Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočtový návrh ministerstva pošt a telegrafů rozčleňuje se jednak na rozpočet ministerstva pošt a telegrafů samého, jednak na rozpočet státního podniku Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové).

Ministerstvo pošt a telegrafů.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů vykazuje pro rok 1929 celkovou potřebu

Pro správné srovnání s rozpočtem na rok 1928 jest však nutno od prostředků, preliminovaných ke kapitole 15. na rok 1928, odečísti výdaje v úhrnné částce 2,566.700,- Kč, které v důsledku systemisace služebních míst, usnesené vládou 15. července 1927, bylo nutno přesunouti do rozpočtu podniku Čsl. pošta, takže jeví se pak výdaje pro ústřední správu, rozpočtené na rok 1929, proti roku 1928 efektivně nižší jen o 1,002.520,- Kč.

Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové).

Rozpočet podniku Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové)

Z tohoto celkového zisku připadá na:

Investiční program a jeho úhrada.

Investiční program podniku Čsl. pošta je pro rok 1929

V investičním rozpočtu jsou tyto investiční výdaje z důvodů rozpočtově technických vykázány toliko částkou 170,932.665,- Kč, pokud se týče jen potud, pokud budou uhrazeny zápůjčkou. Investiční výdaje poštovního, telegrafního a telefonního provozu, jež budou uhrazeny stavebními příspěvky soukromých zájemníků (15,640.000,- Kč) a investiční náklady poštovních úřadů šekových (21,650.000,- Kč), jež budou uhrazeny vlastními prostředky podniku, nebyly do investičního rozpočtu zařaděny.

Generální debata nedotkla se přímo oboru ministerstva pošt a telegrafů; ve všeobecné kritice podnikového hospodaření vyskytly se pak některé hlasy proti odčerpání výnosu Čsl. pošty pro státní pokladnu.

Ve specielní debatě byly předneseny některé námitky, pokud se týče dotazy, spadající do oboru ministerstva pošt a telegrafů, jež týkaly se zejména těchto záležitostí:

Správní sbor.

Kritisována byla nedávno provedená reorganisace Správního sboru podniku Československá pošta.

Zkušenosti prvého tříletí trvání Správního sboru ukázaly, že jest velmi účelné a velmi prospěšné, aby ve Správním sboru byly zastoupeny svými přednosty všecky odbory ministerstva pošt a telegrafů. Jest to v zájmu usměrněné práce a v zajmu co nejužšího souladu mezi přípravnými pracemi, usnášením Správního sboru a dalším propracováním.

Přednesen také dotaz, proč ve Správním sboru nejsou zastoupeni odborníci - neúředníci, kteroužto možnost připouští ustanovení §u 8 vládního nařízení č. 206/1924 Sb. z. a n.

Členy Správního sboru československé pošty (včetně poštovní úřady šekové) jsou té doby pouze zaměstnanci resortu a zástupce ministerstva financí. Živel odborníků - neúředníků - není prozatím zastoupen, ačkoliv prováděcí nařízení k podnikovému zákonu připouští jeho účast. Jako nelze lpěti na domněnce, že kdo se zabýval řadu let administrativou byl by neschopen - třeba by měl stále na zřeteli také otázky vlastní správy administrativní - pracovati a účinně zasáhnouti ve věcech komerčních, tak není také příčiny považovati dosavadní složení Správního sboru pošty za trvalé a vylučovati předem možnost účasti odborníků - neúředníků na správě podniku, pokud jest slučitelná s veřejnoprávním administrativním charakterem pošty. V této chvíli lze tvrditi, že elementy mimoúřednické by uplatňovaly zájmy dosti protichůdné, snad jednostranné.

Inkompatibilita.

Byla spatřována inkompatibilita v tom, že někteří úředníci ministerstva pošt a telegrafů jsou ve správních radách podniků, které dodávají poštovní správě, a že dostávají od těchto podniků odměny (tantiemy).

V daných případech není inkompatibility, ježto úředníci tito jsou vysíláni jen do polostátních podniků jako zástupci státní správy a ochránci zájmů státu.

Zmínění úředníci nedostávají odměn od správ těchto podniků, nýbrž podniky tyto odvádějí příslušné tantiemy do státní pokladny. Výši odměn těmto úředníkům stanoví vláda podle všeobecných směrnic v této příčině vydaných.

Systemisování míst dozorčích úředníků.

Dále bylo vytýkáno, že služební místa dozorčích úředníků II. služební třídy nejsou pevně systemisována.

Podotýká se, že místa dozorčích úředníků 6., 5. i 4. platové stupnice jsou individuelně systemisována u jednotlivých poštovních úřadů a individuelně se také obsazují.

Platové poměry řemeslných zaměstnanců automobilového provozu.

Poukázáno také na to, že řidiči osobních automobilů jsou zařaděni do I. platové stupnice, kdežto řidiči v poštovním autoprovozu do II. platové stupnice.

Mezi uvedenými zaměstnanci není platových rozdílů, ježto II. platová stupnice řemeslných zaměstnanců odpovídá I. platové stupnici státních pragmatikálních zřízenců.

Odměny pro zaměstnance podniku na r. 1923.

K výtce, že na odměny podnikových zaměstnanců bylo na rok 1928 pamatováno pouze 400.000 Kč neodpovídá skutečnosti, neboť na tento účel bylo preliminováno 870.000 Kč (pol. 34 d).

Výpomoci pro podnikové zaměstnance na rok 1929.

Učiněn dotaz, zda částka 3,000.000 Kč u položky 4 d v rozpočtu na rok 1929 jest určena také na výpomoci podnikových zaměstnanců.

Zmíněná částka je určena pouze na odměny, kdežto na výpomoci je pamatováno zvláštní položkou (35 a) v částce 340.000 Kč.

Režijní uhlí.

Přednesena námitka proti snižování rozpočtové položky na režijní uhlí poštovních zaměstnanců.

Tato položka byla jako v letech předchozích snížena, a to o 139.000 Kč, avšak toto snížení příplatků poštovní správy na režijní uhlí z drážních zásob děje se zcela automaticky, protože podle norem, stanovených na žádost ministerstva železnic se počet zaměstnanců, oprávněných. k odběru režijního uhlí, snižuje postupným ubýváním osob, kterým svého času toto právo bylo přiznáno.

Poštovní sazby.

Vysloven požadavek, aby bylo sníženo výplatné za obyčejná psaní.

Prohlášením pošty za podnik, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření, přešla na poštu nová břemena (úhrada pensí a zaopatřovacích požitků poštovních zaměstnanců a jich pozůstalých, náklady ústřední správy, náklady spojené se správou státních budov, odpisy a pod.), kteréžto náklady činí dnes ročně netto 154 mil. Kč, takže snížení poplatků není vzhledem k nezbytné soběstačnosti podniku a vzhledem k velkým zlepšovacím úkolům, které jej čekají, možné.

Pracovní jednotky za službu pro rozhlas.

O počítání pracovních jednotek za službu rozhlasovou u poštovních úřadů, jak bylo požadováno, se uvažuje. K vyřešení této otázky dojde ovšem až bude rozhlasová sít vybudována a finanční poměry v radiofonii zkonsolidovány.

Odměny za doručování spěšných zásilek.

Kritice podrobena úprava výplaty odměn za doručování spěšných zásilek.

Provedená úprava jest zcela odůvodněna, neboť vychází pouze ze zásady, že u poštovních úřadů, kde pro tuto službu jsou systemisovány zvláštní síly, nemají nároku na zvláštní odměnu za úkon, za který jsou již placeny. Tam, kde takových sil není, vyplácí se odměny stejně jako dříve.

Poštovní provozní předpisy, poštovní řád a poštovní zákon.

Bylo vytýkáno, že nebyly dosud v československém jazyku vydány poštovní provozní předpisy, nový poštovní zákon a poštovná řád.

Poštovní provozní předpisy jsou již vydány a rozesílají se právě poštovním úřadům, Poštovní zákon a s ním související poštovní řad jsou pece nemalého dosahu a vyžadují důkladného studia. Nicméně blíží se jejich redakce ke svému zakončení, vyžadují ovšem, pokud se poštovního zákona týče, meziministerského a samozřejmě ústavního projednání, a pokud jde o poštovní řád, jednání s interesovanými korporacemi.

Automatisace telefonu - příspěvky zájemníků.

Bylo namítáno, že příspěvek zájemníků na zautomatisování telefonu je příliš vysoký.

Příspěvky na zautomatisování telefonu představují pouze rozdíl mezi cenou na ústřednu manuelní a automatickou. Náklad na automatické telefony je značný, takže poštovní správa jest nucena žádati příspěvek právě tak jako to činí na př. poštovní správa říšskoněmecká, která žádá na jednu přípojku v automatických ústřednách částku 100 zl. M.

Síť dálkových kabelů.

Vysloven byl také požadavek, aby síť dálkových kabelů byla rozšířena na oblast světových lázní Karlových Varů a Mariánských Lázní a přednesen dotaz, proč kabel, budovaný přes Plzeň, nebyl veden tímto směrem.

Poštovní správa musí dbáti toho, aby nejkratší cestou dosáhla uzlového kabelového bodu v Norimberce, kamž ústí ze všech stran říšskoněmecké kabely.

Ostatně v generelním projektu sítě dálkových kabelů jest pro budoucnost projektován další dálkový kabel z Prahy přes Žatec do Karlových Varů.

Kladení kabelů v Praze.

Bylo poukázáno na to, že časté rozkopávání pražských ulic zaviňuje poštovní správa, která prý při kladení telegrafních a telefonních kabelů nebéře zřetel na programy prací pražské obce, jež jsou jí včas zasílány.

Rozšiřování pražské automatické ústředny vyžaduje neustálé rozšiřování kabelové sítě. Poštovní správa postupuje však v tomto směru plánovitě a pokud možno s ohledem na programy prací obce pražské. Podotknouti dlužno, že tuto námitku přinesly již často také denní listy, ačkoliv namnoze dodatečně bylo zjištěno, že na uvedených místech poštovní správa vůbec nepracovala.

Radiová vysílací stanice ve Strašnicích.

K námitce, že radiová vysílací stanice ve Strašnicích nevyhovuje, dlužno konstatovati, že, ačkoliv jest již několik roků v provozu, dosud dobře pracuje, neboť i podle zpráv z daleké ciziny (Švýcarsko, Španělsko, Francie) je velmi jasně a akusticky bezvadně slyšitelná.

Vybudování rozhlasové sítě.

Kritisován byl také dosavadní stav rozhlasové sítě.

Rozhlas v Evropě vyvinuje se v poslední době ve znamení mohutných stanic, čehož hlavní příčinou jest nedostatek rozhlasových vln. Poněvadž těchto vln jest poměrně málo a počet stanic v Evropě v poslední době neustále stoupal, jest situace evropského rozhlasu nyní dost těžkou a poslech vzdálených stanic se stává stále horší a horší. V prvých letech rozhlasu se zdálo, že vedle stanic t. zv. celostátních budou i stanice lokálního významu hrát určitou roli ve vývinu rozhlasu. Zkušenostmi došlo se však k tomu, že tyto stanice, i když mají malou energii v anténě, ruší na velké vzdálenosti. Ačkoliv se většina rozhlasových společností v Evropě dobrovolně dohodla na provisorním rozdělení vln byla z vylíčených důvodů otázka stanic regionálních stále kamenem úrazu. Na první pohled by se zdálo, že by se tomuto nedostatku mohlo odpomoci tím, že by více stanic vysílalo stejný program na téže vlně; bohužel, je řešení tohoto problému s technického stanoviska dosti obtížné a nebyl dosud nikde, přes četné pokusy, které se v tomto směru v různých zemích konaly, uspokojivě vyřešen. Z těchto důvodů řeší nyní všechny státy svou rozhlasovou síť tím způsobem, že se snaží nahraditi stanice slabé stanicemi silnými s pokud možno velkým dosahem. K tomuto řešení nutí velkou většinu zemí, resp. rozhlasových společností i důvody hospodářské, poněvadž se ukázalo, že udržování malých rozhlasových stanic jest neekonomické, nehledíc ani na potíže spojené s opatřováním bezvadných každodenních programů v menších městech, které musí vynikati pestrostí a vyhovovati vkusu nejrůznějších vrstev obecenstva.

Čsl. telegrafní správa řídí se při vybudování rozhlasové sítě zmíněnou zásadou a zakoupila pro Bratislavu stanici o energii 12 KW v anténě a pro Moravskou Ostravu stanici o 10 KW v anténě. Obě tyto stanice budou uvedeny v chod koncem tohoto roku, po případě počátkem příštího raku. Stanice tyto jsou tedy 2krát, resp. 2¹/₂krát tak silné jako nynější stanice pražská. Také pro nejvýchodnější část naší republiky byla objednána nová stanice, která se energií rovná stanici brněnské a která byla postavena v Košicích. Stanice tato jest již v provozu. Pro Košice nebylo možno voliti energii větší jednak pro nevyjasněnou otázku rozhlasových vln v době objednávání této stanice a jednak též proto, že zásobování elektrickým proudem stanice v Košicích by činilo při větší energii dosti značné potíže.

Z dalších projektů telegrafní správy, týkajících se rozhlasu, nutno se zmíniti o zesílení 25 KW stanice brněnské na 10 KW, které bude provedeno po rozšíření nynější budovy brněnské stanice. Největším rozhlasovým projektem jest však vybudování celostátní stanice v okolí Prahy, která má býti uvedena v provoz během příštího roku. Energie této stanice bude volena tak, aby její dosah na krystal obnášel asi 200 - 250 km.

Vedle stanic staví nyní telegrafní správa pro pražský rozhlas novou moderně vybavenou budovu pro vysílací a administrativní místnost ve Fochově třídě na Vinohradech a mimo to pro tytéž účely novou budovu v Bratislavě a Košicích.

Úřední paušály.

Bylo vytknuto, že úřední paušály poštovních úřadů II. a III. třídy jsou nedostatečné.

Úprava paušálů co do sazeb jest sice z roku 1900, nedostatečnosti výměry jejich čelilo se však jak generelním, tak mimo to i specielním povolováním drahotních přídavků. Dlužno také konstatovati, že z věcí, jež nutno z paušálu hraditi, byly některé z paušálu vyňaty; platí to zejména o výdajích za otop, jež převzala poštovní správa přímo k placení. Podotknouti třeba, že výdaje za otop vyčerpávaly paušál ve značné míře.

Osvětlování poštovních úřadů.

Dále bylo poukázáno na to, že rozpočtová položka na světlo jest nedostatečně preliminována.

Za dob Rakouska dostávalo se jen největším úřadům poštovním (t. zv. úřadům erárním) plné úhrady nákladu, jehož si vytápění a osvětlován úředních místností vyžadovalo, a jen tyto úřady směly si zaváděti nákladnější světlo plynové nebo elektrické. Veškeré ostatní úřady byly odkázány co do úhrady nákladů otopních a osvětlovacích na úřední paušál.

Čsl. poštovní správa naproti tomu přejímá náklady na zavádění elektrického nebo plynového osvětlení do úředních místností v konkrétních případech na sebe bez ohledu na velikost úřadu a vlastní náklady osvětlovací hradí buď plně podle účtů mimo úřední paušál, nebo s nimi patřičně počítá v úředních paušálech.

Počet úřadů, u nichž zavedeno bylo elektrické osvětlení, vzrostl proti roku 1919 o více než 900, čili asi o 110%.

Poštovní doprava automobilní.

Konečně bylo poukázáno i na to, že vývoj a konkurenční schopnost poštovní automobilní dopravy jsou brzděny nedostatečným počtem nových moderních autobusů.

První objednávka moderních autobusů o nízkém rámu a na pneumatikách byla uskutečněna již v roce 1926. Z ní bylo dodáno v roce 1927 celkem 22 vozů (10 vozů větších v 12 menších rozměrů).

Pro rok 1925 bylo objednáno dalších 90 autobusů (40 většího a 50 menšího typu). Výměna zbývajících starších autobusů bude pravděpodobně provedena v roce 1929. Do úplné výměny starších vozů novými užívá se přechodně u starých autobusů gumových obručí vzduchokomorových, které lépe nárazy tlumí nežli dosavadní obruče plné.

Škoda při požáru vyšehradské Citadely.

Učiněna zmínka o tom, že škoda způsobená v odvětví poštovního automobilního provozu požárem vyšehradské Citadely byla vyšší, než byla svého času udána v odpovědi na interpelaci k této věci.

Rozdíl mezi ztrátou, zjištěnou krátce po požáru, a ztrátou, kterou vykazuje závěrečný účet za rok 1927, je snadno vysvětlitelný.

Účty zásobního inventáře a materiálu shořely při požáru na Vyšehradě. V důsledku toho mohla býti ztráta prokázána jenom tak, že shořelé věci byly zjištěny podle oharků na místě požáru nalezených a poznaných. Jedině tak mohl býti za dané situace získán přesvědčující podklad pro jednání s pojišťovnou o náhradě škody, požárem vzniklé.

Závěrečné účty vykazují však ztrátu, konstatovanou jako rozdíl mezi hodnotou věcného majetku, vykázanou v bilanci k 31. prosinci 1926 (před požárem) a hodnotou po požáru; hodnotu po požáru rekonstruuje účetnictví z hodnoty, vykázané v bilanci za roli 1927, kterou opravuje se zřetelem k výsledkům systematického účtování veškerých změn, nastalých na věcném majetku v roce 1927 nákupem a spotřebou, pokud se týče i pohybem tohoto majetku mezi jednotlivými služebnami. Tím ovšem dospívá účetně zjištěná ztráta k jinému výsledku, než byl ten, který mohl býti zjištěn v době, ve které musela býti interpelace zodpověděna, a ta tím spíše, že ještě po zodpověděti interpelace vznikly mimořádné výdaje, které nemohly býti předvídány při prvním zjišťování škody, které však souvisely s požárem, takže musely býti vykázány jako ztráta z požáru.

Stavba nádražní poštovní budovy v Žatci.

Přednesen byl dotaz, kdy dojde k výstavbě nádražní poštovní budovy v Žatci.

Ideová skizza byla dána k posouzení ředitelství státních drah Praha - Sever a v nejbližší době bude zadána vypracování definitivního projektu.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočtový návrh státní správy železniční na rok 1929 rozčleňuje se na rozpočet ministerstva železnic samého a na rozpočet státního podniku: "Československé státní dráhy".

Ministerstvo železnic.

Rozpočet ministerstva železnic jest zařazen jako kap. 16. do skupiny I. státního rozpočtu (vlastní státní správa).

Výdaje tohoto rozpočtu činí celkem 28,934.300 Kč a kryjí se, co do výše, s příjmy, čímž vyhovuje se ustanovení bodu 2. čl. II. finančního zákona na rok 1929, podle něhož se státnímu podniku železničnímu ukládá povinnost, uhraditi potřeby svého nejvyššího správního úřadu (ministerstva železnic), pokud nejsou uhrazeny vlastními jeho příjmy.

Porovnání s rozpočtem na r. 1927.

Rozpočtené výdaje na rok 1929 jsou v porovnání s rozpočtem

Snížení osobních výdajů bylo docíleno postupným vyrovnáváním skutečného stavu personálu na stav systemisovaný a snížení věcných výdajů jednak přeskupením větší částky potřeby na úpravu platovou, zajištěnou v rozpočtu na rok 1928 paušální částkou ve věcných výdajích (pol. 22.) do výdajů osobních (pol. 1.), jednak systematickým uplatňováním hospodárných snah státní správy železniční.

Československé státní dráhy.

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy" jest zařazen do skup. 2. "Správa státních podniků" jako oddíl III. § 5.

Provozní zisk.

Celkové preliminované výdaje v tomto

Porovnání s rozpočtem na rok 1928.

Výdaje, rozpočtené pro rok 1929, jsou

Vyšší potřeba vzniká zejména zvýšením potřeby, pokud se týče novými náklady na osobní platy podle platových zákonů a vedlejší platy (90,300.000 Kč), na pensijní pojištění (62,000.000 Kč), na úhradu provozních schodků, úroků z hypotečních zápůjček a správních výdajů místních drah, jejichž zestátnění se očekává v roce 1928 (2,000.000 Kč - na ostatní věcné výdaje 21,700.000 Kč) a na náklady obnovovací (90,200.000 Kč). Uvedená vyšší potřeba jest z části kryta snížením nákladů některých jiných rozpočtových posic, zejména na zúrokování a umořování dluhů, zatěžujících železniční rozpočet (12,500.000 Kč), na paušální potřebu na úpravu platovou (46,000.000 Kč), na platy a mzdy (14,200.000 Kč) atd.

Zvýšení příjmů očekává se zejména u příjmů přepravních (189,400.000 Kč), ostatních příjmů (2,000.000 Kč) a úroků a kursovních rozdílů (2,000.000 Kč).

Úhrada investičních nákladů.

Důvodová zpráva k osnově finančního zákona na rok 1929, k níž jsou připojena i účelná grafická znázornění a tabulky s porovnávacími daty (str. 468 - 493), obsahuje bližší vysvětlení k rozpočtovému návrhu železniční správy.

Generální debata.

V generální rozpravě rozpočtové byly předneseny některé stížnosti, připomínky, případně náměty, dotýkající se státní správy železniční. Tak bylo mimo jiné zejména poukazováno na přetěžování přednostů stanic administrativními pracemi, takže přednostové se nemohou věnovati službě dopravní a dozorčí, na umělé prodlužování osmihodinové doby pracovní tím, že se stanoví služební turnusy pro jízdní personál na podkladě jízdních řádů, jež neodpovídají poměrům a nejsou dodržitelné, na zpožďování vlaků, na zrušování strážnických stanovišť a nedostatečné zřizování podjezdů a nadjezdů, při čemž byl současně přednesen dotaz, jak daleko pokročilo jednání státní správy železniční, aby podle ustanovení zákona o silničním fondu dostalo se státní správě železniční na zřizování podjezdů a nadjezdů pomocných příspěvků. Dále byly vysloveny pochybnosti o aktivitě železničního podniku s poukazem na nedostatek východiskové bilance a na to, že není dosud stanovena zakládací hodnota železničního podniku, že se neprovádějí odpisy atd. Konečně byla posuzována skutečnost, že železnice není členem žádného ručebního svazu a že musí sama hraditi náhrady za usmrcení a zranění osob, a přednesena výtka, že dlouholeté projekty výstavby drah se neprovádějí a poukázáno příkladně na trať Albrechtice - Cukmantl.

Speciální debata.

Speciální debata byla zahájena zprávou specielního zpravodaje rozpočtového výboru k rozpočtu státní správy železniční, který dotkl se zvláště otázek tarifních, přistavování vagonů, stanovení vykládacích lhůt, zpožďování vlaků, povolování soukromých automobilových linek a dále též otázky soutěže automobilové s poukazem na cizinu, kde tato otázka jest jedním z nejdůležitějších problémů, jimiž se železniční správy intensivně zabývají, a pojednal poté podrobně o činnosti státní správy železniční, o rozpočtu ministerstva železnic a státního podniku: "Československé státní dráhy".

Poté rozvinula se speciální debata, v níž bylo pojednáno o otázkách, o kterých byla učiněna zmínka již v generální debatě, případně ve zprávě speciálního zpravodaje. Mnoho pozornosti bylo věnováno otázkám zaměstnaneckým ve spojení s platovou úpravou podle zákona čís. 103/1926 Sb. z. a n. a vlád. nař. čís. 15/1927 Sb. z. a n. a úzce s tím související otázce systemisace. Neméně pozornosti bylo věnováno otázkám investičním, vybudování drážních zařízení, stavbě nových drah, elektrisaci a doplňování obozu.

Poté pojednal ministr železnic ve svém exposé o činnosti státní správy železniční, přihlížeje jednak k době uplynulé, jednak k programu činnosti v rozpočtovém roce 1929 a odpověděl na některé přednesené dotazy a připomínky členů rozpočtového výboru.

Skutečné hospodářské výsledky čsl. státních drah za léta 1925 - 1929.

Hospodaření podniku československých státních drah vykazuje od roku 1925 utěšený vývoj:

jenž bude, jak lze souditi podle dosavadních hospodářských účinů, pravděpodobně předstižen.

Pro rok 1929 jest preliminován provozní zisk částkou poněkud nižší, a to 156 mil. Kč, důsledkem toho, že do výdajového programu byly zařazeny nové, v předchozích letech se nevyskytující náklady. Celkem činí tato vyšší potřeba, přihlíží-li se naproti tomu k některým sníženým nákladům, jako na programové úrokování dluhů a podobné, okrouhle 198 mil. Kč.

Porovná-li se tudíž provozní zisk let minulých s preliminovaným ziskem roku rozpočtového, činil by provozní zisk vlastně částku 354 mil. Kč.

Hospodářské výsledky čsl. státních drah v roce 1925 - 1929 a zařazení obnovovacích nákladů do provozních účinů.

Až včetně do roku 1926 nebylo činěno rozdílu mezi tak zvanými náklady obnovovacími, které podle své povahy náležejí do výdajů provozních a náklady ryze investičními, t. j. takovými výdaji, jimiž zvyšuje se hodnota železničního majetku. Uplatnění této zásady došlo výrazu teprve v hospodářském výsledku roku 1927 a podnikových rozpočtech let následujících. Vezme-i se proto v úvahu, že by obnovovací náklady v letech 1925 a 1926 byly dodatečně zařazeny do provozních účinů státního podniku železničního, jevily by se hospodářské výsledky v období 1925 až 1928 asi takto:

Přepravní příjmy.

Toto postupné zlepšování hospodářských výsledků státního železničního podniku lze přičísti v prvé řadě stoupajícím přepravním příjmům, jediné to v podstatě úhradové položce železničního hospodaření, nemalou měrou však též úsilí železniční správy zlevniti provoz, hlavně po stránce věcné.

Přepravní příjmy činily v roce

V roce 1928 lze očekávati, že přepravní příjmy převýší preliminovanou částku, jelikož do konce srpna 1928 činí přepravní příjmy již okrouhle 2 miliardy 835 mil. Kč, neboli asi o 196 mil. více než za totéž období roku 1927.

Silný vzestup příjmů jeví se již od roku 1927, kdy počala se vyvíjeti příznivě povšechná hospodářská situace; silný stavební ruch přinesl zvýšenou konjunkturu i v příbuzných výrobních odvětvích, v důsledku čehož železniční doprava značně stoupla. Tato vývojová linie nejen že neochabla počátkem roku 1928, nýbrž naopak silně stoupá hlavně vlivem zákonné úpravy o podpoře stavebního ruchu.

Se zřetelem na intensitu přepravy poslední doby byly rozpočteny přepravní příjmy na rok 1929 ve výši 4 miliardy 489 mil. Kč, jež přibližují se ca do výše očekávaným příjmům za rok 1928, převyšují však docílené příjmy v roce 1927 o 204 mil. Kč, v roce 1926 o 484 mil. Kč a v roce 1925 o 544 mil. Kč.

Provozní výdaje.

Zvýšení příjmů nejeví se ovšem stejnou měrou ve zvýšení provozního zisku, jelikož na druhé straně s rostoucí intensitou dopravy zvyšují se značně též provozní výdaje jak osobní, tak i věcné, zvýšením spotřeby materiálu, úpravami platovými a konečně i zestátňováním soukromých drah ve státním provozu, jejichž účiny, převážně v saldu nepříznivé, přecházejí do účinů státních drah.