Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Porovnání s rozpočtem na rok 1923.

tedy částka vzhledem k nákladu vyplynuvšímu z provedení platového zákona a systemisace (1,099.514 Kč) velmi nepatrná; umožněno to bylo současným podstatným snížením úvěrové položky na platy smluvních zaměstnanců v důsledku likvidace povolovacího řízení. Převážná část zvýšení prelimináře, totiž 5,144.400 Kč, připadá k dobru věcných výdajů, a to zejména důležitých subvenčních úvěrů na zvelebování průmyslu, vývozu, obchodu, živností a na podporu vodní dopravy ve smyslu požadavků přednesených při projednávání rozpočtu na rok letošní.

co se vysvětluje odpadnutím příjmů z povolovacího řízení.

Celkový ráz debaty.

V debatě bylo poukazováno na veliký význam resortu ministerstva průmyslu, obchodu a živností, jemuž přísluší pečovati o téměř polovinu všeho obyvatelstva naší republiky. Pozastavována celková nízká výměra rozpočtu a žádáno přiměřené zvýšení jednotlivých úvěrů.

Kompetence ministerstva.

V souvislosti s tím žádáno, aby ministerstvo obchodu vybaveno rozsáhlejší kompetencí a soustředěna v něm veškerá potřebná pravomoc pro řešení otázek týkajících se průmyslu, obchodu, živností a vodní dopravy. Zejména tlumočen požadavek živnostenského stavu, aby kompetence ve věcech živnostenského školství pokračovacího včetně škol odborných a obchodních přenesena byla z resortu ministerstva školství na ministerstvo obchodu, dále žádáno, aby bylo v ministerstvu obchodu soustředěno zadávání hromadných státních dodávek, jež jsou co do povahy a druhu zadávaného zboží společné různým resortům státní správy, a posléze, aby rozšířena byla kompetence ministerstva v oboru vodní dopravy. Požadavky tyto dojdou vyřešení v osnově zákona o kompetenci ministerstev, jež se nyní nachází v meziministerském projednávání.

Poradní sbory.

K dosavadním poradním sborům ministerstva obchodu přistupuje nový poradní sbor podle §u 7 celního zákona, jehož účelem jest sledovati vývozní a dovozní podmínky v jednotlivých státech a bráti v úvahu ev. opatření odvetná. Na potřeby tohoto sboru preliminuje se 20.000 Kč. Současně zvyšují se úvěry na Poradní sbor pro otázky hospodářské a Státní radu živnostenskou vzhledem k významné a stále stoupající jich agendě. Pokud jde o Státní radu živnostenskou tlumočen byl požadavek, aby též pražským členům přiznávána byla dieta za účast na schůzích v náhradu skutečných výloh s tím spojených a ušlého zisku. Ministerstvo obchodu přihlédne k tomuto požadavku v chystané nové jednotné úpravě diet pro členy státních poradních sborů.

Legislativa.

Bylo apelováno na urychlenou novelisaci zastaralého zákona a obchodních a živnostenských komorách, při čemž byla by i řešena otázka součinnosti různých institucí, které rovněž pečují o průmysl, obchod a živnosti. Bylo konstatováno, že příslušná osnova jest již vypracována a bude v nejbližší době rozeslána zájmovým korporacím k sdělení jich stanoviska. Osnova hledí zvláštním ustanovením dáti podnět a umožniti spolupráci obchodních komor s význačnými organisacemi průmyslovými, obchodními a živnostenskými za účelem vhodné dělby práce, jež je jak komorami tak těmito jinými korporacemi konána v zájmu povznesení našeho národního hospodářství.

Byla nadhozena otázka případné novelisace zákona z 15. července 1927, čís. 112 Sb. z. a n., kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepnickou s ohledem na spornou otázku provozování živnosti vdovou po hostinském, která tohoto průkazu nemá. Sděluje se, že ve věci této konána by porada se zájemníky, na níž dospělo se k jednotnému názoru, dlužno vyčkati rozhodnutí nejvyššího správního soudu o konkrétních stížnostech na soud tento již vznesených. Nebude-li dáno za pravdu kladnému stanovisku některých živnostenských úřadů v této věci, vypracovalo by ministerstvo obchodu potřebnou osnovu zákona.

Bylo žádáno o brzké vyřešení otázky zabezpečení stavebních pohledávek živnostenských. V této věci vykonalo ministerstvo obchodu z podnětu Státní rady živnostenské široce založenou písemnou anketu. Toto šetření není dosud skončeno. Došlý materiál bude zpracován za součinnosti Státní rady živnostenské ministerstva spravedlnosti, kterému přísluší předložení vlastní osnovy zákona.

K dotazu po osudu iniciativního návrhu pánu poslance Wenzela a soudruhů o zákonné úpravě soukromoprávních poměrů plavby sděluje se, že ministerstvo obchodu připravovalo již delší dobu osnovu příslušného zákona a použilo při této práci též zmíněného iniciativního návrhu z r. 1926. Osnova bude nyní meziministersky projednávána a počátkem příštího roku pravděpodobně předložena k projednání zákonodárným sborům.

Filmový průmysl a kinematografické koncese.

Bylo žádáno o podporu naší domácí filmové produkce v souvislosti s tím vytčen význam filmů poučných o výrobních metodách atd. pro živnostenský dorost. Nadhozena otázka přeměny biografických licencí na řádné koncese. Sděluje se, že ministerstvo obchodu projednává osnovu zákona k podpoře výroby kinematografických filmů, jímž má býti zavedena ve prospěch domácí produkce povinná kvota půjčovnám. Ministerstvo obchodu uznává též význam poučných filmů pro akci didaktickou v oboru zvelebování živností a zamýšlí filmy takové v rámci svých možností podporovati, ev. samo je opatří pro vyučování na kursech pořádaných živnostensko-zvelebovacími ústavy. Pokud jde o požadavek majitelů licencí biografických, aby jejich zaměstnání bylo prohlášeno za řádnou koncesovanou živnost, nestaví se ministerstvo obchodu k těmto snahám zamítavě a konalo v této věci již několik porad se zájemníky; otázka dojde vyřešení při revisi živnostenského řádu.

Obchodní smlouva s Německem.

K přednesenému dotazu sděluje se, že v jednání o celně-tarifní smlouvu s Německem, jak prohlásil též pan ministr zahraničních věcí v zahraničním výboru, se pokračuje. Průtah nebyl zaviněn se strany československé. Jednání bude obnoveno, jakmile německá vláda ohlásí v tomto směru své přání. Toho času jsou německé delegace zaměstnány obchodně-politickým jednáním s jinými státy.

Zvelebování obchodu.

Na zvelebování domácího obchodu preliminuje se 500.000 Kč, při čemž mezi úkoly příštího roku vytčena akce směřující k vybudování jednotné ústřední organisace obchodnické. K vznesenému dotazu bylo konstatováno, že jde o vybudování vrcholné organisace, která by zprostředkovala styk s vládou, organisace naprosto nepolitické, které by se mohly zúčastniti všechny národnosti tohoto státu. Dosavadní organisace obchodnického stavu jest velmi roztříštěna. Vedle povinných obchodních organisací, jichž jest přes 500 a dobrovolných obchodních spolků, jichž jest přes 300, jest obchodnictvo organisováno též asi ve 300 smíšených společenstvech. Pro řešení otázek týkajících se celého obchodního stavu jest proto zapotřebí ústřední organisace, s níž by mohla vláda jednati.

Zvelebování živností.

Na zvelebování živností věnuje se třetina rozpočtu ministerstva obchodu, t. j. 15,597.507 Kč, proti roku letošnímu více o 1,161.711 Kč.

Bylo vytýkáno, že prý vláda staví nákladem 1 mil. Kč státní ústav pro zvelebování živností pro Slovensko v Turč. Sv. Martině a shledáváno nepochopitelným, proč také v německém území, zejména v obvodu obchodních komor v Chebu a Liberci státní zvelebovací služba není vybudována. Bylo konstatováno, že zmíněná stavba rozpočtena byla na 8,100.000 Kč, a poněvadž při provádění projektu dochází v některém směru k rozšíření, vyžádá si něco přes 9 mil. Kč. Bude to vzorný ústav, jeden z nejlepších ve střední Evropě. Že se pro Slovensko buduje ústav státní, má příčinu v tom, že v tomto území nebylo až do převratu zvelebovací akce v našem smyslu a poměry po převratu toho vyžadovaly, aby stát sám zde organisoval výkonnou službu zvelebovací, ježto zde nebylo jiného činitele, který by tak mohl s úspěchem učiniti. V Čechách byly již před převratem a jsou dosud jen ústavy komorní případně obecní nebo spolkové, tedy nestátní, a náleží tudíž iniciativa, pokud jde o jejich vybudování, v prvé řadě příslušným činitelům autonomním. To platí také v příčině obvodů obchodních komor v Chebu a v Liberci, kde působí ústavy těchto komor. Nebylo by účelno, a není toho také potřeba, aby vedle těchto ústavů nebo na jejich místě byla zřizována státní výkonná služba zvelebovací.

Živnostenské družstevnictví a úvěrnictví.

Byla učiněna zmínka o družstvech k nákupu strojů a zdůrazňován význam mechanisace živnostenských dílen pro rozvoj drobnějších živností v konkurenčním boji s průmyslovou velkovýrobou. Ministerstvo obchodu podporuje strojová družstva a hodlá udělovati též podpory k usnadnění mechanisace živnostenských dílen. Námět tento byl vítán, vyslovena však obava, že prostředky, které ministerstvu obchodu na tuto akci jsou k disposici, jsou nedostatečné.

Jednáno též o živnostenském úvěrnictví (živnostenských záložnách a jich svazech) a zdůrazňován jeho rozvoj a význam a reklamována i potřebná podpora. Při tom dotčena i otázka peněžního ústředí družstevnictví živnostenského, jemuž v minulých letech z prostředků státních poskytnut byl za účelem zlevnění živnostenského úvěr nízko zúročitelný státní vklad 10 mil. Kč vzhledem k nastalému rozvoji živnostenského družstevnictví a apelováno, aby vklad tento zvýšen. Ministerstvo obchodu zabývá se otázkou reorganisace jmenovaného ústředí; záležitost opatření dalších prostředků jest předmětem meziministerského jednání.

Podpora domáckého průmyslu.

Bylo žádáno o zvýšenou podporu domáckého průmyslu. Průmyslu tomuto s ohledem na jeho sociální význam věnuje ministerstvo obchodu všestrannou péči jak pokud se jedná o průmysl hračkářský, tak krajkářský, a hodlá svoji péči rozšířiti i na jiné obory. Pokud jde specielně o společenstvo pro výrobu hraček v Horách Sv. Kateřiny, o němž v debatě byla zmínka, poznamenává se, že činnost jeho byla opětovně podpořena z prostředků ministerstva obchodu zápůjčkami i různými subvencemi. Pokud jde o požadovanou podporu pro stavbu školní budovy tamtéž, vymyká se otázka tato z rámce působnosti ministerstva obchodu.

Akce ve prospěch živnosti obuvnické.

V debatě všeobecné i specielní dotčena byla kritická situace jevící se v živnosti obuvnické a žádáno o zakročení ministerstva obchodu. Ministerstvu obchodu jsou dotyčné poměry, související s rozvojem obuvnického velkoprůmyslu, dobře známy a ministerstvo obchodu otázkou odpomoci opětovně se zabývalo. Po jeho názoru prospěti by mohlo stavu obuvnickému zlepšení výrobní a prodejní organisace tvořením příslušných družstev, při čemž ministerstvo obchodu bylo by ochotno pečovati o zlevnění úvěru pokud se týče opatření moderního strojového zařízení. O prohloubení odborných znalostí, zejména dorostu, pečuje se prostřednictvím kursů pořádaných živnostensko-zvelebovacími ústavy, v kterémžto směru vydalo ministerstvo obchodu specielní směrnice, a pečováno o to, aby ústavy byly vybaveny žádnými dílnami strojovými. V kursech jedná se o racionalisaci provozu, výcvik v nových výrobních metodách a zavádění specielních druhů obuvi, vhodných pro výrobu rukodílnou. Nemajetní kursisté jsou podporováni poskytováním stipendií. Rovněž se podporuje odborný tisk obuvnický. Odpomoc živnosti obuvnické zjednává se i distribuční akcí při dodávkách vojenské obuvi. Při tom pečuje ministerstvo, aby ceny za vojenskou obuv, dodanou na podíl maloživnostenský, byly upraveny tak, aby odpovídaly skutečným výrobním nákladům včetně přiměřeného občanského zisku, a podporuje též další požadavek, aby potřebný kožní materiál k zpracování dodávky byl maloživnostenským dodavatelům přidělován vojenskou správou.

Státní dodávky.

Bylo tlumočeno přání, aby dodávkové řízení v oboru celo, státním bylo soustředěno na jedno vhodné místo, t. j. ministerstvo obchodu, a upozorňováno též na úspory, kterých by bylo lze dosíci soustředěním nákupu státních potřeb kancelářských za současné normalisace a typisace těchto potřeb. Sděluje se, že v důsledku ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě, zahájilo ministerstvo obchodu akci soustředění hromadných dodávek státních a současně též s tím související akci normalisace tohoto zboží, jež pro většinu oborů státní správy jest společné, resp. stejně použitelné a účelu nejlépe vyhovuje. Jednání toto není dosud skončeno.

V souvislosti s tím jest v běhu i akce o soustředění distribuce státních dodávek pro maloživnostníky, o níž, pokud jde o živnost obuvnickou, byla učiněna zmínka již výše. Dotyčná akce jest širší a týká se i dodávek textilních a konfekčních. Vzhledem k námětům v debatě přednesených vejde ministerstvo obchodu znovu v jednání s příslušnými ministerstvy, aby veškeré státní dodávky, jež mohou zpracovati drobní živnostnici a jich družstva, jakož i družstva dělnická, legionářská, invalidní a válečných poškozenců, byly předávány k zadání cestou distribuční ministerstvu obchodu. V tomto směru vypracovalo ministerstvo obchodu také návrh zvláštní vyhlášky, která jest v meziministerském projednávání a která bude pak předložena ministerské radě k rozhodnutí.

Živnostenská společenstva a společenstevní instruktoráty.

Bylo si stěžováno do rozdrobení a neúčelné organisace živnostenských společenstev a urgována předloha zákona, kterým by uloženo bylo jich zodbornění, při čemž okresní povinné i dobrovolné jednoty společenstevní označeny za přítěž celé organisace. Poznamenává se, že ministerstvo obchodu, pokud se týče společenstevní instruktoráty, snaží se o zdokonalení organisace již za platnosti nynějšího živnostenského řádu v tom směru, aby zřizována byla jen společenstva odborná a slabší společenstva smíšená jednak rušena a zbylí členové přivtělování k odborným společenstvům, jednak aby byla slučována v silnější společenstva a při těchto zřizovány podle potřeby odbory.

Pokud jde o dozorčí činnost nad společenstvy jsou jednak vydávány pokyny okresním správám politickým jakožto bezprostředním úřadům dohlédacím, jednak jsou pořádány úřední dny pro živnostenská společenstva v jednotlivých okresích, na nichž referenti instruktorátů přednášejí činovníkům společenstev o vzorném hospodářství a účelové působnosti společenstevní, při čemž též prohlížejí knihy společenstev a udělují patřičné pokyny. Mimo to zkoumají se závěrečné účty společenstev, dohlíží se na to, aby společenstva používala svého jmění jen k účelům společenstevním a pečuje se, aby stanovy společenstev byly v pořádku. Byl vydán zvláštní výnos, aby učebná doba ve stanovách určena byla přesnou číslicí a aby počet učňů vůči počtu pomocníků nebyl stanoven nepřiměřeně vysoko, k čemuž mají dohlédati živnostenské úřady. Bude snahou ministerstva obchodu, aby docíleno bylo ucelené a plánovité organisace společenstevní se silnými a odborně zařízenými jednotkami, které by mohly plniti všestranně zákonné úkoly. K výtce, že celková systemisace sil pro společenstevní intsruktoráty jest nedostatečná, bude přihlédnuto při revisi systemisace.

Vodní doprava.

K výtce, že z popudu ministerstva obchodu favorisovány jsou přístavy holešovický a mělnický proti severočeským přístavům na Labi uvádí se: Zmezinárodněním Labe a Vltavy až ku Praze převzala československá vláda i povinnost vybudovati přístavy již existující tak technicky i tarifně, aby vyhovovaly požadavkům, jež zvýšená lodní doprava na ně klade. Zkušenosti, jichž nebylo bylo od prvého překladištního tarifu z r. 1921 bylo použito při nové úpravě v překladištním tarifu z 24. srpna 1928. Tím dostává se veškerým přístavům na zmezinárodněné části Labe a Vltavy potřebného substrátu pro překlad. Poukazuje se na přehlednou statistickou tabulku, příloha čís. 18 na str. 315. vládního návrhu finančního zákona, z níž jest vzestup překladu na léta 1923 - 1928 v jednotlivých přístavech zjevný.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Výdaje kap. 14. pro rok 1929 činí 712,177.400 Kč, tedy o 2,201.333 Kč méně než v rozpočtu na rok 1928. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 222,131.900 Kč a na výdaje mimořádné 490,095.500 Kč, na výdaje osobní 100,959.020 Kč a na výdaje věcné 611,218.380 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1928 zvýšení o 21,790.547 Kč, kdežto výdaje mimořádné pokles o 23,991.880 Kč. Osobní výdaje stouply oproti rozpočtu na r. 1928 o 19,030.187 Kč, kdežto výdaje věcné poklesly o 21,231.520 Kč.

Zvýšení vydají řádných a osobních má svůj důvod jednak v převedení vyššího nákladu systemisace služebních míst do resortní kapitoly, jednak pak v preliminování zvýšeného osobního nákladu vyplývajícího z provedení zákona ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy. Snížení výdajů mimořádných a věcných vysvětluje se hlavně kompetenčním přesunem do ministerstva zemědělství v oboru vodních staveb a dále restringováním výdajů na stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy.

Příjmy kapitoly 14. činí celkem 110,062.380 Kč, tedy o 11,916.80 Kč více než v rozpočtu na rok 1928. Vzestup příjmů spadá hlavně na vrub zvýšení příspěvku ze silničního fondu a zvýšených příjmů správy státních budov.

Systemisace.

Za rozpočtové debaty pohazováno bylo na nedostatečnou systemisaci úřednictva technického nižších kategorií zaměstnaneckých v státní službě stavební. K tomu se uvádí, že jde o systemisaci provisorní a že jest naděje, že v dohledné době veškeré příkrosti dosavadní systemisace budou napraveny, při čemž zajisté i význam technické služby bude náležitě zhodnoceno. Ostatně, pokud prokázána jest zvýšená personální potřeba, dochází k rozmnožení míst již i před ohlášenou všeobecnou revisí systemisace.

Pozemní stavby.

K názoru, že stát má podnikati stavební akce v první řadě v době špatné konjunktury, aby tím přispěl k oživení stavebních živností v době stagnace a k zabránění nezaměstnanosti, dlužno podotknouti, že přes částečnou teoretickou správnost tohoto stanoviska nelze se jím výlučně říditi zejména v mimořádné době nynější, kdy jde o výstavbu nového státu a o odčinění různých palčivých nedostatků, takže státní správa musí v první řadě přihlížeti k svým vlastním potřebám, nehledíc ani k tomu, že také bytová nouze státních zaměstnanců vyžaduje neodkladného řešení.

V jednotlivostech byly vytýkány vady ofertního řízení při zadání stavby budovy pro ČTK., jakož i stavební závady budovy Nejvyššího účetního kontrolního úřadu státní správou konané; v prvním směru objasní věc soudní řízení, v druhém směru dlužno vytknouti, že nenese vinu státní správa a neutrpěla také škodu, jelikož kupní cena nebyla poměrně vysoká. Pokud byly urgovány stavby některých úředních budov neb státních obytných domů, učiní ministerstvo veřejných prací vše, co jest v jeho moci, aby odůvodněným potřebám bylo vyhověno. Vydání nového jednotného stavebního řádu bude urychleno.

Stavby vodohospodářské.

V první řadě byla vytýkána domnělá nezákonnost přesunu části vodohospodářské agendy z ministerstva veřejných prací do oboru ministerstva zemědělství, ježto změna kompetence může býti provedena jen zákonem. K tomu podotýká ministerstvo veřejných prací, že nešlo o změnu platných norem kompetenčních, nýbrž pouze o to, aby dohoda obou ministerstev stanoven byl určitý výklad dosavadních kompetenčních předpisů, jenž byl pak vzat na vědomí vládou. Úpravy novým specielním zákonem nebylo tudíž zapotřebí, jelikož nová úprava působnosti dala se plně uvésti v soulad s platnými zákonnými předpisy o kompetenci ministerstva veřejných prací.

Vzhledem tomu, že mimořádné stavební úvěry vodních staveb i vodních cest jsou nedostatečné a dlužno je považovati za provisorní, bylo všeobecně požadováno urychlené zřízení vodohospodářského fondu, jenž by poskytl novou a dostatečnější basi pro financování rentabilních vodních staveb, zejména pokud jde o stavby přehrad a využití vodních sil. Jest odůvodněná naděje, že k uzákonění tohoto fondu dojde během příštího roku, při čemž bude ovšem i rozřešena otázka podílu, jakým do něho poplyne výnos daně z vodních sil. Mezi nejdůležitější úkoly, které bude nutno intensivněji řešiti, jakmile dojde k zřízení fondu vodohospodářského, náleží splavnění středního Labe, splavnění a využití vodních sil na střední Vltavě, zejména u Štěchovic, úprava mezinárodního Dunaje, Odry a Dolní Moravy, úprava a využití vodní síly řeky Váhu, zřízení údolních přehrad v Seče na Chrudimce, u Karlových Varů, u Vranova na Dyji, u Kníniček na Svratce, dokončení stavby Masarykova zdymadla u Střekova a posléze vybudování čsl. přístavů, zejména v Bratislavě a v Komárně.

Elektrisace.

V oboru elektrisce bylo v první řadě poukazováno na nepříznivý vliv zákona čís. 77/1927 Sb. z. a n. (o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy) na provádění elektrisace; dlužno však uvážiti, že obce mají možnost ucházeti se o subvence z úvěrových prostředků na elektrisaci venkova, při čemž ministerstvo veřejných prací bude se snažiti všem oprávněným žádostem v rámci prostředků po ruce jsoucích vyhověti.

Pokud bylo požadováno, aby kontrolovány byly ceny elektrického proudu pro domácnosti, živnosti a průmysl, připomíná se, že ceny proudu u všeužitečných elektráren, které dodávají elektřinu jsou kontrolovány přímo ministerstvem veřejných prací při kontrole hospodaření těchto společností. O přeměnu některých elektráren na všeužitečné se právě jedná, čímž odstraněny budou zajisté četné stížnosti průmyslu na tyto elektrárny.

Silnice a mosty.

V oboru silničním bylo naléháno v prvé řadě na urychlené provádění úprav silničních na řád silničního fondu, jakož i na rychlejší postup při budování nových silnic na Slovensku. Státní správa jest si plně vědoma velikého významu akce zahájené zákonem o silničním fondu a věnovala v prvním období pozornost hlavně reparačním pracím na komunikacích silničních v okruhu velikých měst, zejména hlavního města Prahy, jakož i světových lázeňských míst. Letošního roku bylo upraveno podle moderních metod celkem 674 km státních silnic, zválcováno 501 km a vydlážděno v průtazích měst 49 km státních silnic; takže upraveno bylo takto úhrnem již 14% celkové délky státních silnic, což jet vzhledem k tomu, že celá akce zlepšovací rozvržena byla podle zákona na 10 let, kvotou dosti značnou. Vážné důvody mluví ovšem pro to, aby uvedené desetileté období bylo zkráceno. Při novostavbách státních silnic na Slovensku, jde v první řadě o dobudování několika silničních spojů mezi Moravou a Slovenskem, na nichž se pracuje, o rekonstrukci podtatranské "Cesty Svobody", o zahájení stavby silnice mezi Královou Lehotou a Popradem (t. zv. severní magistrála), o dokončení stavby silnice mezi Handlovou a Hronským Sv. Křížem a o pokračování stavby t. zv. jižní slovenské magistrály.

Důrazně bylo požadováno, aby při zadávání silničních úprav byla dávána přednost domácím firmám, a vytýkán byl určitý případ, kdy práce zadány byly sice firmě domácí, ale takové, jež pracuje v součinnosti s odbornou firmou zahraniční. Ministerstvo veřejných prací přísně dbá zásady, aby silniční úpravy dávány byly výhradně domácím firmám, a bude ji i nadále zachovávati, musí však vítati, použije-li domácí firma z počátku součinnosti firmy zahraniční, neboť domácí firmy musí se teprve zapracovávati a jest v zájmu věci, jestliže použijí praktických zkušeností získaných v cizině.

Pokud jde o přání, aby akce směřující k inkameraci autonomních silnic byla uspíšena, dlužno obrátiti, zřetel nejprve k náležité úpravě silnic k inkameraci určených, za kterýmžto účelem jsou poskytovány ze silničního fondu vydatné subvence. Ministerstvo veřejných prací vůbec postupuje co nejliberálněji při udílení subvencí na zlepšení silnic podle zákona o silničním fondu a jest v zásadě ochotno vyhověti i projevenému přání, aby těchto podpor dostalo se i t. zv. vicinálním cestám na Slovensku, pokud ovšem stanou se silnicemi okresními.

V oboru mostním byl vznesen v debatě dotaz stran povolení státního příspěvku ke stavbě městského mostu přes Labe v Ústí n. L. a stran stavby nového státního mostu v Děčíně. První případ jest již ve stadiu jednání, v druhém případě pak jde právě nyní o vypracování projektu. Státní správa věnuje bedlivou péči jak otázce vybudování mostů na státních silnicích, zejména nahrazení starých chatrných mostů mosty novými, tak i podporování staveb mostů nestátních, a to hlavně v těch případech, v nichž jde o komunikace důležité pro dálkovou dopravu.

Automobilismus.

V tomto směru byl zdůrazňován zejména požadavek bezpečnosti provozu automobilového a řádného výcviku řidičů, jakož i přísnějšího provádění jejich zkoušek. Všecky tyto otázky budou řešeny v zákoně o jízdě automobily, jehož návrh právě se projednává. V tomto zákoně resp. v příslušném prováděcím nařízení bude postaráno i o to, aby soukromé školy pro výchovu řidičů byly postaveny pod přísný státní dozor.

Pokud bylo v konkrétním případě (Mariánské Lázně) vytýkáno, že byla udělena koncese pro pilotní školu leteckou cizozemci, našlo při tom o koncesi, nýbrž pouze o svolení, aby letecký spolek při neživnostenském výcviku svých členů mohl používati za určitých kautel i plochy státního letiště; cizozemec, který byl funkcionářem spolku, se svých funkcí i členství již vzdal.

Letectví.

K dotazům v příčině vybudování letišť se podotýká, že v tomto směru vyvíjí se veliké úsilí. V Praze - Kbelích staví se velký hangár, dává se do provozu maják a pracuje se na majetku velkého leteckého nádraží; dále se dokončuje letecké draží a druhý hangár v Mariánských Lázních, co nejdříve bude dáno do provozu letiště v Užhorodě, pracuje se na vybudování, letiště v Karlových Varech a jedná se o zřízení nových letišť i na jiných místech a rovněž i letišť pomocných a nouzových. Praha i Brno vyrůstají ve velmi významný letecký uzel.

Intensivní pozornost věnuje se též vybudováni nových, skutečně ekonomických letadel, čímž sníží se u subvencovaných linek i subvenční částka na 1 km prolétnuté trati připadající.

Pokud bylo požadováno, aby veškeré letectví podrobilo se jednotnému vedení, dlužno uvážiti, že letectví civilní a letectví vojenské sledují různé cíle a nelze je plně sloučiti, což však nevylučuje, aby určitých zařízení nebylo používáno společně.

Báňská administrativa.

Velmi mnoho pozornosti bylo v debatě věnováno otázce hornických sporů mezdních a stávek a působnosti úřadů báňských v těchto sporech, při čemž bylo požadováno, aby ministerstvo veřejných prací zasahovalo způsobem autoritativním do těchto sporů. K tomu dlužno podotknouti, že působnost úřadů báňských i ministerstva v těchto případech může se omezovati pouze na zprostředkování mezi stranami, při čemž ovšem úřady snaží se všemožně, aby nedošlo k stávkám. Při těchto vyjednáváních ministerstvo veřejných prací hledí býti úplně nestranným a objektivním a usiluje a to, aby z obtížné situace nalezeno bylo takové východisko; jež by odpovídalo zájmům státu a veřejnosti vůbec.

Bylo poukazováno také na to, že inspekce na dolech provádí se nedostatečně a že má býti dokonaleji vybudována. Ministerstvo veřejných prací věnuje velkou pozornost zdokonalení báňské inspekce a rozmnožení sil v tomto oboru a podotýká, že počet inspekcí dosáhl minulého roku již předválečné výše, ač tato úřední činnost stále zápasí s nedostatkem personálu. Inspekční činnost jest vydatně podporována i prohlídkami prováděnými členy závodních rad, jichž inspekcím věnuje ministerstvo veřejných prací pozorný zájem, uvažujíc velmi vážně všechny podněty. ve zprávách hornických inspektorů obsažené. Smrtelných úrazů hornických jest poměrně málo a jsou v tom směru naše poměry u porovnání s jinými státy velice příznivé.

Také podnětu, aby hornopolicejní předpisy byly jednotně sestaveny, věnuje se bedlivá pozornost a bude co nejdříve vyhověno i přání týkajícímu se vypracování prováděcího nařízení k zákonu o placených dovolených.

Pokud jde o naléhavou otázku sanace bratrských pokladen, souvisí tato otázka s novou úpravou sociálního pojištění a bude možno předložiti osnovu příslušného zákona, jakmile stane se zákonem novelisace sociálního pojištění. Přípravy k vypracování zmíněné osnovy, jež bude spočívati na směrnicích daných ministerskou radou, již značně pokročily.

Ve věci dovozu uhlí z Polska se podotýká, že zachovávají se v té příčině loyálně platné mezinárodní smlouvy.

Pokud posléze jde o urgovanou reformu všeobecného zákona horního, dlužno zdůrazniti, že prozatím sledují se částečné reformy v nejnaléhavějších otázkách.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1929 vykazuje ve výdajích částku 561,369.500 Kč a v příjmech částku 583,919.500 Kč, činí tudíž provozní zisk 22,550.000 Kč, jenž jest o 5,395.100 Kč vyšší než preliminovaný bilanční zisk v rozpočtu na rok 1928.

Provozní zisk ponechává se podniku k úhradě výdajů investičních, které se ve výši tohoto zisku limitují.

V rozpočtu na rok 1929 jsou aktivní tyto závody: Most (hnědé uhlí), Poruba (kamenné uhlí), Rožnava (těžba železných rud), Železník (těžba železných rud), Solnohrad u Prešova (sůl) a Marmarošská Solotvina (sůl). Pasivními jsou tyto závody: Příbram (stříbro a olovo), Jáchymov (uranové doly a radium), Báňská Štiavnice (zlato a stříbro), Kremnice (zlato a stříbro), Podbrezová (železárny) a Gbely (nafta).

Státní prodejna báňských výrobků.

V debatě žádalo se objasnění ohledně zisku za státní prodejny báňských výrobků. K tomu se podotýká toto: Podnik státních dolů a hutí při svém tak různorodém podnikání dává zpracovati suroviny jednotlivých závodů často mimo dotyčný závod a vykazuje pak ve státní prodejně báňských výrobků jednak ony zisky, jež nelze přiznati jednomu závodu, a zisky exportní, jednak pak zisky ze zušlechťování produktů prováděné mimo ten který závod; jde tudíž při tom pouze o zisky závodů aktivních.

Most.

Namítána byla neracionelní těžba dolu Hedvika, zejména sypání lupku na odval. Podotýká se, že lupek spotřebuje elektrárna ervěnická a že sypání na odval může se týkati jen takových proplástek, jichž ani elektrárna nemůže potřebovati. I poznámkám ohledně výše nákladu na hloubení nového dolu u Břešťan se poznamenává, že náklad bude činiti celkem jen asi 45 mil. Kč.

Příbram.

Ministerstvo veřejných prací věnuje intensivní pozornost otázce úpravy mzdových poměrů závodu příbramského, musí ovšem při tom bráti zřetel na zvláštní poměry tohoto závodu a na otázky související s jeho stálým schodkem. Na zastavení závodu příbramského se nepomýšlí.

Jáchymov.

K dotazu o množství vyrobeného a užitého radia se uvádí, že od převratu (včetně malé zásoby) se vyrobilo 14,6 gramu, z čehož jest pronajato ústavům a lékařům 5,5 gramu, prodalo se 1,3 gramu a v zásobě jest 7,8 gramu. V roce 1929 se očekává těžba 3 gramů. Prodej radia byl teprve v poslední době usnesením vlády uvolněn.

Pokud byla vytýkána vyšší úmrtnost dělnictva jáchymovských dolů a připisována emanaci radiové, podotýká se, že příčiny úmrtnosti budou zkoumány zvláštní lékařskou komisí a podle výsledků tohoto zkoumání učiní se nutná opatření k ochraně dělnictva; bylo však již zjištěno, že emanace radia v dolech nemůže býti zdraví lidskému škodlivá.

Mzdy závodu jáchymovského jsou vyšší než v Příbrami a v závodech na Slovensku; při úpravě mzdových poměrů dlužno ovšem bráti zřetel k dosavadním hospodářským výsledkům závodu.

Podbrezová.

Závod podbrezovský vzhledem k stálé své pasivitě zůstává i nadále problémem, nelze však posuzovati jej jen s hlediska národohospodářského, nýbrž i s hlediska sociálně-politického, neboť závod poskytuje zaměstnání a obživu obyvatelstvu v chudém hornatém kraji, které jest na něm z velké části úplně závislé. Ostatně z preliminovaného schodku 23,316.000 Kč připadá jen na pense, na úrok z investic placený státní pokladně a na odpisové reservy celkem 13.300.000 Kč. Jest naděje, že dalším prováděním investic, příznivým vyřešením otázky železničních tarifů a posléze i výstavbou nových železničních tratí na Slovensku, které by odstranily nepříznivé tarifární položení závodu, podaří se schodek závodu podbrezovského tak stlačiti, že za příznivé odbytové situace mohlo by období pasivnosti býti překonáno.

Tvrzení, že železárny v Podbrezové byly před převratem aktivní, neodpovídá skutečnosti, neboť tyto závody, které byly tehdy součástí státního železničního podniku uherského a pracovaly výhradně pro státní dráhy a loděnice, byly bilančně vždy pasivními, ač stav tento byl zakrýván vyššími přejímacími cenami, jež závodu platily uherské státní dráhy.

Gbely.

Ježto gbelské ložisko jest vyčerpáno, hledá se nafta v okolí Gbel a na úpatí Karpat; u Turzovky bylo nalezeno ložisko lehké nafty, dosavadní vrtby nedávají však dosud podkladu pro posouzení jeho vydatnosti.

Solné doly.

Byla vznesena stížnost do nepěkného vzhledu soli. K tomu se podotýká toto: Pokud sůl vyrábí se vařená v pánvích nebo ve vakuových aparátech, není proti její jakosti výtek, naopak její dobrá kvalita se všeobecně uznává. Rovněž není výtek proti kusové soli mleté v mlýnech závodních v Marmarošské Solotvině. Výtky týkaly se pouze kusové soli mleté v solných mlýnech v Olomouci, které jsou soukromým podnikem, v poslední době však bylo v těchto mlýnech zavedeno umělé praní mleté soli, takže i vzhled této soli se podstatně zlepšil.

Poměry dělnictva všeobecně.

Pokud bylo posléze vytýkáno, že drahotní výpomoc hornictvu byla vyplacena v r. 1927 jen u některých závodů, sluší předně podotknouti, že ve většině soukromých podniků se výpomoci dělnictvu vůbec nedostalo. Na státní závody na Slovensku vzat byl při výplatě této výpomoci zvláštní zřetel hlavně proto, že mají nejnižší průměrné výdělky ze všech státních a hutnických závodů a mimo to byly postiženy citelnou restrikcí pracovních směn.