Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočet po stránce všeobecné.

Rozpočet ministerstva spravedlnosti na rok 1929 neliší se valně od rozpočtu na rok 1928. Stejné důvody, jež vyvolaly stoupnutí osobních a z části i věcných výdajů v roce 1928, vedly i v novém rozpočtu k mírnému zvýšení. Na druhé straně pozorujeme snížení některých mimořádných věcných výdajů a zvýšení příjmů správy trestnic a věznic.

Nedostatek sil soudcovských a kancelářských.

Nedostatek soudních zaměstnanců, zejména soudců, trvá dále. Nesnáze poměrů vězí z velké části v tom, že není v mnohých případech uchazečů o uprázdněná místa, zejména venkovská, kde výhody spojené s dosažením nového místa jsou vyváženy, ne-li převyšovány ztrátami plynoucími z bytové nouze a z výdajů stěhování. Těmto nesnázím nemůže čeliti ani nová systemisace ani povolení přídavků vládou pro jisté kategorie soudců, jako přednosty okresních soudů a předsedy senátů. Aby bylo lze co nejrychleji obsaditi volná systemisovaná místa soudcovská, vymohlo ministerstvo spravedlnosti u vlády zkrácení přípravné služby soudcovské na dva roky. Bude proto věnovati zvláštní péči zařízení přípravné služby soudcovské, aby toto zkrácení nešlo na úkor odborné výchovy soudcovských kandidátů.

Pokud jde o místa kancelářského personálu (úředníků i pomocných sil), dlužno uvésti, že nynější systemisaci bude třeba podrobiti revisi, a to jednak vzhledem k zvýšené agendě soudů vůbec, jednak vzhledem k nesporně vyššímu zatížení soudního personálu u menšinových soudů. Praktickým výcvikem kancelářského personálu pro přípravné vyřizování některých prací, zejména v řízení exekučním, bude snad možno ulehčiti soudcům.

Soustředění agendy ve Velké Praze.

V reorganisaci a zjednodušení soudnictví ve Velké Praze se pokračuje. Dosud soustředěna agenda trestní u samostatného okresního soudu pro přestupky ve Spálené ulici, dále agenda exekuční u samostatného okresního soudu exekučního v Celetné ulici a knihovní u zemského civilního soudu na Ovocném trhu. Opatření ta se vžila a výborně se osvědčují. Také okresní soud pro všecky obce na levém břehu Vltavy, vzniknuvší z bývalých okresních soudů na Smíchově a na Malé Straně, působí jako centrální okresní soud pro Prahu - Západ vedle velkého centrálního okresního soudu pro "vnitřní Prahu", který nastoupil na místo zrušených okresních soudů pro Staré Město, pro Horní Nové Město a Dolní Nové Město. Osnova vládního nařízení, která koncentrační organisační dílo dokončuje, je již přichystána a není překážky, aby již dnem 9. ledna 1929 vešly v život zbývající okresní soudy pro Prahu - Jih na místo dosavadních okresních soudů v Nuslích, Vršovicích a Král. Vinohradech, pro Prahu - Východ na místo dosavadních okresních soudů na Žižkově a v Karlíně a pro Prahu - Sever na místo dosavadního okresního soudu v Holešovicích.

Zákonodárná činnost.

Ohledně zákonodárné činnosti ministerstva spravedlnosti poukazuje se na výpočet připravovaných anebo již přeložených zákonů na stránce 224 důvodové zprávy. Tam jsou uvedeny též práce vyplývající ze styků mezinárodních.

Stavby.

Investiční potřeba pro rok 1928 byla v oboru ministerstva spravedlnosti preliminována částkou 16,662.470 Kč a byla použita velmi účelně. V Praze dokončena nástavba třetího patra zemského trestního soudu a umožněna tím zmíněná další koncentrace pražských soudů. Pro stavbu nové budovy zemského trestního soudu na Pankráci bylo před nedávnem skončeno ofertní řízení a dojde pravděpodobně ještě letos k zahájení stavby. Začátkem tohoto roku dokončena byla budova nově zřízeného krajského soudu v Klatovech a 1. červencem zahájena jeho činnost. Novostavba krajského soudu v Mladé Boleslavi bude rovněž v tomto roce dokončena. Započato bylo také s přístavbou krajského soudu v Chrudimi.

Na Moravě se dostavuje nová budova krajského soudu v Mor. Ostravě a okresního soudu v Rýmařově. Rozestavěny jsou novostavby okresních soudů v Uh. Brodě, Tišnově, Frenštátě, Velkém Meziříčí a ve Slezsku v Českém Těšíně.

Na Slovensku skončeny právě přípravné práce pro novostavbu sedrie v Bratislavě, jež bude zahájena na jaře příštího roku. Totéž platí o novostavbě sedrie v Ružomberku a okresního soudu ve Zvoleni.

Na Podkarpatské Rusi dokončena novostavba věznice v Hustu s přístavbou sedrie, v příštím roce dokončí se novostavba okresního soudu ve Velké Berezné a započne se novostavba okresního soudu v Tiačevě.

Částky 14,752.903 Kč, preliminované na rok 1929, použito bude jednak k dokončení uvedených staveb, jednak k započetí velmi nutných staveb nových, zejména v Praze na Pankráci, v Hlinsku, Bratislavě, Zvoleni, Ružomberku a Tiačevě.

Konfiskace.

Počet konfiskací bohužel neklesl. Stoupnutí jejich (1875 v době od 1. ledna do 15. září 1928 proti 1522 v době od 1. ledna do 25. října 1927) není důsledkem přísnější snad censurní prakse, nýbrž jen následkem ostrého a zákonné meze přesahujícího způsobu psaní některých časopisů, zejména komunistických (z počtu 1875 konfiskací připadá na posléze uvedené časopisy 1357). Subjektivní stíhání pro obsahové delikty bylo zahajováno jen v ojedinělých vážných případech, při nichž ještě v mnohých případech došlo k zastavení. Proti konfiskacím podány námitky v 37 případech, v 8 z nich bylo námitkám z části vyhověno.

Vězeňství.

Ve správě trestnic a věznic snaží se justiční správa o snížení výdajů a zvýšení výnosů vězeňské práce. Státní příspěvek na provoz trestnic, jenž obnášel - rozpočten na jednoho trestance - loni 15,45 Kč, klesl na 14,44 Kč. Částka 24 Kč, o níž při všeobecné debatě mluvili někteří páni poslanci jako o nákladu na jednoho trestance, jest hrubou částkou, v níž je zahrnuta všechna vězeňská státní režie, personální i věcná. Osobní vydržování trestance, t. j. strava, ošacení, světlo a teplo činí na jednoho trestance průměrně kolem 6 Kč denně. Na výživu připadá necelých 5 Kč denně. Dalšího snížení nákladu toho docílíme po zrušení trestnice na Mírově. Stane se tak, jakmile bude uspokojivě rozhodnuto o dalším použití jejich budov.

Po stránce zdravotní byly průběhem letošního roku pronášeny v tisku výtky do nedostatečné prý stravy a do různých závad zdravotních. Výtky ty byly neodůvodněny. Zařízení našich trestnic snese srovnání s cizími trestnicemi a čistota v nich i zdravotní zařízení jsou vzorná.

Služební poměry dozorčího personálu.

Dozorčí stráži vězeňské dostalo se splnění dávných jejích tužeb jednak zavedením strážního přídavku do pense započitatelného a jednak systemisováním inspektorů vězeňské stráže ve všech věznicích sborových soudů stejně jako v trestnicích.

Rozpočet.

Výdaje rozpočtu ministerstva unifikačního činí celkem 2,073.594 Kč a zahrnují v sobě výdaje osobní v částce 1,635.194 Kč a výdaje věcné ve výši 388.400 Kč.

Příjmy v tomto rozpočtu nejsou preliminovány žádné.

Speciální debata.

Speciální debata byla zahájena zprávou specielního zpravodaje rozpočtového výboru poslanecké sněmovny k rozpočtu unifikačního ministerstva, který poukázal k tomu, že částky preliminované na výdaje jsou v rozpočtu unifikačního ministerstva dány z více než ze tří čtvrtin úhrnné své sumy přímo zákonem. Pokud tomu u některých položek není, vyskytují se položky tyto v rozpočtu proto, aby zákonné břemeno a trvalé závazky tlačeny byly na míru pokud možno nejmenší. U výdajů věcných jde v prvé řadě o úhradu běžných potřeb, jaké se vyskytují ve všech úřadech. Pokud při srovnáni rozpočtu na rok 1929 s rozpočtem z roku 2928 jest nutno vysvětlovati, proč některé z úvěrů unifikačnímu ministerstvu poskytovaných mají pro příští rok býti zvýšeny podotýká se, že celkové zvýšení rozpočtu unifikačního ministerstva jest jen nepatrné, obnášejíc pouhých 133.822 Kč, a že více než z poloviny vyplývá toto zvýšení opět již z platných zákonů a předpisů. Jinak zvýšení souvisí s tím, že pokročilé stadium unifikačních prací vyžaduje stupňované činnosti a spolupráce unifikačního ministerstva. V závěru svého výkladu poukázal zpravodaj k tomu, že rozpočtové požadavky unifikačního ministerstva jsou ve svém celku zdůvodněny úkoly, jimiž unifikační ministerstvo jest pověřeno, a činností, kterou ministerstvo toto ve vykázaných mu mezích vyvíjí.

Výklad ministra unifikace.

Ministr unifikace prohlásil nejprve k poznámce ve výboru přednesené, že politické a právní důvody, jakož i otázka ústavní odpovědnosti vyžadují, aby v čele unifikační instituce zůstal i nadále ministr.

Potřeba unifikačního ministerstva.

Ani z věcných ani z praktických důvodů nelze doporučiti, aby unifikační ministerstvo bylo rušeno a aby jeho agendu vyřizovalo zvláštní oddělení ministerstva spravedlnosti. Úspor by se opatřením takovým nedocílilo, unifikační instituce byla by jím však připravena zcela o svůj význam.

Pokročilost unifikačních prací.

V dalším výkladu vysvětlil ministr unifikace, jak pokročily práce na zákonných osnovách, unifikačnímu ministerstvu k samostatnému vypracování přikázaných, a poukázal na to, že v posledním roce dokončena byla jmenovitě osnova nového civilního řádu soudního, která jest nejvýznačnější samostatnou prací ministerstva unifikačního. Z ostatních osnov, tomuto ministerstvu k vypracování svěřených, byly v posledním roce uzákoněny osnova zákona směnečného zákona o zahlazení odsouzení a připraveny pro konečné projednání osnova zákona o dani z lihu a zákona o kompetenci ministerstev.

Neupravenost otázky státního občanství na území Slovenska a Podk. Rusi.

K poznámkám, apelujícím na ministra unifikace a obírajícím se neutěšenými poměry, vyplývajícími pro Slovensko a Podk. Rus z neupravenosti otázky státního občanství na tomto území, odpověděl ministr unifikace, že unifikační ministerstvo se věcmi sem spadajícími obíralo velmi podrobně a horlivě usilovalo o nápravu. Pokud samo ve věci bylo kompetentní, připravilo vhodné náměty na odpomoc cestou zákonodárnou již v roce 1925, kdy se obrátilo také na vládu. Po vydání zákona č. 152/1926 zbývá projednati osnovu unifikačního zákona o nabývání a pozbývání státního občanství a na unifikační tendenci založenou osnovu zákona o domovském právu, které jsou hotovy, které unifikačním ministerstvem byly vládě předloženy a vyhovují požadavkům resolucí, na nichž se při příležitosti projednávání zákona č. 152/1926 usnesly jak sněmovna poslanecká, tak senát.

Spolupráce unifikačního ministerstva s druhými resorty.

Pokud unifikační ministerstvo spolupracuje na osnovách připravovaných v resortech druhých, má svoje zástupce jmenovitě v superrevisní komisi pro právo občanské, v komisi pro reformu trestních řádů, v komisi pro reformu trestního práva důchodkového a v komisi pro právo poplatkové, a spolupracovalo v posledním roce zvláště také na nových úpravách řízení správního a trestního řízení správního.

Vzrůst činnosti unifikačního ministerstva.

Konečně poukázal ministr unifikace ve svém výkladu k tomu, že činnost unifikačního ministerstva nabývá na rozsahu, čím více se naše zákonodárství přibližuje k dokončení stěžejních nových právních řádů, jichž uzákonění lze čekati v letech nejblíže příštích.

President nejvyššího správního soudu doplnil data uvedená zpravodajem číslicemi z r. 1928, z nichž je patrno, že za devět měsíců tohoto roku došlo jen o 100 stížností méně než za celý rok předcházející, takže v běžném roce lze očekávati o málo měně než 11.000 stížností. Kritický stav nejvyššího správního soudu, který trvá již několik roků, se tedy podstatně zhoršil a je ilustrován číslicí nedodělků, které již převýšily 10.000, v čemž je obsaženo asi 380 stížností došlých v roce 1926. Škody, které z tohoto stavu hrozí, byly výstižně vylíčeny již p. zpravodajem. Podnět p. zpravodaje, aby byl systemisován nový senát, president nejvyššího správního soudu s díkem uvítal, podotkl však, že bylo by zapotřebí plných tří senátů, aby mohly býti docházející stížnosti v přiměřené době zpracovány, i kdyby se roční příliv ustálil jen na 10.000. Jsou proto vedle systemisace aspoň jednoho nového senátu žádoucí ještě další prostředky, zejména když přílišné rozmnožení gremia z důvodů nejen finančních není doporučitelné. Prostředky takové, jež by sjednaly soudu úlevu a umožnily jeho řádné působení, snaží se nalézti osnova novely k zákonu o nejvyšším správním soudě, kterou president soudu v březnu r. 1927 vládě předložil a jejíž vedoucí myšlenky byly jím již roku minulého a předminulého v rozpočtovém výboru vyloženy.

Pan ministr vnitra zmocnil presidenta nejvyššího správního soudu ke sdělení, že ministerstvo vnitra vypracovalo osnovu nového zákona, který by nastoupil namísto dosavadních zákonů o nejvyšším správním soudě, že však současně s touto osnovou, jejíž projednání bude vyžadovati pravděpodobně delšího času, předloží osnovu novely, která se v celku kryje s osnovou presidiem soudu vypracovanou a která může v brzké době býti uzákoněna, takže v dohledné době lze očekávati, že tento pokus o nápravu neudržitelných poměrů nejvyššího správního soudu bude uskutečněn.

Obsazení tří míst radů nejvyššího správního soudu se projednává a presidium snaží se získati další gremisty ze Slovenska.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty a školských podniků.

Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty činí pro rok 1929 úhrnem 923,9 mil. Kč, stoupá tedy proti roku předchozímu okrouhle o 30 mil. Kč. Toto zvýšení jest v podstatě dalším důsledkem platových zákonů. V rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty na rok 1928 byla totiž vykázána potřeba na osobní platy (inkl. platů kongruových) částkou okrouhle 577,9 mil. Kč, kdežto táž potřeba pro rok 1929 činí okrouhle 607,8 mil. Kč, vzniká tu tedy rozdíl 29,9 mil. Kč, což absorbuje téměř celých 30 mil. Kč, o něž se jeví rozpočet ministerstva školství a národní osvěty zvýšen. Ostatní výdaje, t. j. ostatní osobní výdaje spolu s výdaji věcnými řádnými i mimořádnými činily ve svém úhrnu v rozpočtu na rok 1928 okrouhle 316 mil. Kč, v rozpočtu na rok 1929 činí okrouhle 316,1 mil. Kč, jeví se tedy v této části rozpočtu zvýšení o pouhých 100.000 Kč. Přes to, že v tomto oddílu zůstává celková částka rozpočtová téměř stejná, vyskytují se v detailech proti rozpočtu předchozímu různé změny, jež byly vyvolány jednak měnícími se potřebami, jednak zkušenostmi z výsledků hospodaření předchozích let a jež jsou blíže odůvodněny ve vysvětlivkách, připojených k rozpočtu kap. 10.

Rozpočet uhřiněvského školního závodu zemědělského činí pro rok 1929

Rozpočet školního závodu zemědělského v Děčíně - Libverdě činí pro rok 1929

Do rozpočtu investičního tohoto závodu zařazuje se částka 183.838 Kč, jež se uhradí jednak provozním ziskem; jednak zápůjčkou.

Nově přibývá žabčický školní závod zemědělský, jenž byl vl. nař. č. 11/28 Sb. z. a n. prohlášen za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření a slouží k demonstračním účelům vysoké školy zemědělské v Brně. Rozpočet tohoto závodu činí pro rok 1929

Do rozpočtu investičního tohoto závodu zařazuje se částka 200.000 Kč, jež se i zde uhradí z části ziskem, v ostatním pak zápůjčkou.

Dne 10. října 1928 pojednal rozpočtový výbor ve schůzi téměř čtrnáctihodinové o rozpočtu.

Referent, posl. Rýpar, a řada členů výboru provedli podrobný rozbor jednotlivých titulů a paragrafů i položek; při čemž tlumočili řadu přání a podnětů, týkajících se nejrozmanitějších otázek naší správy školské a kulturní vůbec.

Na konci rozpravy pronesl ministr školství a národní osvěty obsáhlé exposé, v němž projevil v celku i v některých podrobnostech své stanovisko k jednotlivým námětům, předneseným v rozpravě.

Obraz výborového jednání podává tento stručný přehled, v němž jsou jednotlivé náměty shrnuty podle věcných hledisek ve skupiny, při čemž jsou připojeny také vysvětlivky. Při tom byly do tohoto přehledu zahrnuty i některé věci, o nichž se zmínili jednotliví řečníci už ve všeobecné rozpravě o stát. rozpočtu, pokud se resortně týkají ministerstva školství a národní osvěty.

Věci pedagogické a didaktické.

Jako již roku loňského i letos byla pronesena stížnost na časté střídání učebných knih a na nevhodný obsah některých z nich. V obou věcech odkazuje se na vysvětlivky, dané již v loňské zprávě výboru rozpočtového (tisk 1260, str. 160). Ministerstvo školství a národní osvěty při aprobačním řízení bedlivě přihlíží, aby se učebné texty jednou schválené zbytečně neměnily a aby z nich naprosto vyloučeny byly jakékoli stati, jimiž by se porušovala nestrannost a snášelivost, ať ve směru náboženském, národnostním nebo třídním.

K podnětu, aby bylo upuštěno od stíhání a trestání osob, které se provinily proti zákazu účasti školní mládeže při veřejných projevech agitačních a manifestačních ve spolcích a organisacích povahy politické, se připomíná, že ze zásadních důvodů a v zájmu řádné výchovy nelze této žádosti obecně vyhověti. Rozumí se však samo sebou, že odvolání podaná snad jednotlivci do uložených trestů budou bedlivě zkoumána.

K námitce stran počtu vyučovacích hodin náboženství na pomocných školách, stanoveného v učebných osnovách pro tyto školy, uvádí se toto:

Otázka vyučování náboženství na školách pomocných byla předmětem vážných úvah v anketě o učebných osnovách pro školy dětí úchylných. Dosavadní zkušenosti vedou k tomu, že dítě slaboduché nechápe abstraktních pojmů, že učitelé náboženství na pomocných školách a třídách omezují se na vyprávění příběhů z biblické dějepravy a na naučení Otčenáši a že i toto omezení bývá provázeno neúspěchem, zejména není-li učitel náboženství obeznámen s nápravnou pedagogikou. Velmi zhusta docházejí stesky, že katecheta nebo duchovní správa zdráhá se převzíti vyučování náboženství na pomocné škole. Z těchto praktických a psychologických důvodů přidělila se nižšímu a střednímu stupni toliko 1 hodina a teprve vyššímu stupni 2 hodiny. Při tom sluší zdůrazniti, že pomocná škola není obecnou školou normální, nýbrž školou sui generis, která musí míti jiné učebné osnovy, jiný rozsah a obsah učiva a jiné metody vyučovací.

Podobně na ústavech hluchoněmých bylo po návrhu samých učitelů duchovních, na anketě přítomných; vyučování náboženství zařaděno teprve do 3. škol. stupně, za to však dotováno dále 3 hodinami týdně: Na školách pro slepé arci jsou zavedeny 2 hodiny týdně jako na školách normálních.

Organisace a vydržování škol.

Při rozpravě bylo vysloveno přání, aby byly urychleny práce o osnovách zákonů o pomocných školách, t. zv. újezdních školách měšťanských a mateřských školách.

Osnova zákona o pomocných školách (třídách) byla již v červenci 1925 vládou schválena a podána nejprve senátu N. S., který ji už projednal ve výborech kulturním, sociálně politickém i rozpočtovém. Lze očekávati, že ji schválí v nejbližších dnech i v plenu a odevzdá ihned poslanecké sněmovně k dalšímu řízení.

Osnova zákona o t. zv. újezdních školách měšťanských byla již předložena vládě. Ukázala se však potřeba vztáhnouti ji také na Slovensko a Podk. Rus a zařaditi proto do ní příslušná ustanovení zvláštní, potřebná hledíc k odlišným právním poměrům školství v těchto zemích. Je naděje, že vláda bude moci již v nejbližší době o osnově rozhodnouti.

Osnova zákona o mateřských školkách je v řízení meziministerském.

K přáním, aby generelně bylo provedeno znovuzřízení všech škol a tříd, které byly podle platných zákonů v řadě posledních let zrušeny, nutno připomenouti, že jim nelze v mezích platných zákonů vyhověti. Školy a třídy takové přestaly právně existovati. Jich eventuální obnovu sluší posuzovati podle platných zákonů jako zřízení škol nových. A poněvadž téměř napořád jde při tom o zřízení t. zv. škol z pohodlí, mohou státní úřady školské zřízení jich povoliti jen tehdy, když všichni činitelé školu po zákonu vydržující (t. j. školní obec, školní okres a země) dají k tomu předem souhlas a zaváží se k trvalé úhradě příslušného nákladu. Jen kde by se prokázalo, že jde o školu ze zákona nezbytnou (§ 59 říš. zák. škol. a příslušná ustanovení zákonů zemských), jsou zemské školní úřady zavázány naříditi zřízení školy ze své vlastní pravomoci.

Ve věci redukce měšťanských škol bylo žádáno, aby ani při sebe větším poklesu v počtu žactva nebyla činěna opatření redukční. Podle zpráv předsedů zemských školních rad jsou tito funkcionáři odhodláni postupovati při redukcích měšťanských škol s největší šetrností. Zejména nehodlají vůbec rušiti celých škol. Ježto však někde počet žactva klesl ve třídách na čísla zcela nepatrná, nelze v zájmu veřejných financí jinak než aspoň přechodně sloučiti paralelní školy chlapecké a dívčí s výhradou, že se školy ty ihned zase rozpojí, jakmile stoupne počet žactva. Tak na př. provedeno dočasné sloučení chlapecké a dívčí měšťanské školy v Bohutíně, mající na chlapecké škole 13, 15, 15 žáků a na dívčí 17, 17, 20 žákyň; po sloučení bude ve třídách tedy 30, 32, 35 dětí; podobně v Novém Městě p. S. bude po sloučení ve třídách 26, 33, 43 dětí atp.

Byla-li vyslovena stížnost, že se při povolování nových tříd na obecných školách postupuje příliš rigorosně, nutno k tomu připomenouti, že toto povolování není věcí volného uvážení školních úřadů, které jsou vázány ustanoveními §§ 5 a 6 zák. č. 226/1922 Sb. z. a n., a nesmějí proti vůli faktorů školu vydržujících uvalovati na ně větších břemen finančních, než jsou ta, která jim ukládá zákon.

Na projevená přání, aby bylo usilovně pokračováno ve vybudování potřebných škol na Slovensku a v Podk. Rusi, uvádí se tento stručný přehled, co bylo vykonáno v tomto oboru za poslední dvě léta ministerstvem školství a národní osvěty za součinnosti meziministerské komise, dosazené vládou pro otázky zaškolování dětí dosud nezaškolených:

V posledních dvou letech bylo usilovně pokračováno v zaškolování školních dětí na Slovensku dosud do školy nechodících. Byly první zřizovány nové státní lidové školy a byly pro ně stavěny nové školní budovy. Od října 1926 do dnešního dne bylo zřízeno 109 škol o 33 třídách. Z toho bylo jednotřídních škol 91, dvoutřídních 10, trojtřídní 3 a čtyřtřídní 2. Tím bylo zaškoleno 5732 školou povinných dětí.

Státní lidové školy na Slovensku bylo nutno v posledních dvou letech rozšířiti zřízením četných tříd postupných i pobočných.

Příčiny toho jsou - vedle přírůstku dětí v letech poválečných - hlavně dvě.

1. Od počátku školního roku 1927/28 byl snížen podle ustanovení §u 5 malého školského zákona, (čís. 226/22 Sb. z. a n.) maximální počet dětí na třídu z 80 na 70 dětí a při jednotřídkách na 65 dětí. Důsledkem toho přibylo roku loňského as 200 nových tříd.

2. Letošním rokem přibyly na národních školách slovenských děti 7. škol. roku důsledkem postupného rozšiřování docházky školní na Slovensku ze 6 let na 8 let podle §u 12 malého školského zákona.

Následkem toho je letos nutno zřizovati nové postupné třídy. Od počátku tohoto školního roku ministerstvo školství a národní osvěty schválilo již zřízení 110 nových tříd, kterýžto počet se ještě značně zvýší.

V posledních třech letech po vydání vlád. nař. ze dne 8. června 1925, čís. 137 Sb. z. a n., jímž byla organisace měšť. škol na Slovensku přizpůsobena organisaci v českých zemích, vykazují na Slovensku utěšený rozvoj jednoroční učebné kursy při měšťanských školách, jež jsou určeny k tomu, aby upevňovaly a prohlubovaly vědomosti a zručnosti, nabyté na měšťanské škole, a aby připravovaly žactvo pro praktický život, pro úřady i pro vyšší učiliště, jež vyžadují absolvování tohoto kursu. Počet těchto kursů dosáhl již čísla 56 a při 6 z nich je pobočka.

Pro nové školy a pro nové třídy škol nutno opatřovati nové místnosti stavbou nových školních budov, rozšiřováním a adaptací budov dosavadních.

Ježto je zásadní povinností obce, aby se starala o svou lidovou neb měšťanskou školu, budují se nové budovy školní tak, že je staví obec s větší neb menší podporou státní podle majetkových poměrů a poplatní síly obce.

Od října 1926 dodnes bylo ministerstvem školství a národní osvěty uděleno 137 subvencí v celkové částce 9,671.580 Kč.

Stát staví na Slovensku školní budovy zcela svým nákladem hlavně tam, kde jde o školu rázu menšinového, neb výjimkou, kde by obec nebyla s to stavbu provésti.

V posledních dvou letech byly dokončeny státní stavby škol lidových v těchto obcích: v Soročíně, Hunkovcích, Nižním Komárníku, Bellově Vsi, Hurbanově Vsi, v Rudníku, v Maď. Bielu, v Maď. Diosegu, dokončují se v Erdutce - Lehotské Dolině, v Erdutce - Flajšové a v Horní Marikové.

Stavbám škol v koloniích na Slovensku byla věnována zvláštní pozornost. V tomto roce dokončují se stavby škol v těchto koloniích: Mudroňovo, Štefánikovo, Šrobárovo, Miloslava, Hodžovo, Jesenské, Malý Fajkurt; zadány byly stavby v Kasagově a ve Hwiezdoslavově.

Stran oprav nestátních škol válkou poškozených byly letos oznámeny ministerstvu veřejných prací poslední zbývající školy, jež potřebují oprav, aby opravy ty byly provedeny státním nákladem. Ministerstvo veřejných prací učinilo již potřebné opatření.

Pokud jde o školy měšťanské, přistoupily k dříve již dokončeným stavbám v Ružomberku, Nových Zámcích a Píšťanech tyto stavby moderních školních budov, provedené státem: Púchov, Uherská Ves u Moravy, Velká Bytča, Lučenec a nástavba III. patra v Bratislavě v Edlově ulici. Provádějí se velké stavby školních budov v Bratislavě na Tehelném poli a v Košicích. V Bratislavě bdou se stavěti ještě dvě velké školní budovy: v Gröslingově ulici (pozemek státem zakoupen) a v Karpatské ulici. Z velkých staveb měšťanských škol státem subvencovaných, zmínky zasluhují: Sučany, Povážská Bystřica, jež se dokončují, a Sereď, kde stavba je již odevzdána škole k užívání.

Zmínku zaslouží i to, že Slovenská Liga pracuje o zřízení 40 jubilejních škol v pohraničním území Slovenska.

Podobně jako na Slovensku byly také na Podkarpatské Rusi zřizovány státní lidové školy.

V posledních dvou létech byla tam zřízena 101 škola pro 4.512 dětí. Stát provádí 10 staveb školních budov.

Stavby škol prováděné státem jsou: Perečín, měšťanská škola (bude již odevzdána k užívání), Uklino (lidová), Bocarja (lidová), Handerovice (lidová), Nižní Verečky (lidová), Rachovo, Zolotarevo (lidová), Izvorhuta (lidová), Záluž (lidová), Buština (lidová). Pracuje se na plánech pro stavbu měšťanských škol ve Velkém Bočkově a ve Svaljavě. Má se stavěti měšťanská škola v Jasině, kde však staveniště nebylo dosud opatřeno, a jedná se s ministerstvem zemědělství o jeho darování.

Ježto zaškolování dětí školou povinných v hornatých krajinách (na lazech) pomocí kočovných učitelů naráží na překážky, zejména v tom směru, že nelze zjednati ke kočovnému vyučování potřebných učitelů, bylo v meziministerské komisi usneseno urychliti zaškolení těchto dětí budováním nouzových škol v hlavních střediscích nezaškolených dětí a zřizováním expositur k těmto školám. Nouzové stavby školních budov budou provedeny urychleně způsobem v místě obvyklým. Tato akce podniká se vedle výše uvedených státních staveb.

Bylo-li projeveno přání, aby stát podporoval církevní školy na Slovensku nejen tak, jak dosud činí podle zákona povolováním státních podpor na doplnění učitelských platů, ale i převzetím nákladu na stavby školních budov, sluší konstatovati, že přání to vybočuje z mezí platných zákonů a nelze ho splniti. Chtějí-li církve a náboženské společnosti dále udržovati své konfesijní školy, mohou tak ve smyslu §u 11 zák. čl. XXXVIII/1868 činiti jen z vlastních sil za hmotné pomoci svých příslušníků, na niž mají zákonný nárok. Stát sám nemá přímého zájmu na udržování konfesijních škol, spíše musí v zájmu zdokonalení soustavy školské na Slovensku usilovati, aby se roztříštěné, málotřídní školy v obcích slučovaly a sjednocovaly v jednotné školy vyššího typu (o více třídách).

K stížnostem do nepříznivých účinků zákona č. 77/1927 Sb. z. a n. pro finanční hospodářství školské nutno připomenouti prohlášení ministra financí v jeho rozpočtovém exposé, že tento zákon má povahu zákona přechodného z nouze a že má býti v brzku nahrazen novou definitivní úpravou finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

Pokud jde o vliv tohoto zákona na existenci jednoročních učebných kursů při měšťanských školách (t. zv. čtvrtých tříd), ministerstvo školství a národní osvěty je si tohoto vlivu vědomo a hodlá další trvání této osvědčené instituce školské zabezpečiti zvláštním zákonem, který již rozeslalo k meziministerskému řízení.

Ke steskům, jako by počet škol a tříd zřízených pro Němce nevyhovoval poměrnému počtu obyvatelstva, odkazuje se jednak na číselná data uvedená v loňské zprávě rozpočtového výboru (tisk 1260, str. 159), jednak na data, která uvedl ministr školství a národní osvěty ve svém závěrečném výkladu, a to:

V zemích českých mělo 31. října 1927 30,27% Němců 31,20% všech obecných škol, kdežto počet žactva německých škol činil jen 29,80% všeho žactva.

V celé republice mělo 23,36% Němců 22,50% všech obecných škol, kdežto počet žactva německých škol činil 22,10% všeho žactva.