Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

O rozvoji poštovního provozu v roce 1927 svědčí vzrůst počtu dopravených zásilek listovních a balíkových i počtu vplacených a vyplacených poštovních poukázek, znázorněný pěti diagramy na připojené tabulce I. Dva diagramy na tabulce II. pak prokazují zvláště rozmach listovní pošty v minulém roce. Též v uplynulých měsících letošního roku vykazují výkony poštovního provozu uspokojivý vzestup.

Podrobné údaje o provozních zařízeních a výkonech čsl. pošty jsou každoročně uveřejňovány ve "Zprávách státního úřadu statistického". Údaje z roku 1926 obsahuje ročník 1927; č. 64-69; statistika za rok 1927 jest uveřejněna v č. 82-87 ročníku 1928. Ze statistických dat; zpracovaných tam až do nejmenších podrobností, lze pro obmezenost místa zde porovnati jen některá nejvýznamnější čísla roků 1920 a 1927.

Rovněž v roce 1928 stoupá poštovní doprava listovních a balíkových zásilek, o čemž přesvědčují statistické údaje za I. čtvrtletí 1928, srovnáme-li je s údaji za I. čtvrtletí roku 1927 (jež jsou vyznačeny v závorkách).

Poštovní, telegrafní a; telefonní provoz obstaráván jest podle stavu z 31. prosince 1927 (v závorkách jest vyznačen stav z 31. prosince 1926) 3.707 (3.701) poštovními úřady a 838 (841) poštovnami; úhrnem 4.545 (4.542) poštovními služebnami, z nichž jest: 2.683 (2.544) zároveň telegrafními úřady. Na jeden poštovní úřad nebo poštovnu připadá průměrně obvod 3088 (3090) km2 a 3168 (3148) obyvatelů.

Poštovní doprava jest obstarávána:

1. Ve vlacích 724 (729) vlakovými poštami, z nichž je 300 (298) doprovázeno úředníky i zřízenci a 424 (431) jen zřízenci, dále 512 (515) úhrnnými poštovními dopravami, z nichž jsou 503 (509) provázeny poštovními a 9 (6) železničními zřízenci, a konečně 831 (758) dopravami listovní pošty, obstarávanými železničními zřízenci. Pro dopravu pošty používá se denně 2.067 (2.002) železničních vlaků; délka poštovních kursů na železnicích činí 121.956.6 (110.184.1) provozních kilometrů.

2. Na silnicích jest poštovní doprava obstarávána 948 (861) automobilovými jízdami, konanými státními nebo soukromými automobily, dále 6.446 (6.385) koňskými jízdami, opatřovanými 1.141 (1129) smluvními podnikateli jízd, kteří používají 3.783 (3.278) státních a 1.569 (1.555) soukromých silničních vozidel; konečně koná se poštovní doprava na silnicích 12.577 (12.270) pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 19.971 (19.516) silničních poštovních kursů činí 55.584.9 (54.976.9) km.

3. Ve vzduchu dopravovala poštu na území československé republiky v r. 1927 letadla na tuzemských tratích: Praha-Brno-Bratislava-Košice, Praha-Mariánské Lázně a na mezinárodních tratích: Praha-Norimberk-Strasburk-Paříž, Praha-Vídeň-Budapešť-Bělehrad-Bukurešť-Cařihrad, Praha-Varšava, Praha-Drážďany-Berlín, Praha-Mnichov, Praha-Vratislav, Praha-Saská Kamenice, Mariánské Lázně-Saská. Kamenice, Brno-Hlivice-Vratislav-Berlín, Brno-Vídeň, Brno-Krakov.

V roce 1928 dopravována je pošta letadly na tuzemských tratích: Praha-Mariánské Lázně, Praha-Brno-Bratislava-Košice, a na mezinárodních tratích: Praha-Norimberk-Strasburk-Paříž, Praha-Vídeň-Budapešť-Bělehrad-Sofie-Bukurešť-Cařihrad, Praha-Varšava, Praha-Drážďany-Berlín-Lübeck-Kodaň-Malmö, Praha-Mnichov, Praha-Vratislav, Praha-Saská Kamenice-Lipsko-Hanover-Bremy, Mariánské Lázně-Saská Kamenice-Berlín, Brno-Hlivice-Vratislav-Berlin, Brno-Vídeň, Brno-Krakov, Praha-Kassel-Rotterdam.

Vůdčí snahou poštovní správy jest stále zdokonalovati provozní službu a zařízení poštovní tak, aby plně zdolala zvýšené úkoly, ukládané jí rozmachem hospodářského života. V této snaze zřizuje poštovní správa také v r. 1928 nové poštovní kursy, a zlepšuje dosavadní tím, že rozmnožuje počet jednotlivých výprav nebo přeměňuje pěší pochůzky v poštovní jízd. V některých větších městech, na př. ve Dvoře Králové n. L., v červeném Kostelci a ve Šternberku, byly zavedeny doručovací jízdy balíkové, jinde na př. v Moravské Ostravě, Bratislavě, Užhorodu byly tyto jízdy rozmnoženy, Zvláště ve Velké Praze snaží se poštovní správa plně vyhověti rychle rostoucím dopravním potřebám, zlepšujíc stále pražské poštovní kursy a službu doručovací. Neopomíjí zaváděti též u nás moderní dopravní zařízení cizích velkých měst; tak zařídila poštovní správa v Praze na zkoušku doručování obyčejné korespondence vkládáním do schránkového zařízení, umístěného v přízemí domů, čímž urychluje se doručování pošty a umožňuje rozmnožení doručovacích pochůzek.

Pokračuje se v zlepšování poštovní dopravy novin. jmenovitě pražských ranních listů, jež se od června 1928 dopravují motorovými vozy na trati Praha-Tábor a Praha-Bakov; jedná se o zlepšení této dopravy na trati Praha-Lužná-Lišany a jejího připojení na vlak do Jáchymova a Karlových Varů. Též v Mariánských Lázních bylo zlepšeno doručování pražských ranních novin je snahou rozšířiti zlepšení i na ostatní význačná lázeňská místa.

Poštovní doprava byla zdokonalena řadou nových listovních závěrů a rozmnožena o vlakové pošty: Jihlava-Znojmo, resp. Znojmo-Jihlava 33, Praha,-Dolní Poustevna 74, Trnava-Kúty 827; zlepšeny dopravní poměry na trati Praha-Plzeň-Brod n. L. zřízením vlakové pošty Brod n. L.-Praha 85; zřízení vlakové pošty Praha-Brod n. L. 85 se projektuje. Vlaková pošta Praha-Brno 3 byla prodloužena do Břeclavě, tím zlepšena doprava pražské pošty najmě novin do jižního Slovenska; zřízena nová vlaková pošta Břeclav-Praha 3. Vlaková pošta Bratislava-Parkáň 811 byla přeložena na směr Bratislava-Nové Zámky-Komárno 811, a tím zrychlena poštovní doprava do Maďarska a do balkánských států.

Doprava balíků z Čech a Moravy na Slovenska a do Podkarpatské Fusi byla značně urychlena zavedením přidaných vozů k osobním vlakům u příslušných vlakových pošt.

Pro rok 1929 zamýšlí poštovní správa prodloužiti vlakovou poštu Praha-Břeclav 3 až do Bratislavy a přeměniti železniční poštovní kurs s úplnou poštovní dopravou Bohumín-Salgotarján na vlakovou poštu. Též se připravuje nová úprava poštovní dopravy mezi Bratislavou-Zvolenem-Plešivcem a Bratislavou-Žilinou-Vrůtkami-Zvolenem.

Z poštovních spojů do ciziny zlepšena byla v r. 1928 poštovní doprava do Polska přes Jasiňu-Woronienku, Volovó-Lawoczne a Medzilaborce-Nowy Lupków.

V poštovní dopravě do Persie byl zaveden přímý listovní závěr pro perský úřad Tauris.

Poštovní doprava do Brasilie doznala značného zlepšení zavedením přímého listovního závěru pro brasilské úřady Pernambuco a Bahia.

Zřízeny též nové přímé L závěry z Prahy 7 pro Cape Town Jihoafrická Unie) a Caracas (Venezuela), Chilské úřady Valparaiso, Santiago, Concepcian, Iquique a Antofagasta vypravují nové L závěry pro Prahu 7.

Leteckou poštou lze nyní dopravovati v tuzemsku i do ciziny všechny druhy listovních zásilek, poštovní poukázky pak, je-.li zaveden normální poukázkový styk se zemí určení a nejde-li o. poukázkový styk systému listovního. Mimo to jest v tuzemsku a ve styku s Maďarskem, Německem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem, Švýcarskem, Holandskem a Bulharskem zařízena výměna, poštovních balíčků.

Listovní zásilky letecké dopravují se téměř do všech končin světa buď letadly až na místo určení nebo dílem letadly a dílem železnicí, lodí nebo automobily do míst, kde není přímého nebo kursovně výhodného spojení leteckého.

Pro rok 1929 je projektováno v tuzemsku prodloužení letecké trati Praha-Košice do Užhorodu. Poštovní správa hodlá využíti všech nových cizích tratí, jež vzniknou v příštím roce a budou míti význam pro dopravu našich zásilek. Okruh zemí, s nimiž vyměňujeme balíkové zásilky letecké, se stále rozšiřuje podle toho, jak různé poštovní správy postupně dovolují výměnu leteckých balíčků. Lze proto očekávati, že v r. 1929 bude možno dopravovati z Československa balíkové zásilky letadlem do všech evropských zemí a do některých zámořských míst.

Poštovní služebny byly v r. 1928 rozmnoženy o poštovní úřady Lužany u Jičína a Praha 49 a o poštovny v Krčmani, Tekovu a Korytnici.

Obchodním a průmyslovým kruhům vyšla poštovní správa vstříc mimo jiné tím, že zavedla 1. prosincem 1927, počínajíc nevyplacené podávání balíků.

K naléhání těchto zájemnických kruhů byly také zvýšeny náhradové částky za ztrátu, úbytek nebo poškození balíků bez udané ceny, podaných v tuzemsku po 29. únoru 1928 a do tuzemska určených, a to o 100%. Za ztrátu, úbytek nebo poškození balíků bez udané ceny do váhy 1 kg vyplácí se nyní náhrada až do 24 Kč místo dosavadních 12 Kč a za každý další ¹/₂ kg nebo jeho část náhrada až do 12 Kč místo dosavadních 6 Kč.

O tom, že i po stránce bezpečnosti poštovních balíků při dopravě bylo docílena dalšího zlepšení a zdokonalení poštovního provozu, svědčí skutečnost, že ztrát, úbytků a poškození balíků v prvém pololetí 1928 bylo 3103 při celkovém počtu 14,826.818 podaných balíků podrobených poštovnému, ač za totéž období r. 1927 bylo 3.057 ztrát, úbytků nebo poškození při 13,884.282 podaných balících. Na náhradách bylo vyplaceno v prvém pololetí 1928 279.738 Kč, v témž období r. 1927 243.301 Kč. Počet ztrát, úbytků a poškození v prvém pololetí r. 1927 se sice zvýšil, ale ne do té míry, jak stoupl počet podaných balíků. Procento ztrát tudíž klesá; činilo v prvém pololetí 1927 o 0.22% počtu podaných balíků a v témž období r. 1928 jen o 0.20%. Stoupnutí částky vyplacených náhrad vysvětluje se shora zmíněným zvýšením náhradových částek.

Poštovní správa pracuje neustále na prohlubování mezinárodních styků ve všech odvětvích mezinárodní poštovní služby, jednak tím, že zavádí nově modality jednotlivých služeb v rámci daném světovými konvencemi štokholmskými, jednak tím, že navazuje zvláštními úmluvami přímé nové styky s cizími státy. Tak byly v lednu 1928 připuštěny ukázky zboží, obsahující předměty s menší obchodní cenou, také ve styku s Persií. Touže dobou upravena měnová otázka ve vzájemném poukázkovém a dobírkovém styku s Estonskem. Od 20. února 1928 zvýšena nejvyšší částka ve vzájemném styku poukázkovém a dobírkovém s Francií (i s Monakem) a s Alžírskem na 30.000 Kč a od 15. března ve styku s Italií (se Sanmarinskou republikou) na 2.000 Kč.

Počínajíc 8. březnem 1928 byly zrušeny následkem výpovědi portorské úmluvy Italii dřívější snížené sazby za psaní a dopisnice ve styku s Italií a italskými osadami Erythreou i Libyí a zavedeny normální mezinárodní sazby. V březnu dále zvýšena nejvyšší dobírková částka pro doporučené zásilky, cenná psaní, cenné krabice a poštovní balíčky na dobírku z Lucemburku do Československa na 3.000 lucemburských franků (dříve 2.000 lucemburských franků).

Dnem 1. dubna 1928 zavedena vzájemná výměna poštovních příkazů mezi Československem a Alžírskem, Belgií, Dánskem, Egyptem (mimo Sudan), Francií (i Monakem), svobodným městem Gdaňskem, Islandem, Italií (se Sanmarinskou republikou), Lotyšskem, Lucemburskem, Maďarskem, Nizozemím, Norskem, Rakouskem, Sárským územím, Švédskem a Švýcarskem. Sleva 50% ze všeobecné tiskovinové sazby pro noviny a časopisy rozšířena také na vzájemný styk s Brasilií.

Od 1. dubna 1928 zavedeno předplácení novin a časopisů také ve vzájemném styku s Finskem a od 1. května t. r. s Litvou. V dubna 1928 též nově upraveno překazování vybraných dobírkových částek na poštovní šekový účet ve styku s Německem, Dánskem, Lotyšskem, Nizozemím, Rakouskem a Švýcarskem.

V květnu 1928 zvýšena nejvyšší dobírková částka poštovních balíků ve styku s Francií (i Monakem) a Alžírskem na 1.000 francouzských franků resp. na vzájemnou hodnotu v Kč. Se zpětnou působností od 15. března 1928 upraveny znova terminální a transitní poplatky za balíky ve stycích mezí Československem-Rakouskem, Maďarskem a Rumunskem změnou článku 6. a 7. zvláštní úmluvy portorské z 23. listopadu 1921.

1. červnem 1928 zahájena výměna cenných krabic s Bulharskem a 1. červencem také s královstvím SHS. Od 1. června připuštěno překazování vybraných dobírkových a příkazných částek na poštovní šekový účet v zemí určení zásilky také ve styku s Maďarskem.

S působností od 1. července 1928 sjednána se zasilatelskou firmou J. Srnec a synovci v Praze-Karlíně úmluva o fakultativní dopravě balíků přes Německo (Hamburk) do Spojených států severoamerických.

Pro další postup poštovní správy v prohlubování posavadních a v sjednávání nových mezinárodních styků r. 1929 bude směrodatným průběh Světového kongresu londýnského; který se má sejíti již na jaře příštího roku.

V oboru emise poštovních známek doplnila poštovní správa nové výplatní známky s propagačními obrazy krás republiky dalšími hodnotami, takže od konce r. 1927 tyto známky tvoří zajímavou serii obrazů, provedených v různých barvách a hodnotách: Karlův Týn, Pernštýn, Orava, Strahov, Hradčany, Štrbské Pleso. Zužitkování starých zásob známek bylo skončeno vydáním zatímních známek doplatních, zhotovených přetiskem z oběhu vzatých známek s obrazem Osvobozená republika.

V roce 1927 bylo spotřebováno 1.019,840.750 kusů poštovních cenin v hodnotě 545,017.315 Kč.

V jubilejním roce vyvrcholuje vydavatelská činnost poštovní správy v pamětní emisi jubilejních známek a dopisnic, jejímuž provedení věnuje se mimořádná péče ve snaze, aby svým dokonalým provedením jak po stránce graficko-technické, tak zvláště i po stránce estetické representovaly vyspělost našeho: státu co nejvýhodněji a aby byly zároveň účinnou propagací pamětihodností a přírodních krás naší republiky.

Vydání jubilejních dopisnic s obrazy lázeňských nebo turisticky významných míst (celkem 18 druhů) bylo uspíšeno a provedeno již k 1. srpnu 1928, aby zamýšlená propagace cizineckého ruchu byla co nejvydatnější.

Jubilejní poštovní známky budou vydány v říjnu 1928 a to celkem v 10 hodnotách, na jedné jest nový portrét presidenta republiky a na každé z ostatních po vybraném motivu stavitelských památek, přírodních krás a pod. Bylo dbáno toho, aby každá země našeho státu byla zastoupena v serii jubilejních znánek přiměřeně a vhodně volenými obrazy (3 z ech, 2 z Moravy, 1 ze Slezska, 2 ze Slovenska a 1 z Podkarpatské Rusi).

Zmíniti bylo by se ještě o emisi nových doplatních známek, pro jejichž obraz bylo použito motivu národního ornamentu.

Vyplácení listovních zásilek otisky výplatních strojů Francotyp, zavedené koncem r. 1926 na zkoušku, se osvědčilo a stalo se již v r. 1927 významným činitelem racionalisační snahy o zjednodušení a zhospodárnění poštovního provozu. Toto nové zařízení; jež skytá použivatelům i poště značné výhody úsporou času, práce a personálu, potkalo se u použivatelů se značným zájmem, takže se tyto stroje zavádějí ve všech větších podnicích.

Do konce roku 1927 bylo uvedeno v činnost úhrnem 60 strojů, z toho 46 v Čechách (v Praze 33), 10 na Moravě a ve Slezsku a 4 na Slovensku. K značnému rozšíření tohoto zařízení přispělo pak i to, že poštovní správa povolila použivatelům Francotypu od 1. července 1927 bonifikaci (¹/₂%ní provisi) z výplatného zaplaceného strojovými otisky, uznávajíc pořizovací a udržovací výlohy vzniklé použivatelům strojů. V polovici roku 1928 bylo již takových strojů v činnosti přes 100.

Nové poštovní provozní předpisy byly již dány do tisku, a poštovní správa přikročí nyní k poslední redakci návrhu nového poštovního zákona a poštovního řádu.

Z ostatních důležitějších oficielních pomůcek a předpisů vydaných v r. 1928 sluší uvésti novou kursovní mapu Slovenska a Podkarpatské Rusi a nový Balíkový sazebník. Se zřetelem k vládnímu nařízení o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů z 13. ledna 1928 č. 8 Sb. z. a n. byly vydány nové předpisy o doručování správních vyřízení poštou, platné prozatím jen pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Ještě letos bude vydán Dopravní místopisní lexikon Čsl. republiky, důležitá to pomůcka pro správné instradování poštovních zásilek.

Připravuje se mimo jiné nová kursovní mapa Čech a nový Listovní sazebník, v němž budou uveřejněny - podobně jako již v balíkovém sazebníku pro zásilky balíkové - nejen veškeré tuzemské sazby listovní, nýbrž i podrobný návod k sazbování listovních zásilek do veškerých cizích zemí, a jenž bude obsahovati v obsáhlé textové části též základní provozní předpisy pro veškeré druhy listovních zásilek.

Telegrafní doprava docílila v roce 1927 proti roku 1926 lepších výsledků, byt' i její rozvoj zůstával stále za rozmachem poštovního provozu:

O tom, jak v roce 1927 proti předešlému roku stoupl počet telegramů tuzemských a mezinárodních, poučuje diagram čís. 1 v přiložené tabulce č. III.

Zejména vzrůstá obliba telegramů za zlevněnou sazbu listovních a zámořských nespěšných, které vykazují spolu s tiskovými telegramy za zlevněnou sazbu největší procento stoupnutí ač telegramů za plnou sazbu při tom nejen neubylo, ale naopak přibylo. Zaváděním telegramů za zlevněnou sazbu sleduje telegrafní správa povznesení telegrafního ruchu a rentability telegrafních zařízení.

Částečný pokles telegramů u nás přetelegrafovaných je důsledkem snahy projevované všemi státy, využíti co nejvíce přímých mezinárodních telegrafních vedení, zvláště však přímých mezinárodních spojení radiotelegrafních.

Od 1. května 1927 byla provedena nová úprava doručovací telegrafní služby ve Velké Praze; jí bylo značně urychleno doručování telegramů a zavedeno jich dodávání telefonem zdarma; ve večerních a nočních hodinách. Toto zařízení bylo uvítáno velmi sympaticky zvláště v obchodních kruzích, a telegrafní správa je rozšířila na přání obchodních a živnostenských komor od 1. ledna 1928 i na četná venkovská města s čilým obchodním a průmyslovým ruchem. V prosinci 1927 vyšla ve Věstníku ministerstva pošt a telegrafů prvá souborná oprava telegrafních předpisů, vydaných s platností od 1. listopadu 1926. Touto opravou byly provedeny podle získaných zkušeností některé, celkem však skrovné a podřadné změny v předpisech z roku 1926.

V roce 1927 nebylo nijakých změn v sazbách telegramů tuzemských, ani telegramů do sousední ciziny. Rovněž sazby telegramů do ostatních evropských zemí zůstaly nezměněny, řada změn byla provedena v sazbách telegramů do ostatních dílů světa, zejména pronikavé změny prodělaly sazby telegramů do Jižní Ameriky. Všechny tyto změny zakládají se na úpravě transitních a terminálních sazeb kabelových a radiotelegrafních společností a nemají vlivu na čistý příjem, vyplývající z telegrafní dopravy pro naši telegrafní správu. Ve styku s Amerikou byly od prosince 1927 vyhlášeny sazby nově u nás zařazenou cestou Radio-Varsovie, levnější proti kabelovým sazbám a sazbám jinými telegrafními cestami. Prvým dubnem 1927 zahájili jsme výměnu listovních telegramů za zlevněnou sazbu ve styku s Polskem, 1. prosincem téhož roku ve styku s Maďarskem a 10. prosince téhož roku ve styku s Lucemburskem. Služba zlevněných telegramů byla příznivě přijata průmyslovými a obchodními kruhy a je hojně využívána. Vyjednává se o zavedení této služby s Rumunskem; S. H. S. a Italií.

Počet státních telegrafních úřadů stoupl z 2.575 v roce 1926 na 2.683 koncem roku 1927, počet železničních telegrafních stanic klesl za to z 1.068 na 1.031, takže 31. prosince 1927 bylo v činnosti celkem 3.714 telegrafních úřadů a z nich 1.108 s telefonním provozem.

Nové státní telegrafní úřady mají téměř vesměs telefonní provaz. Jsou to tedy vlastně telefonní úřady, kde lze podávati též telegramy, dopravované dále telefonem. Nové telegrafní úřady s telegrafními přístroji nebylý zřizovány, neboť pro občanstvo má podle získaných zkušeností větší význam úřad, kde lze telefonovati, nežli úřad s připojením pouze telegrafních.

Telegrafních přístrojů Morseavých bylo u státních telegrafních úřadů koncem roku 1927 v činnosti 2.079; klapáků 434, přístrojů Hughesových 214, pomocných souborů pro podvojný Hughes 13, 2 dvojnásobné a 11 čtyřnásobných souborů Baudotových a 2 Siemensovy soubory.

Koncem roku 1927 čítala sít' telegrafních tratí 20.714 km, obsahujíc celkem 128.590 km telegrafních vedení (drátů). Poštovní správě náleželo 71.074 km vedení a zbytek jednak železnicím (57.433 km), jednak soukromým podnikům (83 km).

Z význačnějších telegrafních staveb v roce 1928 byly provedeny,:pokud se týče jsou prováděny tyto stavby:

Zakabelování státních a železničních telegrafních vedení ve trati Vinohrady-Smíchov v důsledku elektrifikace pražských nádraží. Přeložení telegrafních vedení se sloupů na střešní stojany v Jindřichově Hradci, kabelování telegrafních vedení v Trutnově. Prodloužení telegrafního vedení č. 764 z Drahanovic do Olomouce. Přeložení meziměstské telefonní trati v úseku Břeclav-Podivín. Rekonstrukce telegrafních tratí Bratislava-Galanta, Spišská Nová Ves-Chrást, Brod n. Tisou-Saldobož, Saldobož-rumunská hranice, Brod n. Tisou-rumunská hranice (na Halmei). Sloučení telegrafní a telefonní trati Humenné-Snina, rozdělení společné trati Užhorod-Michalovce na trať telegrafní a telefonní.

Pro rok 1929 chystá se především kabelování telegrafních vedení Bubny-Dejvice a Liberec-Tanvald; dále rekonstrukce telegrafních tratí Köbölkut-Parkan, Žilina-Čadca, Žilina-Povážská Bystrica a Spišská Nová Ves-Poprad.

V telegrafní ústřední stanici v Praze přispělo k mechanisaci provazu a urychlení manipulace kromě zavedení zvláštního registračního přístroje také pořízení adresografu.

V roce 1928 provedena rekonstrukce telegrafních ústředen v Brně a v Plzni. V Ústí n. L. pak zaveden telegrafní přepojovač:

Radiotelegrafní provoz vykazuje v roce 1927 potěšitelný vzestup. Ve čtyřech radiotelegrafních relacích Praha-Bělehrad, Londýn, Milán a Paříž dopraveno bylo do ciziny 178.453 telegramy o 2,291.466 slovech, z ciziny k nám bylo dopraveno 100.750 telegramů o 1,381.486 slovech. Zajímavo je, že v radiotelegrafní dopravě převyšuje počet telegramů od nás odeslaných počet telegramů k nám došlých, kdežto v dopravě po drátě je naopak počet telegramů došlých větší než počet telegramů odeslaných. ČsI. telegrafní správa podporuje usilovně používání radiotelegrafie jakožto výhodnějšího zdroje příjmů, neboť radiotelegrafní podíl její (polovina sazeb) jest vyšší než při dopravě telegramů po drátě.

Koncem roku 1927 bylo v činnosti 15 vysílacích stanic radiotelegrafních a radiotelefonních a 22 přijímacích stanic radiotelegrafních; proti roku 1926 přibyly 3 přijímací stanice.

V roce 1928 byla sjednána radiotelegrafní relace s Amsterodamem, relace s Paříží prodloužena o noční službu a také radiová relace s Milánem rozšířena. Vyjednává se o zavedení radiotelegrafní dopravy ve styku se Švýcarskem a Dánskem.

Značného finančního úspěchu slibuje si telegrafní správa od krátkovlnné radiové dopravy ve styku s Amerikou,

Pokud jde o činnost stavební, sluší se zmíniti o zřízení radiofonní stanice v Satalicích pro rozšiřování novinářských a bursovních zpráv Č. T. K. na území našeho státu. Tím přešlo se od radiotelegrafie k radiotelefonní, která se lépe hodí pro tyto účely. Proto bylo zrušeno několik poštovních přijímacích radiotelegrafních stanic. Odbočky Č. T. K. a různí zájemci si přijímají tyto radiofonické zprávy sami. K tomu účelu byla také zřízena radiofonní ústředna v místnostech Č. T. K. Kbelské radiotelegrafní stanice, sloužící pro, zabezpečení dopravního letectví všech leteckých linek, ústících do Prahy, byly přemístěny do budovy satalické stanice a na letišti ve Kbelích zřízena. ústředna, která celý tento provoz řídí. V Mariánských Lázních zřízena přijímací radiotelegrafní stanice pro účely dopravního letectví a spojena linkou s vysílačem v Karlových Varech. Pro vysílací stanici v Košicích objednáno rozšíření elektrárny o 1 Dieselův motor 75 HP s příslušným elektrickým generátorem. V přijímací radiostanici na Bílé Hoře byla postavena krátkovlnná přijímací stanice pro předběžná studia šíření se krátkých vln a zakoupena nová nabíjecí soustrojí. Radiotelegrafní ústředna. byla vyzbrojena bezhlučnými psacími stroji s automatickými posunovači pásků pro transkripci radiotelegramů ze sluchového příjmu.

Z nejdůležitějších úkolů telegrafní správy v roce 1929 jest vybudování radiotelegrafní vysílací stanice na. krátké vlny, aby bylo možno přímé spojení s Amerikou, ve kterém jsme dosud odkázáni na pomoc cizích telegrafních správ. Zároveň bude rozmnoženo krátkovlnné přijímací zařízení ve stanici na Bílé Hoře a zmodernisováno celkové elektrické zařízení dosavadního systému místního na systém ústřední.

Radiofonní rozhlas pronikal minulého raku do širších vrstev obecenstva; jak dosvědčuje statistika o počtu koncesionářů přijímacích radiofonních stanic v roce 1927 (viz diagram č. 3 v tabulce III).

V lednu 1928 vzrostl počet koncesionářů na 225.309, v únoru na 227.630; v březnu na 227.872, v dubnu však poklesl na 226.748, v květnu na 226.105 a v červnu na 224.132. Vyhovujíc zájmu posluchačů rozhlasu, aby mohli poslouchati rozhlas na krystalové přijímače, dokončila telegrafní správa v prvé polovici letošního roku výstavbu rozhlasové stanice 2 KW v Hanisce u Košic, jež dána ihned do provozu, a provádí výstavbu 10 KW rozhlasové sanice v 11Zoravské Ostravě a 12 KW stanice v Bratislavě. Studuje se otázka velkého rozhlasového vysílače asi 30-50 KW a rozšíření nynějšího 24 KW vysílače v Brně na vysílač o energii 10-12 KW. Oba tyto projekty zamýšlí telegrafní správa uskutečniti v roce 1929. Pro rozhlasovou stanici v Bratislavě byla zakoupena 2 zásobní soustrojí. Uvolněno bylo užívání zpětné vazby do antény pro přijímací stanice koncesionářů československého rozhlasu. Aby se umožnilo vysílání programů jiných států, na př. z Varšavy, Vídně a Berlína bylo zapojeno naše simultánní zařízení na sítě těchto států. Do našeho simultánního rozhlasu byla často pojata i stanice v S. H. S. v Záhřebu.

V druhé polovině roku 1927 přikročila telegrafní správa k rekonstrukci a k pronikavé reorganisaci sítě pražské potrubní pošty; délka jejího potrubí činila roku 1927 celkem 8.130 m. V roce 1928 pokračuje se ve výstavbě sítě potrubní pošty a časové služby ve Velké Praze; až dosud bylo položeno vedení potrubní pošty s příslušnými kabely v Jindřišské ulici; na Václavském náměstí, na Příkopech, v Národní třídě, v Panské ulici; na Havlíčkově nám. a částečně k Wilsonovu nádraží; celkem položeno cca 12.000 v potrubí.

Pokračujíc v reorganisaci sítě potrubní pošty, zamýšlí telegrafní správa v roce 1929 tuto síť rozšířiti na trati mezi poštovním úřadem 31 na Vinohradech a 36 na Žižkově; mezi poštovními úřady 35 a 32 na Vinohradech, dále mezi posléze jmenovaným úřadem a poštovním úřadem 65 v Nuslích, pak mezi poštovním úřadem 4 a poštovními úřady 27 a 17 v Praze II. V další skupině má býti vybudováno vedení mezi poštovním úřadem 8 (Malá Strana) a poštovním úřadem 28 v budově senátu, odtud do poštovního úřadu 10 (Hrad), 11 (Břevnov) a 47 (Dejvice); ve skupině na sever a východ města mají býti zbudována spojení mezi úřadem 6 a 14 (Praha VII), případně 46 na Letné a dále vedení ke karlínským poštovním úřadům 40 a 41. Mimo to hodlá telegrafní správa provésti v roce 1929 vnitřní výstavbu potrubní ústředny a strojovny na hlavní poště a výstavbu jednotlivých stanic s příslušným strojovým zařízením v poštovních úřadech, spojených vybudovanými tratěmi, jakož i stanic účastnických, snad bude možno částečně realisovati tento program ještě v roce 1928.