Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

K otázce úroků z bankovek vydávaných Národní bankou Československou, podotkl ministr:

Kdyby Národní banka úroku nežádala, komu pak má ty peníze půjčovati, podle čeho má provésti diskreci; jeden má peníze dostati, druhý ne? Ten úrok je ta diskrece. To znamená, že podnikání, výroba tento úrok ještě snese. Jinak nastala by zde snad libovůle, protekce a nevím co; věci by prostě bez úroku nešly dělati.

Pokud se týká vlastních administrativních záležitostí ministerstva financí, mnoho pozornosti bylo věnováno personálním otázkám.

Personální poměry u finančních úřadů.

V debatě bylo poukazováno na nedosti prozíravou personální politiku finanční správy. Má-li býti kriticky posuzována tato personál. politika, dlužno vycházeti ze stavu popřevratového.

a) všeobecné:

Finanční zaměstnanci, zdecimováni válkou, vraceli se do úřadů zcela zanedbaných, vyčerpaní válečnými útrapami a službou vyživovací. Noví uchazeči v prvých letech míjeli finanční službu více než kteroukoliv jinou státní službu. Z toho mála úředníků musela býti vybudována finanční správa na Slovensku a Podkarpatské Rusi, musil býti vybudován centrální úřad, musily býti finančními odborníky dotovány i jiné resorty. Dlouho trvalo, než finanční správa měla možnost doplňovati personál středoškolský. Ještě dnes nemůže finanční správa doplniti systemisovaný počet právníků a zeměměřičů pro nedostatek uchazečů. Do syst. stavu právních úředníků schází dosud asi 10%, u zeměměřičů asi 11%. Personální poměry u finančních úřadů, byť i nebyly zcela uspokojivé, nejsou přece tak nepříznivé, jak bylo v debatě líčeno. Je sice pravda, že agenda po převratu vzrostla a se komplikovala, ale dlužno naproti tomu zdůraznit, že stav zaměstnanců se zvýšil - ovšem přesuny z důvodů správné dělby práce nastaly - a že mnohé a mnohé úkony byly mechanisovány strojním zařízením, na něž věnovala státní správa milionové částky, Nesmí se konečně zapomenouti, že mnohé agendy, zatěžující dříve finanční úřady, odpadly zcela nebo byly přeneseny na jiné úřady, což se hlavně týká berních úřadů.

Velká potřeba personálu je dnes vyvolána ve finanční správě zcela přechodnými úkoly: deputací a novým zákonem o přímých daních. Pro tuto přechodnou personální potřebu nelze však přijímati síly pragmatikální, po případě nevypověditelné. Je proto jen ekonomické, jsou-li pro přechodné a hlavně podřízené úkoly přijímány síly smluvní. Platy těchto úkolových pracovníků řídí se svěřenou prací a pohybují se mezi 600 Kč až 800 Kč měsíčně. Z těchto úkolových pracovníků doplňují se pak z valné části úbytky v systemisovaném stavu některých kategorií, takže předběžnou praksí ve funkci akordanta získává nejen finanční správa, nýbrž i dotyčný zaměstnanec sám. Lze očekávati, že odstraněním starých nedoměrků a nedoplatků a vžitím se nových předpisů z velké části povolí napjatá personální situace.

Postup do vyššího stupně služného při diskvalifikaci.

Léta, za která byl úředník z jakéhokoliv důvodu, tedy i pro neznalost státního jazyka (čl. 66, odst. 1, 2. věta jazykového nařízení) diskvalifikován, nelze vzhledem k § 16 platového zákona v souvislosti s § 51, odst. 4 služ. pragmatiky počítati pro postup do vyšších platů. Nelze tedy požadavek po započitatelnosti takových služebních roků uvésti v soulad se zákonnými předpisy. Jazyková kvalifikace úředníka pak nesporně tvoří jednu z nejzávažnějších hledisek směrodatných pro určení kvalifikačního posudku (§ 19, odst. 1, č. 5 služ. prag. v souvislosti s čl. 66 jaz. nařízení).

Remunerace v oboru finanční správy.

V debatě bylo vytknuto neúměrné rozdělení remunerací. K tomu sluší podotknouti, že odměňování mimořádných prací u finančních úřadů má býti poskytováno z úvěru:

a) kap. 21. tit. 1. § 2 mim. výdaje A pol. 15 - 800.000 Kč (jako v r. 1928) (20.000 Kč je podle vysvětlivek v dřívějších rozpočtech určeno na odměny za reformní návrhy).

b) tamtéž pol.16 "na provedení berní reformy" - 5,000.000 Kč (v r. 1928 bylo 10,000.000 Kč).

ad a) Z úvěrů těchto byly dosud vždy honorovány (a tak bude i v r. 1929) mimořádné práce při ukládání a vymáhání státních důchodů u instancí II. a I. a u berních úřadů.

Z vysvětlivek pro r. 1929 je dokonce patrno, že na prvém místě budou to berní úřady, kterým se budou v r. 1929 udíleti odměny za mimořádnou námahu při vymáhání daní a poplatků.

Mimoř. práce při provádění daňové reformy budou se honorovati z úvěru ad b).

I z tohoto úvěru (10,000.000 Kč na r. 1928) dostávají r. 1928 mimořádné odměny úřady II. a I. stolice v celku ¹/₂ = 5 mil. Kč (5 mil. bylo z toho letos reservováno hlavně pro věcné potřeby [formuláře atd.] při provádění daňové reformy).

Oba úvěry preliminují se v ústředí, poněvadž při sdělávání návrhu státního rozpočtu nemůže býti potřeba jednotlivých zemí v příštím roku známa. Teprve po schválení rozpočtu na počátku každého rozpočtového roku přidělují se jednotlivým zemským úřadům potřebné úvěry (dílčí) z tohoto celkového úvěru v ústředí, aby samy rozdělovaly odměny za mimořádné práce u úřadů ve svém obvodu působnosti podle všeobecných směrnic, které dává ministerstvo financí.

Zahraniční přídavky zaměstnancům čsl. celní správy na cizím území.

b) specielní:

Zaměstnancům, jejichž trvalé působiště je mimo území Československé republiky, přísluší od 1. ledna 1926 činovné podle skupiny míst A, tedy nejvyšší činovné, čímž jejich platové poměry jsou značně zvýhodněny oproti obdobným zaměstnancům ve vnitrozemské službě. Tím bylo řešení otázky té jaksi anticipováno samým zákonem; proto nebyla považována otázka zahraničních přídavků za tak naléhavou jako jiné palčivější otázky, volající po neodkladném, v zákoně samém provádění vyhrazenému řešení, tím spíše, když se při udílení odměn ze státního podílu na přebytcích trestních pokut důchodkových béře zvláštní zřetel na dotyčné zaměstnance. Ministerstvo financí nepustí však tuto otázku se zřetele a hodlá ji řešiti v souvislosti s jinými služebními přídavky v oboru správní služby.

Výplata kilometrovného berním exekutorům na Podkarpatské Rusi.

Ve věci bylo nutno konati určitá šetření, která teprve v poslední době byla skončena. Žádostem berních exekutorů, pokud jde o výplatu kilometrovného za uplynulou dobu včetně do 31. května 1927, t. j. do změny administrativní prakse, bude vyhověno.

Finanční prokuratury.

V debatě nadhozena byla otázka účelnosti finančních prokuratur a dáno v úvahu, zda by se nedoporučovalo ponechati úřadům administrativním, aby si své právní záležitosti zastávaly samy svými právníky s kvalifikací advokátní. O zrušení finančních prokuratur jakožto právních zástupců státu v soudních rozepřích uvažovalo se již za ministra financí Dra Rašína, který však přesvědčiv se, že stát má v těchto úřadech nejlevnější zastoupení, upustil od tohoto úmyslu. Tak na př. náklad na finanční prokuraturu v Praze činil roku 1923 celkem 0,49% punkta, při čemž do nákladu byly vpočítány i útraty placené zvítězivším odpůrcům, znalečné, svědečné atd., tedy hotové výlohy, které se advokátům hradí zvláště. Za dnešního ustanovení civilního řádu soudního, která namnoze předpisují obligatorně zastoupení advokátem, jeví se pak doporučované opatření neproveditelným, nebylo by však ani vhodným a účelným. Znamenalo by to tříštění právního zastoupení státu, jež by jistě nebylo na prospěch věci, a jež jak v osobním, tak i věcném ohledu by vyžadovalo většího nákladu než za nynějšího stavu. Stávalo by se na př., že k témuž soudu dostavilo by se v týž den ke stání více úředníků z různých úřadů, což by se zajisté nedalo srovnati se zásadní úsporností a zjednodušením státní správy. Při vykonávání zástupčí služby fin. prokuraturou obstarává jediný vyslaný úředník zastoupení státu při všech těchto stáních. Ministerstvo financí jedná však s příslušnými resorty o tom, mohlo-li by se některým resortům, zejména železničnímu, přiznati oprávnění k samostatnému zastupování v menších nebo více šablonovitých sporech - ovšem neadvokátních - a do jaké míry. Otázka tato souvisí s právě projednávanou osnovou nového civ. řádu. Než bude tato otázka rozřešena, chystá ministerstvo financí aspoň úlevu v povinném zastupování státních resortů finančními prokuraturami v soudním řízení nesporném.

Při všech těchto otázkách nelze podceňovati význam finančních prokuratur jakožto odborných úřadů v zástupčí službě, neboť disponují úřednictvem, které teoreticky i prakticky nepřetržitě a výhradně se v této službě - důležity jsou zejména odborné znalosti předpisů procesuálních - vzdělává a ji sleduje a tudíž nejlépe ji může obstarávati, kterýžto předpoklad není splněn, aspoň ne stejnou měrou u správních úřadů, jejichž úředníci by jen tu a tam zúčastnili se soudního řízení, jak by se potřeba v jejich resortu vyskytla. Také soudům samotným je služba ulehčena, jednají-li ve sporech s jedním úřadem, totiž fin. prokuraturou, než kdyby musily jednati v různých sporech s různými úřady a orgány (na př. doručováni žalob proti státu různým ministerstvům nebo úřadům podle toho, který resort je na věci zúčastněn), zejména uváží-li se, jaké pochybnosti v posledním směru mohou se vyskytovati. Otázka soustředění zástupčí služby je tím důležitější, čím více postupuje specialisace státní správy podle různých a nových úkolů státu ukládaných. Okolnost, že finanční prokuratury musejí si co do skutkové podstaty vyžadovati jako každý právní zástupce v kterémkoliv sporu informaci, po případě spisy správních úřadů, nevyvažuje výhody, které plynou ze soustředění zástupčí služby jak co do kvality její, tak i co do úspornosti. Rozdělení agendy čistě advokátní na četné úřady administrativní mělo by tedy za následek zvýšení počtu sil s kvalifikací právnickou a leckde neekonomické využití jich, nehledíc k výši jejich platových nároků. Že právní zastoupení státu je stále ještě finančními prokuraturami řádně a nejlevněji opatřeno, vysvítá z následujících několika cifer, vyňatých z poslední výroční zprávy české finanční prokuratury v Praze:

V roce 1927 bylo celkem 3.311 projednávaných sporů, z těch v r. 1927 definitivně skončeno 2.237 sporů. Ze skončených sporů bylo pak pro státní správu 1.705 příznivých, 63 částečně příznivých, 135 nepříznivých a 334 spory skončeny smírem. Punktum všech pasivních sporů dohromady činilo v r. 1927 téměř 54 miliardy Kč, z nichž přiřknuto žalobci pouze 5,721.703 Kč, t. j. 10¹/₂%. Punktum všech aktivních sporů činilo téměř 11 milionů Kč, z nichž přiřknuto 3,372.291 Kč, t. j. 31%. Jak vidno, jde tedy u finančních prokuratur o spory velkého finančního dosahu, takže náklad na př. na českou finanční prokuraturu v Praze per cca 3,800.000 Kč při příjmu 1,100.000 Kč je vskutku poměrně malý. Náklad na všechny finanční prokuratury činí podle rozpočtu 7,261.694 Kč při celkovém příjmu finančních prokuratur 1,897.000 Kč, takže efektivní osobní i věcný náklad na finanční prokuratury je pouze 5,364.694 Kč.

Finanční ředitelství v Opavě.

V debatě byl dán průchod obavě, že finanční ředitelství v Opavě jako II. stolice finanční správy pro Slezsko v důsledku organisace veřejné správy a sloučení Moravy a Slezska v jednu zemi Moravskoslezskou bude zrušeno. Nelze uzavírati oči před právní skutečností, že máme určité úřady organisovány podle zemí, kterážto zásada doznala nového potvrzení a sesílení reformou politické správy. Této základně nemůže se vymknouti ani finanční správa, jež se bude musiti jednak přizpůsobiti organisaci politické správy a soudní (vrchní zemský soud i vrchní důchodkový soud pro Moravu a Slezsko je v Brně), jednak unifikovati organisaci finančních úřadů ve Slezsku, která se dosud liší od organisace v Čechách a na Moravě. Pro tak malou zemi v poměru k Čechám nebo Slovensku, která má pouze 672.268 obyvatel a která i s Moravou bude míti 3,335.152 obyvatelů, tudíž polovici obyvatelstva Čech (6,670.582) nebude lze udržovati zvláštní úřad II. stolice. Výnos daní sám o sobě není tu rozhodný. Ministerstvo financí zamýšlí však v případu zrušení finančního úřadu II. stolice pro Slezsko zříditi v Opavě okresní finanční ředitelství a přiděliti mu působnost dosavadních finančních inspektorátů ve Slezsku, které by se zrušily. Vedle toho koná se šetření, zda by nemohla opavské berní správě býti svěřena agenda výdělkové daně právnických osob pro určitou širší oblast.

Služební poměry finanční stráže.

K výtkám a stížnostem vysloveným v debatě ohledně finanční stráže nutno připomenouti toto:

Služební poměry finanční stráže budou znovu upraveny novým služebním předpisem, který jest již v prvé redakci vyhotoven.

Přísnější podmínky pro návštěvu jiných osob v kasárenských budovách fin. stráže stanoveny byly generálním finančním ředitelstvím v Bratislavě s ohledem na odlišné poměry na jižní hranici Slovenska. Nový služební předpis však odchylku tu hodlá odstraniti.

Přestup zaměstnanců fin. stráže k důchodkové kontrole se umožňuje těm příslušníkům fin. stráže, kteří mají předepsané vzdělání a kvalifikaci. Uvažuje se též o tom, aby fin. stráži umožněn byl v rámci platných zákonů přestup i do jiných kategorií fin. služby, platné zákony zejména zákony o umísťování legionářů resp. délesloužících poddůstojníků jsou, resp. budou však přestupu tomu prakticky značně na překážku, ježto zbývá po umístění těchto přednostních uchazečů poměrně málo volných míst. O sloučení důchodkové kontroly s fin. stráží vzhledem k různorodosti jejich úkolů a různosti požadovaného předběžného vzdělání nelze uvažovati.

.Aby zvláště oceněna byla obtížnost hraniční služby, byly v poslední době značně zvýšeny hraniční přídavky, při čem dosavadní přídavek byl ponechán pro příslušníky ve vnitrozemní službě. Nelze pak oceniti vnitrozemní službu stejně jako službu na hranicích, kde finanční stráže je hlavně třeba.

O ubytování finanční stráže, pokud tato spravuje celní úřady, pečuje fin. správa podle možnosti a v těch místech, kde není vhodných budov, staví celnice podle pohotových investičních prostředků.

Služba finanční stráže u potravní daně předpisuje se na 24 hodiny, načež má zaměstnanec 24 hodiny prázdno. Toto rozdělení služby, která jest vlastně většinou rázu pohotovostního, stalo se též v zájmu oněch zaměstnanců, kteří bydlí ve větších vzdálenostech od úřadu.

Nelze shledati konstruktivní vady platového systému v tom, že podúředník, postoupivší do úřednického stavu jako čekatel na úřednické místo, by mohl míti méně než jako podúředník, poněvadž u čekatelů počítá se vždy se služebně nejmladšími lidmi, kdežto takový podúředník, kterému bude možno poskytnouti výhodu přestupu do úřednického stavu, v jiných služebních oborech zpravidla nemožnou, a u finanční stráže jako zvláštní výjimku umožňovanou, bude míti již určitý počet služebních let. V takových případech nastalé neshody bude však uvažováno o administrativní nápravě poskytnutím doplňovacího přídavku.

Při přesázkách finanční stráže přicházejí v úvahu v prvé řadě důvody služební. Na školské, sociální a rodinné poměry zaměstnanců béře se vždy podle možnosti zřetel.

Nepromokavé pláštěnky zaměstnancům finanční stráže u úřadů potravní daně byly již dříve dodány. Podle vládního nařízení č. 530 Sb. z. a n. z r. 1920 jest úřednictvo finanční stráže vyzbrojeno bambitkou, zřízenectvo karabinou.

O ubytování finanční stráže, pokud tato spravuje vedlejší celní úřady, pečuje finanční správa podle možnosti a staví v těch místech, kde není vhodných budov, celnice podle pohotových investičních prostředků. Bytový ekvivalent byl v důsledku platového zákona zrušen. Bývalým celním výběrčím, kteří byli vesměs převedeni do kategorie úředníků strážní služby, vyplácí se běžný příspěvek na stejnokroj v roční částce 780 Kč.

Přímé daně.

Na námitky, že se nesplnila očekávání poplatníků ve všeobecné snížení předpisovaných daní a že úřady nevěnovaly víc péče individuelnímu vyšetření důchodů, připouští ministr financí možnost, že v jednotlivých případech došlo ke zvýšení a korektuře; příčiny se zjistí v odvolacím řízení, není též vyloučeno, že dříve nebyly důchody přesně zachyceny a daně nebyly správně vyměřeny, jak měly býti; došlo-li snad ojediněle k některým nesrovnalostem, budou v odvolacím řízení napraveny. Formální nedostatky ukládacího řízení dlužno přičítati na vrub jen naprosto nedostatečnému počtu zapracovaného finančního úřednictva. Přes to bude pracováno usilovně ke zlepšení tak, aby i v této věci postupně splněna byla všechna pronesená přání; ministr financí žádá o poshovění.

Berní reforma byla, pravda, pracována bez spolehlivých dat (nebylo jich v 90% otázek potřebí), přes to velmi pečlivě po léta a nikoliv na kvap, jak dosvědčují dlouho trvající práce parlamentární, a mimo to zpracování 2¹/₂ tisíce pozměňovacích návrhů.

Pokud jde o číslici 1 a ¹/₂ milionu nevyřízených spisů v Čechách, jak byla s jedné strany uvedena, nelze říci o ní, je-li správnou, neboť jest vzata ze soukromého článku jednoho úředníka, který sám přehled o výši nevyřízených spisů nemůže míti.

Výtky, že se dosud neprovádí zákonem nařízené vracení přeplatků na důchodové dani vybírané srážkou ze služebních požitků, nejsou správné, neboť podle přesných výkazů byly tyto přeplatky již z největší části vráceny; tak v Čechách ve 2.300 případech, na Moravě v 30.600, ve Slezsku v 10.800 a na Slovensku v 9.301 případech. Zbylé případy budou vyřízeny nejdéle do konce roku 1928. Na Slovensku bylo vrácení již provedeno v plném rozsahu.

Podle dosavadních statistických dat berních správ činila úhrnná daň, která byla za 10 měsíců roku 1927 sražena zaměstnancům s ročními požitky do 24.000 Kč, celkem 90,448.000 Kč. Protože bylo dosud odvedeno na dani sražené v r. 1927 všem zaměstnancům bez ohledu na výši jejich požitků úhrnem 168,847.000 Kč, dlužno usuzovati, že daň sražená za 10 měsíců roku 1927 zaměstnancům s požitky vyššími než 24.000 Kč činila přes 78,000.000 Kč.

Jinak ujistil ministr financí vůči vyslovenému přání, aby byl v účetní závěrce rozveden výnos daně důchodové podle velkých skupin poplatníků, že bude statistika a konstrukce důchodů při důchodové dani v plném rozsahu uveřejňována, jakmile bude statistickým úřadem zpracována.

Ve věci zemědělských průměrů poukázal ministr financí na vznesené námitky na to, že tyto průměry tvořily pouhou pomůcku a to jen při zdaňování drobných zemědělců; vypracované průměry (jen do 30 ha) nebyly nijak pracovány degresivně podle počtu hektarů.

Pokud jde o použití ustanovení §u 79, lit. h) zák. o př. daních při zdaňování výdělkových a hospodářských družstev, upozornil ministr financí, že dlužno přesně rozlišovati mezi družstvy svépomocnými, která obmezují podle stanov i ve skutečnosti svou činnost na členy a mezi družstvy výdělečnými, která rozšiřují činnost svou na nečleny. Ohledně první kategorie nepřichází otázka započítání platů a mezd členů představenstva dozorčí a správní rady vůbec v úvahu, ježto zvláštní daň výdělková vyměřuje se jim 2‰ (promile) ze splacených závodních podílů, takže vyšetřování daňové základny tu vůbec odpadá. Pokud jde o družstva výdělečná, platí pro ně ustanovení §u 79 lit. h) stejně jako pro jiné útvary výdělečných podniků, při čemž však mzda, kterou členové představenstva, dozorčí rady atd. dostávají za práce konané jimi jako dělníky se do úhrnu odměn v §u 79 lit. h) vytčených nezapočítává, nýbrž započítává se jen odměna, kterou pobírají pod jakýmkoliv titulem jako členové představenstva, dozorčí rady atd.

Ku přednesenému přání, aby ministerstvo financí dalo podřízeným úřadům pokyn, že prostory, kterých užívají zemědělci a živnostníci jako provozoven, jsou z daně domovní vyňaty podle § 126, č. 8 zák. o přímých daních, nutno upozorniti na to, že podmínky osvobození nutno zkoumati v každém jednotlivém případě zvláště; zjistí-li se však v konkrétních případech, že některá berní správa při výkladu citovaného ustanovení postupovala nesprávně, bude na odvolání zjednána náprava.

K dotazu, proč se výnos činžovní daně preliminuje proti roku 1928 výše, ačkoliv procento daně bylo značně sníženo, uvedl ministr financí, že snížení není tak značné, poněvadž vyměřovací základ jest podle berní reformy vyšší, nežli dříve (dnes hrubý, dříve čistý výnos). Další příčiny spočívají jednak v tom, že některé domy po uplynutí dočasného osvobození vstupují do plné daně, jednak i tím, že základna pro vyměření daně činžovní se postupem času zvyšuje, ježto i podle zákona o ochraně nájemníků některá zvýšení činží se zdaňují (§ 10, odst. 1, lit. d) zák. čís. 44/28), na některé objekty pak podle § 31 cit. zák. se zákon ten již nevztahuje.

Byla vyslovena nespokojenost s tím, že z úroků ze státních papírů se nesráží rentová daň. K tomu nutno uvážit, že berní reforma se dělala v době, kdy naše státní papíry byly v kursu nízko, a to i přes to, že byly již podle dříve platného práva od rentové daně osvobozeny. Zdanění úroků státních papírů bylo by přivodilo t. zv. daňovou amortisaci, t. j. papíry ztratily by na kursu o kapitalisaci toho, co ubylo na jejich rentabilitě. Kapitalisace daně znamená ale ztrátu pro dočasného držitele, kdežto nový držitel vůbec daň nenese, protože o kapitalisaci daně koupí papír levněji. Je tu jistá anomalie, avšak tato anomalie může býti řešena, až budou jedenkrát kursy státních papírů nad paritou, v kteréžto době teprve budeme moci včleniti daň, aniž ohrozíme to, co potřebujeme, t. j. jistou stabilitu a likviditu státních papírů.

Požadavku, aby do daňových komisí byli jmenováni také zástupci dělnictva, bylo pokud možno vyhovováno.

Tvrzení, že předpisy o upomínacích a exekučních poplatcích v Německu nejsou tak přísné jako naše, zakládá se na nesprávně informaci, neboť v Německu činí poplatky za upomínku 4% (u nás 0,5%), za zájem 6% (u nás 1%) a za dražbu 8% (u nás 1,5%).

Doručování upomínek děje se v Německu obdobně, jako u nás, buď poštou nebo úředním orgánem. Samozřejmě bude se doručování prováděti zpravidla poštou a jen výjimečně úředním orgánem nebo obecním úřadem.

Přání, aby při vymáhání daní bylo postupováno s největší shovívavostí, bylo již vyhověno, neboť vynesením ministerstva financí z 27. ledna 1928, č. 94.584/27, byly dány podřízeným finančním úřadům podrobné pokyny pro vymáhání dlužných daní, při čemž menším poplatníkům byla v tom směru poskytnuta jistá ulehčení. Podané stranou odvolání neb žádost o slevu daní nemá ovšem podle zákona odkládacího účinku co do placení a vymáhání předepsaných částek. Úřad však může na žádost strany povoliti poshovění, lze-li očekávati, že odvolání, resp. žádosti o slevu daní bude úplně neb částečně vyhověno. Žádostem takovým, pokud jsou podávány, jest blahovolně vyhovováno.

Stabilisační bilance.

Na námitku, že zákona o stabilisačních bilancích nebylo potřebí, poněvadž ho průmysl nežádal, odpověděl ministr financi v tom smyslu, že takového zákona bylo skutečně potřebí, mělo-li se zabrániti čerpání, výnosu z podstaty a mělo-li býti docíleno rovnoměrnosti zdanění.

Dávka z majetku.

Ku přednesenému přání, aby bylo nařízeno generelní uvolnění dosud vázaných vkladů peněžních, poněvadž z dávky z majetku je dnes už jen malá část splatná, která bude z větší části vyřízením rekursů odepsána, prohlásil ministr financí, že tomuto přání nelze ještě vyhověti, neboť není dnes ještě možno vzdáti se tohoto velmi likvidního prostředku k uhrazení dávky. Bude však uvažováno o tom, zdali by mohly býti menší vklady puštěny a pak o opatření, aby ten, kdo si přinese k peněžnímu ústavu potvrzení a tam je deponuje, že má celou dávku zaplacenou, nemusel zvlášť žádati za uvolnění.

Neuspokojující platby majitelů zabrané půdy, zejména tam, kde byly podány žaloby ke smírčímu soudu česko-německému a česko-maďarskému, jsou podle sdělení ministra financí příčinou, že bude nutno působiti k tomu, aby aspoň určitá část předepsané dávky byla řádně zapravena.

Daň z obratu a daň přepychová.

Požadované snížení daně z obratu není tou dobou možno provésti z důvodu rozpočtové rovnováhy. Jest pravda, že daň z obratu a daň přepychová vynáší okrouhle 2.000,000.000 Kč, uvážiti však nutno, že stát si neponechává celý výnos daně, nýbrž že z něho dává samosprávným svazkům a fondům částku 205,521.841 Kč a hradí zálohou za tyto svazky platy učitelské atd. částkou 700,000.000 Kč, takže státu zbude jen částka 1.076,805.159 Kč. Dokud nebude získán nový pramen státních příjmů, který by byl dostatečnou náhradou za úbytek příjmů vzniklých snížením daně z obratu, nelze tudíž k vůli rovnováze státních financí pomýšleti na snížení daně z obratu.

Požadavku, aby osvobození, platné pro mletí ve mzdě pro zemědělce, bylo rozšířeno na případy, kdy mlýn sváží od zemědělců obilí a pak jim rozváží mlýnské výrobky, nelze vyhověti, poněvadž v těch případech by nebyla možná žádná kontrola paušálu daně z obratu u mouky. Toto stanovisko musili také zástupci mlynářů uznati.

Provésti žádané generelní paušalování daně z obratu u veškerého zboží není možno, ježto by takovýmto paušalováním se sice prospělo obchodu, za to však by se zatížila výroba, a v některých případech by se dokonce znemožnil vývoz zboží do ciziny. Finanční správa se zásadně nestaví proti zavádění paušálu a tam, kde nejsou vážné překážky, je zavádí, takže počet zboží, u něhož jest daň paušalována, stále vzrůstá; toho času jest v platnosti již 42 nařízení a vyhlášek, týkajících se paušalování daně z obratu u různého druhu zboží. Zavésti jednotnou sazbu paušálu - jak bylo požadováno - není možno proto, že některé zboží prodělává jen dva obraty, kdežto jiné zboží prodělává až pět obratů a sazby paušálu musí vždy aspoň přibližně odpovídati dani, kterou by finanční správa dostala při pravidelném způsobu zdanění.

Byl také vysloven požadavek, aby paušál daně z obratu u zemědělců byl v horských krajinách upraven tak, aby tam nerozhodoval průměrný čistý katastrální výnos obecní, nýbrž výnos, připadající na pozemky jednotlivého zemědělce. Tomuto požadavku nelze vyhověti proto, že by tím bylo značně ztíženo ukládání paušálu zemědělcům. Ostatně ti zemědělci, kteří paušalováním se cítí poškozeni, mohou si voliti pravidelný způsob zdanění, ježto paušál u zemědělců jest dobrovolný.

Finanční správě se také vytýká, že nedoplatky na dani z obratu, vykázané několika miliardami, jsou jen fiktivní, poněvadž nedoplatky ty během času doznají změny. Jest pravda, že některé změny ve vykázaném nedoplatku skutečně nastanou, poněvadž některým poplatníkům bude na stížnost část daně z obratu odepsána a v některých případech bude nutno daň nebo její část pro nedobytnost odepsati; naproti tomu však na podkladě revisních nálezů budou zase některým poplatníkům předepsány dodatky na dani z obratu, takže podle dosavadních zkušeností nenastane celkem žádná podstatná změna ve vykázaném daňovém nedoplatku.

V rozpočtovém výboru byl přednesen dotaz, jak se došlo při preliminování k navržené částce celního příjmu a tlumočeno přání, aby cifra byla rozložena podle jednotlivých druhů celního zboží. K tomu jest uvésti toto:

Při preliminování celního důchodku nutno postupovati zvlášť opatrně, ježto tento příjem závisí od mnoha okolností, zejména od průmyslové konjunktury a stavu obchodních smluv. V daném případě byl vzat zřetel na to, že byla uzavřena obchodní smlouva s Francií a že se projednávají obchodní smlouvy s královstvím SHS a s Německem.

Pokud jde o projevené přání, aby při preliminování byla částka rozložena podle jednotlivých druhů zboží, nutno poukázati na to, že by jakékoli rozložení s rozpočtového hlediska nebylo účelné.

Pokud bylo požadováno snížení celních sazeb, bylo dáno prohlášení, že se ministerstvo financí nestaví proti snižování celních sazeb, hospodářsky odůvodněnému.

Spotřební daně.

Spotřební daně jsou v rozpočtu na rok 1929 preliminovány úhrnnou částkou 1.828,407.000 Kč (v kteréžto částce zahrnuty jsou přirážka ke spotřební a výrobní dávce z lihu zemím a zemská dávka z píce), tedy proti rozpočtu na rok 1928 jen o 1,961.000 Kč více. Tvrzení během rozpočtové debaty uplatňované jako by preliminovaný výnos spotřebních daní vzrostl od roku 1926 o půl miliardy Kč, uvedl již ministr financí na pravou míru poukázav k tomu, že k vykázanému výtěžku daní spotřebních v roce 1926 částkou 1.311,024.000 Kč nutno připočítati smluvní příplatek rafinerií z cukru zdaněného pro tuzemskou spotřebu, který jest pro rok 1926 vykázán odděleně v kapitole XIV. B., tit. 8. částkou 220,000.000 Kč.

Pokud jde o spotřební daň z cukru a výtky pronesené proti její výši, zdůraznil, že snížení této daně nemohlo býti vzato v úvahu z důvodů rozpočtových. V každém jiném směru jest při dnešním volném hospodaření vyloučeno přímé působení finanční správy na stanovení prodejních cen cukerních.

Při dani z lihu preliminován je výnos proti rozpočtu 1928 o 10 mil. Kč menší a to z té příčiny, ježto tento nižší výtěžek se kryje z docilovaným odbytem pitného lihu, jenž pro daňový výnos jediné přichází v úvahu.

K námitkám uplatňovaným v debatě proti vyhlášce ministra financí z 9. srpna 1928, č. 184 o výrobě lihu v konsumních lihovarech ve výrobním období 1928/29 podotýká se, že vyhláška ta byla vydána v dohodě s ministry obchodu, zemědělství a pro zásobování lidu na podkladě názorů projevených většinou subkomitétu poradního sboru pro otázky hospodářské.

Během debaty požadovaný zákaz zpracování melasy v zemědělských lihovarech nemá při dnešním stavu zákonodárství žádného právního podkladu a nemůže tudíž podobné opatření býti dekretováno výkonnou mocí.

Poplatky.

Kodifikace poplatkového práva patři k nejnaléhavějším kodifikacím, které máme. Až se nám podaří tuto velkou materii cellově zpracovati, budeme míti celé vlastní právo finanční zkodifikováno. Jakmile osnova nového poplatkového zákona bude v ministerstvu financí projednána, půjde, a to dříve, než se dostane do parlamentu, do poradního sboru hospodářských a zájmových činitelů.

Při debatě byly předneseny stížnosti, že při vyměřování dávky za úřední úkony bylo různými úřady úplně libovolně postupováno. Ministerstvo financí v dohodě s hospodářskými korporacemi ujednalo již přesné směrnice pro stanovení dávky v resortu ministerstva financí a obchodu a bude jednati s těmito korporacemi v nejbližší době i o směrnicích pro ostatní resorty. Ministerstvo financí má také úmysl systém dávek těchto při příští zákonné úpravě zjednodušiti.

Bylo si stěžováno do řízení, jemuž třeba se podrobiti, má-li býti vybrán zvýšený poplatek pro opomenuté kolkování cizozemského šeku přeneseného do tuzemska. Toto řízení opírá se o platné manipulační a kasovní předpisy, které musí býti rigorosní a musí býti zachovávány, ať jde o částku větší neb o částku nepatrnou, jakou činí poplatek ze šeku. Řízení toho lze se vyvarovati řádným a včasným splněním kolkové povinnosti, jíž lze podle § 2 nařízení ze dne 18. června, 1906, č. 124 ř. z., učiniti zadost i bez úřední obliterace kolku, totiž znehodnocení kolku poplatníkem.