Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ke kapitole 12.

Státní pozemkový úřad. Obnovení státní samostatnosti postavilo státní správu před veliký úkol hospodářské demokratisace. Nejčelnějším z nich byl problém půdy, jejíž vlastnické rozvrstvení bylo krajně nezdravé. Převaha latifundia znamenala pro náš drobný a střední stav zemědělský nemožnost opatřiti půdu přírůstku obyvatelstva v těchto vrstvách, byla jednou z hlavních příčin vystěhovalectví saisonního i trvalého, vedla k parcelovému pachtu peněžnímu i naturálnímu, nedovolila využití pracovní síly venkova v plné míře a na vlastní půdě a zejména po: pádu Rakouska nebezpečně zvyšovala sociální napětí na venkově.

Provedením celého souboru zákonů o pozemkové reformě byl pověřen Státní pozemkový úřad, který zahájil svou činnosti dne 15. října 1919. V jeho čele stojí předseda a 2 náměstkové, jmenovaní presidentem republiky dle návrhu vlády. Orgánem parlamentní kontroly jest 12členný správní výbor, zvolený Národním shromážděním. Podřízenou instanci úřadu tvoří obvodové úřadovny, jichž jest nyní 11 (Praha, Ml. Boleslav, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň, Brno, Olomouc, Trenčín, Zvolen, Prešov, Užhorod). Jim podléhá 55 přídělových komisariátů.

Soupis zabraného majetku. Aby zjištěn byl rozsah půdy zabrané, podléhající zákonu o pozemkové reformě, proveden byl především dle vládního nařízení z 9. ledna 1920 soupis zabraného majetku, který v rukou jednoho vlastníka, nebo více spoluvlastníků na území ČSR. vlastni výměru, přesahující 150 ha půdy zemědělské, nebo 250 ha půdy, vůbec, při čemž ze záboru jsou vyňaty objekty státní, zemské, okresní a obecní. Soupisem bylo zjištěno, že záboru podléhá 3,963.064 ha, to jest 28,2 % veškeré výměry půdy ve státě.

Vlastníků zabraného majetku jest 1730, z toho v Čechách 536, na Moravě 197, ve Slezsku 53, na Slovensku 873 a na Podkarpatské Rusi 71.

Akce předběžné. V době, kdy zákonodárství o pozemkové reformě nebylo ještě úplné a kdy proto k definitivnímu přídělu půdy nebylo lze přikročiti, provedl Státní pozemkový úřad:

1. na základě §u 63 zákona přídělového příděl značné výměry zemědělské zabrané půdy do vnuceného pachtu drobných zemědělců na dobu nejvýše 6letou. Takto dostalo se 141.172 ha zemědělské půdy do nájmu 265.182 rodin drobných zemědělců a bezzemků. Vnucený pacht během následujících let 1922-1926 byl již téměř úplně likvidován, zpravidla přeměnou ve vlastnictví při definitivním přídělu.

2. Příděl půdy stavební. Aby zmírněna byla bytová krise na venkově provedl Státní pozemkový úřad další samostatnou akci, ve které urychlenou cestou přiděloval zemědělcům dle prokázané potřeby ze zabrané půdy vhodné parcely neb jejich části pro stavební místa, rozšíření neb zřízení vjezdů, dvorů, zahrádek a p. Takto 32.651 malých zemědělců získalo celkem 6304 ha půdy. K akcím přípravným lze přiřaditi také

3. výkup půdy z dlouholetého pachtu podle zákona z 27. května 1919. Provedení bylo svěřeno okresním soudům - poněvadž tehdy SPÚ. ještě neexistoval - avšak tato akce týkala se z části také zabrané půdy zemědělské, drobných zemědělců a přičleňuje se proto vhodně k pozemkové reformě.

Drobní zemědělci, kteří prokázali, že jsou nájemci určité půdy (zemsko-deskových statků, církevní, nadační, zabrané) od 1. října 1901 a jejichž půda vlastní spolu s touto najatou nepřesahovala 8 ha, mohli u příslušného okresního soudu žádati výkup pachtované půdy za ceny běžné v roce 1913 v tom kterém kraji. Takto dle statistiky ministerstva spravedlnosti nabylo 128.557 drobných zemědělců 101.119 ha půdy za výkupní cenu 179,063.80 Kč. Dle odhadu Státního pozemkového úřadu patřilo asi 80.000 ha z této půdy zemědělské půdě zabrané.

Definitivní provádění pozemkové reformy započalo koncem roku 1921. Poněvadž výsledky přídělové akce za běžný rok budou v celém území státním známy a zpracovány teprve v prvních měsících roku 1927, uváděny jsou v této zprávě vesměs výsledky do konce roku 1925. Ten v těch oborech činnosti, kde výsledky byť částečné za rok 1926 jsou dostupny, budou na příslušných místech uvedeny.

Do konce roku 1925 akce přídělová postihla celkem 1022 vlastníků zabraného majetku, 1190 velkostatků a to celých dvorů 1701, dvorů z části 2002. Bylo přiděleno v hektarech.

Z této celkové výměry bylo použito pro drobný příděl 426.513 ha, to jest 78,5%, pro 1257 zbytkových statků 108.223 ha, to jest 21,5%, po předchozím odečtení 19.833 ha půdy lesní a jiné, přidělené obcím, okresům a p. Drobný příděl jest nejvíce rozšířenou formou přídělu při struktuře našeho zemědělství kde drobné podniky do 2 ha a do 5 ha výměry jsou tak značně zastoupeny, bylo nutností hospodářskou a sociální doplniti především je, aby dosáhly soběstačnosti, nebo se jí aspoň přiblížily. Kromě toho ovšem byly také tvořeny nové usedlosti ve formě nedílů neb pomocí kolonisace, a to ve výměře od 5 do 15 ha. Průměrná výměra drobného přídělu činí 140 ha, to jest 7 měr. Právní formou přídělu jest vlastnictví. Pouze obce, pokud obdržely příděl, zavázaly se dávati jej do pachtu svým bezzemkům.

Do konce roku 1925 ucházelo se o půdu v řízení přídělovém 500.742 uchazečů, z nichž obdrželo půdu 307.278. Průměrně tady bylo možno vyhověli 62% uchazečů, což dokazuje, že v pozemkové reformě jest poptávka větší než nabídka a že ani tato veliká akce neukojí veškeren hlad po půdě. Přídělci rozvrstvují se sociálně takto:

Aby zachováno bylo určité procento větších závodů zemědělských, aby nebyl znehodnocen kapitál uložený ve stavbách a jiném zařízení velkostatků a aby dosavadním zaměstnancům a nájemcům zabraných dvorů bylo umožněno pracovati dále v zemědělství, bylo při provádění pozemkové reformy ve velmi četných případech zachováno jádro toho kterého dvora dle možnosti scelené a tyto objekty, zbytkové statky, přidělovány byly dle zákona v prvé řadě těm, kteří na zabrané půdě již hospodařili a reformou byli poškozeni (zaměstnanci ,a nájemci). Do konce raku 1925 bylo utvořeno 1257 zbytkových statků v celkové výměře 108.223 ha. Průměrná velikost jednoho jest 86 ha.

Do vlastnictví bylo jich přiděleno 961, do pachtu 296.

Zbytkové statky tvoří dosud 21,5% celkové výměry zemědělské půdy převzaté. To však neznamená, že z každého přejímaného dvora použije se pro drobný příděl 78,2% a pro zbytkový statek pouze zbývající výměra, neboť u mnohých dvorů v prvních letech pozemkové reformy byla převzata pouze část a zbytek byl zatím ponechán majiteli, takže počet dvorů reformou dotčených jest značně větší než počet zbytkových statků. U dvorů pouze částečně dotčených drobným přídělem bylo ponecháno 161.678 ha. Tam, kde byl převzat celý dvůr, bylo zpravidla použito pro drobný příděl 60% jeho výměry pro zbytek 40%, s budovami. Kromě toho dal pozemkový úřad vlastníkům zabraného majetku souhlas k prodeji z volné ruky 123 zbytkových statků ve výměře 10.118 ha.

Vnitřní kolonisace. Touto akcí vytváří Státní pozemkový úřad nové hospodářské usedlosti tam, kde podmínky technické, hospodářské i populační jsou tomu příznivy. Celkem kolonisuje se dosud v 59 obcích, z nichž 26 jest nově zasaženo, právě touto akcí. V Čechách jest jich 22, na Moravě 9, na Slovensku 25 a v Podkarpatské Rusi 3. Celkem bylo na kolonisaci věnováno dosud více než 12.000 ha, vytvořeno 1025 usedlostí, takže na jednu rodinu připadá průměrně 1211 ha. Kromě toho byla nově vytvořeným obcím přidělena reservní půda pro event. další příděl novým kolonistům a na postavení škol, kostelů a j. ve výměře asi 2000 ha.

Kolonisté jsou vybíráni z řad bývalých zaměstnanců zabraného majetku, drobných zemědělců i reemigrantů z Polska, Ruska, Juhoslavie, Ameriky. Státní pozemkový úřad vypracoval několik typů plánů pro novostavby budov obytných i hospodářských, aby každý kolonista mohl dle svých prostředků finančních se zaříditi. Výstavba nových osad, zejména na Slovensku, vzbuzuje již dnes zájem odborné ciziny. Stavební krise celostátní ovšem brzdí rozmach kolonisace stejně jako obtíže úvěrové.

Lesní reforma. Největší část zabrané půdy tvoří půda nezemědělská (lesy, rybníky, pastviny, půda stavební a neplodná) a to 2,733.376 ha, t. j. 41,5% těchto druhů půdy v republice a 69,9% veškeré půdy zabrané.

Státní lesní držba v ČSR. jest poměrně nízká, neboť v historických zemích patří státu jsou ze 33,8% všech lesů, na Slovensku 12,9%, kdežto na Podkarpatské Rusi 46,96%. Naproti tomu lesní majetek soukromý a fideikomisní v historických zeních činí přes 78%, na Slovensku přes 55% a na Podkarpatské Rusi přes 31%, V celé řadě evropských států patří státu daleko větší výměra lesního majetku než u nás. Tak vlastní stát ve Švédsku 27,9%, ve Finsku 36,9%, v Dánsku 25% v Řecku 80%, v Srbsku 36,3%, v Rumunsku 41,3%, v Bulharsku 29,7%, v Německu 33,7%, kdežto v ČSR. jen asi 14,7%.

Proto v první etapě reformy lesní bylo přikročeno k postátnění větších souborů zabraných. Do polovice 1926 bylo postátněno zabrané půdy lesní 143.000 ha, rybniční 9.512 ha a k jejich provozu nutné půd zemědělské postátněno 4073 ha; celkem 156.585 ha.

Kromě toho., jak již uvedeno, bylo přiděleno okresům a obcím 19.833 ha. V lesní reformě bude pokračováno, a to jak ve směru postátnění, tak přídělem pro uchazeče, v zákoně přídělovém v tomto směru kvalifikované.

Zemědělský průmysl v pozemkové reformě. Zábor postihuje celé vlastnické soubory, tedy i s objekty zemědělského průmyslu. Dle soupisu úředního patří k zabraným souborům:

Dle § 3a zákona záborového jsou vyloučeny ze záboru objekty právně a hospodářsky samostatné, které neslouží hospodaření na zabraných nemovitostech. Tato vyloučení nenastává ovšem ipso facto, nýbrž majitel musí o ně požádati pozemkový úřad prokázav, že dotyčný objekt vyhovuje udaným podmínkám. Akce přídělová postihuje proto zpravidla pouze lihovary, mlékárny, menší pivovary a cihelny. Do konce roku 1925 bylo přiděleno asi 130 lihovarů, téměř vesměs lihovarským družstvům, složeným z producentů brambor zájmového obvodu. Kromě toho byly četné lihovary, ponechané vlastníkům, dány do pachtu družstvům lihovarským, při čemž vlastníci jsou podílníky. Ostatní průmysl zemědělský nebyl předmětem přídělu, nastaly však vlivem pozemkové reformy určité přesuny ve směru zvýšené účasti zemědělců. Obavy, které byly vyslovovány ohledně nepříznivého vlivu reformy na toto kvetoucí odvětví výroby, ukázaly se zcela bezpodstatny.

Družstevnictví v pozemkové reformě. Zákony o pozemkové reformě připouštějí vedle přídělu do vlastnictví nebo do pachtu také přiděl d provozu družstevního, a to jak ve směru výrobních družstev zemědělských, tak ve směru družstev pro provozování zemědělského průmyslu. Této formy přídělu používají téměř výhradně bývalí zaměstnanci zabraného majetku. Zvláštní oddělení družstevní zkoumá podmínky pro založení družstev, poskytuje právní a odbornou pomoc družstevníkům schvaluje stanovy družstev, spolupůsobí při opatření úvěru a provádí dozor na hospodaření těch útvarů, kterým byl poskytnut úvěr od SPÚ. Dosud v rámci pozemkové reformy bylo vytvořeno a jest v činnosti 201 družstev, kterým byly přiděleny nemovitosti ze zabraného majetku. V tomto počtu jest zahrnuto:

Z bývalých zaměstnanců na zabraném majetku bylo utvořeno 43 družstev, která dostala přídělem 47 zbytkových statků ve výměře 4806 ha a jimž byl poskytnut úvěr provozovací obnosem 27,750.000 Kč a úvěr držebnostní (pro 19 družstev) obnosem 7,555.000 Kč. Podíly družstevníků obnáší na osobu 1000 až 2000 Kč. Tímto způsobem bylo. zaopatřeno 618 rodin bývalých zaměstnanců. Družstvům pro zaopatřováni úvěrů byl povolen úvěr 14,500.000 Kč.

Péče o bývalé zaměstnance na zabrané půdě. Rozdrobením velkých souborů vlastnických nutně uvolněno bylo mnoho zaměstnanců velkostatků a pozemková reforma, jestliže neměla prospěti jedněm na účet druhých, nutně byla postavena před vážný sociální úkol: jak zabezpečiti ony zaměstnance, kteří byli zbaveni zaměstnání prováděním reformy. Toto zajištění dle zákonité úpravy děje se těmito způsoby:

1. přídělem půdy,

2. zajištěním dosavadního neb opatřením náhradního zaměstnání,

3. peněžitým odškodněním,

4. v případě stáří, nebo invalidity pensí.

Do konce roku 1925 a v první polovici roku 1926 bylo pozemkovou reformou postiženo a zaopatřeno celkem 59.806 zaměstnanců: Z tohoto počtu činí úředníci 2,6%, zřízenci 8,2%, deputátníci 3,7%, stálí dělníci 52,2%. Přídělem půdy bylo zajištěno 15.143 zaměstnanců kteří obdrželi celkem 47.327 ha půdy. Státní příspěvek na přídělovou cenu této půdy, zaměstnancům poskytnutý, dosahuje více než 56 milionů korun čsl. Peněžité odškodnění zvolilo si 27.641 zaměstnanců a přijali celkem více než 137 mil. Kč. Zaměstnání náhradní (většinou na zbytkových statcích) bylo zajištěno 14.431 zaměstnancům. Pense požívá 2591 zaměstnanec. Celkem bylo vynaloženo na péči o zaměstnance více než 202 mil. Kč (spolu s příspěvkem na výlohy stěhovací).

Úvěr v pozemkové reformě. Dle zákona úvěrového pečuje pozemkový úřado finanční stránku přídělu: aby noví nabyvatelé půdy zaplatili přídělovou cenu, aby nedostávající se jim k tonu prostředky byly opatřeny státním nebo soukromým úvěrem, aby nabyvatelům bylo umožněno na přidělené půdě řádné hospodaření, a to poskytnutím úvěru stavebního a provozovacího.

Výsledky do polovice r. 1926 jsou tyto:

I. Úvěr držebnostní:

II. Úvěr provozovací:

III. Úvěr stavební:

Státní pozemkový úřad neobmezuje se, pokud jde o kolonisty, poveze na tento úvěr, nýbrž organisoval péči o školy, knihovny, hospodářské organisace, opatření vzorného osiva, čistokrevného dobytka, zavádí včelařství, chmelařství, hedvábnictví a j. na nově založených koloniích, aby zajistil jejich prosperitu.

Praxe zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. Podle tohoto zákona byl SPÚ pověřen péčí, by zabraný majetek před převzetím byl od vlastníků řádně obhospodařován. V prokázaných případech špatného hospodaření může SPÚ uvaliti na zabraný soubor vlastnický úřední správu nebo trvalý úřední dozor na účet vlastníka. Kdežto v roce 1919 bylo úředních správ 56 a trvalých dozor 4, jest v roce 1926 úředních správ pouze 3, trvalých dozorů 13.

Vyloučení ze záboru podle §u3a zákona záborového. Státní pozemkový úřad na žádost vlastníků zabraného majetku rozhoduje o vyloučení ze záboru těch objektů, které jsou právně a hospodářsky samostatný a neslouží hospodaření na zabrané půdě. Do polovice roku 1926 bylo rozhodnuto v 700 případech a vyloučeno ze záboru celkem 3231 ha s příslušnými objekty. (21 cukrovarů, 22 lihovarů, 71 mlýnů, 21 cihelen, 12 pil, 55 podniků průmyslových, 519 domů, 136 hostinců a j.)

Svolování ke zcizení, dělení, zavazení, pachtu a nájmu zabraného majetku. Prohlášením majetku za zabraný nebyla majiteli odňata disposice právní a hospodářská. To se stalo teprve skutečným převzetím objektu. Do převzetí může vlastník volně hospodařiti, objekt pronajmouti, dluhy zatížiti a dokonce zciziti. Ovšem k těmto právním jednáním musí si předem vyžádati svolení pozemkového úřadu, který podle zákona mohl je odepříti jen tehdy, když zamýšleným právním jednáním bylo by provedení pozemkové reformy značně ztíženo nebo znemožněno.

a) K žádostem o zcizení byl dán souhlas ve 35.829 případech a povoleno zciziti celkem 269.594 ha za 1.066,616.431 Kč. Značná část této výměry zůstala i po zcizení v záboru.

b) žádostem o souhlas k zavazení bylo vyhověno v 1157 případech a povoleno tak další zatížení zabraného majetku částkou 1.168,995.596 Kč. Z této částky bylo průměrně 43% použito na investice, 57% na daně a dávky, zejména dávku z majetku. Vysoká kvota, použitá na investice, dokazuje, že zábor - oproti běžnému tvrzení protivníků pozemkové reformy - nijak nezastavil investiční činnost na velkostatcích, nýbrž ji umožňuje liberální praxí §u 7 zákona záborového.

c) žádostem o souhlas ku pachtu a nájmu bylo vyhověno ve 2333 případech.

Péče o zachování historických, uměleckých a přírodních krás a památek. Vlastník zabraného majetku má kromě zákonitého minima podle §u 11 z. záborového, dále podle §u 20 z. přídělového nárok, aby mu byly ponechány také pozemky s historickými nebo uměleckými památkami a pozemky, vyznačující se přírodními krásami. Při tom dlužno vyšetřiti, zda žádané propuštění neznemožňuje nebo neohrožuje provedení reformy a zda dotyčné pozemky a objekty mají vlastnosti, vyznačené v §u 20 zákona přídělového. Do polovice roku 1926 bylo takto vlastníkům ponecháno pod titulem těchto krás a památek celkem 32.500 ha.

Rozhodování o nároku vlastníků zabraného majetku podle §u 11 zákona záborového. Vlastník zabraného majetku má nárok podle §u 11 z. z.; aby mu byla ze záboru propuštěna a ve vlastnictví ponechána výměra 150 ha půdy zemědělské nebo 250 ha půdy vůbec. Pozemkový úřad může propustiti vlastníkům podle cit. paragrafu i větší výměru, hledě k potřebě půdy pro příděl, k účelnému hospodaření, k zásobování měst, k potřebám zemědělského průmyslu a j. Ze záboru nesmí však býti propuštěno pod tímto titulem více než 500 ha půdy. Do polovice roku 1926 propustil Státní pozemkový úřad 827 vlastníkům celkem 234.000 ha, průměrně jednomu 283 ha.

Přejímací a přídělová cena půdy. Stanovení přejímací (náhradové) ceny půdy zabrané a ceny přídělové provádí podle zákona náhradového Státní pozemkový úřad ve vlastním oboru působnosti. Vedle toho pověřuje určitý počet úředně autorisovaných civilních techniků provedením odhadů pod dozorem SPÚ. V roce 1926 bylo takto zaměstnáno 42 technických firem. Toto opatření dělo se výhradně z důvodů úsporných, aby stav technického úřednictva SPÚ nemusel býti zvyšován a aby přes to operáty odhadní nezůstaly pozadu za chodem ostatní agendy přídělové.

Průměrná cena přejímací za půdu zemědělskou bez budov jest nejnižší 500 Kč, nejvyšší 3600 Kč, za půdu s budovami jest nejnižší 750 Kč, nejvyšší 4300 Kč za 1 ha. To jest ovšem pouze základní cena půdy, ke které se připočítává náhrada za. stromoví ovocné i divoké, za náklady na novou úrodu, za investice meliorační a jiné, po roce 1914 provedené. Těmito přirážkami zvyšuje se průměrná cena za 1 ha o 200-500 Kč.

Přejímací cena jest podkladem pro kalkulaci cen přídělových, to jest oněch, které pozemkovému úřadu platí noví nabyvatelé půdy. Průměrně jest tato cena přídělová o 42% vyšší než cena přejímací. Z tohoto zvýšení připadá:

1. 15% pro ministerstvo financi k úhradě ztrát na dávce z majetku.

2. 15% do fondu kolonisačního pro péči o hospodářské osamostatnění bývalých zaměstnanců a jiné formy jich zajištění.

3. Zbytek přirážky určen jest k úhradě režie Stát. pozemkového úřadu, který podle intencí zákona jest soběstačný.

Podle §u 44 zákona náhradového určí SPÚ. přejímací cenu sám a vyrozumí o ní vlastníka, knihovní věřitele a oprávněnce prostřednictvím soudu, který jest povolán rozvrhnouti přejímací cenu. Přejímací cena může však býti také podle toho,to paragrafu sjednána dohodou mezi SPÚ. a vlastníkem. Takových dohod bylo sjednáno dosud:

1. v Čechách 282 o celkové výměře přejímané půdy 154.204 ha při sjednané ceně více než 364 mil. Kč.

2. na Moravě a ve Slezsku 125 o celkové výměře přejímané půdy 64.565 ha při sjednané ceně více než 163 mil. Kč.

3. na Slovensku a Podkarpatské Rusi 200 o celkové výměře přejímané půdy 77.204 ha při sjednané ceně více než 102 mil. Kč.

Technické provádění přídělu půdy. Elaborát přídělový v každém individuelním případě provázen jest měřickým operátem, jakožto nutným podkladem pro zaknihování nových poměrů vlastnických. Z důvodů úsporných zadává Státní pozemkový úřad část těchto výkonů civilně-technickým firmám. Přes to závěrečné práce přídělové pokračují pomalu. K 1. červenci t. r. z celkového počtu 5.539 kat. obcí, v nichž pozemková reforma dosud byla prováděna a tedy z celkového počtu 5.539 elaborátů technických bylo zakončeno a ku zaknihování připraveno pouze 543, tedy pouze 98%. Jen desetina technických operátů jest tedy zcela skončena, pokud jde o drobný příděl. Pokud jde o zbytkové statky, bylo v téže lhůtě zakončeno a ku zaknihování připraveno pouze 221 operátů, tedy pouze 16% z celkového počtu zbytkových statků. Tato činnost při dnešním stavu úředních sil vyžádá si ještě značně úsilí i času, má-li zaknihování přídělu býti prováděno tempem rychlejším.

Otázky vodohospodářské v pozemkové reformě. V těch případech, kde SPÚ. převzal na zabrané půdě meliorační zařízení, bude nutné ustavení vodních družstev z přídělců. Těchto vodních družstev pro udržování melioračních podniků bude dle předběžných šetření jen v zemích historických třeba asi 200. SPÚ. vypracoval již návrh vzorných stanov těchto družstev dle zvláštních poměrů vodohospodářských úřadů té které země.

SPÚ. jako vlastník celé řady zbytkových statků přikročuje ku provádění meliorací a regulací na pozemcích těchto objektů. Z fondu kolonisačního podporuje finančně i provedením vzorkových melioračních úprav v území, která jsou méně hospodářsky vyspělá (východní Slovensko, Podk. Rus), aby názorně probudil zájem pro výnosnost úprav vodohospodářských..

Státní pozemkový úřad v dohodě s příslušnými ministerstvy pracuje na převodu významných toků, spadajících do zabraného majetku, do vlastnictví státu. Dosud v 15 soudních okresích Čech bylo postátněno pomocí pozemkové reformy 244 km vodních toků a úhrnná výměra do vlastnictví státu převedených, dříve sporných vodních parcel činí asi 237 ha. V dnešní době, která nás staví před stále nové vodohospodářské úkoly (plavba, využití vodní síly, zajištění vody pro účely zemědělské a průmyslové, vodní úpravy k ochraně pobřeží, k zadržení vod přívalových a j.) jest tato spolupráce pozemkové reformy zvláště cenná a jest novým důkazem, že kromě nové struktury vlastnické spoluřešeny jsou tu i otázky jiné, významu celostátního.

Pozemková reforma a scelování pozemků. Příděl půdy prováděn jest co nejúčelněji, aby pokud možno bylo docíleno scelení půdy v obcích příslušných. Státní pozemkový úřad v celé řadě obcí na Moravě, - kde pracuje na scelování úřad pro agrární operace - prováděl řízení přídělové v dohodě s tímto úřadem současně. Pokud scelení nelze provésti současně s přídělem, ukládá SPÚ. nabyvatelům půdy v přídělové listině mimo jiné také závazek, že nebudou činiti námitek proti pozdějšímu scelení a scelovacímu plánu a práva jim v té příčině náležející přecházejí na pozemkový úřad. To se týká nejen půdy přidělené, nýbrž i majetku svobodného. Tam, kde jsou zákonné předpoklady a potřebná většina účastníků prokázána, zamýšlí SPÚ již v roce 1927 započíti s prováděním komasací. Prozatím, vzhledem k nedostatku personálu, zmocnil SPÚ. v některých případech úřady pro agrární operace v Brně, aby plán scelovací provedly.

Zaknihování přídělu. Aby nová vlastnická struktura přídělem vzniklá byla právně vyjádřena, jest potřebí provésti v pozemkových knihách zaknihování přídělů. Na podkladě uzavřeného technického (měřického elaborátu vypracuje se přídělová listina, vkladu schopná. Pro omezený počet úředních sil tyto práce byly velmi zdrženy, neboť největší váha musela býti kladena na výkony spojené s převzetím a faktickým předáním půdy novým nabyvatelům. Pokud jde o drobný přiděl, bylo k 1. červenci 1926 provedena zaknihování přídělů pauze ve 191 obcích z celkového počtu 5539 kat. obcí, což činí pouze 35%. Pokud jde o zbytkové statky, bylo zaknihováno pouze 60 objektů, t. j. 62% všech objektů do vlastnictví přidělených.

Poněvadž jest v zájmu právní a úvěrové jistoty, aby zaknihování přídělů bylo urychleně provedeno, jest zřejmo, že tento obor působnosti SPÚ., jakožto zavrcholení nové držby v našem zemědělství vyžádá si několik let usilovné práce. Již nyní k urychlení této agendy přibral SPÚ. k součinnosti řadu advokátů a notářů po dohodě s notářskou a advokátní komorou.