Provozní koeficient.
Přes to, že provozní výdaje značně
stoupají, jeví se provozní koeficient, t.
j. poměr provozních výdajů ku provozním
příjmům, postupně stále příznivější;
tak v roce 1925 činil 95%, kdežto v roce 1926 již
92,4% a v roce 1927 88,5%.
Intensita dopravy.
Dopraní intensita, nechť již osobní, či
nákladní, jest od převratu ve stálém
vzestupu.
Kdežto na příklad v roce 1925 bylo projeto
v rychlíkové dopravě 10 milionů vlakových
kilometrů, v osobní dopravě 53 miliony vlakových
kilometrů a v nákladní dopravě 37
milionu vlakových kilometrů, jest rozpočteno
pro rok 1929 v rychlíkové dopravě o 3 miliony,
v osobní dopravě o 7 milionu a v nákladní
dopravě o 6 milionů vlakových kilometrů
více, což činí v celku zvýšení
výkonu, vyjádřeného počtem
vlakových kilometrů, téměř
o celou jednu šestinu výkonu z roku 1925. V tomto
zvýšení vlakových kilometrů je
počítáno již také s výkonem
motorových vozů, kolejových autobusů
a konečné též i silničních
autobusů.
Motorisace drah.
Pokud jde o motorisaci, prohlásil ministr železnic,
že výsledky její železniční
správu celkem uspokojily, jelikož dociluje se jí
ekonomického zhuštění dopravy a zvýšení
cestovní rychlosti. Zatím používá
se motorových vozů převážně
na místních drahách, ale zavádí
se nově též na hlavních tratích,
jako náhrada za parní trakci málo frekventovaných
vlaků, jako na příklad na trati Karlovy Vary
- Mariánské Lázně.
Koncem roku 1927 zařadila železniční
správa do provozu též kolejové autobusy,
jejichž používání jest ještě
ekonomičtější nežli provoz motorovými
vozy, jelikož mrtvá váha těchto vozů,
již nutno dopravovati, jest téměř o
3/4 menší, nežli váha
motorového vozu, při čemž však
pojme polovinu cestujících než motorový
vůz. Se zřetelem k tomu hodlá státní
správa železniční počet kolejových
autobusů postupně rozmnožovati.
Silniční autobusy.
Za účelem doplnění železniční
sítě zavádí státní správa
železniční provoz silničními
autobusy. Dosud jsou aktivovány tyto autolinky: Chrudim
- Pardubice (která byla rozšířena z
Chrudimě do Kočí), Užhorod - Mukačevo
- Berehovo (prodloužení z Mukačeva do Svalavy),
Trenčín - Trenč. Teplice a Praha - Unhošť
- Kladno. Po dodání objednaných silničních
autobusů bude ještě letošního roku
provoz zahájen v trati Turňa - Rožnava, Cheb
- Aš, Brno - Mikulov a Rumburk - Warnsdorf.
Nákladní doprava.
Pojednávaje o nákladní dopravě, zdůraznil
ministr železnic, že vzestup dopravy nákladní
v poslední době nemá příkladu
v celém desetiletí. Svoje tvrzení opřel
těmito čísly:
| 5,348.817 | |||||
| 6,086.283 | |||||
| při čemž za období od ledna do konce června bylo přistavěno | 3,113.981 | ||||
| a v roce 1928 za totéž období přistavěno | 3,323.039 | ||||
Od roku 1924 do roku 1927 zvýšil se tudíž
počet vozových zásilek o 737.466 a za 7 měsíců
roku 1927 celkem o 209.058.
Vozové hospodářství.
Poměr počtu přistavěných vozů
k objednaným se v posledních létech nápadně
zlepšuje, což jest přičísti netoliko
mnohaletému úsilí státní správy
železniční po zrychlení oběhu
vozů, ale i péči, aby stav vozů byl
úměrný k průměrné jejich
potřebě.
V roce 1928 byl rozmnožen počet nákladních
vozů o 618 vozů krytých a 1399 vozů
otevřených, jež zakoupila státní
správa železniční od Československé
akciové společnosti pro půjčování
vozů v Praze.
Služba vozební.
Ve vozební službě zaznamenává
ministr železnic pozoruhodné výsledky, jež
byly docíleny modernisováním lokomotiv za
tím účelem, aby se zvýšila jejich
rychlost a výkonnost při současném
uplatňování všech technických
vymožeností k docílení nejracionelnějšího
využití kalorií z uhlí a ku zjednodušení
a automatisování obsluhy.
Modernisování lokomotiv, ať již rekonstrukcí
starých, nebo budováním lokomotiv nových,
posuzuje-li se pouze po stránce hospodárné,
bylo docíleno při současném uplatňování
jiných hospodářských opatření
velmi příznivých výsledků.
Elektrisace drah.
Ve věci elektrisace drah upozornil, že mimo elektrisaci
pražských nádraží pracuje železniční
správa na vybudování trati z Prahy do Vraného
na dvoukolejový provoz do Modřan a s elektrickým
pohonem až do Vraného.
Služba stavební a udržovací.
Používání moderních těžkých
lokomotiv a zvyšování dosavadní rychlosti
klade veliké požadavky na bonitu svršku a spodku
železničního a jest přirozeno, že
státní správa železniční
musila věnovati pozornost úpravě především
těch tratí, jež jsou dotčeny mezinárodní
dopravou rychlíkovou a důležitým centrům
provozním. Úkolů těchto se státní
správa železniční, pokud jí to
celkové hospodářství podniku dovolovalo,
zdárně zhostila. Tak na příkl. byly
zesíleny a vybudovány trati z Košic do Michalan
- Leginje, z Břeclavě do Děvínské
Nové Vsi, z Brna do Trenč. Teplé, z Nymburka
do Jičína a z Hradce Králové do Jičína,
byly vybudovány druhé koleje z Břeclavě
do Bratislavy, z Prahy do Lysé z části na
tratích ze Zdic do Plzně, z Kralup do Lovosic atd.
Zvláště vydatná obnova železničního
svršku a spodku (přestavba vadných objektů)
provádí se na trati Praha - Olomouc - Přerov
a Česká Třebová - Brno - Břeclav.
V celé řadě důležitých
dopravních středisek provádějí
se rozsáhlé práce obnovovací a doplňovací.
Zejména věnuje se zvláštní zřetel
zdokonalení sítě v okolí Prahy, Brna
a Bratislavy.
Stavební činnost státní správy
železniční v okolí Prahy, Brna a Bratislavy.
K ulehčení dopravní situace v Praze byla
vybudována potřebná zařízení
v Bubnech, na Vítkově, Masarykově nádraží,
Smíchově,Vyšehradě, Vršovicích;
Veleslavíně a Dejvicích a přikročeno
bylo ku stavbě nového nákladového
nádraží, po jehož vybudování
bude možno zrušiti zastaralé zařízení
dosavadní pro službu komerční na Wilsonově
nádraží a takto získaný prostor
použíti pro osobní dopravu. V Brně,
kde je dlužno při řešení železniční
otázky vyčkati výsledku soutěže
na zastavovací plán pro Brno a okolí, byly
odstraněny alespoň nejtíživější
nedostatky, byl zřízen nový osobní
perron pod Petrovem pro místní vlaky Prostějov
- Brno a bylo přikročeno v nejposlednější
době k vybudování odstavných kolejí
pro odstavování souprav osobních vlaků.
V Bratislavě, kde jest rovněž nutno s vybudováním
nádraží vyčkati výsledku soutěže
na zastavovací plán města, buduje se alespoň
výtopenské nádraží, jehož
část byla již odevzdána provozu.
Investiční náklady od převratu
do konce roku 1927.
Do konce roku 1927 bylo věnováno na investice a
tak zvanou obnovu celkem 6 miliard 817 milionů Kč.
Z částky té připadá na stavbu
nových drah 4261/2 milionu Kč
na tak zvané provozní stavby, jako stavby druhých
a dalších kolejí, stavby na spodku a svršku
železničním, stavby obytných budov,
kasáren, budov ředitelských a jiných
administračních atd., celkem 2 miliardy 262 milionů
Kč, na obnovu a rozmnožení vozidel 4 miliardy
97 milionů Kč a elektrisaci drah 32 miliony Kč.
Výstavba nových drah.
Z nových drah byla vystavěna a provozu již
odevzdána dráha Vajany - Bánovce, Hlučín
- Petřkovice a Zvoleň - Krupina.
Rozestavěny jsou dráha Vsetín - Bylnice -
Brumov, která bude v rámci jubilejních oslav
ještě v tomto měsíci odevzdána
provozu, nová dráha Veselí nad Moravou -
Nové Město nad Váhem, jejíž úsek
z Veselí n./Mor. do Myjavy jest již v provozu a nová
dráha Handlová - Horní Štubňa,
jejíž největší a nejobtížnější
stavební část byla právě zadána
za částku téměř 100 milionů
Kč.
Zestátňovací železniční
politika.
Stejně intensivní jako na poli investičním
byla činnost železniční správy
i ve sledování směrnic zestátňovací
železniční politiky, jak byly vytýčeny
již v roce 1924 zásadním usnesením vlády
a Národním shromážděním
opětovně schváleny. železniční
správa dospěla tu k významným výsledkům.
Nostrifikace soukromých drah ve státním
provozu.
Nostrifikaci, t. j. přenesení sídla cizozemských
společností na území naší
republiky, možno považovati téměř
za skončenou, neboť ze 128 soukromých drah,
které měly svá sídla v cizině;
nebylo dosud nostrifikováno pouze 7 drah, z nichž
3 na Moravě, se sídlem společností
ve Vídni a 4 méně významné
se sídlem společností v Budapešti.
Nákup akcií 13 slovenských drah a výměna
akcií Košicko-Bohumínské dráhy
za státní dluhopisy.
Poněvadž právní a finanční
poměry některých drah, hlavně Slovenských,
jsou velice spletité, usiluje státní správa
železniční získati cestu ku zestátnění
těchto drah nákupem jejich akcií. Tak se
podařilo, že stát nabyl všeho prioritního
kapitálu 13 slovenských místních drah
a až na malý zbytek akcií Košicko-Bohumínské
dráhy, u této za státní dluhopisy,
čímž ovšem stát získal rozhodující
vliv ve společnosti těchto drah.
Zákon o úpravě právních
a finančních místních drah.
Předpokladem zestátnění zmíněných
13 místních drah slovenských, jež jsou
blíže označeny ve vysvětlivkách
k rozpočtu, a dráhy Mutěnice - Kyjov a Zaječí
- Čejč - Hodonín, jest ústavní
schválení osnovy zákona o úpravě
právních a finančních poměrů
místních drah, předložené letošního
roku senátu Národního shromáždění.
Tarifní politika státní správy
železniční.
Pokud jde o tarifní politiku, prohlásil ministr,
že státní správa železniční
snaží se, pokud to možno, se zřetelem
na finanční nosnost železničního
podniku, vyjíti přáním přepravce
vstříc a poukázal poznovu, aby tvrzení
svoje doložil, na propočítání
tarifů s Košicko-Bohumínskou dráhou
a třemi nejdůležitějšími
místními drahami slovenskými, na zavedení
nižšího baremu státních drah na
10ti místních drahách slovenských,
na snížení nákladních sazeb krácením
manipulačního poplatku, na různé slevy,
poskytované železniční správou
pro přepravu surového železa, koksu rudy železné,
dříví palivového atd., dále
na slevu tarifů pro přepravu řepy a řízků
na vzdálenost do 250 km, na 12%ní slevu na uhlí,
zasílané sklárnám a továrnám
na výrobu porculánu atd.
Nákladní tarif, zavedený od 1. ledna 1928,
obsahuje rovněž řadu nových tarifních
úprav přepravcům příznivých,
jichž se tito delší dobu před tím
již domáhali.
Tarifní reforma.
Pojednávaje dále o tarifní reformě
do základu jdoucí, jež je předmětem
tak častých úvah v kruzích přepravců,
upozornil ministr, že státní železniční
podnik musí ve své tarifní politice přihlížeti
netoliko na zájmy národohospodářské,
nýbrž též ku vlastní finanční
nosnosti. Tarifní reforma, tak jak jest zamýšlena,
znamená značný a trvalý úbytek
přepravních příjmů a jest zajisté
pochopitelno, že železniční správa
musí ve svých úvahách o možnosti
její realisace bedlivě sledovati, zda tento úbytek
přepravních příjmů i v budoucnosti
bez ohrožení zdárného vývoje
svého finančního hospodářství
též snese.
Dopravní daň.
Velice často poukazuje se při posuzování
výše našich tarifů na tarifní sazby
okolních států a činí se při
tom závěry pro stání správu
železniční nepříznivé.
Dlužno si však uvědomiti, že v tarifních
sazbách našich drah jsou započteny značné
přepravní daně, činící
při sazbách osobních 25%, při sazbách
nákladních 15%, které v tarifních
sazbách okolních států buď vůbec
nejsou, anebo ve výši daleko nižší.
Tyto daně činily v roce 1927 okrouhle 806 milionů
Kč, z kteréžto částky bylo ponecháno
železniční správě na úhradu
investičních nákladů okrouhle 143
mil. Kč.
Dopravní neštěstí v Zaječí.
Po té zmínil se ministr o neštěstí,
přihodivším se dne 10: září
t. r. v Zaječí a poukázal na podrobný
výklad, který podal o věcí v plénu
poslanecké sněmovny. Konstatoval zejména,
že o tomto neštěstí byly denním
tiskem rozšířeny zprávy, které
byly namnoze v přímém rozporu se skutečností,
kteréžto zprávy převal i zahraniční
tisk a vyvozoval z této mimořádné
a ojedinělé události úsudky, které
měly vrhnouti na náš státní život
nepříznivé světlo.
Ministr odmítl důrazně podobná vymyšlená
tvrzení a vyslovil politování, že se
našel denní tisk československý, který
tyto zahraniční zprávy reprodukoval, aniž
je vyvrátil.
Ostatní železniční nehody.
Poukázav dále na konkrétní případy
v poslední době udavších se dopravních
nehod (Kolín, Hoštýn, Kysak - Obyšovce,
Pardubice, Poříčany, Včelná,
Nymburk, Hořovice, Sedlec - Kutná Hora, Rokycany,
Nedvědice, Bánovce nad Ondavou), prokázal,
že zaměstnanci, kterým se vina na těchto
nehodách přičítá, jsou služebníky
staršími a zaškolenými a nikoliv, jak
bylo s mnoha stran tvrzeno, dělníky jen krátkou
dobu ve službách drážních jsoucími
a že přišli tito v den katastrofy do služby
po absolvování plného, jim zákonem
přináležejícího odpočinku.
Pokud jde o tvrzení, že přejezdy trati nejsou
dostatečně chráněny závorami,
a že tím zaviňuje se značné množství
automobilových neštěstí, sdělil
ministr, že může jíti pouze o lokální
dráhy, že však v tom směru je u nás
o bezpečnost mnohem více postaráno, nežli
v cizích státech. V Německu, ve Francii a
dokonce i v Italii zůstávají nechráněny
netoliko lokální dráhy, ale i dráhy,
na kterých jezdí rychlíky.
Prohlásiv, že státní správa železniční
nešetří žádných prostředků,
aby podobná neštěstí, pokud je to vůbec
v lidské moci, zamezila, přešel k jednotlivým
dotazům, či námětům, proneseným
ať v generální či speciální
debatě.
Administrativní práce přednostů
stanice.
Pokud se týče přednesené stížnosti,
že přednostové stanic jsou přetěžováni
administrativními pracemi - statistikou práce -
upozornil ministr, že ve většině stanic
byly pro službu administrativní ustanoveny zvláštní
síly, které výhradně zpracovávají
různé potřebné výkazy, takže
přednostové se mohou věnovati dopravní
a dozorčí službě.
Statistika práce, na kterou bylo zvláště
poukázáno, nahrazuje dřívější
výkazy o výkonu té které stanice,
které neposkytovaly jasný obraz o zatížení
a práci stanice. Data, která nutno sledovati, nejsou
s to, aby přednostu stanice zatížila více,
než na několik minut denně.
Rentabilita bilance, odpisy.
Ku vyslovené pochybnosti o aktivitě železničního
podniku, s poukazem na nedostatek východiskové bilance
a k připomínce, že není dosud stanovena
zakládací hodnota a nejsou prováděny
odpisy, poukázal ministr železnic na své vývody,
učiněné v rozpočtovém výboru
poslanecké sněmovny při projednáváni
rozpočtu na rok 1928.
Úhrada nákladů, vyplývajících
ze zranění a usmrcení osob - ručební
svaz.
Na připomínku, že státní dráhy,
nejsouce členem žádného svazu ručebního,
musí samy nyní hraditi náhrady za zranění
neb usmrcení osob, podotkl, že československé
státní dráhy samy pro sebe jsou dosti velikou
pojišťovnou. Dlužno uvážiti, že
kdyby československé státní dráhy
měly býti pojištěny, musily by býti
pojištěny netoliko na úraz, ale i na oheň,
proti krádeži atd. a že by platily prémie
daleko větší, než činí škody
dráhou někdy zaviněné.
Zpožďování vlaků.
Pokud se týče stížnosti na časté
zpožďování vlaků, poukázal
ministr na skutečnost, že hlavní příčinou
toho jest především mimořádně
vzrůstající doprava, pro kterou naše
technická zařízení skutečně
nedostačují. K tomu přistoupila pak i ta
okolnost, že je nutno prováděti četné
opravy tratí a to práce na těchto tratích,
které jsou nejvíce dopravně zatíženy,
což vede k zpomalení jízd a v důsledku
toho i ke zpožďování vlaků.
Uvedené okolnosti nejsou ovšem jedinou příčinou
zpožďování vlaků, jelikož
jest i řada příčin jiných,
méně význačných, které
však s příčinami již uvedenými
ztěžují snahu železniční
správy co nejrychleji dosáhnouti opět přesného
dodržování jízdního řádu.
Tak na příklad zavedení elektrisace, pokud
se nenabylo v tom směru větších praktických
zkušeností, přinášelo rovněž
některé poruchy v dopravní službě.
Jedním z momentů velmi důležitých
byla zde též okolnost, že ve velmi silné
sezoně cestovatelské dojížděly
mezinárodní rychlíky již se značným
zpožděním do našich pohraničních
stanic a dále též skutečnost, že
veliká frekvence cizinců způsobila prodlužování
celní prohlídky na hranicích, čímž
docházelo rovněž ku zpožďování
vlaků. Železniční správa hledí
podrobnou analysou všech těchto příčin
voliti takové prostředky, jež umožní
v brzké době opět spolehlivé dodržování
jízdních řádů v osobní
dopravě, takže veřejnost nebude míti
záhy v tomto směru důvodů ke stížnostem.
Překročování osmihodinové
doby pracovní.
Vyslovenou domněnku v generální debatě,
že by státní správa železniční
sledovala při zpracování jízdních
řádů nákladních vlaků
i jiné účely, než čistě
provozní, ministr železnic odmítl.
Zrušování strážnických
stanovišť. Zřizování nadjezdů
a podjezdů.
Ku připomínce o zrušování strážnických
míst a nedostatečném zřizování
podjezdů a nadjezdů a k dotazu, jak daleko pokročilo
vyjednávání o příspěvku
ze silničního fondu, sdělil, že železniční
správa upravuje obdobně, jako správy cizozemských
drah, dohlédací službu na železničních
tratích. Důležité a silně frekventované
přejezdy veřejných komunikací, zejména
na státních a okresních silnicích,
jsou postupně nahrazovány souběžnými
cestami, podjezdy, nebo nadjezdy. Zřizování
náhradních objektů bylo dosud prováděno
téměř výhradně nákladem
železniční správy, což mohlo se
ovšem díti se zřetelem na pohotovost prostředky
jenom při větších železničních
pracích, jako při rozšiřování
stanic, stavbě druhých kolejí a při
vybudování tratí na zvýšenou
výkonnost. Teprve vládním nařízením
č. 144/1927 Sb. z. a n., jímž se provádí
zákon o silničním fondu č. 116/1927
Sb. z. a n., byla jí dána příležitost
pomýšleti na odstranění důležitých
cestovních přejezdů soustavnou programovou
akcí za podpory z tohoto fondu. Za tím účelem
bylo již zahájeno jednání s ministerstvem
veřejných prací, které vyslovilo zásadní
ochotu tuto akci železniční správy z
řečeného fondu účinně
podporovati. Po vypracování soustavného programu
bude v dohodě s ministerstvem veřejných prací
příštím rokem tato akce uvedena v činnost.
Výstavba dráhy Albrechtice - Cukmantl.
Na výtku, že dlouholeté projekty výstavby
drah se neprovádějí, poukázal ministr
železnic v prvé řadě na zákon
ze dne 31. března 1920, č. 235/1920 Sb. z. a n.,
kterým bylo rozhodnuto, že třeba předem
vybudovati trati nezbytně důležité v
zájmu celostátním.
Pro výstavbu drah pouze místního významu
jsou závazná ustanovení zákona o doplnění
železniční sítě stavbou drah
místních ze dne 27. června 1919, č.
373 Sb. z. a n.,v jehož duchu byla vykonána i příslušná
komerční a dopravní šetření
těž pro trať Albrechtice - Cukmantl, jež
zjistila, že nevyhovuje proponované spojení
požadavkům minimální výnosnosti
podle § 2. citovaného zákona.
Koupě vozů od "Československé
akciové společnosti pro půjčování
vozů v Praze".
Pokud jde o dotazy, zda-li koupě vagonů od "Československé
akciové společnosti pro půjčování
vozů v Praze" byla výhodná a racionelní,
sdělil, že tato byla velice výhodná,
poněvadž za jeden vůz, vystavěný
v roce 1920, zaplatila státní správa železniční
pouze částku Kč 6.500,-, nepřihlíží-li
se ke kvotě akc. kapitálu státního.
Dozor nad obsluhou výhybek v Zaječí.
Na výtku, že k dozoru obsluhy výhybek v Zaječí
nebyl vyslán autorisovaný úředník,
poukázal ministr železnic na předpis č.
XIX. o dopravní službě, vydaný v roce
1921 skoro v doslovném znění dřívějšího
tohoto předpisu, a že postup státní
správy železniční jest ve shodě
s příslušnými ustanoveními tohoto
předpisu.
Dodávky z uhelného dolu "Union".
Pokud se týče výtek na dodávky z uhelného
dolu "Union", poukázal ministr železnic,
že věc, o kterou zde jde, datuje se z doby, kdy ještě
ministrem železnic nebyl, dále, že firma přizpůsobila
se v dodávkách jak cenově, tak i kvalitně,
takže nelze o poškozování železniční
správy dnes již mluviti.
Dělnické lístky.
Na výtky, že nově zavedeným tarifem
byly zdraženy dělnické lístky na vzdálenost
přes 150 km, prohlašuje ministr železnic, že
nelze mluviti o zhoršení těchto výhod,
naopak, výhody tyto rozšiřují se na
t. zv. duševní pracovníky, a pokud se týče
dělnických lístků na vzdálenost
přes 150 km, jest věc sanována a vyřízena
k úplné spokojenosti, což vděčně
bylo také jedním p. poslancem konstatováno.
Zrušení jmenování zaměstnanců
u ředitelství v Hradci Králové.
Na přednesenou stížnost, že u ředitelství
státních drah v Hradci Králové byla
některá, úředním věstníkem
č. 5. z roku 1928, uveřejněná jmenování
a povýšení zaměstnanců pozdějším
úředním věstníkem opět
zrušena a takto vzniklé přeplatky předepsány
dotyčným zaměstnancům k náhradě,
prohlásil ministr železnic, že věc bude
sanována k uspokojení těchto zaměstnanců.
Červená Skála - Margecany.
Pokud se týče stavby dráhy Červená
Skála - Margecany, prohlašuje ministr, že by
se státní správa železniční
nestavěla proti stavbě této dráhy
v době nejblíže přípustné
v předpokladu předchozího vyřešení
finanční otázky.
Výstavba stanice v Žilině.
O výstavbě stanice v Žilině prohlašuje
ministr železnic, že železniční správa
studuje tuto otázku v zájmu slovenské železniční
dopravy a že opatřila povšechné náčrtky
jak pro osobní nádraží, tak i pro nádraží
vlakotvorné, projektované v těsné
souvislosti s nádražím osobním. Po rozhodnutí
o těchto studiích bude vypracován projekt
podrobný, jenž bude projednán s obcí
a místními faktory a pak uskutečňován
postupně podle dopravních potřeb. Otázka
zastavení okolí nynějšího nádraží
řeší se již nyní v nutných
případech a bude definitivně vyřešena
až po schválení návrhu, kdy bude stanoveno,
které pozemky v okolí nádraží
bude lze zastaviti, a které bude nutno vyhraditi pro budoucí
výstavbu stanice.
| Rozpočtový návrh ministerstva sociální péče na rok 1929 činí ve výdajích | 835,261.361 Kč, |
| v příjmech | 18,390.300 Kč. |
| V porovnání s rozpočtem na rok 1928 jsou příjmy vyšší o | 1,567.000 Kč |
| a výdaje nižší o | 30,53.520 Kč. |
Zvýšení příjmu nastalo v příjmech
odpovídajících úvěru §
4, tit. 1. "Péče stavební a bytová",
ježto vzhledem k vyúčtování většího
počtu případů lze očekávati
větší příjmy na náhradách,
kterými jsou povinni státu stavebníci, kterým
byla udělena podpora podle zákona o stavebním
ruchu do roku 1924.
Pokud jde o nižší číslici výdajovou
proti rozpočtu na rok 1928, lze srovnáním
jednotlivých položek seznati, že snížení
to nastalo při úvěrech:
1. v tit. 1. § 3. "Sociální pojištění",
2. v tit. 1. § 4. "Péče stavební
a bytová",
3. v tit. 4. § 2, pokud jde o zákonité požitky
válečných poškozenců.
K odůvodnění těchto snížení
lze uvésti:
Sociální pojištění: Ve výdajích
tohoto odděleni odpadl úvěr 2 mil. Kč
na volby do léčebného fondu, ježto náklady
doporučeného poštovného při těchto
volbách, které podle usnesení ministerské
rady ze dne 17. července 1926 mělo nésti
ministerstvo sociální péče, byly zapraveny
z úvěru na rok 1928. Ostatní úvěry
tohoto oddělení zařazeny jsou částkami
poměrnými ke skutečným potřebám.
Péče stavební a bytová: V úvěrech
tohoto oddílu nastalo snížení tím,
že klesl o 7 mil. Kč úvěr v pol. 3.
"Podpora staveb obytných domů". K zmenšení
tohoto výdaje došlo v prvé řadě
tím, že provedením státní kolaudace
a konečného zúčtování
u velké řady domů podporovaných podle
zákona o stavebním ruchu z r. 1919 až 1924
zmenšila se povinnost státu uhrazovati doplatky na
anuitách a příspěvcích. Kromě
toho byla některými peněžními
ústavy vlivem příznivých poměrů
na peněžním trhu snížena úroková
míra ze zápůjček, jež stát
splácí z titulu záruky. Mimo to u četných
domů, jimž stát poskytl podporu ve způsobu
příspěvků na zúročení
a umoření stavebního nákladu, postoupila
výměra příspěvků do
druhého pětiletí, v němž podle
ustanovení zákonného klesá ze 4% na
31/2%.
Zákonité požitky válečných
poškozenců: Náklady v tomto odvětví
preliminovány jsou v rozpočtu na rok 1929 částkou
482,568.422 Kč, tedy o 24,485.792 Kč menší,
než na rok 1928. Snížení to má
důvod v poklesu počtu válečných
poškozenců. Vezmeme-li v úvahu, že k 31.
prosinci 1923 bylo všech válečných poškozenců
- důchodců 588.280 a k 31. prosinci 1927 464.649,
jest zřejmo, že počet válečných
poškozenců - důchodců klesl v rozpětí
těchto let o 123.631. U invalidů nastává
pokles úmrtím a osamostatněním. Úmrtnost
pohybuje se mezi 4 až 5%. U vdov jeví se úbytek
ponejvíce provdáním: V roce 1925 až
1927 provdalo se 15.000 vdov. Sirotků ubývá
dosažením hranice věkové (18. rok).
Z uvedeného jest vidno, že v rozpočtu ministerstva
sociální péče byly zmenšeny jen
úvěry určené na úkoly, při
kterých klesly povinnosti státu přirozenou
cestou. Naproti tomu v ostatních podstatných položkách
zůstaly úvěry nezměněny a některé
z nich doznaly poměrného zvýšení,
jehož zejména jest účastna péče
o mládež, jejíž úvěry jsou
zvýšeny o 21/2 mil. Kč.
V průběhu jednání rozpočtového
výboru poslanecké sněmovny byly hlavní
obory působnosti ministerstva sociální péče
předmětem obšírné rozpravy, a
k jednotlivým požadavkům a podnětům
k nim proneseným dlužno ještě dále
uvésti:
Péče stavební a bytová.
Podpora stavebního ruchu zakládá se jednak
na zákonu o státním bytovém fondu
ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb. z. a n., jednak
na zákonech o stavebním ruchu, které byly
vydávány od roku 1919 a ve kterých možno
mluviti o dvou obdobích: První období od
roku 1919 do roku 1924, podle jehož zákonů
(první ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb.
z. a n. a poslední ze dne 7. března 1924, č.
58 Sb. z. a n.) stát úrokuje a umožňuje
sám zaručené druhořadé hypotéky
nebo poskytuje buď po 25 let příspěvek
na zúročení a úmor stavebního
nákladu neb jednou pro vždy v hotovosti subvenci do
určité výše stavebního nákladu.
Druhé období je charakterisováno zákony
č. 44 z roku 1927 a č. 43 z roku 1928, podle nichž
finanční podpora státní z prvého
období je nahrazena pouhou státní zárukou
za druhořadé hypotéky pro případ
neplacení dlužníkova, spojenou s neomezeným
právem postihu státního.
Státní bytový fond zřízen byl
zákonem ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb.
z. a n. a převzal práva a povinnosti rakouského
státního bytového fondu pro péči
o malé byty, zřízeného zákonem
ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z. pokud se
týkají nemovitostí ve státu československém.
Fond jest dotován státním rozpočtem
ročně částkou 2,000.000 Kč
až základní jmění dosáhne
25,000.000 Kč. Částka 2,000.000 Kč
zařazena v rozpočtu na rok 1929 jest poslední.
Působnost fondu rozpadá se jednak na záruky
druhořadých zápůjček, jednak
na poskytování krátkodobých zápůjček
přímých.
Jmění státního bytového fondu
činí k 1. říjnu 1928 Kč 37,716.981
a jest uloženo ve státních cenných papírech:
Fond poskytl v oblasti československého státu
do převratu podporu jednak ve formě záruky
za zápůjčky v okrouhlé výši
5,400.040 Kč, jednak poskytnutím přímých
zápůjček stavebníkům v úhrnné
okrouhlé částce 184.660 Kč. Hypotekární
zápůjčky, zaručené státním
bytovým fondem, činí ke konci června
1928 po odečtení umořených částek
úhrnem 80,856.136 Kč a týkají se jednak
79 nájemních domů s 952 byty a 789 rodinných
domů s 1205 byty o úhrnném stavebním
nákladu 14,936.956 Kč, u kterých byla převzata
záruka před rokem 1919, a jednak 69 nájemních
domů s 2972 byty a 88 rodinných domků se
139 byty o celkovém stavebním nákladu 226,455.648
Kč, za které byla převzata záruka
po roku 1919. Zákon o státním bytovém
fondu přišel hlavně v letech 1925 a 1926, kdy
nebylo zákona o stavebním ruchu, družstvům
k prospěchu svým ustanovením o záruce,
usnadňujícím družstvům i obcím
získání laciného a dostatečně
velikého úvěru.
Podle zákonů o stavebním ruchu z roku 1919
až 1924 byla do konce června 1928 udělena podpora
celkem na 4.070 nájemních domů a na 24.069
rodinných domků, úhrnem tedy na 28.139 domů,
které obsahují dohromady 65.547 bytů, z nichž
je 38,536 v nájemních domech a 27.011 bytů
v rodinných domcích. Z nájemních domů
3.895 domy již kolaudované obsahují kromě
bytů 688 malých provozoven a 1061 obchodních
a jiných místností. Z rodinných domků
obsahují 23.219 kolaudovaných domků kromě
bytů 982 malých provozoven a 223 obchodní
a jiné místnosti. U 1818 rodinných domků
drobných zemědělců byla mimo to udělena
podpora na vystavění hospodářských
budov jako stodol, stájí a pod.
| Stavební náklad všech staveb státem podporovaných činí | Kč | 4.813,395.428,-. |
| Podpory na tyto stavby činí: | ||
| záruka státu za zápůjčky úhrnem | Kč | 3.191,211.444,-, |
| z nichž ročně anuita činí | Kč | 204,094.079,96, |
| příspěvek na zúrokování a úmor z nákladu | Kč | 550,277.266,-, |
| a to ročně okrouhle částkou | Kč | 22,010.000,-, |
| přímé zápůjčky družstvům státních zaměstnanců v celkové výši | Kč | 94,301.000,-, |
| příspěvky jednou pro vždy na provisorní stavby | Kč | 5,31.970,-, |
| přímé zápůjčky na dokončení staveb z roku 1919 a 1920 | Kč | 15,702.600,-. |
Podle zákonů o stavebním ruchu z let 1927
a 1928 převzal stát záruku za hypotekární
zápůjčky v celkové částce
114 milionů 437.830 Kč.
K účelu řešení bytového
problému pro budoucnost byly ministerstvem sociální
péče požádány hospodářské
a zájmové korporace, aby sdělily své
stanovisko k otázkám, které jsou předmětem
ankety v tom směru zahájené a dotýkají
se nejdůležitějších stránek
problému bytového v jeho finančního
řešení.
Péče o mládež.
Péče o mládež jest v našem státě
dvojí povahy. Kdežto na Slovensku a Podkarpatské
Rusi na základě čl. VIII. a XXI. uh. zák.
z roku 1901 náleží péče o mládež
z největší míry státu a jest
prováděna ve státních ústavech
(státní dětské domovy v Rimavské
Sobotě, Košicích, Mukačevě, státní
sirotčinec ve Slov. Lupči, státní
ústavy pro hluchoněmé v Kremnici, Komárně,
Jelšavě, Dubnici, Užhorodě, státní
ústav pro slepé v Levoči a Komenského
ústav v Košicích), spočívá
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na zákonné
příslušnosti obecní a chudinské
a prováděna jest orgány správy autonomní
jako součást péče chudinské.
V zemích těchto jsou povinny podle platných
zákonů starati se o mládež potřebnou
péče veřejné především
obce domovské. Občané nejsou však s
to úkoly ty plně obstarati a uplatňuje se
proto v zemích těch velmi vydatně t. zv.
dobrovolná péče o mládež, obstarávaná
soukromými institucemi a spolky. Organisace těchto
soukromých institucí byla postupně dobře
vybudována a možno říci, že tyto
soukromé organisace obstarávají valnou část
sociální a zdravotní péče o
mládež úspěšně získávajíce
pro svou činnost většinu svých prostředků
z veřejné dobročinnosti. Tento systém
dobrovolné péče o mládež, jehož
se požívá i v řadě cizích
států, u nás se dobře osvědčuje.
Stát zasahuje tu pouze po stránce organisační
přihlížeje zejména k tomu, aby nedošlo
mezi jednotlivými příbuznými kategoriemi
dobrovolné péče k tříštění
sil. Jinak omezuje se pouze na subvencování těch
institucí, které prokáží, že
vyhovují podmínkám a potřebě
státní subvence: Dobrovolné instituce tyto
vykazují velmi pozoruhodný vzestup.
Při povolováni státních subvencí
na úkoly péče o mládež řídí
se ministerstvo sociální péče pravidly
z r. 1922, které byly všem institucím péče
o mládež sděleny.
Každá žádost posuzuje se individuelně
a při vyměření subvence béře
se ohled na rozsah činnosti, na příjmy a
výdaje a na celkový finanční stav
příslušné korporace a také na
možnost opatřiti si prostředky odjinud.
Poměr obyvatelstva obou národností ani jiný
podobný klíč nemůže tu býti
směrodatným, ježto by pak nebyl brán
zřetel ani na rozsah činnosti, ani na finanční
stav žadatelů.

