Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

1. Beroun, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

2. Humpolec, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

3. Kostelec n/O., novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

4. Kraslice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

5. Louny, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

6. Mělník, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

7. Náchod, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

8. Nitra, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

9. Nová Paka, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

10. Orlová, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

11. Pardubice, přestavba a přístavba (rozšíření) budovy poštovního a telegrafního úřadu.

12. Poděbrady, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

13. Slezská Ostrava, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

14. Trenčín, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

1. Jihlava, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

2. Karlovy Vary, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

3. Žatec, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

Praha okolí, novostavba budovy velké vysílací stanice pro Čsl. rozhlas.

Projednává se koupě budov pro poštovní úřady v těchto místech: Tachov, Stod, Uničov a SvětIá n/Sáz.

Platovým zákonem ze dne 24: června 1926, č. 103 Sb. z. a n. a předpisy podle něho vydanými byl dán personální politice pevný rámec, v jehož mezích se nyní vyvíjí. Služební a platové poměry téměř všech poštovních zaměstnanců spočívají nyní většinou na s-hodných nebo stejnorodých zásadách, čímž v nemalé míře docíleno též zjednodušení administrativy. Rovněž do hospodaření personálem vnesly zásady platového zákona a obdobných předpisů pevné směrnice.

Unifikační tendence platového zákona bude dovršena vydáním některých zbývajících předpisů, na něž uvedený zákon pomýšlí. Mimo jiné připravuje se v tom směru určení zvláštních podmínek pro ustanovení čekatelem a úředníkem, předpisy o nároku na naturální byt, na služební oděv a na náhradu služebních výloh.

V oboru sociální politiky zmírnila poštovní správa především bytovou krisi svých zaměstnanců.

projevuje se v roce 1928 stavbou dalších obytných domů, prováděnou ze zbytku výtěžku losové akce, takže v tomto roce dojde k dohotovení čtyř domů v Dejvicích. Mimo to provedeny přípravné práce pro stavbu dalších domů v Dejvicích, v Holešovicích a na Žižkově, jež budou dohotoveny v příštím roce. Tím hodlá poštovní správa alespoň částečně odpomoci nejnutnějším a nejnaléhavějším případům.

Po stránce administrativní a organisační pokračováno bylo v roce 1928 ve vydání a úpravě předpisů o poskytování dávek obligatorních a fakultativních z Léčebného fondu, týkajících se lékařské péče, nemocničního ošetření, pomoci při porodu, zubolékařského ošetření, poskytování léčiv i jiných therapeutických pomůcek, dále poskytování sanatorní a lázeňské léčby. Protože lékařské organisace vypověděly dosavadní lékařskou smlouvu, bylo v tomto roce intensivně pracováno v dohodě s nimi na smlouvě nové a po dlouhém jednání došlo k uzavření nové smlouvy, lišící se ovšem, od bývalé smlouvy v mnoha. směrech, zejména pokud jde o hmotné výhody lékařů i pojištěnců (na př. zvýšeny honoráře za léčení pojištěnců, zvýšeny sazby za mimořádné výkony lékařské a rozšířen rozsah výkonů, lékařům platí nyní Léčebný fond celé cestné, pojištěncům se poskytují brýle a pod.). Proto bylo nutno provésti veškeré přípravné práce, spojené s provedením změn, po případě doplňků dosavadních přepisů, pokud byly s novou smlouvou v rozporu nebo vyžadovaly doplnění.

V roce 1928 sjednána byla se řadou lázeňských a sanatorních správ ujednaní o léčení pojištěnců a jich rodinných příslušníků.

Jakmile se skončí naléhavé práce, spojené s úpravou předpisů podle nové lékařské smlouvy, přikročí se v roce 1929 k vydání celkového Léčebného řádu, jenž bude nejen instrukcí pro orgány pojištění provádějící, ale i cennou příručkou pro pojištěnce.

Léčebný fond věnuje zvláštní porost vybudování dalších vlastních lázeňských objektů za účelem zlepšení lázeňské léčby v místech, do kterých jest vysílán značný počet nemocných.

Na základě rozhodnutí poštovní správy byla v roce 1928 provedena s platností od 1. ledna 1928 úprava požitků provisionovaných bývalých účastníků Provisního fondu a jejich pozůstalých. Výdaj spojený se 10?%ním zvýšením provisních požitků uhradil fond ze svých prostředků.

Zároveň byla v tomto roce uskutečněna decentralisace správy a agendy Provisního fondu, soustředěné až dosud v ministerstvu pošt a telegrafů. Správa a agenda fondu byla přenesena na ředitelství pošt a telegrafů, na poštovní úřady šekové v Praze a v Brně a na správu poštovní automobilní dopravy; ústřední správa fondu zůstala v ministerstvu pošt a telegrafů.

V důsledku této decentralisace byly opraveny, pokud se týče doplněny stanovy Provisního fondu.

Jakmile vejde v účinnost navrhovaný zákon o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, tedy pravděpodobně začátkem roku 1929, bude nutno zreorganisovati Provisní fond a upraviti jeho stanovy tak, aby dávky, poskytované Provisním fondem byly rovnocenny dávkám, poskytovaným uvedeným zákonem.

Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců. S ohledem na chystanou novelisaci zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří č. 221/1924 Sb. z. a n. pokračuje se v přípravných pracích na vybudování definitivní organisace fondu, takže bude možno ještě letos počíti se založením podrobných záznamů a pohybu pojištěnců, o jich členské době a jimi placených příspěvcích i pojistných dávkách jim poskytnutých. Během roku 1929 bude založena též statistika o průběhu souborných zjevů, majících vliv na vývoj invalidního a starobního pojištění.

V roce 1928 byl ustaven při ministerstvu pošt a telegrafů ústřední sbor úrazového zaopatření a u jednotlivých ředitelství důchodové výbory. Vyslechnuvši ústřední sbor, vypracovala pak poštovní správa podrobné předpisy k provádění řádu úrazového zaopatření, jež budou po jich schválení ministerstvem sociální péče ještě v tomto roce vydány a tím úrazové zaopatření definitivně vybudováno.

V roce 1929 bude pracováno na zavedení statistiky za tím účelem, aby na základě statistických šetření byla zjišťována výše dotace, potřebné ke krytí výdajů.

Porovnáním statistických údajů o výkonech poštovního, telegrafního a telefonního provozu v roce 1927 s údaji o provozní činnosti roku 1926 bylo v předcházejících statích konstatováno, že také v roce 1927 projevila se pokračující konsolidace hospodářského života ve zvýšených nárocích na provozovací zdatnost Čsl. pošty. Jest zcela přirozeno, že vzrůst provozu měl v zápětí dosažení vyšších provozovacích těžeb. Vzrůst provozovacích nákladů zůstal však za vzrůstem těžeb, takže bylo dosaženo provozovacího zisku vyššího než v roce 1926, Tento příznivější výsledek nebyl tudíž docílen jen zvýšenou činností podniku, nýbrž i úsporným a účelným hospodařením.

Konstatování těchto fakt lze opříti i o rozbor výsledků účtů ztráty a zisku za rok 1927, zejména pak srovnáním s výsledky, vykázanými v účtu ztráty a zisku za rok 1926.

Nutno však předeslati, že pro výsledek hospodaření podniku za rok 1927 byly dány jiné předpoklady než byly dány hospodářství roku 1926. Zejména nutno připomenouti tyto závažné okolnosti.

a) V roce 1927 poprvé hradila podniková správa sama veškeré náklady s provozem Čsl. pošty ať již jakýmkoliv způsobem spojené, zatím co v roce 1926 přispěla státní finanční správa podniku částkou 54,000.000 Kč na částečnou úhradu většího nákladu, vzešlého úpravou služebních platů státních zaměstnanců.

b) Přechod účtovacího systému poštovního, telegrafního a telefonního provozu z původního kamerálního účetnictví k účetnictví reformovanému podle zásad dopiky, zejména pak okolnost, že až do konce roku 1926 nezaznamenávalo účetnictví změny na účtech majetkového stavu, nastalé přesunem jednotlivých součástí majetku od jedné služebny podniku ke druhé, způsobil, že v roce 1926 odlišoval se přírůstek majetku, zjištěný pouhým soupisem a oceněním, od úhrnu investičních nákladů o částku 34,266.152.48 Kč. Tato částka značila jednak rozdíl mezi pořizovací hodnotou zásobního majetku a evidenčními cenami, kterými byl tento majetek účtován, když byl zastavěn, jednak hodnotu zásobního majetku, resp. stavebního materiálu, pořízeného do konce roku 1925 a zastavěného v investičních stavbách v roce 1926 a pak při výročním soupisu zhodnoceného, jako i hodnotu prací vlastních definitivních zaměstnanců na investičních stavbách. Byla tudíž tato částka v roce 1926 převzata na účet podniku a zúčtována jako příjem provozovacího účtu.

Porovnáváme-li tudíž výsledky hospodářství roku 1927 s výsledky hospodářství v roce 1926, můžeme toliko vzíti v úvahu zisk roku1926 snížený o obě shora uvedené částky, jež byly zúčtovány ve prospěch účtu ztráty a zisku roku 1926, jež však nepřispívají k příznivějším výsledkům hospodaření v roce 1927.

Naproti tomu však dlužno uvážiti i okolnost, že důsledek zvýšení poplatků za tiskoviny a telefonních poplatků, provedeného 1. srpnem 1926, nemohl se dostaviti již v plném svém dosahu v roce 1926, nýbrž že zlepšil výsledek hospodaření roku 1927 větší měrou, než výsledek hospodářství roku 1926. Při tom však ovšem nelze nedbati té okolnosti, že toto mimořádné zvýšení provozovacích příjmů v důsledku zvýšení poplatků nelze pravidelně očekávati.

Pokud jde o rozpočet na rok 1927, resp., o porovnání výsledku hospodaření roku 1927 s výsledkem preliminovaným, nutno předeslati, že preliminovaný zisk byl výsledkem očekávaných ztrátových a ziskových účinů, mezi nimiž byl také preliminovaný příjem poštovního úřadu šekového ze zamýšleného zavedení nového vkladního poplatku ze šekových vplatních lístků, kterýžto příjem byl kalkulován 28,000.000 Kč, naproti tomu však nebyly v rozpočtu pro rok 1927 preliminovány odpisy, vyjadřující fysickou deteriorisaci věcného produktivního majetku poštovního, telegrafního a telefonního provozu, nastalou v roce 1927. Tyto odpisy musily však v závěrečných účtech býti provedeny, jestliže mělo býti dbáno platných ustanovení zákona, resp. vládního nařízení o státních podnicích.

Jelikož pak zamýšlené zvýšení, resp. zavedení vkladního poplatku ze šekových vplatních lístků nemohlo býti uskutečněno, jest nutno preliminovaný přebytek snížiti o tento neuskutečněný příjem 28,000.000 Kč, jestliže má býti dán správný předpoklad pro možnost porovnávati dosažený zisk s preliminovaným přebytkem. K témuž účelu jest nutno snížiti preliminovaný zisk, resp. přebytek o 22,825.98379 Kč, t. j. o úhrn odpisů peněžní hodnoty věcného produktivního majetku za rok 1927.

Podle státního závěrečného účtu za rok 1927 činil zisk podniku Čsl. pošta 132,250.16422 Kč.

Vezme-li se vzhledem k předeslanému v úvahu, že pro hospodářství roku 1927 byly dány jiné předpoklady než pro hospodářství roku 1926, nutno před srovnáním zisku za rok 1927 se ziskem za rok 1926 zisk roku 1926, který činil. 175,671.435.35 Kč, upraviti na zisk, jaký by vykazovalo hospodářství roku 1926 za těchže předpokladů, jaké byly dány pro hospodářství roku 1927. K tomu účelu nutno zisk za rok 1926 snížiti o částku (54,000.000 Kč + 34,266.152.48 Kč) 88,266.15248 Kč.

Ve srovnání s takto sníženým ziskem za rok 1926, který činí toliko 87,405.28287 Kč, jest zisk za rok 1927 132,250.16422 Kč vyšší o 44,844.88135 Kč. Z porovnání provozovacích účtů jednotlivých správních odvětví podniku Čsl. pošta, resp.

výsledku hospodaření těchto odvětví v roce 1927 s výsledky, docílenými v roce 1926; jest pak zřejmo, že z celkového relativního vzestupu provozovacího zisku podniku připadá:

Naproti tomu jest však výsledek poštovní automobilní dopravy v roce 1927 proti roku 1926 nepříznivější o 11,522.28943 Kč. Příznivější výsledek hospodaření poštovního, telegrafního a telefonního provozu v roce 1927 proti roku 1926 byl pak způsoben

proti němu však poklesly ostatní příjmy poštovního, telegrafního a telefonního

a vzrostly výdaje toliko o 62,234.40279 Kč = 63,059.58418 Kč, takže celkový výsledek je příznivější proti výsledku za rok 1926 o 50,431.41859 Kč.

Celkový přírůstek provozovacích příjmů o 113,491.002.77 Kč jest důsledkem provedeného zvýšení poplatku za tiskopisy, které bylo očekáváno částkou 11,000.000 Kč a poplatků telefonních, které bylo preliminováno částkou 47,000.000Kč a mimo to též zvýšení kvoty poštovní správy na rozhlasových poplatcích, které lze kalkulovati částkou 5,000.000Kč, kdežto zbývající částka 50,491.002.77 Kč značí vzestup provozovacích příjmů poštovního, telegrafního a telefonního provozu, nastalý zvýšenou provozovací činností, pokud se týče větším počtem odbavených jednotek v důsledku zvýšených nároků veřejného hospodářského života, souvisejících s velmi příznivou celkovou hospodářskou situací roku 1927.

Zvýšením poplatků hledala poštovní správa nejen úhrady pro vyšší náklad na služební příjmy zaměstnanců, ale i nezbytnou úhradu na naléhavé investice podniku: Oprávněnost tohoto zvýšení i s hlediska národního hospodářství jest pak patrna z vykázaných finančních výsledků telefonní služby, jejíž příjem v roce 1927, vzrostl pouze o 30,533.69480 Kč, ačkoliv v důsledku zvýšení poplatků měl stoupnouti o ca 47,000.000Kč. Zbývající rozdíl 16,466.30520 Kč jest částka, kterou nejméně ušetřili zájemníci telefonního provozu na nově upravených poplatcích za mezinárodní telefonní hovory a na poplatcích za naléhavé a bleskové rozhovory meziměstské proto, že zdokonalením investičních zařízení telefonu, pokud se týče rozmnožením meziměstských telefonních vedení dává podniková správa možnost docíliti žádaného meziměstského spojení za jednoduchý poplatek, aniž by bylo třeba, přihlašovati a platiti žádaná spojení jako rozhovory naléhavé nebo bleskové. Oprávněnost tohoto vysvětlení potvrzuje i výsledek statistiky telefonního provozu za rok 1927, který prokazuje, že v roce 1927 vzrostl jak počet účastníků telefonních, tak i počet meziměstských placených hovorů.

Naproti celkovému zvýšení veškerých příjmů pošty, telegrafu a telefonu vzrostly v roce 1927 provozovací náklady celkem jen o 62,234.40279 Kč. Z porovnání celkového zvýšení nákladů roku 1927 s celkovým zvýšením těžeb roku 1927 proti roku 1926jestpatrnože zvýšení nákladů není souběžné se zvýšením těžeb, naopak, že je znatelně nižší, což prokazuje příznivý výsledek hospodaření správy podniku (poštovního, telegrafního a telefonního provozu).

Pro zjištění objektivního výsledku hospodaření poštovního, telegrafního a telefonního provozu, t. j. ryzího výsledku vlastního poslání tohoto odvětví podniku, měly by býti vyloučeny z vykázaného přírůstku veškerých nákladů proti roku 1926 náklady, jež nejsou přímým důsledkem vlastní provozovací činnosti podniku, t. j. účiny, které jsou sice složkou podnikatelova zisku, které však nejsou složkou objektivního výsledku hospodaření, jako jsou např. úroky z investičních dluhů (jichž výše závisí na míře zadlužení podnikatelova) nebo služební platy zaměstnanců, jichž vzrůst není odvislý od volného rozhodování podnikové správy proto, že jest automatický resp. důsledkem všeobecné, zákonně provedené úpravy požitků všech státních zaměstnanců. Jsou to:

Větší náklad na právě jmenované služební platy zaměstnanců

Z této částky připadá:

a na ostatní výdaje, v nichž největší převahu mají náklady na udržování veškerého technického zařízení poštovního, telegrafního a telefonního provozu 14,426.95732 Kč.

Zvýšení nákladu na dopravu poštovních zásilek, na doprovodné, poselné za spěšné zásilky a telegramy a na telegrafní tantiemy je v přímé souvislosti se vzrůstem provozovací činnosti, pokud se týče se vzestupem celkového počtu odbavených jednotek, prokázaného statistikou provozu za rok 1927. Zvýšení výdajů na nájemné jest jednak důsledkem nahrazení poštmistrovských nájmů nájmy erárními, jednak důsledkem všeobecného zvýšení nájemného. Větší odpisy jsou odůvodněny jednak tím, že základ, z něhož se počítají, jest vyšší o přírůstek věcného produktivního majetku za rok 1927, jednak vyšším odpisovým procentem. Větší náklad na udržování souvisí s úsporou investičních výdajů a jest důsledkem správného účtování některých udržovacích nákladů, které byly ještě preliminovány jako investiční výdaje.

Celkové zvýšení vlastních provozovacích nákladů o 27,426.91382 Kč značí vzrůst provozovacích nákladů roku 1927 o 29.7%; proti výdajům roku 1926, kdežto celkový vzrůst provozovacích těžeb roku 1927 o 50,491.002.77 Kč značí vzestup o 4.68% proti roku 1926.

Z rozboru výsledků účtu ztráty a zisku za rok 1927 a vzájemného porovnání výsledků posledních dvou let jest nejlépe zřejma úspěšnost hospodaření podnikové poštovní správy. Dodati dlužno, že tu bylo počítáno pouze se vzestupem příjmů o 50,491,002.77 Kč, tedy pouze se vzrůstem příjmů, který není důsledkem mimořádných opatření, jakými bylo zvýšení poplatků a zvýšení kvoty poštovní správy na vybíraných rozhlasových poplatcích.

Příznivý výsledek poštovních úřadů šekových lze vysvětliti mimořádným kursovním ziskem, plynoucím z prodeje státních papírů.

Nepříznivý výsledek poštovní automobilní dopravy za rok 1927 ve srovnání se ziskem za rok 1926 plyne v prvé řadě z mimořádných výdajů a ztrát, souvisejících s požárem vyšehradské citadely. Mimo to byl velmi podstatně zhoršen výsledek hospodaření roku 1927 větším nákladem poštovní automobilní dopravy na odpisy, pro než bylo zvýšeno odpisové procento, dále na zúrokování provozovacího dluhu poštovní automobilní dopravy vůči poštovnímu, telegrafnímu a telefonnímu provozu, jakož i na důsledky platového zákona a provedené systemisace služebních míst zaměstnanců.

Příznivý výsledek hospodaření podnikové správy v roce 1927 prokazuje také porovnání docílených výsledků s příslušnými rozpočtovými částkami, na základě kterého lze konstatovati, že bylo podnikem hospodařeno v mezích pravomoci, vymezené finančním zákonem, a to nejenom dodržením salda provozovacího účtu, resp. rozpočtu podniku, ale i omezením investičních výdajů na uskutečnění programu investičního, schváleného rozpočtem pro rok 1927.

Zisk podniku Čsl. pošta na rok 1928 byl preliminován částkou 171,339.230Kč, tudíž ve srovnání s preliminovaným ziskem roku 1927 částkou menší o 18,465.070Kč. Stalo se tak proto, že jednak nebylo možno uskutečniti zavedení t. zv. šekového vplatního poplatku, jež bylo zamýšleno v době sestavování rozpočtového návrhu pro rok 1927, jednak nebyla úhrada výdajů, spojených s rekonstrukcemi telegrafních a telefonních vedení a ústředen, pokud se jimi nezvětšuje hodnota věcného majetku, preliminována na příslušných ztrátových položkách, nýbrž ještě v rozpočtu investic.

Jak dalece bude preliminovaný zisk roku 1928 dosažen skutečnými výsledky hospodaření podniku v roce 1928, lze posouditi z výsledků hospodářství podniku Čsl. pošta za prvé pololetí roku 1928.

Podle souborné pokladní rozvahy poštovního telegrafního a telefonního provozu za první pololetí roku 1928 vykazuje se zisk částkou 146,335.344.41 Kč. Tento zisk nutno snížiti o reservy:

a) na úhradu finančního kolku na průvodkách (v prvém pololetí vybraného, avšak finanční správě dosud neodvedeného) cca. 7,500.000Kč;

b) na úhradu vybraných a neodvedených oplatků za poštovní statistické ohlášky 538.31759 Kč,

c) na úhradu neodvedeného výnosu ze známek potravní daně. 172.110.29 Kč,

d) na úhradu pohledávek léčebných fondů za poštovní známky na přihláškách 4,000.000Kč;

e) na úhradu předchozích pasiv 56,081.186.53 Kč, na pololetní zisk 1928 78,043.730Kč, který ve srovnání s pololetní kvotou preliminovaného zisku 9,922.730Kč je menší o 1,879.000Kč.

Tento poněkud nepříznivý výsledek hospodaření poštovního, telegrafního a telefonního provozu v roce 1928 zvětšuje pak výsledek poštovních úřadů šekových; který ve srovnání s rozpočtem jest rovněž nepříznivý, a to o částku cca 5,408.000 Kč a zmenšuje příznivější výsledek poštovní automobilní dopravy, jenž jest příznivější ve srovnání s rozpočtem o 1,688.115 Kč, na úhrnný pololetní zisk roku 1928, který jest proti pololetní rozpočtové kvotě menší o cca 5,600.000.- Kč. Podle toho byl by pak celoroční zisk menší o cca 11,200.000Kč.

Nicméně lze očekávati, že méně příznivý provozovací výsledek za prvé pololetí 1928 bude do jisté míry vyrovnán příznivějšími výsledky druhého pololetí, v němž zpravidla se dostavuje čilý hospodářský ruch.