Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Organisace sociální péče o studentstvo.

V debatě byl projeven zájem o organisaci dobrovolné sociální péče o studentstvo.

K tomu se podotýká, že v zájmu ideového sjednocení jednotlivých podpůrných spolků, zřízených pro studentstvo středoškolské, přistoupilo se z podnětu ministerstva školství a národní osvěty k založení zemských institucí Středoškolské sociální péče o studentstvo, a to v Praze pro Čechy, v Brně pro Moravu a Slezsko. Taková instituce bude v nejbližší době zřízena i na Slovensku, kde dosud pro její zřízení nebylo dostatečných předpokladů.

V oboru péče vysokoškolské, v němž z téhož důvodu byly již dříve založeny Sbory sociální péče o studentstvo vysokoškolské v Praze, Brně a Bratislavě, vynutil si vývoj sociální péče o studentstvo jejich reorganisaci, jejíž význačným znakem jest t. zv. třetinové zastoupení (zástupci vysokých škol, studentstva, státní správy), zvolené pro zabezpečení účelného rozvoje jejich činnosti.

Naléhavou potřebou intensivnější sociálně-zdravotní péče o studentstvo odůvodňuje se obdobná reorganisace Studentských zdravotních ústavů, jež od roku 1928 resortují v ministerstvu školství a národní osvěty, neboť jen na tomto základě bude lze v dohledné době přistoupiti k uskutečnění projeveného požadavku po vybudování potřebných studentských sanatorií, útulků pro rekonvalescenty a letních táborů pro nemajetnou velkoměstskou mládež.

Distribuce podpor.

Dokonalejší evidence sociální péče o studentstvo přispěla značně k tomu, aby při distribuci hodnot byla odstraněna někdejší možnost kumulace, jinak postupuje se podle stejných zásad, ať jde o kteréhokoli studenta, ba hledí se i k tomu, aby příslušné konkursy, obsahující tytéž podmínky, byly rozepisovány v téže době a s toutéž konkursní lhůtou.

Pokud jde o stížnosti, že některým institucím se nedostává příspěvku na stavební náklady (na př. při budovaní německých studentských domovů), ministerstvo školství zdůrazňuje, že takových příspěvků v mezích své kompetence vůbec neuděluje. Naproti tomu se vyhovuje podle povoleného úvěru všem odůvodněným žádostem o podporu na vnitřní zařízení sociálních institucí a stejně dostává se stipendijních míst ministerstva chovancům všech kolejí, které vyhovují podmínkám.

Internáty.

K podnětu, aby byly zakládány internáty, jež se na Slovensku a na Podkarpatské Rusi dobře osvědčily, i ve větších městech v Čechách a na Moravě, zejména v Praze, se podotýká, že věc jest v programu ministerstva. Některé internáty byly již založeny (na př. při obchodní akademii v Berouně a při ref. reál. gymnasiu v Karlových Varech), někde se otázka řeší v t. zv. Studentských domovech (na př. Tábor, Prachatice, Vítkovice). V Praze samé věc naráží na značné potíže, ale i zde byly již zřízeny pro nejnutnější potřebu středoškolské internáty v nepatrném rozsahu (chlapecký a dívčí), které ovšem nutno pokládati za pouhé provisorium.

Ochrana památek a musejnictví.

Ministerstvo školství a národní osvěty má na zřeteli vydatnější podporování museí, což prokázalo zvýšením příslušné položky rozpočtové (alespoň pro technické museum) již v návrhu rozpočtu na rok 1929. Rovněž otázku opravy zlaté koruny má ministerstvo školství v patrnosti.

Státní ceny.

K projevenému požadavku, aby za členy poroty pro udělení státních cen pro německou literaturu a německé umění byli povoláváni jen Němci, kteří nejsou židovského náboženství, a aby tyto ceny byly udíleny také jen takovým Němcům, se podotýká, že organisace státních cen přihlíží jen ke kvalitě díla, ale nepřihlíží vůbec ani k náboženství ani k jakémukoliv směru.

Podpora německým hudebním školám.

K přání německých kruhů, aby se dostalo větší podpory německé hudební a dramatické akademii v Praze a jiným hudebním školám německým (zvláště v Bečově, Přísečnici), se podotýká, že jmenované akademii byla dosavadní podpora v roce 1928 značně zvýšena. Ostatním německým školám hudebním udělují se podpory podle stejných zásad jako českým školám hudebním, t. j. podle uměleckého významu školy a jejího hospodářského zajištění.

Podpora německým výtvarným umělcům a výtvarnému umění.

Bylo vysloveno přání, aby na výtvarné umělce německé národnosti a jejich umělecké spolky bylo pamatováno větší podporou. K tomu se připomíná, že výtvarní umělci jsou podporováni v každém odůvodněném případě bez ohledu na národnost, a to povolováním stipendií ke studiu v cizině, udílením podpor na uměleckou činnost, výpomocemi v nezaviněné těžké životní situaci a konečně nákupem děl hlavně na výstavách. Rovněž jejich umělecké spolky jsou podporovány podle uměleckého významu těchto spolků.

Knihovní statistika.

K požadavku, aby knihovní statistika byla vydávána také německy, se podotýká toto: Vydává se jednou ročně jako úřední publikace pouze česky. Úřad dává všechny statistické výsledky k disposici německému lidovýchovnému časopisu Volksbildungsarbeit, aby jich užil ve specielním čísle. Přehled výsledků německých knihoven obecních byl publikován v německé knize Die Volksbildung in der ČSR.

Úleva vzdělavatelům.

Bylo žádáno, aby lidovýchovným pracovníkům z řad učitelů a profesorů byla poskytnuta úleva v jejich učebné povinnosti. To se děje, pokud běží o význačné pracovníky, kteří dostávají dovolenou, aby se mohli lidovýchovné práci věnovati. Pokud běží o požadavek, aby eventuálně lidovýchovná povinnost byla vložena do zákona, jest připomenouti, že jest tomu tak u učitelů, kde se povinnost lidovýchovná stanoví 4 hodinami týdně.

Stavby osvětových domů.

Ministerstvo školství a národní osvěty se snaží, aby obce, které zřizují samostatné budovy pro veřejné knihovny obecní, pamatovaly na místnosti pro osvětové kursy.

Studijní cesty osvětových pracovníků za hranice.

V případech uznání hodných ministerstvo školství a národní osvěty podle možnosti vyhovělo odůvodněným žádostem.

Státní ústředna diapositivů.

Připojení státní ústředny diapositivů k Masarykovu lidovýchovnému ústavu není možné z věcných důvodů, protože běží o pomocný ústav státní, který jest určen všem národnostem ve státě.

Styky s Francií a výtka representace.

Výtky, týkající se položky 4, 5, 6, 9 a 10, jsou založeny na neúplných informacích. Tak na př. jen při položce 10 budiž poukázáno na to, že preliminované částky nelze rozděliti též mezi studenty německé, anglické a jiné. Všechny naše oficiální školské a kulturní styky s cizinou jsou založeny na důsledném provádění zásady - jistě zdravé - reciprocity. Nelze tedy zde rozdělovati též jiným státům peněz, které ministerstvo školství a národní osvěty vrací Francii za částky, a to několikeronásobně větší, které tato země dává čsl. studentstvu ve formě stipendií atd.

Není proto odůvodněna ani výtka štědrosti na tyto "representační" styky. Jde o vydržování stálých, osvědčivších se a dobře prospívajících škol a kulturních institucí, nikoli o podniky vnější representace.

Styky s jinými kult. národy a státy, zejména s Německem a Rakouskem.

Vzhledem ke zmíněné zásadě reciprocity není ani výtka, že naše oficiální školské a kulturní styky s cizinou jsou jednostranné a že se ministerstvo školství a národní osvěty nestará zvláště o styky s Německem a s Rakouskem. Nedospěl-li vývoj styků s těmito dvěma státy dosud tak daleko jako styky se státy slovanskými nebo s Francií, není tím jistě vinno ministerstvo školství a národní osvěty, jež o prohloubení těchto styků usiluje stejně upřímně. Plný rozvoj těchto styků jest pouze otázkou času.

Účel této položky.

V titulu "Příspěvky" nejde o nějaký disposiční fond ministerstva školství a národní osvěty, nýbrž z částky tu rozpočtené hradí se jednak dary z milosti, povolované panem presidentem republiky ať už na doživotí nebo na dobu omezenou, jednak jednorázové podpory poskytované ministerstvem školství a národní osvěty v ohleduplných případech osobám, které v oboru osvětovém měly svůj význam, nebo jejich pozůstalým. Vždy tu však jde o takové percipienty, jejichž vztah ke státu není takového rázu, aby umožňoval úhradu z etátu pensijního, ba nelze je ani přiřaditi k žádnému jinému titulu v rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty, poněvadž - byť i tu beze sporu byla určitá souvislost mezi nimi a obory, jejichž náklad jest v jednotlivých titulech preliminován -, přece nelze tyto dary resp. podpory považovati za součást nákladu na ten který obor.

Náklad na kultus.

K správnému pochopení výše nákladu na kultus je nutno si uvědomiti, že počínaje rokem 1928 a tedy také pro r. 1929 je hlavní příčinou zvětšeného nákladu provádění kongruového zákona č. 122/1926, jakož i zákona č. 103/1926, jejichž účinnost počala se 1. lednem 1926. Za léta 1926 a 1927 hradil se náklad s tím spojený z prostředků ministerstva financí, kdežto od 1. ledna 1928 bylo nutno pamatovati na to v rámci rozpočtu kultového.

Velká část položek kultového rozpočtu sestává z takových titulů, při nichž je stát právně zavázán vůči církvi k finančnímu plnění, a jen malý zbytek lze pokládati za dobrovolné podpory, odůvodněné dostatečně jinými ohledy a příčinami. Stát, poskytuje i takováto nezávazná plnění, má především zřetel k tomu, aby podle možnosti měřeno bylo všem církvím stejnou měrou, jakož i aby dostalo se poměrně větší podpory spíše církvím menším, jejichž vlastní prostředky hmotné jsou slabé a jejichž existence a činnost, zejména po stránce církevní administrativy, vyžaduje relativně většího nákladu.

Opravy kostelů a far náboženské základiny na Slovensku.

Z majetku býv. uherské náboženské základiny zůstala v tuzemsku jen malá část, za to však trvá zde velmi mnoho jejich povinností, zejména patronátních. Protože výnos tuzemského majetku daleko nepostačuje k tomu, aby mohl plniti tato břemena, zvláště pak aby mohly býti náležitě opravovány kostely a fary patronátu této základiny, vkládá státní správa kultová již po řadu let do kultového rozpočtu státní zálohu této základině především k tomuto účelu. Na r. 1929 byla tato záloha podstatně zvýšena, jelikož se ukázalo, že její posavadní výše nepostačovala k tomu, aby dosáhla svého účelu uspokojivě. Bohužel nepodařilo se ještě dosáhnouti úspěchu v tom směru, aby ony nástupnické státy po bývalém Uhersku, na jejichž území zůstaly daleko větší kusy majetku náboženské základiny kdysi uherské, než je tomu zde, kde však její povinnosti nejsou značné, byly ochotny vydati něco z tohoto majetku ve prospěch slovenské náboženské základiny.

Stavební subvence československé církvi a československé církvi evangelické.

Vláda, majíc zření k potřebě vlastních bohoslužebných budov ve sborech československé církve, a k hmotným poměrům těchto sborů, poskytla několikráte do rukou ústřední rady této církve souhrnné milionové subvence, aby z nich mohla býti udělována stavební podpora oněm sborům, kde se toho jeví nejnutnější potřeba; vedle toho v několika případech udělila stavební subvenci také přímo sborům stavby podnikajícím.

Rovněž podporovala stavební akce českobratrské církve evangelické.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočtový návrh ministerstva zemědělství na rok 1929 dělí se na rozpočet ministerstva zemědělství samého a na rozpočet státního podniku "Státní lesy a statky".

Prvý jest zařazen do skupiny I. vlastní státní správa, oddíl C, kap. 11.

Výdaje této kapitoly činí 245,632.928 Kč. V porovnání s rozpočtem na rok 1928 je tento rozpočet vyšší o 29,197.202 Kč. V novém rozpočtu ovšem chybí položka na distomatosu a položka 10,000.000 Kč na elektrisaci, která byla převedena do veřejných prací.

Osobní výdaje preliminované na rok 1929 obnosem 69,594.983 jsou vyšší o 17,216.077 oproti roku 1928. Věcné výdaje preliminované obnosem 176,037.945 Kč jsou vyšší o 12,281.125 Kč. Zvýšení toto odůvodňuje se jednak vyššími osobními náklady v důsledku provedení platných zákonů systemisačních, jednak novým vymezením působnosti ve věcech vodohospodářských, kde největší část vodních toků přešla z působnosti ministerstva veřejných prací do ministerstva zemědělství.

Příjmy ministerstva zemědělství na rok 199 preliminovány jsou částkou 16,34.395 Kč oproti částce 15,841.990, obsažené v rozpočtu na rok 1928.

Při rozpočtovém jednání o této kapitole pronesl ministr zemědělství obsáhlé exposé, v němž projevil svoje stanovisko a zodpověděl dotazy jednotlivých poslanců, vznesené během rozpočtové debaty.

Zemědělské školství.

Rozvoj zemědělského školství, které jest bezpodmínečným předpokladem kulturního a hospodářského rozvoje venkova, postupuje způsobem pozoruhodným. Vyšší hospodářské školy, kterých máme 13, jsou navštěvovány nejen syny zemědělskými, ale i syny jiných občanů, a bylo by třeba počet jich omeziti, kdyby se zjistilo, že absolventy těchto škol nelze všecky umístiti. Největšího rozvoje doznaly lidové školy zemědělské, kterých jest dnes 871. Tyto poskytují vzdělání nejširším i nejchudším vrstvám zemědělského obyvatelstva a zasluhují tudíž nejúčinnější podpory. Zvýšená pozornost, věnuje se i kvalifikaci učitelstva tak, aby vedle znalostí teoretických měli učitelé též praktické zkušenosti. Proto dlužno věnovati zvýšenou pozornost školním statkům, které jsou sice od loňska zařazeny do státních podniků, avšak dlužno je posuzovati s jiného hlediska, poněvadž slouží účelům vyučovacím.

Zemědělské organisace.

S péčí o zemědělce úzce souvisí péče o zemědělské organisace; v prvé řadě jest to zájmová organisace, provedená v zemědělských radách. K výtkám poslanců, týkajícím se těchto zemědělských rad sluší podotknouti, že bylo třeba postarati se o řádné doplnění a organisaci orgánů těchto zájmových korporací, neboť někteří funkcionáři během doby odešli. Proto obnoveny byly orgány zemědělských rad v Čechách, na Moravě a na Slovensku a připravena osnova, podle níž zemědělská rada slezská má býti sloučena s moravskou. Též jest připravena osnova zákona o novém volebním řádu do zemědělských rad.

Sociální péče o zemědělství.

Sociální politika zemědělská sleduje i do příštího roku snahu po kolektivní úpravě služebního poměru zemědělského dělnictva po stránce pracovní a mzdové, zprostředkuje zaopatřováni dělnictva ze Slovenska do historických zemí a pečuje o dělnictvo, které hlavně ze Slovenska a Podkarpatské Rusi odchází do ciziny. K dotazu ohledně položky 4,000.000 Kč na ruskou pomocnou akci sluší podotknouti, že jde o vydržování poděbradské Ukrajinské hospodářské akademie a Vyššího zemědělského ruského družstevního institutu v Praze. Letošního roku nebyl již proveden zápis do prvních ročníků těchto škol, takže za tři roky bude celá akce zlikvidována. Položku 4,000.000 Kč na pojištění rolníka proti krupobití a pádu dobytka, která byla předmětem několika dotazů, bylo nutno do rozpočtu zařaditi pro případ, že by osnova během roku byla uzákoněna; nebude-li tato pojišťovna uvedena ve skutek, bude obnosu použito ve prospěch jiných položek, které právě bylo nutno v důsledku zařazení zmíněné položky 4,000.000 Kč snížiti.

Vodní hospodářství a kulturní technika.

V oboru vodohospodářském byla provedena koncentrace kompetence v tom smyslu, že všechny vodohospodářské meliorace a regulace toků, které mají vztah k zemědělství, byly přeneseny do ministerstva zemědělství. Meliorační celostátní výstava uspořádaná v rámci letošní hospodářské výstavy byla názorným obrazem toho, jak ohromná práce byla vykonána a jaké úkoly jsou ještě v agendě plošné regulace, regulace toků nebo komasace. Provedenou melioraci na ploše okrouhle 100.000 ha bylo po převratu zajištěno trvalé roční zvýšení sklizně hlavních plodin zemědělských v ceně okrouhle 150,000.000 Kč a ve zkapitalisované hodnotě 2,5 miliardy Kč. K dotazům poslanců ohledně poskytování příspěvků z melioračních položek bylo konstatováno, že poukazy dějí se v dohodě s ministerstvem financí na podkladě projektu zkoumaného a schvalovaného nejdříve orgány zemských úřadů a posléze ministerstvem zemědělství dle skutečného prostavěného nákladu. Během stavby koná se úřední stavební dohled a poslední splátka subvenční se vyplácí až po skončení stavby a provedení kolaudace.

Elektrisace venkova.

Ministerstvem zemědělství byly povoleny příspěvky na místní rozvodové sítě celkem 1.132 žadatelům pro 1.200 obcí. Příspěvky ty byly udělovány v prvé řadě obcím z oblastí hospodářsky slabých. Také příspěvky na primérní vedení byly v souhlase s ustanoveními zákona povolovány obcím, kde výstavba primárek byla by nerentabilní akce bez podpory státu by nemohla býti provedena. Počet žádostí v ministerstvu zemědělství nevyřízených při předání agendy ministerstvu veřejných prací bylo 600. Jednalo se o žádosti, které nebyly řádně instruovány a nemohly tudíž býti včas projednány. Předání spisů elektrisačních se urychleně provádí.

Agrární operace.

Co se týče agrárních operací, t. j. zcelování pozemků a jiných úprav pozemkové držby, neposkytuje ministerstvo zemědělství kromě propůjčování technického personálu jiné podpory než té, která jest v mezích rozpočtové položky 100:000 Kč.

Výroba rostlinná.

Snaha ministerstva zemědělství v produkci rostlinné směřuje k dosažení úplné hospodářské soběstačnosti, zejména pokud se týče chlebovin. Úhrnná spotřeba pšenice činí okrouhle 15,463.004 q a žita 11,077.000 q. Podle pětiletého průměru výnosů těchto obilin činil by nedostatek obojího obilí okrouhle 6,804.000 q. Při tom se počítá průměrná spotřeba na hlavu u pšenice 102 kg a u žita 85 kg. Hektarový výnos pšenice v posledním pětiletí činí 16,03 g, žita 15,24 q. Tato čísla jsou nízká, stlačovaná Podkarpatskou Rusí a Slovenskem. K dosažení hospodářské soběstačnosti bylo by tudíž zvýšiti hektarový výnos žita na 16,76 q, pšenice na 24,84 q. Zvýšení výnosnosti u žita obnášející asi 10% bude lehce dosažitelno. K dosažení zvýšení výnosnosti pšenice bylo by třeba zvětšiti osevnou plochu o 190.000 ha, t. j. 31%, aby schodek byl vyrovnán. Zvětšení této plochy lze získati melioračními úpravami, zejména neplodné půdy na Slovensku a Podk. Rusi. Lze tudíž vážně mluviti o dosažení soběstačnosti v této části zemědělské výroby. Celostátní jubilejní soutěž v dosažení nejvyššího hektarového výnosu a nejlepší jakosti pšenice a ovsa, která byla vypsána ministerstvem zemědělství, dokazuje, že na dobré půdě za upotřebení vhodných prostředků výrobních a poskytnutí nákladů dají se docíliti výtěžky daleko vyšší.

Se strany některých poslanců byl učiněn dotaz, týkající se fondu pro strojená hnojiva. Zpráva o hospodaření fondu byla předložena ministerské radě a oběma sněmovnám již před několika lety. Hospodaření tohoto fondu bylo podrobeno nedávno přísné kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a nebyly shledány žádné závažné závady. V této věci jest již také připravena k expedici odpověď na interpelaci posl. dra Schollicha.

Byly poskytnuty značné finanční prostředky ke zřizování levných a vhodných pícních jam a komor, zejména u malých zemědělců, aby zachyceny a zhodnoceny byly různé druhy píce, které by jinak buď vůbec, aneb aspoň hospodárně nebyly využity.

Výroba živočišná.

Se strany poslanců byl sdělen názor, že potřeba koní jest spíše se strany vojenské správy, než z kruhu zemědělských. Potřeba koní vojenské správy činí však toliko 8 - 10% celoroční produkce koní. Podle konaných šetření a provedených kalkulací jest zjištěno, že tažná síla koně za určitých podmínek jest levnější, než práce vykonaná motorem a za určitých okolností nemůže býti motorovou silou nahrazena. Dovoz koní z ciziny udržuje se neustále v důsledku nižších valutárních poměrů příslušných zemí oproti valutě naší, zejména pokud se týče Maďarska, jemuž byl při sjednání mezistátní obchodní smlouvy povolen volný dovoz koní.

Snahou ministerstva zemědělství ve spojení se zemědělskými radami jest, aby co nejvíce byl podporován chov ušlechtilého domácího zvířectva a organisováno účelné zpeněžení.

Ochrana celní.

K úkolům rozumné zemědělské politiky náleží péče o odbyt zemědělských produktů a ochrana na mezinárodním trhu. Obchodně-celní jednání s cizími státy předpokládá bedlivé sledování všech událostí v oboru dopravně-tarifní politiky. Se strany socialistických zástupců bylo vytýkáno, že cla na dobytek jsou značné vysoká. Dobytčí cla, upravená posléze novelou čís. 109/1926, jsou stále nižší než dobytčí cla. V Německu, v Maďarsku, Polsku, ve Francii, ve Švýcarsku, zvláště přihlédne-li se k okolnosti, že v sousedních státech vybíráno jest clo u dobytka podle váhy, u nás však podle kusů. Clo na dobytek, zvláště vepřový, mělo by vyrovnati velké rozdíly mezi produkčními náklady, jevící se mezi extensivní výrobou Polska a Balkánu a naší, velkými veřejnými břemeny zatíženou, výrobou. Celní ochrana dobytčí přichází nyní po provedení pozemkové reformy vstříc drobným zemědělcům, u nichž právě z velké části leží těžiště živočišné produkce.

Dobytčí trhy.

V zájmu ochrany zemědělské živočišné produkce uvažuje se též o organisaci venkovských dobytčích trhů. Pokud se týče obesílání jatečného trhu pražského bylo konstatováno k dotazu některých poslanců, že jatečný trh je obesílán skotem domácího původu, cizí dobytek jest pouze v malém množství.

Výstavnictví.

Při debatě v rozpočtovém výboru byla nadhozena otázka zřízení státního výstaviště zemědělského tak, aby výstavnictví zemědělskému byla zaručena naprostá objektivnost. Této objektivnosti zemědělské výstavy nepostrádají a nebylo dosud žádných stížností. Uvažuje se o zřízení stálého hospodářského výstaviště v Praze, v kterémžto směru může býti vzorem částečně organisace Pražských výstavních veletrhů a výstaviště brněnského, jež získaly značné podpory státu.

Zadlužení zemědělství.

Hospodářská situace zemědělství a stav dluhů zemědělství jest patrný z těchto statistik:

Hypotekární zadlužení zemědělců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku obnášelo:

Dle zprávy státního ústavu statistického činilo zatížení na nemovitostech zemsko-deskových roku 1921 591,000.0004 Kč, r. 1924 969,000.000 Kč a r. 1926 1.172,000.000 Kč.

Zadlužení nemovitostí převážně venkovských jeví se v číslech státního úřadu statistického takto:

V poslední době stoupá zadlužení spotřební. Kampeličky vykazují:

Zákonodárná politika.

V oboru zemědělského zákonodárství vykonala ministerstvo zemědělství za poslední dvě léta velikou práci, připravivši asi 18 osnov zákonů a nařízení, které nalézají se v různém stadiu projednávání: Některé z nich byly již ústavně projednány a vyhlášeny. Jsou to: zákon o prozatímní ochraně lesů čís. 37/1928 Sb. z. a n., zákon o poskytování podpor při živelních pohromách ze dne 14. července 1927, čís. 118 Sb. z. a n. K zákonu tomu vydána byla vyhláška ministerstva zemědělství ze dne 30. července 1927, čís. 62.784/61.302-III b/27, jíž upraveno bylo poskytování podpor za léta 1921 a 1927 a vlád. nař. ze dne 14. května 1928, čís. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor od 1. ledna 1928. Dále vydán byl zákon o převedení kompetence elektrisace do ministerstva veřejných prací (čís. 112/28 Sb. z. a n.), což souviselo s koncentrací vodohospodářských prací z ministerstva veřejných prací v ministerstvu zemědělství. Dále bylo vydáno nařízení o plemenitbě koní čís. 83/28 Sb. z. a n.

Kromě toho byl vydán služební řád pro zaměstnance státních podniků.

V ústavním projednávání nalézá se osnova zákona o ochraně polního majetku, o veřejné stráži zemědělské, osnova zákona o zrušení technické kanceláře Zemědělské rady pro Čechy a koncentraci této agendy u Zemského výboru, později u Zemského úřadu.

Jest připraveno nařízení o plemenitbě skotu a ovcí.

Byla vypracována osnova zákona, jímž se zavádějí pracovní legitimace pro zemědělskou čeleď v zemědělské dělníky.

Jest připravena osnova zákona o novém volebním řádu do zemědělských rad, osnova zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, osnova komasačního zákona, honebního zákona, osnova zákona o zřízení zemědělské rady moravsko-slezské.

Lesní služba dohlédací.

V programu činnosti státní lesní služby dohlédací jest pro příští dobu v prvé řadě rozšíření a prohloubení dozoru v lesním hospodářství. Správně bylo v rozpočtové debatě tvrzeno, že tato dozorčí služba trpí nedostatkem personálu, obvody dohlédací že jsou příliš velké a že tím unikají velmi často hříchy a přestupky, které se v lesích páchají.