Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozdělení rozpočtu.

Návrh rozpočtu ministerstva národní obrany na rok 1929 dělí se v hlavní podstatě na rozpočet ústřední správy a rozpočet národní obrany. K nim přidružen je rozpočet francouzské vojenské mise, sociální péče o vojenské poškozence a legionáře a konečně rozpočet vojenských podniků.

I. Ústřední správa.

V titulu 1 objevuje se zvýšení potřeby pouze v §§ 2, 3 a 7, kdežto §§ 4, 5, 6, 8 a 9 vykazují snížení.

Zvýšení §§ 2 a 3 plyne z ustanovení nových platových zákonů.

Zvýšení § 7 plyne z toho, že ministerstvo národní obrany musí bezpodmínečně zříditi novou automatickou telefonní ústřednu, má-li se vyhnouti nerentujícím se nákladům na opravy a udržování dosavadní centrály.

V celku se finanční náklady na ústředí od roku 1921, kdy byly stanoveny částkou 64,908.753 Kč, zmenšují, až poklesly na částku 37,799.630,- zařaděnou pro rok 1929 na úhradu výdajů ústřední správy.

II. Národní obrana.

Náklady na národní obranu jsou preliminovány v titulu 2. Jsou zde soustředěny veškeré výdaje na brannou moc československou mimo ústřední správu a jeví se v nich oproti rozpočtu předchozího roku zvýšení okrouhle o 3,35 mil. Kč.

Zvýšení vzniklo u některých paragrafů a to u § 2 preliminováním peněžních náležitostí podporučíků presenční služby a preliminováním nákladů na pracovní přídavky a prémie mužstvu ve výši rovnající se skutečné potřebě.

Zvýšení § 4, v němž jest preliminován náklad na paušály, tisková díla a tiskoviny, je pouze zdánlivé, poněvadž nastalo soustředěním všech paušálů, které byly dosud preliminovány roztroušeně v různých paragrafech, jež se tím úměrně zmenšily.

Zvýšení § 7 je podmíněno větší potřebou na udržování a běžné doplňování oděvu, výstroje a lůžek, dále preliminováním nákladu na propriety pro nováčky, který byl dosud hrazen z paušálu hospodářských správ. Paušál hospodářských správ se tím zároveň zmenšuje.

Potřebu § 9 bylo nutno proto zvětšiti, aby mohl býti nakoupen větší počet koní pro zbraně, které pro nedostačující finanční prostředky nemohly býti v předchozích letech dostatečné koňmi dotovány.

Zvětšení § 10 - chov vojenských koní - nastalo tím, že náklad na krmivo a stelivo pro koně ústavů remontní služby, který byl dosud preliminován v § 5, byl přesunut do § 10.

Zvětšení § 11 bylo způsobeno jednak úpravou dosavadní léčebné péče o vojenské gážisty a členy jejich rodin v intencích zákona č. 221/1925 Sb. z. a n., jímž byla upravena léčebná péče o občanské veřejné zaměstnance, jednak tím, že zákonem č. 53/1927 Sb. z. a n. a vlád. nař. č. 141/1927 Sb. z. a n. byla vojenské správě uložena povinnost hraditi za brance, bydlící v cizině, kteří prokáží zastupitelským úřadům úplnou nemajetnost, náklad na lékařskou prohlídku.

Větší potřeba muniční továrny (§ 23) jest odůvodněna rozšířením výroby.

§ 31 je zvýšen z toho důvodu, že přes veškerá úsporná opatření částka dříve preliminovaná nedostačovala. Nutno zdůrazniti, že převážnou část položky té vyčerpává nikoli cestovné, jak mylně bývá chápáno, nýbrž částky vynakládané na dopravu vojenského materiálu, na přesuny celých těles, dopravné za narukovavší nováčky a záložníky a pod.

Pokud cestovného se týče, dala by se částka ta do jisté míry zredukovati tím, kdyby vojenská správa nebyla nucena vyhovovati odůvodněným žádostem narukovavších nováčků, kteří velmi často žádají o přemístění z důvodů hospodářských, sociálních a existenčních. Poněvadž stavy pluků jsou přesně stanoveny, musí za každého vojína od jednoho tělesa přemístěného býti v náhradu dán vojín druhý a tak vlastně přemístěním jednoho vojína vznikají výlohy za dopravu vojínů dvou. Tu pomohla by dobrá vůle občanstva, aby vznikla byť nepatrná jen úspora tím, že by žádosti podobné předkládány byly jen výjimečně. Při tom dlužno připomenouti že převážná většina toho výdaje plyne opět do státní pokladny (jízdné, dopravné a jiné poplatky za dopravu na československých drahách), výše pak tohoto úvěru je dáma podmínkami a sazbami vojenské tarifní úmluvy, sjednané s ministerstvem železnic.

III. Francouzská vojenská mise.

V titulu 3 jsou preliminovány osobní i věcné výdaje spojené s působností francouzské vojenské mise v Československé republice.

Francouzská vojenská mise včleněna jest v rámec československé branné moci jako poradní orgán beze všech velitelských práv. Počet jejích členů jest rok od roku úměrně k pokroku čs. branné moci zmenšován tak, že dnes čítá pouze 21 důstojníků a 8 rotmistrů. Redukce tato není bez vlivu na položky rozpočtové. Z původních 14,000.000 Kč v roce 1920 zmenšuje se náklad na částku 3,594.500 Kč, preliminovanou na rok 1929.

Platy příslušníků francouzské vojenské mise děli se na dvě části a to část, která jim přísluší jako příslušníkům francouzské armády, a část, kterou dostávají od Československé republiky.

Částky nejprve vzpomenuté hradí vláda francouzská, částky příslušející jim za zvláštní služební výkon v RČS. jdou na vrub rozpočtu československého.

Ježto v rozpočtu MNO. jsou uváděny hrubé částky, nutno preliminovati úhrnné náležitosti členů mise ve výdajích, částky jdoucí pak na vrub republiky francouzské v příjmech rozpočtu kap. 5.

Odečtením částky preliminované ve státních příjmech kapitoly 5, titul 3, položka 1 od hrubé výdajové částky, obsahující náležitosti československou i francouzskou, zjistíme, že skutečný náklad na francouzskou vojenskou misi činí 2,394.500.

IV. Sociální péče.

Titul 4 je zmenšen okrouhle o 27 mil. Kč. Péče sociální jest zvláštním úsekem činnosti MNO., z níž opět nejvýznačnější složkou je péče o legionáře, jich pozůstalé atd.

V péči invalidní musí kancelář čs. legií pokračovati i v roce 1929. Musí proto také pamatovati na smluvní ujednání se specielními léčebnými ústavy pro legionáře, kteří nemají zákonného nároku na léčení.

Zvýšená kolonisační činnost vyžaduje rovněž značných obětí. Vedle toho směřuje činnost kanceláře čs. legií k umísťování legionářů ve službě státní, samosprávní či soukromé. Neumístěných legionářů má kancelář čs. legií v záznamu přes 3000. Počet nezaměstnaných je daleko větší.

Do agendy kanceláře čs. legií patří i převzetí závazků z italských pojistek, učiněných Národní bankou čs. s generálním ředitelstvím italské pojišťovny. Jde tu o počet asi 18.000 pojištěných a pokud pojistky nejsou splatny pro úmrtí, končí jich platnost v roce 1948, kdy bude nutno vyplatiti cca Lir 10,000.000 až 12,000.000.

Částky, které vydává kancelář čs. legií na půjčky bezúročné, na kolonisaci a provádění pozemkové reformy, činí 77% rozpočtu celého titulu čtvrtého, vracejí se ve formě splátek do státní pokladny. Ročně přijímá státní pokladna v těchto splátkách více než 3 mil. Kč.

Péče o amputované, opatření prothés, léčení, umísťování legionářů, likvidace pojistek italských legionářů jest péčí zákonnou a činí 4¹/₂% celého nákladu.

Na skutečnou sociální péči, t. j. na podpory, školení invalidů, péči o sirotky a polosirotky, režijní výdaje ústavu legionářský domov zbývá pak jen 18¹/₂% celého rozpočtu na sociální péči, což jest částkou velmi nepatrnou a nedosahující ani polovinu částky 3 mil. Kč, odváděné ve formě splátek ročně do státní pokladny.

Státní podniky.

Ze státních podniků spadá v působnost MNO. vojenská továrna na letadla, vojenské lesní podniky a tiskárna.

Vojenská továrna na letadla.

V prelimináři provozovacích příjmů vojenské továrny na letadla je snížení proti roku 1928 o 120.000 Kč. Snížení tomu odpovídá i snížení v provozovacích výdajích o 20.000 Kč a ve všeobecných výdajích správních o 100.000 Kč.

Vojenské lesní podniky.

Podle hrubého odhadu mají cenu cca 200 mil. Kč. Je důvodné očekávání, že po zúročení a amortisaci přejímací ceny a půjčky zbude dostatečná částka, na investice, nevyhnutelné v zájmu dobrého obhospodařování a pro účely výcvikové.

Tiskárna v působnosti MNO.

Podle příznivé bilance z předchozího roku lze očekávati, že i tiskárna bude utěšeně prosperovati. V předpokladu tom pomýšlí se na zakoupení knihtiskařského rychlolisu na účet provozního zisku. Zbytek zisku v částce 40.600 Kč bude odveden státní pokladně.

Obsáhlé vysvětlivky k rozpočtu ministerstva národní obrany obsahuje důvodová zpráva vládního návrhu finančního zákona na str. 206 - 219. Další vysvětlení k jednotlivým oborům činnosti ministerstva národní obrany nebo k dotazům v rozpočtovém výboru podal ve svém exposé ministr národní obrany.

Platy rotmistrů.

K dotazu o platu rotmistrů, pokud byl v rozpočtovém výboru vznesen, při srovnávání platů důstojníků v čs. armádě s armádami jinými lze dáti pravděpodobnou odpověď ve formě srovnání platů poručíků s platem rotmistrů v čs. armádě a současného srovnání s armádami jinými.

K výstižnějšímu porovnání byl vzat v úvahu plat důstojníka nejnižší hodnosti, t. j. poručíka a rotmistra a to v obou případech v prvním služebním roce hodnosti.

Z uvedené tabulky vyplývá, že v sousedních státech jest nejen poručík, ale i gážista v hodnosti našeho rotmistra lépe placen nežli u nás. Naproti tomu však jest v Německu plat poručíka téměř dvakráte větší než plat rotmistra, v Polsku pak 1³/₄krát větší, kdežto u nás pouze 1¹/₂krát, nehledě při tom na př. na Maďarsko, kde poručík dostane více než 3³/₄krát větší gáži než rotmistr.

Jest tedy v jiných státech nejen služba rotmistra lépe placena, ale současně jest i služba důstojníka příznivěji hodnocena nežli u nás.

Zdravotní stav.

Zdravotní stav čsl. vojska lze označiti trvale za příznivý, ba dokonce lze pozorovati stálý úbytek počtu nemocných.

Od roku 1921/22, kdy se hlásilo 84,9% mužstva nemocným, klesl tento počet do roku 1925/26 na 71,3%; za rok 1926/27 není posud statistika pro nedostatek personálu ukončena, ale možno čekati výsledek při nejmenším stejně příznivý jako v roce 1925/26.

Stejným způsobem klesá počet vojínů odevzdaných do nemocnic a to se 40,7% v roce 1921/22 na 34,1% v roce 1925/26.

Ve vojenské zdravotní statistice jsou ovšem uváděny všechny i zcela nepatrné případy nemoci.

Úmrtnost v naší armádě v roce 1925/26 činila 0,31% z průměrného počtu živených. Úmrtnost u nás je menší než ve francouzské a americké armádě. Velkou část úmrtnosti moderních armád způsobují úrazy; 59 případů, t. j. 17,49% všech úmrtí mužstva bylo přivoděno úrazem. Pozoruhodné je, že z těchto 59 smrtelných úrazů bylo 21 případů utopení při koupání, většinou při koupání jednotlivců mimo vojenský dozor. Pádem s letadla zahynulo v roce 1925/26 9 mužů a 4 důstojníci, kopnutím koně nebo pádem s koně 4 muži.

Přes to, že v moderních armádách se pozoruje zvýšená úmrtnost úrazy, je celková úmrtnost u nás mnohem menší než v bývalé rakousko-uherské armádě, kde se mortalita v posledních letech před válkou pohybovala mezi 0,30 - 0,5%. Příčinou toho je především veliká péče, která se vynakládá na profylaksi nakažlivých nemocí. Epidemické nemoci jsou hlavní příčinou úmrtnosti v armádách. Též u nás připadá z oněch 0,31% na úmrtnost nakažlivými nemocemi 0,087%. Může se však konstatovati, že od roku 1925 neměli jsme již žádné epidemie tyfové, od roku 1922 epidemie úplavice. Naše armáda neměla posud trachomové epidemie, ač tyto byly v rakousko-uherském vojsku časté a našemu státu připadlo trachomové území na Slovensku. Počet případů ztrnutí šíje klesl v letech 1927 a 1928 proti dřívějším letům na polovic.

Pozoruhodné jsou výsledky boje proti pohlavním nemocem ve vojsku; pozoruje se tu stálý úbytek, ačkoli v občanském obyvatelstvu zůstává jich počet na stejném stupni, místy jich dokonce přibývá. Ve vojsku klesl počet vojínů léčených pro pohlavní nemoc na 22,5% počtu živených, kdežto v rakousko-uherském vojsku se pohyboval v posledních letech před světovou válkou mezi 55 - 61%. Při tom všem vojenská správa zápasí neustále s citelným nedostatkem lékařů.

Sebevraždy v armádě.

K zdravotní péči o vojíny úzce se přimyká snaha vojenské správy o snížení sebevražednosti ve vojsku. Sebevražednost v armádě jest vždy a ve všech státech výrazem sebevražednosti v obyvatelstvu vůbec. Podle statistiky všech národů jest více sebevrahů mezi muži než mezi ženami. Stejně i sebevražednost u mužů ve věku od 20 - 24 let jest o 1¹/₂ větší než u žen téhož věku a o ¹/₃ - ¹/₂ větší než sebevražednost mužů starších. Rovněž městské prostředí, ve kterém je vojsko povětšině posádkou, přispívá více ke sklonu sebevražednému než vesnice.

V našich ryze československých poměrech hraje velkou roli charakteristický rys naší povahy, t. j. sklon k mučednictví. Jest pozoruhodné, že i mezi přistěhovalci ve Spojených státech jsou co do sebevražednosti Čechoslováci na prvním místě.

Sebevražda jest výsledek složitého biologického pochodu. Žádná sebevražda nemá jen jednu příčinu. Běží vždy o řadu příčin, z nichž poslední je závažím, jež přesune jazýček na váze, událost ve většině případů malicherná.

Mezi nováčky v posledních dnech narukovanými spáchal jeden hned druhý den po nastoupení vojenské služby sebevraždu. Byl duševně zaostalý, znečistil postel a kamarádi se mu smáli. Po celý život byl vysmíván. Výsměch kamarádů - poslední příčina, pohnutka - dohnal ho k sebevraždě. Vyšší počet sebevražd u vojska jest tedy přičítati všeobecně demografickým činitelům, jimiž jsou věk, pohlaví, ubytování v městě, svobodný stav, větší spolehlivost střelné zbraně, poměr rodinný, sexuelní atd. Úplně odstraniti je nelze, ale vojenská správa snaží se ze všech sil o zmírnění.

Již služební řád ukládá důstojníkovi, aby ihned po příchodu mladého muže do vojenské služby získal si jeho důvěry a snažil se ho pochopiti. Velitelé musí býti - podle ustanovení téhož řádu - nejen dobrými instruktory a vůdci, nýbrž i psychology a opatrnými představenými - pedagogy, musí si být vždy vědomi své veliké zodpovědnosti, musí v mužstvu pěstovati mužný a pevný charakter. Celá vojenská služba musí býti prodchnuta snahou a pevnou vůlí vychovati vojáka sebevědomého, nezastrašeného a statečného. Vojenská správa všemi prostředky pracuje k tomu, aby toho cíle dosáhla.

Systém, který kázeň ztotožňuje s tyranstvím a sekaturou, v armádě naší neexistuje.

Vojenské letectví.

V oboru vojenského letectví sleduje MNO. veškeren moderní pokrok. Vojenská správa plánovitou podporou domácího průmyslu zajistila si úplnou soběstačnost. Letectvo se přezbrojuje a jest v plánu i budování nových jednotek. Ke zvýšení bezpečnosti při školení objednává vojenská správa nové typy letounů. Bezpečnost má býti zvýšena i padáky. Potěšitelné je, že mají být zavedeny padáky československé výroby. Střelecký i bombardovací výcvik má naše letce postaviti po bok státům lépe dotovaným leteckým materiálem. Postupně vyřaďují se staré typy letounů a nahrazují novými.

Bilance smrtelných úrazů u porovnání s jinými státy není pro nás nepříznivá. Připadá 1 smrtelný úraz na 10.686 letů, t. j. 3056 hodin. V roce 1928 činí počet mrtvých dosud 14.

V Anglii, která má jedno z nejlepších vojenských letectev, bylo ve vojenském letectvu smrtelných úrazů za poslední léta:

V Jugoslavii v roce 1926 10 smrtelných úrazů a 18 těžkého zranění, v roce 1927 10 smrtelných úrazů a 11 těžkého zranění. Za první pololetí r. 1928 8 smrtelných úrazů a 5 těžkého zranění.

V Rumunsku za 10 měsíců r. 1927 10 smrtelných úrazů, 31 zranění.

Ve Francii v r. 1925 49 smrtelných úrazů a 56 těžkého zranění, v r. 1926 23 smrtelných úrazů a 32 těžkého zranění, za 1. pololetí 1927 28 smrtelných úrazů a 40 těžkého zranění.

Ve Spojených Státech Amerických od podepsání příměří do konce r. 1925 461 smrtelných úrazů, během samotného roku 1925 53 smrtelných úrazů, 22 těžkého zranění.

Při tom třeba zdůrazniti, že ve státech, s nimiž se můžeme nejspíše srovnávati, jako je král. SHS., Polsko a Rumunsko, je poměr smrtelných úrazů proti počtu letů a nalétaných hodin daleko nepříznivější. Tak podle statistiky z SHS. připadá jeden smrtelný úraz již na 3744 letů a 1195 nalétaných hodin, v Rumunsku na 2000 hodin, v Polsku na 1442 hodin a 6487 letů.

Při této rozvaze, založené na porovnání obou rozpočtů s hlediska hospodárnosti, byly ovšem ponechány mimo úvahu nové mimořádné potřeby, jichž právní titul byl založen zákony nově ústavně schválenými a to zejména:

Obsáhlá debata povšechná i podrobná dotýkala se velké části oboru působnosti ministerstva vnitra, zejména pak těchto záležitostí:

Správní reforma.

Bylo vytýkáno, že potřebné přípravné práce k provedení správní reformy v Čechách, na. Moravě a ve Slezsku nejsou posud vykonány.

Není obavy, že by uskutečnění správní reformy v těchto zemích ke dni 1. prosince 1928 se z tohoto důvodu zdrželo. Stejně jako na Slovensku a Podkarpatské Rusi budou též v Čechách, na Moravě a ve Slezsku provedena veškerá nutná opatření přípravná, zejména budou včas vyřízeny záležitosti, které vyžadují úpravu cestou legislativní nebo nařizovací.

Četnictvo a policie.

Byly předneseny četné stížnosti, týkající se četnictva a policie.

Platová úprava posledních let zlepšila postavení četnictva v ohledu materielním velmi podstatně, než i v ohledu morálním značně se zlepšilo postavení četníka proti dřívější době. Také postavení policie je poslední úpravou vedlejších požitků zlepšeno. Je ve všeobecném zájmu, aby orgány veřejné bezpečnosti mohly v klidu a pokoji vykonávati svoji těžkou a zodpovědnou službu.

Výtky, že by policie a četnictvo při asistenční službě na udržení veřejného klidu a řádu, zejména při stávkách nepostupovaly objektivně a že by snad nadržovaly jedné straně, nutno odmítnouti. Úkolem orgánů veřejné bezpečnosti jest pečovati o zachování veřejného klidu a řádu a nestranné konání povinnosti této nebylo porušeno ani při hornické stávce kladenské, pokud při ní četnictvo a policie zakročily.

Postup policie v Boroňavě na Podk. Rusi.

K výtkám a stížnostem, týkajícím se událostí v Boroňavě na Podkarpatské Rusi je nutno poukázati k tomu, že obyvatelstvo obce bylo již dlouho znepokojováno a ohrožováno na své bezpečnosti a majetku. Bylo proto povinností policejního komisařství v Hustu, aby zakročilo prostředky zákonnými.

Události, jež se při zakročení policie zběhly, jsou předmětem pečlivého úředního šetření, které není ještě ukončeno. Je samozřejmo, že bude učiněno oznámení trestní i příslušná opatření disciplinární, jestliže se potvrdí obvinění proti stráži vznesená.

Postup při převodu zemských zaměstnanců.

Ministerstvu vnitra se vytýká pomalý postup při převodu zemských zaměstnanců do státních služeb a malá benevolence, s níž se převod ten provádí.

Pro převod zmíněných zaměstnanců je v prvé řadě směrodatnou otázka zákonitosti převodu. Že se však postupuje též benevolentně, uznal sám zemský správní výbor český.

Na převodu tom pracovali nejlépe kvalifikovaní úředníci se vším úsilím a rychlostí, jež byla při rozsahu této práce a při zatížení ministerstva vnitra přípravnými pracemi pro správní reformu možna. Nevelký zbytek nevyřešených otázek bude projednán se vším urychlením.

Státní občanství.

Ke stížnostem, jež jako každoročně jsou přednášeny do neudílení státního občanství, nutno poukázati k tomu, že udělení státního občanství je aktem takové důležitosti, že je nezbytno, aby byly pečlivě vyšetřeny a uváženy všechny rozhodující okolnosti. Úřad nezná rozdílů národnostních nebo třídních a řídí se podle zákona jedině hledisky věcnými.

Provádění shromažďovacího a spolčovacího zákona.

Byly předneseny výtky do příliš krutého provádění zákona shromažďovacího a spolčovacího.

Reforma zákona toho bude postupem času provedena. Nyní platný zákon byl již do jisté míry novelisován naší ústavou a našimi zákony československými. V této úpravě je však pro orgány bezpečnostní závazný a nemůže jimi býti ignorován.

Státní úřad statistický.

Bylo vytýkáno, že státní úřad statistický trpí špatným umístěním. Ačkoli záležitost tato nepřísluší do kompetence ministerstva vnitra, podporuje ministerstvo vnitra snahy státního úřadu statistického po získání vlastní budovy, aby sčítání lidu mělo hladký průběh.

Postup při udílení podpor při živelních pohromách.

K výtce, že ministerstvo vnitra při udělování podpor při živelních pohromách nadržuje velkým zemědělcům nutno uvésti toto:

Rozhodovati o udělení nouzových podpor při živelních pohromách, jež postihly zemědělce, je příslušným ministerstvo zemědělství. Ministerstvo vnitra je kompetentní k rozhodování jen, pokud jde o nouzové podpory pro nezemědělce a postupuje při tom úplně nestranně.

Silnice vicinální, okresní a župní.

Byly činěny výtky do neutěšeného stavu silnic vicinálních, okresních a župních.

Bude věcí zastupitelstev obecních a okresních, aby v mezích své působnosti zjednaly ve věci této nápravu. Úkol ten bude velmi obtížným, zejména u silnic vicinálních a okresních, kde výdaje bude nutno krýti obecními a zemskými přirážkami.

Cestovní pasy.

Úřadům vyhotovujícím cestovní pasy bylo vytýkáno, že vystavují tyto pasy jen na dobu 2 let.

Dlužno podotknouti, že ministerstvo vnitra vyjednává se zúčastněnými resorty, aby tato dvouletá lhůta byla tam, kde není vážných překážek, prodloužena.

Vybavení četnictva telefony, radiotelefonií a radiotelegrafií.

Četnictvo je vybaveno telefonem tam, kde je to z důvodů služby nutno. Pokud jde o radiotelefonii a radiotelegrafii není zatím možno, aby bylo používáno ve větším rozsahu zvláštních vysílacích stanic, pracuje se však k tomu, aby zařízení to bylo pro budoucnost zavedeno všude tam, kde je ho třeba.

Zákon o volbách.

K dotazům, týkajícím se osnovy zákona o volbách, bylo odpověděno, že osnova ta je předmětem jednání zúčastněných ministerstev a má za účel provésti unifikaci dosavadních předpisů a odstraniti diskrepanci mezi volebními řády v některých ustanoveních, jako na př. ustanovení o lhůtách, výčepu lihovin a pod.

Sanace Šluknovské spořitelny.

Na dotaz o sanaci šluknovské spořitelny bylo sděleno, že sanaci provádí ministerstvo financí se zemskou bankou podle směrnic, usnesených ministerskou radou a že sanace ta není posud ukončena.

Oslavy desítiletí republiky.

Byl přednesen dotaz, zda a jakým způsobem zamýšlí vláda prostřednictvím státních úřadů upraviti oslavu desítiletí naší republiky. Ministr vnitra odpověděl, že se připravují státní oslavy prosté, ale důstojné a že se očekává, že iniciativa k těmto oslavám vycházeti bude z řad občanstva.

Úřednictvo a jeho kvalifikace.

Byly činěny četné připomínky, stížnosti a dotazy, týkající se úřednictva a jeho kvalifikace.

Ministr vnitra je přesvědčen, že úřednictvo politické správy musí býti objektivní, nestranné a ke všem občanům ochotné a že jen tyto vlastnosti dávají záruku, že úřednictvo to splní veliké úkoly, které od něho požaduje stát i občanstvo.