splavňovací a stavby přístavní sloužily pokud možno v největším rozsahu rozvoji československé plavby, a snaží se vhodným využitím vodních sil vyjíti co nejvíce vstříc potřebě levné elektrické energie.

V rámci těchto úkolů bylo v oboru prací splavňovacích a přístavních hlavně sledováno soustavné dokončení začatých prací na Vltavě a Labi, provedeny nutné práce přípravné, aby pro příští vybudování spojených mezinárodních toků na území čsl. státu mohla se říční plavba plně vyvinouti. Taktéž nemenší pozornost bylo věnována otázce vybudování přístavů říčních.

Na Středním Labi dokončena byla stavba a montáž jezu v Lobkovicích a pokračováno v přilehlé labské úpravě. Taktéž dokončena byla stavba silničního mostu přes nové koryto labské u Kostelce n. Lab., jakož i stavba I. dílu úpravy Labe Kolín - Konárovice, Poděbrady - Oseček a pokračováno na úpravě v trati Kovanice - Poděbrady.

Dále pokračuje se na úpravních pracech labských u Srnojed a Rosic, kteréžto práce budou v r. 1929 ukončeny.

Jako práce přípravné provedeny byly práce sondovací pro zdymadlo v Týnci n. Lab., o kterémžto projektu vykonáno též informační řízení.

Vypracován byl projekt úpravy Vltavy v úseku Budějovice-Hluboká a zaměření dalšího území pod Hlubokou. Ve stavbě jsou práce související s vybudováním lodního útulku a příjezdné silnice ke zdymadlu ve Štěchovicích, vypsány jsou stavby příjezdných komunikací Blaženice - přehrada u Slap. Politickou pochůzkou projednán pak projekt silnice přehrada u Slap - Buš. Dokončuje se stavba povltavské silnice Vrané-Strnady a vypracovány byly detailní projekty přehrady u Slap pro politickou pochůzku a projekt pro dodatečnou politickou pochůzku zdymadla u Štěchovic, kteréžto pochůzky provedeny budou na podzim r. 1929.

Pokud jde o úpravu Vltavy na Maninách, přistupuje se nyní k zužitkování přístavních ploch skladištních tím, že se položí kolejivo pro přístavní seřaďovací nádraží, zřídí se kanalisace skladištního území, jakož i potřebné komunikace silniční. V roce 1929 započne se se stavbou povodňové uzávěrky v Libni na ochranu Karlína a Libně před zátopami.

V přístavu holešovickém staví se jako součást veřejného skladiště velké skladiště přizemní. Dále dokončena byla částečná úprava Vltavy u mostu na Pelc - Tyrolku a stavba smíchovského nábřeží až k velké smíchovské náplavce.

V trati velkého Labe třeba zmíniti se o výstavbě přístavu mělnického, kde basin přístavní jest již vybudován a v roce 1929 provedeno bylo podstatné rozšíření přístavního kolejiva. V další trati mezi Mělníkem a čsl. hranicí bylo zejména pracováno na výstavbě plavební komory pro Masarykovo zdymadlo u Střelcova a zadán byl III. díl úpravních prací řečiště labského, a sice ve zdrži jmenovaného zdymadla.

Jest samozřejmo, že na řekách Vltavě a Labi prováděny byly v neztenčeném rozsahu i potřebné práce udržovací.

Kromě toho v roce 19129 byl vypracován generelní projekt průplavu v trati Břeclav - Děvín a generelní projekt průplavu v pánvi ostravské a detailní projekt průplavu v Hranicích.

V pohraniční trati dunajské provádí se v roce 1929 společná úprava v km 1845-1820 dle dohody s Maďarskem, jakož i úprava v Göregliget a stavby v km 1803 - 1815.

V přístavu bratislavském zadána byla stavba skladiště čís. 14, stavba jeřábových drah v zimním přístavu a dodávka 2 mostových jeřábů. Mimo to provedeny byly nutné práce železniční a přikročeno ke stavbě překladiště minerálních olejů.

V přístavu komárenském pokračováno bylo jednak na pracech rozestavěných z roku předešlého a dokončeno skladiště čís. 2. Dále provedeno bylo oplocení přístavu, odláždění ulic a pokračováno v pracech železničních, jakož i bagrovacích pro rozšíření přístavu.

Z úprav regulačních pracovalo se v roce 1929! na těchto význačných stavbách V zemi České na úpravě Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích, Otavy ve Zboníně, Jílovského potoka v Libouchci, Neštěmického potoka v Ryjicích, Dobkovického potoka v Dobkovicích, potoka ve Vel. Víru, Velkého potoka a potoka Lhoteckého v Modřanech.

V roce 1929 byly zadány, případně připraveny k zadání ještě:

Nábřežní zeď na Malši v Čes. Budějovicích a úpravy Krňanského potoka v Krňanech, Vranského potoka ve Vraném, Lhotecké strže u Lovosic, Královského potoka v Povrlech, Zubrnického potoka v Zubrnicích, Dobkovického potoka a sondovací práce pro přepážky na Kamenném potoce nad Boleticemi, na Vlkopeském potoce ve Vlkopsích a na Pokratickém potoce nad Pokraticemi.

Pokud se týče údolních přehrad, jsou ve stavbě: údolní přehrada na Chrudimce v Seči, rekonstrukční práce na údolní přehradě na Labi nad Dvorem Král. Dále provádějí se sondovací práce pro nádrž na Úpě u Čes. Skalice, na Divoké Orlici u Pastvin, na Teplé nad Karl. Vary, na Jizeře u Benešova. Mimo to započato bude s pracemi za účelem zvýšení hráze přehrady na Chrudimce v Hamrech.

V zemi Moravskoslezské provádí se úprava náhonu Hloučely u Prostějova a přípravné práce pro stavbu údolní přehrady u Vranova, dále pracuje se -na posledním úseku stavby nábřežní zdiv Mor. Ostravě na řece Ostravici a na dílčí úpravě na Lučině.

V zemi Slovenské dokončují se práce na Váhu z minulého roku a provádějí se další novostavby, jako prodloužení levého břehu u Velké Bytči - Hrabové, opevnění na pravém břehu u Trenčína, úprava levého břehu u Trenčína a levého břehu u Nov. Města n. Váhem pod ústím potoka Klanečnice. Na pohraniční Moravě provádí se úprava u Gojár, čištění koryta, pak práce u Děvínské Nové Vsi, u Malých Levár, u Hochštetna u Moravské Vsi a u Dimburku.

V zemi Podkarpatoruské dokončuje se úprava pravého břehu Tisy nad Esení a provádějí se udržovací práce pod Esení.

Na hradě pražském dokončuje se kanalisace II. nádvoří, která pro souběžně prováděné archeologické nálezy se značně opozdila. Dokončí se z velké části zařízení vodojemu ve Střešovicích a rekonstrukce rybníka Břevského.

V Topolčiankách klade se vodovodní potrubí v zámeckém parku.

Pokud jde o využití vodních sil, vyvíjela se v roce 1929 činnost hlavně v tom, že dokončena byla rozestavěná vodní díla a připraveny byly projekty, případně práce a stavby pro vodní elektrárny, které mají význam pro soustavnou elektrisaci státu.

V zemi České dokončena byla rekonstrukce stavidlového jezu na Vltavě u hydroelektrárny v Miřejovicích a zadáno bylo strojní a elektrické zařízení pro vodní elektrárnu v Kolíně. V zemi Slovenské dokončena byla stavba hydrocentrály na Starohorském potoce a v zemi Podkarpatoruské dokončen byl vtokový objekt na Uži nad Užhorodem a započato bylo s úpravou kanálu tamtéž.

Dále konaly se přípravné práce k zahájení staveb na Vltavě u Vraného, Štěchovic a Slap, u Podbaby, na Labi u Krausových Bud a u Střelcova, na Chrudimce u Seče, na Orlici u Pastvin, na Dyji u Vranova, na Moravici u Krušberka, na Váhu u Ladců a na Uži nad Užhorodem.

Program prací v roce 1930.

V oboru prací splavňovacích a přístavních se uvádí: Na Středním Labi pokračováno bude v úpravě okolí jezu Lobkovického a v úpravách v trati Kolín - Konárovice (II. los), Kovanice - Poděbrady a u Hradiška. Pokračováno bude v úpravě u Srnojed a připraví se zadání stavby zdymadla a mostu v Týnci n. Lab. Kromě toho zamýšlí se vypsati, zadati a provésti úpravu Labe u státního mostu v Jaroměři, jakož i započíti se stavbou úpravy Labe se silničním mostem v Němčicích.

Na Vltavě pak zamýšlí se započíti se stavbou úpravy v kotlině budějovické a dokončeny budou stavby příjezdných silnic ke zdymadlu ve Štěchovicích a Slapech a zahájeny budou stavby silnic Buš - přehrada Slapy, Blaženice - Všetice a sjízdných ramp ku přívozu pod přehradou u Štěchovic. Provedou se potřebné práce sondovací a geologické pro projektovaná zdymadla u Zvirotic, Kamýku pod Orlíkem a u Podolska.

Na Maninách provede se druhá část kanalisace skladištního území, jakož i další rozšíření kolejiva na tomto území. Dále zřídí se první část jeřábové dráhy a znovuzřídí se povltavská silnice v Libni. Vypracovány budov projekty na úpravu Vltavy v trati Pelc-Tyrolka - Trojský jez a na úpravu levého břehu Vltavy v Praze III. v souvislosti se stavbou státní galerie a vykonány budou přípravné práce pro vypsání stavby úpravy Vltavy v trati Vyšehrad-Modřany.

V přístavu mělnickém postaveno bude definitivní skladiště přístavní, rozšířeno bude přístavní nádraží a provedeny budou dlažby na překladišti.

V roce 1930 přikročí se ke stavbě jezu při zdymadle Masarykově u Střekova.

Pokud jde o práce průplavní, bude se dále připravovati rozpočet na celý průplav labsko-dunajský a provede se revise trati od Ústí n. Orl. do Přerova a trati Břeclav - Děvín.

Na Dunaji pokračováno bude na společných úpravách v trati československo - rakouské a československo - maďarské, jakož i provedeny budou nutné rekonstrukce staveb a potahových stezek.

V přístavu bratislavském pokračováno bude v pracech rozestavěných, zejména železničních, a hodlá se přikročiti k překladišti minerálních olejů, jakož i k pracem na vojenském basinu.

V přístavu komárenském zřízena bude budova pro přístavní dělnictvo, provozní kanceláře a pokračováno bude v pracech železničních a silničních, jakož i dokončeno bude oplocení a kanalisace a úprava podbřeží pro první část překladiště. Dokončeno bude vybudování jeřábových drah a skládek na hlavním uhelném překladišti ve východní části přístavu.

Samozřejmě přichází dále v úvahu dodávka překladištního zařízení pro uhlí a elektrisace přístavu.

Z úprav regulačních v roce 1930 bude se pokračovati, resp. pracovati na těchto stavbách:

V zemi České na úpravě Vltavy a Malše v Čes. Budějovicích a na úpravě přímých štěrkonosných přítoků Vltavy a Labe. Pokud jde o údolní přehrady, bude se pokračovati v pracech na údolní přehradě na Chrudimce v Seči, dále budou provedeny rekonstrukční práce na přehradě na Labi nad Dvorem Král. a zvýšena bude hráz přehrady na Chrudimce v Hamrech. Nové stavby a přípravné práce budou provedeny na přehradě na Teplé nad Karl. Vary, na přehradě na Div. Orlici v Pastvinách, na nádrži na Úpě u Čes. Skalice a na přehradě na Jizeře u Benešova.

V zemi Moravskoslezské bude se pokračovati v úpravě Hloučely v Prostějově a zahájí se stavba přehrady u Vranova, jakož případně i u Kniniček, dále zahájena bude výstavba nového říčního koryta Ostravice, za účelem umožnění kanalisace města Mor. Ostravy a provedena bude dílčí úprava na Lučině.

V roce 1930 provede se další etapa asanace pražského hradu na II. a IV. nádvoří, kde vystaví se příslušné štoly. Dokončeno bude zařízení vodojemu ve Střešovicích a podle postupu regulačního projektu bude kladeno přívodné a rozvodné potrubí v zahradách kolem hradu.

V zemi Slovenské na Váhu pod Žilinou bude se pokračovati na úpravě u Beluše, v Kotěšově, ve Vel. Bytči, v Šebestanově, v Trenčíně, u Kočkovců, Brunovce a Banky. Na pohraniční Moravě provedeny budou úpravy u Děv. Nové Vsi, u Hochštetna, Mor. Vsi, Dimburku, u Gojár a u Malých Levár. Na Tise přikročí se k zahájení prací na ochranu břehů u Čopu.

V zemi Podkarpatoruské provedeny budou úpravy pravého břehu Tisy u Saloky.

V Tapolčiankách dokončena bude stavba zámeckého vodovodu a pokračováno bude ve výstavbě přívodu pitné vody do zámku presidenta republiky.

Pokud jde o využití vodní síly v roce 1930, zřídí se vypouštěcí zařízení pro využití vodní síly Chrudimky u přehrady Sečské, dokončena bude hydroelektrárna na Labi v Kolíně a započne se s vybudováním vodních sil na Středním Labi. Vykonají se přípravné práce pro stavby hydrocentrál, a to: v zemi České na Vltavě u ostrova Štvanice, Podbaby, Libčic, Dědibab a Hořína, na Teplé u Karl. Var, na Chrudimce v Mezisvětí a u Škrovád, na Jizeře u Karlova a Vilémova, na Orlici u Pastvin, na Vydře a Křemelné, na Bílém Labi u Špindlerova Mlýna a na Doubravce u Chotěboře.

V zemi Moravskoslezské: na Bystřičce, Jihlavě, Svratce, Desné, Dyji a Moravici.

V zemi Slovenské bude započato s výstavbou vadní síly na Váhu v trati Půchov - Ladce a vykonány budou přípravné práce pro další stupně.

V zemi Podkarpatoruské pokračováno bude ve výstavbě kanálu a hydrocentrály na Uži.

Ovšem v programu vodohospodářských staveb nejsou zahrnuty práce a akce, se kterými se počítá v osnově zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, údolních přehrad a využitkování vodních sil.

Osnova zákona bude co nejdříve předložena ústavnímu projednávání.

V oboru čsl. říční plavby a provozu čsl. přístavů směřují snahy ministerstva veřejných prací k dalšímu zdokonalování a doplňování technických potřeb čsl. plavby, aby vodní cesty a jejich přístavy vyhovovaly potřebám plavebních podnikatelů.

Na Vltavě a Labi zájem plavby podmiňuje v prvé řadě provedení úpravy přístavu holešovického, kde postavením nových skladišť přibližuje se tento přístav k předurčení úkolu jako zásobiště Velké Prahy. Druhý hlavní přístav ve vnitřku země České na Mělníku, na jehož vybudování se nyní intensivně pracuje, bude také v blízké době odevzdán svému účelu. V severočeských přístavech nese se pak snaha za tím, aby nastala užší součinnost státní plavební a železniční správy, zejména pokud jde o přístavní režim a podmínky nerušeného provozu, kteréžto otázky jsou stále sledovány také cizozemskými nájemníky i mezinárodní komisí labskou.

Úhrnný překlad v přístavech labsko - vltavských r. 1928 byl 3,910.622 tun (oproti 3,765.000 tun v r. 1927). Z toho připadalo na:

1.	tuzemskou dopravu		1,781.424 tun,
2.	dopravu vozovou		328.512 tun,
3.	dopravu cizozemskou		1,800.686 tun.
	Z cizozemské dopravy činil:	vývoz	955.720 tun,
		dovoz	844.966 tun,
	celkem		1,800.686 tun.

 

Čsl. lodní doprava přes Hamburk v r. 1928 obnášela:

v dovozu	735.489 tun,
ve vývozu	675.920 tun,
úhrnem	1,411.409 tun.

 

Na čsl. Dunaji jest věnována nutná péče přístavům, z nichž největší v Bratislavě možno již zařaditi mezi moderní vnitrozemské přístavy. Celková plocha přístavního území měří 752 ha; oba bassiny přístavu mohou pojmouti na 370 lodí. Tento přístav má nyní celkem 13 skladišť, jichž krytá skladní plocha měří 22.500 m² a plocha volných skládek 22.600 m². Mechanicky vyzbrojené nábřeží jest délky 3530 m; jest na něm 11 elektrických jeřábů o nosnosti 2,5 - 4 tuny, obilní nassavač, obilní kapsový elevátor, překládací zařízení s automatickou vahou pro přímý překlad sypaného obilí ze člunů do železničních vagonů, dvě čerpací zařízení pro minerální oleje a jedna uhelná napájecí stanice pro parníky. Všechna tato zařízení, pohybující se na zvlášť upravených drahách v celkové délce 1568 m, jsou majetkem státu (mimo elevátoru) a zaručují hladké zdolávání překladu zboží vyváženého na východ a naopak. Maximální výkon překladu byl v r. 1928 na podzim 408 desetitunových vagonů za 1 pracovní den. Denně zaměstnáno bylo průměrně 200, v podzimní době až 320 přístavních dělníků, podléhajících překladní správě, zřízené při poříčním plavebním úřadu. Rozsah provozu tohoto přístavu lze posouditi také z délky železničních kolejí, jež nyní činí již 42 km.

Rovněž i v Komárně uskutečňuje se svého času vytčený program budování přístavu, majícího dnes mimořádný význam pro vlastní i transitní (uhlí z Polska) dopravu na východ. Přístav zaujímá plochu cca 600 ha. Jest tu vybudováno a vystrojeno pobřeží v délce 1100 m se třemi portálovými jeřáby o nosnosti po 4 tunách na jeřábové dráze 550 m dlouhé a se třemi státními skladišti o skladní ploše 5200 m². Pro překlad uhlí je vyhrazeno nábřeží v délce 1800 m. Délka přístavních železničních kolejí měří tu celkem 23 km.

Průměrný denní počet přístavního dělnictva jest 380, v dobách maximálního provozu pak až 460 dělníků, podléhajících překladní správě zřízené při tamní exposituře plavebního úřadu. Překlad zboží vyžaduje oproti Bratislavě zvýšeného počtu dělnictva, poněvadž stavba dalších mechanických překladních zařízení je v chodu.

Maximální výkon v podzimní sezóně 1928 dosáhl výše 509 desetitunových vagonů za 1 pracovní den.

O provedených stavbách v r. 1929, jakož i o projektovaných v r. 1930 viz data ve zvláštní části "Stavby vodohospodářské".

Úhrnný překlad v čsl. přístavech na Dunaji činil v letech

1913	85.000 tun,
1928	1,277.948 tun,	z čehož připadá na:
		1. doprav u tuzemskou	50.322 tun,
		2. dopravu cizozemskou	1,227.626 tun.

 

Vývin plavby a vzrůst provozu na Dunaji je též patrným z následujících dat, týkajících se hrubých příjmů veřejných úřadů (dráha, celní správa, dělníci, pojišť.), na př. v přístavu bratislavském: v roce 1923 činily 46,762.170 Kč, kdežto v roce 1928 dosaženo 128,712.360 Kč. Příjem samotné státní plavební správy za překlad a uskladnění zboží do státních skladišť a pod. činí:

r. 1923	432.650 Kč,
r. 1924	754.230 Kč,
r. 1925	1,118.000 Kč,
r. 1926	1,374.000 Kč,
r. 1927	1,993.000 Kč,
r. 1928	2,715.120 Kč.