Rozpočet podniku "Státní lesy a statky"
uveden jest ve skupině II. oddílu IV. §u 6
a
| vykazuje celkový výdaj | Kč | 605,762.740,-, |
| celkový příjem | Kč | 739,661.710,-, |
| tudíž provozní přebytek | Kč | 73,898.970,-. |
Pro rok 1928 byl preliminován celkový
| výdaj | Kč | 639,656.852,-, |
| celkový příjem | Kč | 691,133.600,-, |
| tudíž provozní přebytek | Kč | 51,476.748,-. |
Odůvodněni rozdílu mezi rozpočtem
na rok 1929 - 1928, jakož i podrobné vysvětlivky
k tomuto rozpočtu jsou uvedeny jednak v důvodové
zprávě k návrhu finančního
zákona a státního rozpočtu pro rok
1929 na straně 496 a další, jednak v podrobném
rozpočtu tohoto podniku na straně 35 a dalších.
Při projednávání rozpočtu státních
lesů a statků byly činěny v rozpočtovém
výboru jednotlivé připomínky, dotazy
a výtky a vysloveny námitky a přání,
k nimž se podotýká toto:
Výnosnost státních lesů a statků.
Vzhledem k častým námitkám o malé
výnosnosti státních lesů a statků
dlužno uvážiti, že jsou tyto zatěžovány
náklady, jež by soukromého podnikatele buď
vůbec nebo aspoň z největší části
nezatěžovaly.
Jsou to: Úroky z nabývací ceny pozemků
převzatých podle zákonů o pozemkové
reformě, úroky z nákladů investičních
vzniklých v letech 1921 - 1925, náklady pensijní,
jež musí býti hrazeny rovněž z
běžných příjmů podniku,
poněvadž se státním lesům a statkům
nedostalo žádných prostředků
ke zřízení vlastního pensijního
fondu, ač pensijní příspěvky
většiny pensionovaných zaměstnanců
plynuly po celou služební dobu do státní
pokladny; posléze jsou to náklady na udržování
zámků a parků v Ploškovicích,
Konopišti, Chlumu u Třeboně, Židlochovicích
a Topolčiankách. Bez těchto uvedených
výdajů zvýšil by se výnos podniku
na částku téměř dvojnásobnou.
Kromě toho sluší míti na zřeteli,
že není správné posuzovati hektarový
výnos půdy podle celkové výměry
státních lesů a statků v celé
republice, ježto státní lesy na Podkarpatské.Rusi
a z části i na Slovensku nejsou pro nedostatek peněžních
prostředků na nutné investice dosud tak vybaveny,
aby mohlo býti náležitě využito
dřevních zásob, jako jest tomu v zemích
českých. Také nelze bráti v úvahu
pozemky neplodné, pastviny a horské poloniny, jichž
výnos (nepatrné nájemné) stačí
sotva k úhradě na ně připadajících
daní a dávek. Snahou ministerstva zemědělství
jest, aby, pokud tomu nebrání nedostatek investičních
prostředků, byla vybudována dostatečná
síť lesních cest na Slovensku a zejména
v Podkarpatské Rusi a umožněna tím exploitace
rozsáhlých, dosud nepřístupných
porostů lesních.
Poměr dělnictva na státních statcích.
K výtce, že postup správ státních
statků je protidělnický, a že zákon
o osmihodinové době pracovní není
zachováván, se podotýká:
Ústřední ředitelství státních
lesů a statků vydalo přesné rozkazy,
jak mají správy postupovati vůči dělnictvu
a bdí nad zachováváním těchto
rozkazů. Inspekční úředníci
kontroluji správy, jak v té příčině
jednají.
Ústřední ředitelství státních
lesů a statků se snaží v mezích
možnosti zlepšiti postavení dělnictva
zaměstnaného na státních statcích,
stará se o příznivější
jeho ubytování; pokračuje postupně,
pokud tomu dovolují investiční prostředky
státním rozpočtem stanovené, v stavbě
moderně vypravených, zdravotně nezávadných
dělnických bytů a zřizuje pro dělnictvo
při stávajících bytech koupelny a
sprchy.
Zákon o osmihodinné době pracovní
jest na státních statcích zachováván.
Je samozřejmé, že při nutných
hospodářských pracích v době
letní se pracuje přes 8 hodin, děje se tak
v mezích zákonem přípustných
a kolektivní smlouvou stanovených. Hodiny přes
čas honorují se podle ujednaných smluv.
Propouštění dělníků
a deputátníků.
Bylo vytýkáno, že jsou dělníci
a deputátníci na státních dvorech
propouštěni a místo deputátníků
že jsou používáni krmiči; dále
že dřívější deputátníci
jsou zaměstnáni na denní plat, že plat
je minimální a že v zimě pracují
za 8 Kč.
Při vyplácení mezd a propouštění
dělnictva a deputátníků řídí
se správy státních statků přesně
podle dojednaných kolektivních smluv, jak byly sjednány
se souhlasem zástupců dělnictva. Případ,
že by někdo pracoval za 8 Kč denně,
není ústřednímu ředitelství
státních lesů a statků znám.
Kdyby byl podobný případ znám, byl
by vyšetřen a byla by zjednána náprava.
Výnos polního hospodářství.
Na dotaz o hektarovém výnosu polního hospodářství
se sděluje, že státní statky vykazují
čistý výnos z polního hospodářství
za rok 1927 Kč 51.4 po 1 ha, z čehož tvoří
výtěžek z malonájmu 324 Kč po
1 ha, z velkonájmu 426 kč po 1 ha, z hospodářství
režijního 610 Kč po 1 ha.
Je samozřejmé, že v tomto celku jednotlivé
statky vykazují v témže roce výsledky
velmi skvělé až 2700 Kč po 1 ha, oproti
tomu jsou ovšem také statky, které jsou pasivní.
Tato pasivita jest vždy odůvodněna, buď
živelní pohromou, neb velkými zařizovacími
investicemi, zejména při statcích pozemkovou
reformou převzatých, za kterýchžto okolností
ani soukromý podnikatel nebrání se přechodně
snížení bilančního výnosu.
Mimo to mají státní statky v drobném
pachtu 48.250 ha zemědělské půdy,
hlavně pastvin, které jsou propachtovány
za tak nízké nájemné, že toto
nehradí ani příslušné daně
a přirážky. Tyto případy stávají
ponejvíce na Podkarpatské Rusi a slouží
hlavně ku zmírnění sociální
bídy místního obyvatelstva.
Přes všechny tyto nepříznivé
okolnosti, kterým státní statky jako podnikatel
musí čeliti, jsou docilované výsledky
polnohospodářské jak nahoře uvedeno,
k těmto stávajícím poměrům
úměrny.
Velkopacht, malopacht, režie.
Ve věci výnosu polního hospodářství
rozděleného na velkopacht, malopacht a režii
se podotýká, že hospodářství
režijní převyšuje téměř
o 100% zisk po 1 ha malonájmu a o 30% zisk po 1 ha z velkonájmu,
nehledě k tomu, že stav veškerého fundu
v hospodářství režijním je udržován
v daleko lepším stavu, než v hospodářství
propachtovaném.
Mimo to nutno uvážiti, že v tomto čistém
zisku nejsou ciferně vyjádřeny všechny
přečetné sociální povinnosti,
které státní statky jsou každoročně
nuceny plniti v zájmu státním a ku prospěchu
dělnictva.
Podle těchto skutečných výsledků
v roce 1927 byl sestaven i preliminovaný výsledek
na rok 1929, kde nastanou jistě obdobné případy
a výnos režijního hospodářství
bude dominovati nad malonájmem a velkonájmem. K
eventuelní námitce, proč jsou dávány
statky do velkonájmu, uvádí ústřední
ředitelství státních lesů a
statků, že stalo se tak z důvodů finančních,
poněvadž správa statků neměla
takových prostředků, aby statky těchto
velkonájmů, které byly získány
pozemkovou reformou, mohla dostatečně instruovati.
Výměra malopachtu je proto nepatrná, poněvadž
tyto pozemky byly při pozemkové reformě většinou
dány do vlastnictví.
Služební řád pro zaměstnance
státních lesů a statků.
Ku stížnostem do služebního řádu
pro zaměstnance státních lesů a statků
se uvádí, že příslušný
služební řád byl vypracován ústředním
ředitelstvím státních lesů
a statků, byl předán vládě
a elaborát byl schválen vládou, ovšem
odpovědnost přejímá ministerstvo zemědělství.
Vzhledem ke stížnostem, které se opakují,
se podotýká
1. že budou vydány vysvětlivky ke služebnímu
řádu, které odstraní některé
obavy a pochybnosti,
2. že stabilita služebního poměru zaměstnanců
státních lesů a statků i služebních
platů těchto zaměstnanců jest analogická
služebnímu poměru a platům zaměstnanců
pragmatikálních.
Hospodářství ředitelství
státních lesů a statků v Buštině.
K poukazu na některé nepřístojnosti
při manipulaci dřeva se podotýká,
že byly skutečně zjištěny podvodné
manipulace při plavení dřeva, z nichž
obviněn byl zejména horár Traxler, který
byl již zatčen. Věc je předmětem
přísného vyšetřování
jak se strany ústředního ředitelství
státních lesů a statků tak i příslušného
soudu a bude jistě po zjištění viny
proti pachatelům co nejostřeji zakročeno.
Zámek a park v Konopišti.
Pokud byly vytýkány některé věci
ohledně zámku a parku v Konopišti se sděluje,
že výtky, které se činí, jsou
úplně nesprávné a v ničem nemůže
je nikdo dokázati. Veškeré výtky o této
věci v rozpočtovém výboru vznesené
jsou podrobně vyvráceny v odpovědi ministra
zemědělství na interpelace podané
poslancem Bergmannem a soudruhy a senátorem Drem Veselým
a soudruhy.
Celkové výdaje.
Celkové výdaje návrhu rozpočtu pro
rok 1929 činí tutéž číslici
jalo v rozpočtu na rok 1928. Uvnitř návrhu
rozpočtového provedeny jsou však některé
změny v poměru výdajů obou titulů
kapitoly proti stavu položek rozpočtu na běžný
rok.
Na titulu prvém - ústřední správa
- zvyšují se oproti rozpočtu běžného
roku výdaje o 807,166 Kč. Na tomto zvýšení
participují osobní výdaje částkou
539.166 Kč, výdaje věcné penízem
268.000 Kč.
V titulu druhém - obvodové úřadovny
a přídělové komisariáty - zvyšují
se jedině osobní výdaje o 184.538 Kč;
věcné výdaje klesají bezmála
o 1,000.000 Kč. U osobních výdajů
v obou titulech absorbují skoro celé zvýšení
položky "osobní platy stálých a
přidělených zaměstnanců".
Položka platů smluvních zaměstnanců
snižuje se u ústřední správy
asi o 300.000 Kč, obvodových úřadoven
o 1,220.000 Kč oproti rozpočtu roku letošního.
Vyšší výdaje na položkách
osobních platů stálého personálu
jsou jednak důsledkem provedení platového
zákona, jednak projevuje se ve výši této
položky vliv již provedeného a pro nejbližší
dobu plánovaného pragmatisování smluvního
úřednictva. Definitisace části smluvního
personálu jest také příčinou
poklesu položky "platy smluvního personálu".
Ostřejší sestup čísla této
položky u obvodových úřadoven jest přivoděn
přesunem části smluvních sil do ústředí,
kde v důsledku toho jest relativně nižší
snížení položky platu smluvních
zaměstnanců, než odpovídá již
provedené definitisaci.
Ve věcných výdajích obvodových
úřadoven jest snížena položka cestovného
a stravného o 933.000 Kč. Snížení
toto jest rovněž projevem přesunu sil z obvodových
úřadoven do ústředí a z části
také některými úspornými opatřeními,
která úřad pro příští
rok má v úmyslu provésti.
Na výtky a dotazy v debatě přednesené
odpověděl president státního pozemkového
úřadu:
Příděl drobným zemědělcům.
V debatě byl vysloven názor, že drobný
venkovský lid obdržel přídělem
toliko 25% přidělené půdy. Máme-li
na zřeteli pouze půdu zemědělskou,
při pozemkové reformě zpracovanou, pak podíl
drobných nabyvatelů činí 77% půdy
zemědělské, zatím co na zbytkové
statky připadají toliko 23%.
Účast německých obcí na
přídělu půdy.
K výtce, že zatím co českým obcím
a městům dostává se přídělů
velmi rozsáhlých, obce německé jsou
se svými žádostmi odmítány, třeba
uvésti řadu případů, které
prokazují nestranný postup. Město Liberec
dostalo přídělem více než 100
ha, Litoměřice 104 ha, Libouchec u Děčína
127 ha, Brantice u Krnova 122 ha aj.
Koupě lesního revíru Mostky.
Koupě malého lesního revíru Mostky
nebyla schválena ucházejícím se oň
17 německým obcím, nýbrž městu
Dvůr Králové z té příčiny,
že jmenovaných 17 obcí nemajíc téměř
žádného vlastního lesa neskytalo záruky
řádného hospodaření, zatím
co město Dvůr Králové svým
lesem přes 1000 ha rozlohy sousedí a vhodně
doplňuje revír Mostky na lesní celek racionelního
hospodaření schopný.
Spekulační prodeje přidělené
půdy.
Ke stížnosti, že někteří
přídělci snaží se s velikými
výdělky rozprodávati půdu získanou
přídělem, bylo sděleno, že S.
P. Úřad učinil nejpřísnější
opatření ke stihání takovýchto
pokusů protizákonných.
Hospodaření fondy S. P. Úřadu.
Bylo vytýkáno, že v rozpočtu S. P. Úřadu
nejsou obsaženy číslice o hospodaření
fondy S. P. Úřadu, jež S. P. Ú. spravuje.
S. P. Ú. nemůže dávati do státního
rozpočtu věci, jež do něho nepatří.
Vydání a příjmy fondů Státního
pozemkového úřadu nejsou výdaji a
příjmy státní správy. Fondy
jsou samostatné právnické osoby a jsou od
fisku jako zvláštní účelové
jmění odděleny. Kontrolu těchto fondů
provádí Státní nejvyšší
účetní kontrolní úřad
podle jednotlivých uzávěrek, jemu předkládaných.
Jedině účetní uzávěrky
fondu náhradového jsou poněkud opožděny,
nikoliv však vinou Státního pozemkového
úřadu. Úřad vede řadu vleklých
sporů s velkostatkáři o výši
ceny přejímací za půdu. Neznaje v
mnoha případech cenu přejímací,
jejž stanovení odvisí zhusta od výroku
soudního, nemůže vždy a žádoucí
rychlostí sestaviti účetní uzávěrku
fondu náhradového za běžný rok.
Propouštění půdy ze záboru
dle §u 11. z. z. resp. §u 20. př. z.
Neoprávněná jest výtka, že S.
P. Ú. propouští podle §u 11 záborového
zákona více než 500 ha a porušuje tak
zákon. V žádném případě
nebylo z tohoto titulu propuštěno více než
500 ha. Že podle §u 20 zákona přídělového
propouštějí se často plochy několikanásobně
větší, není vina Státního
pozemkového úřadu. Toto zákonné
ustanovení neudává číselně
největší hranice a podle judikatury Nejvyššího
správního soudu má velkostatkář
nárok na ponechání zámků, parků
i jiných ploch okrasných nebo reservací,
historických a krajinných památek a krás,
jež zhusta representovány jsou plochami velmi značnými.
Při tomto propouštění jest S. P. Ú.
vázán posudkem odborných úředních
znalců.
Použití §u 14. z. z. v praksi S. P. Ú.
K stížnosti, že S. P. Ú. ani v jednom
případě neaplikoval § 14. zákona
záborového, připouštějící
vyvlastnění půdy i u majetků menších
než 150 ha bylo uvedeno, že § 14. jest pouhým
ustanovením rámcovým, který bez vydání
přesnějšího zákona prováděcího
nelze uvésti v život.
Dozor nad přidělenou půdou.
Není správná výtka, že S. P.
Ú. bez dostatečné opory zákoně
osobuje si po dobu 10 let kontrolu nad zřizováním
drobného přídělu a zbytkových
statků. Kontrolu tuto ukládají §§
23. a 37. přídělového zákona
a nikoliv pouze na 10 let, nýbrž bez jakéhokoliv
omezení časového. Kontrola tato se počíná
přísně prováděti.
Opožděné sdělení přídělové
ceny přídělcům.
S. P. Ú. nenese viny na tom, že mnohdy sděluje
se nabyvatelům půdy příliš pozdě
přesná definitivní výše ceny
přídělové. Musí-li S. P. Ú.
v četných případech souditi se s velkostatkáři
o ocenění přejímané půdy;
nemůže, neznaje vlastní ceny nákupní,
stanoviti definitivní cenu prodejní, t. j. cenu
přídělovou a musí se spokojiti stanovením
přídělových cen provisorních.
Převodní poplatky při přídělu.
Není správné tvrzení, že veškeré
příděly půdy jsou prosty převodních
poplatků. O výši převodních poplatků
ustanovuje velmi jasně § 58. přídělového
zákona. Poplatky tyto jsou pouze podstatně sníženy
oproti sazbám, platným pro volný obchod půdou.
Naproti tomu veškeré příděly
i ty, jež provedeny byly ve zkráceném řízení
přídělovém smlouvami trhovými,
jsou osvobozeny od dávky z přírůstku
na majetku.
Prodej a hospodaření na velkostatku Zdíkov
na Šumavě.
K stížnosti, že maďarská firma Reiner
a Mandula ujala se držby velkostatku Zdíkov na Šumavě,
zavedla tam německé úřadování
a špatně hospodaří na velkostatku, bylo
sděleno, že již na jaře t. r. S. P. Ú.
zamítl jmenované firmě schválení
koupě velkostatku Zdíkov a o tomto svém rozhodnutí
veřejnost tiskem informoval. Nyní pak úřad
provedl šetření o tom, že jmenovaná
firma přes toto zamítnutí na velkostatku
hospodaří, jakož i že hospodaření
v lesích zdíkovských neodpovídá
předpisům zákona, pročež Státní
pozemkový úřad činí přísná
opatření k odstranění vytýkaných
a zjištěných závad a pravděpodobně
uvalí na majetek tento úřední správu.
Bývalý Coburgský majetek na Slovensku.
K dotazu, jak naloženo bude s majetkem dříve
Coburgským na Slovensku, president sdělil, že
celý tento soubor majetkový získal S. P.
Ú. do vlastnictví republiky, aniž byl majiteli
po nechán jediný hektar půdy a že majetek
tento bude trvale podržen ve vlastnictví a správě
státu. Všecky, zejména novinářské
pověsti opačné, jsou zcela bezpodstatné.
S. P. Ú. navazuje s generálním ředitelstvím
státních lesů a statků právě
jednání o způsobu a podmínkách
převedení tohoto velikého komplexu majetkového
do správy ministerstva zemědělství.
Převod majetku Schönbornského na Podk. Rusi
na akc. spol. "Latorica".
Rozsáhlý majetek dosud Schönbornský
na Podkarpatské Rusi zakoupila švýcarsko-francouzská
společnost Latorica. Majetek tento zůstal však
i nadále majetkem zabraným a S. P. Úřadu
vedle vlivu, daného jemu zákony o pozemkové
reformě, vyhrazena byla zvláštní smlouvou
ještě dalekosáhlá ingerence další
na správu celého tohoto majetku. Tato transakce
povolena byla po řadě porad meziministerských
i odborných, konaných v Praze i Užhorodu v
nichž formulovány byly veškeré podmínky
rázu hospodářského, sociálního
i kulturního, jež Latorica bezvýhradně
musela převzíti. Na porušení těchto
podmínek jest stanoven velmi přísný
trest a to právo okamžitého vyvlastnění
celého majetku k účelům pozemkové
reformy. Doba 40tiletého šetření majetku
Latorice je tedy podmíněna jen potud, pokud společnost
řádně bude plniti nejenom ustanovení
zákona, ale i všecky podmínky zvláštní,
státem jí uložené. Není správné
tvrzení, že veškerou půdu podrží
cizí společnost, zatím co domácímu
lidu se půdy nedostává. S. P. Ú. zajistil
další desetitisíce kat. jiter zemědělské
i lesní půdy pro příděl jednotlivcům
i obcím, kterou Latorica musí S. P. Úřadu
rychle odevzdati. S výjimečnou přísnosti
bude S. P. Ú. dbáti, aby Latorica plnila vůči
našemu státu a karpatoruskému lidu všecky
převzaté povinnosti.
Patronátní otázka při provádění
pozemkové reformy.
V dalších vývodech s povděkem president
S. P. Ú. kvitoval slova uznání, jež
poslanec slovenské strany ludové Dr. Polyák
věnoval činnosti Státního pozemkového
úřadu za poslední dobu. Vyslovil souhlas
s názorem téhož poslance ohledně ožehavých
závad při řešení otázky
patronátní v pozemkové reformě. Bylo
konstatováno, že závady v řešení
této otázky nevězí v nedostatku dobré
vůle S. P. Úřadu, nýbrž v mezeře
zákona, kterou S. P. Ú. jakožto úřad
nekompetentní vyplniti nemůže. S. P. Ú.
podporuje však ze všech sil ministerstvo školství
a národní osvěty při vypracování
návrhu na řešení patronátní
otázky při provádění pozemkové
reformy. Stane-li se tento návrh brzy zákonem, bude
jistě většina závad tohoto druhu odstraněna.
Získání lesů obcemi na Slovensku.
Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bude třeba jisté
části lesů použíti ku přeměně
na místa stavební, pole nebo pastviny. Příděl
lesa k těmto účelům smí však
býti připuštěn jen tam, kde spolehlivě
bude prokázáno, že změna taková
je skutečně možná a účelná.
Všemi prostředky čeleno bude snahám,
jež někdo na př. pod záminkou jinak
jistě užitečné akce pašienkové
snaží se uskutečniti příděly
zabraných lesů pouze za účelem kořistným.
Příděl lesů znamená převážně
akci komunalisační. Tato komunalisace může
však býti prováděna jenom s ohledem
na osvědčené zásady lesohospodářské.
Lesní reforma nesmí býti považována
za prostředek k obohacování nebo finanční
sanaci nabyvatelů, byť to byly i svazky komunální.
Jak pochybenými by byly takové snahy obohacovací,
plyne z následující jednoduché úvahy:
Naše velkostatkové lesy vykazovaly v celkovém
průměru v době předválečné
čistý výnos, rovnající se asi
2% běžné ceny lesa. S ohledem na poměrně
příznivou cenu přídělovou a
na dobrou konjunkturu trhu dřevního docilují
v přítomné době nabyvatelé
přidělených lesů při řádném
hospodaření průměrem čistého
výnosu, rovnajícího se cca 5% ceny přídělové.
Tato poměrně nízká výnosnost
racionelně spravovaných lesů na straně
jedné a dnešní poměry úvěrové
na straně druhé, jsou, resp. byly by příčinou
zklamání všech těch nabyvatelů,
kteří s nedostatečnými zkušenostmi
a prostředky nejednou toliko z důvodů konjunkturálního
prospěchu snažili by se docíliti přídělu
lesa. Sobce a spekulanty vylučují takto lesy samy
ze řad kvalifikovaných uchazečů.
Pozemková reforma není skončena.
Bylo tvrzeno, že pozemková reforma je vlastně
již téměř hotova a že Státní
pozemkový úřad blíží se
své likvidaci. Názor tento jest nesprávný.
Fáse přídělová, tvořící
pouze první oddíl pozemkové reformy, byla
charakterem svého provedení, tedy i v tempu pracovním,
prací revoluční, masovou, jež v zájmu
nejrychlejšího tempa nemohla často ani přihlížeti
k žádoucí nejvyšší přesnosti
práce. Naproti tomu fáse druhá, stabilisační,
s jejíž prováděním se právě
začíná, jest prací mírovou,
prací milionů různých detailů,
která technicky, právně i hospodářsky
musí býti provedena s urychlením sice co
největším; avšak v plném klidu
a s naprostou přesností.
Obrovský rozsah zaknihovací akce, kterou úřad
musí zdolati, nám lépe vysvitne, uvědomíme-li
si, že příděl byl dosud proveden v cca
7.200 obcích, kterýžto počet ještě
stoupne. Již nyní bylo 42% obcí v republice
dotčeno pozemkovou reformou. Pro zjednodušení
a zlevnění práce všechny drobné
příděly téže obce tvoří
jeden společný knihovací elaborát,
jehož vtělení do knih provede se jedinou přídělovou
listinou. Rovněž každý zbytkový
statek tvoří samostatný elaborát knihovací.
K tomu cíli nutno vypracovati především
přesné situační plány přídělu.
Na zhotovení situačních plánů
pracuje vedle pozemkového úřadu 330 kanceláří
civilně-technických, jichž honoráře
za tuto práci dosáhly již 50 milionů
Kč. K demonstracím obtíží, s
nimiž tento technický aparát zápasí,
stačí uvésti, že na př. na Slovensku
a v Podkarpatské Rusi téměř ve třech
čtvrtinách obcí neexistují pozemkové
knihy a pokud existují, ve většině nesouhlasí
se skutečným stavem. Parcely velkostatkové
rozděleny byly v miliony parcel nových, desetitisíce
starých služebností se ruší a přečetné
nové služebnosti se pořizují, řeší
se tisíce případů sporných
hranic všechny tyto okolnosti zaviňují průtahy
a opětovné revise, než technický plán
je zralý k řízení právnímu.
Teprve potom právníci mohou pracovati na přídělové
listině. Přídělová listina
jest elaborátem velmi pracným. Ve většině
případů jest velmi obsáhlá,
zahrnujíc v sobě veškerý příděl
téže kat. obce s přečetnými detaily,
jež vystihovati musí všechny okolnosti závažné
pro právní fixování všech přídělů.
K bližší ilustraci se uvádí, že
pilný právník při plném zaměstnání
jedině touto agendou potřebuje průměrně
2 týdny k vypracování jediné přídělové
listiny.
Ačkoliv S. P. Ú. celou službu knihovací
podstatně zreorganisoval a výkon svého aparátu
velmi zvýšil, a ačkoliv sáhl k součinnosti
notářů a advokátů, přece
nebylo dosaženo dosud výkonu takového, který
by úřad i veřejnost mohl uspokojiti. K 1.
červenci t. r. bylo zaknihováno sotva 5% drobného
přídělu a asi 10% zbytkových statků.
Na diagramu, který je níže uveden, znázornil president úřadu rozsah práce knihovací, dosavadní výsledky a pravděpodobné skončení při dosavadním stavu personálu.

Perspektiva zaknihováni drobného přídělu
tímto diagramem vyjádřená je neutěšená.
Nelze připustiti, aby po více než dvě
decenia t. j. po dobu skoro dvou hospodářských
generací, trvala právní nejistota ohledně
více než 1/2 milionu ha půdy.
Za dvě generace vznikne v zemědělské
držbě desetitisíce nových změn
a nemělo by smyslu zachycovati technicky a právně
po době tak dlouhé nynější obraz
pozemkové reformy, dlouhým mezidobím úplně
zkreslený.
Státní pozemkový úřad již
nyní hledá usilovně cesty, aby paralysoval
důsledky dlouhotrvajícího knihováni.
Nechce býti vystaven výtce, že neučinil
vše pro rychlou stabilisaci pozemkové držby.
Aniž by jakkoliv zdržel nejrychlejší provedení
definitivního pořádku, zamýšlí
vhodnými opatřeními prozatímními,
jež patrné neobejdou se bez předchozího
zásahu legislativního, uskutečniti zaknihování
provisorní, jež až do zaknihování
definitivního odstraňovalo by závady z dosavadní
nejistoty knihovního stavu plynoucí. Provisorní
zaknihování jest zamýšleno tak, aby
provedeno bylo v době velmi krátké, aniž
by při tom jakkoliv byla ohrožena důvěra
ve spolehlivost evidence nemovitého majetku, která
je u nás tradičně vynikající.
Nedostane-li se S. P. Úřadu pro veliké dílo
stabilisační všech potřebných
prostředků, nebude mu lze zhostiti se tohoto úkolu
k užitku státu a spokojenosti občanstva. Rozmnožení
stávajících prostředků pracovních
jest přirozeným důsledkem přechodu
od masové práce revoluční k detailní
a přesné práci mírové. Úřad
revoluční musí se automaticky přeměňovati
v úřad mírový, v úřad
klidné, avšak neobyčejně rozsáhlé
a důležité práce.

