Železniční podnik jest podle dosavadní
organisace spravován těmito orgány: ministerstvem
železnic, správním sborem při tomto
ministerstvu a ředitelstvími státních
drah, jímž podřízeny jsou výkonné
služebny, jako správy provozu, odbory pro udržování
dráhy, železniční dopravní a
staniční úřady, zastávky, nákladiště,
výtopny, dílny, správkárny, elektrárny,
plynárny, zásobárny, výrobny jízdenek
atd.
Rozsah působnosti státní správy železniční
jest patrný z počtu služeben:
Ředitelství státních drah jest 8:
z toho 4 v Čechách (Plzeň, Praha-Jih, Praha-Sever,
Hradec Králové), 2 na Moravě (Brno, Olomouc)
a 2 na Slovensku (Bratislava a Košice), z nichž každé
spravuje asi 1.670 km tratí státních i soukromých:
Správu a dohled na trati obstarává 121 odbor
pro udržování dráhy a 14 správ
provozu, takže na 1 odbor, resp. správu provozu připadá
okrouhle 100 km trati.
Službě dopravní jsou podřízeny
203 dopravní úřady a 1.413 staničních
úřadů případně výhybišť
a dále 1.700 nákladišť a zastávek,
celkem jest tudíž 3.316 služeben; jednak pro
výkon služby dopravní a veškeré
služby přepravní, jednak jen pro úplnou
neb omezenou přepravu osob a zboží.
Službě vozební jest podřízeno
31 výtopen a 22 výtopny poboční.
Vozidla československých státních
drah opravována jsou v dílnách, které
podle zařízení a účelu dělí
se na dílny
1. hlavní, kterých jest 17, mezi něž
počítány jsou i větší
dílný výtopen v Kralupech n. Vlt., Krnově
a Podmoklech,
2. provozní (správkárny), kterých
jest 35.
V dílnách hlavních prováděny
jsou hlavní prohlídky kotlů a velké
opravy lokomotiv a vozů, ve správkárnách
menší opravy vozidel a opravy běžné,
které vzniknou v provozu. Dále má správa
státních drah v provozu 2 elektrárny a 4
plynárny, 2 výrobny jízdenek a 16 zásobáren.
Délka československých státních
drah činila do 1. července 1927 11.048.533 km dnem
8. prosince 1927 uvedena ve veřejný provoz část
státním nákladem budované dráhy
z Veselí n. Mor.-Nové Město n. Váh.
a to z Lipova do Myjávy v provozní délce
21.509 km, různými stavebními úpravami
na tratích Československých státních
drah prodloužena byla celková provozní
délka československých - státních
drah o 6.663 km, činí tudíž provozní
délka československých státních
drah k 1. lednu 1928 11.076.705 km, Délka soukromých
drah ve státním provozu, včetně Košicko-Bohumínské
dráhy, činila do 1. července 1927 2.304.951
km, různými stavebními úpravami na
tratích soukromých drah zkrácena byla
provozní délka soukromých drah celkem o 0.043
km, činí tudíž provozní délka
soukromých drah ve státním provozu, včetně
Košicko-Bohumínské dráhy, ke dni 1.
ledna 1928 2.304.908 km. Celková síť drah státních
a státem provozovaných měří
ke dni 1. ledna 1928 13,381.613 km.
Státní správa železniční
pokračuje v reformě úpravy služeb udržovací
a dohlédací na trati.
Vedle snah po zjednodušení administrativy ve výkonné
službě a tím po zlevnění příslušných
výdajů, sleduje státní správa
železniční co nejintensivněji nejen
soustavné udržování svršku podle
systému "spojitých oprav", nýbrž
i plánovitou obnovu svršku.
Činnost tato je nutna nejen se zřetelem ke stoupajícím
požadavkům provozním, co do zvyšování
osových tlaků a rychlosti provozní, nýbrž
také proto, že nynější počet
různých typů železničního
svršku (152 pro běžné koleje a 114 pro
výhybky) ztěžuje neobyčejně plánovité
zmenšování zásob materiálu svrškového
a tím úsporné snahy, které mohou teprve
tehdy býti plně uplatněny, až bude možno
pracovati s nejmenším možným počtem
soustav svrškových.
Snahy po zmenšení zásob svrškového
materiálu jeví se též ve zřizování
ústředních skladišť pro tento materiál,
jejichž postupným vybudováním, v souvislosti
se snížením počtu používaných
soustav svrškových, docílí se pronikavých
úspor ve službě zásobní i účetní
na trati.
Nástin činností, týkající
se udržování a obnov svršku železničního,
podávají tabulky na stránce 489-492.
Přestavba starých a chatrných mostních
objektů na trati Přerov-Olomouc-Česká
Třebová, bude do konce roku 1928 zhruba hotova,
takže bude možno počátkem roku 1929 zavésti
na této trati provoz i nejtěžšími
rychlíkovými lokomotivami řady 387.
Rovněž i na trati Brno-Česká Třebová
bylo z důvodů provozních i bezpečnostních
přikročeno k plánovité přestavbě,
resp. sanaci starých mostních objektů, v
níž bude nutno v r. 1929 co nejintensivněji
pokračovati.
Pro pozdější dobu přicházejí
v úvahu pro výměnu a zesílení
starých, požadavkům doby již nevyhovujících
železných konstrukcí, především
původní jednokolejná trať BřecIav-Kúty-Děvínská
Nová Ves, dále tratí Chomutov-Cheb a Plzeň-Cheb.
I na státních tratích bude však nutno
věnovati této činnosti značnou péči,
aby umožněn byl přechod pro těžké
vozy, jež se již v sousedních státech
budují, na trati československých státních
drah, čímž vyhoví se jednak potřebám
mezinárodní přepravy a jednak umožní
se i hospodárnější provoz.
Z téhož důvodu je nutno věnovati i nemenší
péči železničnímu svršku
a jeho obnově, která děje se stále
s náležitým zřetelem na žádoucí
zvýšení výkonnosti trati a to jak zvýšením
dnešní největší dovolené
rychlosti, jízdy, tak i zvýšením největšího
dovoleného kolového tlaku a užitím těžších
a výkonnějších strojů.
Roku 1927 bylo celkem obnoveno na tratích československých
státních drah 262.9 km kolejí a 315 výhybek
a na tratích soukromých drah ve státním
provozu 33.3 km kolejí a 39 výhybek, dohromady tedy
296.3 km kolejí a 354 výhybek, v čemž
nejsou zahrnuty ony koleje a výhybky, jež byly položeny
při stavbě nových drah nebo při doplňovacích
a rozšiřovacích stavbách na tratích
v provozu.
Následkem pokračujících obnov železničního
svršku bylo možno zvýšiti v roce 1927 největší
dovolený tlak kol vozových celkem na 164 tratích
a největší dovolenou rychlost jízdy
celkem na 10 tratích. I v roce 1928 a 1929 bude na četných
tratích zvýšen bud' kolový tlak nebo
rychlost.
Při tom přihlíží se stále
k tomu, aby bylo dosaženo co nejúplnější
přechodnosti a tím i co nejlepšího využitkování
všech normálních vozidel, zvláště
pak vozů o nosnosti 20 tun a to i na místních
drahách, jakož i k tomu, aby při zavádění
motorové dopravy na jednotlivých místních
drahách byla umožněna co nejrychlejší
jízda motorových vozů a kolejových
autobusů.
Při všech těchto pracích snaží
se státní správa železniční
vykonati je bez rušivého zasáhnutí do
dopravy osobní a do dopravy nákladní v době
podzimní.
Z prací investičních usiluje státní
správa železniční hlavně o dokončení
přípravných a projekčních prací
železničních úprav v Praze, Brně
a. Bratislavě a v rámci těchto projektů
provádí již dílčí stavby;
jichž jest pro zdolání osobní dopravy
a dopravy nákladní v podzimní kampani nezbytně
zapotřebí.
Práce stavební soustřeďují se
na hlavní dopravní tepny; ať již jde o
výstavby stanic, druhých kolejí, nebo zesílení
spodku, svršku a zabezpečení dopravy. Tím
spěje státní železniční
správa k vybudování plně výkonných
tratí, které by vyhověly zvýšeným
požadavkům dopravy a umožnily konkurenci s drahami
sousedních států.
Ve službě dopravní snaží se státní
správa železniční co možno nejvíce
vyjíti vstříc jak v osobní dopravě
zájmům cestujícího obecenstva, tak
i v nákladní dopravě zájmům
kruhů obchodních a průmyslových, šetříc
při tom ovšem i zásad hospodárnosti
a prosperity podniku.
Vyhovujíc potřebám cestujícího
obecenstva, zavedla státní správa železniční
některé lázeňské rychlíky
již 1. května 1923, rozmnožila ode dne platnosti
nového jízdního řádu počet
jízd motorových rychlíků na trati
Karlovy Vary-Mariánské Lázně a zavedla
nové motorové rychlíky na trati Karlovy Vary-Ostrov-Jáchymov.
Značného zlepšení v osobní dopravě
docílila dále použitím kolejových
autobusů a aby čelila automobilové soutěži,
zavedla státní správa železniční
též provoz autobusy silničními; jež
se dobře osvědčuje.
V nákladní dopravě prohlouben byl zpětně
systém průběžného provozu nákladového,
zaručující rychlou dopravu zboží;
v dopravě mezinárodní smluveny pak nové
spoje a dosavadní zlepšeny. Zde dlužno poukázati
zejména na přímé spojení do
Anglie ve "Ferry Boats" vozech, které skýtají
zájemcům nejen jistotu dodání zboží,
nepoškozeného lodní překládkou,
nýbrž i daleko rychlejší dopravu.
Železniční správy, sdružené
ve volném svazu středoevropských drah k vybudování
mezinárodních nákladových spojů,
vydají poprvé společným nákladem
mezinárodní jízdní řád
nákladních vlaků, který je výběrem
nejvhodnějších spojů do celé
Evropy.
V místní nákladové dopravě
zavedeny jsou na tratích se silnou dopravou kusového
zboží dvě trojice vykládkových
vlaků ke zrychlení přepravy tohoto zboží.
Osvědčené dálkové řízení
služby dopravní, t. zv. dispatching, které
dosud bylo zavedeno na tratích Praha Masarykovo nádraží-Česká
Třebová-Brno-Břeclav, Bratislava -Parkáň
a Most-Ústí n. Lab., rozšiřuje státní
správa železniční i na jiné důležité
trati, jako: Most-Chomutov, Česká Třebová-Zábřeh
a Břeclav-Bratislava.
I na místních drahách se rovněž
zjednodušený výkon dopravní služby
osvědčil a bude v něm pokračováno.
Koncem roku 1927 byl tento zjednodušený systém
rozšířen asi na 3.300 km trati. Pokud se týče
výkonnosti staničního personálu, snaží
se státní správa železniční
rovněž uplatniti zásady hospodárnosti
a sleduje proto cizozemské metody a studuje stejné
i odlišné poměry v jednotlivých stanicích,
aby mohla vytvořiti pro ohodnocování příslušných
výkonů takové časové jednotky,
které by vyhovovaly našim poměrům co
nejvíce a jež by se staly uvésti v soulad se
zákonem o 8 hodinové době pracovní
co nejvhodněji.
Značnou péči věnuje státní
správa železniční oběhu vozů
a nejhospodárnějšímu jejich využití
jak v tuzemsku, tak i v zahraniční dopravě.
Průměrná doba oběhu 1 vozu poklesla
v roce 1927 na 6.7 dne, proti dřívějšímu
průměru 7.4 dne.
Velmi dobře osvědčila se též
krátkodobá objednávka a většená
pravomoc stanic při dodávkách objednaných
vozů a neomezeném příjmu objednávek.
Rovněž osvědčil se pokus, zavedený
u ředitelství státních drah Praha-Jih,
vybírati zdržné na blokové stvrzenky,
takže se zamýšlí zavésti tento
způsob vybírání zdržného
i u ostatních ředitelství a to ve stanicích,
kde místní poměry plně zaručují
veškeré výhody tohoto opatření.
K docílení osobních úspor projednává
se návrh na zrušení záznamu transitních
vozů. Z téhož důvodu, jakož i k
zjednodušení služebního výkonu
bylo zavedeno počítání nájemného
z vozů Powersovými stroji u odděl. X. ředitelství
Praha-Jih a v přechodových stanicích. Dalších
úspor bude možno docíliti i tím, že
výkon vozové služby v přechodových
stanicích bude opatřovati pouze jedna železniční
správa.
Zvýšení dopravy co do počtu vlaků
a zvýšená rychlosti vlaků vyžaduje
provedení některých opatření
k zajištění bezpečnosti dopravy. Z těchto
důvodů, jakož i z důvodů úsporných,
pokračuje státní správa železniční
v soustavném vyzbrojování, po případě
doplňování jednotlivých tratí
a stanic zabezpečovacími zařízeními,
v prvé řadě tratí rychlíkových
a tratí významu mezinárodního.
V důsledku zvyšování jízdní
rychlosti vlaků opatřují se výměny
kontrolními závorníky a zřizují
se závislosti výměn na příslušných
návěštidlech.
Nevyhovující a zastaralé vzdálenostní
návěští nahrazují se postupně
návěštmi vzjezdovými a předzvěstmi.
Na rychlíkových tratích s hustou dopravou
doplňují se předzvěstmi oddílové
návěští, v prvé řadě
ony; které nejsou viditelny na brzdovou vzdálenost.
Na místních drahách pokračuje státní
správa železniční v přeměně
linek telegrafních na telefonní; ve zřizování
průběžných telefonních linek
pro ústřední řízení
dopravy, v zabezpečování vedlejších
a odstavných kolejí výkolejkami a v opatřování
výměn výměnovými zámky.
Dále zřizuje telefonní spojení strážníků
trati se stanicemi a telefonní spojení-hláskových
stanovišť.
K zjednodušení a urychlení vzájemného
styku jednotlivých služebních míst pokračuje
ve zřizování telefonních ústředen
ve větších stanicích a automatických
telefonních ústředen u jednotlivých
ředitelství státních drah.
Zvonkové linky na proud bateriový přeměňují
se postupně na pohon proudem indukčním, čímž
dociluje se úspor na materiálu bateriovém.
Ve službě vozební největší
pozornost věnována jest spotřebě paliva
a maziva na strojích, neboť výdaje tyto tvoří
50% celkového rozpočtu vozební služby
a z věcných vydání dokonce 84%.
Výkon ve strojových kilometrech stoupl ze 160,294.041
stroj. km v roce 1926 na 166,598.701 stroj, km v roce 1927, t.
j. o 6,349.660 stroj. km, čili o 3.96% a v 1000 hrubých
tunových km ze 32,190.036 hrtkm v roce 1926 na 34,271.901
hrtkm v roce 1927, t. j. 0 2,081.865 hrtkm, čili o 6.46%.
Průměrný výkon jednoho stroje stoupl
ze 37.111 stroj. km v roce 1926 na 39.255 stroj. km v roce 1927,
t. j. o 5.77% a 7.454 1000 hrtkm v roce 1926 na 8.075 1000 hrtkm
v roce 1927, t. j. o 8.32%.
Spotřeba normálního paliva na 1 strojový
km stoupla v roce 1927 pří větším
zatížení stroje proti raku 1926 ze 26.45 kg
na 26.5 kg, t. j. o 0.18%, klesla však na 1000 hrtkm ze 131.67
kg na 128.7 kg, t. j. o 2.25%, čili proti roku 1920 o 35.5,
resp. o 37.43%. Spotřeba paliva klesla tedy již pod
spotřebu předválečných let
t. j., proti roku 1912 na 1 strojový km o 6% a na 1000
hrtkm o 1.15%.
Průměrná cena 1 t efektivního uhlí
byla v roce 1927 Kč 119,65, t. j. proti ceně v roce
1926 o Kč 0.90 nižší.
V roce 1927 bylo dodáno 4,723.350 t efektivního
uhlí v ceně asi Kč 565,148.827.
Na lokomotivách bylo spáleno v roce 1927 celkem
4,411.786 t normálního uhlí, t. j. o 4,08%
více než v roce 1926, což je odůvodněno
jednak vyšším výkonem, jednak silnými
mrazy.
Spotřeba normálního maziva na 1 stroj. km
klesla v roce 1927 proti roku 1926 ze 47,04 g na 46.2,g t. j.
o 1,79 % a proti roku 1920 o 38,4%.
Aby docílila další snížení
výdajů za palivo a mazivo, zabývá
se státní správa železniční
jednak různým zkouškami, jednak studiem různých
návrhů na rekonstrukce strojů a jejích
zařízení a provádí určité
rekonstrukce, jimiž dociluje se nejen úspor na palivu
a mazivu, nýbrž i větší výkonnosti
a tím i úspor personálu.
Tak zabývá se státní správa
železniční zkoušením všech
druhů emulsí na přehřátou a
mokrou páru, zkouší různé prostředky
ke zlepšení užívaných normálních
olejů a olejů vysokohodnotných u nejmodernějších
rychlíkových strojů, kde normální
oleje a emulse selhaly a zkouší vysokohodnotné
americké válcové oleje na rychlíkových
strojích.
Dále rekonstruuje sdružené lokomotivy řad
524,2 (180), 434,2 (170), 354,6 (329) a 357,7 (429) při
hlavních opravách na dvojčité s přehřívačem
páry, cylindrickými šoupátky a vnitřním
vstupem páry, nahrazuje široké šoupátkové
kroužky úzkými, objednává u všech
nových strojů ohřívače páry
"Metcalfe" a vyzbrojuje tímto zařízením
postupně i starší výkonné lokomotivy
a opatřuje lokomotivy v oblastech s tvrdou napájecí
vodou odkalovačem soustavy inž. Veselého.
Nově dodávané, příp. nově
rekonstruované stroje s oboustrannou pístnicí
a na páru přehřátou opatřují
se kovovými ucpávkami Huhnovými a Hauberovými.
Nové lokomotivy objednávají se vesměs
s rovnými komíny; které se lépe osvědčují
než komíny báňovité a poškozené
báňovité komíny lokomotiv starších
nahrazují se komíny rovnými.
Nové lokomotivy objednávají se dále
se skelnou isolací kotlů a válců kterážto
isolace zavádí se též u kotlů
vodárenských, které jsou v nepřetržitém
provozu.
Ve velkých výtopnách zavádí
se moderní vymývání kotlů parou
a vodou z lokomotiv k vymývání odstavených,
čímž se kalorické teplo páry
a vody těchto lokomotiv využitkuje a zřizují
se ve velkých výtopnách odolejovací
stanice, čímž se získaný olej,
který by jinak byl ztracen, může použíti
pro podřadnější účely.
V motorisaci místních drah se pokračuje a
jest toho času v provozu 10 motorových vozů,
poháněných výbučnými
motory. Dalších 5 motorových vozů bude
dodáno ještě do konce roku 1928. Podnikání
tomuto věnuje státní správa železniční
zvláštní péči, neboť obtížné
poměry traťové místních drah,
nestejnoměrná osobní frekvence a nutnost
současné dopravy zavazadel, rychlozboží
i zboží nákladního, kladou značné
požadavky na motorová vozidla a jest třeba
bráti všechny tyto složky v úvahu při
zavádění motorisace, má-li býti
docíleno všeobecně očekávaných
úspor a rentability investovaného kapitálu.
Seznalo se již, že jedním z nejchoulostivějších
problémů motorových vozů jest jednak
správná volba převodu, jednak mrtvá
váha, která jest spoludopravována a má
nepříznivý, vliv jak na pořizovací
cenu vozidla a spotřebu pohonných látek,
tak i na udržovací výlohy motorových
vozů.
Železniční správa zkouší
tudíž v provozu lehká motorová vozidla
po způsobu kolejových autobusů. Tato vozidla
jsou ve srovnání s dosud používanými
motorovými vozy výhodnější pro
svoji malou váhu. Motorový vůz o váze
34 t pojme celkem 74 sedící osoby, kolejový
autobus o váze 7,3 t 32 sedící osoby. Připadá
tedy u motorového vozu na jedno sedadlo asi 460 kg, kdežto
u kolejového autobusu pouze 228 kg. Cena motorového
vozu pohybuje se od Kč 800.000 do Kč 1,000.000,
kdežto cena kolejového autobusu od Kč 150.000
do Kč 180.000. Spotřeba pohonných látek
činí u kolejových autobusů nejvýše
1/3 spotřeby motorových vozů.
I obsluha kolejových autobusů může býti
redukována na minimum, neboť stačí jediný
vodič, který současně může
prodávati a kontrolovati jízdenky, jako u autobusů
silničních.
Kromě toho hodlá státní správa
železniční podnikání pokusy s
lokomotivními traktory, poháněnými
výbušnými motory s jednoduchou obsluhou, které
by v budoucnosti obstarávaly posun v méně
zatížených stanicích, čímž
by se zkrátilo zdržení manipulačních
vlaků a docílilo rychlejšího oběhu
vozů a využití lokomotiv.
Ve službě dílenské věnuje státní
správa železniční zvýšenou
péči tomu, aby nejen opravné doby vozidel
byly sníženy na míru nejmenší a
tím šetřeno na nákladech, investovaných
do vozidel, ale, aby i opravy byly co nejlacinější.
Snaha tato zračí se v poklesu procentního
počtu správkových vozidel a průměrných
udržovacích výdajů.
Počet správkových vozů činil
v roce:
| u lokomotiv | 22,9% | 22,1% | 20,7% |
| u osobních vozů | 13,4% | 13,4% | 9,7% |
| u nákladních vozů | 8,1% | 4,8% | 6,7% |
Udržovací výlohy činily v roce:
| na jednu lokomotivu | 77.000 Kč | 78.904 Kč | 75.713 Kč |
| na jeden motorový vůz | 25.754 Kč | 20.997 Kč | 28.412 Kč |
| na jeden osobní vůz | 12.907 Kč | 12.698 Kč | 12.257 Kč |
| na jeden nákladní vůz | 1.778 Kč | 1.628 Kč | 1.565 Kč |
| na jeden podvalník nebo pluh | 889 Kč | 1.846 Kč | 885 Kč |
Výdaje roku 1927 jsou proti výsledkům dosaženým
v roce 1926 menší u lokomotivy o 3.191 Kč,
u osobního vozu o 441 Kč a u nákladního
vozu o 63 Kč, což jest následkem všeobecně
zlepšeného stavu vozidel a zlepšené organisace
pracovní. Zvětšení udržovacích
výdajů na motorový vůz o 7.415 Kč
a pokles jejích na jeden pluh nebo podvolník o 961
Kč jest následkem pouze náhodného
většího, či menšího udržování.
Udržovací výdaje obsahují kromě
výdajů za mzdu, úkol a materiál též
režijní přirážku.
Vnitřní režie činila v roce 1927 u dílen
Kč 160,738.947, což činí z produktivních
mezd 148,518.891 Kč 108,2% a u správkáren
Kč 45,999.140, což činí z produktivních
mezd 70,986.327 Kč 64,8%, v celku pak 94,3%, čili
o 35,9% méně než v roce 1926.
| osobní | Kč 399,033.909 | Kč 367,223.349 | Kč 375,824.060 |
| věcné | Kč 259,811.861 | Kč 262,431.109 | Kč 271,156.608 |
| úhrnem | Kč 658,845.770 | Kč 629,655.458 | Kč 646,980.668 |
Výše těchto výdajů je odůvodněna
výkonem, z něhož uvedena jsou dále nejdůležitější
data za léta 1925-1927 a pro srovnání ještě
pracovní program za léta 1928 a 1929:
| Hlavních oprav lokomotiv | 561 | 557 | 617 | 695 | 658 |
| Vyvázání lokomotiv | 1.907 | 1.843 | 1.815 | 1.744 | 1.691 |
| Občasných prohlídek osobních vozů | 7.423 | 8.216 | 8.422 | 8.700 | 8.786 |
| Občasných prohlídek nákladních vozů | 37.826 | 31.853 | 38.166 | 35.700 | 36.400 |
Vozový park byl v roce 1927 doplněn 121 osobním
vozem, 10 služebními a 30 poštovními vozy
celkem 161 vozem. Naproti tomu byly však pro nezpůsobilost
k dopravě vyřazeny 4 osobních, 19 služebních,
5 poštovních a 1083 nákladních vozů,
celkem 1181 vůz.
Státní správa železniční
vydala Italů ve smyslu smlouvy o příměří
z 3. listopadu 1918 a rozhodnutí velvyslanecké konference
celkem 288 nákladních vozů. Z Maďarska
obdržela pak z repartičního přídělu
ve smyslu čl. 301 Trianonské smlouvy do konce května
1928 548 nákladních vozů, má tudíž
dostati ještě 1052 vozy.
Z vozů, náležejících soukromým
drahám v Československu, které byly za války
v cizích státech zabaveny, vrátila Italie
62 vozy a Francie 5 vozů. O vrácení dalšího
počtu těchto vozů se vyjednává
s Polskem; které Portorosské dohody neratifikovalo,
na základě dalšího jednáni vrátilo
však 1 úzkorozchodnou lokomotivu a 6 úzkorozchodných
vozů a v dohledné době vrátí
další úzkorozchodnou lokomotivu a 27 vozů
dráhy v údolí Borže.
Celkem je v provozu ke dni 1. července 1928 120.387 vozů,
z toho 8731 osobních, 2482 služebních, 523
poštovních a 108.651 nákladních vozů.
Kromě toho bylo do obozu Č. S. D. zařaděno
3813 vozů soukromých.
Pro rok 1928 bylo objednáno 109 osobních, 20 služebních
a 30 poštovních vozů. Lokomotiv bylo v roce
1927 dodáno 29; motorových vozů 5, zrušeny
byly 102 staré; nevýkonné lokomotivy a 83
tendry, u nichž by se hlavní oprava nevyplatila.
Pro rok 1928 jsou objednány 33 parní lokomotivy
a 5 motorových vozů, 2 přívěsné
vozy k motorovým vozům, 62 kolejové autobusy
a 32 přívěsné vozy k nim, 4 novinové
dresiny, 15 silničních autobusů, 7 kolejových
autobusů úzkorozchodných a 3 přívěsné
vazy k nim.
Na rok 1928 objednané lokomotivy vykazují proti
dřívějším typům řadu
zlepšení; zvětšující jejich
výkonnost a hospodárnost. Všechny tyto lokomotivy
obdrží elektrické osvětlení,
z poloviny systém Kuhnert, poloviny systém Sunbeam,
jímž se značně zlepší nejen
osvětlení aparátu v budce, nýbrž
i osvětlení návěštní.
Po provedeném zesílení tratí a mostů
bude státní správě železniční
umožněno stavěti lokomotivy s osovým
tlakem 17 t a tím stupňovati výkonnost a
hospodárnost strojů.
K témuž účelu studuje státní
správa železniční a sleduje stavby lokomotivních
kotlů o vysokém přetlaku (60 atm.), které,
zatím na zkoušku, se budují v cizině,
a hodlá, rovněž na zkoušku, zaříditi
jeden stroj na topení uhelným mletým prachem.
Na vystrojení vozů průběžnou
brzdou tlakovou jest v roce 1928 pokračováno u osobních
vozů a strojů hlavních tratí ředitelství
státních drah.
V roce 1929 bude dokončeno vystrojení osobních
vozů a strojů pro osobní a rychlíkovou
dopravu.
Z nákladních vozů bude v roce 1928 vyzbrojeno
dalších 800 krytých vozů Westinghouseovou
brzdou a 1.280 potrubím tlakové brzdy. Kryté
nákladní vozy určeny jsou pro přepravu
pošty a spěšnin u osobních vlaků,
resp. jest u nich sledována zrychlená cirkulace
při transportech přes Německa.
Doposud jest používáno průběžné
nákladní brzdy Kunze-Knorrovy u koksových
vlaků mezi Moravskou Ostravou a Kladnem, ke kterému
účelu bylo vyzbrojeno asi 270 otevřených
nákladních vozů brzdou Kunze-Knorrovou a
200 vozů s potrubím tlakové brzdy. Vedle
toho jsou dopravovány s touto brzdou vhodné celovlakové
zátěže, transitující naše
území z Německa. Vozy těchto vlaků,
vesměs Kunze-Knorrovou brzdou vyzbrojené, jsou vlastnictvím
říšskoněmeckých drah.
V poslední době byly zapůjčeny státní
železniční správě pro vnitrozemské
vlaky na zkoušku 4 vozy s brzdou Božičovou od.
H. S. drah a 4 vozy s brzdou Drolshammerovou od švýcarských
drah.
V roce 1929 bude vyzbrojeno dále 60 nákladních
strojů tlakovou brzdou se strojvůdcovskou brzdicí
záklopkou Božičovou, která vykazuje
značné zjednodušení proti dosud používaným
Westinghouseovým brzdovým šoupátkům.
Vydán byl tištěný seznam lokomotiv a
nákladních vozů drážních
i soukromých obozu Č. S. D. a technická příručka
pro strojvůdce a příručka o vozových
ložiskách s fotografickými snímky ložisek.

