Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Správa tabákové režie.

V debatě o tabákové režii byl vysloven podiv nad tím, že správní sbor tabákové režie je sestaven jenom z poloviny úředníků tabákové režie a že druhá polovice doplňuje se z úředníků ministerstva financí a že v čele nestojí generální ředitel tabákové režie, nýbrž úředník ministerstva financí. Musíme zde přihlédnouti k tomu, jak vznikl správní sbor tabákové režie. Zákonem a vládním nařízením o státních podnicích bylo svěřeno vedení provozu tabákové režie ústřednímu ředitelství tabákové režie, kdežto dozor a stanovení směrnic, kam se tento provoz má nésti, bylo svěřeno ministerstvu financí. Na tomto poměru nezměnil ničeho ani zákon ani vládní nařízení o podnicích. Zákon ponechal nadále ústřednímu ředitelství vedení provozu a jenom k vůli zjednodušení postavil místo ministerstva financí správní sbor. Přirozeně, že ministerstvo financí nemohlo, když samo má za to zodpovědnost, svěřiti tento vyšší dozor nad jednáním úředníků provozních těmže úředníkům tabákové režie, nýbrž, že musil aspoň z části zvoliti k tomu úředníky své. Výtka by byla správná, kdyby snad ministerstvo financí bylo výhradně sestavilo správní sbor z úředníků finančních. To však se nestalo a již na počátku byli tam vysíláni úředníci tabákové režie jak konceptní, tak i komerční (provozní), v poslední době byl pak ještě jeden člen z konceptních úředníků ministerstva financí nahrazen technickým úředníkem tabákové režie.

Osobní záležitosti. Poukazy pensijních požitků.

Od 1. ledna 1927 provádí likvidaci pensí všem zaměstnancům tabákové režie ústřední ředitelství a jen u pensí pragmatikálních zaměstnanců a u některých zvláštních případů pensí dělnických byl vyhrazen předchozí souhlas zemského finančního ředitelství.

Sociální opatření.

Co se sociálního opatření týče, bylo namítáno, že se dosti rychle nestaví obytné domy. Budiž naproti tomu konstatováno, že v Písku se zakoupil pozemek, projekt stavby vypracován, a ve 14 dnech se rozhodne a se stavbou se započne, ve Svitavách se na projektu pracuje, pozemek je koupen, v Českých Budějovicích se akce stavby obytného domu zdržela tím, že obec slíbila darovati pozemek, záležitost však dlouho protahovala, ústřední ředitelství se proto rozhodlo pro zakoupení potřebných pozemků jiných; jednání bude urychleno. V Komárně se pozemek hledá.

Dílovedoucí.

Dílovedoucí až do převratu patřili do kategorie zřízenecké a měli samostatnou platovou úpravu. Teprve po převratu byli na žádost svých vlastních organisací zařazeni do stavu podúřednického se všemi výhodami i nevýhodami této kategorie pragmatikálních zaměstnanců. Mají 40letou služební dobu a žádají nyní, aby v tomto směru se vyrovnali dělníkům. Většina z nich slouží raději déle; pro ty, kteří jsou nemocni a nuceni jíti před 40 lety do pense, lze použíti výhody § 157 P. Z., který dává možnost připočítati zřízencům, kteří po 35 rocích započitatelné služby budou dáni následkem nezaviněné nemoci jako ke službě neschopní do výslužby, dobu scházející do plné výměry výslužného; v tom směru bude se pokračovati s největší blahovůlí.

Otázky dělnické.

Pokles rozpočtové kvoty na dělnické mzdy a přídavky jest odůvodněn poklesem počtu dělnictva, kterého ubývá jednak z toho důvodu, že konsum přesunuje se od ručně vyráběných doutníků na strojově vyráběné i balené cigarety, jednak zdokonalováním technického zařízení. Na počtu dělnictva se nešetří a že se pracovalo letos v některých továrnách as nejvýše 1 měsíc a 1 hodinu déle přes čas, jest odůvodněno tím, že větší zaměstnanost průmyslu vyvolala přechodně větší spotřebu cigaret. Na přechodnou větší spotřebu tovarů nelze reagovati hned přijímáním dělnictva, jelikož jednak při poklesu spotřeby nelze jich propustiti, jednak proto, že jest třeba zapracovaných sil. Rozšíření stavu dělnictva není závislé na povolené celkové číslici, nýbrž na konsumu výrobků a pro dnešní potřebu vystačí úplně systemisovaný stav. Systemisace dělnictva byla již provedena stavy doplněny a pro úřady nákupu tabáku povoleny podle potřeby řemeslnické síly. Započítání určitých období do celkové pracovní doby se postupně po částech vždy příznivě řeší.

Výkonnosti požadované od dělnictva jsou přiměřené a jsou stanoveny tak, že jich každý zaměstnanec může bez duševního nebo tělesného přepínání svých sil snadno dosáhnouti. Výkonnosti dělnictva jsou stanoveny na podkladě dlouholetých zkušeností jako v každém jiném soukromém podniku. Dělníci nejsou přetěžováni, poněvadž výkonnost se stanoví po zralém uvážení, pokud dělník ve své pracovní době může stačiti.

Pracovní doba je stanovena podle zákona a musí trvati jak u pragmatikálních, tak i nepragmatikálních zaměstnanců 48 hodin týdně. Není možno, aby tabáková režie činila nějakou výjimku a snížila pracovní dobu, jako nemůže pracovní dobu zvýšiti. Zkrácení doby pracovní ze 48 na 44 hodin není dnes možno.

Prémie za zvýšený výkon u tabákové režie zavedeny nejsou. Při mzdové úpravě bylo dělnictvo rozděleno do mzdových tříd podle kvality požadované práce. Dělnictvo většiny tříd žádá nyní o přeřazení do tříd vyšších, čemuž vyhověti nelze, poněvadž by se tím nynější rozdělení dělnictva podle důležitosti úkonu stalo ilusorním. Také zvýšení mezd dočasného dělnictva není ničím odůvodněno. V továrnách jest přijetí dočasného dělníka nyní zjevem ojedinělým a jde tu vesměs o nekvalifikovanou práci a u úřadů nákupu tabáku jsou povolené mzdy pro nákupní a fermentační práce úměrné požadované kvalitě práce a lepší než na jiném trhu zemědělské práce. A právě na tento důležitý národohospodářský moment, že jde o zemědělské dělnictvo proti průmyslovému dělnictvu v továrnách na tabák, nesmí býti zapomínáno.

Tabáková režie promíjí dělnictvu ročně 11 půldnů omluvených absencí v práci a veškeré dny nemoci. Neomluvené absence jak u pragmatikálních tak i u nepragmatikálních zaměstnanců trpěny býti nemohou.

Příspěvky na děti povoluje ministerstvo financí blahovolně a se zpětnou platností ode dne podání žádosti správě továrny. Je záhodno vysvětliti rozdíl mezi mužskými a ženskými zaměstnanci. Pro muže platový zákon ustanovuje obligatorně, že se příspěvky na děti za určitých podmínek musejí přiznati. Co se týče žen, tu zákon ustanovuje z důvodu, že ženy nemají primérní povinnosti vyživovací, že se může v případě potřeby ženám podobný příspěvek do výše výchovného poskytovati. Tento příspěvek se poskytuje, prokáže-li se, že žena se musí o děti starati, poněvadž otce tu není, nebo není otec způsobilý a děti se starati. Ministerstvo financí při přiznávání příspěvků na děti postupuje co nejblahovolněji. Považuje-li se některá dělnice za poškozenou, není námitek proti tomu, aby její záležitost byla nově vyšetřena. Co se specielně Sedlce týče, tato továrna, předložila žádosti o přiznání příspěvků opožděně. I zde bude záležitost přezkoušena a náprava zjednána.

Co se týče stížnosti, že dělnictvo pracuje v ovzduší prachem prosyceném, zavádí a zdokonaluje tabáková režie všude odprašná zařízení nejmodernějšího typu a bude se snažiti, aby se v tomto směru co nejvíce vykonalo.

Dělnictvo pro novou továrnu na tabák v Chuchelné bude přijímáno výhradně z místních žadatelů.

K otázce unifikace nemocenského pojištění zaměstnanců tabákové režie nemohlo ústřední ředitelství zaujmouti stanoviska, ježto se strany zaměstnanců nebyly předloženy dosud v této věci návrhy.

Ponocní nekonají žádných těžkých manuelních prací a stalo-li se tak někde výjimečně, byla již zjednána náprava. Náhradní prázdno na místo nedělí se jim podle zákona poskytuje.

Co se týče dělníků propuštěných pro krádež, tu byla již ve všech případech, kde se shledaly ohleduplné důvody, provedena amnestie a dělníci byli přijati znovu do práce; některým byla dána z milosti pense. Ve všech případech nebylo to možné, ale ještě dnes se zbylé případy znovu přezkoušejí a kde bude možno, bude vyhověno; dělnictvu, které má delší pracovní dobu u tabákové režie, žije nyní ve stísněných poměrech a je ku práci úplně neschopné, budou poskytnuty dary z milosti.

Společníci v prodejnách.

Společníci se na podkladě směrnic, vydaných ministerstvem financí přidělují jen těm prodejům tabáku, jichž ryzí výtěžek postačuje k živobytí dvou nebo i více rodin válečných poškozenců. Podíly stanoví se podle výše výtěžku. Nepodrobí-li se obstaravatel prodeje rozhodnutí finančního úřadu, nezbývá než zakročiti proti němu výpovědí.

Odběrní knížky.

Vydávání a cena nových odběrních knížek na tabákové výrobky bude řešena v nových přepisech, které se připravují.

Cena lidových cigaret.

U lidových cigaret nešlo o jich zdražení, nýbrž cena těchto cigaret byla přizpůsobena jen nové úpravě měny.

Subvence obcím, v nichž jsou továrny na tabák.

Obcím, v nichž jsou zřízeny továrny na tabák, poskytují se pravidelně každoročně subvence z titulu ušlých obecních přirážek. Letošního roku budou tyto subvence zvýšeny okrouhle o 25%.

V porovnání s rozpočtem na rok 1928 jsou výdaje skupiny III A (podíl samosprávných svazků a fondů na státních daních, dávkách a poplatcích) větší o 35,7 milionu Kč hlavně zvýšením údělů z daně z obratu a přepychové o 31,3 mil. Kč a přídělu daně domovní o 3,4 mil. Kč.

Finanční situace územní samosprávy.

Finanční situaci, jak se utvářela uzákoněním berní reformy a nové úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy, věnována byla v rozpočtovém výboru zvláštní pozornost. V povšechné i podrobné rozpravě obírala se touto otázkou celá řada řečníků, z nichž většina dovozovala nutnost novelisace posléze uvedeného zákona.

Vytýkáno zejména, že zákon nerozeznává mezi obcemi velkými a malými, že přinesl neočekávané dary bohatým, jichž hodnotu zaplatí především nemajetné vrstvy ve zvýšení starých a zavedení nových obecních dávek a ve zvýšených cenách životních potřeb. Přirozený rozvoj obcí prý se zastavuje, brzdí se kultura a humanita. Poněvadž rozpočty na rok 1928 nejsou ještě namnoze schváleny, neví dotyčné obce, co mohou a co nemohou podnikati. Obcím byly odňaty příjmy, ale uložena nová povinnost hraditi za jich příslušníky 20% nedobytných nemocničních ošetřovacích útrat. Poukazováno také na zvýšená vydání vzniklá obcím péčí o odstranění bytové krise a zvětšením přenesené působnosti. Značné obtíže působí odpisy daní s přirážkami a nedostatečný někdy příděl přirážek. Vyrovnávací fond nemá dostatečných prostředků na krytí rozpočtových schodků, provádějí se proto, jak různými konkrétními případy doloženo, v rozpočtech obcí a okresů dalekosáhlé škrty, zejména v nákladech na péči sociální, školství, knihovnictví atd., a nařizuje se zavedení nebo zvýšení dávek, což znamená další zdražení životních potřeb. Obec nesmí přirážkový limit překročiti, ale obchodní a živnostenské komory přirážky zvyšují. Na druhé straně zdůrazňováno, že přirážkový limit byl nutností, měla-li berní reforma přinésti skutečné ulehčení, že zákon byl namnoze sabotován, rozpočty příliš vypjaty, a že, pokud nedojde k novelisaci zákona, je povinností finanční správy vycházeti samosprávným svazkům blahovolně vstříc, zejména odsunutím splátek na přeplacené přirážky.

Na přednesené stížnosti prohlásil ministr financí, že zákon o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy byl opatřením provisorním k podchycení samosprávných financí, než bude známa nová přirážková základna podle berní reformy a finanční stav svazků, které uvázly ve vyrovnávacím fondu. Bez přirážkového limita se berní reforma nedala dělat už proto, že se přirážková základna rozšiřovala u daně výdělkové i pozemkové. Nelze odčerpávati 60% nebo více z výnosu podniků. I v nejdůležitějších věcech kulturních a sociálních jest nutno držeti se jisté nosnosti. Že obchodní a živnostenské komory zvyšovaly přirážky, třeba jen o částku nepatrnou, je politování hodno. Kde toho vyžadovala situace samosprávných svazků, byly poskytnuty zálohy na přirážky.

Zamýšlená konečná konstrukce samosprávných financí, jak ji nastínil ministr financí ve svém exposé, byla rovněž předmětem úvah, při čemž názory řečníků se rozcházely. Kdežto na jedné straně vysloven s námětem ministra financí souhlas, byla na druhé straně spatřována chyba v tom, že samosprávě má se i nadále odpírati finanční svrchovanost a že se i nadále má podržeti přirážkový systém. Doporučováno také, aby se samosprávě opatřil levný úvěr na konversi dluhů a aby s provedením zákona o organisaci politické správy bylo vyčkáno, až bude definitivně upraveno finančních hospodářství samosprávných svazků. Bude tu nutno vyčkati, až budeme míti přesný obraz o situaci, kdy bude pak možno přikročiti k úvahám o novelisaci.

Silniční fond.

Zákonem o silničním fondu ze 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., byla zavedena dávka z jízdného za osobní dopravu autobusy s úmyslem, aby osobní doprava autobusová, pokud je činitelem, konkurujícím železnici, byla zatížena stejnou dávkou dopravní, jako jest zatížena železniční doprava osobní. Jízdné v autobusech, sloužících výhradně k dopravě v hranicích obce, není dávce podrobeno. Pro autobusy, obstarávající spojení v krajích, kde není souběžného spojení železničního, může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem železnic, pošt a telegrafů dávku zcela nebo z části prominouti. Tyto úlevy se též ve značné míře poskytují.

Autobusová trať Kadaň - Kadaň Prunéřov neslouží výhradně k dopravě v hranicích obce a osvobození ze zákonu samého se tedy na tuto trať nevztahuje. Ježto pak tato autobusová trať obstarává spojení mezi místy, jež mají úplně souběžné spojení železniční, nebylo podle výslovného ustanovení zákona důvodů ni pro prominutí dávky v dohodě s ministerstvem železnic a pošt a telegrafů. Při opětovných poradách s těmito ministerstvy bylo tedy ministerstvo financí nuceno požadavek za prominutí dávky z jízdného pro tuto trať odmítnouti.

Bylo vytýkáno finanční správě, že situaci čsl. státu, pokud jde o státní dluh, líčí růžově. Snížení státního dluhu o 1 miliardu 731,000.000 Kč není prý skutečné, nýbrž jen korektivem vysokých odhadních číslic; uvedených v rozpočtu 1928. Ministr financí poznamenal k tomu, že v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na rok 1929 (strana 534 vl. návrhu) uvedeny jsou přesně rozdíly mezi stavem dluhu, uvedených v rozpočtu na rok 1928, a stavem rozpočtu na rok 1929 a že nelze tvrditi, že by odkoupení a znehodnocení 500 milionů Kč dluhopisů IV. státní půjčky nebylo skutečným splacením. K odkoupení těchto dluhopisů a vzetí jich z oběhu došlo, když kurs 6% státních půjček dostoupil jmenovité hodnoty.

Záruky za úvěr.

Byl také vznesen dotaz, převzal-li stát záruku za úvěry, poskytnuté Škodovým závodům, anebo záruku za společenstvo, zabývající se prodejem zemědělských strojů. Finanční správa takovéto záruky nedala. Záruky, převzaté podle finančního zákona, jsou oznamovány Národnímu shromáždění.

Markové priority.

Na dotaz v záležitosti markových priorit sdělil v generální debatě ministr financí, že by chápal rozhořčení, kdybychom odpírali příslušníkům německé říše něco, k čemu jsme povinni, anebo kdybychom dávali svým příslušníkům více než příslušníkům německým. Německo rozeznávalo při úpravě vnitřních dluhů mezi svými příslušníky a příslušníky jinými. My takových rozdílů neděláme. Mimo to jdeme dokonce nad to, k čemu jsou podle mírových smluv povinni. Reparační komise rozhodla, že markové priority jsou dluhem markovým. My však jdeme z důvodů ekvity nad to a poměrně skoro tak vysoko, jako německý stát při úpravě svých vnitřních dluhů.

Válečné půjčky.

Bylo dále uváděno, že veteránům resp. spolkům válečníků, které přišly na jejich místo, nehonoruje stát válečné půjčky. V této záležitosti jda o otázku právní - má-li či nemá spolek podle zákona nárok na výměnu válečných půjček za československé dluhopisy. Ministr financí nedal žádnému podřízenému úřadu rozkaz, jak má tyto věci vyřizovati a to tím méně, když může býti některý názor pochybný. Finanční správa nemůže státi na jiném stanovisku než judikatura. Tyto věci musí býti vyřešeny právní cestou.

Finanční správě bylo dále vytýkáno, že na místo prozatímních listů, jež obíhaly do konce dubna, vydala prostřednictvím bank stvrzenky technicky nedokonale vybavené. Ministr financí odpověděl v této věci, že finanční správa byla v nouzi, protože příslušný zákon o náhradních rentách nebyl parlamentem včas vyřízen a prozatímní listy, které neměly květnového kuponu musely býti vzaty z oběhu. Po sankcionování zákona v červenci 1928 nebylo možno ihned přistoupiti k výměně, hledíc k letním prázdninám peněžních ústavů. Potíže s vyřízením předválečného dluhu byly obrovské vzhledem k množství typů dluhových, jakož i počtu dluhopisů. Bylo tedy toto - ostatně velmi krátké - provisorium nutno.

Státní úvěr.

Pokud jde o všeobecnou situaci státního úvěru, dospěli jsme na úvěrovém trhu k první etapě racionalisace tím, že jsme se zbavili nutnosti kontrahovati nové zahraniční dluhy a že jsme konvertovali staré zahraniční dluhy. Stát náš do roku 1925 nadělal tolik dluhů, kolik bylo úspor. Pak jsme se ovšem nemohli diviti vysoké úrokové míře, která ztěžovala soukromé podnikaní, neboť nejsou to jen investice státní a veřejné, které se ročně podnikají. Daleko větší část investic se podniká v soustavě soukromopodnikatelské, kde zvýšení technické výzbroje podniku znamená i zvýšení výkonnosti práce. Investice jsou jediný klíč, kterým se můžeme dostati k podstatnému zvýšení reální úrovně dělníka. Teprve snížení úrokové míry, jež s investicemi úzce souvisí, způsobilo, že si hospodářský život mohl oddechnouti. Snížení úrokové míry, jehož jsme touto finanční politikou docílili, lze měřiti podle efektivního zúročení státních papírů, jež kleslo ze 7¹/₂ pod 6%. Tímto způsobem přeorientovali jsme se tak, že se na nás i za hranicemi dívají jako na stát se západní kulturou. Další vývoj věci nemůže jíti tak překotným způsobem, nýbrž souběžně s vývojem ve státech západních a s vývojem mezinárodním. Ale musíme při tom neobyčejně úzkostlivě sledovati poměry peněžního trhu. Proto celá naše tendence jest zastaviti dělání dluhů, což znamená prakticky rovnováhu, stabilitu v hlavních položkách.

Výdaje všeobecné pokladní správy jsou příznačné tím, že vedle výdajů finanční správy je v ní řada položek, které jsou společné i jiným ministerstvům a na něž tedy finanční správa nemá přímého vlivu. Všeobecná pokladní správa vykazuje ve výdajích pro rok 1929 pokles 209,6 mil. Kč. Také v tomto rozpočtu snížení to způsobeno je v prvé řadě tím, že u položky "příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu" počítá se s poklesem skoro o 145 mil. Kč a že potřeba na vyrovnání případných diferencí, jež vzejdou z konečného provedení platových zákonů, zařaděná v rozpočtu na rok 1928 částkou 25 mil. Kč, pro rok 1929 ze všeobecné pokladní správy mizí, poněvadž podle své příslušnosti byla rozvržena pojednotlivých resortech. Pouze ciferní pokles jeví se v tit. 10. "Národní bance na splacení přechodného státovkového dluhu" částkou 25 mil. Kč, kterážto potřeba zařaděna jest nyní v celkovém úvěru v tit. 1., § 1. "příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu", dále v tit. 11. "vyšší náklad a odpočivné a zaopatřovací platy učitelů škol národních a jich pozůstalých podle zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 287 Sb. z. a n.", částkou 16,5 mil. Kč, poněvadž zvýšen byl příděl na zálohy pro krytí učitelských platů o 100 mil. Kč. Naproti tomu jeví se vzestup výdajů o 35,6 mil. Kč v důsledku zvýšení příspěvku z dopravních daní československým státním drahám na investice z 20 na 25%. Také v příjmech Všeobecné pokladní správy dlužno počítati s poklesem 653 mil. Kč, jenž ovšem daleko nevyrovná se poklesu výdajů. Toto snížení způsobeno je v prvé řadě nižším saldem státních podniků o 44 mil. Kč; také očekávaný výnos z "účasti státu na prodeji zdaněného lihu" vykazuje značné snížení o 36 mil. Kč, poněvadž pro rok 1929 odpadá splátka na přejímací cenu lihu. Snížení to je poněkud paralysováno očekávaným zvýšením výnosu v tit. 3., § 1. "správa movitého státního majetku", kdež počítá se se zvýšením o 15,8 mil. Kč.

Pokladní hotovosti.

V rozpočtové debatě byla učiněna zmínka, že podle státního závěrečného účtu dosáhly hotovosti ve státních pokladnách značné výše. K tomu odvětil ministr financí, že u šekového úřadu je uloženo asi 501 mil. Kč a to pro konsolidační fond; u Zemské banky je 80 mil. Kč. Co z dřívějších dob bylo uloženo u bank, je dnes naprosto mizivé. Informace, jako by byly peníze u výdělečných bank, které by z nich docilovaly většího úroku, nejsou správné. Lze kdykoliv nahlédnouti do všech dat o uložení státních peněz. Neplatí se úrok, poněvadž letos ministerstvo financí si nevypůjčilo ani krejcaru od bank. Konsolidační fond slouží jednak k provedení budoucích konversí a aby bylo lze v průběhu roku, když je výchvěv mezi výdaji a příjmy, vypomoci si z vlastních prostředků.

Vinkulace cenných papírů.

Státní cenné papíry podávají se - pokud se tak neděje prostřednictvím berních úřadů - k vinkulaci či devinkulaci přímo u likvidatury ředitelství státního dluhu. Tato likvidatura vyrazí na podání presentatum a dá straně stvrzenku, ve které vyznačí dobu (30 až 60 dní), kdy bude nový cenný papír (vinkulovaný či devinkulovaný) vydán straně ústřední státní pokladnou. Výdaj těchto cenných papírů obstarává poté ústřední státní pokladna. Stává-li se někdy, že po uplynutí lhůty vyznačené na stvrzence ústřední státní pokladna nemůže ještě vinkulované cenné papíry vydati, jsou jistě toho příčinou závažné překážky.

Finanční správa slíbila však takovýmto průtahům všemožně čeliti.

Úvěr pro úpravu valuty.

Úvěr preliminovaný u kap. 22., tit. 3., § 2. "Úprava valuty" rozpadá se na položek pět, jež podrobně jsou uvedeny u pokladní zprávy na stránce 16 dílčího rozpočtu.

Z toho pro pol. 2. "Odměny ve věcech valutárních", t. j. pro odměny a náhrady hotových výloh osobám, které se zasloužily o zabavení podloudně vyvážených hodnot neb o dopadení penězokazů, určeno jest pouze 10.000 Kč, tedy o 2000 Kč méně než v roce 1928. V tom zahrnuty jsou i refundace nutných cestovních výloh pro orgány zvláštního "oddělení pro stíhání padělatelů platidel" při policejním ředitelství v Praze, když objeví se nutnost vyslati na místo, kde padělky se objevily, orgány zvláště vyškolené a zapracované. Toto oddělení jest vlastně již první přípravou k zmezinárodnění ochrany proti penězokazům, jak je má na mysli mezinárodní konvence proti penězokazům, připravovaná Svazem Národů.

Ovšem pro všech uvedených pět položek označených společným názvem "úprava valuty" preliminováno jest 10,725.000 Kč oproti loňským 10,092.000 Kč, tedy o 633.00,000 Kč více, kteréžto zvýšení vyvoláno jest zejména náklady spojenými s vyrovnáním pohledávek a závazků vzniklých v rakouskouherských korunách mezi Československem a Rakouskem a mezi Československem a Maďarskem, jakož i náklady mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského a konečně úpravou vkladů obyvatelů Československého Těšínska u peněžních ústavů v Polském Těšínsku.

Náhrada ztrát vzniklých převzetím státní garancie za dovoz minerálních olejů.

Republice naší po stanovení hranic zbyla k těžení nafty pouze nepatrná těžební místa na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi. Republika stala se proto, pokud, jde o minerální oleje, zcela závislou na dovozu z ciziny. Dovoz tento narážel po převratu na značné překážky, které jej činily velmi riskantním.

Aby odstraněn byl nedostatek minerálních olejů, uzavřena byla dne 19. listopadu 1919 dohoda se "Svazem rafinerií minerálních olejů", dle kterého se "Svaz" zavázal republiku co nejrychleji zásobiti minerálními oleji a stát převzal závazek, že bude hraditi "Svazu" případné ztráty. Tyto vznikly jednak z důvodů valutárních, jednak pozdějším rapidním poklesem cen minerálních olejů.

Ztráty byly vyšetřovány zvláštní komisí, jmenovanou na zmocnění vlády ministerstvem veřejných prací.

Ve "Svazu rafinerií minerálních olejů" bylo sdruženo celkem 7 různých rafinerií. Se šesti bylo již jednání úplně skončeno, se sedmou se dokončuje.

Kromě této částky mohou však přijíti v úvahu ještě poplatky z narovnání a z listin o narovnání. Výši těchto - budou-li vůbec předepsány - nelze dnes odhadnouti. Budou-li však předepsány, nebudou znamenati efektivní zatížení státní pokladny, poněvadž poplynou zase v. její prospěch.

Ztráta je kryta plně poplatky vybíranými za tím účelem podle §§ 4 a 6 vládního nařízení ze dne 27. ledna.1921, č. 38 Sb. z. a n.

Oslava tisíciletí Svatováclavského.

K poznámce, jako by preliminováním částky Kč 70.000 obsažené podle vysvětlivek v kap. 22., tit. 9, § 10., na přípravy k oslavě tisíciletí svatováclavského šlo o postup stranický, nutno si uvědomiti, že jest tu sledován význam celostátní. Na tradici svatováclavskou navázáno bylo ostatně již při pětiletí republiky ražbou československých dukátů s obrazem sv. Václava. Rozhodujícím však jest, že tisíciletí svatováclavské spadá v jedno s tisíciletím pražské mincovny jako zvláště patrného dokladu kultního i mocenského významu našeho tehdejšího státu. K tomuto jubileu chystá se proto za podpory vlády vědecké dílo o našem mincovnictví, k němuž je zapotřebí velmi obsáhlých a podrobných studií archivních; bylo tedy nutno pamatovati zvláště na výdaje s tím spojené.

Změny v rozpočtu nejvyššího účet. kontrolního úřadu.

Rozpočet nejvyššího účetního kontrolního úřadu na rok 1929 činí na osobní výdaje 4,748.458 Kč, na věcné 676.000 Kč, úhrnem 5,424.458 Kč a jest tudíž proti rozpočtu na rok 1928 vyšší celkem o 245.204 Kč. Preliminuje se na cestovné a diety o 40.000 Kč více, ježto dohlídková činnost úřadu byla do jisté míry omezována nedostačujícími prostředky personálními a finančními. Jest nutno, aby napříště byly konány ve větším rozsahu dohlídky mimo Prahu. Zvyšuje se dále úvěr na osobní platy, které se preliminují podle systemisovaného stavu se zřetelem k zákonnému postupu časovému do vyšších stupňů; potřeba jest větší o 201.904 Kč. Ve skutečnosti připadá však na osobní platy více o 73.688 Kč, ježto nyní sráží se s osobních platů jen 2%ní interkalář, kdežto dosud činil 50. Vyrovnání interkalární srážky na míru ostatních resortů jest hlavní příčinou zvýšení úvěru na osobní výdaje. Zvýšení nákladů na nájemné o 12.000 Kč jest nutné následkem zákonného zvýšení nájemného.

Státní závěrečné účty a výkazy podávané nejvyšším účetním kontrolním úřadem Národnímu shromáždění.

Činnost nejvyššího účetního kontrolního úřadu vykazuje opět pokroky. Tak státní závěrečný účet za rok 1927 podal nejvyšší účetní kontrolní úřad Národnímu shromáždění již 15. září t. r. a předložil již také výkaz o poukázaných náležitostech výdajových a o státních příjmech za prvé pololetí 1928 a o stavu státního dluhu v I. a II. čtvrtletí 1928. Pololetní výkazy byly sestaveny na základě měsíčních seznamů, které poukazující úřady dodávají nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu o poukazech výdajů na rozpočet. Tyto seznamy jsou sestavovány na základě podrobného rozčlenění úvěrů jednotlivých resortů, jak jest provedeno v dílčích sešitech k rozpočtu připojených. Na základě těchto měsíčních seznamů, jichž sestavování a podávání nejvyšší účetní kontrolní úřad zavedl od počátku roku 1927, seznává úřad souběžně s prováděním rozpočtového hospodářství případné úchylky co do účelu rozpočtového výdaje, jakož i postupné vyčerpávání úvěrů, takže nejvyšší účetní kontrolní úřad může na nedostatky včas upozorniti. Z měsíčních pokladních výkazů sestavuje nejvyšší účetní kontrolní úřad přehled o celkových pokladních obratech hospodářství působivého i nepůsobivého a o stavech pokladních hotovostí a zasílá každý měsíc Národnímu shromáždění pravidelně výkaz výsledků pokladního hospodářství státního nejpozději do 10. dne následujícího druhého měsíce. Tím umožněno jest srovnávati úměrnost preliminovaných položek s výdajovými položkami běžného roku a jednotlivé položky se skutečnými výdaji dřívějšími. Bylo projeveno přání, aby vzhledem k úspěšné činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu hledělo se pokud možná k tomu, aby mu byla dána kompetence co nejvyšší, a aby se mu zákonodárstvím a také výkladem zákona vycházelo vstříc. Nejvyšší účetní kontrolní úřad pracuje spolu s ministerstvem financí na osnově zákona o finančním řádu, který by stanovil zásady hospodaření jak pro administrativu, tak i pro státní podniky a přizpůsobil je novým potřebám.

Překročení státního rozpočtu na rok 1927 podle účetní závěrky.

Během rozpočtové debaty bylo jedním z pánů řečníků jako výtka uvedeno, že podle závěrečného účtu za rok 1927 byly výdajové úvěry překročeny o více než 800 mil. Kč, a že zejména byly překročeny u ministerstev národní obrany, školství, vnitra a zahraničních věcí. K tomu upozornil předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, že veškeré resorty až na kapitoly 11., 20. a 23. mají sice překročení, ale to že zaviněno bylo vyšším nákladem na platovou úpravu, která z technických důvodů byla účtována při jednotlivých resortech, naproti čemuž však byla uspořena při pokl. správě nespecifikovaná položka 450 mil. Kč. Překročení při ministerstvu školství i národní osvěty jest způsobeno jako v minulých letech též výplatou záloh na zvýšené učitelské platy. O problému, jak tento nepreliminovaný náklad uhraditi, bylo již debatováno při projednávání několika rozpočtů. Problém tento, jak také důvodová zpráva ministerstva financí praví, bude třeba řešiti zákonem. Státní správa jest nucena tento výdaj hraditi nehledě k sociálním momentům již proto, že resolucí Národního shromáždění z roku 1919 bylo placení vyššího nákladu na učitelské platy uloženo státní správě. Výdaj jest nutno účtovati etátně. Druhý výdaj, který donedávna nebyl preliminován, v závěrečném účtě však etátně účtován, jest výdaj na t. zv. ruskou pomocnou akci, který již od roku 1922 jest vykazován v účetních závěrkách v etátu, což Národní shromáždění vždy schvalovalo. Výdaj tento působil po všechna ta léta překročení rozpočtu ministerstva, věcí zahraničních, posléze tedy i v roce 1927. Na rok 1928 jest již zařaděn do státního rozpočtu ve třech kapitolách. Jest proti roku 1927 značně snížen. Překročení rozpočtu ministerstva národní obrany vedle vyššího nakladu na služební platy, záleží jednak v částce 25 mil. Kč na první augmentační zásoby, na něž byly povoleny v roce 1921 zvláštní prostředky do výše 322 mil. Kč úvěrní operací. Jinak zbývá překročení toliko 195.000 Kč vysvětlené v účetní závěrce, které jest oproti celkovému rozpočtu ministerstva národní obrany zcela nepatrné. Překročení úvěru ministerstva vnitra činí ciferně arci 50 mil. Kč, avšak vyšší náklad na platovou úpravu činí u něho 58 mil. Kč, takže ministerstvo vnitra svoji vlastní potřebu plně si uhradilo.

Vykazování interkalárních úspor v závěrečných účtech.

Na přání, aby v závěrečném účtu byly vykazovány také interkalární úspory, sdělil předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu toto: Ku zjištění částek, které byly ušetřeny z úvěrů preliminovaných na osobní platy následkem neobsazení některých systemisovaných míst, musilo by býti možno srovnati částky pro jednotlivé platové stupnice a stupně příslušného odvětví skutečně vyplacené s částkami pro ně preliminovanými. Toto srovnání nejvyšší účetní kontrolní úřad na základě dílčích závěrek za rok 1927 sám provésti nemohl, poněvadž scházelo preliminování platů na základě systemisace, která byla vládou schválena teprve v červenci 1927. Úhrada pro nové platy byla arci v rozpočtu, avšak výpočet, zda a co bylo uspořeno z této úhrady, byl by technicky tak obtížný a vyžadoval by tolik času, že by nemohl nejvyšší účetní kontrolní úřad z důvodu ekonomie žádati tyto výpočty od administrativních účtáren; bylo by to zdrželo běžnou práci zejména také u úřadů finančních, které v téže době byly zaměstnány zaváděním berní reformy. Také za rok 1928 bude táž obtíž s vypočtením interkalárních úspor. Teprve snad pro účetní závěrku za rok 1929 bude možno žádati, aby poukazovací úřady uváděly v odůvodnění rozdílů mezi náležitostí a rozpočtem při osobních platech také počet míst neobsazených a dobu, po kterou byla volná, jakož i počet míst obsazených nad systemisovaný stav.

Úbytek daňových nedoplatků v roce 1927.

K dotazu, jak působily daňové odpisy na úbytek nedoplatků v roce 1927, odpověděl předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu: Nedoplatky vzrostly jednak dodatečnými předpisy a korekturami náležitostí, na druhé straně ubylo nedoplatků platbou a opět korekturami náležitostí (zejména rozvrhováním platů na podíl státní a přirážkový) a ovšem též prominutím pro nedobytnost a konečné odpisy. Tyto odpisy jsou opět buď důsledkem vyřízení rekursu anebo na základě zákona čís. 235/1924 Sb z. a n. V rozborech nedoplatků nejsou odpisy roztřiďovány podle právních titulů a nejvyšší účetní kontrol, úřad nemohl číslice odpisů sděliti jen na podkladě těchto rozborů.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny začal jednati o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1929, dne 13. září 1928 a skončil toto své jednání dne 12. října 1928.

Generálním zpravodajem o finančním zákoně a státním rozpočtu pro rok 1929 zvolen poslanec dr. Hnídek.

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli: