Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V roce 1927 bylo investováno

Celkový investiční náklad 173,543.858.61 Kč byl uhrazen jednak vlastním ziskem podniku, jakožto dalším vkladem státu do podniku 132,250.164.22 Kč, jednak vlastními prostředky podniku t. j. odpisovou reservou poštovního, telegrafního a telefonního provozu a poštovní automobilní dopravy, uloženou v pokladních hotovostech podniku 38,160.837.53 Kč a z provozovacích aktiv, vázaných reservním fondem poštovního úřadu šekového 3,132.85686 Kč tudíž úhrnem 173,543.858.61 Kč. Pokud by pak poměr částky 44,844.881.35 Kč (o kterou jest upravený zisk sl. pošty za rok 1927 vyšší než zisk za rok 1926) ke kapitálu 233,359.494.85 Kč investovanému v roce 1926 vedl snad k domněnce, že zvýšení zisku jest toliko důsledkem zvětšené produktivity zakládacích aktiv podniku, a že tudíž investice Čsl. pošty jsou zvláště vysoko rentabilní, nutno upozorniti na okolnost, že vykázaný zisk roku 1927, ačkoliv je vyšetřen účtem ztráty a zisku, sestaveným podle zásad obchodního hospodaření, není ještě skutečným ryzím ziskem podniku, protože odpisové kvoty, zařazené do účtu ztráty a zisku největšího provozovacího odvětví podniku, t. j. poštovního, telegrafního a telefonního provozu, nevystihují z daleka ještě skutečné znehodnocení veškerého věcného produktivního majetku pošt, telegrafů a telefonů, nýbrž pouze znehodnocení majetku, pořízeného za podnikové správy v letech 1925-1927.

K investičnímu hospodářství Čsl. pošty třeba předeslati, že téměř veškeré investice poštovní a telegrafní správy od převratu byly pořízeny z prostředků opatřených investičními půjčkami, takže podniku byla předána povinnost uhraditi státní správě zúročení investičních výdajů, realisovaných poštovní správou do konce roku 1924 v částce 433,077.639.48 Kč, což zvětšeno o půjčky na investice let 1925, 1926 a 1928 453,778.045.15 Kč a o půjčku na investice preliminované v roce 1928 170,932.665 Kč na částku 1.057,788.349.63 Kč, což značí velmi podstatné zvýšení pasiv a velmi citelné zatížení výnosové kapacity podniku.

Tento úhrn investičních dluhů podniku jest nepřiměřený v poměru jak k celkové hodnotě veškerých zakládacích aktiv podniku, tak i k ryzí hodnotě podniku, t. j. k zůstatku, vykázanému v rozvážném účtu na účtu základním.

Veškeré investice poštovní správy zejména v prvých létech převratových byly odkázány na úvěr a to dokonce nejen pravě investice, nýbrž i investice, které náležely do provozu a které přes svou mimořádnost měly spíše povahu výdajů udržovacích. Proto bude třeba uvážiti, zda by investiční dluh Čsl. pošty neměl býti zredukován na hodnotu, kterou mají příslušná zařízení pořízená z těchto investičních výdajů, při čemž byla by jednak valorisovati pořizovací náklady z doby před. 31. prosincem 1924, jednak snížiti tyto náklady o odpisy, které byly nebo měly býti na tomto majetku provedeny.

Povinnost podniku Čsl. pošta odvésti také provozovací zisk za rok 1929 finanční správě a uhraditi investiční výdaje i v roce 1929 výpůjčkou může tudíž býti jen mimořádnými okolnostmi odůvodněnou výjimečnou úchylkou od ustanovení zákona č. 404/1922 a vládního nařízení č. 206/1924, resp. od všeobecné zásady, stanovené finančním zákonem, že totiž státní podniky nemají si prostředky potřebné pro své investice opatřovati půjčkami, nýbrž je uhraditi z vlastních podnikových příjmů.

Ve státních závěrečných účtech, předložených nejvyšším účetním kontrolním úřadem zákonodárným sborům, je finanční hospodářství Čsl. pošty (včetně poštovní úřady šekové) v letech 1919 až 1927 uvedeno těmito výsledky účetních závěrek:

Výsledky účetních závěrek čsl. pošty až do roku 1926 však sami o sobě necharakterisují úplně skutečné výsledky finančního hospodářství Československé pošty, protože

1. neobsahují některé výdaje, spojené s hospodařením Čsl. pošty, které v letech 1919, 1920, 1923, 1925 a 1926 byly zúčtovány na vrub všeobecné pokladní správy státní, jakož i proto,

2. že ve výdajích jsou obsaženy v letech 1919 a 1920 také investiční výdaje poštovního, telegrafního, telefonního a automobilového provozu a v letech 1919 až 1923 dotace reservního fondu poštovního šekového úřadu, kteréžto výdaje nejsou položkami ztrátovými, nýbrž majetkovými.

Mají-li tudíž hospodářské výsledky, vykázané ve státních závěrečných účtech za léta 1919 až 1926 podati ucelený a nezkreslený obraz o skutečném finančním hospodářství čsl. pošty, nutno:

1. k výdajům Čsl. pošty připočísti výdaje zaúčtované na vrub všeobecné pokladní správy, a to:

a) v letech 1919 a 1920 vyšší náklad 151,350.875.81 Kč, pokud se týče 300,409.608.94 Kč, vniklý: úpravou cestovních požitků (zákon z 15. května 1919, č. 260 Sb. z. a n.), a: počtením válečných let (zákon z 23. července 1919, č. 457 Sb. z. a n.), úpravou požitků státních zaměstnanců (zákon ze 7. října 1919, č. 451 Sb. z. a n.), povolení nouzových výpomocí (zákon z 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n.), zabráním území slovenského čsl. úřady (okupační náklad) a konečně přijetím legionářů na systemisovaná místa;

b) v roce 1923 připočísti náklad 383,531.229.88 Kč, vzešlý prováděním zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. o úpravě požitků státních zaměstnanců;

c) v roce 1925 připočísti náklad 26,857.538.45 Kč, vzniklý povolením odměn státním, některým jiným veřejným zaměstnancům na rok 1924 a 1925 (zákon z 22. prosince 1924; č. 289 Sb. z. a n.) a konečně

d) v roce 1926 připočísti částku 54,040.000 Kč, protože z celkového vyššího nákladu 58,555.964.45 Kč, vzešlého úpravou platů zaměstnanců Čsl. pošty podle zákona z 24. června 1926, č. 108 Sb. z. a n., byla ve státním závěrečném účtu za rok 1926 účtována toliko částka 4,555.964.45 Kč na vrub Čsl. pošty a zbytek uhrazen státní finanční správou vzhledem k tomu, že provedené zvýšení některých poplatků poštovního a telefonního provozu v roce 1926 nevyneslo úhradu celého vyššího nákladu;

2. z vykázaných výdajů vyloučiti částky, jež nejsou položkami ztrátovými, nýbrž majetkovými, a to:

a) v letech 1919 a 1920 investiční výdaje poštovního, telegrafního, telefonního a automobilového provozu v částce 26,343.230.03 Kč, pokud se týče 79,063.881.88 Kč a

b) v letech 1919 až 1923 dotace reservního fondu poštovního úřadu šekového, které činily v roce 1919 Kč 9,885.160.46 v roce 1920 Kč 30,259.390.18, v roce 1921 Kč 60,127.051.70, v roce 1922 Kč 16,903.389.19 a v roce 1923 Kč 566.525.72.

Teprve takto upravené hospodářské výsledky Čsl. pošty, jež byly vykázány ve státních závěrečných účtech, zobravují v níže uvedeném přehledu vývoj finančního hospodářství sl. pošty (viz diagram č. XV.).

Na diagramu znázorňujícím graficky vývoj finančního hospodářství Čsl. pošty (č. XV) jsou také vyznačeny nová břemena a nové těž_by, jež vzešly Čsl. poště v důsledku prohlášení podnikem podle zákona z 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n. Tyto nové náklady a těžby byly do té doby jednak účtovány na vrub nebo ve prospěch jiných odvětví státní správy, jednak vznikly nově v důsledku provedení zásad podnikového zákona, resp. vládního nařízení. Nová břemena byla však jenom z části vyvážena novými těžbami, jak jest patrno z tohoto porovnání:

Byla-li nová břemena podniku hrazena v roce 1925 do výše 27.2% novými těžbami a v roce 1926 z 50.5%, zhoršil se v roce 1927 tento poměr, neboť nové těžby kryly pouze z 48.3% nová břemena, vzniklá z titulu komercialisace poštovního a telegrafního ústavu.

Aby bylo možno porovnati nová břemena a nové těžby, vzniklé čsl. poště v důsledku komercialisace, za poslední dva roky 1926 a 1927 uvádíme jich podrobnosti:

Nová břemena, která zatížila běžné hospodářství Čsl. pošty v důsledku jejího zkomercialisování, převažují nové těžby v roce 1926 o 137,700.963.95 Kč a 154,890.256.72 Kč, t. j. v roce 1927 dokonce o 17,189.292.77 Kč více, než v roce 1926, tedy vzestup o 12.5%.

Z diagramu znázorňujícího vývoj finančního hospodářství Čsl. pošty (tab. č. XV.) jest také přesvědčivě zřejmý trvalý vzestup těžeb (provozovacích příjmů) počínající rokem 1924. V letech 1919 až 1922 těžby rychle stoupaly v důsledku postupného zvyšování poplatků resp. valorisování mírových sazeb a to ze 202,685.150.51 Kč na 992,706.325.18 Kč. Naproti tomu v roce 1923 jednak snížením některých poplatků poštovních, telegrafních a telefonních, jednak v důsledku všeobecného poklesu provozu, způsobeného hospodářskou krisí, jež byla důsledkem deflace, příjmy sice poklesly o 84,464.170.69 Kč na 908,242.154.49 Kč, avšak již v roce 1924 stouply o 55,882.155.92 Kč na 964,124.310.41 Kč, v následujícím roce vzrostly na 1.066,387.713.67 Kč, v r. 1926 dokonce na 1.218,240.503.50 Kč a dosahují v roce 1927 výše 1.305,810.336.40 Kč.

Na tomtéž diagramu jest také vyznačeno, jak by vzrůstaly těžby (provozovací příjmy) Čsl. pošty v letech 1925 až 1927, i když by nebylo nových těžeb, jež Čsl. poště přibyly v důsledku komercialisace.

Podrobný rozbor těžeb (provozovacích příjmů) ČsI. pošty podle provozovacích odvětví jest znázorněn na diagramu č. XVI. Jest z něho patrna, jakým podílem přispěl k úhrnným provozovacím výsledkům poštovní, telegrafní a telefonní provoz, jakým poštovní úřady šekové a jakým konečně poštovní provoz automobilní.

Rozbor těžeb poštovního, telegrafního a telefonního provozu vykazuje diagram č. XVII.

Z diagramu znázorňujícího hospodářství Čsl. pošty (č. XL) jest také zřejmo, jak podstatně poklesly náklady (provozovací výdaje) čsl. pošty, které v letech 1919 až 1921 jevily sice vzestupnou tendenci a dosáhly výše 962,209.342.32 Kč, v letech 1922 až 1924.však konstantně klesaly, byvše celkem sníženy o 126,091.843.13 Kč na 836,117.499.19 Kč.

Teprve prohlášením Čsl. pošty za podnik, spravovaný podle zásad soukromo-hospodářských a v důsledku toho převzetím nových břemen a povinností na účet podniku, které v roce 1925 činily 127,471.755.18 Kč, v roce 1926 278,208.878.76 Kč a v roce 1927 dokonce 298,939.077.24 Kč, počaly opět růsti provozovací náklady a dosáhly v roce 1927 výše 1.173,560.172.18 Kč.

Ze srovnání nákladu s těžbami jest patrno, že přebytek poštovního a telegrafního ústavu, který již v roce 1922 činil 33,978.292.08 Kč, poklesl sice v roce následujícím o 5,926.875.74 Kč na 28,051.416.34 Kč, avšak v důsledku systematického snižování provozovacích výdajů vzrostl v roce 1924 na 128,006.811.22 Kč. I v dalších letech dociluje sl. pošta, velmi příznivých výsledků v hospodaření, ačkoliv jí vzešly značné náklady komercialisaci, které, jak již vpředu bylo zdůrazněno, nebyly plně vyrovnány novými těžbami. Tak vykazuje rok 1925 přebytek ve výši 118,957.172.95 Kč rok 1926 končí ziskem. 121,671.435.35 Kč a rok 1927 ziskem ve výši 132,250.164.22 Kč.

V letech 1919 až 1921 byla čsl. pošta pasivní, protože poštovní poplatky nebyly ještě valorisovány. Pasivita provozu se však pozvolna snižovala, jak tomu nasvědčuje provozní koeficient, který činil v roce 1919 149.94%, v roce 1920 120.29% a v roce 1921 již pouze 115.70%.(víz diagram č. XVIIL). úsilí znovuzříditi finanční rovnováhu provozu, setkalo se však již v roce 1922 s úspěchem. V roce 1922 činil totiž provozní koeficient již jen 96.58%, v roce 1923 96.81%, v roce 1924 poklesl na 86.23%, na to v roce 1925 nepatrně se zvýšil na 88.75%, v roce 1926 na 90.01% a v roce 1927 opětně poklesl na 89.88%.

Porovnáním zisku s úhrnnou těžbou (provozovacími příjmy) lze seznati, že příznivý koeficient zisku, který v roce 1924 činil 13.27%, klesl v důsledku zkomercialisvání Čsl. pošty resp. zatížení podniku novými břemeny, takže v roce 1925 činil 11.15% a v roce 1926 9.98%; v roce 1927 se poněkud zlepšil na 10.12%.

Z nových břemen, na Čsl. poštu uvalených z titulu komercialisace, jsou v diagramu č. XX. graficky znázorněny náklady pensijní, které ovšem nejsou ani z daleka kryty pensijními příspěvky zaměstnanců, a odpisy, vyjadřující fysickou deteriorisaci podnikových zařízení vybudovaných po 1. lednu 1925.

Investiční hospodářství Čsl. pošty jest znázorněno graficky na diagramu č. XIX.; z něho jest patrno, že v době před prohlášením Čsl. pošty podnikem, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, bylo poštovní správou na veškeré investice, ryzí i provozní; vyplaceno úhrnem 538,484.751.39 Kč. Z toho bylo uhrazeno toliko 105,407.111.91 Kč (t. j. 19.57%) zběžných provozovacích příjmů poštovní správy v letech 1919 a 1920, kdežto zbytek těchto investičních výdajů v částce 433,077.639.45 Kč (t. j. 80.43%) byl uhrazen z výtěžku investičních půjček finanční správy, realisovaných v letech 1921-1924.

Z investičních výdajů, realisovaných v době před 1. lednem 1925j t. j. před komercialisací poštovního a telegrafního ústavu, připadá:

Po komerciaIisaci Čsl. pošty bylo podnikem vydáno na investice

Z této částky bylo uhrazeno výpůj čkou finanční správy státní v roce 1925 132,033.815.15 Kč (zisk za rok 1925 v částce 145,814.711.40 Kč byl odveden podnikem finanční státní správě) a vlastní výpůjčkou podniku u Všeobecného pensijního ústavu, realisovanou v roce 1926 ve výši 25,000.000 Kč, takže v letech 1925 a 1926 bylo uhrazeno úvěrem celkem 157,033.815.15 Kč, t. j. 29.18% investičních výdajů let 1925-1927. K úhradě zbývající částky investičních výdajů v období 1925 až 1927 přispěla finanční správa státní částkou 32,688.059.50 Kč (5.93%) jakožto dalším vkladem státu do podniku a ponechala podniku také jako další vklad státu zisk podniku v roce 1926 175,671.435.35 Kč a zisk podniku v roce 1927 132,250.16422 Kč, tudíž úhrnem 307,921.599.57 Kč (57.23%). Vlastními prostředky podniku, t. j. z odpisových reserv a z reservního fondu poštovního úřadu šekového, bylo uhrazeno v roce 1927 41,293.694.39 Kč, t. j. 7.66% investičních výdajů období 1925-1927.

V době devíti let 1919-1927 bylo tudíž investováno celkem 1.077,421.920 Kč, z toho uhrazeno z běžných příjmů a vlastními prostředky poštovní správy, resp. dalším vkladem státu do podniku 487,310.465.37 Kč, t. j. 45.24% a výpůjčkami 590,111.454.63 Kč, t. j. 54.76%.

Tento nepříznivý poměr mezi investičními náklady, hrazenými z běžných příjmů podniku resp. státu, a investicemi, hrazenými z výpůjček, se zhorší, jestliže investice roku 1928 v částce 296,744.230 Kč a investice roku 1929 v částce 208,222.665 Kč budou skutečně uhrazeny další výpůjčkou podniku. Za tohoto předpokladu by z úhrnu 1.582,388.815 Kč investičních výdajů za léta 1919-1929, tedy za dobu 11 let, bylo uhrazeno z běžných příjmů a vlastních podnikových prostředků, pokud se týče dalším vkladem státu do podniku toliko 524,600.465.37 Kč, t. j. 33.16% a výpůjčkami 1.057,788.349.63 Kč, t. j. 66.84%.

Jak rapidně stoupalo finanční zatížení Čsl. pošty, vzniklé prováděním investic a způsobem úhrady investičních výdajů, jest znázorněno na diagramu č. XX. Počalo v roce 1921 a stoupalo do roku 1925, kdy dosáhlo výše 565,111.454.63 Kč. V roce 1926 bylo na investice vypůjčena pouze 25,000.000Kč, neboť v tomto roce i v roce 1927 mohly býti investiční výdaje uhrazeny vlastním ziskem podniku, takže nemusely býti investiční dluhy v těchto letech zvýšeny. Zásada, že státní podniky mají svou investiční potřebu uhraditi z vlastních příjmů provozovacích, nemohla pokud šlo o podnik Čsl. pošta, v rozpočtech na rok 1928 a 1929 býti zachována. Bylať celá investiční potřeba podniku v těchto obou letech odkázána na úvěr. V důsledku toho vzrůstá zatížení podniku investičními dluhy i v roce 1928 a 1929, a to až na částku 1.057,788.349.63 Kč.

V souvislosti s tímto stoupáním investičních dluhů podniku vzrůstá i břemeno úroků podnikem placených, které již v roce 1927 činily poměrně velkou částku 44,043.57305 Kč a podle rozpočtu na rok 1929 vzrostou na 56,253.962Kč.