Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Vývoj a rozsah činnosti v odvětví telefonního provozu jest patrný z dosažených výsledků, jak je stručně udávají následující statistická čísla:

Koncem roku 1927 bylo na území Československé republiky v provozu celkem 2.003 hlavních i vedlejších telefonních ústředen proti roku 1926 o 128 hlavních a 45 vedlejších více. Na tyto ústředny bylo připojeno ke dni 31. prosince 1927 - viz diagram č. 2 na tabulce III. 122.277 účastnických a služebních telefonních stanic (1920 - 117.183), 2.353 veřejných hovoren (1926 - 2.188) a 271. veřejných telefonních automatů (1926 - 80).

Počet všech telefonních přípojek, čítajíc v to i stanice služební a soukromá telefonní zařízení, pokud byla. oprávněna ke styku se státní sítí, dostoupil koncem roku 1927 výše 126.477. Na jednu veřejnou hovornu připadlo v roce 1927 - 6.119 obyvatelů (1926 - 6.535), na 10.000 obyvatelů připadlo 83'2 účastnických stanic (1926 - 80).

V roce 1927 značně pokročila úprava a kabelisování místních telefonních sítí, zhuštění a organické ucelování vnitrostátní meziměstské telefonní sítě a její kabelisace, jakož i zřizování dalších sdružených meziměstských vedení. Délka tratí místních sítí telefonních činila koncem roku 1927 celkem 18.056 km proti 17.159 km v roce 1926. Délka tratí meziměstských vedení vykazovala kancem roku 1927 již 15.148 km tratí (1926 - 14.767 km), délka drátů meziměstských vedení vzrostla z 108.790 km na 164.157 km. Na meziměstských vedeních bylo uskutečněno v roce 1927 ve vnitrostátním styku 11,086.368 tříminutových hovorových jednotek (1926 - 10,580.852 jednotek tříminutových). V mezinárodním styku zprostředkováno v uplynulém roce do ciziny 2,961.357 hovorových minut, z ciziny 2,876.829 hovorových minut. Mezinárodní telefonní styk Československa s cizinou byl v roce 1927 rozšířen řadou individuelních provozních ujednání, zejména s Anglií, Belgií, Holandskem, Švédskem, Dánskem, Italií a Lotyšskem (Rigou), s kterýmižto zeměmi vyměňována jest čilá telefonní korespondence. Ujednání byla sjednána podle zásadních podmínek, přijatých na mezinárodní telegrafní konferenci konané v září a v říjnu 1925 v Paříži. Ve styku se sousední cizinou sjednáno všeobecné rozšíření telefonního styku s Německem, částečně s Polskem; ve styku Slovenska s Maďarskem povoleny všeobecně hovory z účastnických stanic. Telegramů (došlých i odeslaných) bylo zprostředkováno v roce 1927 - 1,215.034, t. j. o 129.748 více proti počtu v předcházejícím roce. Vzrůst telefonní dopravy projevil se také ve stoupajícím ryzím příjmu z telefonních poplatků, který dosáhl za rok 1927 částky 177,582.966 Kč proti 147,049.272 Kč v roce 1926. Při posuzování vnitřní hovorové intensity meziměstského telefonního provozu dlužno přihlížeti také k vzájemnému poměru jednotlivých druhů hovorů. Zhuštěním a ucelením telefonní sítě bylo odlehčeno přetíženým vedením a. umožněno dosíci brzkého spojení za normální sazbu. V důsledku toho poklesl počet bleskových hovorů na 0.17% a počet pilných hovorů na 6.94% z celkového počtu hovorů vůbec, t. j. na normální poměr obvyklý v jiných státech.

Činnost telegrafní správy v oboru telefonních staveb vyvíjí se v roce 1928 v mezích stanoveného programu. Počet místních telefonních sítí byl během prvého pololetí 1928 zvětšen vybudováním těchto dalších telefonních ústředen a hovoren: V Bělčicích, v Borotíně, v Červeném Hrádku, v Drahanech, v Dražicích, v Dubenci, v Habarticích u Frýdlantu, v Heralci u Humpolce, v Barinčově, v Jesenici u Prahy, v Klapém, v Přeseticích, v Lochovicích, v Moravském Libíně, v Nových Syrovicích, v Pasohlavkách, v Milovicích, v Raďovcích, v Rochlici u Liberce, v Střežimíři, v Sychrově, v Šumbarku ve Slezsku, v Tatobytech, v Třemošnici, ve Velkém Rovném, ve Viticích a ve Vlčnově. K turistickým účelům povolena zřízení telefonních veřejných hovoren v Kunčiněvsi a na Bobí Louce v Krkonoších. Řada dalších projektů jest projednávána, resp. již připravena k provedení výstavby, zejména oněch ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi, kde zřizování telefonních ústředen bylo usnadněno zvýhodněním podmínek. Aby bylo umožněno zřizování telefonních ústředen a veřejných telefonních hovoren též u poštoven a v místech, kde není telefonní služebny vůbec, rozhodla se československá telegrafní správa povolovati smluvní telefonní ústředny a hovorny; zřídila je na př. na Kunětické hoře, na vrchu Kozákově a jinde.

Po provádění automatizace, o niž je všeobecný zájem již proto, že provoz automatických ústředen v pražské telefonní síti se plně osvědčil, připravuje telegrafní správa plán všeobecné automatizace a zjišťuje podmínky, za kterých bude moci býti vyhověno žádostem zájemníků o zřizování automatických ústředen resp. a přeměnu nynějších manuelních ústředen na provoz automatický.

Účastnické stanice v pražské telefonní síti byly opatřeny automatickými počitadly a provedena úprava předplatného tím způsobem, že na místě pololetního předplatného zavedeno placení amortisačního příspěvku 50 Kč měsíčně a místního hovorného podle sazby 0.40 Kč za každý místní hovor, k němuž dá podnět účastník voláním ze své stanice; účastníkem musí však býti zapravena měsíčně jako místní hovorné nejméně částka 30 Kč.

Počátkem r. 1928 byla dokončena výstavba a automatických ústředen v Praze, Vinohradech a na Smíchově na celkovou kapacitu 32.000 přípojek, čímž dospělo se k úplné automatisaci provozu v Praze. Koncem roku 1928 započnou montážní práce v nové okrajové ústředně v Praze, "Inženýrský dům", jež bude zařízena pro kapacitu 10.000 přípojek. Je to další ústředna, prováděná v rámci generálního projektu automatisace Velké Prahy. V červenci 1928 byla uvedena do provozu reléová telefonní ústředna v Moravské Ostravě na kapacitu 3.000 přípojek; do konce roku bude dáno do chodu 7 vedlejších ústředen v jejím nejbližším okolí, a to v Mariánských Horách, Radvanicích, Vítkovicích, Přívoze, Hrušově, Zábřehu a Svinově. Rovněž byla uvedena do chodu meziměstská telefonní ústředna v Ostravě, zařízená na kapacitu 60 meziměstských linek konečných, 12 průchozích, 8 ke zkoušení a 12 sdružených. Z menších automatických ústředen zřizuje se ústředna ve Stříbře systému "Rotary" a provede se vedlejší ústředna ve Waigsdorfu a Boskovicích. Zamýšlí se přikročiti ke zřízení automatických ústředen v ústí n./Labem, Jablonci n./Nisou, Mariánských Lázních, Třešti, Luhačovicích, Lovosicích, dále ke zřízení okresních telefonních sítí s automatickým provozem v Mariánských Lázních, Hanšpachu, případně i na Kladně, jakmile bude se zájemníky příznivě vyřízena otázka úhrady nákladů.

Dále byly znovuzřízeny a do chodu uvedeny místní a meziměstské telefonní ústředny ve Varnsdorfu o kapacitě 1.320 přípojek, v Chebu a Mostě o kapacitě 1.080 přípojek, jež jsou zřízeny v systému ústřední baterie a do nichž byla zapojena počitadla hovorů, aby bylo lze vyměřiti telefonní poplatky účastnické podle počtu uskutečněných hovorů. Přikročeno dále k montážním pracím, jež jsou spojeny se znovuzřízením místní a meziměstské ústředny v Opavě roku kapacitu 1.800 přípojek, jakož i se znovuzřízením místních ústředen ve Znojmě a Jihlavě a nové meziměstské telefonní ústředny ve Znojmě. Z meziměstských telefonních ústředen znovuzřizují se v tomto roce ústředny v Prešově, v Krnově, ve Valašském Meziříčí, v Hranicích, v Bruntálu, v Báňské Bystřici a Lučenci. V důsledku výstavby dálkových telefonních kabelových tratí provádí se rozšíření meziměstských telefonních ústředen v Plzni, v Olomouci, v Přerově a v Bratislavě. S rozšířením místní telefonní ústředny tamže započne se ještě v roce 1928.

Stavební činnost v roce 1929 je vázána omezenými finančními prostředky a nebude moci býti rozvinuta tak, jak by vyžadoval rozvoj telefonu; bude proto v tomto roce omezena jen na bezpodmínečně nutné dokončení staveb, započatých v předešlých letech, dále na postupné rozšiřování telefonních zařízení ve Velké Praze, při němž dojde k výstavbě jen oněch automatických ústředen okrajových, jichž zřízení nelze z naléhavých důvodů provozních odsunouti na pozdější dobu.

Při výstavbě meziměstských vedení v roce 1928 usiluje telegrafní správa o pronikavé rozšíření sítí, snažíc se připojiti města v široké oblasti dálkové sítě na provozní uzly této sítě a sledujíc zásadu, odlehčovati připínáním nových vedení ruchu na stávajících vedeních a vyloučiti tak ztráty z neuskutečnění hovorů, zaviněného dlouhým čekáním na hovory. V r. 1928 bylo po prvé možno začíti se snášením některých nadzemních vedení, z nichž byl provoz přeložen do podzemních kabelů, snesených vodičů, sloupů a výstroje bylo použito v značném množství na jiných tratích. Některé z význačnějších staveb tohoto druhu jsou meziměstská vedení: Karlovy Vary-Cheb (pro spojení s: Prahou), Mariánské Lázně-Karlovy Vary, Husinec-Vimperk, Pardubice-Kolín (pro vedení Liberec-Brno), Pardubice-Kolín (pro vedení Pardubice-Praha), Přelouč-Kolín, Uherské Hradiště-Brno (pro Uherské Hradiště-Bratislava), Kroměříž-Uherské Hradiště, Opava-Moravská Ostrava, Bratislava-Košice (2 vedení), Nové Zámky-Komárno (pro Komárno-Bratislava), Košice-Užhorod a Zvoleň-Červená Skála. V roce 1929 bude lze provésti jen nejnaléhavější stavby meziměstských vedení: Plzeň-Klatovy, Plzeň-Domažlice, Mariánské Lázně-Stříbro, Dráchov-České Budějovice, Ústí n./Labem-Děčín -Varnsdorf, Liberec-Vrchlabí, Kouty-Frývaldov, Opava-Bílovec, Bruntál-Frývaldov, Nitra-Nové Zámky a Prešov-Spišská Nová Ves.

Ježto opatřením četných hovorových okruhů v dálkových kabelech a vybudováním nových vedení nadzemních dá se očekávati povšechný vzrůst telefonního ruchu, pamatuje telegrafní správa i na včasné rozšíření a rekonstruování místních telefonních sítí v přilehlých krajích.

Ve Velké Praze pracuje se v r. 1928 na rozšíření sítě telefonní v Dejvicích a Bubenči pro zamýšlenou okrajovou ústřednu na Letné; trať v Praze I. jest zhušťována novou tvárnicovou tratí z Perštýna k České spořitelně a ve východní i v západní části Starého města; rekonstruuje se síť na Žižkově a rozšiřuje síť ve směru Podolí-Braník-Hodkovičky. V roce 1929 bude rozšířena síť na Král. Vinohradech směrem ke Zvonařce a k Městskému divadlu, na Starém městě (východní část) a na Smíchově. Vybudována bude tvárnicová trať z Bredovské ulice k Žižkovu, od vinohradské ústředny k vodárně a na Smíchově ad ústředny směrem k Andělu, což jest nevyhnutelně nutné vzhledem k asfaltování pražských ulic. Z mimopražských sítí provádí se letos práce v Jablonci n./Nisou, v Litoměřicích, v Rumburku, v Ústí n./Labem, v Plzni, v Modřanech, v Novém Městě n./Metují, v Trutnově, v Hradci Králové, v Brně, v Olomouci, ve Zlíně, v Luhačovicích; v Opavě, v Bratislavě, na Štrbě, Střední Apše a Rimovské Sobotě.

Ze sporých finančních prostředků, povolených na investice v roce 1929, bude lze vyhraditi jen malou část neodkladným úpravám sítí v oněch venkovských městech, kde se dokončují nové budovy poštovních a telegrafních úřadů aneb kde v důsledku nevyhnutelných a neodkladných nájmů nových místností je telegrafní správa nucena část sítě přemístiti.

Výstavbu nových sítí a přípojných vedení v krajích, které postrádají dosud telefonního spojení, bude též nutno omeziti, ačkoliv dochází hojně přihlášek a zájemníci by byli ochotni splatiti předepsané stavební příspěvky.

Na výstavbě dálkové kabelové sítě pokračuje telegrafní správa také v roce 1928 realisujíc stanovený rozsáhlý program stavební. V roce 1928 byly dokončeny některé práce na dálkovém kabelu ve směru na Budapešť. Zesilovací stanice podle systému firmy International Standard Electric Corporation byly montovány v Praze a v Jihlavě, v Břeclavě, v Brně a Bratislavě; do chodu dána zesilovací stanice v Lovosicích, dodána firmou Siemens & Halske v Berlíně. Započato bylo s kladením dálkového kabelu ve trati Praha-Plzeň-zemská hranice ve směru na Norimberk a ve trati Brno-Olomouc. Prováděním veškerých stavebních prací, spojených s kladením, spojkováním a vyrovnáním kabelu, jakož i s výstavbou a strojně-elektrotechnickým zařízením zesilovacích stanic, byla opět pověřena "Společnost pro stavbu dálkových kabelů".

Plánovitý rozvoj dálkově kabelové sítě bude v roce 1929 zdržen nedokončením velmi důležité mezinárodní kabelové trati Budapešť-Brno-Olomouc-Místek-Vratislav. Severské státy a Polsko-Rusko, protože tato trať pro nedostatek investičních prostředků v roce 1929 nebude moci býti dobudována v úsecích Moravská Ostrava-Hať (německé hranice) a Moravská Ostrava-Č. Těšín (polské hranice), ač výstavba kabelů v sousední německé síti dospěla již do nedalekého Coselu a ač polská správa započne již letos s výstavbou trati Varšava-Bílsko a dospěje v roce 1929 k československým hranicím.

Pokud jde o mezinárodní styky telefonní v r. 1928, nutno se ještě zmíniti o sjednání nových relací s řadou francouzských a švédských míst. Ve styku s Anglií, Holandskem a Švýcarskem byl rozšířen styk na všechna místa v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jakož i na Bratislavu. Počet telefonních vedení mezi Prahou a Berlínem rozmnožen o osm a dána do provozu přímá vedení Mariánské Lázně-Berlín a Karlovy Vary-Berlín.

Vývojová etapa poštovních úřadů šekových v uplynulém období jest charakterisována snahou pokračovati ve zdokonalování dosavadních pracovních metod a racionalisovati provoz tak, aby účastníci poštovního řízení šekového měli k disposici aparát co nejdokonalejší za podmínek co nejmírnějších. Vedle celé řady různých menších změn ve vnitřní službě, jež se nedotýkají přímo vlastníků účtů a sledují cíl využíti co nejhospodárněji všech pracovních složek, dlužno se zmíniti o chystaném zavedení adresovacích strojů, jež jsou dosud užívány jen k tisku šekových platebních poukázek, také pro tisk adres na obálky, ve kterých se zasílají vlastníkům výpisy z účtů. Toto nové zařízení, které bude vzhledem k úspěšným výsledkům prováděných zkoušek uvedeno v život v nejbližší době, zjednoduší a podstatně zlepší dosavadní manipulaci, ježto odpadne jednak obtížné uskladnění značné zásoby natištěných obálek ve zvláštních skříních, jednak každodenní mnoho času vyžadující vyhledávání obálek potřebných k expedici výpisů.

V přítomné době zabývají se šekové úřady odborným zkoušením moderních účtovacích strojů různých systémů, které mají nahraditi ruční práce účtovací, Dosavadní výsledky těchto zkoušek, jež budou skončeny ještě během toho roku, prokazují velkou účelnost účetního systému přizpůsobeného strojovému účtování které přinese také vlastníkům účtů prospěch tím, že se jim dostane výpisů strojem psaných a přesně zkontrolovaných.

Všechny tyto rychle prováděné přípravné reorganisační práce umožnily, že také rozdělení místností v nové budově pro poštovní úřad šekový v Praze, jež se právě staví, mohlo býti ještě přizpůsobeno novým pracovním metodám, takže nová ústavní budova zajistí po stránce účelnosti co nejhospodárnější postup práce. Započatá stavba nové budovy pokračuje nyní velmi rychle; betonová konstrukce celé budovy bude do konce roku hotova. Při stavbě bylo nutno překonati předem velmi mnoho obtíží, ježto písčitý terén a výkop 13 m hluboký vyžadovaly velmi opatrného zajištění sousedních budov. Zastavená čistá plocha novostavby činí 4040 m². Tresory, archivy, skladiště obchodních místností a strojovny vyžadují zřízení 3 suterénů téměř po celé stavební ploše, nad území ulice bude pak míti budova 7 pater, a pouze část do Václavského náměstí bude 6tipatrová. V příštím roce budou provedeny práce řemeslnické a v roce 1930 po dohotovení vnitřních technických zařízení (instalace ústředního topení, osobních a nákladních výtahů, větrání, pneumatické a pásové pošty) bude se moci ústav přestěhovati do nové budovy a zahájiti tam další činnost za výhodnějších poměrů jak pro ústav samotný, tak pro obecenstvo používající jeho zařízení.

Při rozboru výsledků činnosti poštovních úřadů šekových v minulém roce dlužno zvláštní pozornost věnovati zavedení mezinárodního poštovního převodního řízení, jehož bylo dříve používáno pouze ve styku s Rakouskem prostřednictvím vídeňské poštovní spořitelny: Toto převodní řízení opírá se o úmluvu uzavřenou r. 1924 na kongresu světové poštovní Unie ve Štokholmě, na kterou přistoupily téměř všechny státy evropské a většina států mimoevropských, a jež umožňuje vlastníkům účtů v jednom ze smluvních států převáděti prostřednictvím poštovního řízení šekového částky buď ve měně vlastní nebo ve měně dotyčného cizího státu na šekové účty komitentů cizozemských. Koncem roku 1927 bylo mezinárodní převodní řízení zavedeno ve styku s Belgií, Dánskem, Holandskem, Maďarskem, Německem a Švédskem a počátkem roku 1928 s Jugoslavií a svobodným městem Gdáňskem. Ačkoliv toto zařízení bylo uvedeno v život teprve od 1. listopadu 1927, bylo do konce května t. r. provedeno z Československa do výše jmenovaných států a naopak 61.651 poukazů v úhrnné částce 184,708.27630 Kč, kterýžto výsledek nejlépe dokazuje význam a výhodnost nového zařízení pro vlastníky šekových účtů.

Pokud se týče převodu pohledávek a deposit u poštovní spořitelny ve Vídni podle zákona ze dne 1. července 1926 č. 232 Sb. z. a n., kterým byl poštovní úřad šekový v Praze ustanoven přejímacím ústavem ku provedení úkonů, vyplývajících z úmluvy a dodatečné dohody o poštovní spořitelně ve Vídni, sjednaných v Římě dne 6. dubna 1922 a 23. února 1925, došlo dosud šekovému úřadu 102.656 přihlášek. Došlé přihlášky se nyní konsignují a zasílají poštovní spořitelně ve Vídni k přezkoušení, připsání úroků atd. Stejně daleko pokročily práce spojené s provedením úmluvy o převodu pohledávek a deposit u budapešťské poštovní spořitelny. Po definitivním zjištění výše pohledávek a hodnoty úhrady bude pak možno stanoviti procento, kterým budou tyto pohledávky honorovány. Jakmile dojde pak k ratifikaci obou svrchu zmíněných úmluv Polském, které jediné dosud ratifikace neprovedlo, bude přikročeno k honorování pohledávek.

Otázka rozšíření působnosti šekových úřadů o úsporné řízení a jich přeměna poštovní spořitelnu vstoupila do pokročilejšího stadia. Příslušná předloha zákona byla po projednání ani v meziministerských poradách předložena k podání dobrého zdání poradnímu sboru pro hospodářské otázky při ministerstvu obchodu, který k ní zaujal kladné stanoviska. Vzhledem k tomu lze očekávati, že v blízké době dojde k uzákonění této osnovy, čímž bude dána ústavu možnost uplatniti se plnou měrou ve své funkci jednoho z nejvýznamnějších ústavů státních ku prospěchu státu i občanstva.

Grafické znázornění rozsahu činnosti ústavu v oboru poštovního řízení šekového v letech 1925-27 podávají programy na připojených tabulkách V-X.

V tamto směru vykazuje však činnost i v prvním pololetí roku 1928 příznivé výsledky: Počet vlastníků šekových účtů činí kancem měsíce května 1928-97733, t. j. o 1716 účtů více nežli koncem roku 1927. Z toho připadá 8033 vlastníků účtů na pobočný úřad v Brně, který vykazuje proti 21. XII. 1927 přírůstek 981 účtů.

Stav vkladů činí koncem května 1928 v Praze 2.125,145.75170 Kč, v Brně 108,426.87774 Kč, a obrat za tuto dobu roku 1928 v Praze 86.665,008.01362 Kč, ' v Brně 6.503,591.95046 Kč.

Počet pracovních jednotek (zúčtovaných vkladů a výplat) činí v době od 1. ledna do 31. května 1928 u hlavního ústavu v Praze 38,569.229 položek, u pobočného úřadu v Brně 3,644.842 položek.

Rovněž činnost poštovních úřadů šekových, která vyplývá ze zákonné povinnosti po starati se také o výhodné zužitkování volně použitelných prostředků, docílila v minulých letech příznivých výsledků. Jest to zvláště činnost poštovních úřadů šekových na poli obchodu se státními dluhopisy vé spojení s účastenstvím ústavu na emisní činnosti státu, která se stala platnou složkou finančního hospodářství státního.

Obrat docílený obchodem cennými papíry od založení ústavu do konce roku 1927 činí 41.921,445.05170 Kč. Při emisích dlouhodobých státních půjček soustředil šekový úřad jako upisovací místo za tuto dobu úpisů v nom. hodnotě 3.669 142.575 Kč a převzal do trvalého uložení resp. dále umístil za dobu od r. 1922 do r. 1927 celkem nom. 4.538,774.500 Kč stát. pokladničních poukázek. Státních stavebních losů bylo šekovým úřadem za vydatné spolupráce ministerstva veřejných prací převzato a umístěno celkem nom. 656 821.200 Kč. Se službou cenných papírů souvisí služba depositní, která vykazuje rovněž rok od roku stálý vzestup. Stav deposit činí koncem r. 1927 Kč 2.449,355.80194 proti Kč 2.162,843.466.98 koncem roku 1926.

Od počátku své činnosti do konce roku 1927 eskontoval poštovní úřad šekový 162.111 směnek a bonů a docílil obratu 16.310,205.454 74 Kč. Lombardních zápůjček poskytl v téže době za 869,560.99726 Kč. Kromě toho ukládal ústav vždy značné hotovosti u peněžních ústavů a jako poskytovatel krátkodobých úvěrů náleží s ostatními ústavy mezi význačnější činitele peněžního hospodářství. Výše hotovostí, jež jest tímto způsobem k disposici peněžnímu trhu, pohybu je se stále ve výši 300-400 milionů Kč. Z uvedených dat jest patrno, že poštovní úřady šekové jsou i jako reeskontní místo účinným prostředníkem úvěru, ať jde již o úvěr veřejný, nebo o úvěr poskytovaný ku prospěchu soukromého hospodářství peněžním ústavům.

Československá poštovní správa provozovala v roce 1927 dopravu na 119 osobních tratích (r. 1926-112) v celkové délce 2.6567 km (r. 1926-2.4841 km). Přehled tratí poštovní automobilní dopravy viz na připojené tabulce XV. Motorových vozidel bylo v činnosti 322 (r. 1926-309) a ujeto jimi v roce 1927 4,464.062 km (r. 1926-4,323.424 kilometrů).

Za rok 1927 bylo dopravena 3,826.139 osob (r. 1926-3,523.260), 271.579 kusů zavazadel (r. 1926-226.973) a 440.344 q nákladů (r. 1926-385.166).

Do konce roku 1927 byly zřízeny nové poštovní automobilní trati: Vlašim-Načeradec, Kežmarak-Spišská Belá-Spišská Stará Ves, Volyně-Vacov, Karlovy Vary-Jáchymov, Horka u Staré Paky-Jilemnice-Mrklov pod Žalým, Kouřim-Svojšice-Kolín a Dubá-Česká Lípa.

V roce 1928 byly zřízeny do konce července 4 nové trati a to: Rakovník-Německé Hařovice, Levoča-Spišské Podhradie, Slaný-Smečno-Kačice-Nové Strašecí, Sušice-Hartmanice-Prášily. V tomto roce mají býti ještě zřízeny další trati: Praha-Jílové, Dubá-Štětí Bardějov-Stropkov, Luže-Uhersko, Jáchymov-Klínovec-Vejprty, Hostinné-Černý Důl, Hostinné-Slemeno, Plzeň-Touškov, po případě ještě trať Karlovy Vary-Valeč. Na trati Dubá-Česká Lípa zaveden denní provoz a projednává se prodloužení trati Prostějov-Otinoves do Rozstání. Zamýšlí se zavésti dělnické jízdy v relaci Blansko-Podomí a Brno-Říčany.

Pro rok 1929 projektují se nové trati: Volyně-Prachatice, Vimperk-Prachatice, Český Krumloa-Rožmberk-Vyšší Brod, a Vyšší Brod-Frymburk-Černá, Nasavrky-Skuteč a Jindřichův Hradec-Strmilov.

Bude-li dostatečný počet vozů, je úmyslem správy poštovní automobilní dopravy zříditi též trati: Karlovy Vary-Doupov, Karlovy Vary-Loket, Karlovy Vary-Nečtiny, Litoměřice-Terezín-Bohušovice, Manětín-Kralovice, Německý Brod-štoky-Jihlava, Kamenice n./Lípou-Pelhřimov-Vyskytná-Horní Cerekev, Brno-Pozořice a Brno-Mikulov.

V roce 1929 bude možno zříditi i větší počet sezonních tratí v turistických krajích, zejména trati: Vrchlabí-Janské Lázně, Vimperk-Kvilda-Modrava, Sušice-železná Ruda, Petrovice-Tisá-Podmokly, Poprad-Tatranská Lomnice, Poprad-Dobšina, po případě i trať na Javorník.

Strojní zařízení dílen ve Vršovicích bylo v roce 1927 doplněno moderními obráběcími stroji, zřízena slévárna kovů a zakoupen stroj ku lití olověných plomb. V dílenské službě bylo dosaženo lepších výkonů zdokonalením organisace dílen v nových a lépe vyhovujících místnostech, takže režie se snížila v jednotlivých dílenských odděleních až o 383 Kč za jednu pracovní hodinu.

V roce 1928 započato se stavbou garáží v Karlových Varech a Blansku. Stanice v Brně a Pardubicích opatřeny zařízením pro bezpečnostní uložení benzinu.

Po zkušenostech, nabytých v roce 1927 s moderními vozy na pneumatikách, bylo objednáno pro rok 1928 dalších 90 takových autobusů, z nichž 40 větších je typu Praga "NO" a 50 menších typu Walter "PN". Z vozů typu "PN" byly dva opatřeny luxusními karoseriemi typu L'aerable pro sezonní trati v horách. Dále byly koupeny dva vozy typu "škoda 505" na 20 sedících osob pro dopravu v horských krajích.

Správa poštovní automobilní dopravy v Praze zrušila provozování dopravy nákladů pro soukromníky. Staré nákladní automobily typu Praga "V" počtem 26 byly pak v soutěži prodány.

Pro přechodnou dobu zamýšlí se opatřiti část starších vozů typu "MS" pneumatikami, aby cestující nebyli odrazováni od jízdy poštovními autobusy. Tím by většina stanic poštovní automobilní dopravy dostala ještě v tomto roce vozy, vyhovující aspoň poněkud požadavkům cestujících.

Pro sezonní trati v turistických krajích chystá se adaptace části starších vozů typu "MS" vyhlídkovými karoseriemi a pneumatickým oráfováním.

Vozy na pneumatikách, pokud jsou jíž v provozu, plně se osvědčily ale jen úsporami na pohonných hmotách a náhradních součástkách, ale i tím, že při jejich používání roste frekvence cestujících: Tak na trati Praha-Brandýs n. Labem stoupl příjem z dopravy osob v roce 1927 o 61.000 Kč, na trati České Budějovice-Lišov-Třeboň o 30.000 Kč, na trati Vrchlabí-Špindlerův mlýn o 28.000 Kč a na trati Sušice-venkova Pila o 12.000 Kč. Při tom je dlužno uvážiti, že obě posléze jmenované trati jsou pouze sezonními.

Přes to, že na četných tratích, zejména těch, které obdržely moderní vozy, příjem z dopravy osob stoupl, vykazují některé trati úbytek příjmů; jest to důsledek silné konkurence soukromých podniků, vyzbrojených - proti našim vozům s tvrdými gumovými obručemi - vozy moderními. Celkový příjem z dopravy osob poklesl proto v roce 1927 ve srovnání s rokem 1926 z 18,876.761 Kč na 18,484.564 Kč, t. j. o 392.197 Kč. Příjem z dopravy zavazadel a kusové dopravy činil v roce 1927 746.378 Kč, v roce 1926 683.090 Kč, stoupl tedy proti dřívějšku o 63.288 Kč.

V oboru normativních opatření dlužno se zmíniti hlavně o připravovaných nových provozních předpisech pro stanice automobilové dopravy a o projednávaném návrhu na nový dopravní řád pro poštovní automobilní trati, ve kterém shrnuje československá poštovní správa zkušenosti, nabyté za celou dobu automobilního provozu, při čemž zamýšlí snížiti sazby pra zavazadla a poskytnouti cestujícím jiné výhody, mající za účel zvýšiti frekvencí.

Budovy, jejichž stavba byla dokončena v době od 1. srpna 1927 do 31. července 1928.

Slaný, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

1. Břeclav, novostavba budovy provozních ústředen a nádražního poštovního a výměnného úřadu.

2. Skalice-Boskovice, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

1. Brno, přístavba (rozšíření) hlavní poštovní budovy pro účely zesilovací stanice dálkového kabelu.

2. Lovosice, novostavba křídla poštovní budovy pro účely zesilovací stanice dálkového kabelu.

Satalice, novostavba budovy pro radiotelegrafní stanici.

V téže době provedena stavba několika nádražních skladišť a přístavků (na př. Duchcov, Cheb, Týniště n./O.), vykonány rozsáhlé stavební úpravy v budovách pošt. úřadů (na př. Brno 1, Zvoleň 1) a zakoupeny četné objekty pro provozní účely (na př. Bratislava - domy čp. 8 a 9 na Hurbanově nám., Březno, Pardubice, Pohořelice, Praha XII. - tov. objekt fy. Kameníček, Předenice).

1. Bratislava, nástavba a přístavba (rozšíření) budovy ředitelství pošt a telegrafů a hl. pošt. úřadu.

2. Košice, novostavba budov pro ředitelství pošt a telegrafů a jemu podřízené služebny.

3. Praha-Smíchov, nástavba dvou pater na budovu technického odboru ministerstva pošt a telegrafů.

4. Praha-Vysočany, novostavba budov hospodářských ústředen ministerstva pošt a telegrafů.

1. Brno, přestavba budovy hlavního poštovního a telegrafního úřadu.

2. Hlinsko, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

3. Hranice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

4. Kladno, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

5. Litomyšl, nástavba a přestavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

6. Luhačovice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

7. Píšťany, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

8. Praha-Vršovice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

9. Rychnov n/Kn., novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

10. Sušice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

11. Užhorod, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

1. Český Těšín, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

2. Hradec Králové, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

3. Prostějov, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

4. Ústí n/L., novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

1. Bor u Tachova, novostavba budovy pro účely zesilovací stanice dálkového kabelu.

2. Holoubkov, novostavba budovy pro účely zesilovací stanice dálkového kabelu.

3. Olomouc, novostavba budovy pro účely zesilovací stanice dálkového kabelu.

4. Opava 1, nástavba a přístavba (rozšíření) budovy hlavního poštovního úřadu.

5. Praha-Letná, novostavba budovy pro automatickou telefonní ústřednu.

6. Příbor, novostavba budovy pro účely zesilovací stanice dálkového kabelu.

1. Bratislava, novostavba budovy vysílací stanice pro Čsl. rozhlas.

2. Bratislava, novostavba budovy studií pro Čsl. rozhlas.

3. Košice, novostavba budovy studií pro Čsl. rozhlas.

4. Praha-Vinohrady, novostavba budovy studií pro Čsl. rozhlas.

5. Svinov-Mor. 0strava, novostavba budovy vysílací stanice pro sl. rozhlas.

1. Blansko, novostavba budovy stanice pra poštovní automobilní dopravu.

2. Karlovy Vary, novostavba budov stanice pro poštovní automobilní dopravu.