Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozprava v rozpočtovém výboru o číselné stránce této kapitoly přenesla konstatování o přiměřenosti a úměrnosti právě jmenovaných položek, zejména na výdaje osobní. Naopak vedena stížnost, že pro překážky resortů, v jichž stavech sněmovní zaměstnanci jsou zařazeni, váznou platové úpravy a postupy sněmovních zaměstnanců. - Vycházeje ze zásady, že úspory v kapitolách jiných může žádati ten, kdo usiluje o úspory v resortu vlastním, sám zpravodaj této kapitoly posl. Adámek dal podnět k úvahám o možných úsporách jmenovitě věcných. Vzpomenuto tu možné úsporné organisace v budoucí nové společné sněmovní budově a úprav v budově dosavadní, uvažováno o umenšení počtu nočních schůzí, jichž počet a trvání jest již sám sebou v roce 1928 nejmenší z celého osmiletí dvoukomorového Národního shromáždění (méně než třetina proti r. 1921), uvažováno o správnějším vedení sněmovní restaurace, které se sic nevyplácí preliminovaná subvence 5000 Kč, která však zdarma používá místností, inventáře, otopu a osvětlení, uvažováno i o škrtnutí delegačních výloh, ač slouží nutným mezinárodním stykům parlamentních delegací i členů oposičních stran a bez rozdílu národnosti.

Po stránce všeobecné staly se v rozpravě zmínky o poměru oposičních stran ke sněmovně a její většině, o vylučovacím právu předsednictva dle §u 9 m) jedn. řádu, i o tom, že vláda a její členové přes urgence předsednictva a sněmovní kanceláře nedodržují vždy zákonnou dvouměsíční lhůtu k zodpovídání interpelací, kterýmižto otázkami se předsednictvo také samo při jiných příležitostech mnohokráte zabývalo.

Při projednávání kapitoly 3. dotčeny byly různé aktuelní otázky veřejné správy, k nimž zaujal náměstek předsedy vlády toto stanovisko:

Systemisace.

Pokud jde o systemisaci služebních míst, nebyly usnesením vlády z července m. r. systemisační práce pro obor státní správy ještě nikterak skončeny. Bylo zejména nutno provésti ještě celou řadu úprav podle § 210 platového zákona a na základě těchto úprav provésti i systemisaci pro dotyčné zaměstnance. Tyto práce jsou téměř skončeny a zbývá provésti úpravu jen pro několik málo skupin zaměstnanců. Dojde k ní v nejbližší době. Vlastní příčina stesků, které byly proti systemisaci vznášeny, netkví v poměrech, jak se vyvinuly podle platového zákona, nýbrž v poměrech, které byly před platovou úpravou. Poválečným vývojem byla zvrácena základní myšlenka dřívějšího platového systému, totiž honorování zaměstnance podle místa, jež zastává, a zmizel úplně původní vztah mezi systemisovanými místy a funkcemi, pro které byla místa systemisována. Platový zákon naproti tomu zdůrazňuje právě myšlenku honorování zaměstnance podle skutečně zastávané funkce. Poněvadž však platový zákon vycházel při převodu ze zásady zachování nabytých práv, byli přirozeně úředníci s větší měrou nabytých práv převedeni výhodněji, i když nezastávali vyšší funkci a vážou nyní vyšší služební místa, čímž je znemožněno povýšení mladších úředníků. Jde zde tedy o přechodný stav zaviněný dřívějším vývinem personálního zákonodárství a personální politiky. Úplné přizpůsobení nynějšího stavu ideálu, jejž má na mysli platový zákon, je otázkou dalšího vývinu. Již v minulém roce stal se v tom směru značný pokrok. Vláda věnuje správnému provedení zásad, na kterých je vybudován platový zákon, plnou pozornost a vynasnaží se, aby nesrovnalosti vhodnými opatřeními, pokud možno, odstranila nebo aspoň zmírnila. Pokud jde o otázku revise systemisace, třeba poukázati, že při definitivní systemisaci, která má býti provedena za součinnosti komise podle restrikčního zákona, bude přihlédnuto ke všem zkušenostem, v tom směru nabytým. Zvláště bude věnována pozornost také tomu, aby byl systemisován v jednotlivých osobních stavech počet míst skutečně potřebný. Ke zřízení komise pro tento účel bude nutno přistoupiti co nejdříve, a to tím spíše, že dosavadní provisorní systemisace platí od 7. července 1926, takže v polovici příštího roku uplyne již doba 3 let, na kterou byla provisorní systemisace míněna. V této souvislosti nelze zamlčeti, že by i částečná revise systemisace podmiňovala úplné přepracování celého systemisačního operátu, poněvadž jinak by vzniklo nebezpečí, že bude porušena úměrnost v hodnocení funkcí. Při tom vzniká arci obava, zda by práce s takovou částečnou revisí spojené, neoddalovaly počátek prací, spojených se systemisací definitivní.

Činovné.

Při vydávání nařízení o zařadění určitých míst do vyšších tříd činovného bylo pamatováno, aby se této výhody dostalo tam, kde lze obce vzhledem k místní spojitosti s jinými považovati za jediný hospodářský celek a kde tedy národohospodářské poměry vyžadovaly v zájmu zaměstnanců rychlé opatření. Pokud jde o interkaláře, bylo při projednávání platového zákona prohlášeno, že vláda nebude dělati umělých interkalářů. Vyhnouti se však interkalářům úplně jest nemožné.

Jubilejní oslavy a jubilejní dar státním zaměstnancům.

Vláda ustanovila zvláštní komisi ministrů, která by celému gremiu učinila návrhy dobře propracované na oslavu jubilea státního. Komise tato, jíž byla podřízena zvláštní širší komise úředníků pro přípravu všech těchto návrhů, není ještě s těmito návrhy hotova. Byly různé věci navrhovány po této stránce. Pokud jde o jubilejní dar státním zaměstnancům, jest přirozeně především potřebí, aby vláda vzala v úvahu finanční dosah každé takové výhody. Kdyby jubilejní dar byl v přiměřené výši jednorázový, vyžadovalo by to při značném počtu státních zaměstnanců velikého nákladu a bylo by velmi třeba uvážiti, mohl-li by býti tento náklad uhrazen v rámci státního rozpočtu. Kdyby šlo o započítání jednoho roku do postupu, znamenalo by to trvalé finanční zatížení, a to dosti značné, poněvadž výhoda tato u každého zaměstnance až do konce jeho služby znamenala by roční průměr nejméně jedné třetiny postupové částky; pro zaměstnance mladší, kteří mají před sebou delší službu, byl by materielní efekt této výhody mnohem větší, než pro zaměstnance starší a pensisté vyšli by při tomto řešení na prázdno. Vláda může uvažovati o sociálním opatření, jež by přišlo k dobru státním zaměstnancům v nemoci nebo za jiných nezaviněných a zvláštního zřetele zasluhujících okolností. Z toho mohlo by se vyvinouti jádro instituce, která by mohla býti požehnáním pro státní zaměstnance.

Valorisace.

K námitkám, že platový zákon neprovádí ani valorisace podle indexu valutárního, nutno poukázati, že se obyčejně zapomíná, že jest nutno při výpočtu valorisačního násobku přihlížeti také k výchovnému, kterého předválečné zákonodárství neznalo, s nímž však dlužno při nové úpravě počítati jako se součástkou systému a tedy i při stanovení valorisačního násobku.

Časový postup.

Nelze tvrditi, že platový zákon odstranil časový postup. Podle stavu před služební pragmatikou nemohl úředník v určité hodnostní třídě dosáhnouti vyššího platu, než byl počáteční plat nejblíže vyšší hodnostní třídy. Podstata časového postupu zavedeného služební pragmatikou jest v tom, že úředník dobře kvalifikovaný může beze změny hodnostního postavení dosáhnouti i platu vyššího. Stejný princip jest proveden i v platovém zákoně, který stanoví v mezích platových stupnic, jež odpovídají hodnostním třídám, jichž plat byl před válkou dosažitelný časovým postupem, platové sazby tak, že se rovnají a případně se v náslužných přídavcích přibližují platu korespondujících, tedy i vyšších stupňů nejblíže vyšší, případně i druhé následující platové stupnice. Dobrému úředníku jest tedy zaručen pravidelný tříletý postup až do konce jeho služební dráhy.

Mimořádné dovolené na zájezdy.

Bylo vytýkáno, že při udělování mimořádných dovolených na zájezdy postupuje se stranicky. Vláda postupovala naprosto spravedlivě. Jakmile takovýchto žádostí se nahrnulo tolik, že nebylo možno postarati se o normální chod administrativy, učinila vláda zásadní rozhodnutí, že privilegované dovolené poskytovati se nebudou. Nyní bude se měřiti všem stejným loktem.

Fond pro nepředvídané výlohy vlády.

Na námitky vyslovené proti fondu pro nepředvídané výlohy vlády bylo konstatováno, že zmíněný fond má svůj právní podklad v ustanovení § 5, odst. 2. zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., a že jeho výše jest daným poměrům a potřebám přiměřená.

Cesty presidenta republiky.

Pokud byla přednesena pochybnost stran správného zařadění položky označené jako "úřední cesty presidenta republiky", bylo sděleno, že jedná se o výlohy na úřední cesty konané v zájmu veřejném a státním, na př. i na cesty k návštěvě representantů cizích států. Nejedná se o cesty soukromého rázu.

V rozpočtu tiskového odboru bývá poukazováno na položku, zařazenou pod titulem "Subvence". Již výše tohoto peníze - 400.000 Kč - ukazuje, že nemůže se tu mluviti o fondu na "uplácení tisku", a ve skutečnosti běží tu o podpory, které se vyplácejí od případu k případu na tiskové a propagační účele.

Státní tiskové podniky.

Státní podniky tiskové jako celek jsou soběstačné. Tiskárny vykazují přebytek a podrobně rozčleněný rozpočet jejich ukazuje hospodářství racionelní.

Československá tisková kancelář.

Pasivními jsou Československá tisková kancelář a úřední noviny. Jestliže na jedné straně vytýká se úmysl, zvýšiti předplatné za zpravodajskou službu Č. T. K., na druhé straně pronášejí se stížnosti na nedosti příznivé postavení zaměstnanectva, zajisté tedy nebude příčinou pasivnosti špatná organisace tohoto podniku.

Schodek Československé tiskové kanceláře v rozpočtu

a tyto cifry musíme míti před očima, chceme-li posuzovati spravedlivě hospodářství Československé tiskové kanceláře.

Investice.

Na investice je zařaděn peníz 3,000.000 Kč na novostavbu. Bylo poukazováno na to, že se stavbou již bylo započato letos. To je pravda, však také letos je v rozpočtu pamatováno částkou 3,000.000 Kč na tento účel. Nebylo tedy podniknuto nic bez rozpočtového schválení.

Úřední noviny.

Úřední noviny jsou podnik, jehož pasivita zdá se býti neodvratitelnou. Ale i zde se jeví příznivý vývoj, neboť schodek za poslední rok snížil se o více než půl mil. korun. Přihlíží-li se k těmto cifrám, pak letošní preliminář není přemrštěně optimistický.

Výtka, že úřední noviny dělají nekalou soutěž ostatním listům, neobstojí, uvážíme-li neveliký náklad těchto listů. Jisto je, že v každém státě existují úřední noviny, a že potřeba u nás preliminovaná není tak veliká, aby se mohlo mluviti o zbytečném vynakládání státních peněz na tento účel.

Umístění státního úřadu statistického.

K poukazu na nedostatečné umístění Státního úřadu statistického dlužno konstatovati, že umístění Státního úřadu statistického jest opravdu nevyhovující. Je potřebí, aby pro Státní úřad statistický byla postavena nová účelná budova. Je toho potřebí tím spíše, ježto je nutno, aby budova, které nyní Státní úřad statistický používá, byla vrácena původnímu účelu, ústavu hluchoněmých.

Ježto do příštího sčítání lidu, jež se bude konati r. 1930, nebude asi možno novou budovu postaviti, stará se presidium ministerské rady, aby pro Státní úřad statistický byly opatřeny další prozatímní místnosti, aby zpracování sčítání lidu a sčítání závodů bylo umožněno.

Indexy dělnických mezd.

K žádosti, aby byly sestavovány a publikovány indexy dělnických mezd, se upozorňuje, že na indexech dělnických mezd se již pilně pracuje, a nejpozději počátkem rolu 1929 budou publikovány ve zprávách Státního úřadu statistického. Pro další budoucnost zamýšlí se pak pravidelné publikování ve lhůtách čtvrtletních. Budou to indexy mezd nominálních i mezd reálních. Pro začátek budou obmezeny na Velkou Prahu.

Velkoobchodní indexy cukru.

Pokud se týká dotazu, proč Státní úřad statistický ve velkoobchodních indexech upustil roku 1925 od vyšetřování cen nezdaněné exportní rafinády a začal vyšetřovati ceny cukru krystalového pro domácí konsum určeného, možno stručně poukázati na textový úvod k prvnímu číslu Cenových zpráv Státního úřadu statistického z roku 1925, kde tato změna byla náležitě odůvodněna. Bylo nutno z velkoobchodního indexu, který má zachytiti pohyb cenové hladiny domácí, vyloučiti ceny exportní, platné nikoli pro domácí trh, ale pro cizinu, ježto byl jimi obraz domácí cenové hladiny zkreslován. Tato změna byla schválená příslušným výborem Statistické rady státní. Jsou tedy domněnky, že tu na Státní úřad statistický působily vlivy cukrovarníků, zcela bezpodstatné. Snahou Státního úřadu statistického je zjistit pravdu. Státní úřad statistický je přesvědčen, že tím nejlépe slouží republice. Jakékoli postranní úmysly jsou Státního úřadu statistického vzdáleny.

Statistika živnostenských družstev.

K námětu o důležitosti podrobné statistiky živnostenských družstev peněžních a výrobních dlužno uvésti, že Státní úřad statistický věnuje živnostenským družstvům úvěrním stejnou péči jako ostatním druhům peněžních ústavů, jak patrno z dat uveřejněných v č. 34 "Zpráv" z r. 1928. Též o ostatních družstvech živnostenských koná Státní úřad statistický příslušná statistická šetření. Výsledky jsou uveřejněny v č. 124 -125 Zpráv z r. 1927.

Statistika povolání samostatných živnostníků.

Další podněty týkající se statistiky povolání samostatných živnostníků, zjištění velikosti zatížení jednotlivých obcí místními dávkami a konečně statistiky živnostenských škol pokračovacích, podrobí Státní úřad statistický bedlivé úvaze a pokud to bude možno, v rámci jeho pracovního plánu, vynasnaží se věnovati jejich realisování plnou pozornost.

Srovnání s rozpočtem na rok 1928.

Rozpočtový návrh ministerstva zahraničních věcí na r. 1921 preliminuje na výdajích celkem 167,570.419,- Kč a na příjmech 14,100.000,- Kč. Ve srovnání s rozpočtem pro rok 1928 jsou výdaje vyšší o 2,579.769,- Kč. Zvýšení jest způsobeno vyššími výdaji osobními, které jsou důsledkem provedené systemisace.

Rozdělení rozpočtu.

Rozpočet ministerstva zahraničních věcí rozčleňuje se na pět titulů, jichž výdajový preliminář jeví se ve srovnání s rozpočtem na rok 1928 takto:

Rozborem příčin, které způsobily shora uvedené rozdíly proti rozpočtu na rok 1928, dojdeme k závěru, že zvýšení při titulu 1., obsahujícím náklad na ústředí, jest způsobeno jednak provedeným jmenováním zaměstnanců na systemisovaná místa, zejména však tím, že náklad na osobní výdaje podle zákona čís. 10/26 a vládních nařízení čís. 113 a 114/26, jenž ještě na rok 1928 byl preliminován odděleně při titulu 1. a 2., musil býti soustředěn u titulu 1., poněvadž systemisace služebních míst pro obor ministerstva zahraničních věcí jest jednotná.

Zmíněným soustředěním snížily se preliminované výdaje titulu 2., obsahujícího náklad na vyslanectva a konsuláty.

Snížení výdajů u titulu 3. jest způsobeno redukcí všech jeho položek.

Také titul 4. vykazuje menší snížení.

Tyto čtyři tituly jsou rázu trvalého; naproti tomu titul 5. jest toliko dočasný, ježto jest rozhodnuto o postupné likvidaci ruské pomocné akce.

Příjmy kapitoly 4. preliminují se pro rok 1929 celkovou částkou o 2,590.000 Kč menší, poněvadž byla zrušena visa ve styku s některými státy.

Osobní věci.

Systemisace služebních míst v ministerstvu zahraničních věcí je, jak již předem uvedeno, pro celý obor zahraniční služby (ústředí i zastupitelské úřady) jednotná a následkem toho bylo provedeno soustředění osobních výdajů v titulu ústředí. Tato úprava rozpočtu následuje logicky z uvedeného způsobu systemisace služebních míst a znamená mimo to prakticky, že není rozdílů ve služebním postavení úředníků ústředí, vyslanectví a konsulátů a je mimo to účelnější z toho důvodu, že odstraňuje při eventuelním přeložení účetní komplikace a úvěrové přesuny.

Opatření toto se projevuje v cifrách rozpočtu, jak výše uvedeno. Výdaje v titulu 1. § 2. vykazují značné zvýšení, naproti tomu byly na titulu 2. § 1., vyslanectva a § 2., konsuláty u výdajů osobních jen výdaje na platy zaměstnanců smluvních a provisorních, kteří jsou často příslušníky cizích států.

V debatě bylo uvedeno, že zahraniční přídavky, které jsou určeny k tomu, aby se úředníkům zahraniční služby vyrovnaly diference hospodářské a valutové, namnoze nedostačují a že naši zaměstnanci jsou v zahraničí namnoze hůře postaveni, než zaměstnanci ve vnitrozemí. Tyto otázky sleduje ministerstvo věcí zahraničních velmi bedlivě, zkoumá drahotní poměry v cizině a kde je toho třeba, učiní vhodná opatření v mezích prostředků, které jsou mu k disposici.

Položka 3. platy smluvních úředníků vykazuje snížení, protože část kvalifikovaných smluvních zaměstnanců přešla do nové zavedené skupiny vyšší pomocné služby, jiní byli jmenováni do pomocné služby kancelářské.

Nemocenské pojištění.

Položka pro nemocenské pojištění odpadá u vyslanectví a konsulátů. V debatě bylo poukázáno na nedostatek úpravy nemocenského pojištění zaměstnanců působících v cizině, řešení této otázky, které jest již povahou věci dosti obtížné, jest předmětem jednání mezi zúčastněnými resorty a lze se nadíti, že také dozná přiměřené úpravy.

Úřady.

V debatě o rozpočtu ministerstva věcí zahraničních byla s několika stran vznesena výtka, že naše zahraniční služba je nepoměrně drahá, a že máme úřadů mnoho. Srovnáme-li náklad na zahraniční službu s celostátními výdaji, vychází najevo, že Československá republika je v řadě evropských států na místě 17. Bylo dále uváděno, že máme v malých státech (na př. Baltické státy, Albanie) vyslanectví. V této věci dlužno podotknouti, že rozsah úkolů, které připadly zahraničním úřadům po válce, je nepoměrně širší, než tomu bylo dříve. Je nutno připomenouti, že zřizování nových úřadů nebo přeměna konsulátů ve vyslanectví děje se vždy po bedlivé úvaze všech okolností z důvodů závažných a jsou-li výhody tohoto opatření také úměrný nákladu. Je namnoze rozšířena domněnka a lze ji vyčísti také z řečí pronesených v rozpočtové debatě, že se konsuláty přeměňují na vyslanectví jen z důvodů representačních. Tomu tak není. Podle zásad mezinárodního práva je konsulátům dovolen úřední styk pouze s místními úřady; jednati s centrálními úřady konsuláty práva nemají: To znamená ovšem velikou nevýhodu ve státech, kde v sídle centrální vlády byl zřízen pouze konsulát a z těchto důvodů došlo k přeměně některých konsulátů ve vyslanectví. Nutno však zdůrazniti, že při této přeměně nedošlo ke zřízení nových vyslaneckých míst, nýbrž že byl akreditován téměř vždy vyslanec některého sousedního státu. Tak byl v Baltických státech Estonsku, Lotyšsku a Finsku akreditován vyslanec ve Varšavě, v Litvě vyslanec ve Štokholmu, v Teheráně vyslanec v Angoře, v Lisaboně vyslanec v Madridě a pod. Zpravidla neměla tato premiéra za následek změnu v osobě tituláře. Správcem úřadu zůstal tentýž úředník, který dříve spravoval konsulát, a to v tomtéž služebním postavení. Je tedy jasno, že vyšší výlohy, které vznikají z přeměny dotyčných úřadů, nejsou poměrně značné a jsou daleko vyváženy výhodami, které tato přeměna přináší pro věcné vyřizování záležitostí.

Postupem doby přišli jsme do styku s celým světem a zvláště hospodářské zájmy ukládají nám povinnost rozšířiti síť konsulárních úřadů všude bez rozdílů vzdálenosti, kde toho jen naše obchodní zájmy vyžaduji. Síť efektivních konsulátů je vhodně doplněna konsuláty honorárními, které státní rozpočet nezatěžují obstarávajíce agendu, která přísluší podle smlouvy do jejich působnosti (zpravidla agenda pasová, legalisační, obchodní, někdy též administrativní) zdarma.

Náklady věcné.

Náklady věcné, a to jak řádné tak mimořádné, byly proti loňskému roku značně sníženy; toto snížení týká se hlavně v ústředí položky nájemného, výdajů na archiv a knihovnu, honorářů za překlady a honorářů spisovatelských, při vyslanectví položky cestovného a spisovatelských honorářů, u konsulátů položky cestovného, konsulárních služebních výloh a nájemného za konsulární budovy. Snížení těchto dvou posledních položek jest následkem zakoupení několika vlastních budov a přeměny několika konsulátů na vyslanectví. V titulu 3. snižuje se položka na Společnost Národů o ¹/₂ mil. Kč a odpovídá skutečné potřebě.

Z výdajů mimořádných byly sníženy především položky na zařizování, nákup automobilů pro vyslanectví a konečně též úvěr na ruskou pomocnou akci. Pokud některá z řádných nebo mimořádných věcných vydání byla zvýšena, stalo se tak následkem zvýšené potřeby, vypočtené na podkladě průměru posledních tří let.

Činnost ministerstva věcí zahraničních a zastupitelských úřadů.

Politická činnost naší zahraniční služby byla v debatě podrobena kritice řadou řečníků, z nichž každý pojednal o zahraniční politice pod zorným úhlem svých politických názorů. Na tyto úvahy obšírně reagoval ministr věcí zahraničních. Z četných otázek, které byly předmětem debaty, soustřeďuje nejvíce otázka odzbrojení. Politika naší vlády byla od počátku a zůstane důsledně upřímně pacifistickou a naše republika bude vždy mezi prvními, kdykoliv se bude jednati o vážné mezinárodní kroky, jichž cílem bude obmeziti vojenská břemena. V duchu této politiky zúčastnilo se Československo význačnou měrou sjednání Kellogova paktu. Doufáme, že tento krok, jímž vstupujeme do nové etapy v řešení této otázky, povede k dalším ujednáním, která pak přivodí praktické důsledky. Není pochyby o tom, že příští rok přinese velmi významná jednání a jsme přesvědčeni, že dobrá vůle zúčastněných činitelů nás opět přivede blíže k žádoucímu cíli.

Celá řada jednání s vedoucími politiky, cizích států, především států sousedních, jsou důkazem, že se zahraniční politika československá ubírá správnou cestou řešiti otázky mezistátní vzájemnou dohodou a můžeme konstatovati s uspokojením, že tyto snahy naší politiky jsou úspěšné všude tam, kde i s druhé strany se setkáváme se stejným porozuměním. Nepodařilo-li se k tomu dojíti dosud v Maďarsku, není vina na naší straně.

V oboru politiky obchodní možno připomenouti sjednání smluv s Francií, Španělskem, Kanadou a Polskem. Jednání o obchodní smlouvu s Německem dosud není ukončeno. Německo zaujímá prvé místo v našem zahraničním obchodě a nelze se tudíž diviti, že jednání jsou svízelná a obtížná, poněvadž každý z obou států se snaží své zájmy obhájiti co nejlépe. Bylo by velmi žádoucno, aby tato jednání byla pokud možno brzy úspěšně skoncována a aby stejné jednání o obchodní smlouvu s Královstvím S. H. S., naším nejbližším politickým přítelem, přinesla v brzké době konkrétní výsledky, aby tak náš vzájemný poměr hospodářský byl uveden v soulad s přátelskými vztahy politickými.

Ministerstvo věcí zahraničních zúčastnilo se všech význačných mezinárodních konferencí hospodářských ve snaze účinně podporovati všechny tendence, které směřují k tomu, aby byly ulehčeny a zjednodušeny mezinárodní obchodní styky a postupně odstraňovány překážky volného obchodování, které válečná a poválečná doba přinesla. Jednáním z důležitých úseků této činnosti je postupné odstraňování pasových vis a právě v tomto směru byl učiněn značný krok kupředu tím, že mezi jinými byla zrušena visa ve styku s Německem a Rakouskem.

Propagace.

V letošní debatě, stejně jako v debatě loňské, bylo brojeno proti položkám na výdaje propagační. Zdá se, že stále ještě se udržuje domněnka, že se této položky používá k nepřípustným účelům. Již v loňské správě výborové bylo vyloženo, k jakým cílům peníze v těchto položkách slouží a nelze než opakovati, že tu jde o prostředky, z nichž podporujeme kulturní, umělecký a vědecký styk s cizinou.

Ruská pomocná akce.

K poznámkám, které byly předneseny o položce na ruskou pomocnou akci, dlužno podotknouti, že se příslušné úvěry rok od roku snižují a že dojdeme v krátké době k úplné likvidaci této akce: Pomocná akce má ráz charitativní a kulturní, vláda se vší rozhodností se staví proti uplatňování politických tendencí a nepodporuje politická sdružení. Je pochopitelno, že podpory studujícím nelze zastaviti rázem, protože by se zmařily výsledky dosavadní pomocné činnosti. Snahou vlády však je, likvidaci pomocné akce co nejvíce urychliti tak, aby v dohledné době tyto výdaje klesly na míru zcela nepatrnou.