Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

K otázce německých škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi připomněl ministr, že péči republiky o ně charakterisuje nejlépe okolnost, že za vlády maďarské nebylo v těchto zemích německých škol vůbec, kdežto dnes mají tam Němci 3 školy měšťanské a 117 škol obecných (z toho 106 na Slovensku a 11 na Podkarpatské Rusi), nečítaje ani několik škol utrakvistických s německými pobočkami.

Ve stavu umístění menšinových škol nenastala v běžném roce žádoucí podstatná změna, ačkoliv byla resp. bude ještě zahájena řada školních staveb. Dlužno opět konstatovati, že více než ²/₃ těchto škol jsou dosud umístěny nejen způsobem zatímním, nýbrž ve veliké většině též platným předpisům nevyhovujícím a hygienicky závadným. Poněvadž právě v minulých letech i letos byly zahájeny stavby velikých škol, o nichž v debatě byla zmínka, dlužno počítati s tím, že zmenšená položka rozpočtová z největší části buď určena k tomu, aby uhrazovala nedoplatky na školy již dokončené a rozestavěné. Ježto státní školská správa může pečovati o odstranění závad jen v rámci schválených útvarů, není možno počítati s tím, že příštím rokem bude lze opatřiti pomoc ve větší míře.

Osobní otázky učitelstva národních škol.

K stížnostem, že zemská školní rada užívá svého práva překládati učitele na jiná služební místa jako persekučního prostředku proti nepohodlným osobám, sluší vzíti tento úřad v ochranu. Zemská školní rada jako nejvyšší školní úřad v zemi je odpovědna za řádný výkon učitelské služby a je povinna starati se o to, aby jakékoli vlivy a okolnosti, které ohrožují harmonickou součinnost učitelů s rodiči a školskými interesenty vůbec na škodu výchovného a vyučovatelského působení, byly co nejdříve odstraněny. Nelze-li jinak, musí sáhnouti nezbytně v zájmu služby i k přeložení učitele, zjistí-li takové místní poměry, že v nich učitel službu s náležitým úspěchem konati nemůže, nehledíc na to, zda a do které míry jde o zavinění učitele, jež by mohlo býti stíháno disciplinárně. Splní-li zemská školní rada tuto svou úřední povinnost, nelze ji proto viniti z postranních úmyslů. Ostatně nutno připomenouti, že nejen učitelé, ale i všichni státní úředníci a profesoři musí se podrobiti přeložení, jakmile to příslušný orgán nadřízený uzná v zájmu služby za účelné.

Výtka, že zemská školní rada v Praze neprávem omezila časově rozepisování konkursů na učitelská místa a nástupy na definitivní místa propůjčená na základě konkursů, není odůvodněna. Při tom nelze dovolávati se důvodně §u 1 zák. čís. 86/1875 č. z. z., neboť sluší uvážiti, že v době, kdy tento zákon byl vydán, bylo konkursní řízení jedinou cestou, kterou se učitel vůbec mohl domoci definitivy. Dnes tomu tak není, neboť podle §u 4 učit. zákona nabývá každý učitelský čekatel automaticky definitivy ve školské službě, jakmile dovršil čekatelskou dobu a vyhověl jiným zákonným podmínkám pro definitivní ustanovení. Za tohoto stavu věci zná nyní zákon čís. 86/1875 čes. z. z. jen ten význam, že se učiteli, který už definitivy automaticky nabyl, na jeho žádost propůjčuje určité systemisované místo. Mimo to článek IV. zákona, čís. 306/1920 Sb. z. a n., který zavedl pro takové propůjčování míst zásadu staršinství, značně zkomplikoval obsazovací řízení. Učitelé žádají nyní zpravidla o celou řadu míst zároveň, a dokud se nerozhodne, na které z vypsaných míst má učitel nárok, není možno rozhodnouti ani o obsazení všech ostatních míst, o která žádal. V zájmu náležitého provádění cit. čl. IV. i v zájmu služby je nezbytné zjednodušiti pokud jen možná nadmíru komplikované řízení obsazovací. Toho se nejúčelněji dosáhne současným rozepsáním konkursů v celé zemi, ježto pak zemská školní rada bude mít najednou úplný přehled, kdo a kam žádá, a bude moci ihned rozhodnouti, na které místo má nárok. Rovněž se tím značně zjednoduší a usnadní rekursní řízení u ministerstva školství a národní osvěty. Opatření zemské školní rady je tedy zcela odůvodněno §em 2, odst. 1., zákona č. 286/1924 Sb. z. a n., podle něhož úkoly veřejné správy mají býti obstarávány co nejjednodušeji a nejúsporněji. Ostatně se připomíná, že; slovo "ihned" v §u 1. zákona číslo 86/1875 čes. z. z. nelze nikterak vykládati tak úzce, že by na příklad při úmrtí učitele musil býti konkurs vypsán už druhý den a t. p.

V otázce titulů učitelstva bude osnova příslušného vládního nařízení podle §u 18 učitelského zákona v nejbližší době rozeslána k meziministerskému řízení.

Také osnova vládního nařízení podle §u 23 učit. zákona, v níž se má řešiti i otázka započtení presenční služby vojenské, bude v nejbližší době projednávána meziministersky.

Ve věcech právního postavení učitelstva nestátních veřejných škol národních na Slovensku a v Podkarpatské Rusi je připravena příslušná osnova zákona a byla již předložena ministerské radě.

Totéž platí i o osnově zákona o úpravě odpočivných a zaopatřovacích platů staropensistů učitelských z nestátních škol v těchto zemích.

K otázce, kdy asi budou likvidovány příplatky k pensím t. zv. učitelským staropensistům podle zákona č. 80/1928 Sb. z. a n., se uvádí, že podle hlášení zemských školních úřadů jde v Čechách asi o 6000 osob, na Moravě o 2000, ve Slezsku o 400, na Slovensku o 600 osob. Podle odhadu budou likvidační práce skončeny v Čechách do konce roku 1928, v ostatních zemích do měsíce. Při tom sluší uvážiti, že jde o práce namnoze velmi komplikované, t. j. nejen o prosté kasovní poukazy, ale často o obtížné rozhodování na základě nesnadného zjišťování příslušných skutkových podstat.

Školská správa a dozor na školy.

Ve věci zřízení zemských školních rad pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byla vypracována osnova zákona, která byla již předložena vládě k rozhodnutí. O tom, zda a pokud bude nutno zachovati po zřízení zemské školní rady dosavadní referát ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě, rozhodne vláda zároveň.

Rovněž ve věci úpravy služebních a platových poměrů okresních školních inspektorů bude vláda brzo rozhodovati o příslušné předloze zákona, jakmile bude skončeno jednání se zúčastněnými ministerstvy vnitra a financí s hlediska celkové politiky státně zaměstnanecké.

Ve věci úpravy platových poměrů zemských a ministerských školních inspektorů jest míti za to, že je toho času vyřešena jednak platovým zákonem č. 103/1926 Sb. z. a n., jednak usnesením vlády ze dne 15. července 1927, jímž byly těmto inspektorům přiznány na základě § 148 platového zákona služební přídavky od 8600 do 6000 Kč, 70% do pense započitatelné.

K žádostem, aby byla urychlena nová celková úprava školské správy, se připomíná, že se jeví řešení této otázky předčasným do té doby, dokud nebude rozhodnuto o definitivní úpravě úhrady nákladu na školy, neboť teprve potom bude důvodně možno korporacím, které budou školy vydržovati, přiznati zastoupení v školních úřadech sborových.

Reforma středního školství.

Ve věci reformy středního školství pracováno jest dále za dosažením všeobecně uznávaného cíle, totiž jednotné střední školy. Mnohostrannost veřejných zájmů, které se k této otázce připínají, jest však tak rozmanitá, že vyžaduje, aby se k cíli postupovalo po etapách. Důležitý krok k tomuto vrcholnému sjednocení byl učiněn v roce 1927, kdy ztotožněno bylo vyučování v nižších třídách, na gymnasiích a reálných gymnasiích na jedné straně, a na reálkách a reformních reálných gymnasiích na druhé straně. Tím vznikly nám dvě dvojice středoškolských typů, jedna humanitní, druhá reální, které se liší jen ve vyšších třídách. Neodvratným důsledkem této sjednocovací akce bylo, že musila býti francouzština na reálných gymnasiích posunuta do V. třídy. Na této cestě bude i nadále důsledně pokračováno a první bezprostřední důsledek bude, že reálky obdrží osmou třídu, čímž zmizí dnes všeobecně uznávaná menší hodnotnost reálek.

Latina na reformních reálných gymnasiích.

Pokud se týče vyučování latině na reformních reálných gymnasiích, musila se volba čtených autorů říditi omezeným počtem hodin, určených na tomto typu tomuto předmětu.

Oprávněnost abiturientů reformních reálných gymnasií.

Na oprávněnosti abiturientů reformních reálných gymnasií se nic nezměnilo; bylo pouze ustanoveno, že ti z nich, kteří vstoupí na. filosofické fakulty, musí udělati během studií, nikoliv před jejich započetím, zkoušku z latiny v rozsahu, v jakém by tento jazyk tak jako tak musili poznati jakožto nutný předpoklad zdárného úspěchu svých studií; požadavky ty nepřevyšují to, co se žádá na absolventu klasického gymnasia neb reálného gymnasia.

Reforma vzdělání středoškolského profesora.

Nový zkušební řád pro středoškolské profesory jest hotov a bude v nejbližší době vyhlášen. Předepsáno bude, aby zkoušky theoretické dělily se na dvě části, z nichž první díl má býti vykonán po čtvrtém semestru. Kromě toho musí se kandidáti na definitivní místa profesorská podrobiti zvláštní praktické zkoušce, při níž budou se musiti osvědčiti nejen praktickou dovedností učitelskou, nýbrž i znalostí příslušných administrativních předpisů.

Německé střední školství.

K výtce, že německé střední školství jest zkracováno co do počtu, se uvádí:

Němců jest v Čechách 33,04%, na Moravě 20,93%; ve Slezsku 40,52%, v celém státě pak 23,36%.

Vlastních středních škol bez učitelských ústavů pak mají:

v Čechách 49 (32,2%), na Moravě 21 (28,8%), ve Slezsku 7 (50,0%) a v celém státě 80 (27,0%).

Počet německých středoškolských tříd ve školním roce 1927/28 činí 777 (24,85%).

Na jednu třídu připadá průměrně žáků na německých ústavech v Čechách 27 (na českých 31), na Moravě 30 (na českých 34), ve Slezsku 30 (na českých 29). Celostátní průměr činí 31.

Na jeden ústav připadá průměrně žáků v Čechách u Němců 250, u Čechů 310, na Moravě u Němců 246, u Čechů 285, ve Slezsku u Němců 319, u Čechů 279. Celostátní průměr činí 260.

Menší průměry německých ústavů ukazují na slabší návštěvy a tudíž i lepší podmínky studijní. Na nějaké rušení německých středních škol se nepomýšlí.

Německé dívčí střední školy.

Rovněž se nepomýšlí na rušení německých dívčích středních škol, ačkoli jejich vyšší třídy jsou velmi slabě navštěvovány, majíce po 5, 8, 9, 10 žákyních. Ani v Jablonci nad Nisou nepřistoupí se k zrušení školy tohoto druhu; pouze obec byla upozorněna, právě tak jako v Ústí nad Labem a v Karlových Varech, aby se postarala o nápravu nedostatečného umístění, stojí-li o další trvání této školy. Školská správa učinila již pro tyto ústavy velmi mnoho tím, že postátnila jejich učitelské sbory a tím převzala 80% nákladů na tyto ústavy.

Umístění německých středních škol.

K umístění německých středních škol se podotýká:

a) v Chebu je umístění gymnasia smluvní povinností obce, která byla vyzvána k nápravě a žádala vzhledem k své finanční tísni a poshovění;

b) nebudou-li plány na přístavbu německého ref. reál. gymnasia ve Znojmě vyhovovati, školská správa zahájí kroky k pořízení novostavby;

c) německé gymnasium v Praze II. je ještě nuceno trvati v nouzových místnostech v Jindřišské ulici, ježto zdrželo se vystěhování ředitelství tabákové režie. Plány na adaptaci budovy v Štěpánské ulici jsou hotovy a školská správa bude blahovolně posuzovati i požadavek nástavby této budovy;

d) nedostatky budovy gymnasia v Českém Krumlově jsou dobře školské správě známy; školská správa má ve svém programu stavebním pro budoucnost i novostavbu pro tento ústav.

Umístění ref. reál. gymnasia v Praze XIX.

Umístění ref. reál. gymnasia v Praze XIX. spočívá na podkladě smluvním a je pouze zatímní pro přechodnou dobu; ke stavbě bude přikročeno, jakmile obec pražská definitivně přidělí školské správě potřebný pozemek.

Učitelský ústav v Košicích.

Učitelský ústav v Košicích se postupně odbourává pro velikou blízkost učitelského ústavu v Prešově, kde je též učitelský ústav náležitě umístěn, kdežto v Košicích zápasil ústav s nemožností vhodného umístění.

Náklad na německé reálné gymnasium v Praze II.

Náklad na německé reálné gymnasium v Praze II. je proto tak vysoký, že ústav vznikl splynutím dvou škol a má nyní 16 tříd; všecky staré profesory bylo nutno z rodinných důvodů ponechati na sjednoceném ústavě, čímž pro přechodnou dobu vzniká tu zvýšený náklad.

Smluvní závazky obcí k středním školám.

Smluvní příspěvky obcí k některým středním školám vyskytují se stejnou měrou u ústavů českých i německých. Třeba že někdy jsou tyto závazky poněkud tíživé, vyrovnávají se prospěchem, který plyne ze střední školy městu, v němž je ten který ústav umístěn.

Pobočky na německých středních školách.

Pobočky na německých středních školách se povolovaly letos s dalekosáhlou blahovůlí i při 45 žácích, vyžadovaly-li toho poměry.

Denní tělocvičná hodina; školní lékaři.

Zřízení každodenní tělocvičné hodiny by bylo sympatické, ale nelze tuto hodinu nijak vtěsnati do dnešního počtu učebných hodin. Zřízení školních lékařů závisí od vyřešení otázky finanční úhrady.

Nepovinné náboženství na učitelských ústavech.

Výnos o nejvyšším počtu tří nepovinných předmětů na učitelských ústavech byl vydán jedině proto, že na učitelských ústavech je přílišný počet povinných předmětů, a nemá v sobě žádného ostnu proti návštěvě povinného náboženství, jež lze vždy chovancům navštěvovati v rámci 3 nepovinných předmětů.

Jubilejní slavnostní články.

Podle ustanovení výnosu ze dne 21. dubna 1928, č. 50.560, měly v čelo tištěných výročních zpráv za školní rok 1927/28 býti umístěny články, v nichž by mládeži byl vyložen význam dovršeného desítiletí republiky. Nešlo tu tudíž o žádné navádění profesorů k byzantinismu, nýbrž o náležité využití vzácné příležitosti k posílení státotvorného smýšlení v mládeži; věc ta nesměla býti od školské správy pominuta.

Zemští inspektoři německých škol středních na Moravě.

Požadovaná nová úprava inspekce německých středních škol na Moravě bude provedena, jakmile vstoupí v platnost likvidace zemské školní rady v Opavě, způsobem, jenž bude těmto školám nejlépe vyhovovati.

Obsazování ředitelských míst.

Obsazování ředitelských míst se na středních školách děje podle platných předpisů; jen ve zcela výjimečných případech, kde toho vyžadovaly důležité důvody administrativní, sáhlo se k zatímnímu obsazení úřední cestou, ale v tomto případě silou, která se výtečně v obdobném postavení již osvědčila. Sestavování teren na ředitelská místa profesorskými sbory bylo odstraněno, ježto se tím podlamovala autorita budoucího ředitele; proto zemské školní úřady žádaly zrušení tohoto opatření. Z kompetence ředitelské nelze vylučovati nikoho pro příslušnost k určitému vyznání na př. mojžíšskému, zvláště jde-li o sílu výtečně kvalifikovanou.

Učebná povinnost.

Učebná povinnost středoškolských profesorů musila býti upravena se zřetelem na zvýšenou služební povinnost úředníků. Při tom však započítáváním různých úkonů se efektní počet vyučovacích hodin podstatně zmenšuje. Přetěžování profesorů hodinami za dnešního poklesu středoškolských tříd vymizelo. Profesorům fysiky a chemie se čas, ztrávený přípravou experimentů, hodnotí započítáváním správcovství příslušných sbírek, jsou-li rozsáhlejší.

Mimořádné odměny středoškolských profesorům za školní rok 1926/1927.

Výplata mimořádných odměn středoškolským profesorům za školní rok 1926/27 se pozdržela jen proto, že jest dříve nutno vyřešiti některé otázky, související s prováděním vládního nařízení o učebné povinnosti profesorů, poněvadž jest to nutným předpokladem žádaného opatření. Tato věc bude ukončena v nejkratší době a uvedené odměny budou povoleny ještě na podzim 1928.

Kompetence.

Z námětů uvedených v rozpravě o odborném školství dlužno nejprve připomenouti požadavek, aby působnost ve věcech tohoto školství byla přenesena na ministerstvo obchodu.

K námětu tomuto, jenž přednesen byl též roku minulého, lze uvésti totéž co vloni, že v tomto námětu rozhodnou jest otázka účelnosti. K příkladu Francie, kde zákonem byla provedena úprava právě opačná, než se tu žádá, přistupuje nyní příklad Saska, kde učitelstvo těchto škol projevilo přání, aby i ta část odborného školství, která resortuje v ministerstvě hospodářském, byla vrácena ministerstvu vyučování.

Dílny na průmyslových a odborných školách.

Bylo předneseno přání, aby dílny průmyslových a odborných škol byly lépe vybaveny. K tomu jest nutno poznamenati, že toto jistě dobře míněné přání není dosti opodstatněné, neboť se věnuje školním dílnám taková péče, že by ji stěží bylo možno shledati kdekoliv jinde na světě. Práce vystavené na výstavě soudobé kultury v Brně svědčí jistě též o tom, že dílny plně vyhovují. Co tu a tam ještě schází, se postupně doplňuje a částky k tomu cíli do rozpočtu zařazované jsou slušně vysoké.

Postátňovací akce odb. škol pro ženská povolání.

Postátňovací akce na odborných školách pro ženská povolání uvázla vzhledem k tomu, že systemisovaná místa byla všechna obsazena. Ministerstvo školství a národní osvěty hodlá však domáhati se zlepšení systemisace, která by umožnila postupně přejímání učitelstva.

Odborné školy na Slovensku.

Pokud se týče stížnosti, že počet odborných škol na Slovensku neodpovídá počtu obyvatelstva, dlužno podotknouti, že při zřizování škol této kategorie nelze přihlížeti jen k počtu obyvatelstva, nýbrž - a to hlavně - k potřebě průmyslu a obchodu, pokud může a chce absolventy těchto škol zaměstnati. Jest jisto, že průmysl a obchod na Slovensku bude se postupně rozmáhati a ruku v ruce s postupující industrialisací bude přikročeno k rozšíření sítě odborných škol příslušného oboru.

Živnostenské pokračovací školy.

Mnoho přání a stížností předneseno bylo ve příčině živnostenských pokračovacích škol. Bylo by zbytečno zapírati, že poměry těchto škol nejsou utěšené a jmenovitě že zůstávají pozadu za školami toho druhu v Německu.

Příspěvky na vydržování.

Splnění většiny požadavků naráží i tu na potíže, související s udržením rovnováhy státního rozpočtu.

Nelze však tak zhola připustiti, že příspěvky na tyto školy nutno opatřovati z dobrovolných darů. Při zřízení každé živn. pokr. školy se bezvýjimečně požaduje, aby určití veřejní činitelé, jako obec, okres a země se zřízením školy projevili souhlas a zavázali se k příspěvku na ni; mimo to požaduje se, aby některý z těchto činitelů převzal závazek úhrady event. schodku; státní správa vyučovací pak při schválení školy zároveň prohlásí, že bude poskytovati příspěvek ve výši osobního nákladu a že přispěje na první zařízení školy, což také činí.

Nynějším obtížím v důsledku zákona č. 77/27 hledělo min. školství a nár. osvěty předejíti již před několika lety výzvou k spolupřispívajícím činitelům, aby své příspěvky přesně stanovili a vymezili, výzvě té však tehdy nebylo vyhověno.

Kdežto pak do roku 1920 stát hradil pouze třetinu nákladů, činí nyní příspěvek státu 53 - 60% veškerého nákladu.

Odměny za správu a vyučování.

Nová úprava odměn za správu a vyučování by si vyžádala nejméně nákladu 10,000.000 Kč, což předpokládá nejprve vyřešení finanční úhrady.

Počet žactva odborně vyučovaného.

Nesrovnalost mezi počtem žactva škol odborných, pokračovacích a počtem odborně vyučovaných žáků, jež byla vytčena, vysvětluje se tím, že též při všeobecných školách jest zavedeno odborné vyučování buď v úplných odborných odděleních nebo v odděleních, kde žáci se zařazují podle oborů jen do odborných předmětů.

Vlastní budovy živn. pokr. škol.

Vlastní budovy živn. pokr. škol opatřují se jednak z prostředků fondu, zřízeného zákonem č. 141/1926 Sb. z. a n., jednak z příslušné položky rozpočtové. Akce tato jest teprve v počátcích, ale rozvíjí se slibně. S touto pomocí byly opatřeny vlastní budovy pro živn. pokr. školy ve Střekově, v Jihlavě; Vsetíně, v Benešově, vyjednává se o Znojmo, Tábor, Sobotku, Mor. Budějovice, Bratislavu, Prahu a Brno. Po provedení zákona o organisaci politické správy plynou, resp. poplynou, živnostenské pokuty do státní pokladny, bude však částka, odpovídající jejich výnosu, zařazována do rozpočtu pro živn. pokr. školy.

Další vzdělání učitelů živn. pokr. škol.

K dotazu, kolik učitelů, vyučujících na živn. pokračovacích školách, má vychozené kursy, možno sděliti, že kursů kreslířských absolvovalo 2068 učitelů, kursy obchodní má 3333 učitelů, což činí asi ³/₅ učitelstva, jež ve hlavním povolám působí na školách měšťanských a obecných.

O zřízení školy pro učitele živn. pokr. škol se uvažuje.

Návrh zákona o učňovských školách.

Pokud se tkne osnovy zákona o učňovských školách, došla již řada připomínek. Celkem jest osnova přijímána sympaticky. Přirozeně bude k předneseným návrhům na opravy a doplňky přihlíženo, ježto k tomu cíli byla osnova zájemníkům rozeslána.

Zřizování nových vysokých škol.

Volání Slovenska po zřízení slovenské vysoké školy technické nutno uznati za oprávněné. Tomuto požadavku má býti vyhověno osnovou zákona, kterou ministerstvo školství a nár. osvěty připravilo a podle které má býti v Košicích zřízena vysoká škola technická, která bude zatím míti ten odbor, který pro Slovensko jest nejpotřebnější, t. j. odbor inženýrského stavitelství směru vodohospodářského a kulturního a oddělení zeměměřičského inženýrství. Výdaje na tuto vysokou školu bude nutno postupně zařazovati do státního rozpočtu.

Požadavku slovenských evangelíků, aby evangelická theologická akademie a. v. v Bratislavě byla přeměněna na fakultu, tedy na vysokou školu v plném slova smyslu, vyšlo se vstříc tím, že již před časem byla vypracována a poslanecké sněmovně předložena osnova zákona o zřízení evangelické fakulty bohoslovecké v Bratislavě, která však poslaneckou sněmovnou není posud projednána.

Otevření katolické bohoslovecké fakulty v Bratislavě, jehož se dovolávají katolické kruhy slovenské, bude zajisté možno vzíti v úvahu, jakmile budou odstraněny překážky, které znemožnily aktivování této fakulty.

Při posuzování požadavku zřízení dalších odborných německých vysokých škol dlužno vzíti v úvahu, že dosud nejsou řádně vybudovány a vybaveny vysoké školy již existující.

Kromě toho musí býti zachována určitá rovnováha mezi finanční nosností státu a počtem vysokých škol, resp. nákladem na vysoké školství. Jest zajisté lépe míti méně vysokých škol dobře vybavených, než mnoho vysokých škol nedokonalých a špatně vypravených.

Německé vysoké školy, resp. fakulty a odbory jsou zřízeny u nás téměř pro všechny na vysokých školách obvyklé obory. Uváží-li se, že vyučovací jazyk se zřením k předběžnému vzdělání posluchačů a jich vyšší inteligenci nemá na vysokých školách toho významu jako na školách nižších, nemůže nedostatek zastoupení několika málo speciálních oborů na československých německých vysokých školách býti pokládán za zvláště tíživý.

Reorganisace vysoké školy obchodní.

Reorganisace vysoké školy obchodní v Praze jest zajisté odůvodněna. Proto vláda předložila již v roce 1926 poslanecké sněmovně osnovu příslušného zákona, která byla schválena ještě v témže roce kulturním výborem, ale nebyla posud projednána plenem poslanecké sněmovny. Osnovou včleňuje se vysoká škola obchodní do svazku českého vysokého učení technického v Praze, posavadní studium rozšiřuje se ze tří let na čtyř i a umožňuje se přičlenění dalších studijních směrů ke směrům posavadním.

Studium pojistní techniky.

Studium pojistné techniky má býti zreorganisováno, prohloubeno a rozšířeno. Osnova příslušného zákona bude v dohledné době předložena. Teprve při této reformě bude lze rozhodnouti, zda kursy pojistné techniky na německé vysoké škole technické v Brně budou zrušeny nebo zachovány.

Ekonomie ve vysokém školství.

Zavedení větší ekonomie do vysokého školství a racionalisace tohoto školství jest již delší dobu předmětem úvah.

Reforma studií.

Potřeba reformy téměř všech oborů vysokoškolského studia se všeobecně uznává a tyto reformy se většinou již delší dobu připravují. Při tom bude vzata v úvahu i změna předpisů o kolejném a zkušebních taxách.

Pro reformu právnického studia byla již před více než dvěma roky zřízena zvláštní komise, sestavená z vynikajících odborníků, vzatých ze zástupců všech právnických fakult. Tata komise konala již řadu schůzí a porad, ale nemohla posud pro spory v nazírání na některé zásadní otázky vypracovati definitivní návrh na reformu tohoto studia. Při této reformě bude zaujato i stanovisko ke studiu in absentia a budou uplatněny všechny návrhy, které budou uznány za správné a vhodné. Reforma tato bude však asi vyžadovati zvýšeného nákladu finančního jak po stránce personální, tak po stránce věcné.

Novostavby.

Státní správa školská uznává, že vysoké školy nejen české, nýbrž i německé potřebují celé řady nových budov a přístaveb budov starých. Mnohé stavby a přístavby jsou již hotovy, další se provádějí. Nelze ovšem z důvodů finančních všem požadavkům vyhověti najednou, nýbrž postupně.

Po dokončení novostaveb v Dejvicích bude české vysoké učení technické soustředěno a tím odstraněna námitka přílišné dosavadní roztroušenosti této vysoké školy.

Novostavby české filosofické fakulty v Praze užívá se, a to jen z části, pro účely úřední pouze přechodně.

Nové vědecké ústavy.

Slovanský a Orientální ústav zahajují letos svoji činnost. Statuty obou těchto ústavů byly schváleny a volby presidia a výborů obou ústavů potvrzeny. Ústavy budou umístěny v Lobkovickém paláci, který se za tím účelem adaptuje.

Svobodná škola politických nauk.

V roce 1928 byla v Praze zřízena Svobodná škola politických nauk. Úkolem jejím jest rozšiřovati a prohlubovati politické vzdělání a soudnost v otázkách politických, národohospodářských, sociálních, kulturních a pod. pro působení ve veřejném životě. Jest si přáti, aby tato škola cíl jí vytknutý vždy stále úspěšně plnila. Na škole konají se také pravidelné přednášky německé a příležitostné přednášky i v jiných jazycích, zejména světových. Pro příští leta jest vzato v úvahu zvýšení rozpočtové položky, určené na dotaci pro tuto školu. Není zajisté námitek proti tomu, aby v čestném předsednictvu, kuratoriu a učitelském sboru dostalo se německému národu a po případě i různým politickým stranám přiměřeného zastoupení. Dlužno však varovati před zpolitisováním této školy, poněvadž by pak sotva mohla plniti řádně svůj úkol.

Zařizování vědeckých ústavů.

Také nedostatky vědeckých ústavů, seminářů, klinik atd. jsou uznávány státní správou školskou, která snaží se je postupně odstraňovati v mezích prostředků, které má k disposici.

Dotace.

Vysoké školy potřebují k vyučovacímu a vědeckému provozu celou řadu dotací. Dosavadní dotace jsou namnoze nedostatečné, ale plná odpomoc bude moci býti zjednána teprve potom, až bude lze podstatně zvýšiti celkový náklad na vysoké školství. Požadavky vysokých škol v tomto směru jsou státní správě školské známy a jsou jí chovány v patrnosti.

Administrativní reformy v provozu.

Administrativa vysokoškolská byla od převratu již značně zdokonalena a zjednodušena. Bude však potřebí v tomto směru dále postupovati, ovšem za plné záruky a kontroly, že svěřených prostředků nebude zneužíváno.

Systemisace.

Nedostatky systemisace jsou ministerstvu školství dobře známy a bude jeho snahou, aby byly odstraněny.

Obsazování stolic.

Obsazování stolic na německých vysokých školách zdržuje se proto, že tyto vysoké školy nemajíce v tuzemsku dostatek potřebného vědeckého dorostu navrhují kandidáty z ciziny, jichž získání vede k obtížnému jednání, zejména po strance finanční.

Podpory vědeckého dorostu.

Na výchovu vědeckého dorostu, hlavně v cizině, pamatováno je podporami, které ovšem vzhledem k pohotovým prostředkům finančním nemohou být poskytovány v takové výši, jak by si bylo vždy přáti. Jakmile finanční situace státu umožní příslušné položky zvýšiti, budou i podpory pro vědecký dorost upraveny.